září 2012

Září 2012Studentský časopis

Gymnázium KOMenského Havířov

RESTART

12 Kč

INZERCE EDITORIAL | SLOVO ŠÉFREDAKTORA

Ať už chceš být novinářem, pracovat s výbornými lidmi, být bohatý, krásný, skvělý, ať už si chceš užít zábavu nebo jen ovlád-nout svět, práce v Komárovi je to pravé pro TEBE!

Kontaktujte nás na emailové adrese: [email protected]

SPOLEČNĚ do budoucnosti jen

s KOMÁREM!

Záříjové číslo časopisu Komár je v prodeji pouze v prostorách školy Gymnázia Komenského v Havířově. Redakce není zodpovědná za tiskové chyby.

INZERCE EDITORIAL | SLOVO ŠÉFREDAKTORA

EDITORIAL

“Inspiraci jsem čerpal od svého hrdiny, Boba Dylana. Jedna věc, kterou jsem na Dylanovi obdivoval byla, že odmítal stagnovat. Mnoho úspěšných umělců v určitém momentu své kariéry zakrní: dělají pořád jen to, co je udělalo úspěšnými na počát-ku, ale nevyvíjejí se. Pokud neustále riskují neúspěch, zústávají stále umělci. Dylan a Picasso vždy riskova-li prohru.”

1998, Steve Jobs pro časopis Fortune

Těmito několika úvodní slovy Ediso-na 21. století, jak bylo Stevu Jobsovi také přezdíváno, bych vám ráda přiblížila hlavní téma tohoto čísla, kterým je RESTART.

Jak jste již určitě zaznamenali, Komár prošel četnými změnami. Kromě menšího formátu a jiné grafiky, které jsou patrné na první pohled, přibyly také další ru-briky a autorské kresby. Rovněž pro vás připravujeme nové webové stránky a do budoucna se můžete těšit také na zajímavé videoreportáže.

Ale z jakého důvodu k restartu našeho časopisu vůbec došlo? Po dvou letech existence Komára jsme začali pociťovat, že náš úspěch u vás čtenářů pomalu, ale jistě klesá. Je hezké být nejlepším středoškolským časopisem v kraji, ale co z toho, když nám chybí zpětná vazba od studentů na vlastním Gymnáziu. Proto jsme se pokusili Komára „zrekonstruovat“ tak, aby byl pro vás stejně atraktivní a překvapující jako na samotném počátku. Když se vrátím zpátky k úvodnímu textu, propukla v nás touha zůstat i nadále „umělci.“

Ale abych vás už déle nenapínala (nebo spíše neotravovala), pusťte se raději do čtení! Na začátku školního roku vás jistě potěší Objev, ve kterém Kuba Svobo-da radí, jak si prodloužit prázdniny. Naopak v reportáži o zájezdu do Paříže zavz-pomínáme na dny teprve červnové. Za zmínku dále stojí také osud havířovského nádraží nebo některý z našich již obvyklých rozhovorů. A kdyby vám náhodou nestačilo ani to, zkuste se proplavat naší novou rubrikou Yellow submarine.

Inspirativní čtení vám přeje

4

OBSAHStudentský měsíčník | Číslo: 1 | Ročník: 3 | Září 2012

Šéfredaktorka: Karolína Andraková | Redakce: Veronika Fišerová, Jan Kolarczyk, Roman Kula, Petr Lukašík, Jakub Svoboda, Martin Vértěši | Grafická úprava a sa-zba; plakát: Hana Bouchalová | Ilustrace: Karolína Andraková, Hana Bouch-alová, Jan Kolarczyk | Korekční úprava: Marie Hlavačková | Inzerce: Jakub Svo-boda | Titulka: Hana Bouchalová, Barbora Kundelová | Komiks: Lukáš Gomola | Externisté: Hana Bouchalová, Anna Fišerová, Barbora Kundelová, Klára Slamečková

TÉMA - RESTART06 CO KDYBY NĚKDO ZMÁČKL RESTART?

14 DNY HAVÍŘOVSKÉHO NÁDRAŽÍ JSOU

DEFINITIVNĚ SEČTENY

28 Z BALETNÍCH ŠPIČEK ROVNOU NA STĚNU

KOM - ZPRÁVY08 ZAČÁTEK NOVÝCH MATURIT?

KOMÁR NEJLEPŠÍM ČASOPISEM V KRAJI!

NENÍ EVROPAN JAKO EVROPAN

09 NAŠI CHEMICI ŘÁDILI NA HRADĚ

ŠACHOVÝ TURNAJ ZNÁ VÍTĚZE

10 ROZHOVOR - R. JANDOROVÁ

16 PLAKÁT - P. ADAMOVSKÁ

20 REPORTÁŽ Z FRANCIE

24 PROFESOŘI VZPOMÍNAJÍ - L. SMILOVSKÝ

5

Náklad: 100 ks | Cena: 12 Kč Web: www.casopiskomar.wz.cz | Email: [email protected]ři:

KULTURA15 PROBUBNOVALI SE OSTRAVOU

18 OBJEV - Delší prázdniny pro všechny!

19 BÁSEŇ - Temné uličky

26 KNIŽNÍ RECENZE - Jacksonův Černobílý svět

27 ŠTAFETOVÁ POVÍDKA - Hadidršťkovi

VÍTE, ŽE...

30 YELLOW SUBMARINE - English vs. Czech proverbs

31 SPORT - Neúplatný rozhodčí Sedlařík to s

bravurou zvládl

14

28 9 16 18 24

15102620

6

Většinou si lidé při slově restart představí restart po-čítače. Počítač restartujeme

hlavně ze dvou důvodů. Chceme, aby se projevil námi nainstalovaný program, případně změna, nebo když se nám po-čítač „kousne“ a nedělá to, co má.

Tyto věci jsou úžasné, ale co kdyby-chom vyzkoušeli restartovat něco jiné-ho než počítač? Něco co má zrovna pro-blémy? Co třeba Evropskou unii? Mohli bychom ukončit všechny běžící procesy, rozpustit veškeré instituce, přečíst si chybové hlášky, zrušit některé smlouvy a vrátit se na začátek. Potom bychom viděli čistě a jasně špatné kroky, které Evropská unie udělala, ale také ty dob-ré, co nám přinesla. To dobré bychom mohli zachovat a zabudovat do restar-tované Evropské unie a to špatné ko-nečně zahodit. Výhody, které by nám to přineslo, by byly nezměrné. Nejvíce by nám pomohla redukce byrokracie. Ve státních úřadech a nadnárodních insti-tucích, které existují již delší čas, se to-tiž kupí zaměstnanci a úředníci. Každý šéf svého úřadu se totiž snaží přesvěd-čit své nadřízené, že potřebuje další lidi a peníze, aby svou práci mohl vykoná-vat dobře, a to se děje, i kdyby to byl šéf úřadu pro kontrolu nezávadnosti plas-tových kelímků pro pandy. Bez restartu celé organizace by nemohli říci, jestli nezávadné plastové kelímky pro pandy náhodou netvoří páteř naší ekonomiky. Naštěstí se v Evropské unii ještě nekon-

troluje nezávadnost kelímků pro pandy, ale bez restartu by se nakonec mohlo stávat něco podobného stále častěji.

Takhle na papíře vypadá restart úžasně, skvěle a naprosto rozumně, ale bohužel se ho asi nedočkáme. Kvů-li restartu takto velké organizace by spousta lidí ze dne na den ztratila prá-ci. Mnoho lidí si taky neuvědomuje, že Evropská unie by měla tak, jak je nasta-vena, přetrvat celé věky. Takže když se vrátím k analogii s počítačem, není to tak, že mohu kliknout na restartovat později, protože za půl hodiny stejně počítač budu vypínat. Evropská unie, pokud má fungovat, tak musí běžet pořád, ale představte si svůj počítač bez restartu po pěti letech. Na počíta-či by nemohly být nainstalovány nové programy, neaktualizoval by se anti-virus a mnoho dalšího. Evropská unie stárne trochu pomaleji, ale i tak se v ní bez restartu budou kupit procesy, které někdo zapnul a nemá je kdo vypnout. Problémem by také bylo, že při restartu by nastartování Evropské unie trvalo příliš dlouho. Kdyby opravdu došlo k restartu Unie, mohlo by se stát, že by se práce mnoha lidí ukázala jako zbytečná nebo by se dokonce mohl ukázat zby-tečný a špatný celý způsob fungování Unie. Nakonec by se mohlo stát, že by třeba evropské národy dokázaly nevést války a spolupracovat spolu bez velké zastřešující organizace.

Samozřejmě by si spousta dalších

Jakub Svoboda | Septima

Co kdyby někdo zmáčkl restart?

TÉMA RESTART TÉMA RESTART

7

36%64% ANO

NE

organizací zasloužila restart nebo po-dobné zhodnocení své práce, myslím si však, že Evropská unie je na to zralá

zvláště teď, když má problémy s někte-rými státy.


Tuto otázku jsme položili několika studentům našeho gymnázia a musíme konstatovat, že tento rok se většině tříd jejich rozvrh zamlou-

vá. 64% dotazovaných studentů vypovědělo, že jim přijde v pohodě, fajn, že jsou s ním spokojeni, tudíž nepotřebuje restart. Zbylá část by byla pro pár vět-ších nebo menších úprav, mezi které patří odstranění nultých hodin, velkého množství náročných hodin po sobě a podobné jiné věci. A jak se k naší otázce vyjádřili studenti konkrétněji? To se dozvíte, když budete číst dále.

Spíše ne. V podstatě jsem s naším novým rozvrhem spokojená, jenom bych uvítala změnu v odpolední výu-ce. Raději bych si přivstala, odbyla si vyučování na sedm, a pak měla volné odpoledne. (Petra Tomanová, Septima)

Myslím si, že náš rozvrh je vcelku v pohodě, až na pondělí a úterý. Určitě by bylo lepší, kdyby byla úterní hodi-na na 7 hodin ráno někdy jindy, ale uvidíme, co se s tím dá dělat. (Julie Lenčová, Sexta)

Neřekl bych. Konečně, alespoň v našem případě, mysleli na to, že v pondělí není dvouhodinovka těláku zrovna ideální, jak tomu bylo v naší třídě v minulém roce. Nemohu říci, že jsem úplně spokojen, najde se i pár věcí, které by chtěly „restart”, ale cel-kově vnímám rozvrh pro naši třídu za povedený. (Daniel Malík, Kvarta)

Myslíte si, že by váš rozvrh hodin potřeboval v letošním školní roce restart?

Karolína Andraková | SeptimaVeronika Fišerová | Septima

8

KOM-ZPRÁVY KOM-ZPRÁVY

Není Evropan jako Evropan

Pravým Evropanem se na konci školního roku stal Milan Vítek

Kulikowski (teď již sextán), který ob-sadil 2. místo ve 3. kategorii krajského kola soutěže Evropa ve škole. Jedná se

o mezinárodní výtvarnou a literární soutěž, která má již 53-letou tradici a účastní se jí 17 zemí. Cílem je přede-vším výchova k evropskému myšlení.

Veronika Fišerová | Septima

Komár nejlepším středoškolským časopisem v kraji!

I v letošním roce se redakce Ko-mára zapojila do soutěže Školní

časopis roku a ani tentokrát neodešla s prázdnou.

Z krajského kola, které proběhlo 25. června ve středisku volného času Ko-runka v Ostravě, si Komár odnesl titul „nejlepšího středoškolského časopisu v Moravskoslezském kraji“ a tím si také zajistil postup do kola celostátního. Mi-moto získal ocenění za nejlepší grafiku a obsah v dané kategorii.

O několik dní později vyšla zmínka o úspěchu našeho časopisu rovněž v re-

gionálním tisku. Tento článek nalezne-te na našem webu nebo na facebookové stránce Komára.

Karolína Andraková | Septima

Začátek nových maturit?

Že by konec předraženému, ne-objektivnímu a zbytečně složi-

tému systému státních maturit? Mini-str školství Petr Fiala je určitě pro jeho ukončení. Proto také navrhl značné změny.

Maturity v letech 2013 – 2014 by měly mít jen jednu úroveň, studenti

budou maturovat z mateřského jazyka a cizího jazyka či matematiky. Velkou změnou by také mělo být to, že písem-ná a ústní část zkoušky z češtiny bude hodnocena přímo na školách.

No není to skvělý nápad? Tak se opět vracíme k tomu, co už tady jednou bylo.

Veronika Fišerová | Septima

9

Letošního šachového turnaje se na konci školního roku zúčast-

nilo méně hráčů, než předchozího, pravděpodobně to bylo způsobeno tím, že spousta možných účastníků nebyla ve škole. Turnaj se tak odehrá-val ve větší pohodě a také, což všichni účastníci jistě ocenili, ve větším tichu. Hrálo se švýcarským systémem (sedm kol, vždy nejlepší s nejlepším). Nakonec

celý turnaj skončil takto: 1.Jakub Svo-boda (Sexta) 2. Miroslav Krabec (Sexta) 3. Ondřej Krabec (Prima) Tito úspěšní účastníci dostali po drobné ceně (šlo o čokoládu).

Pozn.red.: Všichni prošli a jsou o třídu výše, kdybyste chtěli jít gratu-lovat.

Šachový turnaj zná vítězeJakub Svoboda | Septima

Letos, ostatně jako každý rok, zavítalo naše gymnázium na

akci s názvem Chemie na hradě. Jde o událost, kde různí studenti, někdy i dospělí, předvádějí zajímavé a efekt-ní pokusy a představují svou školu v oblasti chemie a také fyziky. Akce se opět konala v areálu Slezskoostravské-ho hradu a na letošní ročník připadlo datum 26. 6. 2012. K naší radosti do-konce vyšlo i počasí. Návštěvnost sice nebyla tak vysoká jako minulý rok, ale u nás bylo stále plno. Předváděli jsme několik pokusů, jak chemických, tak i fyzikálních, a každý se u nás mohl při-učit něco nového a zajímavého. Nej-větší radost jsme udělali hlavně malým dětem, které byly doslova nadšené z našich kousků. Je nutno dodat, že na přípravě našeho stánku se podíleli p.

prof. Monika Bouchalová a p. prof. Aleš Chupáč a reprezentantkami naší školy se staly Hana Bouchalová a Klára Slamečková ze Sexty.

Klára Slamečková | SeptimaFoto: Monika Bouchalová

Naši chemici řádili na hradě

KOM-ZPRÁVY KOM-ZPRÁVY

H.B.

10

KOM-ZPRÁVY - ROZHOVOR KOM-ZPRÁVY - ROZHOVOR

RŮŽENA JANDOROVÁ Nadchla mě čínština a nizozemština

Karolína Andraková | SeptimaVeronika Fišerová | SeptimaFoto: Archiv R. Jandorové

Profesorku Jandorovou si většina z nás vybaví s konví v ruce, jak uhání po chodbách a stará se o školní zeleň. K přírodě má paní profesorka opravdu blízko, ale málo kdo již ví, že není jejím

jediným koníčkem. Její zálibu v cizích jazycích, fascinaci Čínou a mnoho dal-šího na sebe prozradila v následujícím rozhovoru.

Jak byste se charakterizovala několika slovy?

Dokážu se nadchnout pro pěknou a zajímavou věc, někdy mé nadšení však rychle opadne. Občas mám pocit, že jsem nesystematická.

Říkala jste, že se dokážete nadchnout pro zajímavou věc, je

tomu tak třeba i v práci?Ano, jako francouzštináři jsme

měli v letech 2002 – 2005 dva projek-ty. První jsme realizovali se školami v Bordeaux a Ardrossanu ( pozn.red.: ve Skotsku, nedaleko Glasgow). Druhý projekt s velmi zajímavým tématem Graffiti a murales s italskou školou v Casalmaggiore. Součástí projektů byly samozřejmě výměny studentů, a také setkání ředitelů partnerských škol. Bylo to úžasné období plné nadšení, ra-dosti, kreativity, ale i práce. Myslím, že jsme úspěšně prezentovali naši školu a Republiku.

V současnosti organizujete v naší škole zájezdy do Vídně a Francie, neomrzelo Vás to již?

To jednoznačně ne. Do Vídně jsem zorganizovala zatím tři zájezdy. Každý byl zaměřený jinak. Myslím si, že cílem každého zájezdu do Vídně, ale nejen do Vídně, je poznat nové věci, nové zají-mavosti, aby studenti měli možnost poznat různé jinotaje. První zájezd byl zaměřený na umění, kdy jsme zhlédli výstavu francouzských impresionistů

Profesorka Jandorová pije jasmínový čaj

11


v Albertině. Druhý zájezd nás provedl po zajímavých, ale i extravagantních stavbách architekta Hundertwassera. Minulý rok jsme se vydali po stopách Habsburků, kam jinam než do elegant-ního Schönbrunnu, včetně Labyrintu a zámeckých zahrad. A co se týče zájezdů do Francie, uspořádala jsem jich od-hadem 16. Poslední byl letos v červnu. Navštívili jsme samozřejmě mnoho-kráte Paříž, dále Normandii, zámky na Loiře, Provence a frankofonní část Švýcarska.

Chystáte i na příští školní rok nějaký zájezd?

Zajisté ano, už mám v plánu jed-no překvapení týkající se Vídně, které bude stát určitě za to, protože se jed-ná o věc velmi ojedinělou a exotickou. Také bych ráda uspořádala zájezd do Normandie, včetně prohlídky pláží, na

kterých se vylodila anglo-americká voj-ska 6. 6. 1944. Samozřejmě s výkladem vojenského experta, poněvadž nám ženám jsou války a zbraně cizí. Nelze vynechat zajímavé skály Etreta, včet-ně koupání v moři, které mnohokráte inspirovaly impresionisty. Dále impo-santní klášter Mont St.Michel a přístav Saint Malo.

Takže ráda cestujete?Ano, kromě Francie, Paříže a Víd-

ně, znám velmi dobře Berlín, protože tam máme příbuzné, které jsme často navštěvovali. Dále jsem také byla v Por-tugalsku, Španělsku, např. v nádherné Andalusii, Toledu a Granadě. Okouzlila mne Alhambra. Ráda bych se zase po-dívala do Benátek, Florencie, Verony, Mantovy… Byla jsem i v New Yorku u mladší dcery. Letos poprvé v Londýně a Cambridge. A v posledních letech jsem

Profesorka Jandorová u Mramorové lodi v Pekingu

12


si také oblíbila Čínu, viděla jsem např. krásný Letní palác, staré císařské zahra-dy, budhistické kláštery na vysokých-skalách. Cestování mě zaujalo natolik, že mu věnuji dosti času a jezdím už 20 let jako průvodce.

Opravdu? Kolik zájezdů jste již takto absolvovala?

Vedla jsem asi tak 50 zájezdů, ne-jen do Francie – Paříže, Bretaně, Nor-mandie, Provence, oblasti zámků na Loiře, na Korsiku, ale i do Rakous-ka, Švýcarska, Německa, Holandska a Belgie. Průvodcování je náročné i pro rodinu, naštěstí mne zastoupili v domácnosti moje maminka a manžel, který jezdí také jako průvodce – Tu-recko, Itálie, Norsko. Někdy se sice vyskytnou zádrhele, např. když se klienti těší na Eiffelovu věž, a když k ní dojdete, zjistíte, že zaměstnanci stávkují, a tak je věž nepřístupná.

Jmenovala jste již tady ne-spočet zemí, ale co byste si s sebou vzala na pustý ostrov?

Kromě jídla, bych si vzala knihy o Egyptě, Číně a Tibetu, na které mo-mentálně nemám čas.

Jaké jsou vaše další zájmy, kromě cestování?

Ráda se učím cizím jazykům. Vy-růstala jsem v bilingvní rodině, takže jsem se odmalička naučila češtinu a němčinu zároveň. Moje babička mne přivedla k francouzštině. Když jsem byla malá, vyprávěla mi často o jed-né Francouzce, která žila v Opavě, a babička k ní chodila na hodiny fran-couzštiny. To bylo hodně dávno, ještě za monarchie. A tak si tento jazyk zís-kal mé srdce, protože je velmi krásný a elegantní. A toto nadšení přešlo na mé dcery, obě ovládají francouzštinu skvěle. Dále jsem se učila na škole ruštinu, angličtinu a latinu. Později jsem si přidala ke studiu francouzšti-ny a němčiny na filosofické fakultě v Brně španělštinu jako třetí studijní obor. Nadchla mě také nizozemština, novořečtina a čínština.

Německy tedy mluvíte opravdu dobře?

Ano, v roce 1998 jsem byla jme-nována Krajským soudem v Ostravě tlumočníkem a překladatelem pro jazyk německý. S tím souvisí překla-

8-letá fenka Lady

„Byla jsem jmenová-na Krajským soudem v Ostravě tlumočníkem a překladatelem pro jazyk

německý.“

13


dy a tlumočení u soudů nebo České policie. Je to práce zajímavá, náročná a hlavně zodpovědná, neboť chyba v překladu může vést soudní při jinam.

Chtěla jste být učitelkou odjakživa?

V podstatě ano, pocházím z uči-telské rodiny. Moje maminka byla učitelka, babička také, i teta a její manžel učili, tak mi to přišlo přiro-zené.

Kromě toho, že u nás vyu-čujete jazyky, rovněž pečujete o zeleň na našich chodbách, věnujete se tomu také ve svém volném čase?

Ano, zaujaly mě například lek-níny, které pěstuji na naší zahradě v Opavě. Nedávno jsem si koupila v Paříži semínka lotosového květu. Je to zajímavá rostlina s nádhernými exotickými květy, které mne nadchly svojí elegancí v jezeře Letního palá-ce v Pekingu. Lotosový květ byl a je i nadále posvátnou květinou v řadě náboženství např. podle starověkých egyptských mýtů byl lotos první by-tostí na světě a stal se symbolem Slunce.

O Vaší lásce ke květeně už víme, ale jaký vztah máte ke

zvířatům?Velmi přátelský, máme doma dva

malé pejsky Nelinku a Zorinku a v Opavě pak osmiletou howawartku, která se jmenuje Lady. Také máme papouška žaka kongo, který se jme-nuje Ralf a sedává nejraději na kleci nebo dělá téměř akrobatické přemety na stromě. Sedává i na dveřích, kte-ré už za 10 let svého života parád-ně ozobal. Ale krásně mluví, dokáže dokonale a k nerozeznání napodobit hlasy členů rodiny. Nesmím opome-nout také králíka, kterého jsem do-stala na posledním zvonění od jedné třídy. Měl být původně zakrslý, ale nějak nám povyrostl.

Donesla se k nám historka, že vám Váš králík překousal dráty v bytě a málem uhořel. Je to pravda?

Ano, když byl ještě malinký, tak poznával svět jako správný hlodavec. Jednou přihopsal a měl ohořelé fou-sky. Naštěstí se mu nic nestalo, ale dráty v bytě utrpěly.

Máte nějaké sny do budouc-na?

Sny vyloženě ne, ale přála bych si, abychom bydleli v pohodě v Opavě a celá naše rodina byla spokojená.

Zorinka a Nelinka odpočívajíLekníny, které pr. Jandorová pěstuje

14

TÉMA RESTART KULTURA

Již v roce 2008 začaly České dráhy shánět investora pro přestavbu nádražní haly v Ha-

vířově. Komunistická stavba postavená v 60. letech minulého století v tzv. Bru-selském stylu je podle většiny obyvatel i vedení města ostudou Havířova. Avšak aktivisté, železniční nadšenci, a hlav-ně mladí architekti považují budovu nádraží za jedinečné architektonické dědictví. Lidé podepisovali interneto-vé petice a hnutí vedené Adamem Gu-zdkem chtělo demolici budovy zabrá-nit zasláním žádosti o zařazení mezi památky na Ministerstvo kultury. Po památkovém řízení však Ministerstvo žádost zamítlo, čímž jsou dny původní budovy vlakového nádraží pravděpo-dobně definitivně sečteny.

Připraven je ovšem společný pro-jekt města a Českých drah, podle které-ho má být vybudován nový přestupní terminál. Přislíbena je již dotace ve výši 160 milionů z Regionálního operačního programu. Projekt i dotace však budou rozděleny na dvě části. V režii Českých drah bude přestavba nástupišť, stavba nového moderního nádraží a přísluš-ných budov, městský projekt počítá s modernizací přednádražních prostor, stavbou parkoviště, zastávek i stání pro autobusy a objektů různých služeb. Jeden z původních záměrů projektu vést na perony lávku pro cestující ze Šumbarku, směrem od prodejny LIDL, byl nakonec vypuštěn a ani prodlouže-ní podchodu, což bylo další variantou, zřejmě nebude realizováno.

Dny havířovského nádraží jsou definitivně sečteny

Petr Lukašík | SeptimaFoto: Karolína Andraková

www.ceskatelevize.cz

15

TÉMA RESTART KULTURA

Probubnovali se Ostravou

Po vzoru měst jako jsou Paříž, Brighton, Londýn nebo Řím nechala také Ostrava oživit

své ulice amatérskými i profesionálními umělci díky druhému ročníku Festivalu v ulicích.

V pátek 13. července se parta hudeb-níků a tanečníků probubnovala a pro-tančila ostravskými ulicemi, které v této atmosféře zanechala až do sobotního večera. Celá tato akce byla doprovodným programem festivalu Colours of Ostrava, ale narozdíl od něj byla zcela zdarma, tudíž přilákala velké množství poslucha-čů. Nezpestřila prázdninové dny pouze místním, ale také návštěvníkům známěj-šího festivalu. Tóny hudby se rozezněly rovněž v areálu Nové Karoliny, kde byla

pro tuto příležitost vybudována speci-ální „stage,“ na které se představily nej-větší hvězdy této akce, a to jak z České republiky, tak i ze zahraničí. Vystoupili zde interpreti např. z Izraele, Mali, Es-tonska a Ukrajiny. V páteční večer potě-šil publikum písničkář Tomáš Klus z ne-dalekého Třince. Představil své největší hity i písničky ze svého posledního alba. Další den zazpíval Ivan Mládek, se kte-rým dorazil i jeho Banjo Band. Mimo jiné program zahrnoval cirkusová, divadelní a taneční vystoupení.

I díky akcím jako jsou Colours of Os-trava a Festival v ulicích nemusí být již Ostrava brána pouze jako industriální město, ale může být také považována za jakési centrum kultury.

Karolína Andraková | SeptimaVeronika Fišerová | SeptimaFoto: Karolína Andraková

16

KOM-ZPRÁVY - PLAKÁT Foto: Hana Bouchalová

17

Petr

a A

dam

ov

ská

KOM-ZPRÁVY - PLAKÁT Foto: Hana Bouchalová

18

KULTURA - OBJEV KULTURA - BÁSEŇ

Unikátní projekt zajistí úplně všem „Dva roky prázdnin“!

Prázdniny mají na všechny blahodár-ný vliv, někteří žáci se přes prázdniny dokonce učí více než přes školní rok. Než je však budete odsu-zovat, vezměte v úvahu jednu informaci: České mi-nisterstvo školství zvažuje, že by některým dětem pro-dloužilo prázdniny. Když jsme se zeptali Jeronýma Sulce z ministerstva, řekl nám: „Příští rok po prázd-ninách budou děti dělat zkoušky a ty, které budou mít výrazně větší vědo-mosti po prázdninách než před nimi, tak si budou moci protáhnout prázdni-ny až na dva roky. Tím se ušetří nervy učitelům, peníze, a taky se žáci nebudou učit věci, které je stejně nezajímají.“

Když jsme pátrali po detailech, zjistili jsme, že i neúspěšní účastníci projektu, získají od tajného sponzora

oblíbenou knížku Julese Verna Dva roky prázdnin.

Zde máte návod, jak získat od příštího roku dva roky prázdnin: 1. Studujte jako doposud 2. Když vám dá někdo test na konci školního roku, který je podivně kom-plexní, vyplňte jej špatně, ale zapamatujte si zadání (Nezaměnit se čtvrtlet-kou z matiky!) 3. Naučte se to, co bylo v testu přes prázdniny. 4. Když dosta-nete po prázdninách test,

vyplňte jej co nejlépe, jde totiž o dva roky prázdnin! 5. Užívejte si své prázd-niny a nejlépe se do školy již nevracejte.

Delší prázdniny pro všechny!Jakub Svoboda | SeptimaFoto: www.tarzan.cz

My máme sólo, jídelna kapra Karolína Andraková | Septima

Kdo by neznal „vynález“ naší školní jídelny, jakým je buchta s

delikátní příchutí rybiny. Nikdo sice neví, kdo s tímto odváž-

ným nápadem přišel, ale dozajista to byl dobrý tah na bránu. Podařilo se tak spojit nejen chutné se zdravým, což je v dnešní kuchyni velmi ojedinělá zále-žitost, ale také vyvolat největší ohlas,

jaký školní jídelna v posledních letech zažila… samozřejmě až po pověstné čočce s lečem.

Není tak divu, že je recept na tento dezert á la kapr přísně utajen. V případě, že by se vám podařilo o tomto záhad-ném stravovacím projektu zjistit více, kontaktujte nás na redakční e-mail.

A teď už dobrou chuť!

19

KULTURA - OBJEV KULTURA - BÁSEŇ

Temné uličkyJan Kolarczyk | Septima

Nebezpečné je to místo,to mi poví každý najisto.

Však pohlédněte do všech stran,i ve tmě černé jako peří vran,je možno najít kousek krásy.

Velké město ve dne vždy plné moci,je však jako obvykle mrtvé o půlnoci.

Noc ctí každou svoji hodinu,přízraky vylézají ven ze stínu,a získávají vládu nad městem.

Ticho, tma, déšť a noční chlad,povzbuzuje jenom jejich hlad.

Touží rušit krásné lidské snění,nočními můrami přinést utrpení,

a čerpat sílu ze strachu.

Avšak v tom déšť ve městě ustala temně šedý val na nebi roztál.Na východě rdí se barvy ránaa stín se jako vylekaná vrána

stáhl zpět do své temné uličky.

PŘÍŠTÍ MĚSÍC MŮŽEŠ KOUPIT ZAS,PŘEHLED ŠKOLY KRÁS,TEDY, TOTO SKVĚLÉ ČTENÍ,TAKŽE BUĎTE NATĚŠENÍ!

20

KOM-ZPRÁVY - REPORTÁŽ Z FRANCIE KOM-ZPRÁVY - REPORTÁŽ Z FRANCIE

Na konci minulého školního roku uspořádalo naše gymná-zium zájezd do Paříže. Organizace se tradičně ujala profe-sorka Jandorová, která zná toto světoznámé město jako své

boty. Připravila nám bohatý a zajímavý program, který obohatila svý-mi mikrofonovými vstupy, jimiž dokázala bravůrně pobavit celý auto-bus, a to klidně i ve 2 hodiny ráno. Touto formou nám byly sdělovány všechny potřebné informace včetně jejího, dnes už legendárního, “ju.”

Celý zájezd se tak nesl ve velmi milé a přátelské atmosféře, která přispěla k tomu, abychom si z Paříže odvezli jenom ty nejlepší zážitky.

Prohlídka Louvru byla zvolena na po-

slední den zájezdu, a tak není divu, že velká

část účastníků padla vyčerpáním hned po

shlédnutí Mony Lisy. Našly se mezi námi ale i

výjimky jako profesorky Štěrbová s Vlčkovou,

které strávily v muzeu téměř celý den.

Prohlídka vinařského závodu Euge-

ne Mercier v kraji Champagne je rovněž

spojená s degustací šampaňského, která se

v našem případě týkala pouze vyvolených

– viz. foto.

21

KOM-ZPRÁVY - REPORTÁŽ Z FRANCIE KOM-ZPRÁVY - REPORTÁŽ Z FRANCIE

Karolína Andraková | SeptimaVeronika Fišerová | SeptimaPozadí: www.vladstudio.comFoto: Hana Bouchalová

Prohlídka Louvru byla zvolena na po-

slední den zájezdu, a tak není divu, že velká

část účastníků padla vyčerpáním hned po

shlédnutí Mony Lisy. Našly se mezi námi ale i

výjimky jako profesorky Štěrbová s Vlčkovou,

které strávily v muzeu téměř celý den.

V Pantheonu, který s

e nalézá v Latinské

čtvrti, j

sme zavítali do podzemní kry

pty. Tam

jsme se měli m

ožnost setkat, ač s m

rtnými,

ale významnými myslit

eli a vědci, jako např.

Alexandrem Dumasem, Jeanem-Jacqueue-

sem Rousseau, Voltairem, Victorem Hugem a

Marii Curie – S

klodowskou.

Zámek ve Versailles zaujal některé jedin-

ce natolik, že zde dokonce vypustili kus svého

já a postarali se tak o novou a zcela originální

výmalbu tohoto královského komplexu.

Paris

Eiffelova věž

KOM-ZPRÁVY - REPORTÁŽ Z FRANCIE

A jak to vidí účastníci zájezdu?Člověk sice nemá chválit to,

co sám vymyslel, ale myslím si, že za těch čtyři a půl dní pozná-vání Francie jste viděli hodně zajímavého a poučného, co se týče budov, výstav a muzeí. Měli jsme také možnost se samostatně pohybovat po Paříží nebo Champs - Élysées, protože mám pocit, že se umíte orientovat ve velkoměstě a nemusíte být neustále vedeni za ru-čičku. Doufám, že jste byli spokojení a odnesli jste si nějaké poznatky, to je pro mě pak ta největší odměna.

(Růžena Jandorová)

Myslím si, že zájezd byl rozhodně povedený. Líbil se mi program, který nám paní profesorka Jandorová připra-vila. Prostě to bylo super a jsem ráda, že jsem vůbec mohla jet, protože to je záži-tek na celý život.

(Adéla Jahůdková, Kvarta)

Zájezd do Paříže byl skvělý ve všech směrech. Poznal jsem spoustu nových věcí, dozvěděl jsem se různé zajímavosti a seznámil se i s novými

lidmi, které sem potkával jen na chodbě ve škole. A hlavně tam měli vý-borná vína.

(Tomáš Dvořák, IV. B)

Zájezd do Paříže byl opravdu legen-dární, jako každý zájezd, který organi-zuje naše škola. V Paříži jsme navštívili mnoho památek jako vinný sklípek v oblasti Champagne, katedrálu v Reme-ši, Panteon, Sorbonnu, Justiční palác, Notre Dame, Louvre atd. V Paříži bylo nádherně, doufám, že se tam ještě aspoň jednou vrátím.

(Markéta Hrnčiařová, IV.B )

AO,KBA,LSL

PŘEDLOŽKA ŘÍMSKÝCH

999

1. DÍLTAJENKY

TĚŽKÉ KOVY

KÓD LET. KÁBUL

ANGLICKY NEBO

ŠOTEK HORNÍCEL. KÓD ANGOLY

ALKOHOL. NÁPOJ

PROMENÁDY

ZAST.

CHYBA

VÝBORNÉDĚTSKÝ

POZDRAV

STOVKY

KŮLNA NÁŘEČNĚSTŘELNÁ ZBRAŇ

INIC. HUD. ROKLA

CITOSL.STRAŠENÍ

NĚMECKY ÚHOŘ

RABAT

POZOR HOVOR.

PŘIKRÝVKA

GRAFIT

PEŘINAHOVOR.SLABĚ

PLOŠNÁ MÍRA

ČESKÉ MĚSTODRUH

HOŘČICE

SLOVEN.JÍL

NEVIDO-MOST

POVSTÁNÍ

POČETNÍ TABULKADVEŘNÍ

ZAVÍRAČ

2. DÍL TAJENKY

POHYB VZDUCHEM

PODOBNÁ VĚC

RAK. POL.STRANANAPĚTÍZAST.

HRUBĚ

MLADÉ KRÁVYUKAZ.

ZÁJMENO

SOUSTA TABÁKU

PULSOVATNOVOROČ.STROMEK

STAROČES. PŘÍSLOVÍ

ITALSKÉ MĚSTOPODÍL

ZÁJMENO OSOBNÍ

HOVOROVÝ SOUHLAS

USKUTEČNIT POMSTULISTNATÝ STROM

OZNAČENÍ NAŠICH LETADEL

HLÍNA NA KOŘENECHSPZ KOLÍN

ČÁROVÉ KÓDY

SPZ PRAHY

DRUH ZELENINY

ZADRHÁVAT V ŘEČI

Nejznámější hřbitov v Praze je …….. . Pochováno

je zde přes 600 slavných osobností.

24

KOM-ZPRÁVY - PROFESOŘI VZPOMÍNAJÍ KOM-ZPRÁVY - PROFESOŘI VZPOMÍNAJÍ

Karolína Andraková | SeptimaVeronika Fišerová | SeptimaFoto: Archiv L. Smilovského

Naši již dobře známou rubriku otevře v novém školním roce pan profesor Smilovský. Bez koho pan profesor v dětství ne-usnul nebo o jeho skryté vášni po sladkém, se dočtete níže.

Kde jste vyrůstal? Vyrůstal jsem v Havířově na Podlesí

pod Merkurem, kde jsme bydleli v druž-stevním bytě 3+1.

Máte nějaké sourozence?Mám o rok a půl mladšího bratra,

chodili jsme spolu na stejnou základní školu Karolíny Světlé. V současnosti žije v Praze, kde pracuje v bance jako mana-žer.

Jaká byla v dětství Vaše oblí-bená hračka?

V úplném dětství to byl chlupatý medvěd, bez kterého jsem neusnul. Byl to takový můj talisman, asi jako má ka-

ždé malé dítě. Později asi autodráha, luky a šípy, pravidelně jsme si venku hráli na indiány.

Vzpomínáte si na svůj první školní den?

Matně. Pamatuji si, že jsem začal chodit na základní školu Gottwaldovu, která je naproti evangelickémukostelu a v Bludovicích. První školní den? Velké chodby, třída, paní učitelka taková star-ší paní a velmi jsem se bál.

Jaký jste byl žák na základní škole?

Řekl bych průměrný, občas jsem do-stal poznámku, občas pochvalu.

LIBOR SMILOVSKÝ Měl jsem velkého chlupatého medvěda

KOM-ZPRÁVY - PROFESOŘI VZPOMÍNAJÍ KOM-ZPRÁVY - PROFESOŘI VZPOMÍNAJÍ

Měl jste nějaké mimoškolní zájmy?

Chodil jsem do ZRTV, to byl takový zájmový tělocvik – gymnastika, spor-tovní hry a všeobecný tělocvik. Dále jsem chodil do fotbalu, a protože mě bavilo lepit letadla, tak jsem navštěvo-val modelářský kroužek . Také mě ba-vilo rybaření.

Chtěl jste někdy něco straš-ně moc a rodiče Vám to nechtěli dovolit?

Velmi dlouho jsem si přál kolo, kte-ré jsem později dostal na Vánoce. To je ten rozdíl mezi dospělostí a dětstvím. V dospělosti když si něco přeji, tak si to

splním a většinou hned, na nic nemu-sím čekat. V dětství jsem se musel učit, abych měl dobré známky a mohl dostat kolo. Stejně tomu bylo i s lyžemi. Měl jsem hodně rád sladké. Rodiče mě ome-zovali, takže do teď mám rád sladké a hodně si ho dopřávám, protože v dětství jsem ho možná neměl tolik, kolik bych chtěl. S bráchou jsme nesměli mlsat

nebo jenom omezeně. Tak mi to zůstalo do dnes, taková ta radost ze sladkého.

Chodil jste do tanečních? Ano, v rámci gymplu jsme chodili v

druháku do tanečních. Kdy jste se osamostatnil od

rodičů?Doteď v podstatě bydlíme s rodiči,

protože máme dvougenerační domek. Jedno patro máme my, jedno rodiče. Ale kdybych to vzal jako nějaké hmot-né osamostatnění, nejspíš když jsem přišel na vysokou školu. Začal jsem chodit na brigády a postupně jsem si sám kupoval oblečení, začal jsem se sám živit a také vydělávat na nějaké knihy. Takže v průběhu vysoké školy to přirozeně nastoupilo tím, že jsem měl možnost si vydělávat sám. Od ro-dičů jsem dostával ze začátku stejné peníze, později méně, ale tím, že spous-ta věcí zdražila, tak to nepokrylo všech-ny náklady, co bych potřeboval. Ale co se týče financí, tak v průběhu vysoké školy.

26

KULTURA - KNIŽNÍ RECENZE KULTURA - ŠTAFETOVÁ POVÍDKA

Jacksonův Černobílý svět

Zajímá vás alespoň trochu pro-blematika minulého století? Problematika černošského

obyvatelstva na jihu USA? Černobílý svět je toho zpola skutečným a zpola fiktivním obrazem. Je to humorný, milý a dojemný příběh o tom, jaké to je být v šedesátých letech barevný v Mississi-ppi. Kathryn Stockettová, autorka ro-mánu, příjemnou formou představuje nový pohled na život černých hospodyň a jejich vztahy k bílému obyvatelstvu. Aibileen, která to umí s malými dětmi, Minny, odbornice na kulinářské umění a slečna Steeker, bílá začínající novi-nářka, která si teprve hledá svou cestu - tři ženy vypráví o svém životě, přá-telství, odvaze a především o tom, jak těžké je udělat správnou věc. Společně si najdou prostředek, kterým upozorní tisíce nevidomých obyvatel na zhoršují-cí se životní úroveň barevných lidí nejen v Jacksonu, ale v celém Mississippi, kde je situace nejhorší.

Mezi školami pro bílé a barevné nesmí docházet k výměnám knih, knihy musí být dále používány rasou, která je použila jako první. (Výňatek ze skutečného Soupisu jižanských zákonů Jima Crowa)

Kathryn Stockettová poukazuje na ironii, která tehdejším bílým paničkám připadala jako samozřejmost - tj. proč černocha ve svém městě nemůžou ani cítit, když celý svůj volný čas věnují vybíráním peněz pro chudé hladovějící děti v Africe?

Kniha Černobílý svět se čte jedním dechem, proto nečekejte, že se od četby jen tak odtrhnete. Skvělý dojem z celé knihy jedině kazí poněkud pokulhávají-cí korekční úprava. Mám podezření, že se korektorka začetla více do děje, než do samotného textu.

Podívejte se i na stejnojmenný film, který knihu ještě více zmedializoval a který příjemnou atmosféru knihy kupo-divu neztratil, jak se v mnoha případech stává.

Hana Bouchalová | SeptimaFoto: www.bux.cz

Kathryn Stockettová(Z angl. originálu The Help 2009 | Doslov. překlad: Hospodyně | přeložila Jana Kordíková)

KULTURA - VÍTE,ŽE...

27

KULTURA - KNIŽNÍ RECENZE KULTURA - ŠTAFETOVÁ POVÍDKA

HadidršťkoviKarolína Andraková | Septima

Osudy rodiny Hadidršťků jsou pouze ve vašich rukou, každý díl píše totiž ně-kdo jiný. Příště to můžete být i Vy.

Do jejího prvního dílu vložte pro větší prožitek trochu dramatického projevu!

Bylo něco málo před pátou hodi-nou ranní a slunce se pomalu

dralo nad horizont ještě spícího města. V kalendáři se psalo první zářijové pon-dělí, když v tom se Evžen Hadidršťka probral ze své noční můry. Vystrašen z novely, která nařizovala vystavit každé-mu žákovi pro návštěvu toalet písemný souhlas, mu nedala spát. Posadil se na postel a opět jej polil horký pot. Uvědo-

mil si totiž, co je dnes za den. Splašeně vyběhl z postele s úmyslem se schovat do nejbližší skříně. Jeho plán byl však zmařen zakopnutím o štos omluvenek o uvolnění z hodin tělesné výchovy, které si během těch třiceti let náležitě uschoval. Upadl. Zavalen papíry vy-soukal ze své kapsy píšťalku, kterou s sebou nosil pro případ nouze a zapískal o pomoc.

Víte, že…Jan Kolarczyk | SeptimaFoto: www.cgsociety.org

...krakatice obrovská (Archite-uhtis dux), oficiálně popsaná roku 1861, byla poprvé vyfotografována živá až v roce 2004? O tomto největ-ším bezobratlém živočichovi (může dosahovat až 20 m) žijícím v hlubi-nách věděli vědci pouze díky mrtvo-lám, které byly vyvrženy na pobřeží či nalezeny v žaludcích úhlavních ne-přátel krakatic - vorvaňů. Fotografie byly pořízeny kamerou, na níž byla upevněna rybí návnada, v hloubce 900 m poblíž Japonska a ukazují sa-mici délky 8 m.

KULTURA - VÍTE,ŽE...

28


S moderní gymnastikou jsem začala ve čtyřech letech, a to jen náhodou, díky kamarádce,

která se na ni také dala. Byl to pro mne jen kroužek, který jsem navštěvovala dvakrát týdně. Ale postupem času jsem se zlepšovala a byla vybírána výš. To už se stávalo povinností chodit na trénin-ky, sice jen třikrát týdně, ale i tak to byla změna. Jednoho dne se na nás přišla podívat ukrajinská trenérka (vděčím jí za své největší úspěchy), kterou jsem znala jen z vidění z vedlejší tělocvičny, kde trénovala již mistryně a jiné úspěš-né děti. A bylo to! Vybrala mě, a tím za-čala má dvanáctiletá kariéra.

Nyní už nebyly tréninky jen třikrát týdně, ale pětkrát až šestkrát, a to tři a půl hodiny denně. Když bylo před důležitými závody, tak se trénovalo i osm hodin. Začala jsem jezdit více na závody a konečně se vracet i s medai-lemi na krku. Mojí nejvyšší každoroční soutěží bylo Mistrovství České repub-liky a mezinárodní závody. První nej-větší úspěch jsem zaznamenala v roce 2005, kdy jsem v chorvatském Zagrebu získala své premiérové zlato. Rok poté jsem pak dosáhla na titul vicemistryně České republiky. Závody se jen kupily a já jsem začala jezdit více po světě. Ko-

Z baletních špiček rovnou na stěnu

Barbora Kundelová | SeptimaFoto: Radek Hill

K zářijovému tématu může mnohé říci i Barbora Kundelová ze Septimy, která dokonce zažila ,,restart” na vlastní kůži. V čem spočíval a jak se s ním vypořádala, nám prozradila ve svém příběhu.

29


nec roku 2006 byl smutný, protože od nás odstoupila naše ukrajinská trenér-ka, ale trénování se skvěle ujala bývalá gymnastka, která nás dovedla v roce 2007 ke zlatu na MČR ve společných skladbách. Další rok jsem se už posu-nula do kategorie juniorky a čekalo mě soustředění v Bulharsku, závody v Ru-munsku, Bělehradě, Estonsku a také re-prezentační příprava na ME v Brémách.

Po těchto dvou letech jsem si ko-nečně začala užívat závody a těšila jsem se, až si ,,slíznu tu smetanu,“ na kterou jsem se tak nadřela. Ovšem stala se věc, která by mě v životě nenapadla. Přišlo zranění palce na noze při trénování prvku na tréninku. Vypadalo to jako zlomenina nebo nějaké zranění, které nebylo takovou zvláštností, ale nebylo to tak jednoduché. Dlouho jsem hleda-la ortopeda, který by věděl, co se s tím stalo a jak pokračovat v léčbě. Za půl roku jsem konečně jednoho takového našla. V dubnu 2011 mě čekala opera-ce, kde lékaři zjistili odlomek v kloubu palce. Následovaly rehabilitace a já jsem tajně doufala, že gymnastika se dá ještě

zvládnout. Jenomže palec se nezlepšil a já jsem musela s pláčem na své každo-denní tréninky a úspěchy zapomenout.

Přesto ale ráda vypomáhám na tré-nincích a předávám své zkušenosti dal-ším šikovným holčičkám, a to ve formě baletu, který je tak nezbytný pro mo-derní gymnastiku. K tomu jsem dostala i nabídku nafotit baletní fotky, které mi zůstanou krásnou vzpomínkou.

Najednou jsem měla hodně volného času a nechtěla jsem jen tak ztratit to, co jsem vytrénovala. Začala jsem tedy se sportovním lezením (na skále i umělé stěně), a to díky známým a našim, kte-ří tento sport také provozovali. Začala jsem opět jezdit na závody a našla jsem si tak novou krásnou zálibu, která mě rovněž naplňuje, a můžu u toho využít i své rozsahové možnosti.

Od té doby se řídím heslem: ,,Nikdy není pozdě!“

30

KULTURA - YELLOW SUBMARINE KULTURA - SPORT

English vs. Czech proverbsAnna Fišerová | KvartaVeronika Fišerová | Septima

I’m writing this article at the beginning of my summer holidays and I’m on cloud nine although the dogs and cats are falling right now. - Can you trans-

late this part of the text? Maybe yes, but makes it sense for you? This is an example of some English proverbs in the text. If you do not

know their real equivalent in the Czech language it can lead to misunderstanding. This article can help you to understand English proverbs correctly and make your knowledge of English better and richer.

Generally said, proverbs are propositions, which bring some instruction, wisdom, general truth etc. But some of English proverbs don’t mean the same what the Czech ones. Now I’m telling you some examples:

• You scratch my back and I’ll scratch yours.

• Better an egg today than a hen tomorrow.

• Where there’s a will there’s a way.

• Every cloud has a silver lin-ing.

Ruka ruku myje.

Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše.Když se chce, tak to jde.

Všechno zlé je k nečemu dobré.

Some of the English proverbs mean the same what the Czech proverbs. For exam-ple:

• Better late than never.• When the cat is away, the

mice will play.

Lepší pozdě než nikdy.Když kocour není doma, myši mají pré.

Sometimes there are more proverbs with the same translation, for example:• Near is my shirt but nearer

is my skin. / Blood is thicker than water.

• East or west, home is best./ There is no place like home.

Bližší košile než kabát.

Všude dobře, doma nejlépe.

Now, after reading this article, you can try and guess the true meaning of the sen-tences in the first paragraph. If you fail, the following can help you:

• I’m on cloud nine.• Dogs and cats are falling.

Jsem v sedmém nebi.Padají trakaře.

Bye for now!

English vs. Czech proverbs

H.B.

31

Již tradičně zorganizovalo ve-dení Gymnázia v předposlední den školního roku 2011/2012

sportovní dopoledne. Studenti se moh-li přihlásit např. do turnaje v ringu, ve volejbale či ve fotbale. Ve volejbalovém klání dokonce startoval tým složený z bývalých studentů našeho gymnázia. Velmi zajímavou podívanou však přine-sl turnaj fotbalový.

Šest přihlášených mužstev se utka-lo systémem každý s každým, konkrét-ně šlo o týmy Kvarty, Kvinty, 1.B, Sexty, 3.B a Septimy (pozn.red.: třídy ve škol-ním roce 2011/12). Jedno utkání trva-lo dvakrát pět minut. Organizaci měli letos na starosti páni profesoři Sedla-řík a Šebesta. Zajímavostí sportovního dopoledne je, že organizací sportů jsou pověřeni i učitelé, do kterých byste to nikdy neřekli, a nejenom vyučující tě-lesné výchovy. Role neúplatného roz-hodčího se ujal pan profesor Sedlařík a tuto pozici s bravurou zvládl.

Před turnajem byli největším favo-ritem chlapci ze třetího ročníku, násle-dováni Sextou, která má každoročně smůlu v turnaji futsalovém. Velmi dob-rými výkony však překvapila Kvinta v čele s výborně hrajícím Petrem Kubovi-čem, střelcem všech branek svého týmu. Kvinta na úvod turnaje sice podlehla Sextě, ovšem v dalším průběhu pora-zili skvělým výkonem 3.B. Sexta, kte-rá nepředvedla nejlepší výkon, trochu utrápeně remizovala s 3.B, kdy hrála ze

zajištěné obrany a spoléhala na brejky. Avšak díky výhře Kvinty nad třeťáky měli hráči Sexty vítězství v turnaji plně ve svých rukou, a jelikož zbytek utkání vyhráli, umístili se na prvním místě. Druhé místo obsadil tým Kvinty a až na třetím místě se umístili chlapci ze 3.B.

Vedení školy a zúčastněným profe-sorům děkujeme za příjemně strávené dopoledne a těšíme se na další ročník.

Neúplatný rozhodčí Sedlařík to s bravurou zvládl

Petr Lukašík | Septima

KULTURA - YELLOW SUBMARINE KULTURA - SPORT

K.A.

32

KOMIKS

září 2012

Documents