teorie všeobecné rovnováhy

Teorie všeobecné rovnováhyTeorie všeobecné rovnováhy

Mikroekonomie magisterský kurz - VŠFSMikroekonomie magisterský kurz - VŠFS

Jiří Mihola, [email protected] , 2010Jiří Mihola, [email protected] , 2010www.median-os.cz, www.ak-ol.czwww.median-os.cz, www.ak-ol.cz

Téma 1Téma 1

Obsah.Obsah.

1. Všeobecná rovnováha a dynamika ekonomického systému

2. Základní otázky, které umožňuje nastolit koncept všeobecné ekonomické rovnováhy

3. Odvození hranice produkčních možností PPF

4. Odvození hranice dosažitelného užitku UPF

5. Metoda úplného dobře strukturovaného výčtu

1. Všeobecná rovnováha a dynamika ekonomického systému

2. Základní otázky, které umožňuje nastolit koncept všeobecné ekonomické rovnováhy

3. Odvození hranice produkčních možností PPF

4. Odvození hranice dosažitelného užitku UPF

5. Metoda úplného dobře strukturovaného výčtu

Vymezení mikroekonomieVymezení mikroekonomieMikroekonomie je vědaMikroekonomie je věda, , která se zabývá která se zabývá

hledáním a výběrem optimálních variant hledáním a výběrem optimálních variant výroby a spotřeby vzácných a užitečných výroby a spotřeby vzácných a užitečných

statků.statků.

Je to věda, která studuje, jak lidé využívají vzácné zdroje k uspokojování svých

neomezených potřeb, přičemž tyto potřeby uspokojují pomocí produkce statků.

Zabývá se též rozdělováním těchto statků mezi jednotlivé členy společnosti.

Historie vzniku mikroekonomieHistorie vzniku mikroekonomie• Mnohé mikroekonomické pojmy vznikly Mnohé mikroekonomické pojmy vznikly

spolu se vznikem ekonomie jako vědy.spolu se vznikem ekonomie jako vědy. Adam Smith Adam Smith (*1723 -(*1723 -1790); 1790); David Ricardo David Ricardo (*1772 -(*1772 -1823)1823)

• Nejvíce čerpá současná mikroekonomie z Nejvíce čerpá současná mikroekonomie z neoklasické ekonomie.neoklasické ekonomie.

Rakouská subjektivně psychologická škola Rakouská subjektivně psychologická škola C.Menger C.Menger (*1840 -(*1840 -1921); 1921); E. von Böhm Bawerk E. von Böhm Bawerk (*1851 -(*1851 -1914)1914)

Cambridgeská školaCambridgeská škola Alfréd Marshall Alfréd Marshall (*1842 -(*1842 -1924); 1924); Artur C. Pigou Artur C. Pigou (*1877 -(*1877 -1959); 1959);

D. H. Robertson D. H. Robertson (*1890 -(*1890 -1963); 1963); J. M. Keynes a J. RobinsonováJ. M. Keynes a J. RobinsonováLausánská školaLausánská škola L.M.E. Walras L.M.E. Walras (*1834 -(*1834 -1910)1910) Vilfrédo Pareto Vilfrédo Pareto (*1848 -(*1848 -1893)1893)

Neoklasická ekonomieNeoklasická ekonomie je směr výzkumu a výuky dominující je směr výzkumu a výuky dominující

v současnosti v nauce o národním v současnosti v nauce o národním hospodářství.hospodářství.

Odlišení od klasické ekonomie spočívá Odlišení od klasické ekonomie spočívá v zavedení marginální v zavedení marginální (mezní)(mezní) analýzy v 70. letech 19. st.analýzy v 70. letech 19. st.

Stejně jako klasická ekonomie Stejně jako klasická ekonomie spočívá i neoklasická ekonomie na spočívá i neoklasická ekonomie na

liberalistickém základním konceptu.liberalistickém základním konceptu.

Neoklasická ekonomieNeoklasická ekonomie

Důležitými metodickými principy Důležitými metodickými principy jsou marginální jsou marginální (mezní)(mezní) analýza, analýza,

jakož i objasnění všech jevů jakož i objasnění všech jevů individuálními rozhodovacími individuálními rozhodovacími akty akty (metodologický individualismus).(metodologický individualismus).


Vypovídací schopnost neoklasické Vypovídací schopnost neoklasické ekonomie je omezena zejména velmi ekonomie je omezena zejména velmi restriktivními předpoklady, jako je restriktivními předpoklady, jako je

dokonalá konkurence, dokonalé dokonalá konkurence, dokonalé informace, flexibilní ceny… informace, flexibilní ceny…

Neklasická ekonomie intenzivně využívá Neklasická ekonomie intenzivně využívá matematické prostředky.matematické prostředky.

Počáteční neoklasické učení je převážně Počáteční neoklasické učení je převážně mikroekonomickou teorií.mikroekonomickou teorií.

Neoklasická ekonomieNeoklasická ekonomie Jde zejména o teorii dílčí rovnováhy a Jde zejména o teorii dílčí rovnováhy a

teorii spotřebitele teorii spotřebitele (A. Marshall, W. S. (A. Marshall, W. S. Jevons, C. Menger),Jevons, C. Menger), teorii celkové teorii celkové

rovnováhy rovnováhy (teorie rovnováhy, L. Walras)(teorie rovnováhy, L. Walras) a a teorii rozdělování teorii rozdělování (J. B. Clark).(J. B. Clark).

Součástí je také teorie blahobytu.Součástí je také teorie blahobytu. Z makroekonomie je významnou: Z makroekonomie je významnou:

cambridgeská verze kvantitativní teoriecambridgeská verze kvantitativní teorie (dále též I. Fisher)(dále též I. Fisher),, teorie růstuteorie růstu (R. Solow)(R. Solow) a a verze kvantitativní teorieverze kvantitativní teorie D. PatinkinaD. Patinkina. .


Od konce 60. let nastoupila další Od konce 60. let nastoupila další etapa neoklasické ekonomie v etapa neoklasické ekonomie v

podobě nové konzervativní podobě nové konzervativní ekonomie, jejíž hlavní součástí je ekonomie, jejíž hlavní součástí je

monetarismus, nová klasická monetarismus, nová klasická makroekonomie makroekonomie (založená na hypotéze (založená na hypotéze

racionálních očekávání),racionálních očekávání), ekonomie ekonomie strany nabídky, teorie reálného strany nabídky, teorie reálného

hospodářského cyklu hospodářského cyklu (makroekonomie, (makroekonomie, mikroekonomie, teorie konjunktury).mikroekonomie, teorie konjunktury).

Racionalita chováníRacionalita chování

Mikroekonomie se zabývá Mikroekonomie se zabývá chováním chováním racionálníhoracionálního člověka, člověka,

tedy člověka, který volí statky, jež tedy člověka, který volí statky, jež mu z jeho subjektivního pohledu mu z jeho subjektivního pohledu

přinášejí největší užitek. přinášejí největší užitek.

Racionální chováníRacionální chování• vynechat dojmový postup,vynechat dojmový postup,• zapojit pokud možno kalkulativní, zapojit pokud možno kalkulativní,

exaktní, rozhodování podložené exaktní, rozhodování podložené měřením a výpočty,měřením a výpočty,

• neplýtvat energií,neplýtvat energií,• preferovat efektivní postupy a preferovat efektivní postupy a

zbytečně nemeandrovat.zbytečně nemeandrovat.

Racionální ekonomické chováníRacionální ekonomické chování

• více peněz je lepší než více peněz je lepší než méně peněz,méně peněz,

• peníze dřív jsou lepší než peníze dřív jsou lepší než peníze později,peníze později,

• menší riziko je lepší než menší riziko je lepší než větší riziko,větší riziko,

Racionální ekonomické chováníRacionální ekonomické chováníVýnos

Riziko

Vzácnost a užitečnostVzácnost a užitečnostStatky jsou užitečné, protože uspokojují Statky jsou užitečné, protože uspokojují

naše potřeby. naše potřeby.

Množství naprosté většiny zdrojů Množství naprosté většiny zdrojů k produkci statků je omezené, takže k produkci statků je omezené, takže

zdroje jsou vzácné. zdroje jsou vzácné. Logicky jsou potom vzácné i Logicky jsou potom vzácné i

vyprodukované statky. vyprodukované statky.

Vzácnost a užitečnostVzácnost a užitečnost

Konkrétními příklady vzácných zdrojů jsou:Konkrétními příklady vzácných zdrojů jsou:

• Půda: množství půdy na Zemi je omezené.Půda: množství půdy na Zemi je omezené.

• Práce: množství osob, které jsou schopné Práce: množství osob, které jsou schopné pracovat, je omezené.pracovat, je omezené.

• Kapitálové statky, čili statky sloužící k Kapitálové statky, čili statky sloužící k produkci dalších statků.produkci dalších statků.

Klíčové otázky mikroekonomie jsou:Klíčové otázky mikroekonomie jsou:

Co se bude produkovat?Co se bude produkovat?

Které statky budou produkovány a Které statky budou produkovány a v jakém množství?v jakém množství?

Jakým způsobem budou tyto statky Jakým způsobem budou tyto statky produkovány a kdo je bude produkovány a kdo je bude

produkovat?produkovat?

Kdo bude vyprodukované statky Kdo bude vyprodukované statky spotřebovávat?spotřebovávat?

Všeobecná rovnováha a dynamika ekonomického systému

Teorie všeobecné rovnováhy byla vytvořena Teorie všeobecné rovnováhy byla vytvořena koncem 19. století francouzským ekonomem koncem 19. století francouzským ekonomem

Léonem Walrasem pro statický model Léonem Walrasem pro statický model hospodářství.hospodářství.

• výroba probíhá při daném množství výrobních faktorů, výroba probíhá při daném množství výrobních faktorů, • v ekonomice působí konstantní množství nezávislých v ekonomice působí konstantní množství nezávislých

osob disponujících určitou kapacitou výrobních osob disponujících určitou kapacitou výrobních faktorů, které nabízejí firmám,faktorů, které nabízejí firmám,

• spotřebitelé maximalizují své funkce užitku při spotřebitelé maximalizují své funkce užitku při rozpočtových omezeních apod.rozpočtových omezeních apod.


Léon Léon Walras Walras (1834 – 1910),(1834 – 1910), francouzský ekonom,francouzský ekonom,

profesor švýcarské univerzity v Lausanneprofesor švýcarské univerzity v Lausanne

zakladatel Lausannské neoklasické školy,zakladatel Lausannské neoklasické školy,

tvůrce modelu ekonomické rovnováhytvůrce modelu ekonomické rovnováhy,,fixní parametry, neomezené podnikání, dokonalá fixní parametry, neomezené podnikání, dokonalá

konkurence,konkurence,

„„Cena je činitel rovnováhy“;Cena je činitel rovnováhy“;

„„Rovnováha je odvozena z chování spotřebitele“;Rovnováha je odvozena z chování spotřebitele“;

Je považován za otce matematického Je považován za otce matematického modelování.modelování.

„Walras je největší ekonom všech dob.“ Keynes

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lwalras.jpg


Walrasův model pomohl mimo jiné Walrasův model pomohl mimo jiné při hledání způsobu popisu chování při hledání způsobu popisu chování subjektů v podmínkách neurčitosti, subjektů v podmínkách neurčitosti,

stimuloval řešení problému stimuloval řešení problému rozdělování rozdělování

a dal impuls pro vytvoření teorie a dal impuls pro vytvoření teorie ekonomického blahobytu. ekonomického blahobytu.


Model všeobecné ekonomické Model všeobecné ekonomické rovnováhy můžeme přes veškerá rovnováhy můžeme přes veškerá

jeho zjednodušení i skutečnosti, že jeho zjednodušení i skutečnosti, že všeobecné ekonomické rovnováhy všeobecné ekonomické rovnováhy

nelze v praxi dosáhnout, chápat jako nelze v praxi dosáhnout, chápat jako významný příspěvek k významný příspěvek k pochopení pochopení

role tržního mechanismurole tržního mechanismu. .


Walrasův model všeobecné rovnováhy, Walrasův model všeobecné rovnováhy, který byl formulován v podobě který byl formulován v podobě složité soustavy diferenciálních složité soustavy diferenciálních

rovnic, byl zdokonalen, a na počátku rovnic, byl zdokonalen, a na počátku 20. století průběžně vylepšován 20. století průběžně vylepšován italským ekonomem italským ekonomem Vilfredem Vilfredem

ParetoPareto..

Všeobecná rovnováha a dynamika Všeobecná rovnováha a dynamika ekonomického systémuekonomického systému

Vilfred Pareto Vilfred Pareto (1848 – 1923),(1848 – 1923), italský ekonom, sociolog a politologitalský ekonom, sociolog a politolog

profesor švýcarské univerzity v Lausanneprofesor švýcarské univerzity v Lausanne

představitel Lausannské neoklasické školy,představitel Lausannské neoklasické školy,

rozpracoval model ekonomické rovnováhyrozpracoval model ekonomické rovnováhy ,,

navrhl analýzu indiferenčních křivek,navrhl analýzu indiferenčních křivek,

po něm je pojmenováno paretovské optimum;po něm je pojmenováno paretovské optimum;

zabýval se teorií elit.zabýval se teorií elit.

Položil základy ekonomie blahobytu.Položil základy ekonomie blahobytu.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vilfredo_Pareto.jpg

Model 2*2*2*2Model 2*2*2*2 • dva vstupy do výroby, dva vstupy do výroby,

• dva výrobci,dva výrobci,

• výrobci produkují dva výrobci produkují dva statky/výstupy statky/výstupy

• dva spotřebitele, dva spotřebitele,

• spotřebitelé spotřebovávají dva spotřebitelé spotřebovávají dva výstupy/spotřební statky.výstupy/spotřební statky.

Model 2*2*2*2Model 2*2*2*2

Výrobce 1

Výrobce 2

Spotřebitel 1

Spotřebitel 2

Q1

Q1

Q2

Q2

Q´1

Q´1

Q´2

Q´2

Základní předpoklady všeobecné Základní předpoklady všeobecné ekonomické rovnováhyekonomické rovnováhy

1.1. Mezní výstupMezní výstup MQ´MQ´ všech firem jevšech firem je stejnýstejný..

2.2. Mezní míra transformace produktuMezní míra transformace produktu MRTPMRTP je u všech firemje u všech firem stejnástejná..

3.3. Mezní míra technické substituceMezní míra technické substituce MRTSMRTS všech výstupů jevšech výstupů je stejnástejná..

4.4. Mezní užitek ze spotřeby každého statku Mezní užitek ze spotřeby každého statku MUMU v případě v případě každého spotřebitele je každého spotřebitele je stejnýstejný..

5.5. Mezní míra substituce ve spotřebě Mezní míra substituce ve spotřebě MRSCMRSC všech spotřebitelů všech spotřebitelů je je stejnástejná..

6.6. Mezní míra substituce každého ze spotřebitelů Mezní míra substituce každého ze spotřebitelů MRSCMRSC se se rovnárovná mezní míře transformace produktu každé z firemmezní míře transformace produktu každé z firem MRTPMRTP..


Ekonomický systém ve stavu Ekonomický systém ve stavu všeobecné rovnováhy je paretovsky všeobecné rovnováhy je paretovsky

efektivníefektivní – nelze v něm zvýšit – nelze v něm zvýšit produkci nějakého statku jinak než produkci nějakého statku jinak než

za cenu snížení produkce jiného za cenu snížení produkce jiného statku, statku, ani zvýšit užitek nějakého ani zvýšit užitek nějakého

spotřebitele jinak než na úkor jiného spotřebitele jinak než na úkor jiného spotřebitele.spotřebitele.


Při paretovském zlepšení ve Při paretovském zlepšení ve výroběvýrobě lze lze zvýšit produkci nějakého statku, aniž zvýšit produkci nějakého statku, aniž by se snížila produkce jiného statku, by se snížila produkce jiného statku,

případně zvýšit produkci všech statků.případně zvýšit produkci všech statků. Při paretovském zlepšení ve Při paretovském zlepšení ve spotřeběspotřebě lze zvýšit užitek nějakého spotřebitele, lze zvýšit užitek nějakého spotřebitele,

aniž by se snížil užitek jiného aniž by se snížil užitek jiného spotřebitele, případně lze zvýšit užitek spotřebitele, případně lze zvýšit užitek

všech spotřebitelů. všech spotřebitelů.

Rovnost mezních výstupůRovnost mezních výstupůPodmínkou rovnováhy, kdy více producentů Podmínkou rovnováhy, kdy více producentů

prostřednictvím jednoho vstupu prostřednictvím jednoho vstupu QQ produkuje jeden stejný výstup produkuje jeden stejný výstup Q´Q´, je, že , je, že

pokud jeden producent zvýší vstup o určitý pokud jeden producent zvýší vstup o určitý počet jednotek a zároveň 2. producent sníží počet jednotek a zároveň 2. producent sníží

vstup o stejný počet jednotek, vzroste u vstup o stejný počet jednotek, vzroste u prvního producenta mezní výstup prvního producenta mezní výstup MQ´MQ´ o o

stejný počet jednotek, o který u 2. stejný počet jednotek, o který u 2. producenta mezní výstup poklesne. producenta mezní výstup poklesne.

MQ´MQ´11 = MQ´ = MQ´22. .

IzokvantaIzokvanta

je křivka stejné produkce, je křivka stejné produkce, udává veškeré kombinace udává veškeré kombinace

dvou výrobních faktorů, jež dvou výrobních faktorů, jež vedou k produkci stejného vedou k produkci stejného

množství výstupu.množství výstupu.

Prostor pro průběh indiferentních křivekProstor pro průběh indiferentních křivek

dokonalý substitut

dokonalý komplement

Q´1

Q´2

Q´2= U/Q´1

Q´2= U- Q´1

U = Q´1 . Q´2

U = Q´1 + Q´2

Krabicový diagramKrabicový diagramMáme k dispozici celkem 40 jednotek 1. VF faktoru a 30 jednotek 2. VF faktoru. V bodě A používáme 25 jednotek 1. VF a 14 jednotek 2. VF k produkci 1. statku, zbylých 15 jednotek 1. VF a 16 jednotek 2. VF můžeme použít k produkci 2. statku.

Krabicový diagramKrabicový diagramKaždá izokvanta udává určité množství produkce, přičemž platí: čím dále je izokvanta od počátku

souřadnic, tím více daného statku produkujeme.

Krabicový diagram - Krabicový diagram - rovnováha ve výroběrovnováha ve výrobě Při přesunu z X do E, zvýšíme produkci jak prvního tak

druhého statku – v případě prvního statku se přesuneme z izokvanty Q´1

1 na izokvantu Q´12 a v případě druhého statku se přesuneme

z izokvanty Q´21 na izokvantu Q´2

2

Smluvní křivkaSmluvní křivka V bodě dotyku izokvant jsou mezní míry technické substituce MRTS pro první i druhý statek shodné. Graficky to lze vyjádřit tak, že v bodě dotyku má tečna k izokvantě prvního statku i

k izokvantě druhého statku stejný sklon (směrnici).

Rovnováha ve výroběRovnováha ve výrobě Podmínkou dosažení rovnováhy ve výrobě je: mezní míra technické substituce při výrobě obou spotřebních statků rovná.

MRTS1 = MRTS2 MRTS1 … mezní míra technické substituce při výrobě prvního statku, MRTS2 … mezní míra technické substituce při výrobě druhého statku

Tečna k izokvantám v bodě jejich Tečna k izokvantám v bodě jejich dotyku a průnikudotyku a průniku

V bodě průniku izokvanty prvního statku a izokvanty druhého statku platí MRTS1N ≠ MRTS2N.

Podmínka rovnováhy ve výroběPodmínka rovnováhy ve výrobě

Podmínkou rovnováhy, tj. Podmínkou rovnováhy, tj. paretovské efektivnosti, ve paretovské efektivnosti, ve

výroběvýrobě (produkci)(produkci) je, že je, že mezní mezní míry technické substitucemíry technické substituce při produkci oboupři produkci obou (všech)(všech)

statků jsou stejné.statků jsou stejné.

Odvození hranice produkčních možností Odvození hranice produkčních možností PPFPPF ze smluvní křivky CC ve výroběze smluvní křivky CC ve výrobě

Mezní míra transformace produktuMezní míra transformace produktu

Poměr, Poměr, o kolik zvětšujeme produkci jednoho statku, o kolik zvětšujeme produkci jednoho statku, a o kolik snižujeme produkci druhého statkua o kolik snižujeme produkci druhého statku , je , je mezní míra transformace produktu mezní míra transformace produktu MRTPMRTP,,

Platí, že v čitateli je změnu statku, jehož množství Platí, že v čitateli je změnu statku, jehož množství zvětšujeme, a ve jmenovateli změnu statku, jehož zvětšujeme, a ve jmenovateli změnu statku, jehož množství snižujeme:množství snižujeme:

MRTP = MRTP = Q´Q´22//Q´Q´11,,

Q´Q´22 … … změna statku, jehož množství zvyšujeme,změna statku, jehož množství zvyšujeme,

Q´Q´11 … … změna statku, jehož množství snižujeme.změna statku, jehož množství snižujeme.

Mezní míra transformace produktuMezní míra transformace produktu

Producentovi bude indiferentní, jakou Producentovi bude indiferentní, jakou kombinaci statků bude produkovat, kombinaci statků bude produkovat, pokud se mezní míra transformace pokud se mezní míra transformace produktu bude rovnat cenovému poměru produktu bude rovnat cenovému poměru daných statků.daných statků.

MRTP = MRTP = Q´Q´22//Q´Q´11 = PQ´ = PQ´11/PQ´/PQ´22

Je-li Je-li MRTPMRTP odlišná od cenového poměru, vyplatí se odlišná od cenového poměru, vyplatí se producentovi zvyšovat produkci nějakého statku producentovi zvyšovat produkci nějakého statku

a snižovat produkci jiného statku.a snižovat produkci jiného statku.

Mezní míra transformaceMezní míra transformace

Pokud má být alokace (umístnění) zdrojů v případě 2 firem, 2 výstupů paretovsky efektivní, musí být mezní míra transformace výstupu u obou firem stejná.

MRTPMRTP11 = MRTP = MRTP22

MRTP1 … mezní míra transformace u statků produkovaných 1. firmou MRTS2 … mezní míra transformace u statků produkovaných 2. firmou

Optimum v případě dvě firmy, dva Optimum v případě dvě firmy, dva výstupyvýstupy

Obecně vyjádřeno, má-li daný systém (společnost) produkovat maximální množství všech statků, musí být jejich mezní míry

transformace produktu shodné.

hranice produkčních možností

Optimum v případě 2 firmy, 2 výstupyOptimum v případě 2 firmy, 2 výstupy

Obecně vyjádřeno, má-li daný

systém vyprodukovat

maximální množství

statků, musí být všechny mezní míry

transformace produktu MRTP

shodné.

hranice produkčních možností

Komplexní grafické vyjádření všeobecné Komplexní grafické vyjádření všeobecné rovnováhyrovnováhy – panel A a B

Model 2x2x2x2

4 firmy

3 firmy

Komplexní grafické vyjádření všeobecné Komplexní grafické vyjádření všeobecné rovnováhyrovnováhy – panel C

Model 2x2x2x2

Příklad 2Příklad 2 Model 2x2x2x2

Mezní míra substituce MRSC všech spotřebitelů je 4/1.Mezní míra substituce MRSC všech spotřebitelů je 4/1.Mezní míra transformace produktu MRTP všech výrobců je 1/4.Mezní míra transformace produktu MRTP všech výrobců je 1/4.Znázorněte graficky co se bude dít z hlediska rovnováhy firmy a Znázorněte graficky co se bude dít z hlediska rovnováhy firmy a rovnováhy odvětví (zvlášť pro statek ´Q´rovnováhy odvětví (zvlášť pro statek ´Q´1 1 a statek ´Q´a statek ´Q´2) 2)

MRSC = MRSC = Δ Δ Q´Q´22//ΔΔ Q´ Q´11 = 4/1 = 4/1MRTP = MRTP = ΔΔ Q´ Q´22/ / ΔΔ Q´ Q´11 = 1/4 = = 1/4 = PPQ´1Q´1/P/PQ´2Q´2

MRSC MRSC ≠≠ MRTP nenastává výrobně tržní rovnováha. MRTP nenastává výrobně tržní rovnováha. Jelikož MRSC Jelikož MRSC > > MRTP vzniká, jak je zřejmé z obrázku,MRTP vzniká, jak je zřejmé z obrázku,v odvětví v odvětví Q´Q´11 na trhu na trhu nedostateknedostatek, , v odvětví v odvětví Q´Q´22 přebytekpřebytek. . V odvětví V odvětví Q´Q´11 je nedostatek na trhu, neboť cena je zde nízká, je nedostatek na trhu, neboť cena je zde nízká, v odvětví v odvětví Q´Q´22 je přebytek na trhu, neboť cena je zde vysoká. je přebytek na trhu, neboť cena je zde vysoká.Výrobci budou vyrábět více statku Výrobci budou vyrábět více statku Q´Q´1 1 a méně a méně Q´Q´22

Poměr cenPoměr cen PPQ´1Q´1/P/PQ´2 Q´2 porosteporoste..

Příklad 2Příklad 2

Model 2x2x2x2

V odvětví V odvětví Q´Q´11vzniká nedostatek na trhu statků, v odvětví vzniká nedostatek na trhu statků, v odvětví Q´Q´22 přebytek.přebytek.

Q´11

MRTP

MRTP

Q´1

Q´2

Q´10

Q´21

Q´20

MRSC

MRSC

PPF


Model 2x2x2x2

Protože rovněž spotřebitelé zvyšují spotřebu statku Q´1 a snižují spotřebu statku Q´2, mění se jejich mezní míry substituce MRSC. Dodatečná jednotka statku Q´1 bude spotřebitelům přinášet menší užitek. Další jednotka statku Q´2, které se spotřebitelé vzdávají, jim bude přinášet vyšší užitek. Graficky dochází k posunu smluvní křivky CC z polohy CC1 do polohy CC0, a tečna s, vyjadřující mezní míru substituce MRSC, se posouvá z polohy s1 do polohy s0. V rovnovážné situaci (body E0 a B) je mezní míra substituce MRSC rovna mezní míře transformace produktu MRTP, což je graficky vyjádřeno tím, že tečna s0 (vyjadřující MRSC) má stejný sklon jako tečna t0 (vyjadřující MRTP).


Model 2x2x2x2

• Cena statku Q´1, kterou stanovili producenti, je pro spotřebitele nízká, cena statku Q´2 je vysoká.

• Spotřebitelé by za ceny výrobců kupovali 1. statek a nekupovali 2. statek. Na trhu 1. statku by vznikl nedostatek, 2. statku přebytek.

• Výrobci by zjistili, že mohou zvyšovat cenu 1. statku, a že musí snižovat cenu 2. statku. Změnil by se tedy cenový poměr mezi 1. a 2. statkem.

• Výrobci vyrábějící 1. statek by dosahovali kladného ekonomického zisku, výrobci vyrábějící 2. statek by se dostali do ekonomické ztráty.

• Do odvětví, ve kterém se vyrábí 1. statek, by začali vstupovat další výrobci, a z odvětví, ve kterém se vyrábí 2. statek, by začali výrobci vystupovat.

• Zvýšení výroby 1. statku a snížení výroby 2. statku povede k tomu, že se začnou měnit mezní míry transformace produktu u obou statků.

• Výše uvedené změny MRSC, cenových poměrů, a MRTP mezi 1. a 2. statkem by pokračovaly tak dlouho, dokud by nenastala rovnost MRSC = MRTP. Obě mezní míry budou rovny cenovému poměru obou statků. Jen v takovém případě nevzniká nerovnováha.

Základní předpoklady všeobecné Základní předpoklady všeobecné ekonomické rovnováhyekonomické rovnováhy

1.1. Mezní výstup Mezní výstup MQ´MQ´ všech firem je všech firem je stejnýstejný..

2.2. Mezní míra transformace produktu Mezní míra transformace produktu MRTPMRTP je u všech firem je u všech firem stejnástejná..

3.3. Mezní míra technické substituce Mezní míra technické substituce MRTSMRTS všech výstupů je všech výstupů je stejnástejná..

4.4. Mezní užitek ze spotřeby každého statku Mezní užitek ze spotřeby každého statku MUMU v případě v případě každého spotřebitele je každého spotřebitele je stejnýstejný..

5.5. Mezní míra substituce ve spotřebě Mezní míra substituce ve spotřebě MRSCMRSC všech spotřebitelů všech spotřebitelů je je stejnástejná..

6.6. Mezní míra substituce každého ze spotřebitelů Mezní míra substituce každého ze spotřebitelů MRSCMRSC se se rovnárovná mezní míře transformace produktu každé z firem mezní míře transformace produktu každé z firem MRTPMRTP..

Základní otázky, které umožňuje nastolit Základní otázky, které umožňuje nastolit koncept všeobecné ekonomické rovnováhykoncept všeobecné ekonomické rovnováhy

1.1. Jak reaguje ekonomický systém na narušení Jak reaguje ekonomický systém na narušení rovnováhy, tj. k jakým tendencím uvnitř rovnováhy, tj. k jakým tendencím uvnitř systému dochází, pokud není v rovnováze?systému dochází, pokud není v rovnováze?

2.2. Co může do ekonomického systému vnášet Co může do ekonomického systému vnášet nerovnováhu, respektive čím může být nerovnováhu, respektive čím může být vyvolávána nerovnováha ekonomického vyvolávána nerovnováha ekonomického systému?systému?

3.3. Co ekonomickému systému brání v obnově Co ekonomickému systému brání v obnově rovnováhy, respektive co působí proti rovnováhy, respektive co působí proti tendencím směřujícím k obnově rovnováhy?tendencím směřujícím k obnově rovnováhy?


1.1. Na každý ekonomický systém působí v každou Na každý ekonomický systém působí v každou chvíli řada nejrůznějších vlivů a faktorů, které chvíli řada nejrůznějších vlivů a faktorů, které narušují jeho rovnováhu, případně jej vyvádějí ze narušují jeho rovnováhu, případně jej vyvádějí ze stavů blízkých k rovnováze.stavů blízkých k rovnováze.

2.2. Ekonomický systém na tyto vlivy a faktory reaguje Ekonomický systém na tyto vlivy a faktory reaguje posuny, které směřují k obnově rovnováhy.posuny, které směřují k obnově rovnováhy.

3.3. Tendencím (posunům) směřujícím k obnově Tendencím (posunům) směřujícím k obnově rovnováhy ovšem brání řada prvků ekonomického rovnováhy ovšem brání řada prvků ekonomického systému či podmínek, v nichž reálný ekonomický systému či podmínek, v nichž reálný ekonomický systém funguje.systém funguje.


V reálných ekonomických systémech se V reálných ekonomických systémech se můžeme setkat s následujícími jevy:můžeme setkat s následujícími jevy:

1.1. Na ekonomický systém působí některé vlivy Na ekonomický systém působí některé vlivy natolik intenzivně a často, že systém se není natolik intenzivně a často, že systém se není schopen dostatečně schopen dostatečně přiblížitpřiblížit rovnováze. rovnováze.

2.2. V ekonomickém systému jsou natolik silné V ekonomickém systému jsou natolik silné bariéry obnovy rovnováhy, že systém zůstává bariéry obnovy rovnováhy, že systém zůstává v v nerovnovážnénerovnovážné situaci situaci dlouhodobědlouhodobě..

Faktory nerovnováhyFaktory nerovnováhy

• Inovace.Inovace.

• Vlivy přirozeného prostředí, ve Vlivy přirozeného prostředí, ve kterém působí ekonomický systém.kterém působí ekonomický systém.

• Důsledky společenského kontextu Důsledky společenského kontextu ekonomického systému.ekonomického systému.

• Státní zásahy.Státní zásahy.

Bariéry obnovy rovnováhyBariéry obnovy rovnováhy

• Transakční nákladyTransakční náklady na vstup do odvětví či na vstup do odvětví či výstup z odvětví.výstup z odvětví.

• Vlastnické bariéryVlastnické bariéry vstupu do odvětví. vstupu do odvětví.

• Administrativní bariéryAdministrativní bariéry vstupu do odvětví. vstupu do odvětví.

• Efekt Efekt výnosů z rozsahuvýnosů z rozsahu a nedokonalosti a nedokonalosti kapitálového trhu.kapitálového trhu.

• Informační bariéryInformační bariéry mezi fungováním trhu mezi fungováním trhu statků a chováním výrobců či spotřebitelů, statků a chováním výrobců či spotřebitelů, nedostatečná informovanost výrobců či nedostatečná informovanost výrobců či spotřebitelů o situaci na trhu.spotřebitelů o situaci na trhu.

Faktory nerovnováhyFaktory nerovnováhy

Jakákoliv změna vyvádí Jakákoliv změna vyvádí systém ze stavu všeobecné systém ze stavu všeobecné

rovnováhyrovnováhy

(pokud by se v něm nacházel).(pokud by se v něm nacházel).

K nejčastějším změnám K nejčastějším změnám přitom patří inovace.přitom patří inovace.

Bariéry obnovy rovnováhyBariéry obnovy rovnováhy

Proces obnovování všeobecné Proces obnovování všeobecné rovnováhy je narušován řadou rovnováhy je narušován řadou

vlivů. vlivů.

K nejdůležitějším patří bariéry K nejdůležitějším patří bariéry vstupu do odvětví a bariéry vstupu do odvětví a bariéry

výstupu z odvětví.výstupu z odvětví.

Odvození hranice produkčních možností Odvození hranice produkčních možností (PPF)(PPF)

Mezní míra transformace produktu Mezní míra transformace produktu MRTP MRTP je dána je dána sklonem tečen sklonem tečen ttAA, , ttBB, , ttCC křivky křivky PPFPPF..

Interpretace trojúhelníků Interpretace trojúhelníků křivky křivky PPFPPFA.A. Když vyrábíme velké množství 2. statku, musíme Když vyrábíme velké množství 2. statku, musíme

obětovat velké množství 1. statku, pokud chceme obětovat velké množství 1. statku, pokud chceme výrobu 2. statku ještě zvýšit. výrobu 2. statku ještě zvýšit.

B.B. Odpovídá situaci výroby přibližně stejného množství Odpovídá situaci výroby přibližně stejného množství 1. i 2. statku, při zvýšení množství kteréhokoliv 1. i 2. statku, při zvýšení množství kteréhokoliv statku stačí obětovat srovnatelné množství statku stačí obětovat srovnatelné množství zbývajícího statku.zbývajícího statku.

C.C. V případě, že vyrábíme mnoho 1. statku, je situace V případě, že vyrábíme mnoho 1. statku, je situace opačná než v případě A. Pokud chceme dále zvýšit opačná než v případě A. Pokud chceme dále zvýšit produkci 1. statku, musíme ke zvýšení produkce produkci 1. statku, musíme ke zvýšení produkce použít i zdroje, které mají komparativní výhodu použít i zdroje, které mají komparativní výhodu v produkci 2. statku.v produkci 2. statku.

Důvody konkávního tvaru Důvody konkávního tvaru křivky křivky PPFPPF

1.1. Působí zákon klesajících výnosů při výrobě Působí zákon klesajících výnosů při výrobě každého z výstupůkaždého z výstupů (tak tomu nemusí být vždy, (tak tomu nemusí být vždy, zákon klesajících výnosů se může začít projevovat zákon klesajících výnosů se může začít projevovat až za hranicí dosažitelných kombinací).až za hranicí dosažitelných kombinací).

2.2. Pokud jsou některé vstupy vhodnější pro Pokud jsou některé vstupy vhodnější pro výrobu jednoho výstupuvýrobu jednoho výstupu (statku)(statku) a méně a méně vhodné pro výrobu druhého výstupuvhodné pro výrobu druhého výstupu (statku).(statku).

3.3. Pokud jsou vyráběné statky různě náročné Pokud jsou vyráběné statky různě náročné z hlediska použitých vstupů.z hlediska použitých vstupů.

Hranice produkčních možností PPFHranice produkčních možností PPF

znázorňuje veškeré kombinace dvou statků, znázorňuje veškeré kombinace dvou statků, kdy nelze zvýšit produkci 1. statku jinak kdy nelze zvýšit produkci 1. statku jinak

než snížením produkce 2. statku. než snížením produkce 2. statku.

Pokud se nacházíme na hranici produkčních Pokud se nacházíme na hranici produkčních možností, je produkce paretovsky možností, je produkce paretovsky

efektivní. efektivní.

PPF má obvykle konkávní charakter, který PPF má obvykle konkávní charakter, který plyne zejména z toho, že některé vstupy se plyne zejména z toho, že některé vstupy se

více hodí k produkci určitého statku.více hodí k produkci určitého statku.

Hranice produkčních možností u Hranice produkčních možností u komplementů a substitutůkomplementů a substitutů

Hranice produkčních možností u Hranice produkčních možností u komplementů a substitutůkomplementů a substitutů

Q´2

Q´1

Q´2max

Q´2max

Krabicový diagram ve výroběKrabicový diagram ve výrobě

Průběh křivky Průběh křivky PPFPPF lze odvodit od smluvní křivky lze odvodit od smluvní křivky CC. CC. Využití modelu 2x2x2x2.Využití modelu 2x2x2x2.

Odvození tvaru hranice produkčních Odvození tvaru hranice produkčních možností z izokvantmožností z izokvant

Osy vyjadřují maximální množství jednoho statku a Osy vyjadřují maximální množství jednoho statku a maximální množství druhého statku.maximální množství druhého statku.

Odvození tvaru hranice produkčních Odvození tvaru hranice produkčních možností z izokvantmožností z izokvant

A.A. Když vyrábíme velké množství 2. statku, musíme Když vyrábíme velké množství 2. statku, musíme obětovat velké množství 1. statku, pokud chceme obětovat velké množství 1. statku, pokud chceme výrobu 2. statku ještě zvýšit. výrobu 2. statku ještě zvýšit.

B.B. Odpovídá situaci výroby přibližně stejného množství Odpovídá situaci výroby přibližně stejného množství 1. i 2. statku, při zvýšení množství kteréhokoliv 1. i 2. statku, při zvýšení množství kteréhokoliv statku stačí obětovat srovnatelné množství statku stačí obětovat srovnatelné množství zbývajícího statku.zbývajícího statku.

C.C. V případě, že vyrábíme mnoho 1. statku, je situace V případě, že vyrábíme mnoho 1. statku, je situace opačná než v případě A. Pokud chceme dále zvýšit opačná než v případě A. Pokud chceme dále zvýšit produkci 1. statku, musíme ke zvýšení produkce produkci 1. statku, musíme ke zvýšení produkce použít i zdroje, které mají komparativní výhodu použít i zdroje, které mají komparativní výhodu v produkci 2. statku.v produkci 2. statku.

Efektivnost ve směněEfektivnost ve směně

Diagram zobrazuje všechny kombinace užitků Diagram zobrazuje všechny kombinace užitků dvou spotřebitelů.dvou spotřebitelů.

Hranice užitkových možností Hranice užitkových možností (křivka (křivka dosažitelného užitku, UPF)dosažitelného užitku, UPF)

Křivka zobrazuje maximální hodnoty užitku 1. a 2. Křivka zobrazuje maximální hodnoty užitku 1. a 2. spotřebitele.spotřebitele.

Křivka dosažitelného užitku UPFKřivka dosažitelného užitku UPF

Křivka Křivka (hranice)(hranice) dosažitelného užitku dosažitelného užitku UPF zobrazuje veškeré kombinace, UPF zobrazuje veškeré kombinace,

kdy nelze zvýšit užitek jednoho kdy nelze zvýšit užitek jednoho spotřebitele jinak než za cenu snížení spotřebitele jinak než za cenu snížení

užitku druhého spotřebitele. užitku druhého spotřebitele.

Pokud se nacházíme na UPF, je systém Pokud se nacházíme na UPF, je systém z hlediska rozdělení statků mezi z hlediska rozdělení statků mezi

spotřebitele paretovsky efektivní.spotřebitele paretovsky efektivní.

Metoda úplného dobře strukturovaného Metoda úplného dobře strukturovaného výčtuvýčtu

Metoda úplného dobře Metoda úplného dobře strukturovaného výčtu spočívá ve strukturovaného výčtu spočívá ve snaze uvést všechny případy, které snaze uvést všechny případy, které

spadají do určité oblasti, kterou spadají do určité oblasti, kterou zadáme či vymezíme prostřednictvím zadáme či vymezíme prostřednictvím

pojmů. pojmů.

Označení „úplný“ poukazuje na to, o co se Označení „úplný“ poukazuje na to, o co se při každé snaze o výčet snažíme.při každé snaze o výčet snažíme.

Postup vytváření co nejúplnějšího výčtuPostup vytváření co nejúplnějšího výčtu

1.1. Nejdříve vytvoříme nějaký prostý výčet.Nejdříve vytvoříme nějaký prostý výčet.

2.2. Pak se snažíme o to, aby byl tento výčet co nejvíce úplný.Pak se snažíme o to, aby byl tento výčet co nejvíce úplný.

3.3. Zjišťujeme, že prakticky každý člověk může vnést do příslušného Zjišťujeme, že prakticky každý člověk může vnést do příslušného výčtu něco vlastního, původního, co by nás třeba ani nenapadlo, a výčtu něco vlastního, původního, co by nás třeba ani nenapadlo, a proto využíváme podněty druhých, např. takto:proto využíváme podněty druhých, např. takto:- formou studia odborné literatury pojednávající o příslušné oblasti,- formou studia odborné literatury pojednávající o příslušné oblasti,- formou konzultací s dalšími osobami,- formou konzultací s dalšími osobami,- formou brainstormingu. - formou brainstormingu.

4.4. V určité fázi sestavování výčtu zjišťujeme, že je nutné jej V určité fázi sestavování výčtu zjišťujeme, že je nutné jej strukturovat, tj. rozlišovat obecné a dílčí případy obecného v strukturovat, tj. rozlišovat obecné a dílčí případy obecného v samotném výčtu.samotném výčtu.

5.5. Návazně na to pak začínáme zjišťovat, že strukturaci lze provést více Návazně na to pak začínáme zjišťovat, že strukturaci lze provést více způsoby, a že daná oblast má více rozměrů, ve kterých ji můžeme způsoby, a že daná oblast má více rozměrů, ve kterých ji můžeme sledovat. sledovat.

Postup vytváření co nejúplnějšího výčtuPostup vytváření co nejúplnějšího výčtu

Metoda úplného strukturovaného výčtu spočívá ve Metoda úplného strukturovaného výčtu spočívá ve snaze zachytit všechny případy, které spadají snaze zachytit všechny případy, které spadají

do sledované oblasti, kterou vymezíme do sledované oblasti, kterou vymezíme prostřednictvím pojmů.prostřednictvím pojmů.

Metoda úplného výčtu slouží k tomu, abychom Metoda úplného výčtu slouží k tomu, abychom nalezli co nejvíce cest k dosažení určitého cíle, a nalezli co nejvíce cest k dosažení určitého cíle, a

abychom zachytili co nejvíce souvislostí mezi abychom zachytili co nejvíce souvislostí mezi body výčtubody výčtu. .

Tímto se zvyšuje efektivita dosažení cíle.Tímto se zvyšuje efektivita dosažení cíle.

Děkuji za pozornost.Děkuji za pozornost.

Teoretický seminář VŠFSTeoretický seminář VŠFS

Jiří MiholaJiří Mihola

[email protected] [email protected] www.median-os.cz

teorie všeobecné rovnováhy

Documents