jak "chudí" skutečně jsme? / daniel prokop

Jak chudí skutečně jsme? Viditelné a skryté nerovnosti

9. 3. 2016, DOX, v rámci Duše peněz

- 2 -

Obsah

• Jak se měří chudoba

• Skutečně je v ČR tak velmi málo chudých?

• Jak jsou na tom různé typy rodin

• Skryté nerovnosti

• Role vzdělání a riziko reprodukce nerovností

• Hodnotové

- 3 -

Proč je důležité chápat ukazatele chudoby

Měření

Veřejný diskurs

Veřejná politika

Prožívaná chudoba

- 4 -

Diskurs o chudobě v ČR

Nejméně chudých

v EU

Česká stěžovačnost

ČR jen 9 % chudých na západě často 20 %

- 5 -

Jak se měří chudoba?

Objektivní

Subjektivní

Absolutní Relativní

AROP 9-10 % chudých Čechů

- 6 -

Relativní příjmová chudoba (hranice 60 % mediánového příjmu)

Pří

jmy

Populace (kvanitily)

- 7 -

MEDIÁN


- 8 -


MEDIÁN

POVERTY (60%)

- 9 -


MEDIÁN

POVERTY (60%)

- 10 -


- 11 -


- 12 -


- 13 -

Kdy už jsme příjmově „chudí“ SROVNANÍ HRANIC V ZEMÍCH EU (v PPS)

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000hranice 60 % mediánového eq. příjmu

domácnost 2 dospělý a dítěte do 14 let v paritě kupní síly (PPS)

Eurostat 2014

- 14 -

Diskurs o chudobě HŘEŠÍ I LEVICE

Do příjmové chudoby se propadlo jedno

krajské město (růst z 9 na 9,8 %)

- 15 -

Jak se měří chudoba?

Objektivní

Subjektivní


Materiální deprivace

- 16 -

Jak si tedy doopravdy vedeme? MATERIÁLNÍ DEPRIVACE

0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

35,0

40,0

45,0

50,0

Těžká deprivace (4+)

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

Lehká deprivace (2+)

Eurostat 2014

- 17 -

Stěžují si Češi moc?

Objektivní

Subjektivní


Materiální deprivace

Subjektivní ekonom. stav domácnosti

- 18 -

Stěžují si Češi moc? SUBJEKTIVNÍ A OBJEKTIVNÍ CHUDOBA

AT BE

BG

CY

CZ

DE DK

EE

ES

FI

FR GB

GR

HR

HU IE

IT

LT

LU

LV

MT NL

PL

PT

RO

SI SK

SW

R² = 0,3878

0

5

10

15

20

25

30

35

40

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50

Eko

no

mic

ký s

tav

do

mác

no

sti

VEL

MI Š

PATN

Ý

% populace zasažené TĚŽKOU MATERIÁLNÍ DEPRIVACÍ

Eurostat, Eurobarometr 2012

KDO NEJČASTĚJI TRPÍ CHUDOBOU

- 20 -

Neschopnost hradit nečekané výdaje PODLE TYPU DOMÁCNOSTI

Eurostat 2014

41

72

38 51

32

53

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Všechnydomácnosti

1 dospělý sdětmi

rodiče s 1-2dětmi

rodiče s 3 a vícedětmi

důchodci žijícíve dvou

samostatněžijící důchodce

% domácností, které si nemohou dovolit hradit neočekávaný výdaj 9 – 10 tisíc Kč (%)

- 21 -

Těžká materiální deprivace PODLE REGIONU NUTS2

Eurostat 2014

6,7 5,9 3,7 3,4

13,5

5,3 4,5 7,7

11,9

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50% domácností, které si nemohou dovolit 4+ položek ze škály

materiální deprivace

- 22 -

Chudoba v čase KOLIK ZASAHUJE MAT. DEPRIVACE DOMÁCNOSTI

EU-SILC 2006-2009

6,4

11,2

82,4

31,3

21,8

46,8

0 50 100

TRVALÁ (3 roky ze 4)

OBČASNÁ (1-2 roky ze 4)

ZCELA BEZ ZKUŠENOSTI (0 let ze 4)

TRVALÁ (3 roky ze 4)

OBČASNÁ (1-2 roky ze 4)

ZCELA BEZ ZKUŠENOSTI (0 let ze 4)

Lehká materiální deprivace (min 2 položky z 9)

Těžká materiální deprivace (min 4 položky z 9

NĚKTERÉ SKRYTÉ NEROVNOSTI

- 24 -

INFLACE POVINNÝCH A NEPOVINNÝCH VÝDAJŮ ČR versus EU

122

131

163

166

120

126

135

115

100 110 120 130 140 150 160 170

Celková inflace (2005-2013)

Potraviny (2005-2013)

Bydlení (2005-2013)

Zdraví (2005-2013)

ČR

EU28

- 25 -

Ukazatel P90/P10 ČISTÉ PŘÍJMY x PŘÍJMY NAD EXISTENČNÍ VÝDAJE

3

4

5

6

7

8

9

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

P90/P10 (čisté příjmy odečtení existenčních výdajů) P90/P10 (čisté příjmy)

Existenční výdaje = náklady spodních 20 % na potraviny, bydlení a zdraví

- 26 -

Zadlužení OBYVATELÉ OBLASTÍ OHROŽENÝCH SOC. VYLOUČENÍM

24%

18%

21%

35%

21%

10%

20%

32%

17%

5%

24%

17%

1 albania

2 bosnia and herzegovina

3 bulgaria

4 czech republic

5 slovakia

6 montenegro

7 croatia

8 hungary

9 macedonia

10 moldova

11 romania

12 serbia

Zdroj: UNDP Roma Study 2011

ROLE VZDĚLÁNÍ

- 28 -

Rozdílné vzdělání – rozdílná rizika NEZAMĚSTANOST

26

7

3

20

10

7

ZŠ

SŠ

VŠ

EU28

ČR

Zdroj: Eurostat 2013

- 29 -

Rozdílné vzdělání – rozdílná rizika TĚŽKÁ MATERIÁLNÍ DEPRIVACE

17

6

2

15

9

3

ZŠ

SŠ

VŠ

EU28

ČR

Zdroj: Eurostat 2013

- 30 -

Reprodukce vzdělanostního statusu otce

27%

3% 2%

67%

76%

35%

5%

21%

63%

ZŠ SŠ VŠ

Vzd

ělá

ní r

esp

on

de

nta

(2

7-4

3 le

t)

Vzdělání otce

VŠ

SŠ

ZŠ

32%

7% 3%

40%

52%

22%

27%

41%

75%

ZŠ SŠ VŠ

Vzdělání otce

ČR Zbytek Evropy

Zdroj: ESS 5+6, lidé do 45 let s ukončeným vzděláním

- 31 -

Riziko mezigenerační reprodukce nerovností

Chudoba

Vzdělání dětí

Chudoba

Vzdělání

DOPADY NA POSTOJE K DEMOKRACII

- 33 -

Možnost vyjadřovat se k dění ve společnosti DLE SUBJEKTIVNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ

76

65

51

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

dobrá ani dobrá, ani špatná špatná

Životní úroveň

CVVM 2014

- 34 -

Demokracie jako nejlepší forma vlády? PODLE SUBJEKTIVNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ

55 42

29

26

32

32

18 22 33

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

dobrá ani dobrá, anišpatná

špatná

Životní úroveň

pro lidi jako já je jedno, zdademokracie či nedemokratický

za určitých okolností může býtautoritativní vládnutí lepší

demokracie je lepší než jinýzpůsob vlády

CVVM 2014

- 35 -

Shrnutí

• Málo extrémní chudoby, hodně domácností na dosah chudobě

• Nemožnost finančních strategií, riziko zadlužení, nemožnost cestovat (cca 40 % domácností)

• Vyšší ohrožení domácnosti neúplných rodin, rodin se 3 dětmi, samostatně žijících důchodců, lidí ze Severozápadu a Moravskoslezska

• Inflace dlouhodobě více „krade“ v chudých domácnostech – růst nerovností

• Relativně časté zadlužení chudších rodin

• Velká závislost sociálních rizik (nezaměstnanost, chudoba) na vzdělání

• Riziko reprodukce vzdělanostních a tím i sociálních nerovností

• Chudoba souvisí s důvěrou v demokracii -> týká se všech

jak "chudí" skutečně jsme? / daniel prokop

Presentations & Public Speaking