Jihočeská univerzitaFilozofická fakultaPředmět : Mikroekonomie Obor : SJEMO

VÝVOJ PRODUKTIVITY PRÁCE A NÁKLADŮ PRÁCE V ČR A SROVNÁNÍ SE STÁTY EU

Obsah

1. Úvod………………………………………………………………………………………………………....……....2

2. Metodika………………………………………………………………………………………………………….…3

3. Výsledky………………………………………………………………………………………………………….….4

4. Závěr………………………………………………………………………………………………….......................12

5. Použité zdroje…………..…………………………………………………………………………………….…….13

6. Summary……………………………………………………………………………………………………………14

7. Kontakt………………………………………………………………………………………………………………15

1.Úvod

1

V naší práci jsme se zaměřili na objasnění pojmů produktivita práce, náklady práce a hrubý domácí produkt (HDP) v ČR a státech EU a jejich srovnání. Všechny tyto uvedené pojmy jsou součástí mikroekonomie, tedy oboru, který se zabývá ekonomií z hlediska jednotlivých trhů. Trh, který nás zajímá především, je trh České republiky. Jak si stojíme ve srovnání s ostatními členskými státy EU? A jak si stojíme ve srovnání s bývalými postkomunistickými zeměmi? Je stále naše produktivita práce tak špatná, jak se tradovalo v éře před rokem 1989? Na toto všechno, ale i na další věci, týkající se nejen produktivity práce, ale i nákladů práce a HDP, se budeme snažit v naší práci nalézt odpovědi. Vývoj produktivity práce se přímo odráží ve vývoji HDP na hlavu, čím větší produktivita, tím větší HDP vytvoříme. Proto jsme do naší práce zahrnuli i tento faktor.

Informace, s nimiž jsme pracovali, jsme nalezli v odborných článcích či na webových stránkách, které se této problematice věnují. Jsou upraveny do jednoho celku tak, aby byly pro čtenáře srozumitelné.

V úvodu by bylo jistě potřeba definovat pojmy, se kterými budeme později pracovat. Jedním z nich je produktivita práce je „Produktivitou práce rozumíme obecně množství produkce zhotovené jedním pracovníkem za jednotku času.“1 „Podstatou ukazatele produktivity je měření výkonnosti některého z výrobních faktorů. Obecně je produktivita kalkulována jako podíl množství výstupu a množství vstupu. Růst produktivity se přímo odráží ve zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky a nepřímo na růstu životní úrovně. Z důvodu uplatnění se na zahraničních trzích je v současné globální ekonomice třeba produktivitu práce zvyšovat.“ 2

Dalším termínem k upřesnění je hrubý domácí produkt čili zkráceně HDP. „HDP vyjadřuje monetární hodnotu tržních i netržních činností v daném roce a bývá často považován za ukazatel materiální životní úrovně obyvatel. Roste-li HDP, je zpravidla dostupných více prostředků na ochranu životního prostředí, snižování nezaměstnanosti, potírání kriminality apod. Na druhou stranu vyšší hospodářský výkon ekonomiky je spojen s vyšší spotřebou nerostných surovin a vyšší celkovou zátěží prostředí, co se týče vypouštění emisí, produkce odpadů apod.“ 3

Náklady práce jsou „podíl vykonané práce na jednotku produkce“ 4, jejichž součástí jsou např. mzdy, náhrady mzdy, sociální požitky, platby zákonného pojistného, personální náklady,…

2.Metodika

2

Cílem je popsat vývoj HDP a produktivity práce v ČR a ve státech EU a výsledky porovnat, stejně jako vývoj nákladů práce. Nalézt faktory, které tento vývoj ovlivnily. Zjistit, na jaké úrovni se ČR pohybuje v rámci EU a zda se tato pozice mění.

Smyslem seminární práce je procvičit si základní pojmosloví mikroekonomie, zažít si tyto pojmy a zdokonalit se v tomto oboru společenských věd. Samozřejmostí je i zvolení metody komparace, tedy srovnávání údajů jednotlivých národních ekonomik a vytvoření si uceleného přehledu o pozici ČR uvnitř hierarchie EU. Další použitou metodou je sumarizace dat pomocí tabulek a grafů pro vytvoření přehlednější a názornější práce. Přes počáteční analýzu problému bychom měli dojít k závěrečné syntéze. Jako vzorové modely nám budou sloužit především státy bývalého komunistického bloku střední Evropy, které vstoupily do EU spolu s ČR, byly tedy přibližně na stejné startovací linie jako my. V seminární práci jsem použila 3 druhy klasifikace. Klasifikace chronologická podle let, klasifikace podle ekonomické vyspělosti (třídění skupiny zemí OECD), klasifikace dle přístupu států do EU.

Další metodou je idealizace, kdy pracuje s abstraktními objekty typu náklady práce na hodinu, měsíční náklady práce nebo průměrná hrubá mzda atd.

Ideální postup při řešení našeho problému by měl vypadat asi takto – nejprve si přiblížíme růst HDP v ČR jak v pěněžní hodnotě, tak procentuálně. Informace jsou jak celkově pro ČR tak na jednotlivého zaměstnance. Podrobněji zobrazíme vývoj v letech, kdy byla ekonomika ČR zasažena ekonomickou krizí. Dále nás bude zajímat produktivita práce na zaměstnance ve srovnání se státy EU a celkový percentuální roční nárůst produktivity práce. Poté si zobrazíme vývoj produktivity práce v EU jako celku a téma produktivity práce uzavřeme ročním růstem HDP v zemích EU. Následně se zaměříme na strukturu nákladů práce na nějakém modelovém roku, pak si pro přehlednost a názornost graficky zobrazíme vývoj a strukturu nákladů práce v ČR cca od vzniku ČR, na čemž bychom si měli ukázat, zda náklady práce v ČR stoupají, nebo mají opačnou tendenci a jak se projevuje struktura nákladů práce. Poté přistoupíme ke komparaci ČR s ostatními členskými zeměmi EU. Pro větší názornost budeme pracovat s percentním nárůstem nákladů práce a s průměrnými náklady práce na hodinu ve vyspělých státech EU a na závěr si na modelové skupině postkomunistických států střední Evropy demonstrujeme naši pozici mezi těmito státy při vstupu do EU a dnes, toto srovnání je totiž nejobjektivnější a z pohledu České republiky nejvíce smysluplné, srovnávat se s vyspělými ekonomikami západu typu Německa či Francie nemá jen s tak malým odstupem po padesáti letech plánované ekonomiky valný smysl. To bude možné až za pár desítek let, či možná za několik generací.

3.Výsledky

3

Produktivita práce a HDP v ČR a srovnání se státy EU

Tabulka č. 1 : Růst HDP v ČR

  1995 1996 1997 1998 1999 2000

HDPmld. Kč 1 466,5 1 683,3 1 811,1 1 996,5 2 080,8 2 189,2

% y/y +4,0 -0,7 -0,8 +1,3 +3,6

HDP na obyvateleKč/obyv. 141 957 163 183 175 772 193 929 202 357 213 110

PPS/obyv., b.c. 10 774 11 586 11 828 11 961 12 385 13 036

  2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

HDPmld. Kč 2 352,2 2 464,4 2 577,1 2 814,8 2 983,9 3 222,4 3 535,5 3696,4

% y/y +2,5 +1,9 +3,6 +4,5 +6,3 +6,8 +6,1 +3,0

HDP na obyvateleKč/obyv. 230 064 241 593 252 617 275 770 291 561 313 868 342 494 354 410

PPS/obyv., b.c. 13891 14 419 15 215 16 257 17 058 18 337 19 966 20130

Zdroj : www.finance.cz 5

Nejprve se zaměříme na vývoj HDP v ČR.. Můžeme vidět, že HDP od roku 1995 stále roste, což je pozitivní fakt pro českou ekonomiku. Zpomalení nárůstu nastalo po roce 1996 z důvodu ekonomické krize, kterou způsobila politická opatření a zároveň i vliv ochlazení zahraniční ekonomiky. Nejvíce HDP narůstalo v letech 2005 – 2007, ale slibný vývoj byl pozastaven ekonomickou krizí v roce 2008. Dále si můžeme všimnou nárůstu HDP na obyvatele, od kterého se odvíjí ten celkový a posledním údajem v tabulce je průměrný plat na obyvatele, který od roku 1999 stoupá ročně přibližně o 1000 Kč a v roce 2008 je již 20130 Kč.

Tabulka č. 2 : Vývoj HDP v ČR meziročně v %

2008 2009

1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q

3,1 3,5 2,3 0,4 -4,3 -4,7 -4,1

Zdroj : www.kurzy.cz 6

Zde máme tabulku obsahující vývoj HDP v roce 2008 a 2009 tedy v době zasažení českého hospodářství ekonomickou krizí. Pro lepší názornost jsou roky rozdělené na jednotlivé kvartály. Přibližně v druhém kvartálu došlo v USA k hypoteční krizi, která spustila ekonomickou krizi. Už ve třetím kvartálu se dá i v ČR díky této situaci zaznamenat postupný pokles růstu HDP. Krize se nejvíce odrazila hlavně v roce 2009, kde můžeme sledovat pokles hodnoty HDP o více než 4%.

4

Tabulka č. 3 : Produktivita práce na zaměstnance, EU 27 = 100, v %

Zdroj : Eustat 7

Nyní můžeme porovnat produktivitu práce na osobu v ČR se státy EU. Hodnota 100% je dána celkově pro všechny státy EU, od této hodnoty se pak odráží ty ostatní. ČR se pohybuje hodně pod průměrem, v roce 2008 je to 72,3%, ale pokud to srovnáme s postkomunistickými státy, které měli při vstupu do EU podobný základ, tak tato hodnota není výjimečná. Můžeme si všimnout i toho, že státy s nízkou produktivitou práce svou pozici neustále zlepšují, avšak ve státech s produktivitou vyšší jak 100% se vývoj většinou zpomaluje a proto se náš stát a i ostatní, které jsou na tom podobně začíná rychleji přibližovat státům, které mají produktivitu vysokou.

5

Tabulka č. 4 : Roční růst produktivity práce v jednotlivých státech EU v %

Zdroj : OECD 8

Tato tabulka zkoumá průměrný roční růst produktivity práce ve státech EU. Sledujeme, že ve státech s nižší produktivitou, je roční nárůst mnohem rychlejší než v ostatních. ČR můžeme vzhledem k vývoji v posledních letech zařadit k jedné ze zemí, kde produktivita práce narůstá nejrychleji. V roce 2008 opět vidíme výrazné zpomalení díky ekonomické krizi.

Tabulka č. 5 : Vývoj produktivity práce v EU 27 v %

Zdroj : Evropská centrální banka 9

Dále se můžeme zmínit o vývoji produktivity práce v EU jako celku. Vývoj je rostoucí, zaznamenáváme, že produktivita každoročně roste a tento růst je pravidelný. Hodnoty se odráží od roku 2000, který udává 100%.

6

Tabulka č. 6 : Růst HDP v zemích EU v %

Zdroj : Evropská komise 10

Vývoj HDP a produktivity práce ukončíme informací o růstu HDP ve státech EU. Z tabulky je zřejmé, že opět státy, jejichž ekonomika je horší a potýká se s problémy, mají růst HDP mnohem rychlejší a snaží se dostat na úroveň států s ekonomikou opravdu vyspělou. Největší nárůst můžeme sledovat u států jako Estonsko, Lotyšsko a Litva, jejichž roční nárůst je v posledních letech kolem 10%. Česká republika se pak pohybuje někde kolem 6%. Nejvíce produktivní období se pohybuje kolem let 2004 – 2007. V roce 2008 následuje ochlazení ekonomického nárůstu.

7

Náklady práce v ČR a srovnání se státy EUGraf č.1 : Struktura nákladů práce v roce 2008

Mzdy za vykonanou práci63.92%

Náhrady mzdy7.52%

Sociální požitky1.53%

Platby zákonného pojistného24.69%

Ostatní1.04%

Personální výdaje1.30%

Zdroj : Český statistický úřad 11

Prvým krokem naší analýzy bylo přiblížení struktury nákladů práce. Vybrala jsem pro to jako modelový rok údaje z roku 2008, jelikož tyto údaje jsou nejaktuálnější v současné době. Při bližším zkoumání struktury nákladů práce jsme došli k tomuto závěru: z největší části se náklady práce skládají ze mzdy za vykonanou práci (v roce 2008 to bylo 63,92%), druhou největší položkou jsou platby ze zákonného pojistného (24,69%), další poměrně vysokou cifru zabírají náhrady mzdy (7,52%), poté sociální požitky (1,53%), personální výdaje (1,3%) a ostatní (1,04%). Zjistili jsme, že největší část náklady práce tedy tvoří mzdy za vykonanou práci, tudíž růstem průměrných mezd rostou i náklady práce. Jelikož v ČR dlouhodobě mzdy rostou (v porovnání se západní Evropou dokonce rychleji), docházíme k závěru, že naše náklady práce rostou také rychleji a tím přispívají ke snižování konkurenceschopnosti naší ekonomiky a eliminují tak jednu z mála zásadních počátečních výhod, kterou naše ekonomika oproti ekonomikám vyspělých západních států měla.

Graf č. 2 : Vývoj nákladů a struktury práce v letech 1994 -2008

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Ostatní 64 58 99 88 107 145 148 174 197 243 227 303 242 333 340

Personální náklady 169 175 224 215 210 221 245 265 268 347 338 424 385 413 421

Sociální požitky 220 253 280 289 318 321 339 402 416 475 500 587 561 670 499

Platby zákonného pojist-ného

2551 3006 3572 3849 4209 4556 5041 5525 5905 6247 6766 6926 7213 7750 8027

Náhrady mzdy 694 830 1032 1114 1201 126 1368 1570 1676 1727 1875 1910 1980 2260 2445

Mzdy a platy 6546 7706 9208 9944 10969 11812 12623 13658 14494 15528 16722 17886 18560 19594 20778

0

4000

8000

12000

16000

20000

24000

28000

32000

Zdroj : Český statistický úřad 12 13

8

Srovnáním nákladů práce v ČR od r. 1994 až do r.2008 jsme zjistili, že náklady nestále mírně vzrůstají, tato tendence klesá pouze v roce 1999 (tento rok za vlády pod vedením tehdejšího premiéra Václava Klause musela přistoupit díky panující politické i ekonomické krizi úsporným opatřením). Struktura pracovních nákladů si v tomto období zachovává zhruba stále stejný poměr, přičemž zvyšujícími se pracovními náklady se poměrně zvyšují i jednotlivé položky, rapidně však roste položka mzdy a platy, která tak poslední roky tvoří rozhodující část pracovních nákladů a nejvíce oslabuje konkurenceschopnost české ekonomiky. V roce 1994 např.dělaly mzdy a platy 6546,- , přičemž v roce 2008 dělaly již 20778,-, což je suma zhruba 4x větší.

Tabulka č. 7 : Percentuelní nárůst nákladů práce v zemích EU v letech 1993 - 2008

Země 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Belgie 4,3 0,6 0,8 -1 -3,2 -1,1 1,5 -3,2 4 1,7 0,1 -1,7 0,4 -0,7 1,4 2,4

Bulharsko x x x x x 25,3 0,8 -8,2 4,8 1,5 -5,6 1 5 5,8 x xČeská

republika 28,2 5,1 6,6 11,3 10,5 17,2 -6,3 -4,1 10,9 2,3 5,8 -5,7 -4,1 -5,7 0,5 -0,6

Dánsko 2,3 -6,1 1,2 4,7 -3,4 3,6 -0,3 -1,8 4,4 2,7 2 -2,4 2,9 3,8 6,4 8,6

Estonsko x x x 25,5 8,1 5,2 0,5 -0,6 -0,9 5 -0,2 0 2,6 4,4 12,4 16,3

Finsko -6,4 -3,8 5,6 -0,3 -2,9 -0,4 -3,1 -5,8 2,3 -4,1 -2,5 -2,8 0,4 -5,2 -4,9 3,5

Francie 1,8 -1,9 -1,6 1 -1,4 -4,3 -1,3 -1,3 0 0,9 -1,8 0,3 -0,5 1,2 1,5 4,3

Irsko 3,9 -2,4 -7,1 -0,9 -6,2 -2,2 -4,7 -0,1 -0,7 -9,9 1,8 0,2 3,1 -2,5 -6 x

Itálie 3,1 -3,1 1,2 4,2 2,7 -0,8 1 -2,2 2,8 3,4 5,8 1,6 1,7 0,5 1,9 4,8

Kypr x x x 2,4 0,3 -3,5 1,9 -0,1 -1,9 1,2 1,3 5,9 1,4 9,6 1,7 x

Litva x x x 12,1 15,6 -2,1 9,5 -8,2 -10,6 -4,4 -0,1 2,9 7,2 4,5 7,3 12,9

Lotyšsko x x x 19,2 5,8 -0,7 -1,7 1,2 -9,9 -3,5 4,5 3,5 13,1 15,5 21 24,6

Lucembursko -1,3 -2,6 2 -1,3 -2 -4,5 -3,6 0,2 5,8 -0,1 0,9 0,4 3,4 8,8 -7,4 8,5

Maďarsko 11,5 6,1 20,1 12,5 7,8 6,3 0,5 14,5 9,8 3,9 -1,6 3,2 3,8 -2,3 1,1 x

Malta x x x x 4,8 0,3 6,4 -10,4 21,9 -0,7 2,2 4,2 2,2 -1 -3,2 8

Německo 4,5 -2,4 2,8 1 -3,3 0,7 -0,4 -1,4 0,9 0,6 -0,9 -4 -2,3 -2,4 0,1 3,1

Nizozemsko 0,5 -3,8 -0,5 -1,3 4 2,7 -0,2 -1,3 2,5 1,8 2,2 -3 -1,5 0,5 1,5 2,7

Polsko 25,1 31,1 22,3 20,7 11 10 2 -0,2 -1,4 -4,1 -5,7 -4,5 0,4 -3,1 0,3 5

Portugalsko 4,3 1,9 -0,2 0,4 1,5 2,8 3,1 0,2 1,5 3 -1,2 0,2 2,4 0,7 x x

Rakousko 2,1 -0,9 -3,6 -1,4 -1,8 0,6 -2,1 -3 -0,9 0,9 0,8 -2,5 0,4 -2,7 -0,8 0,9

Rumunsko x x x x x x x 50,1 58,9 13,7 12,5 11,6 20,6 4,2 x x

Řecko x x x 8,3 9,4 0,7 -3,1 -0,6 1,3 15 -0,3 -2,8 -5,7 4 x x

Slovensko x 17,6 -0,1 2,4 21,5 -2,6 -1,7 15,7 -0,2 0 -3,8 -10,2 -1,4 -3,5 -1,4 14,2

Slovinsko x x x 2,8 -0,6 6 4,7 3,1 7,5 2,1 0,6 2,5 0,2 -2,8 1,1 9,1Spojené

království -0,9 -1,2 1,6 -0,9 2,4 5,9 -0,2 -0,3 1,2 1,9 1,1 0,2 3,4 3,2 2 4

Španělsko 7 1 0,7 3,3 1,8 -0,3 -1,2 0,8 1,6 2,5 2,1 1,5 2,5 2,6 3,6 5,8

Švédsko -7,1 -4,9 -2,2 4,5 -2,8 -1,8 -7,4 0,4 7 -4 -1,9 -6,9 -2 -3,7 4,2 3,9Zdroj : OECD 14

Při komparaci České republiky s ostatními členskými zeměmi EU v letech 1993 – 2008 zjistíme, že v počátečních letech (1993 – 1998) ČR výrazně doháněla vyspělé státy EU v procentuálním nárůstu až cca 30% (rok 1993) a 20% (rok 1998), zlom přišel v krizovém roku 1999, kdy padla vláda Václava Klause a česká ekonomika oproti předešlému roku upadla a zásahy vlády se omezily i růsty mezd a tím pádem též růst celkových nákladů práce (propad o 6,3%). Ještě další rok propad nákladů práce přetrvával, v pozdějších letech opět rostl (přičemž v roce 2001 skokově, dále pak jen mírně). V roce 2004 se náklady práce opět propadly celkovou stagnací společnosti a vnitrostranickou krizí i krizí vlády ČSSD pod vedením Vladimíra Špidly, kterého o rok později vystřídal Stanislav Gross, ten krizi dále prohloubil. Mírný nárůst byl zaznamenán jen

9

v roce 2007 (0,5%), dále už je cítit dopad přicházející globální ekonomické krize. Podobný průběh se dá zaznamenat ve všech postkomunistických státech, jen krize se tu střídaly různě.

Tabulka č. 8 : Náklady práce na odpracovanou hodinu (v Euro) ve vyspělých zemích EU ve srovnání s ČR

Země 2004 2006 2008

Dánsko 31,14 31,98 36,5

Švédsko 31,08 32,16 32,9

Belgie 30,33 31,58 33,1

Lucembursko 30,6 31,98 34

Francie 28,67 30,31 32,7

Nizozemsko 27,23 27,41 30,5

Německo 27,76 27,7 29,8

Finsko 25,3 27,39 29,5

Rakousko x 26,67 29,8

Spojené království 24,57 24,47 25,2

Irsko 23,14 x 27,6

Itálie 22,81 21,39 25,5

Španělsko 16,25 15,77 19,2

Česká republika 5,94 7,14 9,7

Zdroj : Statistisches Bundesamt Deutschland 15

Pro větší názornost jsme pracovali s percentním nárůstem nákladů práce a s průměrnými náklady práce na jednu hodinu ve vyspělých státech EU, modelově jsme si zvolili pro srovnání léta 2004, 2006, 2008. Náklady práce na odpracovanou hodinu v ČR se za tuto dobu téměř zdvojnásobily a v roce 2008 činily cca 10 Euro. V ostatních vyspělých zemích západní Evropy v tomto období ovšem náklady práce na odpracovanou hodinu víceméně stagnovaly a k žádnému většímu nárůstu tam nedocházelo, rozdíl mezi náklady práce v ČR a západní Evropou zůstal přesto propastný, růst nákladů práce v ČR nemá dostačující tempo k tomu, abychom v blízkém horizontu byli schopni proniknout do horních pater tabulky nákladů práce na odpracovanou hodinu. To bude trvat ještě několik desítek let, pokud se nějak razantně nezmění podmínky buď u nás, či v západní Evropě.

Tabulka č. 9 : Průměrná hrubá měsíční mzda na hlavu (v USD) v zemích přistupujících do EU v roce 2004 mezi lety 1995 - 2004

Země 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008Česká republika 323 374 351 363 363 345 381 475 583 683 769 867 1036 1333

Estonsko 207 248 257 293 302 289 315 370 485 579 641 755 991 1199

Litva 120 155 195 233 247 243 246 276 351 413 460 544 714 926

Lotyšsko 170 180 207 225 241 248 253 280 338 391 436 539 775 1005

Maďarsko 309 307 307 316 325 311 361 475 611 719 793 813 1006 1158

Polsko 290 324 324 355 430 443 504 523 566 627 736 798 973 1222

Slovensko 242 266 274 284 259 247 256 298 391 491 557 632 814 1020

Slovinsko 945 954 903 951 953 861 884 980 1223 1375 1439 1521 1761 2046

Zdroj : Database Central Europe 16

Pro bližší srovnání ČR jsme si zvolili modelovou skupinu postkomunistických států střední Evropy. Všechny tyto státy přistoupily do EU v roce 2004, čímž byly v rámci EU zhruba na stejné startovací pozici, snad s výjimkou Slovinska, které od začátku těmto zemím ekonomicky tak trochu unikalo. Při srovnání vyjdeme ze stavu v roce 1995, kdy pozice ČR byla velice dobrá, Slovinsko nás v průměrné hrubé mzdě sice předčilo cca trojnásobně, ze všech postkomunistických zemí jsme však byli v této položce na druhém místě, srovnatelné s námi bylo ještě Maďarsko a Polsko, mírně zaostávalo Slovensko a Estonsko, nejnižší hrubý mzda byla jednoznačně v Lotyšsku a Litvě. O čtyři roky později v r.1999 Slovinsko co se týče hrubé mzdy víceméně stagnovalo, kdežto rapidní nárůst hrubé mzdy zaznamenalo Polsko, čímž nás v tomto sledovaném

10

aspektu předstihlo. Všem ostatním zemím hrubá mzdy poměrně narůstala, stagnovalo jen Slovensko, kde se hrubá mzda za sledované období prakticky nezměnila. Za další čtyři roky v r.2003 se hrubá mzda zvýšila i ve Slovinsku a razantní růst zaznamenalo Maďarko, které nás i polsko ve výši hrubé mzdy předstihlo. My jsme zůstali na třetí pozici. Nárůst konečně zaznamenalo také Slovensko. V roce 2008 se v ČR hrubá mzda zvedla zhruba dvojnásobně, přičemž stejný rozdíl v hrubé mzdě je mezi ČR a Slovinskem, ČR má tak mezi postkomunistickými státy druhou největší hrubou mzdu právě se Slovinskem, Polsko a Maďarsko za námi mírně zaostávají. Slovensko se propadlo mezi pobaltské země.

V celkovém srovnání byla hrubá mzda v roce 1995 ve Slovinsko zhruba trojnásobně vyšší než u nás, v roce 2008 již jen dvojnásobně, všechny ostatní postkomunistické státy mají dá se říci podobně vysokou hrubou mzdu držící se na úrovni mírně nad tisíci dolary měsíčně na hlavu.

Takto jsme demonstrovali naši pozici mezi těmito státy od rozpadu sovětského bloku dodnes, toto srovnání je totiž nejobjektivnější a z pohledu České republiky nejvíce smysluplné. Srovnávat se s vyspělými ekonomikami západu typu Německa či Francie nemá jen s tak malým odstupem po padesáti letech plánované ekonomiky valný smysl. To bude možné až za pár desítek let, či možná za několik generací.

11

4. Závěr

Po roce 1993 se česká ekonomika začala postupně zotavovat z recese, která nastala po revoluci v roce 1989. Základem byl hlavně růst investic, a to nejen v rámci České republiky, ale i ze strany zahraničních investorů. Nastal růst HDP, který v roce 1996 činil 1683,3 mld. Kč. V tomto roce stát zavedl omezující opatření, aby růst HDP zbrzdil. Výsledek těchto opatření se dostavil s počátkem roku 1997. Tento rok se však zpomalilo hospodářství i v jiných státech EU a to mělo negativní dopad i na českou ekonomiku. Následkem byla krize, díky které HDP další 2 roky klesal o 0,7 a o 0,8%. V roce 1999 došlo ke zlomu, HDP začal opět stoupat a tato situace trvala až do roku 2008. Velký vliv na tento zlom má velká spotřeba domácností.V hospodářství hrál velkou roli i export, v domácím průmyslu tak rostla produktivita práce čtyřikrát rychleji než výše mezd.

V roce 2007 činil roční nárůst HDP 6,1%, v roce 2008 se růst zpomalil na 3%. Důvodem byla světová ekonomická krize, která si svou daň vybírá dodnes. V 1. čtvrtletí roku 2009 nastal první pokles HDP od roku 1999, a to rovnou o 4,3% a tato přibližná hodnota zůstává až do 3.čtvrtletí. Ministerstvo financí ČR odhaduje, že v roce 2010 hodnota HDP začne opět mírně stoupat.

Česká republika se díky své výši HDP zařadila mezi vyspělé země, srovnáme-li však produktivitu práce s ostatními státy EU, její hodnota se blíží spíše státům rozvojovým. Řekněme, že průměrná produktivita práce na osobu ve všech státech EU je 100%, Česká republika se pohybuje mírně nad 70%. Ostatní vyspělé státy jako země Beneluxu, Irsko, Rakousko či Německo mají produktivitu práce nad průměrem, někdy i 120 nebo 130%. Důvodem takto vysoké produktivity je vyspělost ekonomiky daných zemí, velké investice a podpora podnikání. Zaměstnance k práci motivují i vysoké mzdy, které si firmy mohou dovolit vyplatit. Toto se v ČR neděje. Průměrná měsíční mzda v ČR je k roku 2008 rovna 925 Euro, zatímco např. v Německu 3662 Euro, což v podstatně znamená, že Čech si za stejnou práce vydělá 4krát méně než Němec, a to je velice demotivující.

V roce 2003 v USA začalo hospodářství zpomalovat. Tato situace zasáhla hlavně vyspělé země EU. Investice klesaly a následkem bylo i snížení růstu produktivity práce, v některých případech i pokles. Protože hospodářství ČR není tolik propojené se světovou ekonomikou jako jiné vyspělé státy, vývoj produktivity práce není klesající, ale naopak stále roste, čímž se její hodnota začíná pomalu přibližovat hodnotám ostatních vyspělých států EU. Produktivita práce v Česku a tím i úroveň české ekonomiky by se mohla zlepšit, pokud by zaměstnanci udělali více práce během své pracovní doby. Podnikům by více rostl zisk, zaměstnanci by se během určité doby dočkali i vyššího platu a tento růst by pomohl i státní pokladně a stát by tyto peníze pak musel investovat tam, kde je to potřeba. Kdyby tato ideální situace nastala, možná by se i v ČR zkrátila pracovní doba, tak jak je tomu v některých vyspělých státech. Byl by to dlouholetý vývoj, ale dle mého názoru ne zcela nemožný.

Co se týče nákladů práce, dá se říci, že má neustále mírně vzrůstající tendenci, která klesá pouze v roce 1999 (tento rok za vlády pod vedením tehdejšího premiéra Václava Klause musela přistoupit díky panující politické i ekonomické krizi úsporným opatřením). Rapidně však stoupá rozhodující položka nákladů práce, a tou jsou mzdy a platy. Ty se od roku 1994 do roku 2008 zvýšily zhruba čtyřnásobně, což oslabuje konkurenceschopnost české ekonomiky. Ve srovnání s ostatními členskými zeměmi EU se v letech 1993 – 2008 nejprve (v období 1993 – 1998) Česko výrazně dohánělo vyspělé státy EU v procentuálním nárůstu až cca 30% (rok 1993) a 20% (rok 1998), to se změnilo v krizovém roku 1999, kdy vláda Václava Klause neustála politické otřesy, česká ekonomika oproti předešlému roku výrazně upadla a zásahy vlády se omezily i růsty mezd a tím pádem též růst celkových nákladů práce (propad o 6,3%). Ještě další rok propad nákladů práce přetrvával, v pozdějších letech opět rostl (přičemž v roce 2001 skokově, dále pak jen mírně). V roce 2004 se náklady práce opět propadly celkovou stagnací společnosti a vnitrostranickou krizí i krizí vlád sestavovaných pod vedením ČSSD. Mírný nárůst byl zaznamenán jen v roce 2007 (0,5%), dále už je cítit dopad přicházející globální ekonomické krize. Podobný průběh se dá zaznamenat ve všech postkomunistických státech, jen krize se tu střídaly různě. Jestliže ve vyspělých zemích západní Evropy náklady práce víceméně stagnovaly a k žádnému většímu nárůstu tam nedocházelo, rozdíl mezi náklady práce v ČR a západní Evropou zůstal přesto propastný, neboť růst nákladů práce v ČR nemá dostačující tempo k tomu, abychom se v blízké budoucnosti byli schopni vyrovnat v tomto ukazateli vyspělým západním zemím.

Srovnání má zatím smysl jen se skupinou ostatních postkomunistických států tohoto regionu (jedinou skutečně ekonomicky transformovanou ekonomikou je pak Slovinsko), toto srovnání je totiž nejobjektivnější a z pohledu České republiky nejvíce smysluplné. Srovnávat se s vyspělými ekonomikami západu typu Německa či Francie nemá jen s tak malým odstupem po padesáti letech plánované ekonomiky význam. To bude možné až za pár desítek let.

12

5. Použité zdroje

1. Produktivita práce, pracnost [online]. Adrian W. Šaroch, [cit. 2002]. Dostupný na WWW:http://www.seminarky.cz/Produktivita-prace-pracnost-2836

2. Monitoring a aktualizace [online]. Úřad vlády ČR, [cit. 11.01.2005]. Dostupný na WWW:http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/strategie-udrzitelneho-rozvoje-cr/monitoring-a-aktualizace/1000986/21568/

3. Monitoring a aktualizace [online]. Úřad vlády ČR, [cit. 11.01.2005]. Dostupný na WWW:http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/strategie-udrzitelneho-rozvoje-cr/monitoring-a-aktualizace/1000986/21568/

4. PRUŠVIC, D., VLACH, J.: Jednotkové náklady práce - analýza vývoje a úrovně. VÚPSV, Praha, 2006. 58 s. ISBN 80-87007-11-5.

5. Vývoj hrubého domácího produktu [online]. Finance.cz. Dostupný na WWW: http://www.finance.cz/ekonomika/hdp/vyvoj/

6. Vývoj HDP meziročně v % [online]. Kurzy.cz, [cit. 13. 11. 2009]. Dostupný na WWW: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/

7. Labour productivity by employee, country and year (EU 27=100). 1997-2008 [online]. Eustat [cit. 18. 9. 2009]. Dostupný na WWW: http://www.eustat.es/elementos/ele0002500/ti_Labour_productivity_by_employee_country__and_year_EU_27100_1997-2008/tbl0002544_i.html 8. Labour productivity annual growth rate, [online]. OECD.StatExtracts, [cit 17. 12. 2009]. Dostupný na WWW: http://stats.oecd.org/Index.aspx

9. Labour Productivity, EU 27 (fixed composition), Total, [online]. European Central Bank, Dostupný na WWW: http://sdw.ecb.europa.eu/browse.do?node=212080

10. Real GDP growth rate, [online]. Eurostat, Dostupný na WWW:http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsieb020

11. Měsíční náklady práce v třídění podle odvětví (OKEČ) [online]. Český statistický úřad, [cit. 2008]. Dostupný na WWW: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/8000228DE3/$File/31120910.pdf

12. Struktura nákladů práce v ČR v letech 1994 - 2007 [online]. Český statistický úřad, [cit. 31.12. 2008]. Dostupný na WWW: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/tab/2F004C3A3F

13. Měsíční náklady práce v třídění podle odvětví (OKEČ) [online]. Český statistický úřad, [cit. 2008]. Dostupný na WWW: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/8000228DE3/$File/31120910.pdf

14. Country statistical profiles 2009[online]. OECD, [cit. 1.1.2010]. Dostupný na WWW: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/8000228DE3/$File/31120910.pdf

15. 2008: Earnings in Germany and labour costs in an EU comparison [online]. Calculations by Destatis based on Eurostat [cit. 13.5.2009]. Dostupný na WWW: http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/Internet/EN/press/pr/2009/05/PE09__179__624,templateId=renderPrint.psml

16. Average monthly gross earnings US$ [online]. Database Central Europe. Dostupný na WWW: http://www.databasece.com/en/average-gross-earnings-usd

13

6. Summary

The main topic of this work is the labour productivity and labour costs in the Czech Republic and its comparation with other states of European Union. Our aim is to find out what is the situacion in the Czech Republic and what level the Czech Republic has in EU.

After 1990 czech economic started to develope. GDP started to grow. In 1996 some politician steps were made to stop quick growth of GDP. In the same time foreign economic started to slow down and it caused an economic crisis when the GDP went down too much in the Czech Republic. The situation got better in 1999, GDP started to grow again and was growing quite quickly to 2008. That year the world economic crisis started and it has a bad efect to the world economic.

Labour costs in the Czech Republic are escalating every year. It cause that the Czech Republic lose competitiveness. Labour costs escalated four times since 1994.

If we compare our republic with EU, its position is not very good. The labour productivity is very low. There is really very big difference between us and for example Germany but if we compare our situation with other postcomunists states then it's not so bad. Czech productivity and labour costs are growing quickly and productivity in states with developed economic is going slow and so we are a bit closer to the level of these states.

14