autismus

Autismus

Vybrala jsem si téma autismu, protože jsem studentka speciální pedagogiky a autismus je zařazen v osnovách

mého studia speciální pedagogiky. Kromě toho mne problematika autismu zajímá, zejména pro svou nejasnou

etiologii, a už jsem jednou tuto tématiku jako seminární práci zpracovávala. Téma jsem zpracovala pouze

na základě faktů pro základní orientaci v této poruše.

Kličová skolva: Autismus, diagnostika, etiologie, triáda, Dětský autismus, Atypický autismus, Aspergerův syndrom,

Jiná dezintegrační porucha, Jiné pervazivní vývojové poruchy, Rettův syndrom

Anotace: Text se zabývá fakty poruchy autistického spektra neboli autismu. Definuje pojem autismu, popisuje

diagnostiku této poruchy, její výskyt a příčiny vzniku. Dále uvádí typické oblasti, které tato porucha postihuje a

další nespecifické rysy této poruchy. A v neposlední řadě klasifikuje jednotlivé druhy autismu.

Autismus je celoživotní, pervazivní, neuro-vývojová porucha, která se projevuje kvalitativním postižením ve vývoji

oblasti verbální a neverbální komunikace, porozumění sociálním vztahům a představivosti. Je to vrozené postižení

mozkových funkcí, které dítěti umožňují komunikaci, sociální interakci, fantazii a kreativitu.

K diagnostice poruchy autistického spektra jsou využívány dva diagnostické systémy – diagnostická kritéria vydaná

Světovou zdravotnickou organizací MKN-10 (Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize z roku 1992, v ČR platnost

od roku 1993) a kritéria vydaná Americkou psychiatrickou asociací DSM-IV v roce 1994. Přičemž je diagnostika

velmi obtížná. V České republice se diagnóza autismu vyskytuje zřídka díky neznalosti problematiky autismu.

Prevalence je udávána v závislosti na posuzovacích kritériích v rozmezí 15–60 nemocných z 10 000 narozených

dětí s méně výraznou převahou mužů.

Etiologie je dosud nejasná. Autismus je vrozený a má neurobiologický základ. Výraznou roli hrají i genetické

faktory a určitou váhu mohou mít také rizikové faktory v těhotenství. Předpokládá se, že různé projevy budou mít

i různé příčiny vzniku.

Pro poruchu autistického spektra je charakteristická tzv. triáda problémových oblastí.

1. Sociální interakce a sociální chování – což je neschopnost vytvářet vztahy, malá schopnost spontánně sdílet radost a malá schopnost empatie.

2. Komunikace – Opožděný vývoj řeči nebo se řeč nevyvine vůbec a stereotypní nebo opakující se řeč. 3. Představivost, zájmy, hra – výrazné zaujetí pro jednu nebo více činností nebo částí předmětů či těla,

ulpívání na specifických rituálech, odpor ke změnám, stereotypní a opakující se motorické manýrování.

Další nespecifické rysy

Děti s autismem mají problém se správným užíváním jazyka a jeho gramatickou strukturou. Mluví o sobě ve třetí osobě. Periferní zrakové vnímání je pro ně atraktivnější než přímý pohled. Často chodí po špičkách, mají vychýlenou chůzi, tleskají nebo luskají prsty. Fascinuje je pohyblivá mechanika. Neobvykle reagují na některé smyslové podněty, na příklad na zvuky, vůně nebo doteky. Častá je psychická labilita. Vyskytují se problémy se spánkem nebo jídlem a chováním.

Klasifikace PAS:

Dle desáté revize Mezinárodní statistické klasifikace nemocí (1993) mezi pervazivní vývojové poruchy (ozn. F84) patří:

Dětský autismus (F84.0)– tvoří jádro PAS; stupeň závažnosti poruchy bývá různý, od mírné formy až po těžkou; problémy se musí projevit v každé části diagnostické triády. Kromě poruch v klíčových oblastech sociální interakce, komunikace a představivosti mohou lidé s autismem trpět mnoha dalšími dysfunkcemi, které se projevují navenek odlišným, abnormním až bizarním chováním. Typická je značná variabilita symptomů.

Atypický autismus (F84.1)– velmi heterogenní diagnostická jednotka, která tvoří součást autistického spektra. Dítě splňuje jen částečně diagnostická kritéria daná pro dětský autismus. Nicméně u dítěte najdeme řadu specifických sociálních, emocionálních a behaviorálních symptomů, které se s potížemi, jež mají lidé s autismem, shodují. Diagnostický systém DSM-IV. termín atypický autismus jako samostatnou kategorii nezná, užívá termín pervazivní vývojová porucha nespecifikovaná (F84.9). Lze říci, že atypický autismus je zastřešujícím termínem pro část osob, na které by se hodil vágní diagnostický výrok autistické rysy či sklony.

Aspergerův syndrom (F84.5)– „sociální dyslexie“; jedná se o velmi různorodý syndrom, má svá specifika i problémy, které mohou být stejně závažné, i když kvalitativně odlišné od ostatních PAS. Intelekt u lidí s Aspergerovým syndromem je v pásmu normy, má vliv na úroveň dosaženého vzdělání a na úroveň sebeobslužných dovedností, ale není již zaručeným prediktorem plně samostatného života v dospělosti.

Jiná dezintegrační porucha (F84.3)– poprvé popsal v roce 1908 speciální pedagog z Vídně T.Heller – popsal případy šesti dětí, u kterých mezi třetím a čtvrtým rokem došlo k výraznému regresu a nástupu těžké mentální retardace, ačkoliv předtím vývoj probíhal zcela uspokojivě – „dementia infantilis“, „Hellerův syndrom“. Po období normálního vývoje, který trvá u dezintegrační poruchy minimálně dva roky, nastává z neznámé příčiny regres v doposud nabytých schopnostech.

Jiné pervazivní vývojové poruchy (F84.8)– v Evropě se neužívá příliš často; diagnostická kritéria nejsou přesně definována. Kvalita komunikace, sociální interakce i hry je narušena, nicméně nikoli do té míry, která by odpovídala dg. autismu nebo atypickému autismu; u některých dětí je výrazně narušená oblast představivosti.

Rettův syndrom (F84.2)– geneticky podmíněný syndrom doprovázený těžkým neurologickým postižením, které má pervazivní dopad na somatické, motorické i psychické funkce -poprvé popsal rakouský dětský neurolog

Andreas Rett (1966). Stěžejní symptomy – ztráta kognitivních schopností, ataxie (porucha koordinace pohybů) a ztráta účelných schopností rukou. Výskyt pouze u dívek (chlapci s touto mutací genu nepřežívají).

THOROVÁ, K. Poruchy autistického spektra. Praha: Portál, 2006.

Důvěryhodný a odborně kvalitní

Není komerčně zaměřen

Odkazuje na použitou literaturu

Dostatečná šířka a hloubka tématu

Je uveden autor extu

O autismu.[online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: O autismu. O autismu, Autismus. 2012. DOI: ČSN ISO 690. Dostupné z: http://www.vzdelavaniaautismus.cz/o-autismu



Odkazuje na použitou literaturu


Obsahuje aktuální informace

Autismus: Portál o poruchách autistického spektra [online]. [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://www.autismus.cz/novinky-o-autismu/55.html



Je uveden autor textu



Institud pedagogicko-psychologického poradenství ČR [online]. [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://www.ippp.cz/


Text je strukturalizován pomocí odstavců a doprovázen grafickým znázorněním

Obsahuje objektivní informace



http://www.vzdelavaniaautismus.cz/o-autismu

http://www.autismus.cz/novinky-o-autismu/55.html

http://www.ippp.cz/

autismus

Documents