diagnostika v čínské medicíně - preskoly.sk
TRANSCRIPT
Předmluvu napsal Julian Scott
Giovanni Maciocia
Diagnostika v čínské medicíněObsáhlý průvodce
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozmnožována, uložena v rešeršním systému nebo dále předávána, a to v jaké koliv formě, jakýmkoliv způsobem, elektronicky, mechanicky, kopírováním, nahráváním a podobně, bez předchozího písemného souhlasu vydavatele. Osoba, která by učinila jakékoliv neoprávněné kroky v souvis losti s touto publikací, může být vystavena trestnímu stíhání a vymáhání náhrady za způsobenou újmu.
Giovanni Maciocia má právo být označen za autora tohoto díla a jeho právo je jím uplatňováno v souladu se zákonem o autorských právech, projektech a patentech z roku 1988. The right of Giovanni Maciocia to be identifi ed as author of this book has been asserted by him in accordance with the Copyright, Designs and Patents Act 1988.
Toto dílo Diagnostika v čínské medicíně, 1. vydání od Giovanniho Maciocii, CAc (Nan-ťing), ISBN 978-0-443--026448-7, je vydáno základě dohody s Elsevier Limited.This edition of Diagnosis in Chinese Medicine, 1st edition by Giovanni Maciocia, CAc (Nanjing), ISBN 978-0-443--026448-7, is published by arrangement with Elsevier Limited.
PoznámkaZnalosti v oboru lékařství se neustále mění. Je nutno dodržovat standardní bezpečnostní opatření, nicméně s rozšiřo-váním našich znalostí díky novému výzkumu a klinickým zkušenostem může být nutné nebo vhodné zavádět v léčbě a lékové terapii změny. Čtenářům je doporučeno kontrolovat nejaktuálnější informace o přípravcích poskytované výrobci všech jednotlivých podávaných léčiv a ověřovat doporučené dávkování, způsob a dobu jejího trvání podá-vání a kontraindikace. Za určení dávkování a nejlepší léčby každého jednotlivého pacienta odpovídá praktik, opírající se o své zkušenosti a o poznání pacienta. Ani vydavatel, ani autor nepřijímají žádnou odpovědnost za žádné poško-zení zdraví ani škody způsobené osobám nebo na majetku v důsledku použití této publikace.
Publikování inzerce nezakládá ze strany vydavatele záruku nebo potvrzení kvality nebo hodnoty propagovaných pro-duktů nebo služeb v těchto materiálech popisovaných nebo prohlášení nebo nároků učiněných inzerenty s ohledem na tyto produkty nebo služby.
Fotografi e a ilustrace jsou součástí textu autora, v opačném případě je zdroj součástí jejich popisku.
Odborná korektura MUDr. Jiří MařádekOdborná konzultace Jan HájekSinologický poradce Zuzana Drahovzalová
Text copyright © Giovanni Maciocia, 2004This edition copyright © Elsevier Limited, 2004
Překlad © Ing. Martina Brunnerová, 2015© Nakladatelství ANAG, 2015ISBN 978-80-7263-918-2
OBSAH
Předmluva 35Úvodní slovo 37Poděkování 41Poznámka k překladu čínských pojmů 43Jak používat tuto knihu 45Rejstřík symptomů a příznaků 49Seznam zkratek 53
1. DÍLDIAGNOSTIKA POZOROVÁNÍM 55ÚVOD 55
Vztah mezi pěti smysly, devíti otvory a vnitřními orgány 56Vztah mezi různými oblastmi obličeje a vnitřními orgány 56Vztah mezi pěti tkáněmi a vnitřními orgány 57Vztah mezi pěti místy transportu čchi a jinovými orgány 58Projevy pěti jinových orgánů 58Dvanáct oblastí na pokožce 58
1. ČÁSTPOZOROVÁNÍ TĚLA,MYSLI A PLETI 61ÚVOD 61
Souvztažnost mezi jednotlivou částí a celkem 61Pozorování konstitučních znaků 63
1. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ TVARU POSTAVY, FYZICKÉHO VZEZŘENÍ A CHOVÁNÍ 65
ÚVOD 65
KLASIFIKACE TVARU POSTAVY PODLE JIN A JANGU 66
Tvar postavy s hojností jangu 66Tvar postavy s hojností jin 67Tvar postavy s nedostatkem jangu 68Tvar postavy s nedostatkem jin 68Tvar postavy s rovnováhou jin a jangu 69
KLASIFIKACE TVARU POSTAVY PODLE PĚTI PRVKŮ 69
Dřevěný typ 69Ohnivý typ 70Zemský typ 71Kovový typ 72Vodní typ 73Klinická aplikace typů podle pěti prvků 74
KLASIFIKACE TVARU POSTAVY PODLE PRENATÁLNÍCH A POSTNATÁLNÍCH VLIVŮ 75
Tvar postavy se silnou prenatální konstitucí 75Tvar postavy se slabou prenatální konstitucí 77Tvar postavy se silnou postnatální čchi 77Tvar postavy se slabou postnatální čchi 78
KLASIFIKACE PODLE TĚLESNÉ STAVBY 79Robustní typ 79Kompaktní typ 79Svalový typ 80Hubený typ 80Otylý typ 81
KLASIFIKACE TVARU POSTAVY PODLE SNÁŠENLIVOSTI LÉKŮ A TOLERANCE BOLESTI 81
Tvar postavy ukazující na vysokou snášenlivost léků a toleranci bolesti 81Tvar postavy ukazující na nízkou snášenlivost léků a toleranci bolesti 82
2. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ MYSLI, DUCHA A EMOCÍ 83
ÚVOD 83
TŘI ASPEKTY DUCHA 84Ztělesnění ducha 84Vitalita ducha 84Záře ducha 85
TŘI STAVY DUCHA 85Silný duch 85Slabý duch 85Falešný duch 86
DUCH A KONSTITUCE 86Silný duch a silná konstituce 86Slabý duch a slabá konstituce 87
Slabý duch a silná konstituce 87Silný duch a slabá konstituce 87
DUCH A EMOCE 87Oči 87Pleť 88Jazyk 88
3. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ BARVY PLETI 89
ÚVOD 89
HOSTITELSKÉ A HOSTUJÍCÍ BARVY 90Hostitelské barvy 90Hostující barvy 90Klinický význam 91
POZOROVÁNÍ RŮZNÝCH ASPEKTŮ BARVY PLETI 91Povrchová nebo hluboká barva 92Zřetelná nebo skrytá barva 92Rozptýlená nebo koncentrovaná barva 93Řídká nebo hustá barva 93Barva s leskem nebo bez lesku 94Souhlasná nebo protichůdná barva 94Prognóza podle barvy pleti 96Změny barvy pleti v průběhu nemoci 98Barvy pleti a emoce 99
BARVY PLETI 99Normální barva pleti 99Bílá barva pleti 100Sinalá barva pleti 101Žlutá barva pleti 101Červená barva pleti 103Namodralá/nazelenalá barva pleti 104Tmavá barva pleti 105Nachová barva pleti 106
4. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ POHYBŮ TĚLA 107
HLAVA 107Třes hlavy 107Ztuhlost krku 108
OBLIČEJ 108Zešikmení očí a úst 108Obrna obličeje (Bellova paréza) 108Tik v obličeji 109
KONČETINY A TĚLO 109Ochrnutí 109Třes nebo spasticita končetin 110Záškuby svalů 111Opistotonus 111Kontraktury končetin 111Hemiplegie 112Třes rukou 112Třes nohou 112Kontraktury prstů 113
2. ČÁSTPOZOROVÁNÍ ČÁSTÍ TĚLA 115ÚVOD 115
5. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ HLAVY, OBLIČEJE A VLASŮ 117
HLAVA 117Suchá pokožka hlavy 117Zarudnutí a bolest pokožky hlavy 117Třes hlavy 118Otok celé hlavy 118Nežity na pokožce hlavy 118Vřídky na pokožce hlavy 118Vřídky v oblasti bradavkového výběžku kosti spánkové 118Oděrky na pokožce hlavy 118Hlava naklánějící se k jedné straně 118Hlava zaklánějící se dozadu 118Pozdní uzavření fontanel 118
OBLIČEJ 118Akné 119Vyrážka s pupínky / skvrnami 119Otok obličeje 119Otok a zarudnutí obličeje 119Otok, zarudnutí a bolest tváří 119Vřídky pod jařmovým obloukem 119Vrásky v obličeji 119Zešikmení očí a úst 119
VLASY 119Vypadávání vlasů 120Alopecie 120Suché a lámavé vlasy 120Mastné vlasy 121Předčasné šedivění vlasů 121Lupy 121
6. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ OČÍ 123
ÚVOD 123
DRÁHY OVLIVŇUJÍCÍ OČI 124
VZTAH MEZI VNITŘNÍMI ORGÁNY A OČIMA 124Oči a játra 124Oči a ledviny 124Oči a srdce 125Oči a žaludek a slezina 125Oči a žlučník 125Oči a močový měchýř 125Oči a tenké střevo 126Pět koleček 126Osm obvodů 127Oční systém 127
ASPEKTY POZOROVÁNÍ OČÍ 128Lesk očí 128
6 OBSAH
Ovládání očí 128Normální oči 128
POZOROVÁNÍ PATOLOGICKÝCH PŘÍZNAKŮ OČÍ 128Abnormální barva 128Další znaky 130Zapadlé oční bulvy 130
7. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ NOSU 135
ÚVOD 135
DRÁHY OVLIVŇUJÍCÍ NOS 135
VZTAH MEZI NOSEM A VNITŘNÍMI ORGÁNY 136
ABNORMÁLNÍ BARVA 137Bledá 137Žlutá 137Červená 137Namodralá/nazelenalá 137Rudě nachová 137Tmavá 138
OTEKLÝ NOS 138
CHVĚJÍCÍ SE NOSNÍ KŘÍDLA (ZEVNĚJŠEK CHŘÍPÍ) 138
SUCHÉ NOSNÍ DÍRKY 138
KRVÁCENÍ Z NOSU 138
POLYPY 138
VŘÍDKY NA NOSE 138
PUPÍNKY NA NOSE 138
8. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ RTŮ, ÚST, PATRA, ZUBŮ, DÁSNÍ A PHILTRA 141
DRÁHY OVLIVŇUJÍCÍ ÚSTA A RTY 141
RTY 142Abnormální barva 142Suché nebo popraskané rty 144Oloupané rty 144Oteklé rty 144Chvějící se rty 144Vpáčené rty 144Povolené rty 144
ÚSTA 144Opary 144Popraskané koutky úst 145Afty 145Otevřená ústa 145Zešikmení úst 145Slintání z koutků úst 146
PATRO 146Abnormální barva 146
ZUBY A DÁSNĚ 147Zuby 147Dásně 148
PHILTRUM 149Ploché philtrum 150Strnule vyhlížející philtrum 150Abnormální barva 150
9. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ UŠÍ 151
ÚVOD 151
DRÁHY OVLIVŇUJÍCÍ UŠI 151
VELIKOST UŠÍ 152Velké uši 152Malé uši 152Oteklé uši 153Svraštělé uši 153
SUCHÝ A SVRAŠTĚLÝ VNĚJŠÍ ZÁVIT 153
BOLÁKY NA UCHU 153
BRADAVICE NA UCHU 153
ABNORMÁLNÍ BARVA 153Žlutý vnější závit 153Bledý vnější závit 153Namodralý/nazelenalý (qing) vnější závit 153Tmavý vnější závit 153Zarudlý vnější závit 153Zarudlá zadní strana ucha 154Otok a zarudnutí prohlubně na boltci 154
ROZŠÍŘENÉ KREVNÍ CÉVY NA UCHU 154
NADMĚRNÁ TVORBA UŠNÍHO MAZU 154
VÝTOK Z UŠÍ 154
10. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ HRDLA A KRKU 155
DRÁHY OVLIVŇUJÍCÍ HRDLO A KRK 155
HRDLO 156Zarudnutí hrdla 156Struma 156Pulzování karotické tepny 156Pozorování hrtanu 156Oteklé krční mandle 157Abnormální barva krčních mandlí 157
KRK 158Délka krku 158Ztuhlost krku 158Měkký krk 159Nachýlený krk 159Šířka krku 159Oteklé krční uzliny 160
OBSAH 7
11. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ ZAD 161
DRÁHY OVLIVŇUJÍCÍ ZÁDA 161
ATROFIE SVALŮ PODÉL PÁTEŘE 162
ZTUHLOST SPODNÍ ČÁSTI ZAD 162
ANOMÁLIE ZAKŘIVENÍ PÁTEŘE 162Páteř ohnutá dopředu 162Skolióza 162Nadměrná lordóza 163Nadměrná kyfóza 163Vyrovnání křivky bederní páteře 164Vychýlení páteře 164
PŘÍZNAKY NA POKOŽCE 164Pupínky na zádech 164Puchýřky ve spodní části zad 165Suchost a zarudnutí pokožky spodní části zad 165Žluté zbarvení spodní části zad 165Skvrny na pokožce ve spodní části zad 165Nežity v bodě BL23 shenshu 165Pupínky nebo neštovičky na hýždích 165
12. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ PRSŮ U ŽEN 167
ÚVOD 167
DRÁHY OVLIVŇUJÍCÍ PRSY 167
VELIKOST PRSŮ 168Malé prsy 168Napětí prsů 168Oteklé prsy 168Zarudnutí a otok prsů 168
BULKY V PRSECH 168
ABNORMALITY BRADAVEK 170Mléčný výtok z bradavek 170Lepkavý žlutý výtok z bradavek 170Krvavý výtok z bradavek 170Vpáčené bradavky 170Popraskané bradavky 171
KŮŽE PŘIPOMÍNAJÍCÍ POMERANČOVOU KŮRU 171
13. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ SRDEČNÍCH ÚDERŮ 173
ÚVOD 173
SRDEČNÍ ÚDERY POSUNUTÉ SMĚREM DOLŮ 174
SRDEČNÍ ÚDERY POSUNUTÉ SMĚREM NAHORU 174
SRDEČNÍ ÚDERY POSUNUTÉ SMĚREM DOLEVA 174
SRDEČNÍ ÚDERY POSUNUTÉ SMĚREM DOPRAVA 174
SRDEČNÍ ÚDERY POD MEČOVITÝM VÝBĚŽKEM KOSTI HRUDNÍ 174
14. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ RUKOU 175
ÚVOD 175
ABNORMÁLNÍ BARVA 175Bledé ruce 175Zarudlý hřbet rukou 175Červené dlaně 175
ŽILKY NA BŘÍŠKU PALCE 176
ATROFIE BŘÍŠKA PALCE 176
ATROFIE SVALŮ NA HŘBETECH RUKOU 176
TŘES RUKOU 176
PLÍSEŇ (DERMATOFYTÓZA) 176
PRSTY 176Kontraktury prstů 176Lžičkovité prsty 177Tenké, zašpičatělé prsty 177Oteklé prsty 177Popraskané prsty 178Ztluštělé prsty připomínající zámotky 178Svraštělé a vrásčité prsty 178
DEFORMOVANÉ KLOUBY PRSTŮ 178
DLANĚ 178Suché, popraskané, loupající se dlaně 178Zpocené dlaně 178Čáry v dlaních 179
15. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ NEHTŮ 183
ÚVOD 183
POVRCHOVÉ ABNORMALITY 183Rýhované nehty 183Brázdy v nehtech 183Tenké a křehké nehty 184Ztluštění nehtů 184Hrubé a tlusté nehty 184Suché a křehké nehty 184Suché a ztluštělé nehty 184Popraskané nehty 184Olupující se nehty 184
POKROUCENÉ NEHTY 185
STOČENÉ NEHTY 185
ODLUČUJÍCÍ SE NEHTY 185
8 OBSAH
ABNORMÁLNÍ BARVA 185Nehty s bílými skvrnami 185Bledě bílé nehty 185Matně bílé nehty 185Červené nehty 185Žluté nehty 185Namodralé/nazelenalé nehty 185Tmavé nehty 186Nafi alovělé nehty 186
LUNULY 186
SOUVZTAŽNOST NEHTŮ A ORGÁNOVÝCH SYSTÉMŮ 186
Palec 187Ukazovák 187Prostředník 187Prsteník 187Malík 188
16. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ HRUDNÍKU A BŘICHA 189
HRUDNÍK 189Vystouplý hrudník 190Propadlý hrudník 190Vystouplá kost hrudní 190Propadlý hrudník na jedné straně 190Vystouplý hrudník na jedné straně 191Gynekomastie 191
BŘICHO 191Velikost břicha 192Útvary v břiše 192Příznaky na pupku 193Příznaky na pokožce 193
17. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ GENITÁLIÍ 195
DRÁHY OVLIVŇUJÍCÍ GENITÁLIE 195
PUBICKÉ OCHLUPENÍ 196Ztráta pubického ochlupení 196Nadměrné pubické ochlupení 196
PENIS 196Zarudnutí a otok žaludu penisu 196Vředy na penisu 196Peyronieova nemoc 196Priapismus 196Měkký a ochablý penis 196Dlouhý penis u dětí 196
ŠOUREK 197Svraštělý šourek 197Volný šourek 197Šourek povolený na jedné straně 197Oteklý šourek 197Oteklý a mokvající šourek 197Abnormální barva 197
VULVA (LŮNO) A VAGÍNA 197Boláky na vulvě 197Leukoplakie 197Otok vulvy 197Výhřez pochvy 197
18. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ ČTYŘ KONČETIN 199
ÚVOD 199
ATROFIE ČTYŘ KONČETIN 199
OCHABLOST ČTYŘ KONČETIN 200
ZTUHLOST ČTYŘ KONČETIN 200
OCHRNUTÍ ČTYŘ KONČETIN 200
POHYBY KONČETIN 201Kontraktury čtyř končetin 201Křeče čtyř končetin 201Třes nebo spasticita čtyř končetin 202
OTOK ČTYŘ KONČETIN 202
OTOK KLOUBŮ ČTYŘ KONČETIN 203
19. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ NOHOU 205
PŘÍZNAKY NA NOHOU 205Otok 205Atrofi e 206Ochrnutí 206Křivé nohy 206
CHŮZE 207Překotná chůze 207Nestabilní chůze 207Potácivá chůze 207Čapí chůze 207Šouravá chůze 207
20. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ VÝMĚŠKŮ 209
ÚVOD 209
VYKAŠLÁVANÉ HLENY 209
VÝTOK Z NOSU 210
POT 210
STOLICE 210Barva 210Konzistence 211Tvar 211
MOČ 211
MENSTRUAČNÍ KREV 212Barva 212Konzistence 212
OBSAH 9
POŠEVNÍ VÝTOK 212Barva 212Konzistence 213Očistky 213
21. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ KŮŽE 215
ÚVOD 215Vrstvy kůže 215Typy kožních lézí 216
KŮŽE A VNITŘNÍ ORGÁNY 216Kůže a plíce 216Kůže a žaludek a slezina 218Kůže a ledviny 218Kůže a játra 219Kůže a srdce 219Kůže a spojnice drah 219
PŘÍZNAKY NA KŮŽI 220Barva kůže 220Povrch kůže 221Kůže předloktí (na vnitřní straně) 222Prostor mezi kůží a svaly (couli) 222Tělesné ochlupení 222Skvrny, pupínky, puchýřky a neštovičky 222Suchá pokožka 224Mastná pokožka 224Otok kůže 225Šupinatění 225Kožní oděrky 225Vyrážky 225Praskliny 226Kožní vředy 226Dermografi smus 227
KOŽNÍ CHOROBY 227Ekzém 227Akné 228Lupénka 229Kopřivka 230Névy 231Maligní melanom 232Mykóza 232Kvasinková infekce 233Opar (herpes simplex) 234Pásový opar (herpes zoster) 234Bradavice 235Růžovka 235
22. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ U DĚTÍ 237
ÚVOD 237
PLEŤ 237Červená 237Žlutá 237
Bledá 238Namodralá/nazelenalá 238
OTVORY 238Oči 238Uši 238Nos 238Ústa 239Močová trubice a řitní otvor 240
TĚLESNÉ POHYBY 240
PÁTEŘNÍ SVALY 240
UKAZOVÁK 240Žilky na ukazováku 240Rýhy na ukazováku 241
KOŘEN NOSU 245
3. ČÁSTDIAGNOSTIKA PODLE JAZYKA 247ÚVOD 247
23. KAPITOLADIAGNOSTIKA PODLE JAZYKA 249
PODMÍNKY PRO VYŠETŘENÍ JAZYKA 249Osvětlení 249Techniky pozorování jazyka 249Vnější faktory ovlivňující barvu jazyka 250
OBLASTI JAZYKA 250
KLINICKÝ VÝZNAM JAZYKA 252Barva těla jazyka 252Tvar těla jazyka 252Povlak jazyka 253Duch jazyka 253
24. KAPITOLABARVA TĚLA JAZYKA 255
DUCH JAZYKA 255
BARVY TĚLA JAZYKA 255Bledý jazyk 256Červený jazyk 256Fialový jazyk 258
ŽILKY POD JAZYKEM 259
25. KAPITOLATVAR TĚLA JAZYKA 261
ÚVOD 261
TENKÝ JAZYK 261
OTEKLÝ JAZYK 262
10 OBSAH
ČÁSTEČNĚ OTEKLÝ JAZYK 262
ZTUHLÝ JAZYK 262
OCHABLÝ JAZYK 262
DLOUHÝ JAZYK 263
KRÁTKÝ JAZYK 263
ROZPRASKANÝ JAZYK 263
VYCHÝLENÝ JAZYK 264
POHYBUJÍCÍ SE JAZYK 264
TŘESOUCÍ SE JAZYK 264
JAZYK S OTISKY ZUBŮ 265
26. KAPITOLAPOVLAK JAZYKA 267
FYZIOLOGIE POVLAKU JAZYKA 267
KLINICKÝ VÝZNAM POVLAKU JAZYKA 267
PŘÍTOMNOST NEBO NEPŘÍTOMNOST POVLAKU 268
POVLAK S KOŘENEM NEBO BEZ KOŘENE 268
TLOUŠŤKA POVLAKU 269
ROZLOŽENÍ POVLAKU 269
VLHKOST POVLAKU 269
STRUKTURA POVLAKU 269Lepkavý povlak 269Kluzký povlak 270Plísňovitý povlak 270
POVLAK JAZYKA U NEMOCÍ Z VNĚJŠÍHO NAPADENÍ 270
27. KAPITOLAOBRAZY JAZYKA PŘI RŮZNÝCH SYNDROMECH 271
JAZYK PŘI NEDOSTATKU ČCHI 271
JAZYK PŘI NEDOSTATKU JANGU 271
JAZYK PŘI NEDOSTATKU KRVE 272
JAZYK PŘI NEDOSTATKU JIN 272
JAZYK PŘI HLENU A VLHKOSTI 274
JAZYK PŘI HORKOSTI 274
JAZYK PŘI CHLADU 275
JAZYK PŘI STAGNACI ČCHI A STÁZE KRVE 275
JAZYK PŘI VNITŘNÍM VĚTRU 275
JAZYK PŘI VNĚJŠÍM NAPADENÍ VĚTREM 275
2. DÍLDIAGNOSTIKA DOTAZOVÁNÍM 277ÚVOD 277
28. KAPITOLAÚVOD 279
PODSTATA DIAGNOSTIKY DOTAZOVÁNÍM 279
POVAHA „SYMPTOMŮ“ V ČÍNSKÉ MEDICÍNĚ 280Jazyk a pulz 281
UMĚNÍ DOTAZOVÁNÍ: KLADENÍ SPRÁVNÝCH OTÁZEK 281
TERMINOLOGICKÉ PROBLÉMY PŘI DOTAZOVÁNÍ 282
PACIENTOVY SLOVNÍ VÝRAZY 283
ÚSKALÍ, KTERÝM JE TŘEBA SE PŘI DOTAZOVÁNÍ VYHNOUT 283
POSTUP DOTAZOVÁNÍ 284
ČASOVÉ ROZMEZÍ SYMPTOMŮ 285
SKLOUBENÍ DOTAZOVÁNÍ S POZOROVÁNÍM 285
URČENÍ SYNDROMŮ A DOTAZOVÁNÍ 286
DIAGNOSTIKA PODLE JAZYKA A PULZU: SKLOUBENÍ S DOTAZOVÁNÍM 287
DESET TRADIČNÍCH OTÁZEK 290Omezenost deseti tradičních otázek 292Otázky na emocionální stav 293Otázky na sexuální život 293Otázky na hladinu energie 293
ŠESTNÁCT OTÁZEK 293
29. KAPITOLABOLEST 295
ÚVOD 295
OBLAST BOLESTI 297
POVAHA BOLESTI 297Bolestivost 297Bolest s pocitem těžkosti 297Rozpínavá bolest 297Bolest s pocitem plnosti 298Bolest s pocitem prázdnoty 298Bolest s pocitem chladu 298Pálivá bolest 298Kolikovitá bolest 298Křečovitá bolest 298Bolest s tísnivým pocitem 298Bolest s pocitem nacpanosti 299Tlaková bolest 299Tahavá bolest 299
OBSAH 11
Řezavá bolest 299Pulzující bolest 299Vrtavá bolest 299Číhavá bolest 299
ČASOVÝ ASPEKT BOLESTI 299
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ BOLEST 300Tlak 300Teplota 300Jídlo a pití 300Vyprázdnění střev 300Pohyb a klid 300
BOLEST ORGÁNU OPROTI BOLESTI DRÁHY 301
30. KAPITOLAJÍDLO A CHUŤ 303
ÚVOD 303
HLAVNÍ SYNDROMY PŘI SYMPTOMECH TRÁVENÍ 304
Nedostatek čchi 304Stagnace čchi 304Protichůdný tok čchi 304Stáza krve 304Vlhkost 304Hlen 304Akumulace potravy 304
JÍDLO 305
CHUŤ K JÍDLU 306Nadměrný hlad 306Odpor k jídlu 306Hlad při současné nechuti jíst 306
CHUŤ 307
NEVOLNOST A ZVRACENÍ 307
ŘÍHÁNÍ 308
NÁVRAT KYSELÉ NESTRÁVENÉ POTRAVY 309
31. KAPITOLASTOLICE A MOČ 311
ÚVOD 311
STOLICE 312Frekvence 312Konzistence 313Tvar 314Barva 314Zápach a zvuky 315Bolest břicha spojená s vyprazdňováním 316
MOČ 316Frekvence 316Barva 316
Množství 316Potíže při močení 317Zákal 317Inkontinence 317Močení v noci 317Bolest 317Zápach 317
32. KAPITOLAŽÍZEŇ A PITÍ 319
ÚVOD 319
ŽÍZEŇ 320
SUCHO V ÚSTECH 321
UPŘEDNOSTŇOVÁNÍ HORKÝCH NEBO STUDENÝCH NÁPOJŮ 321
NEPŘÍTOMNOST ŽÍZNĚ 321
33. KAPITOLAHLADINA ENERGIE 323
ÚVOD 323
HISTORICKÉ POZADÍ 324
SYNDROMY PŮSOBÍCÍ ÚNAVU 324
34. KAPITOLAHLAVA 329
ÚVOD 329
BOLEST HLAVY 330Nástup 330Časové hledisko 330Lokalizace 330Charakter bolesti 330Ulevující nebo zhoršující faktory 331Vnitřní a vnější původ 331
MOTÁNÍ HLAVY 336
MDLOBY 337
POCIT NA PRASKNUTÍ HLAVY 338
POCIT TĚŽKOSTI HLAVY 338
POCIT OTUPĚLOSTI V HLAVĚ 339
ŠUM V MOZKU 339
POCIT CHLADU V HLAVĚ 339
POCIT HORKA V HLAVĚ 340
NECITLIVOST/MRAVENČENÍ KŮŽE NA HLAVĚ 340
SVĚDĚNÍ KŮŽE VE KŠTICI 341
12 OBSAH
35. KAPITOLAOBLIČEJ 343
ÚVOD 343
OBLIČEJ 344Pocit horka v obličeji 344Bolest v obličeji 344Pocit necitlivosti/mravenčení v obličeji 345
NOS 345Ucpaný nos 346Svědění v nose 346Kýchání 346Rýma 347Pobolívání nosu 347Bolest v nose 347Suché nosní dírky 348Ztráta čichu 348
ZUBY A DÁSNĚ 348Bolest zubů 349Zanícené dásně 349Krvácející dásně 349Ustupující dásně 350
ÚSTA A RTY 350Afty 350Opary 351
JAZYK 351Svědění na jazyku 351Necitlivost jazyka 351Bolest jazyka 351
36. KAPITOLAHRDLO A KRK 353
ÚVOD 353
DRÁHY OVLIVŇUJÍCÍ HRDLO A KRK 354
HRDLO 354Bolení v krku 354Sucho v hrdle 355Šimrání v krku 355Chrapot 355Pocit překážky v hrdle 356Oteklé a zarudlé krční mandle 356
KRK 357Struma 357Bolestivý nebo ztuhlý krk 358
37. KAPITOLATĚLO 359
ÚVOD 359
BOLENÍ CELÉHO TĚLA 359
BOLEST V KLOUBECH 360
BOLEST SPODNÍ ČÁSTI ZAD 360
NECITLIVOST/MRAVENČENÍ 361
SVĚDĚNÍ 361
ÚBYTEK HMOTNOSTI 361
OBEZITA 362
38. KAPITOLAHRUDNÍK A BŘICHO 363
HRUDNÍK 363Kašel 364Bolest hrudníku 365Bolest v žebrech 366Pocit tísně na hrudníku 366Pocit horka v hrudníku 366Vnímané bušení srdce 367
BŘICHO 367Pocity 368Lokalizace bolesti břicha 369
39. KAPITOLAKONČETINY 377
ÚVOD 377
SLABOST KONČETIN 378
POTÍŽE PŘI CHŮZI (ATROFIE/OCHABLOST KONČETIN) 378
POCIT NAPĚTÍ V KONČETINÁCH 378
POCIT TĚŽKOSTI V KONČETINÁCH 378
SVALOVÁ BOLEST KONČETIN 379
NECITLIVOST/MRAVENČENÍ V KONČETINÁCH 379
BOLEST KLOUBŮ CELÉHO TĚLA 379
TŘES KONČETIN 380
HORNÍ KONČETINY 381Bolest ramene a neschopnost zvednout je 381Bolest v lokti 382Bolest rukou 382Studené ruce 382Horké ruce 383Svědění rukou 383Necitlivost/mravenčení rukou 383Otok rukou 383
DOLNÍ KONČETINY 383Bolest v kyčli 383Bolest ve stehně 384Bolest kolenou 384Slabá kolena 384Křeče v lýtkách 384Studené nohy 384
OBSAH 13
Bolest chodidel 384Otok chodidel 385Bolest plosek nohou 385Pocit pálení plosek nohou 385
40. KAPITOLASPÁNEK 387
ÚVOD 387
NESPAVOST 388
DIVOKÉ SNY 389
CHOROBNÁ SPAVOST 389
41. KAPITOLAPOCENÍ 391
ÚVOD 391
KLINICKÝ VÝZNAM POCENÍ 392Povrchové syndromy 392Vnitřní syndromy 392
PATOLOGIE POCENÍ 392
KLASIFIKACE POCENÍ 393Oblast těla 393Denní doba 393Chorobný stav 393Kvalita potu 393
ABSENCE POCENÍ 393
42. KAPITOLAUŠI A OČI 395
UŠI 395Ušní šelesty 396Ztráta sluchu 397Bolest v uších 397Svědění v uších 397
OČI 397Bolest očí 398Svědění očí 399Pocit napětí v očích 399Slzící oči 400Suché oči 400Rozmazané vidění 400
43. KAPITOLAPOCIT CHLADU, POCIT HORKA A HOREČKA 401
ÚVOD 401
POCIT CHLADU 402Pocit chladu u vnitřních stavů 403Pocit chladu u stavů z vnějších napadení 405Jak rozlišovat mezi vnějšími a vnitřními příčinami pocitu chladu 406
SOUČASNÝ POCIT CHLADU A HOREČKA U VNĚJŠÍCH STAVŮ 407
Větrný chlad a větrná horkost 409Letní vedro 410Vlhká horkost 410Suchá horkost 410
STŘÍDAJÍCÍ SE POCIT CHLADU A POCIT HORKA 410
POCIT HORKA Z VNITŘNÍCH PŘÍČIN 411
VNITŘNÍ HOREČKA 412Akutní horečka 412Chronická horečka 414
HORKOST PĚTI SRDCÍ 416
PROTICHŮDNÉ POCITY CHLADU A HORKA U VNITŘNÍCH STAVŮ 416
Současný nedostatek jin ledvin a jangu ledvin 416Nedostatek krve s prázdnou horkostí 416Disharmonie ústřední dráhy 416Jinový oheň 417
44. KAPITOLAPSYCHICKÉ A EMOCIONÁLNÍ SYMPTOMY 419
ÚVOD 419
DEPRESE 420Defi nice deprese 420Diagnostika deprese 421Deprese v čínské medicíně 421Syndromy při depresi 422
STRACH/ÚZKOST 424
PODRÁŽDĚNOST/HNĚV 425
OBAVY / PŘÍLIŠNÉ PŘEMÝŠLENÍ 426
SMUTEK/ŽAL 427
PŘÍLIŠNÁ RADOST 428
DUŠEVNÍ NEKLID 428
45. KAPITOLASEXUÁLNÍ SYMPTOMY 431
ÚVOD 431
MUŽI 432Impotence 432Ztráta libida 432Předčasná ejakulace 433Noční výrony semene 433Únava a motání hlavy po ejakulaci 433
ŽENY 433Ztráta libida 433Bolest hlavy záhy po orgasmu 434
14 OBSAH
46. KAPITOLAŽENSKÉ SYMPTOMY 435
ÚVOD 435
GYNEKOLOGICKÁ ANAMNÉZA 436
SYMPTOMY PRSŮ 437Prsní bulky 437Premenstruační napětí prsů 438
MENSTRUACE 438Síla krvácení 439Barva 440Konzistence 440Cyklus 440První menstruace 441Menopauza 441Bolest 441Premenstruační symptomy 443Další symptomy objevující se v období kolem menstruace 445
TĚHOTENSTVÍ A POROD 445Plodnost 445Potrat a umělé přerušení těhotenství 446Porod 448Kojení 448
POŠEVNÍ VÝTOK 448
47. KAPITOLADĚTSKÉ SYMPTOMY 449
ÚVOD 449
MATČINO TĚHOTENSTVÍ 449
POROD 450
PROBLÉMY PO NAROZENÍ 450
DĚTSKÉ NEMOCI 450
SYMPTOMY TRÁVENÍ 450
OČKOVÁNÍ 450
SYMPTOMY DÝCHACÍCH CEST A BOLEST UŠÍ 450Kašel a sípot 451Bolest v uších 451Chronický katar 451
SPÁNEK 451
POMALÝ VÝVOJ 451
48. KAPITOLADIAGNOSTIKA PŘÍČIN NEMOCÍ 453
ÚVOD 453
SPOLUPŮSOBENÍ PŘÍČIN NEMOCÍ 454Spolupůsobení poranění s podnebím 454
Spolupůsobení slabé dědičné konstituce se stravováním 454Spolupůsobení emocionálních problémů v pubertě s přepracováním 454Spolupůsobení slabé dědičné konstituce srdce s emocionálními problémy 455
PĚT FÁZÍ ŽIVOTA 455Dětství 455Dospívání 455Mladý dospělý věk 455Střední věk 456Stáří 456
PŘÍČINY NEMOCÍ 457Dědičnost 457Emoce 458Přepracování 465Stravování 465Podnebí 466Poranění 467Léky včetně vakcín 467Přílišná sexuální aktivita 468
3. DÍLDIAGNOSTIKA POHMATEM 469ÚVOD 469
49. KAPITOLADIAGNOSTIKA PODLE PULZU 471
ÚVOD 472
„DEVĚT OBLASTÍ“ PULZU PODLE VNITŘNÍ KNIHY ŽLUTÉHO CÍSAŘE 473
PULZ V KNIZE SLOŽITÝCH OTÁZEK 473
TŘI POZICE PULZU 474
PŘIŘAZENÍ POZIC PULZU JEDNOTLIVÝM ORGÁNŮM 475
Pozice orgánů na pulzu 475Sladění různých přiřazení pulzu 480
TŘI ÚROVNĚ 483
METODY ODEBÍRÁNÍ PULZU 484Časové hledisko 484Poloha paže 484Srovnání dechu 484Umístění prstů 484
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PULZ 486Roční období 487Pohlaví 487Věk 488Tělesná stavba 488Menstruace 488
OBSAH 15
Těhotenství 488Fanguanmai a xiefeimai 488
ATRIBUTY NORMÁLNÍHO PULZU 489Duch 489Žaludeční čchi 489Kořen 489
POKYNY PRO INTERPRETACI PULZU 491Pohmat pulzu jakožto celku třemi prsty 491Pohmat ducha, žaludeční čchi a kořene 491Pohmat tří pozic nejprve najednou a poté jednotlivě 492Pohmat tří úrovní 492Pohmat celkové kvality pulzu, pokud existuje 492Pohmat kvality pulzu, síly a úrovně každé jednotlivé pozice pomocí posouvání a tlaku prstů 493Počítání tepové frekvence 493
KLINICKÁ APLIKACE DIAGNOSTIKY PODLE PULZU 493
Pulz je často rozhodující při defi nitivním potvrzení diagnózy 494Pulz je nezbytný pro rozlišení prázdnoty a nadbytku 494Pulz je nezbytný pro určení principu léčby 495Pulz u emocionálních problémů 495Pulz jako indikátor problémů jednotlivých orgánů 496Pulz jako indikátor srdečních problémů 496Pulz nemusí nutně odrážet všechny aspekty disharmonie 497Pulz ukazuje disharmonie nespojené s projevujícími se syndromy 498Pulz může ukazovat na vespod ležící prázdnotu za nepřítomnosti symptomů 498Pulz u nádorového onemocnění 499
SKLOUBENÍ DIAGNOSTIKY PODLE PULZU A PODLE JAZYKA 500
Čchi a krev 500Časový faktor 500Když je pulz rychlý a jazyk není červený 500Když je pulz pomalý a jazyk je červený 500Diagnostika podle pulzu podrobněji doplňuje diagnostiku podle jazyka 500
LIMITY DIAGNOSTIKY PODLE PULZU 501Subjektivnost 501Podléhání krátkodobým vlivům 501
50. KAPITOLAKVALITY PULZU 503
ÚVOD 503
POHMAT A IDENTIFIKACE KVALITY PULZU 504
OSM ZÁKLADNÍCH KVALIT PULZU 505Plovoucí 505Hluboký 507Pomalý 508
Rychlý 510Prázdný 512Plný 513Hladký 514Zadrhávající 515
PULZY PRÁZDNÉHO TYPU 517Slabý 517Tenký 518Nepatrný 518Měkký (slabý-plovoucí) 519Krátký 520Stvolovitý 520Kožený 521Skrytý 521Rozptýlený 522
PULZY PLNÉHO TYPU 523Strunovitý 523Napružený 524Vlnovitý 525Velký 527Pevný 527Dlouhý 528Čilý 529
PULZY S NEPRAVIDELNOSTMI VE FREKVENCI NEBO RYTMU 529
Uzlíkovitý 529Chvatný 530Prudký 531Přerušovaný 531Zpomalený 532
TŘI NETRADIČNÍ KVALITY PULZU 533Nepravidelný 533Stagnující 534Smutný 534
KLASIFIKACE KVALIT PULZU 535Osm základních skupin kvalit pulzu 535Různé aspekty pro klasifi kaci kvalit pulzu 535Klasifi kace kvalit pulzu podle syndromů čchi, krve a tělních tekutin 536Klasifi kace kvalit pulzu podle osmeré osnovy 536Klasifi kace kvalit pulzu podle syndromů na základě šesti oddílů 537Klasifi kace kvalit pulzu podle syndromů na základě čtyř vrstev 537Klasifi kace kvalit pulzu podle syndromů trojitého ohřívače 537
TERMINOLOGIE 537
POZICE PULZU PODROBNĚ 537Levá distální pozice (srdce) 537Levá prostřední pozice (játra) 540Levá proximální pozice (ledviny) 541Pravá distální pozice (plíce) 542Pravá prostřední pozice (žaludek a slezina) 543Pravá proximální pozice (tenké střevo a ledviny) 545
16 OBSAH
KVALITY PULZU UKAZUJÍCÍ NA NEBEZPEČNÝ STAV 545
VLIV LÉČIV NA PULZ 546
51. KAPITOLAVYŠETŘOVÁNÍ ČÁSTÍ TĚLA POHMATEM 549
ÚVOD 549
VYŠETŘOVÁNÍ POHMATEM V OBLASTI HRUDNÍKU A BŘICHA 550
Vyšetřování pohmatem v oblasti hrudníku 552Vyšetřování pohmatem v oblasti břicha 553
VYŠETŘOVÁNÍ KŮŽE POHMATEM 556Kůže těla 556Diagnostika podle předloktí 557Vyšetřování spánků u dětí pohmatem 558
POHMAT RUKOU A NOHOU 559Teplota 559Pohmat a porovnání hřbetu ruky a dlaně 560Pohmat rukou a nohou u dětí 560Pohmat nehtů 560
POHMAT AKUPUNKTURNÍCH BODŮ 560Přední sběrné body (mu) 560Zádové přepravní body (beishu) 562Body původu (yuan) 562
52. KAPITOLAVYŠETŘENÍ DRAH POHMATEM 563
ÚVOD 563
SPOJNICE DRAH 563
ŠLACHO-SVALOVÉ DRÁHY 565
VYŠETŘENÍ DRAH POHMATEM PŘI BOLESTIVÉM OBSTRUKČNÍM SYNDROMU (BI) 565
VYŠETŘENÍ DRAH POHMATEM 565Dráha plic 566Dráha tlustého střeva 566Dráha žaludku 567Dráha sleziny 569Dráha srdce 569Dráha tenkého střeva 570Dráha močového měchýře 571Dráha ledvin 572Dráha osrdečníku 573Dráha trojitého ohřívače 574Dráha žlučníku 575Dráha jater 576
4. DÍLDIAGNOSTIKA POSLECHEM A ČICHEM 579ÚVOD 579
53. KAPITOLADIAGNOSTIKA POSLECHEM 581
ÚVOD 581
HLAS 581Normální hlas 582Hlas a pět prvků 582Síla a kvalita hlasu 582
ŘEČ 584
PLÁČ U KOJENCŮ 584
DÝCHÁNÍ A VZDYCHÁNÍ 584Dýchání 584Patologické zvuky při dýchání 585Vzdychání 585
KAŠEL A KÝCHÁNÍ 585Kašel 585Kýchání 586
ŠKYTAVKA 586
ŘÍHÁNÍ 586
ZVRACENÍ 587
54. KAPITOLADIAGNOSTIKA ČICHEM 589
ÚVOD 589
TĚLESNÝ PACH 589
PACH TĚLNÍCH VÝMĚŠKŮ 590Dech 590Pot 590Vykašlávané hleny 590Moč a stolice 591Poševní výtok a očistky 591Střevní plyny 591
5. DÍLSYMPTOMY A PŘÍZNAKY 593ÚVOD 593
1. ČÁSTSYMPTOMY A PŘÍZNAKY ČÁSTÍ TĚLA 597ÚVOD 597
55. KAPITOLAHLAVA, VLASY A OBLIČEJ 599
HLAVA 599Motání hlavy 599Mdloby 600Pocit těžké hlavy 601Bolest hlavy 601
OBSAH 17
Pocit hlavy na prasknutí 602Pocit otupělosti v hlavě 603Pocit chladu na hlavě 603Pocit horka na hlavě 603Necitlivost hlavy 603Padající hlava 603Naklánění hlavy k jedné straně 604Třes hlavy 604Šum v mozku 604Otok celé hlavy 604Vřídky v oblasti bradavkového výběžku kosti spánkové 604Hlava zaklánějící se dozadu 605
VLASY A KŮŽE NA HLAVĚ 605Předčasné šedivění vlasů 605Vypadávání vlasů 605Alopecie 606Suché a lámavé vlasy 606Mastné vlasy 607Lupy 607Svědění kůže na hlavě 607Suchá pokožka hlavy 608Zarudnutí a bolest pokožky hlavy 608Nežity na pokožce hlavy 608Oděrky na pokožce hlavy 608Vřídky na pokožce hlavy 609
OBLIČEJ 609Akné 609Pocit horka v obličeji 610Bolest v obličeji 611Necitlivost obličeje 612Otok obličeje 612Tiky 613Zešikmení očí a úst 613Obličejová obrna 613Vyrážka s pupínky/skvrnami 614Otok a zarudnutí obličeje 614Otok, zarudnutí a bolest tváří 614Vřídky pod jařmovým obloukem 614Vrásky v obličeji 614
56. KAPITOLABARVA OBLIČEJE 615
BÍLÁ/BLEDÁ 615
ŽLUTÁ 616
ČERVENÁ 617
NAMODRALÁ/NAZELENALÁ 618
NACHOVÁ 618
TMAVÁ 618
SINALÁ 618
ČERVENÁNÍ SE 619
57. KAPITOLAUŠI 621
UŠNÍ ŠELESTY / HLUCHOTA 621
SVĚDĚNÍ V UŠÍCH 622
BOLEST V UŠÍCH 622
KRVÁCENÍ Z UŠÍ 623
VÝTOK Z UŠÍ 623
NADMĚRNÁ TVORBA UŠNÍHO MAZU 623
ABNORMÁLNÍ VELIKOST 624Oteklé uši 624Svraštělé uši 624
SUCHÝ A SVRAŠTĚLÝ VNĚJŠÍ UŠNÍ ZÁVIT 624
BOLÁKY NA UŠÍCH 625
BRADAVICE NA UŠÍCH 625
ABNORMÁLNÍ BARVA VNĚJŠÍHO UŠNÍHO ZÁVITU 625
Žlutá 625Bledá 625Namodralá/nazelenalá (qing) 625Tmavá 626Červená 626
ZARUDLÁ ZADNÍ STRANA UŠÍ 626
ROZŠÍŘENÉ KREVNÍ CÉVY NA UŠÍCH 626
OTOK A ZARUDNUTÍ PROHLUBNĚ NA BOLTCI 627
58. KAPITOLANOS 629
ABNORMÁLNÍ BARVA 629Bledá 629Žlutá 630Červená 630Namodralá/nazelenalá 630Rudě nachová 631Tmavá 631
KÝCHÁNÍ 631
UCPANÝ NOS 631
RÝMA 632
SVĚDĚNÍ V NOSE 633
SUCHÉ NOSNÍ DÍRKY 633
KRVÁCENÍ Z NOSU 634
POBOLÍVÁNÍ NOSU 635
BOLEST V NOSE 635
OTEKLÝ NOS 636
18 OBSAH
NEPŘÍJEMNÉ PACHY 637
ZTRÁTA ČICHU 637
POLYPY 638
CHVĚNÍ NOSNÍCH KŘÍDEL (ZEVNĚJŠKU CHŘÍPÍ) 638
VŘÍDKY NA NOSE 638
PUPÍNKY NA NOSE 639
59. KAPITOLAHRDLO 641
BOLENÍ V KRKU 641
ZARUDNUTÍ HLTANU 642
ZARUDNUTÍ A OTOK HLTANU 642
ZARUDNUTÍ A ODĚRKY V HLTANU 643
OTEKLÉ KRČNÍ MANDLE 643
HLENY V HRDLE 644
STRUMA (OTOK PO STRANÁCH KRKU) 644
ŠIMRÁNÍ V KRKU 645
SUCHO V HRDLE 645
CHRAPOT NEBO ZTRÁTA HLASU 646
BÍLÉ HNISAJÍCÍ VŘÍDKY V HRDLE 646
POCIT PŘEKÁŽKY V HRDLE 647
ZČERVENÁNÍ KRKU 647
60. KAPITOLAÚSTA, JAZYK, ZUBY, DÁSNĚ, RTY, PATRO A PHILTRUM 649
ÚSTA 649Afty v ústech 649Opary 650Popraskané koutky úst 651Svědění v okolí úst 651Slintání z koutků úst 652Chvějící se ústa 652Otevřená ústa 652Zešikmení úst 653
JAZYK 653Svědění na jazyku 653Bolestivý jazyk 654Necitlivost jazyka 654Afty na jazyku 655
ZUBY 655Bolest zubů 655Zubní kazy 656Uvolněné zuby 656
Skřípání zubů 656Plak 657Suché a bílé zuby 657Suché a matné zuby 657Žluté a suché zuby 658Šedivé zuby 658Vlhké horní zuby a suché dolní zuby 658
DÁSNĚ 658Zanícené dásně 658Krvácející dásně 659Ustupující dásně 659Hnisající dásně 660Bledé dásně 660Zarudlé dásně 660Nafi alovělé dásně 661
RTY 661Bledé rty 661Červené rty 661Nafi alovělé rty 662Namodralé/nazelenalé rty 662Žluté rty 662Suché nebo popraskané rty 662Chvějící se rty 663Oloupané rty 663Oteklé rty 664Vpáčené rty 664Povolené rty 664Abnormální barva rtů v těhotenství 664
PATRO 664Bledé patro 664Matně bledé patro 665Žluté patro 665Červené patro 665Nafi alovělé patro 665
PHILTRUM 665Ploché philtrum 665Strnule vyhlížející philtrum 665Bledé philtrum 666Zarudlé philtrum 666Namodralé/nazelenalé philtrum 666Tmavé philtrum 666
61. KAPITOLAOČI 667
ZRAK 668Rozmazané vidění a mžitky před očima 668Šilhání 669Krátkozrakost 669Dalekozrakost 669Zhoršené noční vidění 670Zhoršená ostrost vidění 670Náhlé oslepnutí 671
SVĚDĚNÍ OČÍ 671
SUCHÉ OČI 672
OBSAH 19
HORKÉ A BOLESTIVÉ OČI 672
SLZÍCÍ OČI 673
VÝTOK Z OČÍ 674
ZBARVENÍ OČÍ 675Žluté (oční bělmo) 675Zarudlé (oční bělmo) 675Namodralé/nazelenalé (oční bělmo) 676Tmavé (oční bělmo) 676Bledé koutky 676Zarudlé koutky 676
OČNÍ VÍČKA 677Ječné zrno 677Zarudlá oční víčka 678Tmavá oční víčka 678Zelená oční víčka 678Bledá oční víčka 679Oteklá oční víčka 679Nežit na očním víčku 679Bolest očních víček 680Chvějící se oční víčka 680Pokleslá oční víčka 680Ztráta ovládání očních víček 681Uzlíky na očních víčkách 681Malá červená zrnka zevnitř očních víček 681Zarudnutí zevnitř spodních víček 682
ZELENÝ ZÁKAL 682
POCIT NAPĚTÍ V OČÍCH 682
OČNÍ BULVY 683Vystouplé oční bulvy 683Zapadlé oční bulvy 684Šupinaté oční bulvy 684Kmitající oční bulvy 684Oční bulvy obrácené v sloup 685
TEČKOVITÉ KRVÁCENÍ POD SPOJIVKOU 685
ČERVENÉ ŽILKY / ČERVENÁ BLANKA 686Červené žilky v očích 686Spouštějící se červená blanka 686Červená blanka v očním koutku 687
ROHOVKA 687Zakalení rohovky 687Zjizvení po zakalení rohovky 688
BÍLÉ SKVRNKY 688
ZORNICE 688Červený prstenec kolem zornice 688Bílá blanka na zornici u dětí 689Žlutá tekutina mezi zornicí a duhovkou 689Krvácení mezi zornicí a duhovkou 689Rozšířené zornice 690Zúžené zornice 690
UPŘENĚ ZÍRAJÍCÍ OČI 691
ZAVŘENÉ OČI 691
OTEVŘENÉ OČI 691
OBRÁCENÉ ŘASY 691
ŠEDÝ ZÁKAL 691
62. KAPITOLAŠÍJE, RAMENA A HORNÍ ČÁST ZAD 693
ŠÍJE A RAMENA 693Ztuhlá šíje 693Ztuhlost krku 694Bolest šíje 694Měkký krk 694Nachýlený krk 694Široký krk 695Tenký krk 695Oteklé krční uzliny 695Pulzování karotické tepny 695Bolest ramen 696Zmrzlé rameno 696
HORNÍ ČÁST ZAD 696Bolest horní části zad 696Studená horní část zad 696Horká horní část zad 696Ztuhlost zad jako při navlečení těsného opasku 697
63. KAPITOLAHRUDNÍK 699
KAŠEL 699Akutní kašel 699Chronický kašel 700Vykašlávání krve 701
DUŠNOST 701
SÍPOT 702
BOLEST 703Bolest hrudníku 703Bolest žeber 704
POCITY V HRUDNÍKU A U SRDCE 704Pocit tísně na hrudníku 704Pocit nafouknutí hrudníku 704Pocit horka v hrudníku 705Pocit soužení u srdce 705Pocit nacpanosti pod srdcem 706
VNÍMANÉ BUŠENÍ SRDCE 706Vnímané bušení pod srdcem 706
POSUNUTÝ ÚDER SRDEČNÍHO HROTU 707Úder srdečního hrotu posunutý směrem dolů 707Úder srdečního hrotu posunutý směrem nahoru 708Úder srdečního hrotu posunutý směrem doleva 708Úder srdečního hrotu posunutý směrem doprava 708Úder srdečního hrotu pod mečovitým výběžkem kosti hrudní 708
20 OBSAH
ABNORMÁLNÍ TVAR HRUDNÍKU 708Vystouplý hrudník 708Propadlý hrudník 709Vystouplá kost hrudní 709Propadlý hrudník na jedné straně 709Vystouplý hrudník na jedné straně 709
GYNEKOMASTIE 710
ZÍVÁNÍ 710
VZDYCHÁNÍ 710
64. KAPITOLAKONČETINY 711
SVALOVÁ BOLEST KONČETIN 711
BOLEST V KONČETINÁCH 712
RUCE A NOHY 712Studené ruce a nohy 712Horké ruce a nohy 713
ABNORMÁLNÍ POCITY V KONČETINÁCH 713Necitlivost/mravenčení končetin 713Pocit těžkých končetin 714Pocit napětí v končetinách 714
SLABOST A ATROFIE 714Slabost končetin 714Atrofi e končetin 715Ochablost končetin 715
OTOK KONČETIN 716Otok končetin 716Otok kloubů končetin 716
POHYBY KONČETIN 716Ztuhlost končetin 716Ochrnutí končetin 717Kontraktury končetin 717Třes nebo spasticita končetin 718Záchvaty křečí končetin 718
65. KAPITOLAPAŽE 721
BOLEST V LOKTI 721
RUCE 722Studené ruce 722Horké ruce 722Bledé ruce 723Zarudlé hřbety rukou 723Zarudlé dlaně 723Zpocené dlaně 723Bolest rukou 724Svědění rukou 725Necitlivost/mravenčení rukou 725Třes rukou 726Otok rukou 726
Deformované klouby prstů 726Plíseň (dermatofytóza) 726Suché, popraskané a loupající se dlaně 727Žilky na bříšku palce 727Atrofi e bříška palce 727Atrofi e svalů na hřbetech rukou 728
PRSTY 728Oteklé prsty 728Kontraktury prstů 728Lžičkovité prsty 729Tenké, zašpičatělé prsty 729Popraskané prsty 729Ztluštělé prsty 730Svraštělé a vrásčité prsty 730
NEHTY 730Rýhované nehty 730Ztluštění nehtů 730Hrubé a tlusté nehty 730Popraskané nehty 730Odlučující se nehty 731Brázdy v nehtech 731Tenké a křehké nehty 731Suché a křehké nehty 731Suché a ztluštělé nehty 732Stočené nehty 732Olupující se nehty 733Pokroucené nehty 733Nehty s bílými skvrnami 733Bledě bílé nehty 733Matně bílé nehty 733Červené nehty 733Žluté nehty 733Namodralé/nazelenalé nehty 734Tmavé nehty 734Nafi alovělé nehty 734Malé nebo nepřítomné lunuly 734Velké lunuly 734
66. KAPITOLADOLNÍ KONČETINY 735
CHODIDLA 735Otok 735Studené nohy 736
ATROFIE DOLNÍCH KONČETIN 736
OCHRNUTÍ DOLNÍCH KONČETIN 737
CHŮZE 737Překotná chůze 737Nestabilní chůze 738Potácivá chůze 738Čapí chůze 738Šouravá chůze 738
KŘIVÉ NOHY 739
OBSAH 21
BOLEST 739Bolest ve stehně 739Bolest v kyčli 739Bolest v koleni 739Bolest v chodidle 740Bolest v tříslech 740Bolest plosek nohou 740
KOLENA 741Slabá kolena 741Ztuhlá kolena 741
SLABOST DOLNÍCH KONČETIN 741
POCIT TĚŽKÝCH DOLNÍCH KONČETIN 742
NEKLIDNÉ NOHY 742
TŘES DOLNÍCH KONČETIN 743
KŘEČE V LÝTKÁCH 743
VŘEDY V DOLNÍ ČÁSTI NOHOU 743
VŘEDY NA PRSTECH NOHOU 744
PÁLIVÝ POCIT V PLOSKÁCH NOHOU 744
67. KAPITOLASPODNÍ ČÁST ZAD 745
BOLEST SPODNÍ ČÁSTI ZAD 745
ISCHIAS 746
POCIT CHLADU A TĚŽKOSTI VE SPODNÍ ČÁSTI ZAD 746
SLABOST SPODNÍ ČÁSTI ZAD A KOLENOU 746
ZTUHLOST SPODNÍ ČÁSTI ZAD 747
BOLEST KOSTRČE 747
ATROFIE SVALŮ PODÉL PÁTEŘE 747
NEOHEBNOST SPODNÍ ČÁSTI ZAD 747
PŘÍZNAKY NA KŮŽI 747Pupínky na zádech 747Puchýřky ve spodní části zad 748Suchost a zarudnutí pokožky spodní části zad 748Žluté zbarvení spodní části zad 748Skvrny na pokožce ve spodní části zad 748Nežity v bodě BL23 shenshu 748Vředy na hýždích 748Pupínky nebo neštovičky na hýždích 749
ZAKŘIVENÍ PÁTEŘE 749Skolióza 749Nadměrná lordóza 749Páteř ohnutá dopředu 749Nadměrná kyfóza 750Narovnání zakřivení bederní páteře 750Vychýlení páteře 750
68. KAPITOLACELÉ TĚLO 751
BOLESTI CELÉHO TĚLA 751
BOLEST V KLOUBECH 752
ZTRÁTA VNÍMÁNÍ 752Ochrnutí 752Hemiplegie 753Necitlivost/mravenčení 754Necitlivost poloviny těla 754
SVĚDĚNÍ 755
OTOK 755
ZMĚNY HMOTNOSTI 756Obezita 756Úbytek na váze 756
ŽLOUTENKA 756
ZÁŠKUBY SVALŮ 757
OPISTOTONUS 757
69. KAPITOLATRÁVICÍ SOUSTAVA A CHUŤ 759
ŘÍHÁNÍ 759
NÁVRAT POLKNUTÉ POTRAVY 760Návrat kyselé nestrávené potravy 760Návrat polknuté potravy 760
ŠKYTAVKA 761
HLAD A VZTAH K JÍDLU 761Nechutenství 761Přílišný hlad 762Odpor k jídlu 763Hlad při současné nechuti jíst 763Hlodavý hlad 763Chuť na sladkosti / neustálé uzobávání 764
OSPALOST PO JÍDLE 764
NEVOLNOST, ŘÍHÁNÍ A ZVRACENÍ 765Nevolnost 765Zvracení 766Dávení 767Zvracení krve 767Obtížné polykání (brániční zalykání) 768
PACHUŤ 768Hořká pachuť 768Sladká pachuť 769Slaná pachuť 769Kyselá pachuť 769Lepkavá pachuť 770Ztráta rozlišování chutí 770Páchnoucí dech 770
22 OBSAH
70. KAPITOLAŽÍZEŇ A PITÍ 771
ŽÍZEŇ 771
SUCHO V ÚSTECH 772
NEPŘÍTOMNOST ŽÍZNĚ 773
ZVÝŠENÁ TVORBA SLIN 773
71. KAPITOLABŘICHO 775
ÚVOD 775
BOLEST 776Oblast pod mečovitým výběžkem kosti hrudní 776Bolest v nadbřišku 777Bolest v podžebří 778Bolest v oblasti pupku 778Bolest ve středové oblasti podbřišku 779Bolest v postranních oblastech podbřišku 780
NAFOUKNUTÍ A PLNOST 780Nafouknutí břicha 780Plnost břicha 781
ABNORMÁLNÍ POCITY V BŘIŠE 781Pocit chladu v břiše 781Pocit pulzování pod pupkem 782Pocit energie stoupající v břiše 782
KRUČENÍ V BŘIŠE 782
PLYNATOST 783
PŘÍZNAKY NA KŮŽI 783Rozšířené břišní žíly 783Linie 783Skvrny 783
ÚTVARY V BŘIŠE 783Malé bulky v podžebří 784Bulky v nadbřišku 784
OTOK BŘICHA 784
VELIKOST BŘICHA 785Hubené břicho 785Velké břicho 785
POVISLÝ PODBŘIŠEK 785
PUPEK 785Vystouplý pupek 785Zapadlý pupek 785
72. KAPITOLAVYPRAZDŇOVÁNÍ STOLICE 787
PRŮJEM NEBO ŘÍDKÁ STOLICE 787
PRŮJEM SE ZVRACENÍM 788
ZÁCPA 788
STŘÍDÁNÍ ZÁCPY A ŘÍDKÉ STOLICE 789
NESCHOPNOST UDRŽET STOLICI 790
KREV A HLENY VE STOLICI 790
HLENY VE STOLICI 790
KREV VE STOLICI 791
OBTÍŽNÉ VYPRAZDŇOVÁNÍ STOLICE 791
NÁMAHA PŘI VYPRAZDŇOVÁNÍ STOLICE 792
73. KAPITOLAMOČENÍ 793
TMAVÁ MOČ 793
BLEDÁ MOČ V HOJNÉM MNOŽSTVÍ 794
KALNÁ MOČ 794
BOLESTIVÉ MOČENÍ 794
MALÉ MNOŽSTVÍ MOČI A OBTÍŽNÉ MOČENÍ 795
OBTÍŽNÉ MOČENÍ 795
ČASTÉ MOČENÍ 796
UKAPÁVÁNÍ MOČI 796
NESCHOPNOST UDRŽET MOČ 797
NOČNÍ POMOČOVÁNÍ 797
MOČENÍ V NOCI 798
KREV V MOČI 798
SPERMA V MOČI 799
74. KAPITOLAŘITNÍ OTVOR 801
SVĚDĚNÍ ŘITNÍHO OTVORU 801
HEMOROIDY 802
VÝHŘEZ ŘITI 802
TRHLINY V ŘITNÍM OTVORU 802
PÍŠTĚL ŘITI 802
ŘITNÍ VŘÍDKY 803
75. KAPITOLAMUŽSKÉ SEXUÁLNÍ A GENITÁLNÍ SYMPTOMY 805
IMPOTENCE 805
ZTRÁTA LIBIDA 806
OBSAH 23
EJAKULACE 806Předčasná ejakulace 806Noční výrony semene 807Neschopnost ejakulovat 807Krev ve spermatu 808Studené vodnaté sperma 808Únava a motání hlavy po ejakulaci 808
PRIAPISMUS 808
STUDENÉ GENITÁLIE 809
ŠOUREK 809Stažení šourku 809Povolený šourek 809Šourek povolený na jedné straně 809Oteklý šourek 809Oteklý a mokvající šourek 810Bledý šourek 810Zarudlý šourek 810Nachový šourek 810Tmavý šourek 811Svědění šourku 811
PENIS 811Bolest a svědění penisu 811Měkký a ochablý penis 811Zarudnutí a otok žaludu penisu 812Peyronieova nemoc 812Vředy 812
OTOK A BOLEST VARLAT 813
PUBICKÉ OCHLUPENÍ 813Ztráta pubického ochlupení 813Nadměrné pubické ochlupení 813
76. KAPITOLAPOCENÍ 815
SAMOVOLNÉ POCENÍ 815
NOČNÍ POCENÍ 816
POCENÍ V DŮSLEDKU KOLAPSU 816
ŽLUTÝ POT 817
LOKALIZOVANÉ POCENÍ 817Jednostranné pocení 817Pocení na hlavě 818Pocení na hrudníku 818Pocení rukou a nohou 818Pocení dlaní 819Pocení v podpaží 819
ABSENCE POCENÍ 819
77. KAPITOLAPŘÍZNAKY NA KŮŽI 821
MASTNÁ POKOŽKA 821
SUCHÁ POKOŽKA 822
VYRÁŽKY 822Ekzém 822Lupénka 823Akné 823Kopřivka 824Růžovka 825Vyrážka v podpaží 825Zarudlé, svědící a oteklé prsty 825
INFEKCE 826Opar (herpes simplex) 826Pásový opar (herpes zoster) 826Mykóza 827Kvasinková infekce 827
VÝRŮSTKY A ÚTVARY 827Bradavice 827Névy (mateřská znaménka) 828Maligní melanom 828Nežity na hlavě 828Karbunkly na krku 828Karbunkly na horní části zad 828Uzlíky pod kůží 828
VŘEDY NA KRKU 829
78. KAPITOLAEMOCIONÁLNÍ SYMPTOMY 831
HNĚVIVOST 831
SKLONY K OBAVÁM 831
SMUTEK 832
STRACH/ÚZKOST 832
LEKAVOST 833
PŘÍLIŠNÁ RADOST 834
DUŠEVNÍ NEKLID 834
SILNÁ BÁZLIVOST 834
NEVHODNÝ SMÍCH 835
79. KAPITOLAPSYCHICKÉ A EMOCIONÁLNÍ SYMPTOMY 837
DEPRESE 837
DEPRESE A MANICKÉ CHOVÁNÍ 838Depresivní fáze 838Manická fáze 839
ÚZKOST 839
PODRÁŽDĚNOST 840
SCHIZOFRENIE 842
24 OBSAH
80. KAPITOLAPSYCHICKÉ POTÍŽE 843
ŠPATNÁ PAMĚŤ 843
OBTÍŽNÉ SOUSTŘEDĚNÍ 844
OBTÍŽNÉ UČENÍ U DĚTÍ 844
HYPERAKTIVITA 844
81. KAPITOLAPROBLÉMY SE SPÁNKEM 847
NESPAVOST 847
DIVOKÉ SNY 848
CHOROBNÁ SPAVOST 850
MLUVENÍ ZE SPÁNKU 850
NÁMĚSÍČNOST 850
CHRÁPÁNÍ 851
82. KAPITOLAPOCIT CHLADU, POCIT HORKA, HOREČKA 853
POCIT CHLADU, TŘESAVKA 853Vnější příčiny 853Vnitřní příčiny 854
HOREČKA 854Akutní horečka 854Chronická horečka 855Stoupající a klesající horečka 856Horečka u nádorového onemocnění 856Horečka po chemoterapii 857
HORKOST PĚTI SRDCÍ 857
PROTICHŮDNÉ POCITY CHLADU A HORKA 857
83. KAPITOLAHLAS, ŘEČ A ZVUKY 859
SILNÝ HLAS 859
SLABÝ HLAS 860
ZASTŘENÝ HLAS 860
CHRAPOT 860
NOSOVÝ HLAS 860
CHRÁPÁNÍ 861
NEZŘETELNÁ ŘEČ 861
NESOUVISLÉ, USTAVIČNÉ MLUVENÍ 861
MUMLÁNÍ SI PRO SEBE 861
BLOUZNIVÁ ŘEČ 862
OBTÍŽNÉ NALÉZÁNÍ SLOV 862
ZADRHÁVÁNÍ 862
STÉNÁNÍ 862
KŘIK 862
2. ČÁSTGYNEKOLOGICKÉ SYMPTOMY A PŘÍZNAKY 863ÚVOD 863
84. KAPITOLAMENSTRUAČNÍ SYMPTOMY 865
MENSTRUAČNÍ KREV 865Bledá menstruační krev 865Nafi alovělá menstruační krev 865Sraženiny v menstruační krvi 866Lepkavá menstruační krev 866Vodnatá menstruační krev 866
MENSTRUAČNÍ CYKLUS 867Předčasná menstruace (krátký cyklus) 867Opožděná menstruace (dlouhý cyklus) 867Nepravidelná menstruace 867Silná menstruace 867Slabá menstruace 868Bolestivá menstruace 868Nepřítomnost menstruace 869Krvácení uprostřed cyklu 870Zastavující se a rozbíhající menstruace 870Menstruace vracející se po menopauze 870
85. KAPITOLAPROBLÉMY V DOBĚ MENSTRUACE 871
PREMENSTRUAČNÍ NAPĚTÍ 871
BOLEST HLAVY 872
NAPĚTÍ PRSŮ 872
HOREČKA 873
BOLESTI CELÉHO TĚLA 873
OTOK 873
PRŮJEM 874
ZÁCPA 874
KRVÁCENÍ Z NOSU 874
AFTY V ÚSTECH 874
KOŽNÍ VYRÁŽKY 875
MOTÁNÍ HLAVY 875
ZVRACENÍ 875
OBSAH 25
NESPAVOST 875
BOLEST OČÍ 876
86. KAPITOLAPROBLÉMY BĚHEM TĚHOTENSTVÍ 877
RANNÍ NEVOLNOST 877
POŠEVNÍ KRVÁCENÍ 878
BOLEST BŘICHA 878
OTOK 878
PROBLÉMY SPOJENÉ S MOČENÍM 879Bolestivé močení 879Zadržení moči 879Krev v moči 879
ZÁCPA 879
ÚZKOST 880
MOTÁNÍ HLAVY 880
KAŠEL 880
ZTRÁTA HLASU 880
POCIT DUŠENÍ 881
KŘEČE (EKLAMPSIE) 881
PROBLÉMY TÝKAJÍCÍ SE PLODU 881Hrozící potrat 881Nerostoucí plod 882Poloha koncem pánevním 882Opakované potraty 882
87. KAPITOLAPROBLÉMY PO PORODU 883
ZADRŽENÍ PLACENTY 883
OČISTKY 883Přetrvávající výtok očistků 883Zadržení očistků 884
BOLEST 884Bolest břicha 884Bolest kloubů 884Bolest v podžebří 884
POŠEVNÍ KRVÁCENÍ 885Krvácení z pochvy po porodu 885Zástava menstruace po potratu 885
OBTÍŽNÉ MOČENÍ 885
ZÁCPA 885
POCENÍ 886
MOTÁNÍ HLAVY 886
OTOK 886
HOREČKA 886
MATEŘSKÉ MLÉKO 887Nevytékající mléko 887Samovolné vytékání mléka po porodu 887
POPORODNÍ DEPRESE / PSYCHÓZA 887
KOLAPS 888
KŘEČE 888
88. KAPITOLAPŘÍZNAKY PRSŮ 889
NAPĚTÍ A OTOK PRSŮ 889Napětí prsů 889Oteklé prsy 890Zarudnutí a otok prsů 890
BOLEST PRSŮ 890
PRSNÍ BULKY 890
BRADAVKY 891Mléčný výtok z bradavek 891Lepkavý žlutý výtok z bradavek 891Krvavý výtok z bradavek 891Popraskané bradavky 892Vpáčené bradavky 892
KŮŽE PŘIPOMÍNAJÍCÍ POMERANČOVOU KŮRU 892
MALÉ PRSY 892
89. KAPITOLARŮZNÉ GYNEKOLOGICKÉ SYMPTOMY 895
NEPLODNOST 895
MENOPAUZÁLNÍ SYNDROM 896
ÚTVARY V BŘIŠE 896
POŠEVNÍ VÝTOK 897Bílý 897Žlutý 897Červenobílý 897Pětibarevný 897
ZÁNĚT A OTOK 898Svědění pochvy 898Ekzém na pohlaví 898Boláky na vulvě 898Otok vulvy 898
POKLES 899Pokles dělohy 899Pokles pochvy 899
LEUKOPLAKIE 899
26 OBSAH
BOLEST PŘI POHLAVNÍM STYKU 899
KRVÁCENÍ PŘI SOULOŽI 900
ZTRÁTA LIBIDA 900
PUBICKÉ OCHLUPENÍ 900Ztráta pubického ochlupení 900Nadměrné pubické ochlupení 900
3. ČÁSTPEDIATRICKÉ SYMPTOMYA PŘÍZNAKY 903ÚVOD 903
90. KAPITOLADĚTSKÉ PROBLÉMY 905
HOREČKA 905Mírná horečka 906
ZVRACENÍ 906
PRŮJEM 907
PROBLÉMY DÝCHACÍCH CEST 907Kašel 907Sípot 907
UŠNÍ PROBLÉMY 907Bolest v uších 907Zalehlé uši 908
HORKÉ DLANĚ A PLOSKY NOHOU 908
KONSTITUČNÍ SLABOST 908
ZÁCPA U KOJENCŮ 909
PROBLÉMY SPOJENÉ S MOČENÍM 909Zadržení moči u kojenců 909Noční pomočování 909
PLÁČ 910Noční pláč u kojenců 910
PŘERUŠOVANÝ SPÁNEK 910
AKUMULAČNÍ PORUCHA 910
ČERVI 911Roupi 911Hlístice 911
PĚT OCHABLOSTÍ 911
PĚT ZPOMALENÍ 911
ZÁNĚTY 911Akutní kožní vyrážka 911Růže 912
ŽLOUTENKA 912
INFEKCE 912Plané neštovice 912Příušnice 912
CHVĚNÍ NOSNÍCH DÍREK 912
KŘEČE 913Akutní 913Chronické 913
JEDOVATOST V PLODU 913
FONTANELA 913Propadlá fontanela 913Vystouplá fontanela 914Pozdní uzavření fontanely 914
BÍLÉ SKVRNY NA PATŘE A NA JAZYKU 914
DLOUHÝ PENIS 914
6. DÍLIDENTIFIKACE SYNDROMŮ 915ÚVOD 915
1. ČÁSTIDENTIFIKACE SYNDROMŮPODLE VNITŘNÍCH ORGÁNŮ 919ÚVOD 919
91. KAPITOLASRDCE 921
NEDOSTATEK ČCHI SRDCE 921
SYNDROMY NEDOSTATKU JANGU SRDCE 921Nedostatek jangu srdce 921Nedostatek jangu srdce s hlenem 922
KOLAPS JANGU SRDCE 922
NEDOSTATEK KRVE SRDCE 922
NEDOSTATEK ČCHI SRDCE A KRVE SRDCE 922
SYNDROMY NEDOSTATKU JIN SRDCE 922Nedostatek jin srdce 922Nedostatek jin srdce s prázdnou horkostí 923
NEDOSTATEK ČCHI SRDCE A JIN SRDCE 923
NEDOSTATEK JAK JANGU SRDCE, TAK JIN SRDCE 923
STAGNACE ČCHI SRDCE 923
VYŠLEHUJÍCÍ OHEŇ SRDCE 924
SYNDROMY HLENU 924Ohnivý hlen zneklidňující srdce 924Hlen zakalující mysl 924
OBSAH 27
STÁZA KRVE SRDCE 924
BLOKÁDA CÉV SRDCE 925
PŘETÉKAJÍCÍ VODA V SRDCI 925
KALNÁ VLHKOST OBKLOPUJÍCÍ SRDCE 925
KOMBINOVANÉ SYNDROMY 925
92. KAPITOLASLEZINA 927
SYNDROMY NEDOSTATKU ČCHI SLEZINY 927Nedostatek čchi sleziny 927Nedostatek čchi sleziny s vlhkostí 927Nedostatek čchi sleziny s hlenem 928
NEDOSTATEK JANGU SLEZINY 928
NEDOSTATEK KRVE SLEZINY 928
POKLES ČCHI SLEZINY 928
SLEZINA NEKONTROLUJÍCÍ KREV 928
SYNDROMY NEDOSTATKU JIN SLEZINY 929Nedostatek jin sleziny 929Nedostatek jin sleziny s prázdnou horkostí 929
CHLADNÁ VLHKOST VE SLEZINĚ 929
VLHKÁ HORKOST VE SLEZINĚ 929
HORKOST SLEZINY 930
HLEN BLOKUJÍCÍ STŘEDNÍ OHNIŠTĚ 930
JINOVÝ OHEŇ Z PRÁZDNOTY ŽALUDKU A SLEZINY A NEDOSTATKU PŮVODNÍ ČCHI 930
KOMBINOVANÉ SYNDROMY 930Nedostatek čchi sleziny a žaludku 930Nedostatek krve sleziny a srdce 931Nedostatek čchi sleziny a plic 931Nedostatek krve sleziny a jater 931Zablokování sleziny vlhkostí se stagnací jaterní čchi 931
93. KAPITOLAJÁTRA 923
SYNDROMY STAGNACE ČCHI JATER 933Stagnace čchi jater 933Stagnující čchi jater obracející se v horkost 933Stagnace čchi jater s hlenem 934
PROTICHŮDNĚ PROUDÍCÍ ČCHI JATER 934
STOUPAJÍCÍ JANG JATER 934
STÁZA KRVE JATER 934
VZHŮRU VYŠLEHUJÍCÍ OHEŇ JATER 935
VLHKÁ HORKOST 935Vlhká horkost v játrech 935Vlhká horkost v játrech a žlučníku 935
VÍTR JATER 936Krajní horkost rodící vítr 936Stoupající jang jater rodící vítr 936Oheň jater rodící vítr 936Nedostatek krve jater rodící vítr 937Vítr jater nesoucí v sobě hlen 937
SYNDROMY NEDOSTATKU KRVE JATER 937Nedostatek krve jater 937Nedostatek krve jater s hlenem 937
STAGNACE CHLADU V DRÁZE JATER 938
SYNDROMY NEDOSTATKU JIN JATER 938Nedostatek jin jater 938Nedostatek jin jater s prázdnou horkostí 938
NEDOSTATEK ČCHI JATER 938
OHNIVÝ HLEN JATER 939
NEDOSTATEK JANGU JATER 939
KOMBINOVANÉ SYNDROMY 939Protichůdně proudící čchi jater napadající slezinu 939Protichůdně proudící čchi jater napadající žaludek 940Oheň jater napadající plíce 940Nedostatek krve jater a srdce 940
94. KAPITOLAPLÍCE 941
SYNDROMY NEDOSTATKU ČCHI PLIC 941Nedostatek čchi plic 941Nedostatek čchi plic s hlenem 941
NEDOSTATEK JANGU PLIC 942
SYNDROMY NEDOSTATKU JIN PLIC 942Nedostatek jin plic 942Nedostatek jin plic s prázdnou horkostí 942Nedostatek jin plic s hlenem 942
NEDOSTATEK ČCHI PLIC A JIN PLIC 942
SUCHOST PLIC 943
NAPADENÍ PLIC VĚTREM 943Napadení plic větrným chladem 943Napadení plic větrnou horkostí 943Napadení plic větrem-suchostí 943Napadení plic větrem-vodou 944
HORKOST PLIC 944
SYNDROMY HLENU 944Vlhkost-hlen v plicích 944Chladný hlen v plicích 944
28 OBSAH
Horký hlen v plicích 945Hlen-suchost v plicích 945Hlenovité tekutiny v plicích 945
STAGNACE ČCHI PLIC 945
KOLAPS ČCHI PLIC 945
KOMBINOVANÉ SYNDROMY 946Nedostatek čchi plic a srdce 946
95. KAPITOLALEDVINY 947
NEDOSTATEK ČCHI LEDVIN 947
SYNDROMY NEDOSTATKU JANGU LEDVIN 947Nedostatek jangu ledvin 947Nedostatek jangu ledvin, přetékající voda 948
SYNDROMY NEDOSTATKU JIN LEDVIN 948Nedostatek jin ledvin 948Nedostatek jin ledvin s prázdnou horkostí 948Nedostatek jin ledvin s vyšlehující prázdnou horkostí 949Nedostatek jin ledvin s hlenem 949
SYNDROMY NEDOSTATKU JANGU LEDVIN A JIN LEDVIN 949
Nedostatek jangu ledvin a jin ledvin – převaha nedostatku jin ledvin 949Nedostatek jangu ledvin a jin ledvin– převaha nedostatku jangu ledvin 949
NEPEVNÁ ČCHI LEDVIN 950
LEDVINY NENASÁVAJÍ ČCHI 950
NEDOSTATEK ESENCE LEDVIN 950
KOMBINOVANÉ SYNDROMY 951Nedostatek jin ledvin a jater 951Nedostatek jin ledvin a jater s prázdnou horkostí 951Disharmonie ledvin a srdce (nedostatek jin ledvin a srdce s prázdnou horkostí srdce) 951Nedostatek jin ledvin a plic 951Nedostatek jin ledvin a plic s prázdnou horkostí 952Nedostatek jangu ledvin a sleziny 952
96. KAPITOLATENKÉ STŘEVO 953
PLNÁ HORKOST V TENKÉM STŘEVĚ 953
BOLESTI ČCHI V TENKÉM STŘEVĚ 953
ZAUZLOVÁNÍ ČCHI TENKÉHO STŘEVA 954
PRÁZDNOTA A CHLAD TENKÉHO STŘEVA 954
ZAMOŘENÍ TENKÉHO STŘEVA ČERVY 954
97. KAPITOLAŽALUDEK 955
NEDOSTATEK ČCHI ŽALUDKU 955
PRÁZDNOTA A CHLAD ŽALUDKU (NEDOSTATEK JANGU ŽALUDKU) 955
SYNDROMY NEDOSTATKU JIN ŽALUDKU 956Nedostatek jin žaludku 956Nedostatek jin žaludku s prázdnou horkostí 956
NEDOSTATEK JIN ŽALUDKU A JANGU ŽALUDKU 956
STAGNACE ČCHI ŽALUDKU 956
STÁZA KRVE V ŽALUDKU 957
HORKOST ŽALUDKU 957
OHEŇ ŽALUDKU 957
OHNIVÝ HLEN ŽALUDKU 957
VLHKÁ HORKOST ŽALUDKU 958
CHLAD NAPADAJÍCÍ ŽALUDEK 958
ČCHI ŽALUDKU PROUDÍCÍ PROTICHŮDNĚ SMĚREM VZHŮRU 958
AKUMULACE POTRAVY V ŽALUDKU 958
98. KAPITOLAŽLUČNÍK 959
SYNDROMY VLHKÉ HORKOSTI 959Vlhká horkost ve žlučníku a játrech 959Vlhká horkost ve žlučníku 959
VLHKÝ CHLAD VE ŽLUČNÍKU 960
HORKOST ŽLUČNÍKU 960
PRÁZDNOTA ŽLUČNÍKU 960
STAGNACE VE ŽLUČNÍKU S HORKÝM HLENEM 960
KOMBINOVANÉ SYNDROMY 961
99. KAPITOLATLUSTÉ STŘEVO 963
VLHKÁ HORKOST V TLUSTÉM STŘEVĚ 963
SYNDROMY HORKOSTI 963Horkost v tlustém střevě 963Horkost blokující tlusté střevo 964
SYNDROMY CHLADU 964Chlad napadající tlusté střevo 964Chlad tlustého střeva 964
OBSAH 29
SUCHOST TLUSTÉHO STŘEVA 964
VLHKOST V TLUSTÉM STŘEVĚ 964
PRÁZDNOTA A CHLAD TLUSTÉHO STŘEVA 965
PRÁZDNOTA A VLHKOST TLUSTÉHO STŘEVA 965
KOLAPS TLUSTÉHO STŘEVA 965
100. KAPITOLAMOČOVÝ MĚCHÝŘ 967
VLHKÁ HORKOST V MOČOVÉM MĚCHÝŘI 967
VLHKÝ CHLAD V MOČOVÉM MĚCHÝŘI 967
PRÁZDNOTA A CHLAD MOČOVÉHO MĚCHÝŘE 968
2. ČÁSTIDENTIFIKACE SYNDROMŮ PODLE ČCHI, KRVE A TĚLNÍCH TEKUTIN 969ÚVOD 969
101. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ PODLE ČCHI, KRVE, JANGU A JIN 971
ČCHI 971Nedostatek čchi 971Pokles čchi 971Kolaps čchi 971Stagnace čchi 971Protichůdný tok čchi 972Zablokovaná čchi 972
KREV 972Nedostatek krve 972Stáza krve 972Horkost krve 973Suchost krve 973Chlad krve 973Ztráta krve 973Kolaps krve 973
JANG 974Nedostatek jangu 974Kolaps jangu 974Nestoupající čistý jang 974
JIN 974Nedostatek jin 974Nedostatek jin s prázdnou horkostí 974Kolaps jin 974Neklesající kalná jin 974
KOMBINOVANÉ SYNDROMY ČCHI, KRVE, JIN A JANGU 974
Nedostatek jin i jangu 974Nedostatek čchi i krve 975Nedostatek čchi i jin 975
102. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ PODLE TĚLNÍCH TEKUTIN 977
NEDOSTATEK TĚLNÍCH TEKUTIN 977
OTOK 977
HLEN 978Vítr-hlen 978Horký hlen 978Chladný hlen 978Vlhkost-hlen 978Suchost-hlen 978Čchi-hlen 978Potrava-hlen 978Hlen se stázou krve 979Hlenovité tekutiny 979Hlen pod kůží 979Hlen v dráhách 979Hlen matoucí srdce 979Hlen v kloubech 979Hlen ve žlučníku 979Hlen v ledvinách 979Šok-hlen 979Víno-hlen 979
3. ČÁSTIDENTIFIKACE SYNDROMŮ PODLE PATOGENNÍCH ČINITELŮ, ČTYŘ VRSTEV, ŠESTI ODDÍLŮ A TŘÍ OHNIŠŤ 981ÚVOD 981
103. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA PATOGENNÍCH ČINITELŮ 985
ÚVOD 985
VÍTR 985Vnější vítr 986Vnitřní vítr 987
CHLAD 988Vnější chlad 988Vnitřní chlad 989
LETNÍ VEDRO 990
30 OBSAH
VLHKOST 990Vnější vlhkost 991Vnitřní vlhkost 992
SUCHOST 992Vnější suchost 993Vnitřní suchost 993
OHEŇ 993
104. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA ČTYŘ VRSTEV 995
ÚVOD 995
VRSTVA OCHRANNÉ ČCHI 996Větrná horkost 996Letní vedro 996Vlhká horkost 996Suchá horkost 997
VRSTVA ČCHI 997Horkost plic (horkost v hrudníku a na bránici) 997Horkost žaludku 997Suchá horkost (oheň) tenkého a tlustého střeva 997Horkost žlučníku 998Vlhká horkost v žaludku a slezině 998
VRSTVA VYŽIVUJÍCÍ ČCHI 998Horkost ve vrstvě vyživující čchi 998Horkost v osrdečníku 998
VRSTVA KRVE 999Krajní horkost zneklidňující krev 999Krajní horkost rozdmýchávající vítr 999Prázdný vítr pohybující se uvnitř 999Kolaps jin 999Kolaps jangu 999
ČTYŘI VRSTVY V KOSTCE 999
SKRYTÁ HORKOST 1001Typ šao-jangu 1004Typ jang-mingu 1004Typ šao-jin 1004
SOUVISLOSTI MEZI ČTYŘMI VRSTVAMI, ŠESTI ODDÍLY A TŘEMI OHNIŠTI 1004
105. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA ŠESTI ODDÍLŮ 1007
ODDÍL TCHAJ-JANGU 1007Dráhové syndromy 1007Orgánové syndromy 1008
ODDÍL JANG-MINGU 1009Jangmingový dráhový syndrom 1009Jangmingový orgánový syndrom 1009
ODDÍL ŠAO-JANGU 1009
ODDÍL TCHAJ-JIN 1009
ODDÍL ŠAO-JIN 1010Transformace chladu 1010Transformace horkosti 1010
ODDÍL T'ÜE-JIN 1010
106. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA TŘÍ OHNIŠŤ 1011
HORNÍ OHNIŠTĚ 1011Větrná horkost v ochranné čchi plic 1011Horkost v plicích (ve vrstvě čchi) 1011Horkost v osrdečníku (ve vrstvě vyživující čchi) 1012
STŘEDNÍ OHNIŠTĚ 1012Horkost v jang-mingu 1012Vlhká horkost ve slezině 1012
SPODNÍ OHNIŠTĚ 1012Horkost v ledvinách 1012Horkost jater rozdmýchávající vítr 1012Prázdný vítr jater 1012
107. KAPITOLAZBYTKOVÝ PATOGENNÍ ČINITEL 1013
ÚVOD 1013
VZNIK ZBYTKOVÉHO PATOGENNÍHO ČINITELE 1013
DIAGNOSTIKA A LÉČBA ZBYTKOVÉHO PATOGENNÍHO ČINITELE 1015
Jak se diagnostikuje? 1015Typy zbytkového patogenního činitele 1015Účinky zbytkového patogenního činitele 1015Léčba zbytkového patogenního činitele 1015
HLEN 1016Vlhkost-hlen v plicích 1016Horký hlen v plicích 1016
VLHKOST 1017Vlhkost v žaludku a slezině 1017Vlhká horkost v žaludku a slezině 1017Vlhká horkost ve žlučníku 1017Vlhká horkost v uších 1017Vlhká horkost v hlavě 1017
OBSAH 31
HORKOST 1018Horkost v plicích 1018Horkost v plicích se suchostí 1018Horkost v žaludku 1018Jedovatá horkost v krčních mandlích 1019
SYNDROM ŠAO-JANGU 1019Syndrom šao-jangu (šest oddílů) 1019Horkost ve žlučníku (čtyři vrstvy) 1019
4. ČÁSTIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA OSMERÉ OSNOVY, DVANÁCTI DRAH, OSMI MIMOŘÁDNÝCH DRAH A PĚTI PRVKŮ 1021ÚVOD 1021
108. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA OSMERÉ OSNOVY 1023
ÚVOD 1023
POVRCH – NITRO 1024Povrchové stavy 1024Vnitřní stavy 1025
HORKOST – CHLAD 1025Horké stavy 1025Chladné stavy 1026Kombinované stavy horkosti a chladu 1028
PLNOST – PRÁZDNOTA 1029Plné stavy 1030Prázdné stavy 1030Kombinované plné a prázdné stavy 1031
JIN – JANG 1031
109. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA DVANÁCTI DRAH 1033
PLÍCE 1033
TLUSTÉ STŘEVO 1033
ŽALUDEK 1034
SLEZINA 1034
SRDCE 1034
TENKÉ STŘEVO 1034
MOČOVÝ MĚCHÝŘ 1035
LEDVINY 1035
OSRDEČNÍK 1035
TROJITÝ OHŘÍVAČ 1035
ŽLUČNÍK 1036
JÁTRA 1036
110. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA OSMI MIMOŘÁDNÝCH DRAH 1037
ÚVOD 1037
ŘÍDÍCÍ DRÁHA (DUMAI) 1037
DRÁHA POČETÍ (RENMAI) 1038
ÚSTŘEDNÍ DRÁHA (CHONGMAI) 1038
KOMBINOVANÉ SYNDROMY DRÁHY POČETÍ A ÚSTŘEDNÍ DRÁHY 1039
Prázdnota dráhy početí a ústřední dráhy 1039Nestabilita dráhy početí a ústřední dráhy 1039Prázdnota a chlad dráhy početí a ústřední dráhy 1039Stáza krve v dráze početí a ústřední dráze 1040Stáza krve a vlhkost v dráze početí a ústřední dráze 1040Plná horkost v dráze početí a ústřední dráze 1040Prázdná horkost v dráze početí a ústřední dráze 1041Vlhká horkost v dráze početí a ústřední dráze 1041Stagnující horkost v dráze početí a ústřední dráze 1041Plný chlad v dráze početí a ústřední dráze 1042Prázdnota a chlad dělohy 1042Vlhkost a hlen v děloze 1042Stagnující chlad v děloze 1043Horkost plodu 1043Chlad plodu 1043Krev proudící protichůdně směrem vzhůru po porodu 1043
OPASKOVÁ DRÁHA (DAIMAI) 1044
JINOVÁ PATNÍ DRÁHA (YINQIAOMAI) 1044
JANGOVÁ PATNÍ DRÁHA (YANGQIAOMAI) 1045
JINOVÁ PROPOJOVACÍ DRÁHA (YINWEIMAI) 1045
JANGOVÁ PROPOJOVACÍ DRÁHA (YANGWEIMAI) 1045
POZNÁMKY 1045
111. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA PĚTI PRVKŮ 1047
ÚVOD 1047
SYNDROMY SPOJENÉ S CYKLEM ROZENÍ 1047Dřevo nerodící oheň 1047Oheň nerodící zemi 1048
32 OBSAH
Země nerodící kov 1048Kov nerodící vodu 1048Voda nerodící dřevo 1048
SYNDROMY SPOJENÉ S CYKLEM POTLAČOVÁNÍ 1048
Dřevo potlačující zemi 1048Země potlačující vodu 1048Voda potlačující oheň 1048Oheň potlačující kov 1048Kov potlačující dřevo 1048
SYNDROMY SPOJENÉ S CYKLEM PONIŽOVÁNÍ 1048Dřevo ponižující kov 1048Kov ponižující oheň 1049Oheň ponižující vodu 1049Voda ponižující zemi 1049Země ponižující dřevo 1049
DODATKY 1051
Dodatek 1 Kazuistika 1053
Dodatek 2 Předpisy 1065
Dodatek 3 Historie diagnostiky v čínské medicíně 1089
SLOVNÍČEK ČÍNSKÝCH POJMŮ 1099
LITERATURA 1105
ČÍNSKÁ CHRONOLOGIE 1107
REJSTŘÍK 1109
FOTOGRAFICKÁ PŘÍLOHA 1174
OBSAH 33
Úvodní slovo
Tato kniha o diagnostice v ínské medicín dopl ujemé p edchozí knihy: „Foundations of Chinese Medi-cine“ (Základy ínské medicíny) o základní teorii ín-ské medicíny, „Practice of Chinese Medicine“ (Praxe ínské medicíny) o aplikaci této teorie na lé bu ne-
mocí, „Tongue Diagnosis in Chinese Medicine“ (Di-agnostika podle jazyka v tradi ní ínské medicín )o diagnostice podle jazyka a „Obstetrics and Gynae-cology in Chinese Medicine“ (Porodnictví a gyneko-logie v ínské medicín ) o gynekologii.
ím delší dobu trvá moje praxe, tím více oce uji vý-znam diagnostiky v ínské medicín , zejména i v me-dicín obecn . Bylo by vlastn možné íci, že hodnota ínské medicíny spo ívá nejenom v teorii jin a jangu,
p ti prvk , osmeré osnovy atd., ale v diagnostice samotné. Diagnostika v ínské medicín je tak hod-notná, protože pevn vychází z pe livého vyšet enípacienta: to tvo í základ diagnostiky v jakékoliv medi-cín z jakéhokoliv kulturního pozadí, v etn moderní medicíny západní.
T ebaže to není p íliš asto uznáváno, moderní zá-padní medicína bývala založena na pe livém vyšet-ení pacienta, než v ní posléze p evládla technologie
s moderními diagnostickými metodami. Technicky založené testy nahradily náležité vyšet ení pacienta; to je nejslabším lánkem západní medicíny a to je také p í inou, pro je ínská medicína se svým pe livýmvyšet ováním pacient p itažlivá pro mnoho tisíc lé-ka po celém sv t .
K ilustraci tohoto názoru se mimo ádn hodí je-den p íklad z mé praxe. Na jednorázovou konzultaci ke mn p išla pacientka (žijící v USA) s trvalou bolestí ky le a zad. Bylo jí 78 let a po 4 roky trp la silnou bo-lestí v dolní ásti zad vyst elující do pravé ky le. Na-vštívila jednoho ze špi kových neurochirurg v USA, který na ídil snímkování a ist na základ snímka bez náležitého vyšet ení diagnostikoval problém meziobratlových prostor v oblasti bederní páte e.Operaci nedoporu il a pacientka trp la další 2 roky. Ve v ku p ibližn 75 let bývala velmi aktivní, t ikráttýdn hrávala tenis, ale nyní mohla st ží chodit.
P i vyšet ení jsem si jako první v ci všiml, že pa-cientka p i ch zi kulhá a její t lo se naklání na stranu. Nemám osteopatickou odbornou kvali kaci, ale b -hem let jsem vysledoval, že lidé s chronickým problé-mem zad mají tendenci se p i ch zi mírn p edklán t;pacient ina ch ze však byla zna n odlišná a podle mé zkušenosti souvisela spíše s problémem ky lí než s problémem zad. Zjistil jsem si podrobnou anamnézu a poté jsem pacientku požádal, aby se položila na le-hátko. Provedl jsem s ní test se zvedáním natažené nohy (tj. zvednutí pravé nohy s nataženým kolenem) a ten žádnou bolest zad nevyvolal. Poté jsem její pra-vou nohu ohnul a to vyvolalo intenzivní bolest v ky li.Všechno ukazovalo spíše na ky el než na problém spodní ásti zad. Stále jsem velmi váhal se zpochyb-n ním diagnózy v hlasného neurochirurga. Proto jsem zavolal do Itálie kolegovi, který je mimo ádn odbornzdatným a znalým osteopatem, a ten m po telefonu požádal, abych nechal pacientku provést pro diagnos-tické ú ely další t i pohyby. K mému úžasu potvrdil, že pacientka ur it trpí spíše patologií ky le než be-derní páte e. Požádal jsem ji, aby si ihned po návratu do USA nechala zhotovit rentgenový snímek ky le(na který ji její neurochirurg neobjednal). U inila tak a rentgen potvrdil, že její pravá ky el je úpln celá postižena silnou artrózou. Podstoupila vým nu ky le,její bolest úpln zmizela a ona op t hraje tenis. Je jí nyní 80 let.
Tento p ípad uvádím jako jasnou ilustraci toho, jak bylo náležité vyšet ení pacienta v etn pe livého zjiš-t ní anamnézy v západní medicín opomenuto ve pro-sp ch moderních test . Takové testy jsou samoz ejmd ležité, musejí však následovat až po pe livém vy-šet ení pacienta a musejí z n j vycházet.
Jako další p íklad efektivnosti diagnostiky v ín-ské medicín mi vytane na mysli pacientka, kterou jsem vid l p ed n kolika m síci. Jednalo se o 29letou ženu trpící silnou bolestí zad, letargií a nevolností, jež byly jejím praktickým léka em diagnostikovány jako infekce ledvin. Pacientka užívala týden antibiotika, to ale nem lo na její symptomy žádný zjevný ú inek.
38 ÚVODNÍ SLOVO
Po dotazování pacientky vyšlo na povrch, že bolest, která byla skute n lokalizovaná v oblasti levé ledviny, je spojena s pohybem a je horší p i nádechu. Pacientka nem la hore ku (ve skute nosti jí bylo dosti chladno) a žádné symptomy mo ových cest. Její pulz a jazyk nebyly nijak pozoruhodné, krom toho, že pulz byl na pozici jater a žlu níku strunovitý a mírn napru-žený. Pulz ledvin a mo ového m chý e byl na pohmat celkem zdravý a na v tší ásti jazyka nebyl žádný lep-kavý žlutý povlak.
Na základ t chto skute ností jsem cítil, že dia-gnóza infekce ledvin stanovená praktickým léka emz ejm nebude správná a že bolest s v tší pravd podob-ností pochází z problému s žebry (proto byla na pulzu ovlivn na pozice jater a žlu níku): zhoršení bolesti p i nádechu siln poukazovalo na problém žeber, pro-tože bolest zad z infekce mo ových cest by dýcháním nebyla ovlivn na. Pacientku jsem lé il vhodným zp -sobem a bolest se okamžit zlepšila. Osteopat pozd jipotvrdil, že pacient ino dvanácté žebro bylo skute nposunuté a to že bylo skute nou p í inou bolesti.
Tato kazuistika dále osv tluje význam náležitého vyšet ení pacienta (které výše zmín ný praktický lékaopomenul u init): v n m spo ívá skute ná síla ínské diagnostiky a ínské medicíny obecn . Síla diagnostiky v ínské medicín spo ívá práv v neuv iteln po-drobném vyšet ení pacienta, ke kterému se p istupuje ze ty ech hledisek: pozorování, dotazování, pohmatua poslechu/ ichu.
Diagnostika v ínské medicín je silná také ve svém celostním pohledu na t lo a mysl. Pravd -podobn v žádné jiné form diagnostiky nelze u inittak obsáhlé, celostní a podrobné posouzení pacienta v relativn krátkém ase, a p itom tahat za všechna r zná diagnostická vlákna sou asn . Nap íklad již v okamžiku, kdy pacient p ichází, praktik ínské me-dicíny maximáln zbyst í všechny své smysly a pozo-ruje zp sob pacientovy ch ze, jeho vitalitu, sílu hlasu, lesk o í a pleti, tvar obli eje, barvu pleti, t lesný pach, vlasy, jazyk a nakonec pulz.
Další motivací k napsání knihy o diagnostice byl pro m pocit, že se jedná o oblast v moderní ínopomíjenou. Ve snaze ínskou medicínu „zmoder-nizovat“ a u init ji p ijateln jší pro zavedené ínskéi západní biomedicínské instituce m li moderní ín-ští léka i a u itelé tendenci p ehlížet jemn jší aspekty ínské diagnostiky, zejména diagnostiku podle jazyka
a pulzu. Na ínských klinikách u itelé p íliš astopopisují kvalitu pulzu ledabyle a tak, aby ji uvedli
do souladu s klinickými projevy: jestliže má pacient všechny symptomy stagnace jaterní chi, jeho pulz jestrunovitý. Tím je ignorována možnost, že by pulz mohl být namísto toho zadrhávající (což by ukazo-valo, že stagnace jaterní chi je sekundární k nedo-statku krve jater). P ál bych si, aby jemn jší aspekty ínské diagnostiky z staly zachovány.
Kniha je rozd lena podle tradi ních ty ech ástíínské diagnostiky, jimiž jsou diagnostika pozorová-
ním („dívat se“), dotazováním („ptát se“), pohmatem („dotýkat se“) a poslechem („poslouchat a ichat“).Krom t chto ty ech hlavních díl pokrývá 5. díl symptomy a p íznaky: zatímco se 1. díl v novanýpozorování zabývá p íznaky a 2. díl v novaný dota-zování se zabývá symptomy, v 5. dílu o symptomech a p íznacích jsou uvedeny stovky r zných klinických projev bez ohledu na to, do které kategorie spadají, a jsou uspo ádány podle ásti t la, jež postihují.
Mezi pozorováním a dotazováním se rozlišuje istz didaktických d vod , p i emž toto rozlišování ne-odpovídá klinické realit , kdy zjišt ní z pozorování a z dotazování probíhá sou asn a m že být auto-maticky spojováno. Odd lovat od sebe nap íklad su-chou pokožku (p íznak zjišt ný p i pozorování) a sv -d ní pokožky (symptom zjišt ný p i dotazování) je um lé a nerealistické. Dalším dobrým p íklademje otok kotník : pozorování p íznak je bezprost ednskloubeno s pohmatem dané oblasti a dotazováním pacienta.
Kombinování symptom i p íznak pro každou ob-last navíc odpovídá také tomu, jak u pacienta obvykle postupujeme. Když nap íklad p ijde pacient, u n hožjsou klinické projevy soust ed ny hlavn v jedné oblasti t la, budeme p irozen nejprve zkoumat tuto oblast dotazováním se na symptomy a pozorováním veškerých vn jších p íznak , aniž bychom dotazo-vání a pozorování od sebe odd lovali. Když si pacient st žuje, dejme tomu, na rozmazané vid ní, okamžita automaticky budeme pozorovat o i, abychom vid li,zda nejsou suché nebo podlité krví.
V 6. díle jsou uvedeny syndromy v ínské medi-cín z r zných hledisek – tedy podle vnit ních orgán ,patogenních initel , chi, krve a t lních tekutin, os-meré osnovy, dvanácti drah, ty vrstev, šesti oddíl ,t í ohniš a p ti prvk . Je t eba poznamenat, že syn-dromy uvedené v 5. díle o symptomech a p íznacíchbyly pokaždé uzp sobeny konkrétním symptom ma nemusejí nutn odpovídat syndrom m uvedeným v 6. díle. Nap íklad syndrom nedostatku krve jater
ÚVODNÍ SLOVO 39
pod konkrétním o ním symptomem bude obsahovat symptomy a p íznaky mírn odlišné od symptoma p íznak uvedených u obecného syndromu nedostatku krve jater v 6. díle. Kdekoliv je to vhodné, je v 6. díle uvedena lé ba pomocí akupunktury a lé ivých bylin.
Na za átku knihy je rejst ík všech symptoma p íznak obsažených v 5. díle s k ížovými odkazy na 1. díl (pozorování), 2. díl (dotazování), 3. díl (po-hmat) a 4. díl (poslech a ich).
Dodatek 1 obsahuje kazuistiky s konkrétním dia-gnostickým významem, které jsou použity k osv tleníd ležitých teoretických princip ínské medicíny. Dodatek 2 uvádí všechny bylinné p edpisy zmín név 6. dílu v novaném syndrom m. Dodatek 3 p inášístru nou historii ínské diagnostiky.
Amersham, 2004 Giovanni Maciocia
Rejstřík symptomůa příznaků
Číslo dílu 5 1 2 3
HLAVA A OBLIČEJHlavaŠum v mozku 55 34Motání hlavy 55 34Padající hlava 55Mdloby 55 34Pocit chladu na hlavě 55 34Pocit hlavy na prasknutí 55 34Pocit horka na hlavě 55 34Pocit těžké hlavy 55 34Pocit otupělé hlavy 55 34Hlava naklánějící se
k jedné straně 55 5Hlava zaklánějící se dozadu 55 5Bolest hlavy 55 34Necitlivost kůže na hlavě 55 34Zarudnutí a bolest
pokožky hlavy 55 5Otok celé hlavy 55 5Třes hlavy 55 4, 5Vřídky v oblasti
bradavkového výběžku kosti spánkové 55 5
Vlasy a kůže na hlavěAlopecie 55 5Nežity na pokožce hlavy 55 5Lupy 55 5Suché a lámavé vlasy 55 5Suchá pokožka hlavy 55 5Oděrky na pokožce hlavy 55 5Mastné vlasy 55 5Vypadávání vlasů 55 5Svědění kůže na hlavě 55 34Předčasné šedivění vlasů 55 5Zarudnutí a bolest
pokožky hlavy 55 5Vřídky na pokožce hlavy 55 5
ObličejAkné 55, 5
77Namodralá/nazelenalá
barva pleti 56 3Tmavá barva pleti 56 3Zešikmení očí a úst 55 4, 5Bolest v obličeji 55 35Obličejová obrna 55 4Tik v obličeji 55 4Pocit horka v obličeji 55 35Vrásky v obličeji 55 5Necitlivost/mravenčení
obličeje 55 35Otok obličeje 55 5
Číslo dílu 5 1 2 3
Vyrážka s pupínky / skvrnami 55 5Nachová barva pleti 56 3Červená barva pleti 56 3Sinalá barva pleti 56 3Otok a zarudnutí obličeje 55 5Otok, zarudnutí
a bolest tváří 55 5Vřídky pod jařmovým
obloukem 55 5Bílá/bledá barva pleti 56 3Žlutá barva pleti 56 3
UšiKrvácení z uší 57Namodralý/nazelenalý
vnější ušní závit 57 9Svraštělé uši 57 9Tmavý vnější závit 57 9Výtok z uší 57 9Rozšířené krevní cévy
na uších 57 9Suchý a svraštělý
vnější ušní závit 57 9Bolest v uších 57 42Nadměrná tvorba
ušního mazu 57 9Svědění v uších 57 42Bledý vnější závit 57 9Zarudlá zadní strana uší 57 9Zarudlý vnější závit 57 9Boláky na uších 57 9Otok a zarudnutí
prohlubně na boltci 57 9Oteklé uši 57 9Ušní šelesty / hluchota 57 42Bradavice na uších 57 9Žlutý vnější závit 57 9
NosNepříjemné pachy 58Ucpaný nos 58 35Namodralý/nazelenalý nos 58 7Tmavý nos 58 7Suché nosní dírky 58 7 35Chvění nosních křídel 58 7Svědění v nose 58 35Ztráta čichu 58 35Pobolívání nosu 58 35Krvácení z nosu 58 7Bolest v nose 58 35Bledý nos 58 7Pupínky na nose 58 7Polypy 58Červený nos 58 7
Číslo dílu 5 1 2 3
Rudě nachový nos 58 7Rýma 58 20 35Kýchání 58 35Oteklý nos 58 7Vřídky na nose 58 7Žlutý nos 58 7
HrdloSucho v hrdle 59 36Pocit překážky v hrdle 59 36Chrapot / ztráta hlasu 59 36 53Šimrání v krku 59 36Hleny v hrdle 59Zarudnutí hltanu 59 10Zarudnutí / oděrky v hltanu 59 10Zarudnutí a otok hltanu 59 10Zčervenání krku 59 10Bolení v krku 59 36Otok po stranách krku
(struma) 59 10 36Oteklé krční mandle 59 10 36Bílé hnisající vřídky v hrdle 59
ÚstaOpary 60 8 35Popraskané koutky úst 60 8Zešikmení úst 60 8Slintání z koutků úst 60 8Svědění v okolí úst 60Afty v ústech 60 8 35Široce otevřená ústa 60 8Chvějící se ústa 60
JazykSvědění na jazyku 60 35Necitlivost jazyka 60 35Bolestivý jazyk 60 35Afty na jazyku 60
ZubySuché a matné zuby 60 8Šedivé zuby 60 8Skřípání zubů 60Uvolněné zuby 60 8Plak 60 8Zubní kazy 60 8Bolest zubů 60 35Vlhké horní / suché dolní
zuby 60 8Bílé a suché zuby 60 8Žluté a suché zuby 60 8
DásněKrvácející dásně 60 8 35
ÚVOD 57
Obrázek P1.1 ukazuje souvislost oblastí obli eje a p tijinových orgán podle Prostých otázek a obrázek P1.2 tuto souvislost podle Zázra ného epu.
Význam vztah mezi oblastmi obli eje a vnit nímiorgány v diagnostice bude pozd ji vysv tlen podrobn ji.
Vztah mezi pěti tkáněmi a vnitřními orgány
Ve 4. kapitole Prostých otázek se uvádí vztah mezi p ti tkán mi a p ti jinovými orgány takto:
Plíce pokožkaSlezina svalyJátra šlachySrdce krevní cévyLedviny kosti
Plíce ovliv ují pokožku do té míry, že rozptylují ochrannou chi v pokožce a prostoru mezi pokožkou a svaly (couli); plíce také ídí otevírání a zavírání pór , a tudíž pocení. Vztah mezi plícemi a pokožkou je velmi z etelný u atopických pacient , kte í trpí jak astmatem, tak ekzémem.
Slezina ovliv uje svaly a zp sobuje jejich ochab-lost, je-li prázdná. Játra ovliv ují šlachy, což zahrnuje vazy a chrupavky: zejména krev jater vyživuje vazy v kloubech a zajiš uje, aby byly náležit vyživované a promazané. „Šlachy“ a jejich vztah s játry však mají v ínské medicín širší význam. Nap íklad nehty jsou pokládány za prodloužení šlach a o t esu nebo k e íchu pacienta trpícího vnit ním v trem se íká, že jsou zp sobeny „t esením šlach“.
Srdce ídí krev a ovliv uje stav krevních cév. Led-viny ovliv ují kosti a kostní d e : zejména je to esenceledvin, která vyživuje kosti a kostní d e .
P t tkání pohotov ukazuje patologické stavy s nimi spojených orgán . Když jsou plíce prázdné, prostor mezi k ží a svaly je „otev ený“ a taková osoba m žetrp t samovolným pocením a bude náchylná k napa-dení vn jším v trem.
Když je prázdná slezina, osoba zakouší svalovou ochablost a celkovou únavu. Jsou-li prázdná játra(zejména p i nedostatku krve jater), šlachy se stávají náchylnými v i napadení chladem, vlhkostí nebo v -trem; prázdnota krve jater m že také zp sobit stažení šlach. Stáza krve jater nebo stagnace jaterní chi mo-hou zp sobit ztuhlost vaz v kloubech, zatímco vítrjater m že vyvolat t es šlach.
Srdce
JátraPlíce
Slezina
Ledviny
Obr. P1.1 Souvztažnost oblastí obličeje a vnitřních orgánů podle Prostých otázek
Hlava/obličej
Hrdlo
Plíce
Srdce HrudníkPrsa
HrudníkPrsa
Játra
ŽlučníkŽlučník
Tlustéstřevo
Ledvina
Pupek
Ledvina
Pupek
Tlustéstřevo
Paže
ZádaZáda
Rameno
RuceČéška
PažeRameno
RuceČéška
ŽaludekŽaludekSlezina
Močový měchýř/děloha
Močový měchýř/děloha
Vnitřní částstehen
Vnitřní částstehen
KolenaKolena
Holeň/chodidlo
Holeň/chodidlo
Horní část stehen
Tenkéstřevo
Tenkéstřevo
Obr. P1.2 Souvztažnost oblastí obličeje a vnitřních orgánů podle Zázračného čepu
Ztuhlost krku
Pozorování
„Ztuhlost krku“ znamená, že pro pacienta je obtížné p edklán t nebo zaklán t hlavu a otá et jí ze strany na stranu.
Klinický význam
V akutních situacích m že ztuhlost krku ukazovat na napadení vn jším v trem, které bývá doprovázeno všemi typickými projevy vn jšího napadení, jako je ne-snášenlivost chladu, hore ka, bolest hlavy a plovoucí pulz. Ztuhlost krku m že být vyvolána jak v trnýmchladem, tak v trnou horkostí, ale s v tší pravd po-dobností se vyskytuje p i napadení v trným chladem(vlastn se jedná o jeden z hlavních symptom na-padení v trným chladem, jak je uvedeno v Pojed-nání o zran ní chladem – viz literatura, str. 1105). Další možný akutní stav vyvolávající ztuhlost krku nastává, když vn jší chlad a vlhkost napadnou svaly krku; v tomto p ípad je p ítomna také výrazná bo-lest krku. Jedná se o p ípad akutního bolestivého ob-struk ního syndromu, který bývá relativn b žný.
V chronických p ípadech je ztuhlost krku zp so-bena bu slabostí dráhy mo ového m chý e v oblasti krku, k níž dochází na pozadí prázdnoty ledvin, nebo vnit ním v trem; oba p ípady jsou b žn jší u starších osob.Syndromy, které leží v pozadí ztuhlosti krku, shrnuje ráme ek 4.1:
RÁMEČEK 4.1 ZTUHLOST KRKU
• Ztuhlost s nesnášenlivostí chladu, plovoucí pulz: napadení vnějším větrem
• Ztuhlost a bolest: napadení vnějším chladem a vlhkostí
• Mírná ztuhlost a motání hlavy: prázdnota močového měchýře a ledvin
OBLIČEJ
Jsou popsány tyto p íznaky v obli eji:
• zešikmení o í a úst,• obrna obli eje (Bellova paréza),• tik v obli eji.
Zešikmení očí a ústPozorování, 5. kapitola; Symptomy a příznaky, 55. kapitola
Pozorování
Zešikmení o í a úst spo ívá ve stažení úst sm remke zdravé stran a neschopnosti zcela zav ít nebo ote-v ít o i; pacient navíc shledává obtížným se jakkoliv šklebit, nadouvat tvá e, cenit zuby nebo pískat.
Klinický význam
Zešikmení o í a úst je d sledkem (v trné) mrtvice a obvykle je lze vid t u lidí st edního v ku i starších osob; vždy ukazuje na vnit ní vítr postihující svaly v obli eji.
Když zešikmení o í a úst následuje po mrtvici, na-zývá se v západní medicín centrální obli ejová obrna, protože pochází z centrálního nervového systému. U obli ejové obrny po mrtvici nejsou postiženy nervy (zásobující svaly) nad o ima, tudíž pohyby obo í a kr-ení ela jsou normální. Naopak u periferní obli ejové
obrny (Bellovy parézy) pacient není schopen na stranpostižené obrnou zdvihnout obo í ani pokr it elo.Zešikmení o í a úst ukazuje obrázek 4.1.
Obrna obličeje (Bellova paréza)Symptomy a příznaky, 55. kapitola
Obrna obli eje je d sledkem poškození periferních nerv , zatímco zešikmení o í a úst po mrtvici je zp -sobeno poškozením centrálního nervového systému.
Obr. 4.1 Zešikmení očí a úst
108 1. díl: DIAGNOSTIKA POZOROVÁNÍM – 1. část
(„spasmu bránice“). Pacient trpívá ztrátou hmotnosti, vy erpáním, obtížemi p i polykání a mívá pocit, jako by mu mezi hrdlem a bránicí uvízlo sousto potravy.
Oteklé krční uzlinySymptomy a příznaky, 59. kapitola
Umíst ní kr ních uzlin ukazuje obrázek 10.9.Akutní otok kr ních uzlin bývá obvykle d sledkem
napadení v trnou horkostí s jedovatou horkostí; jinými slovy, otok kr ních uzlin b hem napadení v trnouhorkostí ukazuje, že je p ítomna i jedovatá horkost. To je b žné nap íklad v akutních fázích žláznaté hore ky(infek ní mononukleózy). U chronických stav m žeotok kr ních uzlin ukazovat také na jedovatou horkost,avšak na takovou, která se obecn vyskytuje na pozadí nedostatku chi nebo jin, p ípadn obou z nich.
U chronických p ípad m že být otok kr ních uzlin d sledkem jedovaté horkosti se stázou krve, p ípadn d -sledkem hlenu (obr. 10.10). Obr. 10.9 Krční uzliny
Obr. 10.10 Oteklé krční uzliny
Obr. 10.8 Tenký krk
160 1. díl: DIAGNOSTIKA POZOROVÁNÍM – 2. část
Nemoci oběhové soustavy
U vysokého krevního tlaku sahá ára emocí za sv jp irozený konec (obr. 14.10).
U onemocn ní v n itých tepen jsou jak ára emocí, tak ára hlavy kratší, než je obvyklé (obr. 14.11).
Nemoci dýchacího ústrojí
U astmatu jsou na obou koncích dráhy zdraví znamení oválného tvaru (obr. 14.12).
U tuberkulózy plic jsou znamení oválného tvaru uprost ed dráhy zdraví (obr. 14.13).
Obr. 14.10 Čáry ukazující na vysoký krevní tlak
Obr. 14.11 Čáry ukazující na onemocnění věnčitých tepen
Obr. 14.12 Znamení na čáře zdraví u astmatu
Obr. 14.13 Znamení na čáře zdraví u tuberkulózy plic
180 1. díl: DIAGNOSTIKA POZOROVÁNÍM – 2. část
Čínská patologie a diagnostika
Z ínské perspektivy má akné tyto hlavní p í iny:
• Horkost plic: Charakteristické jsou pupínky s bílým vrcholkem a ernými te kami obvykle na ele, kolem nosu a v horní ásti zad a na hrud-níku.
• Horkost žaludku: Charakteristické jsou pupínky s bílým vrcholkem a ernými te kami obvykle kolem úst a na hrudníku a v horní ásti zad.
• Horkost krve: Charakteristické jsou ervené pu-pínky obvykle kolem nosu, úst a obo í. Tento typ akné bývá asto horší p ed menstruací a b hem ní.
• Jedovatá horkost: Charakteristické jsou nešto-vi ky, jež mohou být bolestivé. Projevem mohou být také zanícené cysty. Nej ast ji postiženými místy jsou horní ást zad a hrudník.
• Vlhká horkost s jedovatou horkostí a stázou krve: Charakteristické jsou hluboké, bolestivé, zanícené hrbolky a hnisem napln né cysty. Tento typ obvykle zanechává dolí ky a jizvy.
• Nedostatek chi plic a sleziny: Jedná se astoo základní stav kombinovaný s vlhkostí a charak-teristický dlouhotrvajícími pupínky, které vymi-zejí až po dlouhé dob .
Syndromy, které leží v pozadí akné, shrnuje ráme-ek 21.10:
RÁMEČEK 21.10 AKNÉ
• Bílé tečky a černé tečky na čele, nose, horní části zad a hrudníku: horkost plic
• Bílé tečky a černé tečky v okolí úst, na hrudníku a horní části zad: horkost žaludku
• Červené pupínky v okolí nosu, úst a obočí, zhoršující se před menstruací/během menstruace: horkost krve
• Bolestivé neštovičky, zanícené cysty v horní části zad a na hrudníku: jedovatá horkost
• Hluboké bolestivé zanícené uzlíky, hnisem naplněné cysty, tvorba dolíčků a jizev: vlhká horkost s jedovatou horkostí a stázou krve
• Dlouhotrvající pupínky, které mizí pomalu: nedostatek čchi plic a sleziny často kombinovaný s vlhkostí
LupénkaSymptomy a příznaky, 77. kapitola
Západní patologie a diagnostika
Lupénka je chronická neinfek ní zán tlivá dermatóza charakteristická jasn ohrani enými zarudlými ložisky
pokrytými st íb itými šupinami. Vrcholnou dobou ná-stupu je druhá a t etí dekáda života. U d tí mladších 8 let je lupénka neobvyklá.
P ibližn 35 % pacient má toto onemocn nív rodinné anamnéze. Jestliže má lupénku jeden z ro-di , u dít te je 25% pravd podobnost podobného postižení, jestliže však lupénku mají oba rodi e, tato pravd podobnost se zvyšuje na 60 %.
Podoba lupénky se pohybuje od typických chro-nických ložisek postihujících lokty až po akutní ge-neralizovanou formu s neštovi kami. Existuje mnoho r zných typ lupénky:
• Ložisková: Spo ívá v jasn vymezených ložis-cích diskovitého tvaru postihujících lokty, ko-lena, k ži kštice nebo okraj kštice.
• Kapkovitá: Jedná se o akutní symetrický výsev „kapkovitých“ lézí obvykle na trupu a kon eti-nách. Tato forma obvykle postihuje dospívající nebo mladé dosp lé osoby a m že se objevit po streptokokové infekci v hrdle.
• Ohybová: Postihuje záhyby v podpaží, oblasti pod prsy a t ísla. Obvykle je pozorována u star-ších osob.
• Lokalizovaná: Lokalizovanou lupénku lze vid tna dlaních a ploskách nohou, prstech a nehtech a na k ži kštice.
• Generalizovaná pustulózní: Jedná se o vzácný typ lupénky charakteristický neštovi kami po ce-lém t le. Na erytematózním pozadí vznikají pláty malých sterilních žlutavých neštovi ek, které se mohou rychle ší it. Nástup je asto akutní a pa-cient se necítí dob e, má hore ku a je malátný.
• Nehtová: U tohoto typu lupénky je nejb žn jšízm nou tvorba jamek v nehtech, následovaná od-d lováním distálního konce nehtu od nehtového l žka. Pod nehtem dochází k nadm rnému roho-vat ní s hromad ním keratinu pod distálním kon-cem nehtu, postihujícímu p evážn nehty prstna nohou.
• Lupénková artritida: Jedná se o autoimunitní onemocn ní charakteristické sou asným výsky-tem lupénky a zán tu kloub , který p ipomínárevmatoidní artritidu.
Dalším diagnostickým p íznakem lupénky je Au-spitz v fenomén – p i poškrábání povrchových šupin se v typickém p ípad odhalují malé krvácivé te ky.
Protože lupénky existuje mnoho druh , mohou být jako lupénka nesprávn diagnostikovány i jiné kožní
21. kapitola: POZOROVÁNÍ KŮŽE 229
symptomy a také duševní zmateností a hyperaktivi-tou; p i ohnivém hlenu je p ítomen také premenstru-a ní otok prs a jejich bolest.
Premenstrua ní nap tí m že být zp sobeno také prázdnotou, p edevším nedostatkem krve jater, nedo-statkem jin jater a ledvin, nedostatkem jangu slezinya ledvin a nedostatkem chi sleziny s vlhkostí. P i sta-vech prázdnoty se premenstrua ní nap tí projevuje p edevším depresí, plá em, ztrátou motivace, pocity t žkosti, únavou a malátností a pouze mírnou podráž-d ností.
!
Premenstruační napětí není vždy způsobeno stagnací čchi jater.
Nevolnost nebo zvracení p ed menstruací zna ístagnující chi jater napadající žaludek, zatímco pre-menstrua ní zácpa s bobkovitou stolicí a pocitem nafouknutí b icha ukazují na stagnující chi jaternapadající tenké a tlusté st evo a slezinu. Je d ležité
se vždy zeptat, zda v období menstruace dochází k n -jaké zm n ve vyprazd ování st ev, protože taková zm na odráží u ženy stav jangových orgán . astýmisymptomy objevujícími se v dob menstruace jsou ídká stolice nebo zácpa. Zácpa v dob menstruace
m že být d sledkem stagnující chi jater napadající tenké a tlusté st evo, nedostatku krve jater (p i suché stolici) nebo nedostatku jangu ledvin (p i málo astémvyprazd ování), zatímco ídká stolice m že být zp -sobena nedostatkem chi sleziny, stagnující chi jaternapadající slezinu (p i pocitu nafouknutí b icha) nebo nedostatkem jangu ledvin (p i pr jmu).
Bolesti hlavy p ed menstruací ukazují na stagnaci jaterní chi nebo vzestup jangu jater. Nap tí prsznamená stagnaci chi jater, pokud jsou však prsy velmi oteklé a bolestivé, m že to ukazovat na hlen(který se u premenstrua ních problém obvykle kombinuje se stagnací chi). Akutní bolest prs m žebýt zp sobena jedovatou horkostí v prsech, k jaké do-chází p i akutním zán tu prsu po porodu.
Kazuistika 46.6Osmadvacetiletá žena trpěla již od prvního krvácení bolestivou menstruací. Menstruace přicházela pra-videlně a trvala 9 až 10 dní; menstruační krev byla tmavá s občasnými sraženinami. Bolest byla někdy bodavé povahy, ale jindy se spíše než o bolest jednalo o tupé hluboké pobolívání s výrazným pocitem těž-kosti: pacientka řekla, že celou spodní polovinu těla cítí jako těžkopádnou, těžkou a nacpanou, což byl jasně její způsob vyjádření toho, co se v čínské me-dicíně nazývá „pocit těžkosti“. Bolest byla situována ve středové oblasti podbřišku a zmírňovala ji horká lázeň. Pacientka v nedávné době pociťovala bolest při souloži. Tato bolest byla ostré povahy a byla rov-něž lokalizována ve středové oblasti podbřišku. Kromě bolestivých menstruací pacientka pociťovala posled-ní 2 roky také tupou bolest v pravé části podbřišku uprostřed cyklu; tato bolest byla provázena rovněž tmavohnědým výtokem. Trpěla také premenstruačním napětím, projevujícím se podrážděností a napětím prsů a pocitem nafouknutí břicha. Na základě vnitř-ního a ultrazvukového vyšetření u ní byla diagnostiko-vána endometrióza.
Mezi další symptomy odhalené dotazováním pat-řily studené končetiny, občasný pocit horka v obličeji, vnímané bušení srdce, úzkost a sevření hrudníku.
Jazyk byl na špičce červený a pulz celkově mírně hladký a na levé proximální pozici mírně napružený.
Diagnóza: Bodavý charakter bolesti a tmavá barva menstruační krve se sraženinami jasně ukazují na stázu krve, která s největší pravděpodobností po-chází z chladu v děloze. Přítomnost chladu můžeme odvodit ze zmírnění bolesti horkou lázní a také z ana-mnézy: je-li vlastně menstruace bolestivá již od prv-ního krvácení, nejběžnějším etiologickým faktorem je napadení dělohy vnějším chladem v důsledku hraní si v krátkých kalhotách v chladném a vlhkém počasí. V tomto případě tedy chlad v děloze brání oběhu krve a působí stázu krve.
Kromě stázy krve je zde také jasný syndrom vlh-kosti ve spodním ohništi, který se projevuje občasným tupým pobolíváním během menstruace, výrazným po-citem těžkosti a bolestí uprostřed cyklu. Dochází také k určité stagnaci jaterní čchi působící premenstruační symptomy.
Občasný pocit horka v obličeji, studené končetiny, vnímané bušení srdce, úzkost a sevření hrudníku, to vše lze vysvětlit jakožto projevy protichůdného toku čchi v ústřední dráze. Když uvážíme tyto sym-ptomy a menstruační symptomy, můžeme vlastně říci, že všechny pacientčiny symptomy odrážejí disharmo-nii ústřední dráhy.
Hlavním principem léčby tudíž bude prostě regu-lace ústřední dráhy ohříváním dělohy, oživováním krve a rozpouštěním vlhkosti ve spodním ohništi.
444 2. díl: DIAGNOSTIKA DOTAZOVÁNÍM
1. ČÁST
SYMPTOMY A PŘÍZNAKYČÁSTÍ TĚLA
5. díl
Obsah části
55 Hlava, vlasy a obličej 599 56 Barva obličeje 615 57 Uši 621 58 Nos 629 59 Hrdlo 641 60 Ústa, jazyk, zuby, dásně, rty, patro a philtrum 649 61 Oči 667 62 Šíje, ramena a horní část zad 693 63 Hrudník 699 64 Končetiny 711 65 Paže 721 66 Dolní končetiny 735 67 Spodní část zad 745 68 Celé tělo 751 69 Trávicí soustava a chuť 759 70 Žízeň a pití 771 71 Břicho 775 72 Vyprazdňování stolice 787 73 Močení 793 74 Řitní otvor 801 75 Mužské sexuální a genitální symptomy 805 76 Pocení 815 77 Příznaky na kůži 821 78 Emocionální symptomy 831 79 Psychické a emocionální symptomy 837 80 Psychické potíže 843 81 Problémy se spánkem 847 82 Pocit chladu, pocit horka, horečka 853 83 Hlas, řeč a zvuky 859
ÚVOD
První ást 5. dílu se zabývá obecnými symptomy a p í-znaky celého t la. V 5. dílu jsou jak symptomy, tak p íznaky uvedeny podle oblasti t la, bez rozlišování mezi tím, co je vid t p i pozorování a co lze zjistit dotazováním pacienta. Rozlišování mezi pozorová-ním a dotazováním neodpovídá klinické realit , kdy zjišt ní z pozorování a z dotazování probíhá sou-asn a m že být automaticky spojováno. Odd lovat
od sebe nap íklad krví podlité o i (pozorování) a bo-lest v o ích (dotazování) je um lé a nerealistické. Kli-nické realit odpovídá shromaž ování jak symptom(zjiš ovaných dotazováním), tak p íznak (zjiš ova-ných pozorováním) pro každou ást t la. Uvedu jiný p íklad: jestliže si pacient st žuje na bolest kloubu (dotazování), první p irozenou v cí, kterou ud láme,je, že se na kloub podíváme, zda není oteklý (pozoro-vání), a kloub rovn ž vyšet íme pohmatem (pohmat); v tomto p íkladu se tedy v jeden celek spojují pozoro-vání, dotazování a pohmat.
Kombinování symptom i p íznak pro každou ob-last navíc odpovídá tomu, jak u pacienta obvykle po-stupujeme. Když jsou nap íklad pacientovy klinické projevy soust ed né hlavn v jedné oblasti t la, p iro-zen tuto oblast vyšet íme dotazováním se na symp-tomy a pozorováním veškerých vn jších p íznak bez rozlišování mezi dotazováním a pozorováním; jestliže si pacient st žuje t eba na rozmazané vid ní, okamžita automaticky pozorujeme o i, zda nejsou suché nebo podlité krví.
Pro objasn ní propojení mezi 5. dílem o sympto-mech a p íznacích, 1. dílem o pozorování a 2. dílem o dotazování jsem v každém z t chto díl uvedl od-kazy (nap . „motání hlavy“ nacházející se v 55. kapi-tole 5. dílu se nachází také v 34. kapitole 2. dílu).
Náhlé oslepnutí
Oheň jater
Náhlé jednostranné oslepnutí, krví podlité o i, bolest hlavy, motání hlavy, ušní šelesty, podrážd nost, ná-chylnost k výbuch m hn vu, ervený obli ej, žíze ,ho ká pachu , zácpa, tmavá mo , ervený jazyk s ješterven jšími stranami a suchým žlutým povlakem,
strunovitý-rychlý pulz.
Stáza krve jater
Náhlé jednostranné oslepnutí, bolest v o ích, bolest podžeb í/b icha, bolestivá menstruace, tmavá a sra-žená menstrua ní krev, útvary v b iše, na alov lénehty a rty, nachová nebo tmavá ple , alový jazyk, strunovitý nebo pevný pulz.
Horký hlen v játrech
Náhlé oslepnutí, ervený obli ej a o i, podrážd nost,náchylnost k výbuch m hn vu, ušní šelesty / hluchota (s náhlým nástupem), bolest hlavy na spáncích, mo-tání hlavy, žíze , ho ká pachu , spánek narušovaný sny, zácpa se suchou stolicí, tmav žlutá mo , krvá-cení z nosu, zvracení krve, vykašlávání krve, pocit tísn na hrudníku, ch estivý zvuk v hrdle, pocit otu-p lé hlavy, vykašlávání hlen , vysoký krevní tlak, ervený a oteklý jazyk s ješt erven jšími stranami
a s lepkavým žlutým povlakem, strunovitý-hladký--rychlý pulz.
Horký hlen v srdci
Náhlé oslepnutí, ervený obli ej, zarudlé o i, vní-mané bušení srdce, duševní neklid, žíze , pocit tísnna hrudníku, tmavá mo , vykašlávání hlen , ch es-tivý zvuk v hrdle, ho ká pachu , nespavost, spánek narušovaný sny, pocit nervozity, duševní zmatenost, nesouvislá e , ukvapené chování, tendence ke zra-ování nebo peskování lidí, nekontrolovaný smích
nebo plá , k ik, mumlání si pro sebe, deprese, ma-nické chování, ervený jazyk s ješt erven jšíoteklou špi kou a srde ní rýhou s lepkavým žlu-tým povlakem uvnit , hladký-rychlý nebo hladký--vlnovitý-rychlý pulz.
Vítr jater
Náhlé jednostranné oslepnutí, t es, silné motání hlavy, ušní šelesty, bolest hlavy, necitlivost kon etin, tiky, ztuhlý, vychýlený nebo pohybující se jazyk, struno-vitý pulz.
Horkost ve vrstvě krve (v rámci čtyř vrstev)
Náhlé oslepnutí, vysoká no ní hore ka, kožní vyrážka se skvrnami, duševní zmatenost, kóma, krvácení, tmav ervený a suchý jazyk bez povlaku, tenký--rychlý pulz.
SVĚDĚNÍ OČÍ
Dotazování, 42. kapitola
Nedostatek krve jater
Mírné sv d ní o í, rozmazané vid ní, mžitky p edo ima, motání hlavy, necitlivost/mraven ení kon etin,matn bledá ple , slabá menstruace, bledý jazyk, zadr-hávající nebo tenký pulz.
Nedostatek jin jater
Sv d ní o í, mžitky p ed o ima, suché o i, rozmazané vid ní, motání hlavy, necitlivost/mraven ení kon etin,slabá menstruace, matn bledá ple , ale s ervenýmilícními kostmi, suché a k ehké nehty, suchá pokožka a vlasy, no ní pocení, normáln zbarvený jazyk bez povlaku, tenký nebo plovoucí-prázdný pulz.
Oheň jater
Silné sv d ní o í, krví podlité o i, bolestivé o i, bo-lest hlavy, ervený obli ej, motání hlavy, ušní šelesty, podrážd nost, náchylnost k výbuch m hn vu, žíze ,ho ká pachu , zácpa, tmavá mo , ervený jazyk s ješterven jšími stranami a suchým žlutým povlakem,
strunovitý-rychlý pulz.
Oheň srdce
Sv d ní o í, zarudlé o i, pálivý pocit v o ích, za-rudnutí ve vnit ním o ním koutku, vnímané bušení srdce, žíze , afty v ústech a na jazyku, duševní ne-klid, pocit nervozity, nespavost, spánek narušovaný sny, pocit horka, ervený obli ej, ho ká pachu , er-vený jazyk s ješt erven jší špi kou a žlutým povla-kem, vlnovitý-rychlý pulz.
Vítr jater
Sv d ní o í, suché o i, rozmazané vid ní, t es, silné motání hlavy, ušní šelesty, bolest hlavy, necitlivost kon etin, tiky, ztuhlý, vychýlený nebo pohybující se jazyk, strunovitý pulz.
61. kapitola: OČI 671
ŽLUTÝ POT
Pozorování, 20. kapitola; Dotazování, 41. kapitola
Žlutý pot byl poprvé zmín n ve Výtahu z Pojednání o receptech obsahu zlaté sk í ky (Jingui yaolüe,cca 200 n. l.). Ve 14. kapitole, kde je žlutý pot zmí-n n t ikrát, se praví: „P i nemoci se žlutým pocením „P i nemoci se žlutým pocením je p ítomen otok, hore ka, žíze a žlutý pot jako míza je p ítomen otok, hore ka, žíze a žlutý pot jako míza korkovníku (tedy jasn žlutý).“korkovníku (tedy jasn žlutý).“1
Vlhká horkost
Žlutý pot p ipomínající mízu korkovníku po celém t le, hore ka, otok, pocit t žkosti, lepkavá / ho ká pa-chu , lepkavý žlutý povlak jazyka, hladký pulz.
Další symptomy a p íznaky závisejí na postiženém orgánu, kterým mohou být žaludek, slezina, játra nebo žlu ník.
Zablokování vyživující a ochranné čchi
Hore ka, pot p ipomínající mízu korkovníku, otok, pocit t žkého t la, pocit, jako by hmyz lezl pod k ží, žíze , obtížné mo ení, bílý povlak jazyka, hlu-boký pulz.
Pro tento syndrom je charakteristický nedostatek ochranné chi a stagnace vyživující chi (p esn ob-rácen než u syndromu tchaj-jangu z v tru); jsou za-držovány tekutiny, je zablokována chi a je poškozena funkce mo ového m chý e. Tato p í ina žlutého potu je mén astá n ž p í ina p edchozí.
Stagnující čchi jater obracející se v horkost
Žlutý pot barvící oble ení, zejména v podpaží, pod-žeb í nebo v oblasti genitálií, nafouknutí v podžeb ínebo nadb išku, mírný pocit tísn na hrudníku, podráž-d nost, premenstrua ní nap tí, nepravidelná menstrua-ce, premenstrua ní nap tí v prsech, pocit knedlíku v krku, pocit horka, ervený obli ej, žíze , náchylnost k výbuch m hn vu, silná menstruace, jazyk po stra-nách ervený, strunovitý a mírn rychlý pulz.
Nedostatek čchi sleziny a plic
Žlutý pot v horní ásti zad, v oblasti podžeb í nebo na hlav se zhoršením po námaze, mírn krátký dech, slabý hlas, samovolné pocení ve dne, nechu k mlu-vení, svítiv bílá ple , tendence k nachlazení, únava, nechutenství, mírné nafouknutí b icha po jídle, slabost kon etin, ídká stolice, bledý jazyk, prázdný pulz.
Tento syndrom je b žn jší u starších osob.
Nedostatek jin s prázdnou horkostí a vlhkostí
Žlutý pot, který barví oble ení v podpaží nebo v ob-lasti genitálií, mastná pokožka, no ní sucho v hrdle, ve erní pocit horka, no ní pocení, horkost p ti srdcí,zard lé líce, nespavost, úzkost, sucho v ústech s chutí pít po malých doušcích, p ílišný poševní výtok, pocit t žkosti, ervený jazyk bez povlaku, plovoucí-prázdný a mírn hladký pulz.
LOKALIZOVANÉ POCENÍ
Jednostranné pocení
Jednostranné pocení m že probíhat na levé nebo pravé stran t la. Z hlediska akupunktury je tento symptom asto d sledkem nerovnováhy v jinových nebo jango-
vých patních dráhách. Jednostranné pocení bylo zmí-n no ve Vnit ní knize Žlutého císa e – Prostých otáz-kách (Huangdi neijing Suwen), kde se ve 3. kapitole praví: „Jednostranné pocení je d sledkem vyprázd-„Jednostranné pocení je d sledkem vyprázd-n ní drah na p íslušné stran t la.“n ní drah na p íslušné stran t la.“2 „Vyprázdn ní“neboli slabost drah na jedné stran t la se m že obje-vit jako výsledek n jakého úrazu na této stran nebo po vysoké hore ce, která poškozuje jinové tekutiny a vede k nedostate né výživ dráhy na dané stran .
Vítr-hlen
Jednostranné pocení, silné motání hlavy, rozmazané vid ní, t es, jednostranná necitlivost nebo mraven eníkon etiny, ušní šelesty, nevolnost, hleny v hrdle, pocit tísn na hrudníku, ztuhlý nebo vychýlený a oteklý ja-zyk, strunovitý-hladký pulz.
Hlen se stázou krve
Jednostranné pocení, jednostranná necitlivost kon-etiny, motání hlavy, nevolnost, hleny v hrdle, pocit
tísn na hrudníku, bolest kon etin, alový a oteklý ja-zyk, hladký-strunovitý pulz.
Nedostatek čchi a krve
Jednostranné pocení, nechutenství, ídká stolice, slabý hlas, únava, rozmazané vid ní, motání hlavy, necitli-vost/mraven ení kon etin, vnímané bušení srdce, matnbledá ple , bledý jazyk, slabý nebo zadrhávající pulz.
Chladná vlhkost
Jednostranné pocení, kontraktury šlach, kontraktury rukou, pocit t žkých kon etin, plnost v nadb išku,
76. kapitola: POCENÍ 817
915
6. DÍL
IDENTIFIKACE SYNDROMŮ
Obsah dílu
1. ČÁSTIDENTIFIKACE SYNDROMŮ PODLE VNITŘNÍCH ORGÁNŮ 91 Srdce 921 92 Slezina 927 93 Játra 933 94 Plíce 941 95 Ledviny 947 96 Tenké střevo 953 97 Žaludek 955 98 Žlučník 959 99 Tlusté střevo 963 100 Močový měchýř 967
2. ČÁSTIDENTIFIKACE SYNDROMŮ PODLE ČCHI, KRVE A TĚLNÍCH TEKUTIN 101 Identifi kace syndromů podle čchi, krve, jangu a jin 971 102 Identifi kace syndromů podle tělních tekutin 977
3. ČÁSTIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA PATOGENNÍCH ČINITELŮ, ČTYŘ VRSTEV, ŠESTI ODDÍLŮ A TŘÍ OHNIŠŤ 103 Identifi kace syndromů
z hlediska patogenních činitelů 985 104 Identifi kace syndromů z hlediska čtyř vrstev 995 105 Identifi kace syndromů z hlediska šesti oddílů 1007 106 Identifi kace syndromů z hlediska tří ohnišť 1011 107 Zbytkový patogenní činitel 1013
4. ČÁSTIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA OSMERÉ OSNOVY, DVANÁCTI DRAH, OSMI MIMOŘÁDNÝCH DRAH A PĚTI PRVKŮ 108 Identifi kace syndromů z hlediska osmeré osnovy 1023 109 Identifi kace syndromů z hlediska dvanácti drah 1033 110 Identifi kace syndromů
z hlediska osmi mimořádných drah 1037 111 Identifi kace syndromů z hlediska pěti prvků 1047
ÚVOD
„Identi kace syndrom “ znamená proces identi kace základní disharmonie, která leží pod všemi klinic-kými projevy. Jedná se o základní podstatu diagnos-tiky a patologie v ínské medicín . Uvážením obrazu tvo eného všemi symptomy a p íznaky rozpoznáváme a identi kujeme vespod ležící disharmonický vzorec.
Identi kace syndrom tak zahrnuje vytvo ení cel-kového obrazu disharmonie, kdy jsou vzaty do úvahy všechny symptomy a p íznaky. V tomto ohledu ínskámedicína nepátrá po p í inách, ale po syndromech. Když ekneme, že u pacienta se projevuje disharmo-nický vzorec nedostatku jin ledvin, nejedná se o p í-inu nemoci (kterou je nutno hledat v život dané
osoby), ale o disharmonii ležící vespod nemoci. V dal-ších ohledech samoz ejm ínská medicína po iden-ti kaci syndromu iní další krok a pokouší se zjistit p í inu disharmonie.
V kontextu identi kace syndrom by „symptomy a p íznaky“ m ly být interpretovány v širokém smyslu. Pat í mezi n i projevy, které v západní medicín ne-jsou za „symptomy“ nebo p íznaky“ považovány (nap . bázlivost, slabý hlas, neschopnost rozhodnout se, nep ítomnost žízn apod.).
P i identi kaci syndrom se ídíme typickou ín-skou léka skou lozo í, spo ívající v hledání spíše vzájemných vztah než lineárních p í in. Každý symp-tom nebo p íznak má význam pouze v souvislosti se všemi ostatními projevy; konkrétní symptom proto m že v r zných situacích znamenat r zné v ci. Na-p íklad p íznak „suchých vlas “ doprovázený no nímpocením, ve erním pocitem horka, no ní suchostí v hrdle a erveným jazykem bez povlaku znamená nedostatek jin, zatímco „suché vlasy“ doprovázené rozmazaným vid ním, slabou menstruací a bledým jazykem ukazují na nedostatek krve.
Obsah kapitoly
SYNDROMY NEDOSTATKU ČCHI SLEZINY 927Nedostatek čchi sleziny 927Nedostatek čchi sleziny s vlhkostí 927Nedostatek čchi sleziny s hlenem 928
NEDOSTATEK JANGU SLEZINY 928
NEDOSTATEK KRVE SLEZINY 928
POKLES ČCHI SLEZINY 928
SLEZINA NEKONTROLUJÍCÍ KREV 928
SYNDROMY NEDOSTATKU JIN SLEZINY 929Nedostatek jin sleziny 929Nedostatek jin sleziny s prázdnou horkostí 929
CHLADNÁ VLHKOST VE SLEZINĚ 929
VLHKÁ HORKOST VE SLEZINĚ 929
HORKOST SLEZINY 930
HLEN BLOKUJÍCÍ STŘEDNÍ OHNIŠTĚ 930
JINOVÝ OHEŇ Z PRÁZDNOTY ŽALUDKU A SLEZINY A NEDOSTATKU PŮVODNÍ ČCHI 930
KOMBINOVANÉ SYNDROMY 930Nedostatek čchi sleziny a žaludku 930Nedostatek krve sleziny a srdce 931Nedostatek čchi sleziny a plic 931Nedostatek krve sleziny a jater 931Zablokování sleziny vlhkostí
se stagnací jaterní čchi 931
SYNDROMY NEDOSTATKU ČCHI SLEZINY
Nedostatek čchi sleziny
Klinické projevy
Nechutenství, mírné nafouknutí b icha po jídle, únava, malátnost, bledá ple , slabost kon etin, ídká stolice, mírná deprese, tendence k obezit .Jazyk Bledý.Pulz Prázdný.
Akupunktura
CV12 zhongwan, ST36 zusanli, SP3 taibai, SP6 san-yinjiao, BL20 pishu, BL21 weishu.
Předpis
Odvar ty ušlechtilých sijunzi tang.
Nedostatek čchi sleziny s vlhkostí
Klinické projevy
Nechutenství, mírné nafouknutí b icha po jídle, únava, malátnost, bledá nebo sinalá ple , slabost kon-etin, ídká stolice, mírná deprese, tendence k obezit ,
plnost b icha, pocit t žkosti, lepkavá pachu , špatné trávení, nestrávená potrava ve stolici, nevolnost, tupá bolest hlavy na ele, p ílišný poševní výtok.Jazyk Bledý s lepkavým povlakem.Pulz M kký.
Akupunktura
CV12 zhongwan, ST36 zusanli, SP3 taibai, SP6 san-yinjiao, BL20 pishu, BL21 weishu, SP9 yinlingquan,BL22 sanjiaoshu, ST28 shuidao.
92. kapitola
SLEZINA
6. DÍL 1. ČÁST
Tabulka 104.4 Porovnání klinických projevů čtyř vrstev
Symptomy Ochranná čchi Čchi Vyživující čchi/krev
Horečka Mírná horečka, třesavka
Vysoká horečka, pocit horka Noční horečka
Žízeň Mírná Intenzivní, chuť pít studené nápoje
Sucho v ústech, chuť usrkávat tekutiny
Psychický stav Nezměněný Možné delirium, mysl obecně jasná
Delirium, mdloby, mysl zmatená
Pocení Mírné Vydatné Noční pocení
Jazyk Červený po stranách nebo vpředu, tenký bílý povlak
Červené tělo, silný suchý žlutý povlak
Červené tělo, bez povlaku
Pulz Plovoucí-rychlý Velký-rychlý, hluboký-plný--rychlý nebo hladký-rychlý
Tenký-rychlý
Souhrn Povrchový syndrom Vnitřní syndrom, řádná čchi silná
Vnitřní syndrom, řádná čchi slabá
Tabulka 104.5 Porovnání klinických projevů čtyř vrstev
Jazyk Ochranná čchi Čchi Vyživující čchi
Krev
Větrná horkost Letní vedro Suchá horkost Vlhká horkost
Tělo Červené po stranách/vpředu
Červené Suché Červené Červené Sytě červené Sytě červené
Povlak Tenký bílý nebo žlutý
Tenký bílý Tenký bílý, suchý
Bílý, lepkavý Silný, suchý, žlutý nebo hnědý (při vlhké horkosti žaludku a sleziny lepkavý)
Bez povlaku Bez povlaku
Poznámka Je důležitější povlak Je důležitější tělo
Je důležitější tělo
Tabulka 104.6 Rozlišování mezi pupínky, puchýřky a skvrnami
Typ Tvar Lokalizace Následky
Pupínky (zhen) Jako malá zrnka, vyčnívající z kůže, červené, lze nahmatat
Hrudník, břicho, záda, ponejvíce obličej; zřídka na končetinách
Zanechávají stopy
Puchýřky (bao) Kulatého tvaru, bílé, zřetelné, jako malé kapky vody, tvarem připomínající zrnka rýže nebo perly, lze nahmatat
Hrudník, břicho, podpaží, krk; na končetinách zřídka, na obličeji nikdy
Zanechávají stopy
Skvrny (ban) Velké kruhovité skvrny, v jedné úrovni s pokožkou, nevyčnívají, nelze nahmatat
Hrudník, břicho, záda, ponejvíce obličej; zřídka na končetinách
Nezanechávají stopy
1000 6. díl: IDENTIFIKACE SYNDROMŮ – 3. část
BAZHENTANG
Odvar osmi perelRadix Angelicae sinensis danggui 10 gRadix Ligustici chuanxiong chuanxiong 5 gRadix Paeoniae lactiflorae baishao 8 gRadix Rehmanniae glutinosae preparata shudi-
huang 15 gRadix Ginseng renshen 3 gRhizoma Atractylodis macrocephalae baizhu 10 gSclerotium Poriae cocos fuling 8 gRadix Glycyrrhizae uralensis preparata zhigan-
cao 5 g
BAZHENGSAN
Prášek osmi standardníchCaulis Mutong mutong 3 gTalcum huashi 12 gSemen Plantaginis cheqianzi 9 gHerba Dianthi qumai 6 gHerba Polygoni avicularis bianxu 6 gFructus Gardeniae jasminoidis shanzhizi 3 gRadix et rhizoma Rhei dahuang 6 gMedulla Junci effusi dengxincao 3 gRadix Glycyrrhizae uralensis gancao 3 g
BAIHE GUJIN TANG
Odvar s rostlinou Lilium na zpevnění kovuBulbus Lilii baihe 15 gTuber Ophiopogonis japonici maimendong 9 gRadix Scrophulariae ningpoensis xuanshen 9 gRadix Rehmanniae glutinosae shengdihuang 9 gRadix Rehmanniae glutinosae preparata shudi-
huang 9 gRadix Angelicae sinensis danggui 6 gRadix Paeoniae lactiflorae baishao 9 gRadix Platycodi grandiflori jiegeng 6 gBulbus Fritillariae cirrhosae chuanbeimu 6 gRadix Glycyrrhizae uralensis gancao 3 g
BAIHUTANG
Odvar bílého tygraGypsum Fibrosum shigao 30 gRadix Anemarrhenae asphodeloidis zhimu 9 gRadix Glycyrrhizae uralensis preparata zhigan-
cao 3 gNelepkavá rýže jingmi 9 g
BAITOUWENG TANG
Odvar s rostlinou Pulsatilla Radix Pulsatillae chinensis baitouweng 6 gRhizoma Coptidis huanglian 9 gCortex Phellodendri huangbo 9 gCortex Fraxini qinpi 9 g
BANXIA HOUPO TANG
Odvar s rostlinami Pinellia a Magnolia Rhizoma Pinelliae ternatae banxia 12 gCortex Magnoliae officinalis houpo 9 gFolium Perillae frutescentis zisuye 6 gSclerotium Poriae cocos fuling 12 gRhizoma Zingiberis officinalis recens shengjiang 9 g
BANXIATANG
Odvar s rostlinou PinelliaRhizoma Pinelliae ternatae banxia 12 gRhizoma Zingiberis officinalis recens sheng-
jiang 3 plátkyRadix Platycodi grandiflori jiegeng 3 gFructus Evodiae rutaecarpae wuzhuyu 3 gRadix Peucedani qianghu 6 gCarapax Amydae sinensis biejia 9 gFructus Citri aurantii immaturus zhishi 6 gRadix Ginseng renshen 9 gSemen Arecae catechu binglang 6 semen
BAOHEWAN
Pilulka na uchování harmonieFructus Crataegi shanzha 9 gMassa Fermentata medicinalis shenqu 9 gSemen Raphani sativi laifuzi 6 gPericarpium Citri reticulatae chenpi 6 gRhizoma Pinelliae ternatae banxia 9 gSclerotium Poriae cocos fuling 9 gFructus Forsythiae suspensae lianqiao 3 g
BAOYINJIAN
Odvar na ochranu jinRadix Rehmanniae glutinosae shengdihuang 24 gRadix Rehmanniae glutinosae preparata shudi-
huang 15 gRadix Paeoniae lactiflorae baishao 12 gRadix Dioscoreae oppositae shanyao 12 gRadix Scutellariae baicalensis huangqin 9 gCortex Phellodendri huangbo 9 gRadix Dipsaci asperi xuduan 6 gRadix Glycyrrhizae uralensis gancao 3 g
1066 DODATEK 2
Dodatek 3
HISTORIE DIAGNOSTIKY V ČÍNSKÉ MEDICÍNĚ
Tento dodatek (adaptovaný z Praktické diagnostiky v ínské medicín od Deng Tietaa 1988, Shiyong zhongyi zhenduanxue, Shanghai Science Publishing House, Šanghaj) poskytuje stru ný historický p ehledvývoje diagnostiky v ínské medicín .1 Rozeberu tyto historické aspekty diagnostiky:
• diagnostiku podle pulzu,• diagnostiku podle drah,• diagnostiku podle jazyka.
DIAGNOSTIKA PODLE PULZU
Diagnostika podle pulzu je v ínské medicín mimo-ádn d ležitou diagnostickou metodou. Jedná se o ne-
uv iteln so stikovaný a p esný diagnostický nástroj, který prošel p erušovaným historickým vývojem již od dynastie ou (11. století až 771 p . n. l.).
Diagnostika podle pulzu v dávných dobách
Stále není jisté, kdy byl pulz poprvé ozna en za dia-gnostický nástroj. N kte í badatelé se domnívají, že diagnostika podle pulzu byla praktikována již v dy-nastii ou (11. století až 771 p . n. l.). V prastaré knize nazvané Ob ady dynastie ou se v kapitole nadepsané Léka ské záležitosti praví: „Pacientova prognóza „Pacientova prognóza se ur uje podle p ti druh chi, p ti druh zvukse ur uje podle p ti druh chi, p ti druh zvuka p ti druh barev; p ihlíží se také ke zm nám devíti a p ti druh barev; p ihlíží se také ke zm nám devíti otvor a pulzování devíti vnit ních orgán .“otvor a pulzování devíti vnit ních orgán .“ N kte íhistorici interpretují výraz „p ihlédnutí k pulzování“ ve významu nahmatání pulzu.
Bian Que
Historik Sima Qian píše ve své knize Historické záznamy (Shiji) o dávném léka i jménem Bian Que jako o nejstarším odborníkovi na diagnostiku podle pulzu. Tento pohled je podpo en i v dalších tex-tech. Nap íklad Hanfei z období Vál ících stát ( 476–221 p . n. l.) tvrdí n co podobného ve své knize Práce Hanfeie (Hanfeizi). V knize Práce prince Huai-nan (Huainanzi) od Liu An se praví, že Bian Que do-kázal diagnostikovat nemoci odebíráním pulzu.
Bian Que, známý také jako Qin Yueren, žil v 5. sto-letí p . n. l. b hem p echodu mezi Jarním a Podzimním obdobím v období Vál ících stát . Byl ve své dobvelmi známým praktikujícím léka em, který hodncestoval a stal se odborníkem na vnit ní léka ství, chi-rurgii, gynekologii, pediatrii a nemoci starých lidí.
Texty Mawangdui
Diagnostikou podle pulzu se zabývají t i texty vyne-sené na sv tlo z hrobky Mawangdui: Metody odebí-rání pulzu (Maifa), Fatální p íznaky jinového a jan-gového pulzu (Yin-yangmai sihou) a Kniha moxování jedenácti drah nohou a rukou (Zu-bi shiyimai jiujing).Tato t i klasická díla byla vykopána z hrobky . 3 Mawangdui, a p estože byla napsána anonymn , víme, že p edcházejí Vnit ní knize Žlutého císa e (Huangdineijing).
Ve Fatálních p íznacích jinového a jangového pulzu a Knize moxování jedenácti drah nohou a rukou se ro-zebírá význam pulzu p i stanovení prognózy. V Knize moxování jedenácti drah nohou a rukou se nap íkladpíše, že pokud je pulz narušený v d sledku nemoci t íjin, hrozí smrt nejdéle do deseti dn ; pokud je rytmus pulzu na dotek jako t i lidé drtící zrní, hrozí smrt nej-déle do t í dn ; pokud je pulz na dotek takový, jako bývá hned po jídle, hrozí smrt nejdéle do t í dn . Pulz popsaný na dotek jako „t i lidé drtící zrní“ by mohl být
Slovníček čínských pojmů
VŠEOBECNÉ
Bakuo Osm obvodů
Couli Prostory a struktury (rovněž prostor mezi kůží a svaly)
Cun Cun (měrná jednotka v akupunktuře)
Dantian Rumělkové pole
Fenrou Tuk a svaly
Fu Povrchová vrstva kůže
Gao Tuková tkáň
Ge Hluboká vrstva kůže
Huang Membrány
Ji Podkožní svaly
Jin Šlachy
Rou Svaly neboli maso
Shaofu Postranní oblasti podbřišku
Wu lun Pět koleček
Xiang Obraz
Xiaofu Středová oblast podbřišku
Xinxia Oblast pod mečovitým výběžkem kosti hrudní
Xuli Velká spojnice dráhy žaludku (projevující se v pulzaci srdečního hrotu)
Xuanfu Póry (včetně mazových žláz)
Zongjin Původní svaly (také ve významu penis)
SYMPTOMY A PŘÍZNAKY
Ban Skvrna (v diagnostice podle jazyka červené skvrny)
Banshen bu sui Hemiplegie
Ben Kořen
Biyuan Nosní ložisko (zánět vedlejších nosních dutin)
Biao Projev
Caoza Hlodavý hlad
Chuan Dušnost
Daohan Noční pocení
Dian Červené tečky (na jazyku)
Duanqi Krátký dech
Duoqi Vyloupení čchi (velmi slabý hlas s přerušovanou řečí)
Exin Nevolnost
Fan wei Návrat polknuté potravy
Fanzao Duševní neklid
Fengtuan Pupen
Fengyinzhen Větrná skrytá vyrážka(kopřivka)
Fengzhen Větrná vyrážka (zarděnky)
Fu Plísňovitý
Gan‘ou Krátké a tiché dávení
Han-re wang lai Střídání zimnice a horečky
Diagnostika v čínské medicíněObsáhlý průvodce
Tato významná nová kniha, kterou napsal světoznámý autor a učitel Giovanni Maciocia, je všeobsažným, snadno přístupným a bohatě ilustrovaným průvodcem diagnostikou v čínské medicíně. Klade důraz na problémy a symptomy „skutečného světa“ a přitom staví praxi nad teorii. Diagnostika pozorováním je podrobně rozebrána na úrovni dosud v západních učebnicích čínské diagnostiky nevídané, jako pomůcka je přidána řada kreseb a fotografi í. Diagnostika dotazováním je vždy pojednána z hlediska západních pacientů a je doplněna řadou kazuistik z autorovy vlastní klinické praxe. Kniha provede studenty i praktiky od základů diagnostiky až po její vytříbenější úrovně.
Mezi nejzajímavější prvky patří:
• důsledné rozebrání čínské diagnostiky vycházející z čínských textů, avšak na základě klinického porozu-mění západním pacientům,
• nebývalá hloubka informací, které jsou pečlivě propo-jeny křížovými odkazy,
• všechny příznaky a symptomy, jakkoliv nepatrné, s nimiž se může moderní pacient dostavit do ordinace,
• klinické zkušenosti a vědomosti předního představitele v oblasti čínské medicíny,
• jasné nastínění možností při rozhodování v klíčových si-tuacích, které čtenářům pomůže v těch nejnáročnějších klinických případech,
• logické uspořádání usnadňující čtenářům rychlé nale-zení informací, které v klinických situacích potřebují,
• bohatě ilustrovaná pomůcka pro praktiky i studenty včetně 25 stránek barevných fotografi í.
O autorovi
Giovanni Maciocia je jedním z nejznámějších a nejrespek-tovanějších západních praktiků a učitelů s mnohaletými odbornými zkušenostmi v současné době. Má svou vlastní praxi v Anglii a přednáší po Evropě a v USA.
Giovanni Maciocia je již 16 let jediným autorem v ob-lasti východní medicíny, jehož knihy se staly nezbytnými pro studium i praxi pro celou jednu západní generaci. Tato dlouho očekávaná obsáhlá kniha o diagnostice a rozli-šování symptomů dále rozšiřuje jeho pozoruhodné dílo a nebude se bez ní chtít obejít žádný student ani praktik.
Peter DeadmanJournal of Chinese Medicine
Maciociova Diagnostika v čínské medicíně je nenahra-ditelným nástrojem pro interpretaci symptomů a příznaků. Je prvním textem, který praktikovi pomáhá pochopit význam symptomů a příznaků a přitom usnadňuje stra-tegii diagnostiky a léčby a vnáší do ní více logiky.
Dr. Carlo Maria GiovanardiPresident, Italian Federation of Acupuncture Societies
Maciociova nová kniha o diagnostice brilantně vyplňuje mezeru v existující literatuře. Vypadá sice encyklopedicky, přesto je ale překvapivě užitečná v každodenní praxi. Tato kniha pevně stojí na základech čínské medicíny a přitom je čtenáři průvodcem v aplikaci principů tradiční diagnos-tiky u současných západních pacientů. Lékaři-akupunk-turisté u knihy zvláště ocení snadný přístup ke zjišťování významu symptomů a příznaků, s nimiž se setkávají ve své klinické praxi. Jedná se o mimořádně dobrou knihu.
Joseph M. Helms, M.D.Founding President, American Academy
of Medical Acupuncture
Giovanni Maciocia neustále přináší Západu precizní znalosti z oblasti východní medicíny podané skutečně srozumitelnou formou. V této své nové práci pokračuje, jakožto učitel i praktik, v jedinečné tradici výuky i psaní, jež přináší bezprostřední praktické informace s přímou klinickou aplikací a současně s nimi i teoretický vhled a moudrost, které člověka nutí uvažovat a přemýšlet o vý-chodní tradici a vidět ji z nových úhlů pohledu. To je neo-cenitelným přínosem k něčemu, co lze popsat jedině jako neutuchající „Maciociovo poslání“.
Ted Kaptchuk, OMDAssistant Professor of Medicine Harvard Medical School
www.anag.cz
Původně vydáno jako Diagnosis in Chinese Medicine. Tento překlad je vydán na základě smlouvy s Elsevier.