Tentokráte bych se rád  s  vámi podělilo  zkušenost italských Vánoc. Říká se:„jiný kraj, jiný mrav“. A platí to v mno-ha oblastech našeho života, neméně te-dy při slavení svátků. Jak tedy vypadajíitalské Vánoce v  Lombardii? Na severuItálie ještě pořád nosí dárky spíše Ježí-šek (Gesú Bambino) než Vánoční děde-ček (Babbo Natale), i když se zdá, že ten-to pán s bílým vousem začíná už i tadypomalu Ježíška ubíjet. Dárky dostávajíděti v noci ze čtyřiadvacátého na pěta-dvacátý prosinec. Než jdou večer spát,připraví na balkón džbán vody a trochusena. Ne že by chtěly lákat Ježíška naseno, ale věří, že Ježíšek k nim přijíždína velbloudovi. A  zatímco Ježíšek dávádárky k  domácímu betlému (jen v  ně-kterých rodinách pod stromeček), vel-bloud si v klidu pochutnává na připra-veném seně a vodě. Až se dítě probudía  zjistí, že na balkóně už žádné senonení a  voda taky někam zmizela, je to

jasné a  neklamné znamení, že můževstoupit do místnosti a u betléma najdedárky. Jak je krásné, že o Vánocích my-slí Italové i na Ježíškova velblouda.A  ještě jedna věc mě zaujala. Vyprávělami jedna spolužačka, řeholní sestraz jižní Koreje, kde žijí ve větší chudobě,než u  nás, že vždy jako malá holkadostávala jen skromné dárky. Ale jedenz nich byl pro ni nezapomenutelný. Jejístarší bratr věděl, že zase, jako už mno-ho let po sobě, nebude mít peníze, aby jíněco koupil, a tak se rozhodl, že jí Ježíš-kovým jménem napíše dopis přibližnětohoto znění:„Milá Jiwon,rád bych ti jen krátce napsal, že jsi bá-ječná holka, jaká se na světě těžko hledá.Jsi moc krásná a  vynikající kamarádka.Moc si tě vážím a mám tě rád.Tvůj Ježíšek.“Na kluka, který čerstvě oslavil patnácténarozeniny, to je docela dobrý výkon, ne?

Italské Vánoce a nejkrásnější vánoční dárek

2

LITURGICKÝ KALENDÁŘ

Možná to zní příliš sentimentálně, nic-méně skutečnost je taková, že zatímcomnoho dárků bylo v  jejím životě zapo-menuto, tento krátký dopis má scho-vaný a pamatuje si jej dodnes.Možná taky chceme svým blízkým něco

koupit, možná i něco nákladného… alepodstata je někde úplně jinde!Tak Vám přeji krásně prožitý advent…a nezapomeňme si připravit trochu se-na na balkón, aby i Ježíškův velbloudz těch svátků něco měl.

1. prosince — neděle 1. NEDĚLE ADVENTNÍ3. prosince — úterý Památka sv. Františka Xaverského, kněze7. prosince — sobota Památka sv. Ambrože, biskupa a učitele církve8. prosince — neděle 2. NEDĚLE ADVENTNÍ9. prosince — pondělí Slavnost PANNY MARIE, POČATÉ BEZ POSKVRNY

PRVOTNÍHO HŘÍCHU13. prosince — pátek Památka sv. Lucie, panny amučednice14. prosince — sobota Památka sv. Jana od Kříže, kněze a učitele církve15. prosince — neděle 3. NEDĚLE ADVENTNÍ22. prosince — neděle 4. NEDĚLE ADVENTNÍ24. prosince — úterý ŠTĚDRÝ DEN25. prosince — středa Slavnost NAROZENÍ PÁNĚ— zasvěcený svátek26. prosince — čtvrtek Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka27. prosince — pátek Svátek sv. Jana, apoštola a evangelisty28. prosince — sobota Svátek sv. Mláďátek, mučedníků29. prosince — neděle Svátek sv. Rodiny Ježíše, Marie a Josefa30. prosince — pondělí Šestý den v oktávu Narození Páně31. prosince — úterý Sedmý den v oktávu narození Páně (sv. Silvestra I., papeže)

MALÁ KATECHEZE

Dnes se v modlitbě Otče náš dostávámek první prosbě. Dosud jsme si totiž ne-řekli, že modlitba Páně obsahuje celkemsedm proseb. První tři se přímo vztahu-jí k Bohu a k tomu, jak Mu sloužit. Zbý-vající čtyři prosby jsou vyjádřením na-

šich lidských potřeb, které Bohu před-kládáme. A  nyní tedy k  prvně jmeno-vané, k prosbě „posvěť se jméno Tvé“.Jen Bůh sám posvěcuje, je tedy zbytečnéžádat Ho, aby posvětil své vlastní jmé-no. Míníme zde posvěcení jména Božího

...posvěť se jméno Tvé...

▲ o. Lukáš

3

AKTUALITY Z FARNOSTI

SVATÝ MĚSÍCE

Jana Františka de Chantal byla vdanážena, matka 6 dětí, mystička, která se

po ovdovění a  zaopatření svých dětírozhodla pro zasvěcený život a spolu se

Jana Františka de Chantal

● Zveme všechny děti na RORÁTY každé úterý v  6.30 hodin, ve středu v  17.00a  v  sobotu v  7.00 hodin. Třebovický kostel leží na hlavním tahu mezi nebema Betlémem, a tak je docelamožné, že se na rorátech zastaví zvláštní návštěva. Pororátech jste zváni na faru v úterý a v sobotu na snídani a ve středu na večeři.V úterý ráno děti potom rozvezeme do škol. Lampičky je možno si zakoupit čizapůjčit na faře.

● ADVENTNÍ DUCHOVNÍ OBNOVA  na téma ČEKÁNÍ  proběhne  v  sobotu 7.  pro-since  v místní orlovně. Povede ji P. Jan Linhart,  biskupský vikář pro pastora-ci a spirituál kněží HK diecéze.

v nás samých. Posvěcovat Boží jméno,to znamená dávat mu přednost především ostatním. Uznat Boha v jeho ve-likosti, jedinečnosti. Vzdávat mu úctu ačest a plnit Jeho vůli. Posvěť se jméno

Tvé, pomoz nám, ať jsi pro nás skutečněvším, vždy na prvním místě, ať na Toběstavíme svůj život. Možná i toto mohoubýt inspirace pro rozjímání při proná-šení první ze sedmi proseb Otče náše.

▲ Lukáš Volný

Program:9.00 Adventní zpěv „Ejhle, Hospodin přijde“             Modlitba radostného růžence10.30 I. přednáška a meditace11.30 II. přednáška a meditace12.30 Společný oběd v Orlovně13.30 Odpovědi na dotazy u odpoledního kafe14.30 III. přednáška a meditace15.30 Adorace v kostele,

během níž bude zpovídat přednášející16.30 Mše sv. a závěr duchovní obnovyRežijní poplatek činí 100 Kč. V ceně je oběd a pronájem orlovny a je hrazen až namístě. S sebou si přineste Písmo svaté a sešit na poznámky. Hlídání dětí, včetněoběda, bude zajištěno na faře. Nahlaste se, prosím, do neděle 1. 12. v sakristii.

4

sv. Františkem Saleským založila kon-gregaci Navštívení Panny Marie.Narodila se v roce 1572 ve fran-couzském Dijonu jako dcerabarona Frémyota, předsedyburgundského parlamentu.Ve dvaceti letech se provdala zabarona Kryštofa de Chantal.Manželství bylo velice šťastné.Františka porodila šest dětí,z nichž dvě zemřely maličké. Podeseti letech manželství podlehl jejímanžel smrtelnému úrazu a mladá vdo-va se starala o  čtyři malé děti. Těžkousituaci zvládla i díky svému intenzivní-mu duchovnímu životu. Velice stálao to, nalézt dobrého duchovního vůdce.Když ve svých 32 letech uslyšela kázáníženevského biskupa Františka Sales-kého, požádala jej o  duchovní vedenía postupem času mezi nimi vzniklo ve-lice krásné přátelství. Dochovala sevelká část jejich korespondence, kteráje velice čtivá a živá.Po zajištění dětí odjíždí do Annency,kde společně s Františkem Saleským za-kládají roku 1610 kongregaci sester Na-vštívení Panny Marie, přístupnou i star-

ším ženám. Původním posláním spole-čenství bylo spojovat rozjímání se služ-

bou chudým a nemocným.Tato kongregace byla určenamimo jiné i  pro ženy, které seocitly v  podobném postaveníjako právě sv. Jana Františka —pro ženy, které chtěly žít spo-lečně podle křesťanských zásada v duchu modlitby, nebylo všakv  jejich silách vstoupit do ně-

které z  již existujících, přísnějších ře-holních rodin.Po smrti sv. Františka Saleského roku1621 spočíval úkol vést nové řeholníspolečenství pouze na Janě Františce.Ujala se ho  s  neobyčejnou pílí a  zdat-ností a pokračovala v zakládání novýchkonventů.Jana Františka Frémyotová de Chantalzemřela 13. prosince 1641 na vizitačnícestě v  klášteře Navštívení v  Moulins.Řád měl mezitím již kolem 80 řeholníchdomů. Svatořečena byla roku 1767.

▲ M. Dostálová

(zpracováno podle knihyRok se svatými a internetu)

Zrníčka z BibleMnoho bolestí postihne svévolníka,toho však, kdo doufá v  Hospodina,obklopuje milosrdenství.

(Žalm 32, 10)

Obrať se k Hospodinu azanech hříchů, pros hoa přestaň budit pohor-šení.

(Sír 17, 25)

Pokud se mlčením neprohřešíš, nic dů-věrného neodhaluj!

(Sír 19, 8)

Neodpírej dobrodiní těm, kteří je po-třebují, je-li v tvémoci je prokázat.

(Př 3, 27)Hospodine, ukaž mi svou cestu, budužít podle tvé pravdy…

(Žalm 86, 11)

5

STŘÍPKYSetkání s Ježíšem (5. část)Zápisky z rekolekcí, které vedl na Velehradě Fr. Elias Vella, O.F.M. Conv., exorcista z MaltyPříklad: jedna žena, Anna, byla ve ve-liké depresi. Nevěděla, čím to bylo, alehluboko v sobě cítila, proč. Její otec bylgambler. Nadělal tolik dluhů, že skončilsebevraždou. Anna se vždycky na svéhootce zlobila, protože tím na celou rodi-nu přinesl velkou hanbu. Cítila, že tonebylo fér, že se zabil a nechal to všech-no na zbytku rodiny. Na otce zapomně-la, nechtěla na něj myslet. Pak jí bylořečeno, aby ho přijala jako člověka, kte-rého jí vybral Bůh. Jakmile přijala svéhootce a  odpustila mu,  byla vyléčenaz deprese.Svatý František řekl jednou svémubratru, když šli spolu v  jeden sychravýa  větrný den: „V  čem si myslíš, že jeopravdová radost?“ Bratr Leo začal há-dat: „Kdybychom viděli, jak jsou lidéevangelizováni a  jdou za Bohem.“ —„Ne.“ — Leo hádal dál: „Kdyby se námpodařilo navázat důvěrný vztah  s  Bo-hem.“ — „Ne.“ — „Dobrá tedy, v čem bybyla dokonalá radost?“ ptá se Leo. „Leo,je ti zima? Tak si představ, že bychomdorazili do kláštera a  jeden z bratrů byse zeptal: Kdo to tam je? Otevři nám,mrzneme, jsme tví bratři. Odejděte, jstedva zloději. Nechal by nás venku,abychom mrzli. Po tom by tohle byladokonalá radost.“ Když přijmete našeživotní okolnosti, tak to je dokonalá ra-

dost. Neznamená to, že neuděláte nicproto, abyste je změnili. Bouchali bystena vrata. Ale mnoho okolností nemů-žeme změnit, ony na nás nezávisí. Při-jmout takovou věc a vybrat si toto při-jetí. Znamená to říci „ano“ tomu, co seděje. Přijmout především sám sebe. Ko-lik lidí nepřijímá své porušené tělo, svépohlaví, národnost, rodinu, společensképostavení, věk, atd. Když nepřijímámněco,  s  čím musím žít, tak nás to vedek  zoufalství. Přijmu především to, čímjsem. Neznamená to, že je všechno odBoha naplánované. Např. manžel, kterýtýrá svou ženu. Neznamená to, že ne-mám hájit svá práva. Ale někdy se námnepodaří změnit danou situaci.

Pět skutečností, které bychom měli přij-mout:1.Máš nepřáteleRozčiluje nás, že máme nepřátele. Kdyžse dovíme, že soused je náš nepřítel.Není to jen on, je jich daleko víc. Nejstežádná výjimka. Počínaje papežem, přessvětce, všichni mají své nepřátele. Ježíškaždému prokazoval dobro a  tolik mělnepřátel. Chcete si snad namlouvat, ževy jste ti, kteří nemají nepřátele? Ať užto přijímáte, nebo ne, je to skutečnost.Když to přijmete, tak vás to tolik ne-mate. To je v  životě normální. Je to

Příteli prozraď, co se o něm klevetí,třeba to neudělal. A pokud to udělal, ať

se toho napříště vyvaruje.(Sír 19, 13)

6

první skutečnost, na kterou musíte pa-matovat.2. Ne všem se líbíte vy nebo vaše cho-váníI když děláte věci s nejlepším úmyslem.Vezměte si třeba nějakého spisovatele.Jedni ho uznávají a  jiní ne. Nebo knězeve farnosti. Jedni ho budou chválita  jedni ho budou kritizovat. A  tak je tose všemi. Některým se líbím a zamlou-vám se jim a  jiní mě budou kritizovat.Neznamená to, že nemám kritiku po-slouchat. Nesmíme být slepí, ale mělibychom zůstat klidní. Mnoho lidí vesvém úsilí ustane, protože je někdo jinýkritizuje. Přitom je to zcela normálnívěc, tak to přijměte a jděte dál.3. Jako člověk jsem omezenýJsme omezeni, takže co mám já, nemátevy a co máte vy, nemám já. To je otázka,jestli jsme slepí. Jde o to, abychom vidě-li věci, jaké jsou. Měli bychom poznatsvoji omezenost. Když poznám, kde jsoumé hranice, tak potřebuji ostatní lidi.Mám svoje silné a  slabé stránky. Mojesilné stránky by mohly být vašimislabými stránkami. Já se nemohu státnikým jiným. Mnohdy se dostáváme dokonfliktu, protože na to zapomínáme.Např. já nekouřím a  nerouhám se. Kemně přijdete a  budete kouřit a  rouhatse. Řeknu: To nevíte, že to není správ-né? Vy: Já si nemohu pomoct. Já: To jeotázka vůle. Jenom proto, že já nekou-řím, tak řeknu, to chce jenom trochu

vůle a  nebudete kouřit. A  přitom sineuvědomuji, že když jsem v  této věcisilný, tak vy můžete být slabí. Musímebýt velmi opatrní v kritice. Znamenaloby to, že chci, aby byli všichni stejní ja-ko já.4. V životě jsme selhaliVšichni se bojí neúspěchu. Neúspěch jerealitou každého z nás. Když narazí naneúspěch, tak se zastaví. Sebere jim toodvahu a zastaví se. Neúspěchy mohouvést k tomu, že uspěji. Abraham Lincolnbojoval za práva černochů v  Americe,byl zavražděn. Kdykoliv si vybíralspolupracovníka, tak si vyžádal nejenživotopis, ale také soupis jeho neúspě-chů. Přemýšlel pak, jak se onomučlověku dařilo vyrovnat se  s  jeho neú-spěchy. Raději si vybíral toho, který seuměl postavit neúspěchu čelem. Člověk,který má jenom úspěchy, půjde v  pří-padě neúspěchu zamnou, abych je řešil,zatímco ten druhý se je bude snažit ře-šit sám.5. Pamatujte si, žemáte nést křížRozčilujeme se, že máme nést kříž. Je tozcela normální, když nesete kříž. Je too  tom, abychom byli nohama na zemi.Abychom tyto skutečnosti akceptovalia  nevyhýbali se řešení problémů. Při-jmout to, že problémy jsou, ale nežítv zoufalství. Věřit, že Bůh dokáže vytě-žit z  každé situace, která nás v  životěpotkala.

▲ připravili A. M. a R. P.

Pouť ke sv. MartinoviV sobotu 9. 11. 2013 se u třebovické faryzačali scházet starší lidé, ale i  mladšíročníky. Do dvou přistavených autobu-

sů nastoupilo 65 účastníků. Cíl cesty:Bohušov — kostel sv. Martina a zároveňnávštěva otce Jana.

7

Byl pátekByl pátek …a  všichni byli na Třebo-vickém koláči. Pouze skupinka šesti od-vážlivců se pomalu schází na faře. Co ječeká? To všichni vědí. Jsou odhodláni

splnit první cíl, který si jako minist-ranti vytyčili. Čeká nás noční výstup nanejvyšší horu Beskyd — Lysou horu.Cesta do Ostravice utekla velmi rychle

Cesta byla příjemná, jeli jsme krajinou,která na pohled byla velice pěkná —louky, pole, lesíky — ale pro životv  těchto oblastech se jedná o  zapo-menutý kraj.V 10 hodin byla slavností mše v kostelesv. Martina k  uctění patrona tohotokostela. Mši svatou sloužil otec Jan a by-li přítomni kněží, kteří ve farnosti dřívesloužili. Byl přítomen i náš nynější knězotec Lukáš. Také jsme si s sebou vezli„naše“ 2 ministranty — Petra a Šimona.Kromě nás poutníků z Třebovic zde bylii  poutníci z  nedalekého Polska. Na za-čátku mše všechny přítomné českéi polské poutníky přivítal starosta obce.Kostel byl plný věřících. Po skončeníslavnostní bohoslužby „třebovický sborpoutníků“ zazpíval otci Janovi píseň,kterou jsme mu složili na rozloučenou.Asi jsme všechny, včetně otce Jana, pře-kvapili, že jsme měli odvahu zpívat. Zatoto jsme byli odměněni potleskem.Kostel sv. Martina je velice pěkný, nověopravený. Opravy stály asi hodně fi-nancí, ale i  lidské práce. Zároveň bylanově opravena i přilehlá fara, kde bylopro poutníky připraveno pohoštění.V budově fary je také muzeum kardiná-la Fr. Tomáška, který zde také působiljako farář v době normalizace.V  místní restauraci byla pro návštěv-níky obce připravena svatomartinskáhusa. Většina z nás si na ní pochutna-la, byla opravdu výtečná.

Odpoledne, po splnění všech svých po-vinností, spojených s oslavou sv. Marti-na, za námi přišel otec Jan, aby si s námipopovídal. Všichni účastníci měli radostze setkání. Otec Jan nás seznámil seživotem farnosti, ve kterých působí(nejbohatší kněz naší diecéze co se týkápočtu spravovaných kostelů). Měli jsmemožnost navštívit dva kostely. Kdyžotec Jan rozsvítil světla v kostele ve Vy-soké, všichni jsme zůstali udiveni nadbarokní krásou tohoto kostela. Kostelsv. Kateřiny byl čistě vymalován a  bo-hatě zdoben zlatem. Překvapilo nás, žev  tak malé vesnici je tak nádhernýchrám. Škoda jen, že otec Jan zde mámálo věřících, kteří se účastní bohoslu-žeb. Pak jsme jeli do Slezských Rudoltic.Zde byl rovněž pěkný kostel zasvěcenýbiskupu sv. Urbanovi. Byl bohatě vy-zdoben květinami. V  kostele pod fres-kami na bočních zdech byly uvedenyněmecké nápisy dárců, kteří v  minu-losti přispěli na stavbu tohoto kostela.Ve Slezských Rudolticích je také zámek.V obou kostelech jsme vyzkoušeli aku-stiku při modlitbě i zpěvu.Rozloučili jsme se  s  otcem Janem, po-přáli mu úspěšné „budovatelské úsilí“při opravách dalších kostelních budov,které je nutně potřebují.Při našich modlitbách bychom měli pa-matovat i na otce Jana a ostatní farníky,kteří mu v nelehké službě na vinici Pá-ně pomáhají.

▲ Jana Svobodová

8

a  my už začínáme stoupat vzhůru.Cestou nás čeká několik úkolů. Prvnímje nesení Písma svatého. V  nesení sevšichni postupně střídáme, každý půlhodiny. Cesta je náročná, jsme unavenipo celodenní práci a  všudypřítomnátma a ticho nás uspávají. Druhý úkol jeještě náročnější. Všichni se držímejednoho lana a  tak musíme vydržetaspoň kilometr. Naším průvodcem sev tuto chvíli stává Honzík, který jde ja-ko první a  razí cestu všem, co jdou zaním. Po těchto úkolech se na chvíli za-stavujeme a otec Lukáš předčítá krátkýúryvek z Písma. Poté všichni zúčastněnídostávají papírek  s  dvěma otázkami,o  kterých máme během dvacetiminu-

tového ticha rozjímat. Čas plyne a  myuž jsme na cestě skoro tři hodiny. V tomse před námi objevuje vrchol Lysé hory.Sedáme si k turistické chatě na lavičkua Lokvi začíná vytahovat své poklady :).Vařič. Začíná vařit kávu. Tímto námvelmi zpříjemňuje pobyt na horách bě-hem chladné noci. Po půl hodině vy-pravování vtipných historek a pití kávyzačínáme sestupovat dolů. Cesta je ná-ročná, brodíme se bahnem. Jsme alehrdí na to, co jsme zvládli. Do svýchdomovů se dostáváme asi kolem čtvrtéhodiny ranní plní zážitků a vzpomínekna vše, co jsme během noci prožili .

▲ Pól, Vašek, o. Lukáš, Barney,Lokvi, Honza K.

Tradice výroby adventního věnceZe svého dětství si asi jako většinamých vrstevníků nepamatuji, že by-chom doma někdy zdobili adventní vě-nec. V posledních snad dvaceti letech jetento zvyk však už natolik rozšířen, žesi advent bez věnce téměř nedovedemepředstavit. Pátrala jsem tedy po ko-řenech této tradice a  zjistila jsem, žeexistuje hned několik teorií.Jedna z  nich říká, že v  Evropě se ad-ventní věnce zdobily již před přícho-dem křesťanství. Zelené větvičkya  světlo svící měly symbolizovat proti-klad k okolní zimě. Křesťané prý tentozvyk převzali někdy kolem 16. století.Podle jiné teorie je tato tradice dalekomladší. Jeden německý protestant v  19.století založil školu pro chudé děti a ty,když se blížily Vánoce, se již nemohlydočkat. Vyrobil proto dřevěný kruh sesvíčkami a odpočítával jim dobu čekání

zapalováním 19 malých červených a  4bílých svící. Později se zvyk uchytil jaku  protestantských sborů, tak pozdějii u sborů katolických.Klasické adventní věnce se původně za-věšovaly na stuhách pod strop. Pozdějise jimi začal zdobit stůl. Někdy se takévěnce bez svící umísťují na vstupnídveře domu.V katolické církvi je barvou adventu fi-alová. Proto i svíce na adventním věncijsou fialové. Je to barva pokání, půstu,důstojnosti a  přivítání příchodu Krále.Fialová je také barvou doby postní.Dává se tak důraz na souvislost oslavynarození i  utrpení Ježíše Krista. V  ně-kterých tradicích bývá třetí svíce rů-žová (Gaudete — radujte se!) jako zna-mení, že oslava sváteční vánoční atmo-sféry se již blíží.Říká se, že první svíce symbolizuje na-

9

ději, druhá mír a pokoj, třetí přátelstvía vzájemnost a čtvrtá lásku. V době ad-ventní, kdy tyto svíce postupně za-palujeme, býváme plni předsevzetí a

euforie. Svíce ale jednoho dne dohoří.Přejme si, aby hodnoty, které svícepředstavují, nezhasly v  nás zároveňs nimi…

▲ B. V.

Zpovědník vrahůNěkolik měsíců jsem měl v  knihovněpřipravenu knihu Zpovědník vrahů, je-jímž autorem je psycholog SlavomilHubálek. Na její četbu jsem se velmi tě-šil, ale musela „vyležet frontu“ za jiný-mi tituly, kterým jsem musel dát z růz-ných důvodů přednost.Nakonec se „Zpovědník“ na řadu přecejen dostal. Jeho 207 stran textu uply-nulo jako voda. Kniha nezklamala,naopak předčila mé očekávání. Nejednáse přitom o  žádný thriller, ani detek-tivní román a  už vůbec ne o  jakékolivexplicitní popisy násilí. Kniha je ve sku-tečnosti jakýmsi shrnutím autorovaživota, který se při své práci setkával sezlem v  jeho nejsyrovějších podobácha  přitom se snažil žít běžný rodinnýa  společenský život. Slavomil Hubálekse postupem času vypracoval na našehonejlepšího soudního znalce, ale snažil seotevřeně vyjadřovat i k  řadě společen-ských témat a  problémů. A  mnohdy siopravdu „nebral sevítky…“. Když při-počteme jeho práci náměstka a mluvčí-ho Ministerstva zdravotnictví za minis-tra Martina Bojara a  občanskou anga-

žovanost, máme před sebou člověka,jehož význam daleko přesáhl hranicejeho oboru.Prožil vskutku nevšední život, kterýmse jako červená nit vinula víra v Boha.I proto se snažil nesoudit ani ty největšízločince a  věřil, že opravdová lítostmůže přinést každému člověku od-puštění. Když kniha Zpovědník vrahůvyšla, nikdo netušil, že se stane symbo-lickým završením a  naplněním Hubál-kova života. Jen několik měsíců poté, cose objevila na pultech knihkupců, jejPán nečekaně povolal k  sobě. A  takznámý zpovědník vrahů stanul předsvým posledním Zpovědníkem, tím,který zná i  ta nejtajnější zákoutí lidskéduše. My můžeme nahlédnout alespoňdo těch zákoutí, která nám SlavomilHubálek zpřístupnil ve své knize.

▲ Lukáš Volný

HUBÁLEK, Slavomil. Zpovědník vrahů:příběhy zločinů, života a smrti očima psy-chologa. V  Praze: Daranus, 2012. 207  s.,XVI  s. obr. příl. ISBN 978-80-87423-35-6(váz.).

„Kdo dlíš ve stínu Všemocného…“Tobě je vše možné! Ty s rukou za zády porážíš všechny mé protivníky. Když jsi semnou, kdo proti mně. Vysvobozuješ mě z mých úzkostí i obav, o Tebe se mohuopřít, neboť Tobě není nic utajeno… Vždyť jsi Láska!

Žalm 91

10

Biblická hádankaCo znamená rčení „ je to hotový babylón“?

Odpověď na biblickou hádanku z minulého číslaNimrod byl pravnukem Noeho, vnukem Chámovým a synem Chuseho. Byl„udatným lovcem před Hospodinem“. Je o něm zmínka ve Starém zákoně, v knizeGenesis.

Rozhovor s biblickou postavouRedaktor: „Hezké dopoledne, můžus vámi, mladá dámo, vést rozhovor?“Neznámá: „Ano můžete.“R: „Jak se daří?“N: „Jde to. Děkuji za optání a čím jsem sizasloužila, že jste si namne vzpomněl?“

R: „Jste slavná cestova-telka.“N: „Myslíte?“R: „Jistě. Co vás vedlo k tomu, že jste sevydala tak daleko?“N: „Zvědavost.“

„…uchýlíš se pod jeho křídla…“Bojuješ za mne, jsi můj štít, má ochrana před zákeřnými výpady svárlivých jazyků,před planými lichotkami, slídilstvím v mém výsostném soukromí, před pomluvamia pokrytectvím, nemocemi těla i duše… Vždyť jsi Moudrost!

„…za ochranu zvolil sis Nejvyššího…“Jsem-li u Tebe, nic zlého mi neublíží. Ty mne neseš, když už nemohu z vlastních sil.Jdu po své cestě bez obav, s Tebou mám všechnu havěť pod nohama, všechny šelmyse před Tebou klidí, jejich drápy se ztupily a zuby vypadaly…

Vždyť jsi Milosrdenství!

„…vysvobodím ho, protože lne kemně…“Ukazuješ mi svou spásu, být u Tvých nohou je nevýslovná radost. Ty mne sytíšvším dobrým. Mohu se na Tebe dívat, vzývat Tě. Hledáš mne vždy první, protožemne máš rád. Ty mne oslavíš…ve Tvém království.

Amen

Do stínu křídel Tvých se utíkám,do lásky Tvé, do slitování,

ó Bože náš,chráníšmne, Ty sám!

▲ M. Š.

11

Nové knihy z farní knihovnyKONZBUL, Pavel: Jak mluvit  s  dospí-vajícím o víře?Kniha je určena všem dospělým, kteřícítí odpovědnost za víru dospívajících.Jejím cílem je předat odlehčeným způ-sobem jak osobní zkušenost, tak přiblí-žit to, co dospívající prožívá předevšímv oblasti osobní víry. Publikace nechcepouze mapovat víru, ale také ukázat ně-které podněty, jak se zachovat, a dospí-vajícím víru podat jako pozitivní na-bídku.Jde o zamyšlení P. Pavla Konzbula, spiri-tuála Biskupského gymnázia v Brně nad

křehkým obdobím života mladých lidí— pubertou, ve které se začínají ozývathlubší existenciální otázky buď pře-chodu dětské víry k  dospělé, nebootázky prvního setkání  s  neznámem,Bohem.

SAMUEL, Dom: Celým srdcem. Úvahyo budoucnosti křesťanství v našem svě-těPřemýšleli jste někdy nad tím, jak žítklášterním životem ve 21. století? Jakplnit naše křesťanské povolání ve světěrozpadlých hodnot? Přes všechen zma-

R: „Zvědavost?“N: „Jo.“R: „Co vzbudilo vaši zvědavost, že jste sevydala do neznámých končin?“N: „Jedna zajímavá zpráva.“R: „A kvůli jediné zprávě jste takovoucestu podnikla?“N: „Ano.“R: „To musela být velmi zajímavá zprá-va.“N: „Taky, že byla.“R: „A šla jste sama?“N: „Ne. Tak daleko bych se sama nevy-dala.“R: „A když jste došla do cíle, byla jstezklamaná?“N: „Nebyla.“R: „Takže zvěst, kvůli které jste se nacestu vydala, nelhala.“N: „Nelhala.“R: „Litovala jste někdy, že jste jela takdaleko?“N: „Nelitovala.“R: „Je fakt, že jste díky tomu vstoupila

do dějin.“N: „Vážně?“R: „Jasně, i když se o vás v Bibli nepíšemoc často. “N: „Ale píše.“R: „Píše. Dokonce o vás ví i ti, kteří Biblimoc nečtou.“N: „To jsem tak známá?“R: „Ano.“N: „Vždyť jsem toho tak moc neudělala.“R: „S tím s vámi nesouhlasím, vykonalajste cestu, díky které se o vás mluví.“N: „To jsem netušila, že kvůli jedné ces-tě vstoupím do dějin.“R: „No vidíte, a vstoupila.“N: „Hm.“R: „Děkuji za rozhovor.“N: „Není zač a děkuji, že jste si na mnevzpomněl, byť nejsem z  vyvolenéhonároda.“R: „To sice nejste, ale díky této cestějako byste se do vyvoleného národa za-řadila.“

▲ jerkam

12

VESELÝ„Haló, pane vrchní, ten řízek, co jste midonesl, je cítit rumem!“ volá muž.Číšník odstoupí dva kroky od stolua praví: „A teď?“

To takhle jednou přijde sheriff do salo-onu a  vidí na zemi mrtvého muže. Ptáse tedy barmana: „Hráč?“ „Jo.“ „Fa-lešný?“ „Jo.“ „Poker?“ „Ne, klavír.“

Z  kuchyně spěchá do sálu číšníka úslužně se klaní před hostem: „Nesuvám radostnou zprávu, pane! Měl jsteúplnou pravdu. Nebyla to polévka, bylato voda na nádobí!“

Napsáno v jedné hospodě: „Nelekejte senaší kávy… i  vy jednou budete slabía studení!“

tek, jenž kolem nás vládne, máme pře-dávat křesťanskou víru. Ale tím našeodpovědnost nekončí. Naším úkolem jetaké pečovat o výchovu těch, které Bůhpovolal k mnišské a kněžské službě, abydokázali převzít dědictví, jež nám bylosvěřeno, a podle něho žít a předávat jedál.I  tyto mé úvahy o  některých věčnýchotázkách - o modlitbě, kněžství, Eucha-ristii nebo Panně Marii — a  o  problé-mech vyrostlých ze zku-šeností, jako jsou výkonautority, poddajnost žáka,jasnozřivost nebo pokora,i  tyto mé úvahy, v  nichž seopírám o  pevné dogmatickéa  duchovní základy, čerpajíz  bohatých zdrojů lidstvítěch, kdo mi byli a dosud jsouv  klášterním životě učiteli.Kdybych měl shrnout tématéto knihy do jednoho slova, řekl bych:„Odvahu! Odvahu, která se nebojízkoušky a  ví, že i  zkoušky a  těžkostipatří k  životu. Odvahu, neboli: Vzhůrusrdce!“ Dom Samuel

VÁCHA, Marek — SATORIA, Karel: Ži-vot je sacra zajímavejRozhovor dvou přátel - kněží MarkaOrka Váchy a  Karla Satorii je hlavněo  víře, o  autenticitě kontemplativníchklášterů, o duchovní odvaze až troufa-losti a  o  potřebě mužné odpovědnostive službě Církve.Deset let v trapistickém klášteře nauči-lo Karla Satoriu mnohem víc než jennaslouchat tichu, učilo jej především

umět život, umět svůj čin,porozumět zadání svéhoživota. Kniha je strhujícímuvedením do kontemplativnímodlitby, do mystiky v  tomnejkrásnějším slova smyslua  myšlenkově vychází z  Te-rezie z  Avily, Jana od Kříže,Josefa Ratzingera a  mnohadalších. Přes závažnost ob-sahu je kniha napsána neče-

kaně uvolněně a  lehce,  s  vtipem, ob-časnou břitkou ironií i  zemitýmslovníkem. Otázkami a  nadhozenýmitématy knihu provází Marek Vácha.

▲ M. Dostálová

13

OKÉNKO PRO DĚTI

M… jako MAGNIFICATMagnificat je zpěv chvály a  díků PannyMarie při návštěvě u Alžběty. Když se Ma-ria od anděla dozvěděla, že bude mít mi-minko, jehož tatínkem bude sám Bůh, řekljí anděl také, že její příbuzná Alžběta nosív  bříšku miminko. A  proto se vydala jinavštívit. Cesta byla dlouhá a  náročná.Alžběta bydlela daleko v horách. Ale Mariateď v  sobě nesla Božího Syna, a  tak měladost síly a odvahy se do hor vydat. To byloradosti, když se s Alžbětou shledaly. Mariazpívá Bohu chvály a díky za to, že zrovna jisi Bůh vybral, aby byla maminkou Ježíši.Její zpěv začíná slovem „Velebí“, a to se la-tinsky řekne „Magnificat“.

Ahoj děti,první den tohoto měsíce začínáADVENT, na jehož konci na nás

čekají VÁNOCE.

Co znamená ADVENT se dozvíte po vyluštění obrázkové doplňovačky.

Najd

iv ob

rázk

uset

kání

Mar

ies A

lžbět

ou10

rozdílů

.

14

Svatý měsíceNa písmeno „M“ začíná i svatý tohoto měsíce.

Spolu s Mikulášem u nás dě-tem naděluje anděl.Podobné andělíčky budemepotkávat celou dobu adven-tu. Věděli jste, že náš kostelleží na hlavním tahu mezinebem a Betlémem? Andělétudy putují za nenarozenýmJežíškem a každý mu nesejednu vlastnost do života.Třeba se v  našem kosteleandělé zastaví a vy se s nimimůžete potkat právě přiRORÁTECH v  úterý v  6.30hodin, ve středu v 17 hodin av  sobotu v  7 hodin. Po nichvás na faře čeká snídaněnebo večeře.

Vyrábíme krabičku na dárekPotřebujete:krabičku od zápalek, papír, lepidlo, fixy

Postup:Otevřeme krabičku od zápalek. Na jednu z užších vnitřních stran nalepíme malýpapírek a na něj namalujeme miniaturní obrázek (srdíčko, kytičku apod.). Pak kra-bičku přivřeme, nad obrázkem však necháme pootevřenou škvírku, aby na něj do-padalo světlo. Na protilehlé straně „šuplíku“ krabičky uděláme do krabičky dírku(cca 5 mm v průměru). Dítě vyzveme, aby se tímto otvorem podívalo do krabičky, že v ní nalezne pře-kvapení. Pohled z malé vzdálenosti na překvapení v podobě drobného obrázku jepůsobivý a dětem udělá radost. Malé obrázky dítě samo namaluje a může je obmě-ňovat. Krabička  s překvapením polepená barevným papírem je také originálnímdárečkem.

(www.deti.vira.cz)

15

Pac a pusu, Oskar.▲ Lenka Volná

Vyrobte si první andělíčky k zavěšení na stromeček.Vybarvěte si je, vystřihněte a podle přerušované čáry ohněte, vložte provázek aslepte.

16

17

KNIŽNÍ OKÉNKO

Nenápadný šperk, ztracená perla, kte-rou když naleznete, hned tak ji za něconevyměníte. Tento Polák uměl psát,vzpomeňme jen na epochální záležitostZemě zaslíbená, v  níž bravurně líčílodžskou smetánku z  řad židovskýchtextilních magnátů, to je opravdu pará-da. Ale tato drobná knížečka, o  níž jeřeč dnes, nenápadná a někdy asi i pře-hlížená, to je teprve něco. Skutečně,nechte maličké přijít k sobě…Ve třech krátkých povídkách po-jednává o heroické obraně víry podlaš-ských uniatů. Uniaté či též řeckokatolí-ci vznikli v  r. 1595, kdy se značná částpravoslavných biskupů spolu  s  kyjev-ským patriarchou odtrhla od pravosla-ví reprezentovaného Moskevským pa-triarchátem, uznala autoritu papežea plně se sjednotila s katolickou církví.Tímto krokem si v očích pravoslavnýchRusů vepsali na svá čela pomyslnýcejch a  ještě za Stalinova Ruska do-stávali nepředstavitelně zabrat. Prak-ticky od začátku byli nuceni k návratudo lůna pravoslaví, k zřeknutí se své ví-ry, málokdy jinak než nevybíravě.Reymont, který na Podlašsko osobnězavítal, aby se  s  martyrologiem tam-ních uniatů osobně setkal, napsal, žepři vyprávění o  jejich krutém úděluměl dojem, že naslouchá vyprávěníkřesťanů z  dob pronásledování za Di-okleciána.A tak v době, kdy Polsko bylo mj. i podzáborem carského Ruska, sedá a  píšetoto syrové svědectví o  hrdinství ne-známých malých lidí, schopných ucho-

vat si víru navzdoryztrátě všeho, nakonec i  života. Nejdepřitom o popis nějakých činů à la akčníhrdinové, kteří  s  pěti kulkami v  tělevstávají ze země a  jdou zachraňovatsvět. Ne, máme co do činění  s  oby-čejnou a až děsivou každodenností, kdynapř. uniatská vesnice vzdoruje nelid-skému odírání úřadů a vojska, aby takbyli její obyvatelé donuceni zkrotnouta podepsat, a kdy jen málokteří vydrží.„Já jsem Polák a  katolík a  můj syn budezrovna takový!“ Takto ale nemůže přežítv  ruském a  pravoslavném prostředí adobře to ví… Máme co do činění s tajnoumší a  tisíci zpověďmi kdesi v  nepro-stupných končinách, stranou ostřížímzrakům špiclů a četníků, na niž lidé pu-tují hodiny a dny. „Tisíce lidí pohybovalose v  záblescích vyšlehujících ohňů, tisícehlav rojilo se ve stále blednoucích stínecha  vřelo úzkostným, přidušeným hovorem,a každou chvíli tisíce rozpálených pohledůzdvihalo se vyčkávavě k  východu. Až ko-nečně po dlouhém, mučivém očekávánírozlehly se výkřiky: ,Už jsou tady! Přišli!Sbírejte se! Pod oltář!‘“ A pak z  každéhoslova kape už jen blažený pocit blízkostisamotného Krista, co kape, zurčí, prý-ští…Čtete a přemýšlíte, co pro tyto lidi zna-menala mše svatá a  co znamená proVás, co jste ochotni podstoupit, opustit,zda něco vůbec, přemýšlíte o podstatěbytí křesťanem, o  Bohu a  jeho oběti,o  tom, jak se zachováte Vy, až přijdepodobná doba sem, protože, co si bu-deme namlouvat, nůžky se svírají, jestli

Władysław Stanisław Reymont – Z chelmské země

18

OKÉNKO PRO RODIČE

TEOLOGICKÉ OKÉNKOStromStrom je od nepaměti symbolem života.Není divu, jeho roční cyklus je nápadněpodobný životu člověka. S  jarem nabírána síle a  jeho větve se počínají obsypá-vat listy. Zpočátku drobnými, které jenjakoby nejistě pohlížejí na svět. Časemvšak lístky mohutní a  sílí, rozvíjí se doplnosti. Zároveň  s  nimi se hlásí prvníkvěty, příslib budoucích plodů. Jejichsběrem vrcholí fáze dospívání a  zrání.Poté, co je úroda sklizena, se strom po-

malu připravuje nakonec své roční pouti.Na první pohled již nemá co dát. Ale ja-ký omyl! Zdánlivě bezbranný, odsou-zený k  zimnímu spánku se ještě v  po-sledních měsících zahaluje do fanta-stických barev. Kdo má cit pro krásu,nemůže ji nevnímat. A  tak již zdánlivěneplodný, přesto obohacujícím stává sestrom. Až se poslední karmínový, ok-rový či barvy slunce list pomalu a

Měla jsem problém s nohou, tak jsem sistáhla kotník obinadlem a pokulhávala.To samozřejmě neuniklo pozornostimých deváťáků, kteří se spíše zvědavěptali, co se Vám stalo?Když jsem šla chodbou kolem školní jí-delny, najednou se ke mně z  davuprvňáků, možná druháků, přitočila ma-lá holčička, kterou jsem nikdy před tímnezaregistrovala. V  té změti míhajícíchse postaviček, které pobíhají sem a tam,ani není divu. Chytila mě kolem pasua  říká: „Paní učitelko, bolí vás to moc?“Zůstala jsem úplně zaskočena a  vy-koktala něco v  tom smyslu, že ani moc

ne. Pro tu holčičku jsem byla cizí, stejnějako ona pro mě. Asi po měsíci, opět veškolní jídelně, se za mnou ozval hlásek:„Dobrý den, paní učitelko. Už je ta nohav pořádku?“ Opět to byla ona neznámáholčička — pro mne malá „Matka Te-reza“.A měla jsem v duši Vánoce…Proč to píšu do Okénka pro rodiče?Proto, že přeji všem rodičům, aby si jimpodařilo vychovat děti ohleduplné, so-lidární, vnímavé, nesobecké, laskavé,citlivé. Děti takové, které budou jednouve stáří svým rodičům pomocníkya oporou.

Prkotina aneb malá „Matka Tereza“

už nejsou sevřeny, jen o tom nevíme.Svět, který opustil Boha, bude, resp. užchce to samé po nás.

Takže Vám nezbývá pro nejbližší chvílenic jiného než si tu knížku sehnat apřečíst. Stojí to za to, věřte mi.

▲ Libor Rösner

▲ B. V.

19

RECEPTÁŘ

Připravíme si tyto suroviny o stejnéteplotě: 1 dcl mléka, 2 dcl oleje (slu-nečnicový), lžička obyčejné hořčice, sůl,pepř a cukr dle chuti. Vše dáme do ná-doby a ušleháme ponorným tyčovýmmixerem 20—25 vteřin a je zázrak hotový.

Na co svojimajonézupoužijete,je už na Vás, ale věřím, že jinou majonézuuž kupovat nebudete. Nejsou v ní vejce avydrží i v lednici.

Nejzdravější majonéza

MANA – Měsíční Aktuality Naší fArnosti, vydává Římskokatolická farnost Ostrava-Třebovice,V Mešníku 5100, 722 00 Ostrava-Třebovice, tel.: +420 596 964 942

http://trebovicka.farnost.cz, http://www.facebook.com/trebovicka.farnostEvidenční číslo:MK ČR E 16325

Kontaktní osoba: Dalibor Vitásek, e-mail: dali.vita@gmail.comNáklady na výrobu a tisk jsou 10 KčUzávěrka příštího čísla je 9. 12. 2013

nenapádně snese k zemi a s nepatrnýmzašustěním se přidá k druhům, jež hopředešli, tehdy je strom připraven. Při-praven ustoupit, upozadnit se a spoči-nout pod bílou přikrývkou. A sníh po-krývá zemi, pokrývá i strom. Halí ta-jemství jeho života, které ve své tichostikřičí: „To přece není, to nemůže být ko-nec!“Úžas ze zrození, radost z růstu, potěšeníz květu, plody plodící hrdost, tichá krá-

sa rozmanitosti barev života, úcta k na-plnění poslání, pokora tváří v tvář kon-ci, naděje na nové Jaro. Který momentživota stromu, tvého života, člověče, bymohl nebýt, aby spolu s ním nepřestalybýt i všechny ostatní? Který z nichmožno nazvat větším? Možno vůbecnazvat některý z nich větším, když bezmenšího by větším nebyl? A pomni,člověče, že běh života stromu je ob-razem běhu života tvého…

Mojka

Název biblické postavy z Rozhovoru s... z minulého čísla je Orpa — snacha Noemi (viz.Kniha Rút)

▲ Lukáš Volný

20

Adventní koncertyV neděli 8. 12. v 16.00 hod. v rámci Svatováclavského hudebního festivalu – zimníčásti cyklu Čtvero ročních období — vystoupí v  třebovickém kostele Stadlerovoklarinetové kvarteto spolu se sólistou Martinem Gurbalem. Vstupné 150 Kč.V neděli 15. 12. v 16.00 hod. jste zváni na Adventní benefiční koncert pedagogů ZUŠHeleny Salichové a pěveckého sboru Cantate Domino.V neděli 22. 12. po mši sv. v 9.30 jste zváni naminikoncert naši třebovické scholičky.

● Na vánoční besídku jsou zvány všechny děti po posledních rorátech, v sobotu21. prosince na předvánoční besídku po snídani na faře. Každé dítě ať donesemalinký dáreček v hodnotě do 20 Kč.

● Možnost smíření se s Bohem a vyznání hříchů při vánoční zpovědi v neděli22. 12. od 14.00 do 17.00 v kostele.

● Možnost prohlídky třebovického betléma bude ve dnech 25. 12. a 26. 12. od 10.30do 12.00 a od 13.00 do 18.00 hodin.

Bohoslužby během vánočních svátků24. 12. Štědrý den

v 7.00 hodin mše svatá za farnostv 15. 00 hodin předávání Betlémského světlave  22.00 hodin „Půlnoční mše svatá“ s možností navštívit po mši sv. betlémv kapli kostela

25. 12. Slavnost Narození Ježíše Kristav 7.30 a 9.30 hodin mše svaté

26. 12. Svátek sv. Štěpánav 7.30 a 9.30 hodin mše svaté

27. 12. Svátek sv. Jana Evangelistyv 17.00 mše svatá a při ní proběhne žehnání vína

29. 12. Svátek Svaté rodinyv 7.30 a 9.30 hodin mše svaté, po mši sv. v 9.30 bude následovat žehnání rodinám

31. 12. Památka sv. Silvestra – ukončení občanského roku 2013v 16.00 mše sv. na poděkování za uplynulý rok

1. 1. 2014 Slavnost Matky Boží PannyMarie – zahájení občanského roku 2014v 7.30 a 9.30 hodin mše sv.

6. 1. Slavnost Zjevení Páně neboli Tří králův 17.00 slavnostní mše sv.

● Do konce roku je možno poskytnout církvi dar. Farní úřad vám vystaví potvr-zení o daru, které pak slouží jako podklad pro odpočet ze základu daně z příjmudárce. Tuto možnost mohou využít jak fyzické osoby (min. dar je 1   000 Kč), takprávnické osoby (min. hodnota daru 2   000 Kč). Využijme tuto možnost.