a (Čryphalus abielis, všechnyvšak ovyskytují téměř- vždy-jer-sekuzdárně.

Vážné jsou, zejména na mladých douglaskách, škodyzpůsobené zvěří (loupání, okus), která tuto dřevinu s ob-libou vyhledává, zejména, je-li v porostě zastoupenav menším množství (eliminace cizího prvku v bioce-nose). Tomuto by se při intensivním pěstování doug-lasky v našich lesích dalo čelit použitím vhodných re-pelentů, regulací stavu zvěře, ohrazením mladých kul-tur a použitím speciálních pěstebních metod.

Na douglasce byla v střední Evropě zjištěna ještě řadadalších škůdců, z klerých však většina má povahu se-kundární až terciární a postrádá hospodářského významu.Přihlédneme-li však dále k houbovým chorobám, uve-deným v článku A. PŘÍHODY, a poměrně značné citli-vosti douglasky vůči extrémním podmínkám povětrnost-ním, vidíme, že při pěstování této cenné dřeviny ne-smíme postupovat s takovou bezstarostností, k jakésvádí tón některých článků v poslední době u nás uve-řejněných, ale naopak s největší obezřetností a odpo-vědností, abychom zabránili značným ztrátám v lesnímhospodářství. Dr Vladislav Pašek.

VÝSTAVA „OCHRANA PRÍRODY A KRAJA PRIBUDOVANÍ SOCIALIZMU" VO ZVOLENE.

Dňa 19. aprila 1953 bola oivorená táto výstava v bu-dove Vysokej školy lesníckej a drevárskej vo Zvoleneza početnej účasti predstavitelov Tudovej správy, ůúra-dov aj verejnosti, © :

Pri vchode do výstavnej míestnosti boly umiestenébusty prezidenta republiky ANTONÍNA | ZÁPOTOCKÉHOa predsedu vlády VILIAMA ŠIROKÉHO. Proti vchodu domiestnosti stála busta V. I. LENINAa v jej pozadí bol uve-dený známý jeho výrok o ochrane prírody zo dňa 10.januára 1919 slovami: „Ochrana prírody je dáležitá precelů republiku; prikladám jej neodkladný význam. Nechje vyhlásená za šlálnu nezbylnosť a ocenená merilkomzáležitostí celošlátnych“! Pri čítaní týchto slov mi mi-movolne napadlo, že tak ako v Sovietskom sváze aostatných ludovodemokratických štátoch, i u nás by užmal byť uskutočnený zákon na ochranu prírody, ktorýdosial ešte nemáme.

Vlastná výstava v miestnosti bola rozdelená na nie-kolko oddielov, o ktorých postupne rad radom chcemsa pár slovami zmieniť.

1. Organizácia ochrany prírody, zahrno-vala všetky orgány ochrany prírody na Slovensku, akoaj. tabule a iné označenia pre chránené objekty.

2 Plánované polnohospodárstvo a ochra-na prírody. Nadpis správne vystihoval, že bezochrany prírody nemožno prevádzat plánované polno-hospodárstvo. Ciel a význam tohto hesla výstižne zná-zorňovaly celé série krásných snímkov.

3 Ochrana lesov je ochrana prirody.Tento oddiel zaujímal najváčšiu časť výstavného prie-storu, Soskupenie a usporiadanie fotosnímkov jasne vy-stihovalo jednotlivé heslá pod róznými nadpismi, ako„Kto chráni lesy — chráni budúcnosť národa“, alebo„Lesy, zdroje dóležilej suroviny“ a t. p. Kolekcie foto-grafií pekne znázorňovaly aj degradáciu půdy v lesea tiež pastvu v lese.

A4 Tatranský národný park. Táo časť vý-stavy bola venovaná našej jedinečnej svátyni prírodyv Tatrách. Fotografie i kolorovaná mapa jasne vysti-

hovaly krásnu panorámu -Tatier,-teda -oblasti Kanapu.

hernými snímkami tatranskej flóry a fauny.5. Nástenná mapa rezervácií na Sloven-

sku. Tento oddiel budil naj iu pozornosť návštevní-kov. Na mape boly vyznačené všetky druhy vyhláse-ných rezervácií na Slovensku, okrem tých, ktoré sůešte v štádiu pripravnom. Úprava mapy bola dokonalá,len riešenie v orientácii lokalit jednotlivých rezerváciíbolo nevhodné a neprehřadné na spósob „pavůčej sieti“,čo nevyhovovalo mnohým návštevníkom.

Ďalšími oddielmi boly: Rezervácie — vedeckápracoviska; vznik rezervácií; ochranastarých stromov, ochrana vzácnych kve-tov a rastlín, ochrana vtáctva a posledným

úsekom bol oddiel s nápisom „SSSR — náš vzor“V druhej časti výstavy boly vystavené série foto-

grafií, znázorňujůcich reguláciu to kov, ochra-nu parkov, ochranu krasových území apod. „O dejinách ochrany prírody u nás“sa mohol návštevník poučit zo zvláštneho oddielu.

Pre budůcnosť by som doporučoval venovať pozor-nosť i ochrane minerálnych prameňov, chráněným rastli-nám a pod. Prof. I. Mišík, konzervátor.

NOVÝ NÁLEZ PRAMÉNKY BYTHINELLA AUSTRIA-CA FRFLD. V CHRÁNĚNÉ ŠÁRECKÉ OBLASTI.

Oblast Šáreckého údolí u Prahy patří s hlediska pří-rodovědeckého k nejzajímavějším místům pražskéhookolí a byla odedávna cilem přírodovědců všech oborů,jak se snadno lze přesvědčit v odborné literatuře. V sou-časné době opět vystoupila do popředí otázka zacho-vání přírodního rázu tohoto území, neboť rostoucí Praha

začíná již svými novostavbami a komunikacemi pronikatdo nebezpečné blízkosti nejkrásnějších úseků Šárky.

Proto v poslední době byla podniknuta řada novýchvýzkumů, které mají souborně zachytit šárecké přírodnízajímavosti a poskytnout tak řádný podklad pro vy-tyčení přírodních reservací uvnitř plánovaného šárec-kého přírodního parku. Tyto výzkumy, přestože běžío oblast odedávna bohatě navštěvovanou, stále přiná-šejí překvapující výsledky.

Jedním z největších překvapení byi objev drobnéhopředožabrého plže praménky (Bythinella austriaca FRFLD)v prameni na levém břehu Šáreckého potoka těsně nadJenerálkou, kde jsem zjístil bohatou populaci tohotoplže v zimě r. 1945. Dne 19. dubna 1953 se mi podařiloobjevit další lokalitu tohoto památného živočicha v pra-meni tak zvané Nebušické strouhy, která ústí do Šárec-kého potoka na Jenerálce. Pramen vyvěrá pod pravýmúdolním svahem, zhruba na počátku dolní třetiny Nebu-šického údolí. Je velmi čistý, studený a silný a vytékázřejmě ze ssutí algonkických břidlic krytých spraší.Potůček tekoucí z pramene usazuje místy travertin.Uhličítan vápenatý potřebný k tvorbě travertinu pocházípravděpodobně ze spraší a částečně snad i z výše leží-cích křídových slínů. Zajímavé je, že horní část Ne-bušického údolí nad pramenem postrádá povrchovéhovodního toku.

Praménka Bythinella austriaca FRFLD je druhem alpsko-karpatským, který v karpatské části ČSR není žádnouvzácností. Naproli tomu v oblasti Českého masivu jepoměrně řídký s výjimkou východního okraje, kdesouvislý areál praménky zasahuje až do nejvýchodnější

části Čech v oblasti mezi Českou Třebovou a Chocní.Hlouběji do nitra Čech stanovišť velmi rychle ubývá.Zmínky zaslouží naleziště „Na. obůrce“ u Čáslavi, dneschráněné jako státní reservace. Ve středních Čecháchbylo v posledních letech zjištěno několik stanovišťv těsném severozápadním okolí Prahy (Středokluky, Tu-choměřice, Statenice i obě lokality šárecké), která tvořízcela osamocený areálový ostrov, představující jedenz výskytů této praménky vysunutých nejdále na severo-západ. Tato stanoviště zasluhují plné ochrany a při úpravéšáreckého parku bude nutno dbát, aby oba pramenyhostící praménku byly zachovány v přirozeném stavu.

Vojen Ložek, konservátor.

ČO ZACHRÁNIŤ PO STRÁNKE GEOLOGICKEJV BANSKOBYSTRICKOM KRAJI?

Banskobystrický kraj, obdarený prírodou nielen bo-hatstvom v dnešnej dobe tak významnej rudy ako ježelezo, ale aj rudami početných farebných kovov, vynikái svojou geomorfologickou tvárou povrchu, geotekto-nickou výstavbou a pestrosťou svojej geologickej minu-losti.

Kraj sa rozprestiera na južných svahoch NízkýchTatier, na Veporskom, Štiavnicko-kremnickom pohorí,na Polane, Javorií, Krupinskej vrchovine a Filakovskejpahorkatine. Na územie kraja zasahujů najjužnejšievýbežky Velkej Fatry, úbočia Vtáčnika, Tribca, Hron-ského Inovca a časť Gemerského pohoria. Tektonickýmipohybmi zemskej kóry, erozívnou činnosťou tekúcichvód a usadzovaním sa denudačného materiálu utvorilysa kotliny: borehronská, zvolensko-očovská, krížska, lu-čenecká, rimavsko-sobotská a ipelská. Tieto jednotlivéčasti kraja majů svoj póvab, malebnosť nielen v roz-manitosti svojej výstavby, ale i v značných nadmor-ských výškach, ktoré sa kolíšu od 130 m nadmorskejvýšky až do 2000 m. Tým sa nájde vela ochranyhod-ných pamiatok i po stránke geologickej.

Geologická minulosť Banskobystrického kraja je velmipestrá. Odohrávaly sa na jeho území a vnůtri zeme tienajrozmanitejšie premeny, spósobené vzduchom, vodoutekúcou i stojatou, sopečnou činnosfou a tlakom pripohyboch zemskej kóry, kým došlo k dnešnému re-liefu jeho povrchu. Nájdeme ich napisané vo vrstváchzemskej kóry, podložené dokumentami tektonických po-hybov, v bohatstve nerastnom a skamenelých pozostat-koch živočišstva a rastlinstva.- Začiatky k vytvoreniu dnešného zemského povrchukraja zapadajů v severných častiach do paleogénu,v južných častiach do neogénu. Základy hlavným po-horiam boly dané viacerými vrásneniami, poklesmi avyzdvihnutím niektorých častí územia. V hlbinách trans-gresiou morí róznych vekov sa usadzovaly rózne hor-niny, a to: v dobe najstaršieho variského vrásnenia oddevónu až po trias sa tvorily v hlbinách usadeninykarbónu, permu a triasu a tiež nastaly zmeny v ich po-lohe opakujůcimi sa pohybmi. V dobe nasledujúůcehokimerskeho vrásnenia od vrchného triasu až po vrchnůjuru usadzujů sa horniny triasu a jury a vynoruje sapásmo južné Gemerského pohoria V čase alpskéhovrásnenia od spodnej kriedy až do počiatku miocénutvoria sa rózne usadeniny nasledujúcich období, na-stáva obrovské vrásnenie a presuny subtatranskýchpríkrovov a vznik poklesov v južnej časti kraja.

Andesilový tufový balvan v doline Hučava v chotári obceHrochoť. FotoV. Lenčo.

Týmito vrásneniami bol daný základ dnešnému re-liefu kraja, ktorý formovala hlavne erózia a abrazívnačinnosť miocénového mora. Ba formuje ho ešte i dneserozívna činnosť tekúcej vody.

Ale aj eruptívne horniny prispely nie v malej mierek vytvoreniu povrchu kraja, a to hlavne v treťohoráchandezity, liparity a čadiče svojimi rozsiahlymi a opaku-júcimi sa výbuchmi.

Nadhodi sa nám otázka, akým spósobom pri takejtominulosti a pestrosti dejín zemskej kóry prispieť naochranu prírody po stránke geologickej na území Ban-skobystrického kraja. Vieme, že podzemné a nadzemnésily geologické sú tým najúčinnějším faktorom, ktorýpretváral behom vývoja povrchu zemského v róznychdobách geologických povrch zemský, ba pretvára hoi dnes. Naša fudská sila je k tomu slabá, aby zabrá-nila premenám, ktoré sa i v dnešnom čase konajúů,keď aj nepatrne a neviditelne. Vieme, že ani obrovskévrcholce, vypínajúce sa sťa pyramídy večnosti, nemajůstálosť, sú odsúdené k zániku. Po takejto pestrej geo-logickej minulosti Banskobystrického kraja ostalo alemnoho významných pamiatok, ktoré bude hodno podochranu vziať pred ich úplným zánikom,

Nájdeme pekné pamiatky o účinkoch tekůcej a sto-jatej vody, vód pevného skupenstva, vzduchu, sopečnejčinnosti, zjavy po sopečnej činnosti a o pohybochzemskej kóry. Treba je pod ochranu vziať pekne vy-tvorené doliny, s terasovitými brehmi niekdajšej ero-zívnej činnosti toku riek, stopy výmolnej (abrazívnej)činnosti stojatej vody, stopy po účinkoch fadovcov.Voda popri svojej rušivej práci zanechala nám tiežmohutné stopy svojej tvorivej činnosti, ktoré nám pri-chodí tiež chrániť. V južných častiach kraja nájdemeiste ochranyhodné pamiatky i o niekdajšej činnostivzduchu. Kraj je bohatý na pamiatky sopečnej a po-sopečnej činnosti. Pohyby zemskej kóry nám zanechalytiež mnohé pre ochranu vhodné pamiatky. ©

Prichádza nám tiež chrániť nálezištia skamenelín, po-zostatky to živočišstva, rastlinstva, najvzácnejšie todokumenty dejín pevnej kóry našej Zeme. Treba ďalejchrániť pamiatky vzniklé v podobe nerastov pri tlako-vých a tepelných pomeroch zemskej kóry.