Sluneční soustavaSluneční soustava

Země,Venuše,Mars,MerkurZemě,Venuše,Mars,Merkur

ZeměZemě 1. Země, celkový pohled;   1. Země, celkový pohled;  

2. Pohled na Evropu v noci (NOAA, 1994); 2. Pohled na Evropu v noci (NOAA, 1994); 3. Amerika – reliéf. 3. Amerika – reliéf.

1. Polární záře nad Aljaškou, 1998. Teplota byla –40 °C;   1. Polární záře nad Aljaškou, 1998. Teplota byla –40 °C;  

2. Hurikán Danny, Alabama, 21.6.1997;   2. Hurikán Danny, Alabama, 21.6.1997;   3. Hurikán Emilia, STS, 19.7.1994.3. Hurikán Emilia, STS, 19.7.1994.

1. Galeras - sopka v jižní Kolumbii. 1998, raketoplán Endevour, radar. 1. Galeras - sopka v jižní Kolumbii. 1998, raketoplán Endevour, radar.

Oblast 50×35 km. Od 15. století soptila asi dvacetkrát, naposledy v roce Oblast 50×35 km. Od 15. století soptila asi dvacetkrát, naposledy v roce 1993 1993 2. mořské dno v Pacifiku zjišťované radarovým měřením výšky hladiny 2. mořské dno v Pacifiku zjišťované radarovým měřením výšky hladiny oceánu sondou GeoSat. Průměrná výška hladiny je modifikována oceánu sondou GeoSat. Průměrná výška hladiny je modifikována gravitací podmořských masivů až o 100 metrů. Černé oblasti jsou gravitací podmořských masivů až o 100 metrů. Černé oblasti jsou pevniny!pevniny!

Gravitace ZeměGravitace Země

Země ze sondy SeaWiFS (Sea-viewing Země ze sondy SeaWiFS (Sea-viewing Wide Field-of-view Sensor) 1998, studium Wide Field-of-view Sensor) 1998, studium fytoplanktonu. fytoplanktonu.

měsícměsíc Základní data o MěsíciZákladní data o Měsíci Výzkum MěsíceVýzkum Měsíce HmotnostHmotnost1/81 MZemě1/81 MZeměPrůměrPrůměr3 476 km3 476 kmHustotaHustota3 340 3 340

kg×m3kg×m3Povrchová teplotaPovrchová teplota100 100 –– 400 K 400 KDoba otočení Doba otočení kolem osykolem osy27,3 dní (vázaná rotace)27,3 dní (vázaná rotace)Doba oběhu kolem Doba oběhu kolem ZeměZemě27,3 dní27,3 dníPrůměrná vzdálenost od Země Průměrná vzdálenost od Země 384 000 384 000 kmkmMagnituda v úplňkuMagnituda v úplňku–12,7–12,7AlbedoAlbedo0,070,071959 1959 První První fotografie odvrácené strany (Luna 3)fotografie odvrácené strany (Luna 3)19591959První tvrdé První tvrdé přistání (Luna 2)přistání (Luna 2)19661966První měkké přistání První měkké přistání (Luna 9)(Luna 9)19691969Přistání člověka na povrchu (Neil Přistání člověka na povrchu (Neil Armstrong, Apollo 11)Armstrong, Apollo 11)19981998Nalezení vody na Měsíci Nalezení vody na Měsíci (Lunar Prospektor)(Lunar Prospektor)

měsícměsíc

obrázkyobrázky

1. Fotografie J. Hendricksona;   2. Kráter Copernicus fotografovaný z Apolla 17;3. Pánev Aitken. Clementine 1994. Hloubka 12 km, průměr 2500 km. Největší prohlubeň ve Sluneční soustavě.

SlunceSlunce FotosféraFotosféra Povrch Slunce, zvaný fotosféra, má teplotu asi 5 800 K. Je pro něj charakteristická Povrch Slunce, zvaný fotosféra, má teplotu asi 5 800 K. Je pro něj charakteristická

tzv. granulace, která je tvořena vrcholky vzestupných a sestupných proudů tzv. granulace, která je tvořena vrcholky vzestupných a sestupných proudů z konvektivní zóny. Typickými útvary ve fotosféře jsou z konvektivní zóny. Typickými útvary ve fotosféře jsou sluneční skvrnysluneční skvrny. Z fotosféry . Z fotosféry jsou vyvrhovány jsou vyvrhovány protuberanceprotuberance – oblaka plazmatu ovládaná magnetickými poli. – oblaka plazmatu ovládaná magnetickými poli.

ChromosféraChromosféra Chromosféra je relativně tenká a řídká vrstva těsně přiléhající k fotosféře. Teplota Chromosféra je relativně tenká a řídká vrstva těsně přiléhající k fotosféře. Teplota

chromosféry roste směrem od Slunce. Je to pravděpodobně způsobeno rozpadem chromosféry roste směrem od Slunce. Je to pravděpodobně způsobeno rozpadem různých typů nestabilit plazmatu, které chromosféru ohřívají. Typickými útvary jsou různých typů nestabilit plazmatu, které chromosféru ohřívají. Typickými útvary jsou například chromosférické erupce – náhlá zjasnění v chromosféře. například chromosférické erupce – náhlá zjasnění v chromosféře.

KorónaKoróna Oblast nad chromosférou nazýváme koróna. Je to jakási řídká horní atmosféra Oblast nad chromosférou nazýváme koróna. Je to jakási řídká horní atmosféra

Slunce, která nemá ostré hranice a zasahuje hluboko do Sluneční soustavy. Teplota Slunce, která nemá ostré hranice a zasahuje hluboko do Sluneční soustavy. Teplota koróny v blízkosti Slunce (cca 1,5×106 K) je paradoxně vyšší než teplota fotosféry koróny v blízkosti Slunce (cca 1,5×106 K) je paradoxně vyšší než teplota fotosféry (5 800 K). Koróna je zahřívána především rozpadem magnetoakustických vln šířících (5 800 K). Koróna je zahřívána především rozpadem magnetoakustických vln šířících se plazmatem. Neobvyklé spektrální čáry vysoce ionizovaných kovů byly dříve se plazmatem. Neobvyklé spektrální čáry vysoce ionizovaných kovů byly dříve považovány za nový prvek – korónium. Koróna je pozorovatelná i pouhým okem při považovány za nový prvek – korónium. Koróna je pozorovatelná i pouhým okem při úplném zatmění Slunce. Při náhlé rekonekci magnetických silokřivek dochází úplném zatmění Slunce. Při náhlé rekonekci magnetických silokřivek dochází k uvolnění energie, ohřevu plazmatu, rentgenovému vzplanutí a uvolnění plazmoidu, k uvolnění energie, ohřevu plazmatu, rentgenovému vzplanutí a uvolnění plazmoidu, který se vydá napříč Sluneční soustavou. který se vydá napříč Sluneční soustavou.

slunceslunce

obrázkyobrázky

MerkurMerkur

příliš blízko Slunci. příliš blízko Slunci. Detailní pohledy na planetu Merkur Detailní pohledy na planetu Merkur

pořízené americkou sondou Messengerpořízené americkou sondou Messengerv průběhu let 2008 a 2009.v průběhu let 2008 a 2009.

Kosmická sonda Mariner, která jako jediná letěla Kosmická sonda Mariner, která jako jediná letěla

k Merkuru, pořídila pouze černobílé fotografie k Merkuru, pořídila pouze černobílé fotografie povrchu. První dva snímky: celkový pohled. Třetí povrchu. První dva snímky: celkový pohled. Třetí snímek: detail pánve Caloris. Poslední snímek: snímek: detail pánve Caloris. Poslední snímek: Merkur fotografovaný ze Swedish Vacuum Solar Merkur fotografovaný ze Swedish Vacuum Solar Telescope o průměru padesáti centimetrů Telescope o průměru padesáti centimetrů (20. 10. 1995). Ze Země lze Merkur fotografovat (20. 10. 1995). Ze Země lze Merkur fotografovat obtížně, protože je příliš blízko Slunci. obtížně, protože je příliš blízko Slunci.

MerkurMerkur je planeta nejbližší ke Slunci a nejmenší je planeta nejbližší ke Slunci a nejmenší

ze všech planet. Vzhledem k pomalé ze všech planet. Vzhledem k pomalé rotaci Merkuru kolem vlastní osy trvá den rotaci Merkuru kolem vlastní osy trvá den na Merkuru dvakrát déle než oběh Slunce. na Merkuru dvakrát déle než oběh Slunce. Je to skalnatá planeta, posetá krátery Je to skalnatá planeta, posetá krátery podobně jako náš Měsíc. Je téměř bez podobně jako náš Měsíc. Je téměř bez atmosféry. Teplota povrchu tohoto tělesa atmosféry. Teplota povrchu tohoto tělesa kolísá mezi −180 °C a 430 °C.kolísá mezi −180 °C a 430 °C.

VenušeVenuše

VenušeVenušeVenuše, sousedící se Zemí, je zahalená Venuše, sousedící se Zemí, je zahalená

v husté atmosféře a dobře odráží sluneční v husté atmosféře a dobře odráží sluneční svit. Proto a je proto snadné ji nalézt svit. Proto a je proto snadné ji nalézt v některých obdobích na obloze jako v některých obdobích na obloze jako Večernici nebo Jitřenku. Díky neměnnosti Večernici nebo Jitřenku. Díky neměnnosti počasí se povrch planety téměř nezměnil počasí se povrch planety téměř nezměnil ani za milióny let.ani za milióny let.

VenušeVenuše

ZeměZemě Rotační osa ZeměRotační osa Země Rotační osa Země je skloněná o 23° vzhledem ke kolmici k oběžné dráze. Rotační osa Země je skloněná o 23° vzhledem ke kolmici k oběžné dráze.

Rotační osa vykazuje řadu pohybů. Z nich nejvýznamnější jsou  dvě skupiny Rotační osa vykazuje řadu pohybů. Z nich nejvýznamnější jsou  dvě skupiny pohybů. První je způsobena poruchami dalších těles, většinou Slunce pohybů. První je způsobena poruchami dalších těles, většinou Slunce a Měsíce. Nejvýznamnější jsou dva pohyby:a Měsíce. Nejvýznamnější jsou dva pohyby:

Precese (26 000 let, Platónský rok), která představuje pohyb po plášti Precese (26 000 let, Platónský rok), která představuje pohyb po plášti kužele s vrcholovým úhlem 23°. Precesi znal již Hipparcos ve 2. století kužele s vrcholovým úhlem 23°. Precesi znal již Hipparcos ve 2. století př. n. l. př. n. l.

Nutace (18,6 roku) drobné zvlnění precesního pohybu s celou řadou period. Nutace (18,6 roku) drobné zvlnění precesního pohybu s celou řadou period. Nejvýraznější je dlouhá 18,6 roku a experimentálně byla objevena Bradleym Nejvýraznější je dlouhá 18,6 roku a experimentálně byla objevena Bradleym v 18. století.v 18. století.

Další skupina pohybů zemské osy souvisí s přesuny hmot uvnitř a na Další skupina pohybů zemské osy souvisí s přesuny hmot uvnitř a na povrchu Země. V průsečíku zemské osy s povrchem tento pohyb zahrnuje povrchu Země. V průsečíku zemské osy s povrchem tento pohyb zahrnuje oblast o velikosti cca 30 m. Nejvýznamější jsou dvě periody: oblast o velikosti cca 30 m. Nejvýznamější jsou dvě periody:

Chandlerova perioda (435 dní). Je způsobena vlivem netuhosti zemského Chandlerova perioda (435 dní). Je způsobena vlivem netuhosti zemského tělesa, zejména vlivem oceánů.tělesa, zejména vlivem oceánů.

Vliv tekutého jádra (cca 1 den).Vliv tekutého jádra (cca 1 den).

ZeměZemě Magnetosféra ZeměMagnetosféra Země Magnetické pole Země má v blízkosti povrchu přibližně dipólový Magnetické pole Země má v blízkosti povrchu přibližně dipólový

charakter, ve větší vzdálenosti je deformováno slunečním větrem do charakter, ve větší vzdálenosti je deformováno slunečním větrem do charakteristického protáhlého tvaru s rázovou vlnou na denní straně charakteristického protáhlého tvaru s rázovou vlnou na denní straně a ohonem na noční straně. Nabité částice slunečního větru a ohonem na noční straně. Nabité částice slunečního větru a plazmoidů ze Slunce pronikají do horních vrstev atmosféry a plazmoidů ze Slunce pronikají do horních vrstev atmosféry trychtýřovitými oblastmi, kterým říkáme polární kaspy. Při interakci trychtýřovitými oblastmi, kterým říkáme polární kaspy. Při interakci s atmosférou dochází k excitaci atomů a molekul a ke vzniku s atmosférou dochází k excitaci atomů a molekul a ke vzniku polárních září, které formují v polárních oblastech aurorální ovál. polárních září, které formují v polárních oblastech aurorální ovál. Část nabitých částic je zachycena ve van Allenových pásech, kde Část nabitých částic je zachycena ve van Allenových pásech, kde intenzivně září především v radiovém oboru. Magnetické pole má intenzivně září především v radiovém oboru. Magnetické pole má původ v tekutinovém dynamu fungujícím v jádře Země. Pole mění původ v tekutinovém dynamu fungujícím v jádře Země. Pole mění polaritu, k poslednímu přepólování došlo před 700 000 lety. polaritu, k poslednímu přepólování došlo před 700 000 lety.

ZeměZemě

ZeměZeměZemě je třetí planetou v pořadí od Slunce. Země je třetí planetou v pořadí od Slunce.

Je největší z planet zemského typu. Je Je největší z planet zemského typu. Je jedinou planetou v celém Vesmíru, o které jedinou planetou v celém Vesmíru, o které víme, že na ní existuje život. Má víme, že na ní existuje život. Má dostatečně hustou atmosféru, dostatek dostatečně hustou atmosféru, dostatek kapalné vody v povrchových oceánech. kapalné vody v povrchových oceánech. Kolem Země obíhá jediný měsíc Kolem Země obíhá jediný měsíc s vázanou rotací.s vázanou rotací.

autorautor

Petr KratochvílPetr Kratochvíl