neubauer, zdenek - do sveta na zkusenou 2

8/7/2019 Neubauer, Zdenek - Do sveta na zkusenou 2

1/11

Zdenek Neubauer o cestach tam & zase zpatkyjsouena pfirozena, tak pro predmety povstale ume-nim. Tedy pro zivly (oheri, voda, zeme, vzdueh,svetlo), kameny, hory, stromy, jezera ei hvezdy,mfsta a easy nebo pro osoby na stzane jedne, takpro zbrane, sperky, odev, prfbytky, jmena, pfsne,knihy na strane druhe, To, cfrn neco jest, nenidano jen materialem, slozenfm, stavbou, vyrob-nim postupem. Daleko vyznamnejsf je, kdy a kdedana vee ei bytost povstala, odkud prisla. Je roz-dil mezi vodou z L6rienu a z Mordoru, velmi za-lezf na tom, zda mec byl vyroben elfy, trpasliky Ciskfety, s jakyrn poslannn a za jakyrn ueelem, ko-mu patfil a jak a kym ho bylo pouzito, Vecmi jsoutake fee a pismo. Je nesmirrie dUlezite, zda jeneco vysloveno vznesenou feCielfu Civ drsne Cer-ne feci .skretu, jde-li 0napis v mesicnfch runach,v cirthu ei v pismu obecnem. Je to dulezite jakvzhledem ke smyslu, tak vzhledem k ucinku.

I veci mytickeho sveta jsou pfibehy ~ retezceudalostf Ta pocatecnf udalost ~ udalost zrodu eivzniku ~ je zalesitosti jedinecnou a neopakovateI-nou. Tvorba neni redukovatelna na vyrobu, nenitotozna s metodickym postupem. Feanor neni s topodruhe vytvorit silmarily, Sauron nemuze opetukovat -Jediny Prsten, Yavanne nelze dat znovupovstat obema Stromum, S kazdou takovou uda-losti se neco zmenilo v samotne skutecnosti, ne-jaka moznost byla naplnena ei zmarena ~ jednouprovzdy. Je to pochopitelne: vypraveni nelze vra-

eet zpet, aniz by se porusil sam pffbeh, A to byhrozilo zrusit svet, ktery z prfbehu sestava. Vyro-ba, reprodukee, kopirovani, algoritmy a take ves-kere fungovani, Tizeni, planovam a programovanipatti k jinemu svetu nez je svet myticky, souvisejis jinym chapanfrn skutecnosti,

Vee je svym jedinecnym prfbehem. A kdokolivse s takovou veci setka, nutne do tohoto prfbehutake vstoupi. Podilf se na jeji hodnote a sile, berevsak take odpovednost za jeji osudy. Veei se takstavajf hrdinovi doslova osudnymi. Hrdina svymjednamm, rozhodovanim a zachazenim s danouvecf jeji osud naplriuje a s nim iosud svu], Tim,ze rozviji prfbeh, ktery dana vee ztelesriuje, roz-hoduje tez 0 jeho smyslu. Ten nenf nikterak dan~ ani predem, ani jednou provzdy: kletbu, kterana veci lpi, lze smyt, zIo, z nehoz vzesla, odcinit,moe, jiz je nadana, pouzrt ei zneuzft, pozehnani,ktere prinas], pfijmout Ci zmarit,

Toje treba mit na pameti, oznacime-li mytickysvet za osudny, fatalni. Pro nas obe slova zname-naji tolik co"zhoubny" ei "nestastny-". To proto, zenebyvame hrdiny, kterf usiluji poehopit, uchopita naplnit smysl prfbehu, v nichz se ocitli. Obvyklezakousime pouze trpne jejich dopad. Avsak osudnost,o kterou nam zde jde, osudnost vecf mytickehosveta, nema coCinit s predureenosti ~ fatalismemCi determinismem ~ s predstavou, ze 0 prubehuudalosti je rozhodnuto "poeatecmmi podminkami",

56 57


2/11

Zdenek Neubauer

ie vse je vynucene predohozfm stavem. Osud senapliiuje nespocetnymi cestarni - neprojizdf sta-novenou drahu jako chod stroje, beh prograrnu,dej filmu. Osud rna povahu jakehosi zakladnfhotematu, 0 jeho smyslu se vsak rozhoduje v uda-lostech samych, presne reeeno: v jednani tech, ktefitento osud emne napliiuji a uskutecnujt, Jenomten, kdo nepoznava, 0 co v jeho osudu peii, jetrpne strhavan virem udalostf a slepe unasen je-jich spadem, Takovy osud vsak nevytvoN zadnyprfbeh hodny vypravem.

Osudnost ovsem znamena, ze minulost nelzezrusit, ze se odni nelze oddelit, vyhnout sejejimudopadu; znamena tez, ze si svuj prfbeh nelze svo-bodne zvolit ani z nej po libosti vyskoCit. Vypovi-da 0 tom, ze existuje neco takoveho jako udel,Mol, vyvoleni, poslani, povolani, vazanost k rodua puvodu - a vyjadruje odpovednost vitei rninu-losti i hudoucnosti.

Oznacenf mytickeho sveta za osudny vyiadru-je, ze kazda vee - tedy bytost, predmet, hnuti,vyrok, ein Cimyslenka - je v nem spojena nevidi-telnymi vlakny souvislosti se vsim ostatnim. Pro-to mohou byt nasledky i sebemensf udalosti do-slova nedozirne. Nepusobf jen na sve nejblizsfokoli, nybrz je co do smyslu propojena s jinymivecmi, Jejieh dopad neni fyzicky, nybrz kosmicky,Lze prfmo rici, zekazda udalost je vyrazem smys-luplnych souvislosti.58


3/11

o cestach tam & zase zpa tky

Jezto je takto vpletena,je nevymazatelna z pa-meti sveta. Je "k6dovana" do zmeny behu vsechudalosti, ktere s ni smysluplne souviseji: menf"pravidla hry" vsech nasledujicfch Cinu. V mytic-kern svete neni totiz pamef vysadou - a breme-nem - jen rozumnych bytosti. Pameti se vyznacujesama skutecnost, Neni to ovsem pamef pocitaco-va, do niz lze ukladat informace ve forme na sobenezavislych zapisu, Je to pamef pfirozena, tako-va, s niz se setkavame sami v sobe: zde kazdyprfnos ovliviiuje do nalezite miry vse ostatni -veskere usporadanf a ulozeni totiz do miry vnitf-nich souvislosti. Z takove Pameti neize nic me-chanicky vymazat, odstranit, prepsat. Ale takezadny jejf obsah v illneni definitivne a nemenneulozen. V prubehu udalosti, jimiz se celkova Pa-met sveta rozviji a promeriuje, se meni ismysla povaha jednotlivych obsahu.

Ve tvari Galadriel se provsdy bude odrazetsvetlo Stromu, ale ismutek nad selhamm v dobeVzpoury. To vse vsak zraje k moudrosti, kteranakonec odolainejmocnejsimu pokuseni. Zla moePrstenu zanecha sve stopy na kazdem nositeli, bai na bytostech tak od pfirozenosti odolnych jakohobiti - jedinych, kteff ji mohli unest, snest a zru-sit. Vzpomeiime Feanorovy prfsahy poutajici celapokoleni, ci na tajemnou spojitost - kterou tusfjen nejmoudrejsf - mezi jeho odmitnutim vydatsilmarily k zachrane Stromu a jejich soueasnou

61


4/11

Zdenek Neubauer

ztratou na vzdalenem miste, zdanlive beze vsisouvislosti.

A tak, vyznacuje-li se myticky svet fatalitou,nejde 0 determinismus, nybd spfse 0 to, co stannazyvali "prozretelnosti". Ta je vsak pffmo opa-kern slepe predurcenosti. Prozretelnost znaci, zekazda vee existuje se zretelem k celku, ze je pro-jevem smysluplnych vztahu, zejeji byti souvisf sesmyslem pffbehu, na nemz se podili.

Neviditelne souvislosti, ktere svazuji veci s je-jich minulostf a projevuji se v jejich povaze a cho-vam, jsou povazovany za neco magickeho, earov-neho, zazracneho. To jsou vlastnosti, ktere dnespopirame a skutecnosti upframe, Mluvime 0 tomjako 0 nadprirozenem. Toupfirozenosti veci rozu-mime jen jejich predmetnou stranku, jejich zde-a-nyni, ktere celelezi pred nami, V mytickem sve-te vsak patti k povaze veci cili k jeji pfirozenostitez jeji tam-a-jindy.

. . . . . - - - -Nadpfirozena povaha veci neni vsak nicim, cobyse nasi hezne, prirozene zkusenosti zcela vymy-kalo. Se smysluplnymi souvislostmi, z nichz jsouveci upredeny - a nikoliv jen vnejskove opredeny,jak dnes rfkame - se nesetkavame pouze v po-hadkach, povestech a legendach, Je to neco zcelaprirozeneho, cosi, coje nam ve zkusenosti puvod-ne a bezprostredne dano, co je kazdernu velmi62

a cestach tam & zase zpatkyduverne zname z vlastni zkusenosti naseho nitra,nasi mysli. To v ntis jsou veci ulozeny na zpusobpffbehu. Ony jsou pfirozenou latkou naseho vni-mam, mysleni, vzpominani a vedenf. Nase vlast-ni duse je mytickou zkusenosti, Proto se v mytic-kern svete citime doslova jako doma. Rozhodnevice doma, nez v tom, co predstavuje dnesni sveta cemu se "zrale" a "dospele" - to jest rezignova-ne a skepticky - fika "skutecny zivot".

Pocit domova v mytickem svete zivi zcela pfi-rozene zajem, nadseni, chuf k poznanf a touhu povedem. V tom take spociva pfitaz'livost Tolkieno-va sveta; zde lze spatrovat hybnou silu tolkienov-skych mod, vIn a hnuti.

Nemylme se vsak: proniknout do sveta Ardyneni nikterak snadne, Spletitost deje, mnozstvinovych a zcela cizich slov, rozsahla synonymitamfstruch jrnen, vrstevnatost veku, slozity a pro-menlivy zernepis - to vse klade nemaly narok napamet, predstavivost, teoreticke mysleni, Vyzadujeto houzevnatost, soustavnost, pozornost, opako-vam, procvicovanf atd. - zkratka studijni a bada-telskou kazeri. Tolkienuv zasvecovaci obrad klade nactenare pozadavky fakticky nesplnitelne. Mnohdynezbyva, nez prihlfzet, jakou radost to pusobf na-sim detem, trochu se zavisti, lee plnou laskavehozadostiucinent, ze byla tomuto pokoleni - na roz-dil od naseho - dana sance poznavat skrze cteneto, coje opravdove, skutecne a dulezite.

63


5/11

Zdenek Neubauer o ces tach tam & zase zpatkyZde jsme u pedagogickeho poslanf Tolkienovy

trilogie. Je to nevdecne tema: pohorsf jak dospele,tak mlade obdivovatele Tolkiena. Jeho samotne-ho by to pohorsilo predevsim. Vzdyl hlasal, zepohadky nejsou pro deti, a odmital snahy pfipiso-vat jeho dilu nejake skryte poselstvi.

Uz samo slovo "pedagogickY" vyvolava totizbezdecnou nevoli. Pedagogika dnes znamena v s -chovu k dospelosti. Coje na tom spatneho? Dstivetsinou - zejmena veveku ctenaru trilogie - touzfbyt dospele. A nejvyznamnejs! pohnutkou teto tou-hyje prani uniknout z "pedagogicMho procesu", jakse dnes osklive, lee vymluvne TIKa . Skolni vychovaje chovanei nelibe nesena nejen pro naroky, ktereklade najejieh volny cas, energii a svobodu, ny-brihlavne pro svuj obsah a cil. Skolni vyuka zadnevzdelani neposkytuje, to jest, necini dusi chovan-eu zuslechtenou, vnimavou, moudrou a dobrou,Je pfipravou na tzv. realny zivot. Vede zaky k to-mu, aby se stali platnymi a iispesnymi obyvatelisoucasneho, vedou a technikou fizeneho sveta,K tomu je treba vykonavat nasilf na lidske pfiro-zenosti a provest zamernou demontaz prvotniho,mytickeho porozumeni svetu. Vypraveni jsou za-menena za fakta, prfbehy za zakony a pravidla,magie za metodu, rozumenf za znalost, vedenf zainformace atd. Je to opus contra naturam, jakflkavali staff, to jest dilo namfrene proti pfirode,vyzadujfci postupne zreknutf se sebe sama. - Za-

jiste, prinest v obet sebe sama bylo vzdy podmin-kou kazdeho vazneho zasvecenf, A take skolnf v Y -ehova je inieiaci sveho druhu: zasveeuje adeptydospelosti dovedeckeho zpusobu mysleni a uvazo-vani, Pfivadf k uspesnosti. -Ienomze - na rozdflod davnych mysterii - neprivadf domu, A zcelapopira, ze svet je domovem: je to iluze, ktera musfbyt vychovou potlacena, Detska prirozenost je po-vinne odsouzena k vyhnanstvi.

Tolkienova vychova je zcela jina, Neni zde pro-past mezi detstvim a dospelosti. Je zde nepre-rusena souvislost mezi pocatecni pohadkou 0 ho-bitovi, kterak prelstil draka, s celymi dejinamisveta kosmogenickym mytem Stvorent, Pfitom jerespektovan hluboky rozdil kazdeho z pffbehu.Vychovanec vystupuje od jednoho pffbehu k dru-hemu po stupnich - stupnich logu. Jeho vlastnilogos - rozum, mysleni, jazyk - je pfi tomto v s -stupu zuslechtovan, vychovavan k sobe samotne-mu, zasvecovan do tajemstvi. Naproti tomu skolnivychova, pojata jako pedagogicky proces osvojova-nfucebni latky, zjevovani tajemstvi neslibuje. Ve-de od hromadenf vedomostf pres osvojovanf do-vednosti az ke speeializaci. Upevlluje chovancev presvedcenf, zezadnych tajemstvi neni, zeexis-tuji nanejvys dosud nevyresene problemy. Mistouzasleho vystupu vzhuru je nabizeno "zvysovanikvalifikace" .

64 65


6/11


7/11

Zdenek Neubauer

Tak se dostavame k vlastni podstate Tolkienovatvtirciho cinu, N a B svet ztratil mytus, Historicke-mu cloveku je cesta k mytickemu zakladu vlast-nich dejin se skutecnostf zahrazena. Tolkienovodflo vsak otevira radikalne jinou cestu. Vede k du-vernemu a duveryhodnemu styku se skutecnosti.Tak, jak to stare myty umozriovaly, k cemu vy-chovavaly. Ctenatske zasvecenf ze soucasneho ne-mytickeho sveta zcela vymani a uvede v uplnejiny svet, svet myticky, Svet se vsim vsudy: s do-movem, zahumnim i zasvetfm, s historif ikosmo-gonii. A v zrcadle teto naproste jinosti lze teprveueinit zkusenost platnou pro vsechny svety - zku-senost 0 vlastni povaze skutecnosti,

Toto zasvecenf je daleko zasadnejsl nez zkuse-nost hobitu. Oni opustili domov a stali se hrdinyjeho zasvett, Myjsme opustili nas svet vubec, svetzaklety do objektivity, stisneny pfed obzor, aby-chom ucinili zkusenost sveta, jemuz vse to, conassvet postrada, puvodne, nezcizitelne nalezf: prf-beh, obzor, zasvetf a tajemstvi. Tedy prave to, codava vecem smysl, navraci jim jejich prirozenoupovahu. N a s navrat je take utesnejSi: hobiti domovpro druhe zachranili, pro sebe jej vsak ztratili. Myjsme opustili svet, v jehoz objektivni realite jsmenikdy nebyli doma: nejsme, pres ujisfovam sou-sedu a pedagogu, objekty. V tom sepodobame chu-dym sirotam z pohadek. A jako ony, i my jsmepoznali v onom druhem svete ne-li teplo vlastniho68


8/11

o cestach tam & zase zpatky

domova, tak alespori pflvetivY van davne znamos-ti. A potkalo-li nas stesti, vracime se jako ti, kdose naucili citit doma ve skutecnosti a kterf vedi,ze tento pocit neni klamnou, naivni, detskou iluzf.Tehdy zjistime, ze i tento nas svet je skutecny,a proto je i on upreden z pffbehu. Nebof povahaByti je jedna. A my jsme - a tento svet jest teza jeho byti je s tim nasfm sourode.

-Ienomze svet to nevi. Nejen proto, ze sve prf-behy nezna, nebo ze je zapomnel, nybri proto, zeje jednoduse poprel a svUj myticky zaklad tvrdo-sijne popira. Tak jako macecha upfra sirotkovijeho dedictvi, C i pred nim zastira, zeje kralovske-ho rodu.

My vsak uz chapeme, 0 co zde v nasem svetejde. Jde 0 Pifbeh ajeho smysl. Aby se dal vypravet ,aby se stal soucasti nekonecneho zpevu 0 sku-tecnosti, krystalizujiciho z Hudby Byti, jez se roz-leha eposy a myty nejen easy - od antiky presstredovek do soucasnosti, nybrz isvety - od Fae-rie k Fantazii (24), od Ardy k Narnii (25), od Rajeke Kralovstvi Nebes. Uvedomujeme si, ze jde staleo jedno a totez tema: 0 motiv stvofeni a dramazkazenosti a zachrany. Thema cum variationibus.Nesvedci to 0 chudobe lidske fantazie, nybri 0 jed-notne povaze Byti.

Toto nevyvratitelne vedem, s nfrnz jsme se vra-'tili ze zkusene v Arde, nam dava pochopit, kymjsme: nikoliv vyskytem sebeudrzujfciho se shluku

71


9/11

Zdenek Neubauer

molekul poslusnych "prirodnich zakonu", nybdpravoplatnymi dedici kralovstvi. Toto poznani namdava sanci nalezt a stvofit svilj vlastni prfbeh- a tak zit stastne az do smrti. A take ona nammilze byt velkym pozehnanfm - blazenym daremdruhorozenych deti Ihivatarovych, darem moznos-ti naplneni a dokonani, V pffbehu naseho zivotase osten smrti stane pointou.

72

Prameny

A) TOLKIENOVA TRILOGIEI . The Hobbit or There and Back Again.Ballantine Books, New York 1975cesky preklad: Habit aneb cesta tam a zase zpatky

Odeon, Praha 1979II The Lord of the Rings1.The Fellowship of the Ring2.The Two Towers3.The Return of the Kinga) Houghton Miffl in Camp. Boston, The Riverside

Press Cambridge (rok neuveden)b) Unwin Paperbacks 1982

cesky pi'eklad: Pan prstenu1. Bratrstvo prstenu2. Ove veze3. Navrat krale

strojopisy A4, bez dalsfch udaju

III. The Silmarillion(edited by Christopher Tolkien)Unwin Paperbacks, Londyn 1979ceskY pi'eklad: Silmarilion - strojopis

73


10/11

B) Udaje 0 Tolkienovi a jeho dne jsem cerpal z nasle-dujfcfch textu:

UT: Unfinished Tales by J. R. R. Tolkien(Nedokoncene pFfbehy)uspoiadano a kornentovano Ch. Tolkienem,Unwin, Londyn 1986 (UNICORN) -jde 0 CH. T. uvod a kornentar

LB: The Lays of Beler iand (Balady Beler iandu)Unwin Paperbacks, t.ondyn 1987

TR: The Tolkien Reader (Pruvodce po Tolkienovi)Ballantine Books, New York 1966

LC: Lin Carter: Tolkien - A Look Behindthe Lord of the Rings(Pohled do zakulisf Pana prstenu),Ballantine Books, New York 1973

INK: Humprey Carpenter:The Inklings - C.S. Lewis, J. R. R. Tolkien,Charles Williams and their friends.Unwin Paperbacks, Londyn 1978(Inklinqove)

74

Odkazovy aparat(U citad z prarnenu 0 Tolkienovi pouzfvarn zkratekzavedenych vyse v Pramenech ad B)

1} Gregory Bateson:Mind and Nature - a necessary unity(Mysl a pifroda - nutna jednota)BANTAM - Toronto, New York, l .ondyn,Sidney 1980, I. cast, str . 14

2} Raymond Ruyer:La Gnose de Princeton(Princetonska gn6ze),FAYARD, Pai'f i. 1974, XIV. kap., str. 138

3) UT, str. 44) UT, str. 55) The Book of Lost Tales

(Kniha ztracenych povesti ) I a II ,Allen & Unwin

6) Krome (5) a LB vysly v T he H is to ry o f M id dle E arth(Dejinach Stiedozeme) v Unwin Paperbacks tyto

svazky:IV. The Shaping of Middle-Earth

(Utvarenf Stredozeme)The Quenta, The Ambarkanta and The Annals

(Analy)V. The Lost Road

(Ztracena cesta)

75


11/11

VI. Return of the Shadow(Navrat Stfnu)

VII. The Treason of Isengard(Zrada Zelezneho pasu)

VII I. The War of the Ring(Valka 0 Prsten)

IX. Sauron Defeated(Sauron porazen)X. Morgoth's Ring

(Morqothuv prsten)XI. The War of the Jewels

(VElika0 Klenoty)XII. The Peoples of Middle-Earth

(Narody Sti'edozeme)7) INK I. 4 , str. 678) srv. Snorri Sturluson: Edda - Saga 0 Ynglinzfch,

Ziva dfla minulosti sv. 106, Odeon, Praha 19889) INK I. 4, str. 56 - 5710) LB, str . 336-711) Obsazeno v TR, cast t i'et l, Tree and Leaf

(Strom a list), str. 3-8412) TR, str. 213) LC, str. 914) LS, str. 8415) Dopis ze dne 7. prosince 1929. INK I. 2, str. 3016) J. R. R. Tolkien: The Father Christmas Letters

Allen & Unwin, l.ondvn 1976

17) UT, p. 518) Peter S. Beagle: Tolkien's Magic Ring

(Tolklenuv magickY prsten},TR, Introduction, str. ix

19) Robert Foster:The Complete Guide to Middle-Earth(Uplny pruvodce Sti'edozemf),Unwin, Londyn 1978

20) Barbara Strachey: Journey of Frodo(Frodovo putovanl),Unwin Paperbacks

21) David Day: A Tolkien Bestiary(Tolkienovsky bestlar).M. Beazley International Ltd, l.ondyn 1979

22) INK I. 3, str. 4323) Hesiod: Theogonie (Zrozenr bohu), verse 38-40,

preklad Julie Novakove24) Svet zvany Fantazie je vylfcen v knize

Michael Ende: Nekonecny prfbeh.Albatros, Praha 2001z nsrn. orig. Michael Ende: Unendliche Geschichte,K. Thienemann Veri. , Stuttgart 1979

25) Narnie - svet stvoreny zpevem Iva Aslana jedejistem sedmi knih C.S. Lewise oznacovanychjako Chronicles of Narnia (Narnliske kroniky),vydanych poprve v letech 1951-1956,z neseetnych vydanl napi'. Puffin Books, Penguin 1979

76 77

neubauer, zdenek - do sveta na zkusenou 2

Documents