3b-{kz} cinska kao-tuo cz encyklopedie cinske mediciny
TRANSCRIPT
>bs huj inf rmace a názory lékařů a dalších zdravotnických
t n ř zajímavé. Mají však pouze informační hodnotu.
1 r 1 n, t 1 tktu.tlnmt ·,daju a n z rů v t 'to publikaci nesou odpovědnost výhradně sami
da .1t •I 'zřík jakékoli odpovědnosti za možné následky, které
pl •nout z I·'" hokoli 1 oužití n bo poléhání se na tyto údaje ze strany čtenářů.
in·
ENCYKLOPED
Í�SKÉ 1V1_EDICÍNY
VEDOUCÍ REDAK R
Dr. KAO TUO
E REBO � PRODUCTIONS
Jlod kov.int
V · lt\\tt ·I • d •kují za p m c při sestavování této knihy uvedeným osobám:
prut. .to luo I, pr f. Yilanu henovi a prof. Ji Zhuovi za redakci textu a pomoc při
1 ho upr.tv,ith. I n u Ping Xing a panu Robertu Whiteovi, kteří se podíleli na
p lo:l,t I· h ,, kor kturá h textu, panu Hui Liovi, který pomáhal s fotografiemi.
\on 111 t.tl, ·, Sp I' n li l rapeutů čínské medicíny ve Velké Británii.
flNII
• 1 O, 105,
lB \R : tr. 14, 19,
C)BSA
ÚVOD Barbara Berniová z Americké nadace
pro tradiční čínskou medicínu
předmluva dr. Kao Tuo
KAPITOLA PRVNÍ Robert C. Wright, PhD, L.Ac, DNBA
Historie a filozofické základy tradiční čínské medicíny
KAPITOLA DRUHÁ AngelaTu,L.Ac.
7
10
Příčiny nemocí 28
KAPITOLA TŘETÍ Donald D. Chiu, O.M.D., L.Ac.
Tradiční čínské bylinkářství 54
KAPITOLA ČTVRTÁ Jialingvu, L.Ac.
Jídlo jako lék
KAPITOLA PÁTÁ jialing Yu, L.Ac.
Čchi-kung
KAPITOLA ŠESTÁ Frank W. T. Chung, C.A., O.M.D.
Akupresura
KAPITOLA SEDl'vfÁ Angela Tu, L.Ac.
Akupunktura
Užitečné adresy
Literatura
Rejstřík
6
122
144
176
204 207 208
B.-\RBAR BER 'lOV K� 'AOACE
PRO T R O I C .' I C I ' K O U M E O I I U
ilozofické pojetí a umění tradiční čín ké medicíny je možné srovnávat učením Hippokrata (500 př. n. 1.),
lékaře a filozofa tarověke7w Recka, ktere7w nazýváme "otcem západní medicíny". Hippokrates věřil, že
človL'fk je velmi tě ně epjat e v emi přírodními pn'ky. Učil, že je třeba )éčit člověka, nikoli jen samotnou
nemoc". Jednotlivce pojímal jako oučd t celku a neomezoval vá pozorování jen na konkrétní nemocný orgán ne
čá t těla. Při určování diagnózy přihlížel Hippokrate k "pacientovým návyk1im, zp1i obu života, zaměstnání,
my lení, pánku, někdy i k jeho mim a obavám". Podle Hippokratova učení bylo nutno brát v úvahu roční
období, l'Ítr, kl'alitu vody a dal í přírodní jevy tvořící oučá t pro tředí, v němž nemocný člověk žije. Podobně
i v čín ké medi íně j 011 tyto vztahy pro tanovení diagnózy l'elmi (lliležité.
již O let př. n. I. brali čín tí lékaři při ur ování pří
činy onemo nění v úvahu těl n , du vní i du h v
ní vla tno ti I čené o oby. � jim umožňovalo té it
příčinu problému, nikoli j n amotné příznaky.
V evrop ké m di íně byl nanc t tí t-lippokratův od
kaz léčení nemo í přeru n, av ak v íně př trvává
tendence léčit člověka jako I k již déle než S I t.
Tradiční čín ká medi ína p tupn vyvinula
ve velmi účinný způ ob lé ní a trval r zvíjí. J d
ním z příkladů může být používání I ktri ké neb la
erové timulace za ú elem ti ní bole ti v chirurgii
nebo počítačově zpracovávané diagno ti ké po tupy.
V první kapitole této knihy- Hi torie a filozofi -
ké základy tradiční čín ké medicíny- naleznete pop i
vývoje tradiční čínské medicíny a eznámíte e j jím
filozofickým pozadím. ásledující kapitola- Příčiny ne
mocí- vás seznámí s novými pohledy na souvi to ti
mezi duchem, tělem a myšlením a s vlivem okolního
prostředí, citů a výživy na lidské zdraví. Kapitola o čín
ském bylinkářství podává informace o mnoha často
užívaných bylinách a ukazuje, jakým způsobem je
používat a kombinovat, abychom do áhli požadova
ného výsledku. V kapitole o dietách se čtenář dozví, že
potraviny stejně jako nemoci lze charakterizovat vlast
nostmi jako horké, studené, suché, vlhké, jin, jang, sil
né nebo slabé. Na diagnóze nemoci pomocí těchto
prvků závisí také její léčba. V kapitole Akupunktura se
dozvíte základní informace o meridiánech a o způso-
b h j jich p užití k stanovení diagnózy. Kapit
Akupr ura popi u je akupresurní body na lidském
I , kt ré můžete a mi nebo ve spolupráci s p artner
využít k léč ní některých častých potíží, jako jsou·
I ti hlavy, zad apod. Poslední kapitola je zaměřena
chi-kung, popisuje dýchací a meditační cvičení a s•
a ně ukazuje, jak chi-kung napomáhá udržovat
gani mu v rovnováze a předcházet nemocím nebe
př konávat.
Kniha, kterou držíte v ruce, podává podrobný r
hl d tradiční čín ké medicíny, přičemž zdůrazň1
možno ti, jak ji využívat současně s klasickou záp;
ní medicínou nebo nezávisle na ní. Tradiční čínská n
dicfna pronikla do Evropy asi před 350 lety.
p jených tátech ji však nebylo možné legálně p
vozovat až do roku 1975. Od té doby bylo otevře
mnoho škol, které tradiční čínskou medicínu vyui
jí. Také lékařské fakulty začínají čínské léčebné me
dy zařazovat do svých učebních plánů. Na vysoký
školách a na klinikách se řeší výzkumné projekty ;
bývající e alternativní medicínou. Zájem o tradic
čínskou medicínu rychlým tempem narůstá. Pronil
ní tradiční čínské medicíny do medicíny klasické
pro pěšné nejenom tím, že umožňuje alternativ
léčení mnoha nepříjemných nemocí, ale předevší
proto, že nabízí nové způsoby, jak nemocím pře
cházet.
radiční číllSká medicína má své kořeny v údolí Zluté řeky ve staré Cíně. V době Tjeji7w vzniku měli lidé jen velice chabé znalosti o a�1a=�mii_ a o či�no�ti �rgámi
lid kého těla exi tovaly jen mlhavé představy. taČI Cmane zakladalt sve
medicín ké poznatky na před tavách, které se v mnohém spíše podobají moderní teorii
řízení nebo t11ditt a tronomie, klimatologie nebo ekologie, aniž by e soustředili
na zkoumání jednotlivých orgámi. Kombinovali zkoumání lidského těla se zkoumáním
pfírody jako elku a omezili je na 011 tavu pěti rrizných y témti, jejichž pomocí
1-y l'ět/OI'ali fyziologické i patologické změny v lid kém těle a jeho reakce na bylinky.
Po htpně e toto zkoumání vyvinulo v 11 elenou teorii tradiční čín ké medicíny.
klini k praxi klad tra
di ní ín k medi ína důn í
n t, zatím d b Jl b
m
ko lék e používá prá ek ze z imolezu a zlat ice . Avšak
tejné potíže může vyvolat
virová infekce, takže i v tom
to případě se podá ste jný
lék, který velmi dobře účin
kuje. V tradiční čínské medi
cíně tomu říká 11tentýž lék
na různé nemoci" .
Ro tlinná medicína existu j e již déle než 5 000 let. Během této dlouhé doby zís-
dy kati ín tí I kaři mnoho teoret ických
i praktických zku eností. A i před dvě
ma tol tími s tradiční čínská m edicína
ívá rozvinula do určitých specializací j ako
např. vnitřní lékařství, chirurgie, po
rodnictví, gynekologie, otorinolaryngolo
gie (u ní, nosní a krční), dětské lékařství,
oční, akupunktura a masáže. Z toho vidí
me, že t radiční čínská medicína je cen
ným příspěvk m medicíně a m ůže být pro pě ná celému větu.
Pokrok oučasné medicíny a k l in ické praxe závisí na vývoji ve farmaceutickém průmy lu, kterému se dosud nepodařilo vyvinout ideální léky na mnoho nernocí a některé choroby nedokáže léčit vůbec. L ky produkované moderním farmaceu-
tickým prům lem j ou kutečně velice účinné, ale bohužel ča to olá ají nežádoucí vedlej í účinky a je tr ba zvažovat, zda možný nepříznivý účinek nepřeváží příznivý. Takové léky j ou dvoj ečnou zbraní mod mí medicíny. J dnotlivé orgány lid k 'ho těla navzájem p lupra ují a p I ně udržu jí rovn vážný t v, kt -rý i p dmínkou dobréh zdraví. rgány
vzáj mně vlivňu j í, a p kud d jd k naru ení p luprá , j tř ba vzít v úvahu, ž lék vh dný pr j den rgán n mu-í pro pět druh-mu. Dobrý I kař mu í
mít přehled o celém organi mu, p d bně jako gen rál v vál , j ed in tak bud v dostate ně iln pozi i .
ílem lé ení je od tranit nemo a pro pět n mocnému. Tradiční čín ká medicína jej vyjadřuje ú I vím, ž "nemocného nejvíce trápí kut no t, že exi-tuje přít i mnoho nemocí, zatím o pro
lékaře je největ í taro tí to, že xi tuj příli málo léků" . Pro čín ké lékaře zabývaj ící e tradiční ínskou medicínou je to výzva k tomu, aby se snažili co nejví e e naučit, a tak dobře ovládat vů j obor.
Během prvních pěti let, kdy jsem pracoval v Londýně, j em měl možnost setkat se s množstvím nemocí a pomoci mnoha tisícům pacientů. Věřím, že díky spolupráci a úsilí se během deseti let začne tradiční čín ká medicína v západních zemích používat v širším měřítku a bude z ní mít prospěch stále více paci
entů trpících nemocemi, na něž současná moderní medicína dosud lék nenašla. Uplatnění dojde rovněž tam, kde chorobu sice lze vyléčit moderními léčivy, avšak pouze za cenu nežádoucích vedlejších účinků.
P Ř ED \ L U V A
ílem lékařů provozuj ících tradiční čín kou medicínu, zejména pak v rozvinutých západních zemích, je změnit lid ké návyky a my lení směrem k prosazování zdravého životního stylu a do-áhnout zaujetí pozitivního postoje tím,
že i uv domím význam travování, eviní, du vní aktivity a v e h vlivtt okol
níh pr tř dí na ná zdravotní stav. Pr t tak tal kniha ob ahuj kapitoly
potrav a di tá h t jn jako o cvičení a bylink ř tví. íl m je do áhnout nápravy krátk době n rovnováhy i déletrvají í únavy, ať už je její příčinou cokoli .
O ufám, že tato kniha pomůže těm, kteří e o tradi ní čín kou medicínu zajímají, překonat počáteční potíže s pochop ním je j ích principů. jak říká čínské pří I ví: " ěkdy člověk musí sebrat cihlu, aby našel zlato." Tato kniha pomůže porozumět důležitým ouvislostem mezi tradi ní čín kou a západní medicínou.
DR. KAOT O
Tak pravil Žlutý císař:
11fin/jang j ou vyjádřením nebes
a země, příčinou a měřítkem všech věcí,
zdrojem změny, kořenem a původcem života
základu (jin/jang) je třeba
založit léč ní nemocí."
Zrození medicíny ve staré Cíně e dahtje do doby a i 3 O let před začátkem našeho letopoč�t. fak dok�ádají archeologické nálezy, používaly e k léčebným tíčeltim od začatku mladšt doby kamenné kamenné jehly. a e znalo ti o tírovni
léčení ve taré Cíně upře nily nové objevy ze edmde átých let tohoto toletí.
V počátcích historie čín ké medicíny j 011 velmi dtiležitá dvě významná období. Patří
k nim doba předvědecké pňrodní medicíny za dyna tie ang a na počátk11 dyna tie Cou
a doba vzniku racionální vědy a medicíny v pozdním období dynastie Cou a během vlády
dynastie Cchin. Právě v této doby byly poloieny základy vědeckého bádání v tradiční čínské
medicíně, které umoinily její pozděj í rozvoj.
Kdo hc porozum t základům tarý h lékař ký h u ení tarověk íny, mu í nejprve pochopit rozl i n é fil zofi k směry a společensk' s í ly b až n '
v Chuang ti-nej-ťing (Kánonu vnitřní m -dicíny 21utého císaře). Na po át-ku čínské medicíny byly pravěké léčitelské praktiky, šamanismu Wu a kouze lnictví. Tyto nadpřirozené metody lé-čení nemocí se v hrubých ry-
sech podobaly těm, j ež znám z starověkého Egypta, západních zemí, umeru a Řecka. Z větší části s odvíjely
od rituálů a věšteb, obsah ovaly však i léčebné výkony. I zde, podobně jako v předsokratovském Řecku, položily filozofické tradice základy pro pozdější vědecké zkoumání . K pokračovatelům těchto tradic, kteří sehráli v dalším vývoj i vědy svoj i ú lohu, patřil i n ásledovníci
učení o tao a učení raného empirismu,
alchymisté, astrologové, kteří podrobně popsali sled ročních období a nebeských jevů, f i lozofové pěti p rvků a školy j in/ jang a učení čchi .
]e třeba zdůraznit, že podobně jako v západních zemích existu j e i zde ostrá hranice mezi ranými předvědeckými lé
čitelskými praktikami za loženými na
1 3
ní přírodní h j vů. Důvěra v přírodní principy pol žila základy toho, co dnes známe jako tradiční čín kou medicínu v moderním poj tí.
Empirické a racionální prvky postupně pronikaly do různých škol a posléze byly sjednoceny do přísně humanistického f i lozofického a poli tického učení konfuciánství. Právě konfuciáni v prvním století př. n. t. zklidnili zmatek a zápasy "Sta myšlenkových škol" období Válčících států a položili základy pro politické i vědecké jednocení. Vznikly tak základy pro pozdější vědecké zkoumání a vznik skutečně vědeckých disciplín, včetně medicíny.
V L E V O
Čínský symbol
pro čínskou medicínu,
Čung-i.
VPRAVO Čfns�race
ukazuje filosofa Konfucia
(551-479 př. n. 1.), jak zahajuje vyučov, ni.
K PIT L PR ,'1
Toto období vymezuje počátky medicíny l'e taré Cíně. době vlády dyna tie
ang (1766-11 00 př. n. 1.) máme poznatky předev ím díky archeologickým ntileztim. Dynastii ang založil C heng Tchang po l'}"hnání predchozílw cí aře,
tyrana Ťie. Dynastie ang pak vládla íně až do pří hodu dynastie Oll I' roce l l př. n. I. Hi torické prameny z pozdního období 011 a a" heologi ké nálezy potvrzují známá fakta o před hozím období. álezy z dolm7JO povodí Zlu té řeky nám před tavují architekturu a nábožen ké praktiky, k nimž náleželo i vě. tění pomo í ohně, lidské oběti a uctívání předkti. K nejzncíměj ím náleztim pat í želví krunýře a" vě te ké" ko ti, na nichž j 011 vyryty nizné vě. tby (včetně vojen ký h a politi ký h závazkti), tejně jako lovecké výjevy nebo zdravotní předpovědi pro í are.
ř i l a zř t lná třídní tru k tu ra z vládnou í lity na tran j dn a r lníků
víř o tatní h lidí významn u r li, a t k e každ denní živ t p zů talý h pr pl -
tal s z mř lými. Pro tředni tvím v t -ní se l idé rad i l i o vý h pr blém h všeho druhu e zemřelými př dky. a předky se bra eli v době vál k i v míru, tázali se, jak hojná bude úr da, a rady mrtvých vyhl dávali i v otázká h týkaj ících se zdraví a nemoci . ktivní vztah k zemřelým odrážel obecné p tř by klidné existence p tečno ti. Ziví byli p vinni pečovat o ostatky zemř lý h a ukládat je blízko prospěšných v trů a v dy (fengšuej), vzpomínat na ně úct u a rituálně jim obětovat. Panovala př d tava, že zemřelí mohou zaj í tit živým pro p ritu a zdraví. Takto i lid ' uch vávali k svým zemřelým předkům harm ni ký vztah.
B B f
u dv kla i ká
tar ín k m di íny: en-nung pen- chao-ťing ( Kán n byl ink ř tví) a lwr111g ti nej-ťing, kt rý p I žil základy m di ín k t ri . L g nda klad
vznik t ht děl d pradávné minulo ti,
kut n ti tyt knihy vznikly
ha aut rů. ang m l i l idé
zdravím velký
n m n ními r zumíme, jak uká
zal Paul Un huld, tak vé p ru hy funk
e organi mu, kt ré v d u k naruš ní
VIT ll
KA P I T L P R V •. I
b .íné aktivity, zatím o horoby mají
pol
KL TB P�EDK.
m mn ž tví
Léčení zaklín ním nevyžadovalo žádné
vy etření ani soustfed ní se přímo na
pacienta. Jednalo se o společenský akt,
často vytadujicí, aby se král obrátil na
vě tce a jeho prostfednlctvím zjistil vůlí
pfedků.
Tuto léčebnou metodu provozoval
am kral, který m I proto velkou
proto e l ice důležité zjistit pomocí věš
teb příč inu kletby a provést nutná opatření k je j ímu zlomení.
I P"RI C I Y
Za púv d někt rých nemo í e pova
ž valy r vněž přírodní jevy, například
p tný vítr. Takový kodlivý vítr mohl
při j ít buď ám od be, n bo jej mohli se-
l t př dk v , aby po kodi l ve n ic i . V ta
k v m případě býval zapotřebí zásah
kr 1 , kt rý pro třednictvím vhodných
rituálů ur ných předkům účin ky škod
liv ho větru zastavil . Mnohé tyto medi-
ín ké teorie byly pozděj i přeměněny
n b z Ia opu těny, některé posloužily
jak základ nových teorií, když se tradič
ní ín ká m dicína obráti la k empirické
mu zk umání a k racionální medicíně.
T h byl do aženo vlivem různých fi-
fi ký h u ení , která se rozv inula
I ím období.
ÍM
odpověd nost za zdraví společnosti.
Tímto způsobem se živí usmiřovali
s mrtvými a obnovovalo se zdraví
společnosti jako celku. Léčebné
praktiky sloužily rovněž jako odůvodnění
absolutní pol itické nadvlády vládce
dynastie Šang, který přijímal roli
opatrovníka celé společnosti.
I 6
IJy A
C o u
Toto obdob[ (1100-221 pf. n. l.) e ")'Waluje rrounfm pni•mfl•o ••pofádánf. Ve dvanáctém století př. n. I. e ústřední vláda dynastie Sang rozpadla a zemi ovládla seminomádská dyna tie Cou. Během její vlády začali lidé používat
vyspělejší zemědělské po tupy, k nimž patřily polečně obho podařované zavlažovací ou tavy. Ty umožnily zvýšení zeměděl ké produkce a dlouhodobé vydržování voj ka.
Během éry Cou, která se často přirovnává k evrop kému období feuda/i 11111, se také vytvořilo více než tisíc právních okre ti. Dyna tie Co11 pře t11111/a ptivorlní hlavní mě. to dyna tie Sang do provincie en- i. Během období Cou lidé také uctívali předky, podobně jako jejich poražení předchtidci v minulém období, a nažili e obnovit taré tradice a zvyky. Ve kutečno ti mnoho lechti ti dyna tie ang plynulo novo11 vládnou í skupinou dynastie Cou.
V roce 771 př. n. l . bylo centrum země přesunuto dále na východ do Luo-i, protože vládci h ledali na východě podporu v krvavé bitvě o nástupnictví na trůnu. V následujících letech se rozpoutala vlna intrik a krveprolití a v důsledku toho e moc vládců v odlehlých obl a tech země oslabila. Zavedení nových technologií, produkce železa a soli, ná tup ekonomiky založené na penězích a zvý ení mobility obyvatelstva znamena lo ztrátu central izované moci vládců a mnoho států tak posíl i lo svo j i m oc na úkor ústřední vlády. Mezi sedmi provinciemi a nájezdníky ze severu se rovněž odehrávalo mnoho válek.
Rychle se vytvářela a opět zanikala rozličná spojenectví. Období mezi roky 481 až
221 př. n. l . bylo tak krvavé a soupeření me
zi provinciemi tak silné, že je j historikové označuj í jako období "Válčících států". Dřívější ohledy na čest a odkaz předků byly nahrazeny bezuzdnou touhou po moci a úspěchu. Staré feudální morální příkazy ohledně cti a umírněnosti musely ustoupit bezohledným požadavkům vlád-
1 7
ců čín kého tátu. Tito vlád i nakonec zvítězili a v r. 221 př. n. I. ínu jednotili.
Král h ng prohlá il ám ebe za S-chuang-ti , prvního císaře jednocené
íny. Byl i vědom toho, že pokud má být celi tvo t z mě za j i těna i do budoucna, je tř ba vyhladit všechny pozů-tatky býva lý h f událních provincií.
Z tohoto dův du bylo cí ařství reorganizováno do admini trativních okrsků s vojenskými právci v čele. Byla provedena standardizace váhových a měrných jednotek a postaveny silnice poju j ící jednotl ivé okre y. Zlutý císař huang ti rovněž nařídil ebrat a pozděj i spál it všechny psané materiá ly, s výj imkou těch, které e týkaly lékařské péče, léků,
věštění, zemědělství a lesnictví.
Z A C A T K Y M E D! f N Y
V O B D O B f D Y AST l E Č O U
Doba zmatků a vnitřních svárů v období "jar a podzimů" (770-476 př. n. 1.) včetně období Válčících tátů dynastie Cou se vyznačovala filozofickým, vědec-
K,\l' I T L A P R V ,'I
kým a du hovním rozvojem. této době vzn ikJa prax nazvaná pozděj i "Démo
nickou medi ínou", kterou po Iéze na
hradily pozd j í filozofick • koly dua li mu j in/jang, t ori pěti prvku a í l ící vliv ta i mu a kon u iani mu.
D • moni ká med i ín , která řídila t ori í útoku d monu, po tupn vytla Ila puvodní m didnu br jí í k př d
kum. My I Jo s , 1. d m ni obývají z mi a př •bývají v t mný h úkryt h v dutiná h tr mu n b j kyní h, připraveni nap dn ut nic netu í í bčť. Být n •m cný mam n I být napad n n jak· m d m ncm. a ma ni t. Wu di p n -all hr mu jí ím rc1 rto, r m lé ebný h
praktik cctn byl ink ř tví, tradl ního amanismu a vcrcjn •ho vymítání d mo
nu, b h ·m n \ho} aman p bíhal v okolí csnicc, p krikoval a m val h I mi, ab odl, kal n •bo ta\tra i l t.l du hy.
Vcř jné popravy. t k • p važ valy za tpu ob, j, k d m ny zastra it. Ca t e k ritu, lní hran p uzíva ly talismany a l<l pro�tř d k k tlstran ní vlivu démonu na I cka c p važ vata dok n e i akupunktura. V lékař k m pisu Létení
tiWIIIJUII/ť\cÍti llť/1/VCÍ (l 8 př. n . I . ) e Wu-·'-er ping fang zmiňuje p dr bně vypra vaných po lupe h k zahánění d >monu, rituální h zaklínati I h použí-
aný h při magi kých břade h v tn zpu bu, jak a v kt ré d nní d b j pro-
dét. K hán ní t.lý h du hu e po-uíí al mim j iné též b l i ny, které e k mbin al dal ími p lupy. gendár111 zakl d t • I kupunktury Pi n C hue (407 110pr n. l . )\'Ů k n z lá ť zmiňutc o 13 kupunkturních b d h ur en · h k P ·m vli u t.l' h du hu.
1 8
Po CA T E K E M P I R I C Kf.H O
P I U T U P U A V � D Y
v pozdním období dynastie Cou se zača
lo uplatňovat více vlivů, které posunuly
my lení a medicínu do vědečtější roviny
založen é na zkušenostech a pozorová
ní. Tehdy na tal skutečný rozkvět filozo
fl a to v takové míře, že se toto období I
nazývá dobou " ta myšlenkových škol". Tato d oba byla také svědkem zrození Konfu ia (551-479 př. n. l . ) a j eho aktivníh uvědomělého humanismu . Konfu iu ta l autorem systému, který zaváděl do praktického veře jného života etiku a duchovní rozvoj . Byla to reak-
na morální a polit ické zmatky, které jej za j ho života obklopoval y, když se čín ké feudá ln í státy u tápěly ve válce a v in t ri kách. Vyvinul teorii " lepšího I věka" (ťiin-c'), který se snaží "m ilovat
o tatn í", j ako určuj ící princip společen-kého řádu . Pozdě jš í f i lozofové jako
Men i u (372-289 př. n . I . ) a Mistr Sun (298-238 př. n. l . ) použil i konfuciánstvi jako ná troj při výstavbě pol itického systému dynastie Chan.
Další po tavou byl Lao-c', zvaný Starý mi tr ( še té století př. n. l . ) . O politiku e za j ímal také, avšak jeho h l avní ú i l í m ěřoval o k poznáván í př írody,
k biologi i a k alchymickým pokusům o prodloužení života. Ve svém díle Tao
te-ťing ( Kniha o cestě a ctnosti) nabádá vládce k dodržování duchovní praxe tao,
aby e zlepšil život všech l idí. a rozvoj i vědecké logiky us i lovně
pracova l i mohisté a legisté. Mohisté se zajímali pí e o rytířskou společnost než výlučně o rodinu, přitahoval a je však
H 1 • T R 1 E A F 1 L Z F 1 K É Z KL A D Y ' 1 N: K ( ,\\ E D 1 C í y
také mechanika a fyzika. echn tyto školy ehrály vou roli při vzniku a zakotvení vědecké metody a vývoj i čín ké medicíny, jak ji formuloval Clwang ti
nej-ťing.
V L IV M H l T Ú A L E I Tú A Vl:.D U
M H l TÉ Mo Ti (Mociu , 479-3 1 př. n . I . ) vybíz I k dodržování principu vzáj mné Já ky mezi l idmi a pevně věřil na du hy a démony. jeho učení s vědou b zpro tř dn nesouviselo, av ak bez ohl du na tuto skutečnost položilo základy pro rozvoj empirických metod, které mnoh m pozděj i vyvinul i jeho žáci . Ti za tával i při zkoumání jevů empirický pří tup a při ověřování či vyvracení teorií s poléhali na ostatní pozorovatele. Například skutečnost, že mnoho l idí do vědčilo takový úkaz, jako je zjevení ducha, bylo důvodem proč věřit v jeho existenci.
Pozdější komentáře Knihy Mistra Mo
dokládaj í snahu jeho následovníků oupeřit s vědeckou logikou. Podobně jako Řekové, i mohisté si byli vědomi společenských vlivů na pojmenovávání a věnova l i pozornost pocitům , vn ímání, stupni příč innosti, tříděn í a rozdílům
mezi přímými a nepřímými důkazy i de
duktivní a induktivní logice. je j ich zájem o rytířskou obranu s labých vyústi l ve
studium fyziky a mechaniky a obranného boje.
V P R A V O
Konfucius, známý také jako Kchung Čchiou.
1 ()
K A riT O L t\ r R V ,'Í
L É
Legi mus, neboli "Skotu j men", rozvi
nul i huej S' a Kung- un Lung ve čtvr
t m toletí př. n. I. O Mistrovi Kung- 1111 Lung e říkalo, í představuje vrchol čín
ské filozofi ké literatury cstávající z roz
hovoru, které se zabývaj í univerzá l iemi,
jako j např. jedine nost, mnoho t apod.
Prostřednictvím t hto parad xu a di -
ku í nad ;.ákladními prin ipy Kung- un
Lung ysl vuj př dstavu změny, j d
noho z hlavních pr blému mpiri kého
zkoumání.
tak I gi té v ctn huej ' začali
f rmulo tll spí di I kti k u než for
m lní I giku, která c tala h lavním ry
s m tímk • v de ké met dy a m di ín ké
1 • rie.
V LI V 'I I 'TU
V tDU
ínské tradl ní medi ín při p li tao
i té n >jvít • vými •mpiri kými a v -d ·kými teoriemi. jednak p kra oval i val hymistickém bádání ve naze nalézt látky prodlul.ující život, ž vytvářelo zák lady pro poznání ú i nků ro t l in a je j í h té cbné vyuzilí, a le také e za-loužili o empiri ký výzkum v eob cně.
P díleli • například na vynálezu třelného pra hu i na dal í h př vratných ob-je c h hemii.
Zpo átku e ta isté o prodloužení lidského zi ota nezaj ímal i . Za távali názor, í.c pfc h d z živ ta d mrti je pouz • zrn n u jcdnoh stavu bytí d j iného. Pozd'j'i taot té hledali int nzivně ce tu, jak :livot prodlouiil, n b ť ři li, že by tím d 'hli vr h lu
2 o
Ji se, že nesmrtelnosti lze docíl i t pomocí různých léčiv nebo prováděním urči
tých cvičení či meditačních technik. K metodám p oužívaným k dosažení nesmrt e lnost i patři ly speciá ln í dechové
cviky kombinované s meditací, u rčené
k po í lení čchi v l idském těle. Čchi se někdy překládá jako "vzduch" , "pára" nebo "dech" a představuje energii pro-
tupuj ící veškerým jsoucnem a proudící
rovněž v l id kém těle. Je to j edna z vý
znamných stránek čínské medicíny, kte
rá e b l íží představě řecké " pneumy"
nebo indické " prány".
Manfred Porkert definu je čchi jako energ i i j ednoznačně u rčen é povahy, energii, která směřuje u rčitým směrem
v prostoru, je uspořádaná, má u rčité vlastn osti a strukturu a také energetické u pořádání. Je to životní síla oživu j ící živé o rganismy. Je nezbytná p ro správnou č innost vn itřních orgánů, kterými cirku lu j e a poskytu je j im sílu k pohybu (např. k pumpování krve do těla nebo k mluvení, abychom uvedli alespoň dva příklady z m noha). Paul Unschuld popisu j e čch i j ako ne j j emně j ší substanci a zdůrazňu je, že ačkoli j e neviditelná a nehmotná, odkazuje se na ni ve staré literatu ře, což j e pro výklad historických textů velm i důležité.
Teorie jin/jang a teorie pěti pn•kti vytvořené a i \'e {tl•rtém toletí př. n. / . e ča to nazývají te�riemi ;sten�ati�kých Otll'i lostí. Dtii'Odem je jejich jedinečný příno myšlence, ze ve mtr, teJně Jako tělo, je oustm•ou dynamických a funUních
vztalui. Obě teorie e naží ve mír vy větlit jako l'}ísfedek pusobení i/ a pral'idel mí to dti ledku záměnt bohti, předkti nebo démonu. Teorie pěti prl'kti hrála také významnou roli při vývoji čín ké vědy n medicíny. 1-ťing (Kniha proměn) pojedmíwí o neustálém toku a vlivu těchto dějti l'e l'e mínt. Pí mmo "jing" i!Wmená "velká kniha" a pí meno "I" je odvoLeno z l')ímill je těrka, chameleon, který Lllfllllená změnu.
]A A ] 1
jang a j in znamenaly původn o luněnou a zast íněnou tranu h ory. ín ká věda je posléze přetvořila v protiklady jednoho a téhož jevu, ve J ožky původní hmotné ubstance čchi. jang před tavuje muž ký princip ves míru , jeh funkční a energetické vla tno t i , zatímco jin je ženským principem , reprezentuj ícím ve ve míru stránku trukturální a hmotnou. Pojmy lze vysvětl i t ná leduj ícím způsobem: "V moderním jazyce jang odpovídá všemu, co je aktivní, expanduj ící, odstředivé, agresivní,
Zrn na, ncb li " 1" je dynamickým vztah m m zi j in a jang, v němž se neu tále tvoří a j iž am tn u vytvářejí tyto dv základní íly, je to v mír, jehož
u á tí j me my v ichni. "Vesmír je neu tále v p hybu, nepřetržitě e mění. livot ám j pr ce nikdy nekončící změny, která začíná v okamžiku zrození a kon í až v náručí mrti. 1-ťing je poku-
m nal zt přijat lná pravid la pro přírodu a lid ký život ve vztahu k změnám vesmíru ."
1-ťing tvoří ku tečně základ celé čínské vědy a je rovn ž nezbytnou součás
tí čín kého kulturního výrazu. Na poli medicíny je teorie vyžaduj ící, negativní, jin na
opak představuje vše, co je hmotné, strukturované, dostředivé, kolabující, kon
zervativní, pozitivní ." Ty-
• j in/ jang určuj ícím principem vzájemných vztahů v ech medicínských infor
to vzá jemně souvisej ící vlastnosti j sou vyjádřeny jako vztahy mezi vlastnostm i jakéhokol i známého objektu . Jedna
složka nemůže existovat bez d ruhé. Na-příklad představa "nahoře" nemá smysl bez představy "dole" . Podobně pojem "rychlý" neexistuje bez pojmu "pomalý".
1 I
mací (např. rozpoznávání ouborů příznaků a kvality
pul u). Kombinuje se s dalšími význačnými teoriemi, jako
je např. teorie pěti tran formačních fází nebo teorie kanálů. "v podstatě je teorie j in/jang velice j dnoduchá, avšak její uplatnění je ne mírně široké. Není žádné tránky v čín ké civi lizaci, ať už se
K,\ I' I T O I. 1\ P R V • ' I
jedná o metafyziku, lékař tví, politiku
nebo umění, v níž by nezanechala svuj
oti k." T oretici jin/jang pocházejí ze
dvou kol. Liší e m zi sebou především
v tom, zda rozdělují přírodní změny na
čtyři nebo est kupin.
Pf:T PRVKů
D Wm t.ivotn dul zitým přín s m čín
k� v •dč byla wori prin ipu pěti tran -
form cní h fází n b li prvku, kl rá e
za I •nila do medicínské t ori .
Statí 'ír'tané se domnívali, že se ve -
mír skládá z pNi př měňující h e prv
ku n<.'IX>Ii elementu. Za autora tét teorie,
\IlO II Tr ditn1 ,.Vrbovy vzor"
zn.lzorr'lu)e p t prvku: Drevo, Oheň, Zemi, Kov a Vodu .
2 2
rozpracované později Menciem, se pova
žuje C'-s' (492-431 př. n. I.). Na svět se
pohlíželo jako na trvalé prolínání pěti
přeměňujících se prvků.
Zmíněnými pěti základními prvky
jsou Dřevo, Oheň, Země, Kov a Voda. Ta
to teorie se snažila utřídit základní vlast
no ti hmotných věcí v procesu změny.
Každá z přeměňujících se fází měla svou
vla tní povahu a předpověditelnou sou
ví to t ostatními. Původně se teoretiko
vé j in/jang a teoretikové pěti prvků
zá adně rozcházeli v otázce povahy změ
ny, av ak jejich spor se později vyřešil
a dnes e obě teorie navzájem doplňují.
Teorie pěti prvků a jin/jang jsou nyní
natolik propojené, že je lze považovat za
různé prvky jedné společné před
stavy. "jsme si vědomi toho,
že teorie pěti prvků vychází
z teorie jin/jang a nelze ji
od ní oddělit, takže mů
žeme říci, že pět prvků
je jin/jang a jin/jang je
tao." Při vzájemném pů
sobení spolu prvky
mohou soupeřit, vy
rovnávat se či se na
vzájem podporovat,
závisí to jednak na je
jich vlastní povaze, jed
nak na relativní síle. Pohyb přírody je neustálou
souhrou přizpůsobování se
a prosazování základních prvot
ních il prostřednictvím ročních období.
Tímto způsobem si příroda uchovává
harmonii a přísnou rovnováhu. Podle
teorie jin/jang, stejně jako podle učení
HI.'T R I E F i l. Z F l K� Z AKL D\ . K ( ,\\ E DI C í Y
pěti prvku je "budoucno t dynamická a nikoli tatická. Kone je pí e u pořádaná příroda než chao . Děj v ob krývá protiklady stejně jako harmonii a každý bod okolní reality ob ahuje jak jednotu, tak i členitost."
Prvky udržují rovnováhu a harmoni i se v emi o tatními. Když každá tran -forma ní fáze probíhá přir z n , funguje v e hno hlad e. Každá ur itá tran formace udržuje jinou př m nu v rovnováze elkem a naopak ji am tnou vyrovnávají o tatní. taří mpiri -
tí filozofové pozorovali, že tran forma ní fáz
mají také ur it
funkční vztahy
v kolob hu přír -
DREvo dy. Tak jak j dno
roční období př hází v následující, tak dávají určité tran forma ní fáze v přírodě vzniknout jiným. V e h
no v přírodě, počítaje v to i lid ké pol -
čenské a politické aktivity, lze vy větlit
transformačními fázemi a jejich vlastnostmi.
Je zřejmé, že lidské
tělo bylo vnímáno jako
součást přírody. K vysvět
lení těchto základních pří-V O D A
rodních principů a sil se vyvinula teorie
pěti prvků. V těle existují "fyziologic
ké" transformační fáze a energie odrážející základní životní síly. jsou v něm
tkáně a orgány, jejichž činnost připo
míná transformační fáze jak po stránce
fyzické, tak i energetické a které odráže
jí totožné základní vztahy v přírodě.
V těle tak existuje "fyziologický" pro
tějšek působení Dřeva, Ohně, Země,
2 3
Kovu a Vody. a
příklad Dřevo se vztahovalo k ját
rúm a žlučníku,
heň k rdci a tenkému třevu,
Země k I zině a žaludku, Kov k plicím
a tlu tému třevu a Voda k ledvinám
a m ovému m hýří. Každý prv k přitom p dílí na do
dá e živin statním, a tak j u jednotlivé rgány z vislé na b navzájem. Vzájemná závi I t tran forma ní h fází/prvku vytváří rgánové y témy. Je tomu zde p dobn jako v přírod . Napří
klacl Voda neb li y tém ledvin a močo
vého mč hýř p clporuje rů t, Země n b li žaludek, Iezina
mohou Vodu/L dvi
ny/M č vý mč hýř
přehradi t a zam zit
tak přiroz nému ne
bo fyziol gi kému pře-
bytku vody. Rovnováha e
OIIEŇ
udržuje tím, jak jedna fáze nebo
fyziolog! ká oustava vyživuje
a ovlivi'luje druhou.
KOV
l> � l Vll Dřevo je symbollzov, no
játry I I u nfk m.
\ O P \
Voda je symbollzov n ledvinaml/moťOII)'m
m chýř m.
1\. A P I T l t\ P R V I ' I
2 4
O H l
Oheň je symbolizován srdcem/tenkým střevem .
Z E M t Země je symbol izována
slezinou/žaludkem.
K O V
Kov j e symbolizován plícemi/tlustým
střevem.
K. �
Z A Y N A
Jde o dobu, kdy byl es taven huan ti-nej ťing (Kánon vnitřní medicíny lluté/10 cí aře). Za dyna tie han byly formulovány výwamné vědecké názory a položeny základy pro pozděj í rozvoj tradiční čín ké medicíny.
huang ti-nej ťing (Kánon vnitřní medicíny llutého í aře) je ve kutečno ti dílo mnoha neznámých autoni znmě tnaných prvním čín kým cí ařem han, který přijal jméno huang ti (llutý cí ař), a jeho ná ledovníky. ílem jejich tí ilí bylo jednocení a shrnutí ouča ného medicín kého my Jení a vytvoření teorie a y tému medicíny.
Kniha Nej-ťing e skládá z dvou čá tí: Su-wen (Základní otázky), která zabývá anatomií, fyziologií a J é ením, a L ing-šu (Kánon akupunktury), která e zabývá samozřejmě hlavně akupunkturou. Určité pa áže a pojmy ilustrují rozličné filozofické kořeny, které vytvářejí kompletní systém.
Např. v knize Su-wen se l.lutý císař tá
že Cchi Poa, slavného lékaře, nímž ve
de neustálý rozhovor o problémech
v uladu lnými výp ty. P tř bu jídla a pití ovlivňuje umírněn t, a ta
p v tává a mizí v uladu řád m. ikd neplýtval ilami na nepatři né cho
vání. L id ' v minul ti
tedy třili vé t I i my-
l, uchovávali j ji h pl
nou ílu, a proto m hli vůj život pln r zvinout
tak, jak to příroda um žňu
je." Tato pa áž zř t ln odrá-medicíny: " Proč nežijí l idé sto I t jako ží vliv taoi mu na tvůrce
dříve?" A Cchi Po odpovídá: " Dříve lidé 11-wen. Kniha odkazuje na techniky
rozuměli učení tao, proto e snažili řídit a hování, které prodlužují život.
svůj život podle pravidel j in/jang a žít
KO N F U
Konfucianismus se svou komplexní
sociální sítí a rámcem pro fungování
hospodářství a vztahy v něm m ísty
odráží v popisech fyziologických funkcí.
Např. cang, tj. vnitřní orgány (žaludek,
tenké střevo, tlusté střevo, m očový
měchýř a žlučník) jsou duté a s louží
k uchovávání potravy nebo odpadních
látek či transportu zažívacím ústrojím.
Slovo "cang" znamená ukládat,
schraňovat. V popisech akupunkturních
bodů existuje mnoho podobných odkazů
na kanály, vodovody, paláce, císaře,
ministry a pomocníky a podobně tom u
j e i v předpisech byl inného léčení.
Hlavní složka bylinných směsí nese
jméno císař, další složky mají
pojmenování ministrů a pomocníků. Tyto
popisy dokládají silný vliv konfucianismu
na čínskou medicínu.
N i\ 11 0 1\E Ředkvička a zázvor
ovlivňují plíce a žaludek. Používají
se k léčbě nachlazení. Podle konfuciánské teorie je ředkvička "císařem" a zázvor "ministrem" jenž
rozšiřuje její působení.
V l' lt AVtl
V této i lustraci dohlíží čfnský filosof
Konfucius na vymítání
ďáblova vlivu.
KA P I f O L t\ P R V ' Í
2 6
H l T O R I E A F I L Z F l K É Z AKL A D Y � � r · K� M E D I l Y
Jako příklad yntézy pojmů muž posloužit kombinace ideje jin/jang teorií pěti prvků. Zjistíme, že ve fyziologU nejenže máme orgány před tavované j dnotlivými prvk-y (např. kanál jater představuje vliv Dřeva uvnitř těla), ale ouča ně múžeme rozdělit vnitřní funk i jater na jaterní jin (zá ba krv I kladování) a jaterní
"'V
A J
V Ý
jang (volný pohyb čchi/aktivita). Každá
z nich pomáhá vyrovnávat a podporo
vat činno t druhé. Podobně i podle teo
rie orgánů ang-fu má činno t žlučníku
(relativně ví č hi) vněj í (jang) poměr
k r lativně víc vnitřní (jin) aktivitě jat r
(r lativn ví e krve), a tím jin/jang vytvá
ř jí spol čně prvek Oř va.
f
N I
Í N
Hlavní proud raného vědeckého my lení tarých íiíami se značně li i/ od
představ přijímaných na Západě, nebyl v ak proto méně vědecký. Logika tohoto
systému vycházela z jiných zdrojti než vědecká tradice uíparlnf Evropy. Tato
logika se zakládala na pl'ed tavě jemných vzájemných vztalui principti jin a jang a pěti
prvktl s jejich transformačními fázemi a ve mfr e pojímal jako neu tále e 111ěnfcí děj,
zatímco západní logika vycházející z antiky zdtimziíovala nespojité identity.
Ve skutečno ti však někteří před okratovšlí filozofové v antickém f<ecku, např. lékař
Empedokles, vyslovili před tavy, k teré e v hrubých rysech podobaly teorii jin/jang.
Pro Empeclokla byly symbolem proticluidnýclt sil tvořících dynamickou změnu láska
a svár. Také tyto prvky se vzájemně dopliíovaly, odporovaly i a přitom se ovliviíovaly.
Tyto filozofické představy byly později opu těny a nahrazeny tradiční111 aristotelovský/ll
kateg01izuj ícím přístupem.
Dnes víme, že raná čínská medicína čer
pala svou moudrost z mnoha různých
zdrojů. Racionální empirická m edicína
má počátek v pátém století př. n. l., při
bližně v té době, kdy staří Řekové vyvinuli západní verzi empirické klasifikace.
Tak začal formální rozvoj vědy a medicí
ny založené na přírodních zákonech a na
zkušenosti namísto lékařství vycházejí
cího z nadpřirozených principů. Na
tomto vývoji se podílelo a zanechalo
2 7
v něm topy mnoho různých myšlenko
vých směrů. Patřily k nim ideje taoistů,
mohistů, legistů, jin/jang a učení pěti
prvků. Silně se proj vil také organizační
politický vliv konfucianismu a od po
čátku období dyna tie han v prvním
století př. n. I. také zř telná syntéza obe -
ných empirických tradi a formální medicín ké tradice, vyjádřená v /wan ti-nej
ťing.
Z E V N f
P R ! C I Y
Vítr.
odle tr di ní čín ké medicíny j m e živí
a zdraví proto, že na e tělo na hází
ve tavil rovn váhy a vnitřní
harmonie. Tento tav je rovnováhou il jin
a j n ' mzný 17 or ínl l na eho těla a také
na'(e/10 t'l a okolm710 pro třed� v n:rmž • · " u1·e a to nejen na "í
žij 'tn '· a to rovn v 111 se " ta vl ne nam ' • k , • . - 1 1 t:rJe ny' h or ánu ale ta e
v/a tní kai lodenm 1 1 1 1 1 t1 a 1 rn '
nejnu.nějsími vlivy při 11cízejí ími z zevníh pro �e�í. Ty �o�ou
za ahovat jak c lo inl1 ti na eho těla, L k i do akttvl ty vm třmch
or ánů. fe-li člověk
zdráv, pak e
di harmonie rychle
upraví a opět e do áhne
dynam i ké rovnováhy.
za tohoto tavu zů tává
or ani mu zdráv
a v rovnováze. Pokud
e v" a k dynamická
rovnováha naru "í
a neobnoví, může to vést
k po i tu 1 1111w ; neb k t mu, ž ne moc kutečně vypukne.
v tradi ní ín ké 111 di íně j Ll pří"inami chorob takové vlivy, k teré
m 11 ll r 1 10 álw p m it n bo zcela rozvrátit.
d 11 •j t r í 11 p 'tkLi tradiční "ín ké medicíny e lékaři snažili
vy •tlít fakt ry, kter" m 17 l l vyvolat n moci, a roztřídit je
d fllll l ' 11 kupin.
3 o
A i před 1 000 lety za dyna tie ong
žil lékař Čchen fen, k terý roztřídil
příčiny chorob do tří obecných
kategorií:
1 . Vnější (exogenní) příčiny
em patří zevní klimatické vlivy, které
j ou schopné vyvolat nemoc.
2. Vnitřní (endogenní) příčiny
Ty zahrnují citové poruchy, k teré
P Ř Í ( t ,r y N E t\\
mohou ovlivnit činnost vnitřních orgánů
a tím vyvolat chorobný s tav.
3. Jiné příčiny (ani vnější, ani
vnitřní)
K nim počítáme různé činitele ovlivňující zdraví, jako je dieta,
poranění a pohlavní aktivita .
Uvedená klasifikace p říčin nemocí je poněkud zjednodu "ená
a nebere ohled na skutečnost, že velice významnou roli při vzniku
J I N ( P I U C I Y
Strava.
nemoci hraje na " e těle ná k on tituce. Bez
ohledu na tento nedo tatek má pop aná
klasifikace v klinické praxi vůj význam
a je určitým vodítkem při diagnóze
a léčení nemocí.
V tradiční čínské medicíně e k příčině
nemoci dochází předev"ím analýzou
p říznaků, což nazýváme "diferenciací
p říznaků za účelem na lezení příčiny" nebo
"určením diagnózy za účelem zjištění původce".
3 I
V N I T Ř N f
P R ! C I N Y
Stres.
V P R A V
Chemické faktory: pesticidy.
z v v Ř
......, Jo1·ěk odjakži1•a zápa i/ nebezpečími, která ohrožovala jeho zdraví, ať již Cpři Juízela z1•enčí nebo zevnitř. Zevní faktory, jako je podnebí nebo změny
poča í - ,, tradiční čín ké medicíně e jim říká patogenní nebo škodlivé faktory
za nonnální h oko/no tí zdraví neovlivní. Pokud je v a k narušena schopno t těla
přizpti obit e klimatickým změnám nebo pokud e změna zevního pro tředí objeví příliš
ry hle 11 t�lo e ne tati přizpti obit, vede to k naru ení jemné vnitřní rovnováhy v těle
a ná Jednl k onemo nlní. a tra ně dmhé e některé choroby považují za ná ledek
vnitřní h pfí in. V}'l'OifÍvá je ne ou/ad zpti obený např. emočním napětím nebo
p ru Jwmi i11no ti vnitfní h or ámi.
•
•
•
•
•
•
rů, kt r
i, zahrnuj
pr ky:
v kt rémkoli okamžiku během roku, nej
více pravděpodobné je to v tom roč
NAII A E
Organické faktory: bakterie Salmonel/a.
ním období, s nímž daný prvek
souvisí. Vítr je nejča tější na ja
ře, teplo v létě, vlhko v pozd
ním létě, sucho na podzim
(v čínském podnebí), chlad
v z imě. apř. onemocnění
z nadměrného tepla, jako např.
úžeh, je nejpravděpodobnější
v létě. Podobně život ve vlh
kém prostředí zvyšuje pravdě-
hl pr ků uvi í podobnost vzniku nemoci
bd bím, a i když vět- vyvolané vlhkem, jako je např. zánět
in l. ni h můž vyv lat n mo nění kloubů. Těchto šest zevních faktorů mů-
2
že samo o sobě způsobit vzni k nemoci,
avšak většinou se kombinují dva n bo ví
ce z nich a postihují lidské tělo najed
nou. Např. úplavici vyvolává jak teplo,
tak i vlhko v tlustém střevě a akutní rev
matický zánět kloubů vyvolává vítr, vlh
ko a teplo v kloubech. Během nemoci
samotné nejenže se těchto šest pato
genních faktorů může navzájem ovlivňo
vat, ale dokonce se může přeměňovat
jeden v druhý. Takovou přeměnu může-
D A L S í F A KTO RY S O U V I S E J Í C Í S S E S T l Z E V N Í M l
P Ř f C I N AM I N E M O C !
V moderní kl in ické praxi se k nemocím
vyvolaným zevními činiteli počítají
rovněž ty, které souvisejí s j inými
faktory organickými (bakterie a viry),
chemickými (pesticidy) a fyz ikálními
(radioaktivní záření).
r Ř r ' Y E
me pozorovat u lov ka trpícího labším zevním vliv m, např. chlad m, který potou pí hloub ji d t Ia a vyvine e v zá
pal plic n b li t pl v pli í h, jak říkáme v terminol gii tradi ní ín ké m dicíny .
PtT v 1 � r H r t U C 1 (
Abychom vnitřní příčiny odli ili od šes
ti vnějších prvků, nazýváme je: + V JTRNI v1TR
• v JTRNI TEPL I HE
+ V rffiNI VtHK ST
+ VNJTii. I HLAD
Tito vnitřní činitelé
také projevují příznaky vět
ru, tepla, vlhka, ucha
a chladu.
V L EVO
Fyzikální faktory: radioaktivní záření.
N A H O � E Zevní vítr může
vyvolat rýmu, ale vnitřní vítr může vést k mnohem
závažnějším problémům
obvykle se jim říká "jaterní vítr".
K A P I T l A R U H A
n j-
větměj ím r ním ob bím
jaro, a pr t ítr logi ky
Ostatní zevní patogenní
faktory často tělo napadají
současně s větrem.
• Když se zevní vítr sdružu
je chladem, vede to k pří
znakům "chladného větru".
U nemocného se to projeví
r ku.
za hl vní klim ti ký b
pí e nachlazením než ho-
kupin: r čk u a ne ná enlivo tí chladu.
tr n - • Když zevní vítr družuje teplem, ve
d to k příznakům "teplého větru", kdy
n m ný trpí spíše horečkou než nachla
z ním a často mívá zarudlé a bolestivé
hrdl . Můž trpět žízní a mít tmavě
zbarv nou moč. Jazyk je červený s žluta
vým povlakem. • Když e vítr sdružuje s vlhkem, vzni
ká příznak "vlhkého větru". Projevuje to hor čkou, která e zhoršuje odpo-
V � R · M I dn , nesnášenlivostí průvanu, poce
ním a bol stivými otoky kloubů. Někdy
bj ví rovněž otoky na obličeji nebo
p - jind na těle.
vy- • Když vítr sdružuje se suchem, proje-ení. ví to příznaky "suchého větru" . K nim
uvi í plí- patří ucho t sliznice úst, nosu, krku, su-p chá kůže a uchý kašel.
ITi'tNl VíTR
K hlavním příznakům působení vnitřní
ho větru patří bolestivé křeče, strnutí krku, stočení očí směrem vzhůru a strnu
tí zad (křeč zádového svalstva). V méně
závažných případech se to projeví strnulo tí nebo třesem končetin, rozmazaným vid ním a závratí. Podle tradiční
ín ké medicíny souvisí tyto příznaky nů. játry a obvykle e nazývají "jaterním
P R I y E '\
3 s
c f
V L EVO
Zevní vítr utváří naše okolní prostředí, škodlivý vítr proniká
do těla a narušuje naši tělesnou pohodu.
V P R A V O
Nemoci vyvolané škodl ivým větrem se mohou v těle
stěhovat. Artritida může začít
v kolenních kloubech a šířit se do dalších
kloubů v těle, přičemž v různou dobu postihuje různé
oblasti.
K A P I T L A D R U H A
větrem". Protože játra ne ou odpo
vědno t za uchová ání zá ob krve
a za šlachy, j ou onemo nění, kte
rá souvi ejí vnitřním ětrem,
obvykle vyvolána p ru hou
funkc jater n j ji h n do-
vání vazů.
V L T T I Z E V I I I V tTR U
V I T I'{ I I I
1 Vítr m t nd n i k t upání a íř ní. Pr t ž' díky t t vl tn ti íří na
k pat g nům
Vítr rovn ž t írá k žní p ry a můž vy
volat p razn u n ná nlivo t
rycht
a -u a z j dn' a ti t I d druh .
Známým příkladem je člověk se záně
tem kloubů, kdy se bolesti stěhují
z kolenního kloubu do kyčelního,
potom do lokte atd. Tento způsob
stěhováni bolesti svědčí o tom,
že se skutečně jedná o nemoc
vyvolanou škodlivým větrem.
jiným příkladem takového
těhování příznaků a pro
měnlivých rysů nemoci je
kopřivka. Při tomto kožním
onemocnění pacient trpí vy
rážkami a svěděním. Obojí
e neustále přesouvá z jedno
ho okr ku kůže na jiný. Kromě toho
j ou nemoci vyvolané škodlivým
větrem obvykle akutní, začínají ná
hle a mají kolísavý průběh. Jako
příklad m ůžeme uvést mozkovou
m rtvici neboli cévní mozkovou pří
hodu, které se v tradiční čínské
medicíně říká "větrná mrtvice". Cín s ký
název odráží rychle e měnící vlastnosti
kodlivého větru, který toto akutní one
mocn ní způ obuje. 3 emoci vyvolané škodlivým větrem
vyznačují rovněž mimovolnými
pohyby. taré čínské lékařské texty hovoří
o tom, že když vítr nabývá vrchu, způso
buje nechtěné pohyby. Pro podíl škodli
vého větru svědčí všechny příznaky projevující e mimovolnými pohyby jako
tře , křeče, závratě, točení hlavy a ko
lap . Tyto příznaky mohou doprovázet jak nemoci vyvolané vnějšími činiteli,
jako j zánět mozkových blan nebo zánět mozku , tak i choroby způsobené přfčinami vnitřními, např. vysoký krevní tlak
n bo pilep ii.
jedním z rozdílů mezi ohněm a teplem
je teplota. Oheň je však nejen teplejší, ale
také plápolá směrem vzhůru a tvoří pla
meny. Oheň uvnitř lid kého těla má
klon vytvářet příznaky, kter ' projevu-jí v horních čá tech těla. kodlivý oh ň je obvykle vnitřní a může vy ház t z p -ruch energi jang v ledviná h n b z na
ru ení jejich činno ti. Vnitřní heň můž
být rovněž dů ledkem jiných kodlivých činitelů, jako je vítr, letní horko, vlhk ,
P Ř. [ (: f ' Y I E j\ \ c
V L E V O
Plameny ohně se šíří směrem vzhůru, proto
i oheň v lidském těle je zdrojem příznaků v horní polovině těla
a v hlavě.
ucho nebo chlad. Ty se mohou po pr - P R I Z A K Y v Y v L
niknutí do těla přeměnit na oheň. Vnitř-H N E. M
ní oheň může také vzniknout jako
ná ledek nadměrného citového podráž
dění nebo takové poruchy činno ti or
gánů, která může vyvolat u trnutí těla,
popř. vyvolat horko či oheň.
Podle tradiční čín k ' medicíny
oheň sdružuje několika různými orgány
a podle toho vykazuje určité vla tno ti a příznaky. U lidí se často diagnostikuj
onemocnění z "žaludečního ohně", "ja
terního ohně" a "srdečního ohně".
+ Srdeční
oheň
+ Jaterní
oheň
+ Žaludeční
oheň
DBYTEK t- 1
em i z nadbytku ohn j ou obvykle
akutní a n mají dl uh trvání. Nemoc
ný má vy k u h r ku n bo silně ne ná í tepl a j v lmi unavený, po
drážd ný a má žíz ň. Málo potí a má
lo m í, m zarudlý bli j a i, někdy můž d tal i d d liria.
emo i vyv lan nedo tatkem ohně
jsou ča to hroni ké. Vyvolává je nedotatek u zd ravova í energi v lidském
t le. j a t j í příznaky ouvisejí s ne-
do tatk m jin.
P R f Z A I Y N E D O STAT KU J I N
3 7
K příznakům nedostatku jin
mohou patřit:
+ Zarudlé tváře
+ Teplé dlaně a chodidla
+ Podrážd nost
+ Slabá horečka, která se
zhoršuje odpoledne
+ Neschopnost usnout
+ Noční pocení
+ Bolest a sucho v krku
N A H O l\ E
Podobně jako uniká pára z hrnce s vaříd vodou, ztrácí lidské
tělo životně důležité tekutiny díky
extrémním teplotám nebo škodlivému ohni.
K A P I T O L A D R U H A
A
1 heň plápolá měrem vzhůru a je
vel íc horký. kodlivý oheň je pří
znak m nadbytku t pla. Při nemocích,
p dí l í oheň, e zvy-
projeví krvá ním z n su, topaml krve ve stoJi i n b v mo i , krvác ním z h mor idů nebo dokon k žníml vyrážkami a krvá ním do kůž . j ou každ -pádně příznaky tiž -ní ohn m t pl m , st jně jak h r čka, drážd n t n žíz ň.
k dJivým
3 8
P Ř í Z N A KY V Z P LA N U T Í
O H N Ě
Při propuknutí nemoci způsobené ohněm
rozpoznáváme následující příznaky:
Opar na rtu nebo
v ústech
Otok dásní
Zarudlé nebo
oteklé oči
Souvisí se srdečním
ohněm
Souvisí s žaludeč
ním ohněm
Souvisí s jaterním
ohněm
p l\ ! Z N A K Y P P. ! T O M N O S T I
S K O D L I V ť. H O O H N !! V T !! L E
Nervozita a podrážděnost
Zarudlý obličej
Červené rty
Zarudlé, bolavé
a oteklé hrdlo
Vysoká tělesná teplota
Podobně jako oheň je letní horko hla -ním klimatickým prvkem I tního období. Vzniká z ohně a tepla. Ze v h e ti škodlivých faktorů je letn í horko jediným, který má sezónní povahu - objevu je e pouze v létě a v žád ném j in 'm ročním období e n proj ví. J t tak j -diný prvek výhradně z vní p vahy, vyvolaný pouze tep! m po ház jí ím z zevního pro tředí. Letní horko n můž být vnitřní.
P � f Z N A K Y A N E M I ZEVN f H O L ETN f H O T E P L A
P R f ' Y I E \ o c
žár m. Jak t plo, tak i léto j ou přírodními prvky jang, proto letní teplo také přiřazuje k k dlivinám jang. Při postižení t Ia tímt prvk m n tává vždy vze tup t I n t pl ty.
me-li příli iln , ztr íme velké množ-Nemoci vyvolané letnim teplem se v let- tví vody, ž můž mít za ná ledek nejen ních měsících vyskytu j í často. H lavním příznakem je horečka, v e l ké po ní, žízeň, podrážděnost, únava a zhorš ní dýchání.
Letní úpal je dalším častým onemo -něním, s nímž se v létě setkáváme. V lehčích případech pociťuje n emocný jen mírnou závrať, žaludeční nevolnost, únavu a pocit vyčerpání. V těžších případech, když je člověk vystaven účinkům tepla příliš dlouho nebo je-li teplo příliš
velké, může postižený náh l e omdlít, upadnout do bezvědomí, s i lně se potí, odvodnění (dehydrataci), ale rovněž únamá žízeň a špatně se mu dýchá, dlaně vu. Např. lidé pracující v létě venku se časa chodidla má chladné. Posléze může to dožaduj í velkého množství chladných
upadnout do šoku.
V L A ST N O S T I
Z EV N f H O L E TN f H O T E P L A
1 Letní teplo je k l imatický škodlivý
prvek, který se projevu j e s lunečním
3 9
nápojů, aby si udrželi nižší tělesnou teplotu, nahradili těle né tekutiny ztracené pocením a přede li vzniku úpalu. 3 Letni horko e ča to kombinuje s vlh
ko ti. Léto bývá n jen horké, ale často taktéž de t ivé, vzduch pak bývá velmi vlhký. Proto člověk tižený letním tep-
V L E V O
Abychom nahradili tekutiny ztracené pocením, musíme
vypít mnoho vody.
K A P I T L A D R U H A
nách, ztráta chuti k jídlu, žaludeční nevolnost, podt plnosti a tlak na hrudi, průjem
a tmavší moč.
Vlhké prostředí způsobené letním horkem
a vlhkostí může u pacienta vyvolat současně příznaky obou faktorů.
4 o
Vlhko můžeme rovněž rozděl i t na zevní a vnitřní. K zevnímu v lhku řadíme vlhkost v okolním pro tředí , počítaje v to vlhkost ve vzduchu - vodu, déšť a mlhu, které ná ča to obklopují . P dl teorie pěti prvků má z vní vlhk n ; větší vliv na l id ké tělo v pozdním I tě, protože léto bývá - ale poň v íně -nejdeštivějším obdobím v ro . Kr mě samotného počasí může i pobyt n bo práce ve v lhkém pro t řed í u možnit vlhku, aby proniklo do l i dského t Ia a vyvolalo zdravotní problémy. Vnitřní vlhko obvykle vyplývá z poruchy činno -ti sleziny, kdy tento orgán není cho
pen propouštět a zpracovávat vodu a další tekutiny v našem těle, což má za následek zadržování tekut in a vlhka.
I když se zevní vlhko od vnitřního liší, často se společně podíle j í na průb hu nemoci. Pokud člověku nedo tatečně pra
cuje slezina, vede to nejen k rozvoji vnitřního vlhka, a le takový člověk j e také náchylnější k potížím s vlhkem zevním. Podobně jestliže je tělo poškozeno vnějším vlhkem, může to vést k poškození sleziny a k vnitřní vlhkosti .
P Ř 1 Z N A K Y V Y V O LA N É V L H K EM
ZEVN1 VLHKO Pokud škodlivé v lhko poškodí pouze povrch těla, vyvolá příznaky povrchního postižení vlhkem. Nemocný pak má rýmu, horečku, která se nezmírňuje poce
ním, cítí tíhu v končetinách, je unavený, má pocit tlaku na hrudi. Nemá však ží-
P R I l r' Y r E M O C
zeň, protože těle je j iž vlhkosti nadbytek. Pokud kodlivá vlhko t post ihne kloub , vyvolá n mocnění " '-pi" neboli "zán t kl ubů yvolaný v lhkem" . K l uby i h bn , b le tivé, někdy tak t kl , btížně r zhýbávají .
4 I
B I t
Vnitřní vlhk uví í p ru n u inn tí
I ziny. V dů I dku zpo-
ný tís ň na pr u, závrat , n tabilitu. Vy kytuj -li e vlhkost v bla ti žaludku, nemo ný můž po iťovat plno t a pocit roz pjatého žaludku a břicha, nevolnost a lepkavou nebo sladkou chuť v ústech. Má měkčí tolici nebo přímo průjem, je unavený. Při vlhko ti v dolní části břišní dutiny e mohou objevit otoky, obtížné močení nebo u žen výtok z rodidel.
N A H O I H
Vnější vlhko je přítomné v našem životním prostředí:
ve vodě a ve vlhkém vzduchu.
N A H O I\ E
Do kalného jezírka
dopadají dešťové
kapky z těžkých mraků
zakrývajících nebe nad
ním. Tělesné sekrety
vyvolané vlhkostí jsou
také mračné a kalné.
K A P I T
a obtížn
L I R
ll
P Ř r c 1 y E o c f
s Podle teorie pěti prvků j e sucho kl ima- kterým se v dů ledku po tížení škodlitickou vlastností podzimu. Rozeznáváme vým teplem nebo uch m nedo tává tě-vnitřní a zevní sucho.
P I U Z A K Y
V Y V O LÁ VA
ZEVNl SU HO
Zevní sucho proniká do tě l a no em ne
bo ústy a příznaky jím vyvolané e zpravidla odví je j í od poruchy činno ti pll . Jestliže nás sucho postihne v raném p dzimu, blíže k létu než k zimě, pak má
sklon vyvolat spíše příznaky podobné těm, které způsobuje teplo; říkáme tomu teplé sucho. Jsme-l i suchem po t iženi v pozdním podzimu, vyvolává příznaky, které j sou chladněj ší; j ev nazýváme chladným suchem.
Při onemocnění chladným uchem
v pozdním podzimu má nemocný na jedné straně příznaky vyvolané suchem (su
le ných tekutin.
VNITŘNl H
emo i vyvolan vnitřním uchem vedou k úbytku n b ke ztrátě krve a těles-ný h tekut in . Mohou objevit po horečnat m on m n ní, kdy vysoká teplota v dia k úbytku v dy, nebo po i lném p ní způ b n m t plem nebo
léky. V nitřní u ho v ak může vzniknout také po hroni ký h chorobách, kt ré často vedou k vyčerpání tělesných tekutin, n b bývá dů I dkem nedostatečné výživy či zahu tění krve, kdy tělo není chopn zaj i tit náležité vyživování tkání. K příznakům vnitřního ucha počítáme žíz ň, u h u kůži, která může být dr ná neb lupu je, uché vlasy, zácpu, úbytek a o lab ní valstva, uchý jazyk.
cho v ústech, v nose, v krku, suchá kůže, V LA T suchý kašel atd.), ale také příznaky souvi- Z E V N f H
T I A V N I T � N f H O
sej ící s působením chladu (horečka, nach lazení, bolesti h lavy, nepřítomnost pocení apod.) . Rozdíl mezi působením zevního chladného sucha a zevrubo chladu samotného spočívá v tom, že se u ne
mocného více projevují účinky sucha. Při onemocnění v raném podzimu
vyvolaném teplým suchem trpí pacient příznaky sucha, jak byly zmíněny výše, avšak také příznaky tepla (horečkou, bolestmi hlavy, slabým pocením, žízní, podrážděností). S takovým stavem se můžeme etkat nejen u zdravých jedinců vystavených zevnímu suchu, nýbrž i u lidí,
U C H A
Specifickou vla tností škodlivého sucha je to, že vyčerpává tělesné tekutiny. Sucho v okolním prostředí se projevuje suchým
vzduchem, potoky se zmenšují nebo úplně vysychaj í, půda je rozpraskaná. Podobně i v l idském těle se sucho začne projevovat příznaky vysychání, jako je suchá kůže (dokonce i s trhlinami a prasklinami), suché vlasy, suchá sliznice úst a nosu, vyschlé rty, sucho v krku, zácpa, snížené množství moči a suchý kašel s minimem h lenu nebo zcela bez h lenu.
A "l
N A H O I\ E
Mrtvý strom, suchý
a pokroucený.
Jeho vnitřní tekutiny se
vyčerpaly díky zevnímu
suchu a teplu během
velmi suchého období.
V P RAVO Chlad není vázán
jen na zimu. Podobně jako může pozdní mráz nebo kroupy
poničit citlivé rostliny na jaře, í naše těla
mohou poškodit náhlé klimatické změny.
K A P I T L A D R U H A
l i L E M
k dlivý hl, d pr ni k d t Ia dv ma způ by. n j í hl d n padá p uz kůži a plí , vnitřní hlad pr niká d hlub-ší h tkání nitřní h r nů.
ZEVN1 t i LAD
h ladn ním mn h , při dí t
o h lazení břicha. adměrný příjem stu
dené stravy může poškodit životně důle
žité mechanismy buď jangového aspektu
čchi, nebo slezinu a žalu
dek a vyvolat poruchy činnosti zažívacích orgánů.
K příznakům takového po
tížení patří bolesti břicha,
žaludku, poruchy trávení
a zvracení nebo průjem.
VNITÍ{Nf CHLAD
Příčinou vnitřního chladu
je nedostatek jang. Ten má za následek tvorbu chladu uvnitř našeho vlastního
t Ia . N dostatek j ang se může objevit
v kter ' mkoli z našich vnitřních orgánů.
P dl toho, který orgán je postižen, má
n m ný příznaky, které se k příslušnému
rgánu vztahuj í .
V L A T N O S TI V tj l H O A V N IT i'{ N l H O
1 hlad j e klimatický škodlivý prvek proj vu j ící se jako převaha j in, proto
řadí k škodlivinám povahy j in . Jestliže j in převažuje v okolním prostředí nebo
v našem těle, potlačuje nebo ničí prvky jang nebo energii jang. Pokud škodlivý chlad pronikne do těla, zmenší tělesný po
vrch, potlačí obrannou energii organismu a přivodi příznaky nachlazeni a nesnášen
l ivo t hladu. Jestliže škodlivý chlad napadne vnitřní orgány, např. slezinu nebo žaludek, přímo naruší schopnost těchto
4 4
f C H L A D
SRDCE
Nedostává-li se srdci energie
jang, vede to k omezení jeho
činnosti. Vidíme to u pacientů
se selháním srdce: je j im
zima, pociťují bušení
srdce, zhoršení dechu,
mají zpomalený tok krve
a čchi, což má za následek
silné bolesti na hrudi. Jejich
rty a tváře se mohou zbarvit
do fialova.
LEDVINY
Pokud chybí energie jang
v ledvinách, pociťuje nemocný
chlad a má bolesti v llolní
části zad nebo v kolenou
spolu s bolestmi v dolní
polovině břicha. Dalšími
příznaky jsou časté nucení
na močení nebo potíže při
močení. U mužů se může
projevit impotence, u žen čirý
vodnatý výtok z rodidel.
SLEZINA
Při nedostatku jang
ve slezině pociťuje pacient
nadýmání, má měkkou nebo
řídkou stolici a chladné
končetiny.
p Ř I N Y E 1\\ O C
4 s
Z E V N ( C H L A D Proniká
tělesným povrchem.
V N I T !l. N ( C H L A D Proniká
do vnitřních orgánů.
N A H O R E
Nízká teplota vzduchu vede
k zpomalení pohybu molekul vody
a nakonec se voda mění v led.
Podobně účinkuje uvnitř těla vnitřní chlad, zpomaluje
pohyb čchi a krve.
K A P I T L D R U H
orgánů zpracovávat poíitou travu, c ž
véh
bol tmi
zoru j í, ž
tepl ty.
nat u tolici, 3 h lad vyvolává tažení. Když pro
nikne do těla kodlivý chlad a po
k í těl ný jangový aspekt energie čchi,
ved to r vněž k přeru ní důležitých po-h ú t I ných tkáních, kter ' e táh
n u, by z bránily dal ímu úniku teplé
n rgi j n . můž m p z rovat při
tř u vznikl m v dů I dku pů b ni hla
4 6
I uží k uzavření
ztrátám
N A
Stažení se může projevit v jakékoli tkáni
postižené nebo ovlivněné škodlivým
chladem . N apř. při postižení meridiánů
nebo vazů může chlad navodit jejich
stažení, což se projeví křečemi,
prochladnutím a necitlivostí končetin.
jestliže škodlivý chlad pronikne do
krevních cév, jako je tomu při omrzli
nách nebo zánětu žil (tromboflebitidě),
vyvolá to stažení cév a srážení krve.
To má posléze za následek si lnou bolest
a poškození tkání.
F A K T O RY
Vn�še� každo�enní� ��vatě re�gujeme
-�a nejrůzn
-ější situace velkým množstvím
cztovych hnutí. Kazdy Jednotlzvec se pntom chova zcela sveoytným způsobem.
Např. to, co jednoho člověka učiní šťastným, vyvolá u jiného smutek či hněv.
Rozdílné emoce jsou přirozenou odpovědí mysli na zevní podněty. Pokud jsme však
dlouhodobě emočně přetíženi nebo procházíme-li náhlým či velmi silným citovým
traumatem, snadno se stane to, že mysl není schopná se takovému stavu přizptisobit
a zvládnout jej. Značná emoční zátěž vyvolává tělesné změny, jako je porušení rovnováhy
jin a jang, nesou/ad čchi a krve nebo poruchy činnosti orgánů či meridiánů. To vše
otevírá cestu nemoci.
Tradiční čínská medicína rozeznává sedm
druhů l idských emocí: radost, h něv,
úzkost, obavy, zármutek, strach a zdě
šení.
Tyto emoce jsou hlavními příčinami
vnitřních nemocí, zejména tehdy, j sou-li
velmi silné a nepřirozené, protože pak
mohou snadno přímo ovlivnit vnitřní
orgány a zavinit vznik nemoci. Podle tra
diční čínské medicíny jsou duševní akti
vity člověka velmi těsně spjaté se stavem
jeho vnitřních orgánů. Správná a nenaru-
E P I D E M I C KÉ N E M O C I
Epidemické nemoci jsou také škodlivinami ze zevního
prostředí a řadí se mezi vnější patogeny. Liší se od
šesti výše zmíněných klimatických faktorů tím, že
nemoci jimi vyvolané jsou akutní a velice nakažlivé.
již staří čínští lékaři zaznamenali, že epidemické
nemoci snadno postihnou celou rodinu bez ohledu
na věk a pohlaví jejích člen ů a projevují se u všech
postižených stejnými příznaky. Od doby dynastie
Ming, před dvěma až třemi sty lety, se ví, že se
tyto nakažlivé nemoci šíří h lavně ústy a nosem.
Příklady epidemických nemocí mohou být spalničky,
příušnice, záškrt, plané neštovice, cholera nebo
chřipka.
Epidemické choroby se často objevují po velkých
přírodních katastrofách, jako jsou povodně
a dlouhotrvající sucha, kdy se do lidského života
a prostředí náhle promítno u neobvyklé podmínky.
Změny jsou často natolik d ra matické, že je pro lidský
7
organismus obtížné přizpůsobit se jim a uchovat
si zdraví. Navíc pro šířen í nákaz vytváří vhodné
podmínky nezdravé prostředí (např. přeplněné
prostory se špatným větráním a nefungující
kanalizací) nebo nezdravá strava či špatné stravovací
návyky. Tyto problémy mohou mít svůj původ jak
v prostředí samotném, tak i ve společnosti. Kvůli
prevenci šíření nakažlivých nemocí je třeba, aby
léčení každého ohniska nákazy probíhalo pod
dozorem vlády nebo u rčené vládní organizace, a to
v co nejkraUím čase a co nejefektivněji.
Dalším velmi významným činitelem je schopnost
našeho organismu vypořádat se s původci epidemií
a bojovat proti nim. jsme-li silní a zdraví, jsme také
méně náchylní k onemocnění, a pokud se
s epidemickou škodlivinou setkáme, náš neoslabený
organismus se s ní dokáže vypořádat a tělo
neonemocní.
D O L E
Radost j e jednou ze sedmi lidských
emocí.
K A P I T L A D R U H A
šená činno t nitřních or
gánů dodává kre a živi
ny nezbytn ' k zá obování
my li a dovoluje přemý I t
a reago at na p dn ty
z vněj ího
z vnitřní h s j dním z m í. m
jak tra- A H O R E
vnitřní orgány proto, že j sou schopné narušovat
životně důležité mechanis
my činnosti orgánů, zasahovat do normálního
průtoku čchi a zhoršovat
průtok energie v těle. apř. když se rozčílíme, často pociťujeme, jak nás polévá
horko a naše oči a tváře zčervenají. Příčinou je pře-sun čchi směrem vzhůru
do horní poloviny těla, do
�chi plačfcfho dítěte může obličeje, který se zaplaví krví.
být vyvedeno z rovnováhy, J iným příkladem může být av ak hněv jeho čchi rčení "už má v kalhotách",
popisující vylekaného člově-zcela rozruší.
t ihn ut
ka. ku tečně je to pravda, neboť strach vyvolává pře un čchi směrem dolů, což v de k prů jmu n bo zesílenému vylučov ní m i. Při si lném duševním vypětí kl á huť k j ídlu. Při přemýšlení a uvažování totiž vázn průtok čchi slezinou, což způ buj pokles chuti k j ídlu . Uvedené příklady ukazu j í nejen to, že různé emo-
mají vliv na různé orgány, a le i to, že jednotl ivé orgány mohou být postiženy různými způ aby. Obecně můžeme říci, že hněv vyvolává přesun čchi směrem vzhůru, radost zpomaluje jeho průtok, zármu
tek čchi rozptyluje, strach jej posunuje dolů, obavy jej narušuj í a úzkost vyvolává jeho váznutí.
Podl tradiční čínské medicíny je srdc orgánem, který ovládá všechny ostatní a má vliv i na my'lení. Ačkol i sedm mo í ovl ivňuje určitým způsobem or
gány nimi ouvi ející, srdce registruje citová hnutí jako první, je tě předtím, než d t nou m žno t ovlivnit "své" orgány.
Z toho plyne, že ať j iž je povaha citového hnutí jakákoli, nejprve bude ovlivněna
činnost srdce a teprve poté ostatní orgá
ny, které se srdcem souvise j í a j ou na
něm závislé. Výjimečný vliv citů na rd
ce se odráží v mnoha rčeních. Tak jako emoční vlivy ovl ivňuj í na e
tělo tím způsobem, že zasahu j í do jeho
důležitých funkcí, platí i j ev opačný. Po-
p Ř ( I t' y E M c Í
ruchy vnitřních orgánů mohou ovlivňovat naše myšlení a vyvolat poruchy citové rovnováhy. ení nikterak neobvyklé, že změnami nálad trpí lidé, kteří j ou nemocni, zejména pokud e jedná o dlouhodobá, hroni ká on m nění. Typickými náladami j ou přít m vzn tlivo t, depre-e nebo n te n t a apati .
P Ř í Z N A KY V Y V L A N É E M f M I F A K RY
Nemoci vyvolané dlouhodobou
změnou pocitů se obyčejně projevují
tím, že naruší činnost vnitřních orgán ů.
Každý orgán má svou vlastn í fyziologii,
úkoly a mechanismy činnosti
a poškození každého z nich se také
projeví zcela určitým způsobem . Obecně
řečeno, mají emoční vlivy sklon
k narušení práce hlavně srdce, jater
a sleziny. Např. emoční poruchy
postihující srdce mohou narušit jeho
schopnost ovlivňovat mysl a vyvolají
změny chování, takže člověk se stane
vylekaným, zapomnětlivým, nekl idným,
podrážděným, hysterickým,
nenormálním. Může se to projevit
neschopností ovládnout některé pocity,
násilím nebo dokonce nepříčetností.
jestliže citové poruchy post ihnou játra,
projeví se to příznaky deprese, d louhými
hlubokými vzdechy, pocitem cizího
tělesa v krku, špatnou náladou nebo
hněvem. U žen se může objevit navíc
i nepravidelná menstruace, křeče
a bolesti při menstruaci nebo zduřeniny
v prsou. Skodllvé emoce mohou narušit
rovněž č innost sleziny a žaludku, což
se projeví narušeným trávením,
zhoršenou chutí k jídlu, nadmutím
břicha nepravidelnými pohyby
střev.
Při poruše činnosti sleziny nebo
srdce může také vymizet menstruace
nebo menstruační krvácení může být
naopak silnější než obvykle. Současné
postižení jater se může projevit
žaludeční nevolností a bolestmi břicha.
Obecně řečeno, nemoci způsobené
emočními faktory obvykle vyvolávají
příznaky e močních poruch a ty mnohdy
ukazují průběh nemocl a vyhlídky
pacienta.
4 9
D O L E
Zdravé stravování a výživná dieta hrají významnou roli
při udržování zdraví a předcházení nemocím.
z
D I ET T R
Příj m p n zbytný. Z
Y K Y P I U Z A K Y V Y V O LA ť ------E P R Á V O U S T RAV O U
A T R A V O V A C f M I Á V Y K Y
P � J f DA 1
Příj m potravy j e nezbytný pro získávání p tř bných živin, množ tví j ídla by
v ak m Jo být přiměřené našim potřebám . jak h ladovění, tak i pře j ídání mů
ž v t k vzniku nemoci . Pokud nejíme d tat ně, nedo tává tělo dostatek živin k t mu , aby nahrazovalo čch i a krev, kt r e při každodenní činnosti spotře
bováva j í. Trvá-l i tento stav příliš dlouho, v d k nedostatku čchi a krve, což má p I ze za následek j iné choroby, a dále zbavu j tělo energie a schopnosti bránit
v l ivu kodl iv in . Přej ídání je v naší p I no ti m nohem častěj š í problém.
P kud j íme pří l i š mnoho, sn ižu je se h pno t organ ismu trávit potravu,
a d hází k přímému poškození sleziny a ža ludku. V praxi pak vidíme pacienty trpí í plností žaludku, nadmutým břih m, bol tí, která se zhoršu je tlakem.
mo ní říha j í, trpí žaludeční nevol-
p Ř [ (: 1 y E \ O
ností, mají páchnoucí dech, pálení žáhy druhy a chutě jídla. Účelem je za ji tit a nepříjemně zapáchaj ící p rů j e m . Onemocnění j e častěj ší u dětí ,
protože jej ich trávicí ústrojí j eš-
tě není tak odolné jako u do
spělých a protože se j eště
nenaučily, jak své stra
vovací návyky kontro
lovat. Pře j ídání může zapříčinit zadržování
nestrávené potravy v těle,
což vede v konečném důsledku k produkci tepla, v lhkosti nebo hlenu. V takových pří
padech se to projeví příznaky, j ako
jsou horké dlaně a nohy, pocit tepla v břiše, červené tváře, t lak v žaludku nebo
v hrudníku, nadbytek hlenu nebo slabá horečka v odpoledních hodinách . Zadržování potravy m ůže vést rovněž k disharmoni i mezi výž ivným čchi
a obranným čchi v tě le , k os labením obranného čchi a zvýšení náchylnosti vůči napadení zevními škod l iv inami a k onemocnění.
NEZDRAVÉ JÍDLO
Konzumace znečištěné nebo dokonce jedovaté potravy může vyvolat otravu nebo jiné onemocnění zažívacího ústrojí. Proje
vuje se to zvracením, prů jmem, bolestmi břicha nebo přítomností krve či hnisu ve stolici. Pokud se jedná o otravu potravinami, pak j sou zvracení, prů jem a bolesti v břiše silnější. V těžkých případech může postižený upadnout do bezvědomí.
STRAVOVACÍ ZLOZVYKY
Tradiční čínská medicína klade důraz na vyváženou stravu, která obsahu je různé
všestrannou výživu. Přejídání se jedním druhem potravy nebo j íd lem
u rčité chuti by mohlo vé t k nedostatku některých živin nebo
k nerovnováze jin a jang, což
může mít za ná ledek propuknutí n mo i . apř. př j ídání ma tnými, kořen nými n bo ladkými j ídly může v t I vyvolat tvorbu vlhka a hlenu a v 'st k p citu únavy a tíhy. ad-
měrná konzuma e yrové a tu den p tra vy vyv lává zdrže
ní toku en rgi jang v lezině a naru u je je j í funkc . Proto v d nadbytek yrové nebo studené potravy k pocitu plného břicha, měkké tolici nebo průjmu. Lidé, kteří rádi jedí v Jmi horká a o trá j ídla nebo pijí m noho alkoholu, j ou náchylnější k zvý né tvorb t pla v těl , což se projeví příznaky, jako j ou hemoroidy, zácpa, nežity n bo akné.
N E M O I Z P Ú BE � T R ES E M , Ú AV U ,
S E X U Á L f A K T I V I TOU A ZRA 1?. f M I
Přiměřená tělesná činnost je normální
součástí našeho každodenního ž ivota a je nezbytná pro pocit pohody. Může zlepšit průtok energie a krve naším tělem, zlepšit tělesné zdraví a předejít vzniku nemoci. Těle né vyčerpání nebo únava však nepříznivě ovlivňuj í činnost našich vnitřních orgánů, narušuj í rovnováhu mezi j in a jang a mohou vést ke vzniku onemocnění.
.'i 1
V L E V O
Přejídání se mastnými nebo
ostrými jídly může v těle vyvolat zvýše
nou produkci vlhkosti a hlenu .
N A H O R E
Duševní stres vycházející
z nadměrného soustředění především
na pracovišti, může vyvolat snížení jin
a vede k vyčerpání.
N A H O R E
I když může být sex velmi silným
proti stresovým prostředkem,
nadměrná sexuální aktivita může vést
k vyčerpání ledvinné esence, a tím
oslabit vaši tělesnou odolnost a zvýšit
náchylnost k onemocnění.
K A P I T O L A D R U H Á
STRES A AVA
adměrná námaha odčerpává z těla pri
mární energii, kterou tradiční čínská
medicína nazývá " juan čchi", a vyčerpá
vá vnitřní orgány, což vede k únavě.
ítíme se pak unavení a lhostejní, poci
ťujem malátno t v končetinách a není
nám do ř i, při vy erpání e dokonce
můž krátit de h. Při příli ném duševním
vy rpání
živin z ledvin vyvolá příznaky poškoze
ní ledvin, j ako je bolest v bederní oblas
ti , únava, malátnost, závratě nebo
poruchy sexuálních funkcí (předčasný
výron semene nebo výron semene bez
pohlavního styku u mužů, nepravidel
nosti menstruace nebo výtok z rodidel
u žen).
P05KOZEN1 ZAVINĚNÉ
gi j in a krv trpí i my I , ož vede PORANĚN f M I
k zry h l n í rd ního t pu , zhor ení
pam ti, n klidným nům a poruchám
pánku. a druhé tran nedostatek
těl n aktivity a příli pohodlný život
rovněž naru
ují průtok
nergie a kr
v v těl , po-
k zují trávicí
funk i leziny
a žaludku. Ne
do tatek po
hybu nižuje
dolno t těla
vů i kodlivi-
em patří všechny druhy poranění, jako
j ou natažení nebo přetržení svalů či va
zů, řezné rány a odřeniny kůže a svalů,
zlomeniny kostí, vykloubení, podvrtnu
tí, popáleniny, zhmožděn iny, tržné
a třelné rány. Poškození bývá obvykle
ohraničené, ale není-li správně ošetřeno,
může se snadno zkomplikovat a způso
bit těžké krvácení, ztrátu tělesných teku
tin, infekci nebo dokonce bezvědomí
a smrt . Všechna kousnutí a bodnutí
hmyzem nebo zvířaty narušují kožní po
vrch, mohou však přivodit i celkovou
otravu, např. při uštknutí jedovatým ha
dem, nebo vzteklinu, pokud nás poraní
nám, vyvolá - nemocné zvíře.
vá pocit únavy
DM R EX L t KTIVITA
adm rná exuální aktivita zahrnuje
příli aktivní
ž
n vitality a zvý-
ním ná h ln ti k n m ím. Úbytek
2
N E M O C I
V Y V O L A N É PA R A Z I T Y
Parazitární nemoci jsou dosud problé
mem tam, kde panují špatné hygienické
poměry, zejména co se týče hygieny po
travin. Když paraziti proniknou do těla,
způsobí nedostatek energie čchi a krve.
Lidé nakažení parazity mají často boles
ti v bWe, špatnou chuť k j ídlu a j sou
vyhublí.
N E M O C I
V Y V O L A N É H L E N E M
Podle tradiční čínské medicíny s e hlen
nevyskytuje pouze v průduškách a pli
cích, nýbrž se tvoří a udržuje také v ostat
ních částech těla, j ako j so u kůže,
meridiány, svaly, kosti, vnitřní orgány,
nohy nebo hlava je prakticky všudypří
tomný. Hlen se tvoří při chorobných
změnách uvnitř lidského těla. Jakmile
jednou vznikne, stává se škodlivým čini
telem a působí na vnitřní orgány a na
tkáně j ak přímo, tak i nepřímo. Vyvolá
vá nemoci a ovlivňuje je j ich průběh.
Hlen se tvoří z nashromážděných
a sražených tekutin lidského těla. Nejví
ce narušuje činnost sleziny, plic a ledvin,
tedy orgánů, které se podílejí n a metabo
lismu vody. Jestliže nefungu j í správně,
nemůže se voda v těle rovnoměrně distri
buovat a hromadí se. Zpočátku se tato
akumulace vody pokládala za druh vlhka.
Avšak při spolupůsobení dalších škod
livých činitelů v těle (jako je teplo, chlad,
oheň nebo nahromaděné čchi) se vlh
kost přemění na hlen a vyvolá onemoc
nění. Za hlavního viníka tohoto děje se
považuje slezina, neboť j de o orgán hra
jící nejvýznamnější roli při transportu
a zpracování vody a tělesných tekutin.
Tradiční čínská medicína pokládá slezinu
za orgán tvořící hlen.
N E M O C I
Z P Ů S O B E N É STA G N A C Í K R V E
Stojatá krev j e dalším významným škod
livým faktorem. Patří k ní n ásledující:
krev neprotékající hladce tělem, krev,
P Ř Í é i N Y N E M O C Í
Ú é i N KY H L E N U P O D L E M Í S TA NAH R O M AD Ě N Í
Pacient může mít různorodé příznaky v závislosti na tom,
kde je h len nahromaděný. Např. jestliže se hromadí v plicích,
projeví se silným kašlem s vykašláváním velkého množství hlenu.
je-l i v žaludku, působí nevolnost a zvracení. Poltud se zdržuje
v meridiánech, může vytvářet hlenové zduřeniny ve tkáních.
Zdržuje-li se v okolí srdečních chlopní, může poškodit mozek
a zmatenost.
která se shromažďuje v ur
čitém orgánu nebo části
těla a zde stojí, nebo krev,
která nesetrvává v krev
ních cévách. Když se začne
krev srážet, vytváří se tím
překážka jejího průtoku v cé
vách nebo meridiánech a v orgá-
nech a tkáních, které s nimi souvisejí.
Příznaky stojaté krve zahrnují bolest,
ale mohou se objevit i modřiny, vyrážky
a krvácení, mrtvolné nebo tmavé zbarve
ní pokožky stejně j ako fialovomodré
zbarvení rtů či j azyka.
s 3
V P R A V O
Pravidelné cvičení tělesnou odolnost
a energii spíše zvyšuje než snižuje.
i torie tradiční čínské medicíny je s tará tisíce let. Používá H některé známé léčebné postup� jako je např. bylinkářstv� ,
akupunktura, požehování (aplikace tepla na akupunktumz
body), akupre ura, léčebná ma áž, manipulačn í terapie, tělesná
a dechová cvičení, přikládání baněk a čchi-kung. Za kořeny, z nichž
čín ká medicína vyrů tá, e v vak považuje právě čínské bylinkářství.
Velikou moudro t, kterou e čín ké bylinkářství vyznačuje, oceňují
dne ní lidé tejně j ko taří Cíňané. Filozofii, která je čínské
medi íně v/a tní, je třeba uvé t do západních zemí a hlavně je nutno
tlumo it téměř nevyč rpatelné zdroje čínských klasiků do moderního
jazyka a naučit e používat jejich znalosti a postupy tak, aby nám
byly k užitku.
s 6
]? O J E T í C í N S K E H O :B Y L I N KA Ř S TV Í O B E C N Ě
Co znamená pojem Jínské byliny"? Někteří tvrdí, že se jedná o kůru a kořeny
rostlin. Avšak každodenní termín 11ČÍnské byliny" se nevztahuje pouze na kůru
a kořínky, nýbrž zahrnuje mnoho dalších léčivých prostředků. Ve skutečnosti sem
patří také živočišné produkty (jako jsou cikády nebo hadí k ůže, prasečí žluč nebo kůže,
11ovězí kůže, gekoni, perlorodky a ústřice) a nerosty (jako např. talek, kaolín, síran sodný
nebo magnetovec). Všechny uvedené prostředky jsou součástí čínského bylinkářství (a jeho
"bible" - Herbáře Pen-cchao, zvaného Materia medica). Většina rostlinných substancí
se před použitím připravuje speciálním způsobem, aby se posflil jejich účinek.
Byliny je možné rozlišovat taktéž podle
místa původu, v čínštině se j im
říká "byliny ti-tao". Výraz
ti-tao znamená doslova
"ze země" a rozumí se tím
původní místo, kde
se rostlině ne jlépe
daří. Některé oblasti
Číny j sou proslulé svými
specifickými podmínkami
to bohatství poznatků samozřejmě při
spěly rovněž národy žijící mimo
Čínu, včetně buddhistických
mnichů v Indii, národů Střed
ního východu a námořníků
a obchodníků ve vý-
chodním Pacifiku, v In
dickém oceánu, Evropě,
Středomoří a v Severní
a Jižní Americe. V souvis
losti s rozvojem vědy a ob-pro pěstování určitých
rostlin. Byliny pocházející
z těchto oblastí se považují
N A H O Ř E
Kůra santalového j evováním přírodních zdrojů
se do čínského lékopisu Materia dřeva.
za nejúčinnější a nejsilně j š í medica zařadilo mnoho lidově
díky kvalitě půdy, vhodnému podnebí používaných léčivých rostlin nejen z Čí
a prostředí, které růstu té které byliny ny, ale i z j iných částí světa. V důsledku
nejvíce vyhovuje. Podobně je tomu např. tohoto vývoje se počet léčivých substan-
při výběru určitých hroznů pro výrobu cí rázem zvýšil a hranice
vína.
Díky nárůstu počtu obyvatelstva a stá
le se zvyšujícím požadavkům na léčivé
byliny přestává produkce v těchto origi
nálních místech původu stačit poptáv
ce. Pokroky vědy však umožňují zvýšení
produkce natolik, aby mohla být poptáv
ka na trhu uspokojena.
Za své tisícileté historie zaregistrova
la čínská medicína více než 3000 druhů
rostlin a živočišných produktů. K tomu-
mezi čínskou bylinnou
medicínou a medicínou
západního typu se za
čala zužovat.
Byliny hrály v Číně po tisíci-
letí významnou a důležitou
úlohu v prevenci nemocí
a jejich léčení. Dnes se s je
jich významem a užitečností
seznamuj e i západní svět a začíná je
přijímat široká veřejnost.
s 7
D O L E
Kořen ženšenu slouží jako příklad kůry a kořenu.
N i\ H O I\ E
K živočišným produktům patří i lastura ušně.
K A P I T L A T Ř E T
Převážná á t čín kých l éč ivých byl in
po hází z přírody. Lze říci, že ve všech
koute h věta ro tou byl iny, které lze
začlenit d y ťmu čín k ' medicíny.
P dle ar h I i kých nál zů e na ú vi
tu l id ký h d jin na i př dkové živil i di-
kým em a r t l inami . Po požití
ur i tý h r tlin v ak zaznam návali n bvyk lé
po i ty n
1 593 n . I . ) věnoval více než 30 let revizi
800 starých lékařských spisů a opravoval m inul é chyby. Procestoval celou Čínu,
aby získal a odha l i l nové léčivé látky.
Svů j rukopis třikrát přepsal a nakonec
je j dokončil pod názvem Přehled léčivých
látek . Tento rukopis byl ne júplnějším shrnut ím a u tříděním tehdejších po
znatků a na konci sedmnáctého století
pronikl až do Evropy. Od té doby jej používal i mnozí vědci evrop
ských zemí při bádání na poli botaniky, zoologie
a přírodních věd.
V LA S T N O S T I A Ú Č I N K Y č f N S K Ý C H L f č i V Ý C H R O STL IN
N i\ H O R E Minerály:
talek (chua-š').
Vlastnosti a účinky čín
ských léčivých rostlin jsou
esoterické a komplexní. Filozofie a názvosloví čínské medicíny
dyna t i r. 200 n . 1 . , hromáždi
li taří mudr ové znalo ti a zku enosti př dchozí h věků
ep a l i " bib l i" ín kého bylinkář
tví známou jako en-1wng pen-cchao
ťin . Jd o n j tar í ouhrn lék pi u I ivý h r tlin, jaký v íně exi tuj .
hla n ' u n Li ' - n ( 1 5 1 až
včetně spisu Materia medica jsou založeny na teorii j in/jang, kterou lze zpětně vysledovat až ke Knize proměn I-ťing.
V tradiční čínské medicíně vychází z teorie j i n/jang představa o meridiánech,
diagnostika chorob, léčebná taktika, předepisován í léků a výběr léčivých bylin.
Bez těchto praktických aplikací by byla
teorie j i n/jang pouze prázdnou myšlenkou, podobně jako např. americká ústava bez tátů.
ystém j in/jang se zakládá na představě "n rovnováhy" a "regulace" . Hovoříme-li o nerovnováze a regulaci, vyplývá z toho samozřejmě i existence jednoty
T R A D i é N é N S K t B Y L I N K A Ř S T V
s 9
V P R A V O
Silné neobvyklé
změny počasí vyvolávají zevní
ne moci.
V P R AV O
Tělesná námaha a vyčerpání mohou
vyvolat vnitřní nemoci.
K A P I T L A T Ř E T Í
f
V čínské medicíně se příčiny chorob
dělí do tří kategorií:
+ ZEVNÍ NEMOCI
jsou vyvolané bakteriemi,
viry a neobvyklýml
klimatickými vlivy, které
pronikají do povrchu
Ia.
• VNITŘNÍ NEMOCI
Vyvolává je emo ní vyp tí,
déletrvající únava, jedy,
tělesná námaha a
vyčerpánf.
+ OSTATNÍ PŘÍÓNY
(ani zevní ani vnitřní)
Muže je zavinit nesprávné
stravování, nevhodná dieta,
poran ní a bodnutí či u štknutí
hmyzem nebo zvířaty.
6 o
a protikladu, bez nichž by nerovnováha a regu lace nemohly existovat .
Abychom porozuměli konkrétnímu
významu nerovnováhy j in a jang, bude
nej lépe začít od vzniku nemoci, kde můžeme uvést praktické příklady místo toho,
abychom se zabývali abstraktními názvy.
Souhrnně se příčiny nemocí v tra
diční čínské medicíně označu j í jako
" kodlivá čchi" . Můžeme je dále rozdělit do několika skupin uvedených v tabulce Příčiny nemocí na str. 60. Jednotlivé příčiny e však mohou uplatnit v organismu společně, a to buď v místním, nebo celkovém měřítku, a poškozovat tkáně, narušovat činnost meridiánů a orgánů. Tento jev se v tradiční čínské medicíně označuje jako nerovnováha j in a jang, která se projeví u rčitými příznaky.
V L E V O
Hmyzí kousnutí nebo žihadlo
můžeme označit za poruchu ani zevní
ani vnitřní.
T R A D i č Č N
] I G
Koncepci j i n a j ang je možné aplikovat
na cokoliv, avšak když tuto teorii po
užíváme, musíme j i vždy vztáhnout jen
ke konkrétnímu subjektu.
+ ]in představuje obvykle pevnou hmotu, pasivitu nebo setrvalý stav. Patří k ně
mu krev, tekutiny, tkáně a orgány.
+ Jang reprezentu je spíše nehmotnou
činnost, vitali tu , možnost. Představuje funkce tělesných systémů, a ktivní hmo
tu a čchi . K tomu, abychom pochopil i běh vě
cí našeho světa správně, nemůžeme j in
a jang vnímat j ako dvě navzájem nesouvisející roviny. Ve skutečnost i je třeba
vzít v úvahu pravidlo, že j i n je obsažen v jang a naopak.
Jin a jang používáme jako pomůcku
usnadňuj ící popis a analýzu . Naprosto
zásadní je pochopení toho, že j i n a jang nelze od sebe oddělit, že ve skutečnosti
jsou j i n i jang obsažené ve všem, pouze v odlišném m nožství.
Např. můžeme tvrdit, že voda obsahuje více jin než j ang, avšak ve skutečnosti
jsou v ní obsaženy oba dva prvky. J i n
představuje pasivní prvek, který m ůžeme vnímat j ako tekutost, zatímco j ang je
aktivní a představuj e aktivit u vody při
změně skupenství a vypařování. V lidském těle můžeme nalézt mi l io
ny párů j i n a jang, každý prvek, buňka,
orgán i tělesná soustava ma j í své páry j in a j ang. Souhrn těchto m ikrosko
pických párů j in- jang pak spoluvytváří makrodvoj ici j in- jang našeho celkového
zdraví. Ty spolu navzájem tvoří dyna
mickou rovnováhu, která je n ezbytnou
6 1
K É B Y L I K Á Ř T V í
podmínkou normálního, zdravého stavu organismu .
Z výše uvedeného vyplývá, že základ
ním principem léčení podle tradiční čín
ské medicíny je ovlivňování nerovnováhy mezi j i n a jang. Tato činnost spočívá v normalizaci j ej ich vzájemného vztahu
a v obnovení rovnováhy mezi j in a jang
v meridiánech a v orgánech, odstranění jedovatých látek z těla a nápravě způsobených škod.
Z A K LA D N ( V LAST N OST J
L É C I VÝC H BY L I N
Čínská rostl inná léčiva mají mnoho
specifických vlastností, které j im
propůjčují schopnost ovlivnit
nerovnováhu mezi j in a jang.
K jejich základním vlastnostem patří:
1 . Povaha byliny, její vlastnosti nebo
obsah čchi.
2. Chuť byl in.
3. Funkční orientace bylin (stoupavá,
klesavá, plovoucí, potápějící se).
4. M ísto účinku byliny.
5. jedovatost byl in.
Z těchto vlastností je velmi významná
povaha a chuť konkrétní byliny.
B Y I N
radiční čínská medicína předpokládá, že každá bylina má určitou povahu. Tfe možné ji charakterizovat jako chladno, teplo, horko nebo zimu. Ob_e�ě řečen�
-j ou chlad a zima v/a tnostmi jin a naopak horko a teplo vlastnostmi 1ang. Stan
učenci tyto vlastno ti nazývali Jtyři čchi", protože čchi znamená také činnost nebo
funkci. Léčebný tíčinek nebo reakce na každou bylinu se vysvětluje jako chlad, zim�, te�lo
nebo horko. hladné byliny e používají k léčení horkých nemocí a naopak. Cílem Je vzdy
obnovit v nemocném těle neutrální tav a rovnováhu.
J - l i n m ný p tížen nějakou z vní k livin u (např. rým u n na hlaze-
ním), bj ví u n j ur i té příznaky, kt -
r jí vídají. V na m případ hor čka, b I ti hlavy, u h v ú t h, zarudlý ja
zyk žlutavým p vlak m a zry hlený
pul . P dl tradl ní ín k medicíny e
t nto ub r příznaků vnímá jako celek
a dp vídá pojmu "horka" . K j ho léče
ní j u vh dn př d v ím dv byliny, zi
m I z k zí li t ( ín ky ťin- j in-chua,
latin ky Flo lonicerae) a plod for ythie
( ín ky l i n- hla , la t in ky Fructu
For. ythiae) . Pr t ž tyt dv byliny pů o
bí pr ti tv rb t pla v t I , můž me sou
dit , ž mají hladn u p vahu, j inými
l vy mají h pn t niž vat t plo n bo
zmírňovat př vahu jang.
Byliny z kupiny hladný h n b o hlazují í h
h p-
gujíc í látkovou výměnu. Podle tradiční
čín ké medicíny to odpovídá chladu. Jako
pro t ředek proti ochlazení pacienta je
možné předepsat sušený zázvor, který má
horkou povah u a dokáže zmírnit chlad
a př vahu j in . Skupina léčiv s teplou ne
bo horkou povahou je schopná ohřát střed
těla a rozptýl i t chlad.
Z výše uvedeného lze vyrozumět, že horko/teplo a zima/chlad j sou dvě naprosto protikladné skupiny. Avšak horko a teplo tejně jako zima a chlad se mezi sebou liší jen m írou. Horko j e teplejší než t plo a zima je studenější než chlad. Pátou vla tností některých bylin j e neutralita. Neutrální byl iny mají pouze mírné účinky a lze je využít jak k léčení chladných,
tak i horkých nemocí nebo příznaků. Abychom
mohli v léčebné prax i správně zvol i t byl inu vhodnou k léčen í nemoci
a správně ji dávkovat,
jako dal í příklad můž me uvé t pa i nta trpí ího d louhodobým průjm m, bole tm i břicha,
N A H O I\ E
Plod forsytie (lien-čchiao).
je třeba přesněji určit m íru přebytku tepla nebo chladu či jej ich nedostatek. V tom spočívá u mění dia-únav u, n pá hn u í tolicí, ble-
dým jazyk m olupu j í ím e povlakem a I ým, patn hmatným pul em.
gnostiky a určování příčin nemocí.
hny tyt příznaky ěd ' o tom, že pa-Podávání ochlazuj ících č i chladných
bylin při "horkých" nemocích a teplých i nt m z mal n u a n d tate ně rea- nebo horkých bylin při 11Chladných" ne-
6 2
T R A D I C
mocích představuje základní pilíř bylinné léčby. V praxi jsou však zcela převažující horko nebo chlad extrémy a naprostá většina případů je smíšených , kdy se teplo i chlad vyskytují pospolu v různé míře. V takovém případě je tedy nutné správně určit poměr tepla a chladu v těle a podle toho podat přiměřené množ tví vhodné ochlazující nebo otepluj ící I ' čivé byliny, a tak opět do áhnout vyrovnaného tavu. Umění výběru bylin je nezbytnou oučástí léčby bylinami.
S O U H RN
Empirické zkušenosti starých lékařů můžeme shrnout následujícím způsobem: • KYSEL� stahuje a zpevňuje. Ky elé byliny se často předepisují při stavech doprovázených zhoršeným dýcháním, dlouhotrvajícím kašlem, chronickým průjmem, neschopností udržet moč, samovolným únikem semene, prodlouženou menstruací nebo silným menstruačním krvácením, popř. výtokem hlenu nebo čirého sekretu z pochvy. Všechny uvedené stavy mají za společného jmenovatele zpomalenou látkovou výměnu (snížený metabolismus). Tradiční čínská medicína je vnímá jako chladné nemoci. + AoSTRINGENTNI (stahuj ící) byliny účin
kuj í podobně jako kyselé. • HoRl<� byliny mají schopnost odstraňovat teplo, čistit střeva, snižovat množství čchi (nadměrné zvýšení čchi se projevuje zvracením, říháním apod.) , zlepšují chuť k j ídlu a vysušují vlhkost. Tyto byliny se často používaj í při onemocněních s převahou tepla či horka, jako j sou např. akutní
K t B Y L i t K A R T V
H U T Ě
Tradiční čínská medicína přiřazuje
byl inám následující chutě:
+ Kyselá
+ Hořká
+ Sladká
+ Palčivá
+ Slaná
+ Mdlá
+ Svíravá
Mají význam spíše pro popis
vlastnosti té které byliny, než aby
se jednalo o skutečnou chuť. Přitom
chutě kyselá, hořká, sladká, palčivá
a slaná se považují za základní
a označují se jako "Pět chutí". Mdlá
a sladká se navzájem podobají.
Podobně i svíravá a kyselá. Kyselá,
svíravá, hořká a slaná chuť souvisejí
s jin, sladká a mdlá se vztahuje
k jang.
nit zácpu doprovázenou občasným odchodem páchnoucí stolice a působí příznivě při nadměrném zadržování tekutin v těle. Byliny s hořkou chutí se používají
rovněž k léčení zánětů kloubů, výtoků a podobných nemocí souvisej ících s vlhkým teplem nebo s vlhkým chladem. + SLAO!ď byliny slaďují a zlepšují činnost mnoha důležitých tělesných sy témů, jako je systém trávicí, dýchací, imunitní a systém žláz s vnitřní ekrecí. ladké byliny ovlivňují účinky různých složek bylinného
stadia infekčních nemocí. Mohou zmír- léčiva. ladká chuť rovněž zmírňuje boles-
6 3
K A P I T O L A T Ř E T Í
ti vyvolané tažením val tva. Tyto léky se často používají k léčení tavů vyvolaných n do tatk m ( uchý ka el nebo zácpa způ-obené n do tatkem vlhko ti) , poruch
funk e zažíva ího ú troj í (známé často jako "n ulad žaludku a I ziny") a k léčeni bol tí způ obených valovými kř černi.
Vh dným dokladem předcházej ících tvrzení j lékořic ( ín ky kan-cchao, latin ky Radix glycyrrllizae) . Vyznačuje se prakticky v emi uvedenými vlastnostmi. Používá e ča to, ne mírně užitečná je jako pro tř dek ovlivňující a harmonizující pů ob ní dal ích bylin ve směsích.
+ O TRfl (pálivé) byliny rozptyluj í čchi, zrychlují její oběh a oživu jí krev. Rostliny z této kupiny mohou podporovat činno t potní h žláz, ob h čchi, aktivovat činno t meridiánů a o tatních orgánů a zl p ovat kr vní oběh . Celkově mají o tr byliny v eob cný účinek na aktivaci a zry hl ní látkové výměny. V klinické praxi pálivé byliny používaj í k léčení
A H O lt E
Čínská byl inkářka vyšetřuje pacientku a hovoří s n í o jejích potížích předtím,
než jí předepíše bylinný preparát.
zevních příčin nemocí (nachlazení), při oslabení činnosti meridiánů a orgánů nebo při narušení krevního oběhu . Podle terminologie tradiční čínské medicíny se jedná o stavy stagnace čchi a stojatosti krve. Pálivé byliny se rovněž doporučuj í při počátečních stadiích vředů a nežitů, kdy se j eště nevytvořil hnis. + SLA é byli ny disponuj í schopností změkčovat tužší masy tkáně a vazivové
srůsty. Slaná chuť pročišťuje a uvolňuje střeva. Slané látky se doporuču j í při vředech, zánětlivých zduřeních, cystách, bujení měkkých tkání a poruchách stolice. + M OLA CHUŤ. Byliny mdlé chuti mohou navozovat vstřebáván í tekut iny z tkání a vylučováni moči. Velmi často se
proto používaj í při otocích , zánětech močových cest a při potížích s močením.
6 4
Ú C I N K Y B Y L
tung (Radix ophiopogoni ) j sou chladné povahy. Avšak Rhizoma coptidi j e hořká, zatímco Radix phiopogoni ladká.
Z funkčního hlediska se proto používá k zmírnění tepla a vysušení vlhka, např. u onemocněních charakterizovaných vlhkem a teplem, jako je prů jem, bolesti
břicha, poruchy stolice nebo žlutý, silně povleklý jazyk. · aproti tomu Radix ophiopogonis se používá k zmírnění tepla a podpoře j in (tekutin), například při horečnatých stavech doprovázených žízní a zarudlým jazykem s olupuj ícím se povlakem, kdy se organismus odvodňuje a oslabuje se j in.
Syrový zázvor (čínsky šeng-ťiang, latinsky Rhizoma zingiberis) a máta (čínsky po-che, latinsky Herba menthae) maj í ostrou palčivou chuť. Povaha zázvoru je však teplá, zatímco máta má povahu chladnou. Syrový zázvor má schopnost rozptylovat vítr a chlad, proto se používá
dicíny je napro to nezbytné dokonale znát povahu a chuť kaž-dé používané byliny. aví j třeba byliny předepi ovat p dl tradic čín ké m dicíny na základ uboru příznaků, nikoli na
základě diagnózy nem i, jako tomu je v medicín západního typu. Léčení bez dostatečných znalo tí může mít nadno za
V P R AV O
Zázvor (šeng-ťiang).
v počátečních stadiích onemocnění vy- následek nesprávné podání, což může pa
volaných těmito vnějšími škodlivinami cientovy potíže dokonce zhoršit.
při horečce, nesnášenlivosti chladu, nepřítomnosti potu a výtoku z nosu. Máta rozptyluje teplý vítr, a používá se proto v počátcích nemocí vyvolaných touto zevní škodlivinou. Ty se projevuj í bolestmi h lavy, horečkou, suchem v ústech a také tím, že postižený člověk netrpí nesnášenlivostí chladu. Pro provozováni čínské me-
F U N K C: N l O R l E TA C E B Y L I N
Poškození nemocí a její příznaky se mohou projevit ve čtyřech hlavních oblastech těla. + Příznaky v horní polovině těla zahrnují zvracení, kašel a krácení dechu.
6 s
N A H O I\ E
Rhizoma Rhizoma coptidis
(chuang-lien).
N A H O I\E
Máta (po-che).
V P R A V O
Čtyři ll,lavní oblasti těla, kde se mohou projevit
příznaky nemocí.
H O R N ( P O L O V I N A
T R U P U
Hrudník, krk a plíce.
N I T R O
K A P J T O L A T Ř E T Í
+ Příznaky se mohou také objevit v dol
ní polovině těla, a to j ako průjem, úpla
vice nebo výhřez konečníku.
+ Příznaky se však mohou rovněž vyskyt
nout hlavně na tělesném povrchu, jako
může vyrovnat nerovnováh u meridiánů
a orgánů a odstranit z těla škodlivinu (vi
rus, bakterii, škodlivé odpadní látky) co
nej jednodušší cestou.
+ STOUPANf označuje schopnost zvýšit
účinnost čchi, posílení slábnoucí ener
gie čchi na normální úroveň dynamické
rovnováhy a oživení funkcí v horní polo
vině těla.
+ KLESANf oslabuje čchi nebo patologic
kou čchi na normální úroveň dynamické
rovnováhy. Při těchto dějích se obvykle
aktivizují procesy probíhající v dolní po
lovině těla.
Vnitřní orgány. ____ _",. + Pwvouct (vznášející) označuje proces
otevírán í se navenek, otevření kožních
pórů a navození pocení. Aktivizuje těles
ný povrch. Z E V N ( P O V R H
Kůže.
D O L N ( P O L O V I N A
T R U P U
Střeva a žaludek.
+ PoTOPENf označuje očištění a odtok.
Znamená pohyb směrem dolů a dovnitř,
uklidnění a uvolnění.
tomu je v případě pocení v klidu, bez
předcházející námahy.
PŘÍKLADY NĚKTERÝCH BYLIN
Výhřez konečníku je příznakem sklonu
k poklesu dolů. Bylina kozinec (čínsky
+ A konečně se mohou příznaky projevit chuang-čchi, latinsky Radix astragali) má
hlavně uvnitř těla. Sem patří nemoci, kte- schopnost posílit ochabující čchi . Proto
ré se zhoršují nebo které se šíří do nitra or- je také j ednou z možností, jak uvedený
ganismu. Může tomu být například tehdy, stav léčit.
zhorší-li se původní nachlazení,
které přejde v zápal plic.
Tyto čtyři oblasti urču j í
umístění a orientaci obrazu ne-
moci.
K ovlivnění shora uvede
ných příkladů je třeba zvolit by-
+ DUSNOST (OBTÍŽN� NEBO BOLES
TIV� DÝCHANf) A KASEL SOU
visejí s oslabením čchi.
Schopnost utlumit vzestup
čchi a zmírnit kašel či duš-
nost mají semena ředkve
(čínsky laj-fu-c', latinsky Semen N A H O I\ E
Semeno ředkvičky linu, která bude účinkovat proti 1 v - raphani). Nachlazení, které sa-st acuje stoupaj1cí nim. Výběr zahrnuje byliny s po- čchi. mo neustoupí a které dopro-vahou stoupavou, klesavou, plovoucí vázej í teploty, může nakonec proniknout a neplovoucí . . Každá z těchto vlastností do hloubi organismu a vyvolat zápal plic.
6 6
T R A D I Č N Č Í N S K É B Y L I N K Á Ř $ T V Í
Předtím, než se tak stane, j e možné podat
byliny, které příznaky rozptýlí a nemoc
nému uleví. Podle charakteru příznaků
se podává plod zlatnice (čínsky lien-čchi
ao, latinsky Fructus forsythiae), skořice
(čínsky guej-č', latinsky Ramulus c inna
moni) nebo máta (čínsky po-che, latinsky
Herba menthae), aby se napomohlo vy-
Magnetitum). Tyto byliny se používají
k utlumení a snížení příliš aktivní
energie jangového aspektu ener
gie čchi v jaterních meridiá
nech. Napomáhají udržení
normální funkční rovnováhy
mezi j in a j ang a tím snížení
krevního tlaku a ústupu bolestí
puzení zevní škodliviny (viru, bakterie, je- hlavy a závratí.
dovatých zplodin) z těla ven na povrch.
Před léčením je vždy zapotřebí poradit BYLINY S VÍCE FUNKCEMI
se s lékařem aplikujícím čínskou medicí- Známe mnoho bylin, u nichž ne-
nu, poněvadž ne všechna nachlazení se
léčí stejným způsobem.
+ VYSOKÝ KREVNf TLAK. Soubor příznaků
doprovázejících vysoký krevní tlak,
k nimž patří závratě, bolesti hlavy a po
drážděnost, se nazývá obrazem "stoupají
cího jaterního jang". Jak název napovídá,
podílí se na tomto ději nerovnováha mezi
j in a jang. Za tohoto stavu mohou rovno
váhu opět navodit byliny j ako čchuan
niou-si (latinsky Radix cyathulae) nebo
magnetovec (čínsky cch'-š' , latinsky
ní klesavá stoupavá, plovoucí nebo
neplovoucí povaha zjevná. Tyto byliny
mohou mít dvojí povahu, např. stoupa
vou a současně klesavou.
Např. čchuang-siung (latinsky Rhizo
ma Ligustic i wallichii) může mít j ak stou
pavý, tak i klesavý charakter. Ma-chuang
(latinsky Herba ephedrae) může navodit
a zesilovat pocení. Může také zklidnit dý
chání, ulevit dýchacím obtížím a napo
máhat odchodu moči. Všechny květiny
posilují čchi s výjimkou suan-fu-chua (la-
6 7
N A H O Ř E ---
Čchuan-siung je dvojúčelová
bylina která může mít povahu buď
stoupavou nebo klesavou.
V L E V O
Na Západě dnes j iž existuje mnoho léčitelů
využívajících tradiční čínskou medicínu. Před zakoupením
bylinného přípravku bychom se s nimi měli
vždy poradit.
K A P I T L A T Ř E T Í
tin ky Flos inulae), která nižuje čchi
v plicích.
Krevní tlak mohou nížit vy oké dáv
ky kozince (čín ky chuang-čchi, latinsky
Radix a tragali), pokud e však podává
v men í dávce, po iluj čchi sleziny
a žaludku.
Vla tn ti bylin je tř ba mít při léče
ní vždy na pam ti. t jn důležitá je
i pr izní znal t d vk vání.
ú in k v my lu toupání, kle ání,
vzná ní a p t p ní velmi tě n souvi í
j u tak I h í. Byliny kl ajícím a neplo
vou írn ú inkem j u zpravidla kyselé, hoř
ké, tané a víravé. J ou také poměrně
chladn n bo tud n a pon kud těžší.
M � I B Y L I
Byliny m í hané do m í mají za úkol
om zit ú inek o tatních bylin, k nimž
j ou přimí hány. apř. pokud mají všech-
V L t V O
Osmahnuté byliny ve vinném octu
zvyšují adstringentnf
účinek.
6 8
Z P RAC OVÁ Í A P O VA H A B Y L I N
Způsob, jakým se byliny zpracovávají,
může d o j isté m íry ovlivnit jejich
povahu a účinek.
• Sušení bylin se zázvorovou šťávou
napomáhá rozptýlení.
• Sušení ve vinném octu zlepšuje
adstringentní vlastnosti.
• Sušení ve slaném nálevu posil u je
klesavý účinek.
• Sušení s medem zvyšuje tonizační
schopnost byliny.
• Sušení bylin ve vínu posiluje
stoupací účinek.
ny složky ve směsi určené k snížení čchi
s výj imkou jediné plovoucí účinek, cel
ková klesavá energie směsi se mírně sni
žuje. Za j istých podmínek je tedy možné
ovlivnit účinek bylin vhodným slože
ním směsi dle úvahy zkušeného lékaře.
Jak vidno, čínské bylinné receptury j sou
mnohotvárné a přizpůsobivé.
lV1_ í S TA Ú Č I N K U
B Y L I N N Ý C H L É K Ů
Po
.
dle učení tradiční čínské medicíny spolupracují orgány a tkáně prostřednictvím sítě kanálů zvaných meridiány. Při chorobném ději tak např. povrchové poškození nebo nemoc mtlže těmito meridiány ovlivnit vnitřní orgány a naopak. Proto
se příznaky onemocnění některých orgánů dají díky meridiánům spolehlivě
rozpoznat.
Abychom lépe vysvětlili, j ak meridiány
fungují, použijeme přiklad meridiánu (ne
boli "dráhy") žaludku. Ten začiná v nose,
vstupuje do ústní dutiny, prochází dás
němi, sestupuje dolů do žaludku a poslé
ze přechází dolů do nohou. Pokud se
v jeho blízkosti vyskytne nějaké onemoc
nění, projeví se typickým souborem pří
znaků.
Jiný příklad: zarudnutí a zánětlivý otok
souvisejí s působením tepla nebo ohně.
Dásně mají vztah k žaludečnímu meridiá
nu, takže vidíme-li zarudlé a oteklé dásně,
můžeme soudit na oheň v žaludečním
meridiánu. K zmírnění bolesti a otoku dás
ní se v čínské medicíně používá sádra (čín
sky š'-kao). Jak j sme se právě dověděli,
sádra vstupuje do žaludečního meridiánu.
Dráha žaludku obou
stranně kříží žeberní kraji
medicíny je poznání, že určité byliny jsou
schopné ovlivnit konkrétní oblast lidské
ho těla. Tato schopnost se označuje jako
"vstoupení do meridiánu". V lidském těle
rozlišujeme dvanáct meridiánů (drah). Ne
ní pravidlem, že každá bylina musí nutně
vstupovat pouze do jednoho meridiánu
někdy může pronikat i do několika. Např.
sádra (čínsky š' -kao) vstupuje do meridiá
nu žaludku a plic. Prorostlík čínský (čínsky
čchaj-chu, latinsky Radix bupleuri) ovlivňu
je dráhu jater a velkého ohřívače, žluční
ku a osrdečníku.
Na druhé straně to, že určitá bylina
léčí konkrétní nemoc související s meridiá
nem, neznamená, že tato bylina nutně
musí do meridiánu vstupovat. Jako příklad
můžeme opět uvést bolestivé oteklé dásně.
K jejich léčbě lze s úspě
chem využít kromě sádry
rovněž plod forsythie (čín- V L E V O nu. Při bolesti v této oblasti
můžeme usuzovat na po sky lien-čchiao, latinsky Sádra (š'-kao) se
ruchu související s jaterním
meridiánem nebo stagnací
čchi v něm. Bolesti v uve
dené oblasti žeber může
ulevit prorostlík čínský
(čínsky čchaj-chu, latinsky
Radix bupleuri). Z toho vy
vozujeme, že prorostlík
proniká do jaterního meridiánu.
Zásadním principem čínské bylinné
Fructus forsythiae) , který používá pro žaludeční
zmírní otok a uleví bolesti. a plicní meridián.
Víme však, že plod forsyt-
hie do žaludečního meri-
diánu nevstupuje . Tato
bylina má .hořkou chuť
a mírně chladnou povahu.
Hořká bylina odstraňuje
horko, otok a oheň zanícených dásní. Ji-
nými slovy povaha a chuť byliny odpoví-
6 9
V P RAVO
Má se za to, že byliny pronikají do určitých
meridiánů a tím ovlivňují orgány cang-fu, které
jsou s příslušnými meridiány spojené.
K A P I T O L A T R E T {
7 o
daj í u rčitým vlastnostem nemod, proto ji
příznivě ovlivní, aniž by přitom vstupova
la do žaludečního meridiánu. Srovnáme
l i léčivé účinky sádry a plodu forsythie,
dojdeme k závěru, že prvně j menovaná
ú inkuj i lněj i než druhá, pokud se týče
ztlum ní tepla a od tranění ohně. avíc
pr n i ká do žaludečního meridiánu.
Přihl n m -li t dy k vý e zminěným úva
h m a v zrn me-li v p taz kJinickou zku
ádra pro léčbu zánětu dásní
pll ním u meridiánu živiny a může urychlit pr uzdravování. V takovém případ by nemocný mohl trpět chronickým zánět m průdušek, který se projevuje dlouhodobým kašlem, dušností, celkovou těle nou labostí a nestálým pulsem,
ž i ou v echno známky nedostatku plicní nergie čchi. emocný může také trpět příznaky nedostatku slezinné čchi, k nimž patří patná chuť k jídlu, skJon posuzovat jakoukol iv chuť jako mdlou a menší množství tolice. Při vý kytu těchto dvou pop aný h obrazů je možné stanovit diagnózu ouča ně poruchy plic a sleziny. Byliny vlivňujíó meridiány plic a leziny by
T R A D I C N C N S K É B Y L l N K Á Ř S T V Í
P O VA H A , C H U Ť A ú C I N KY
POVAHA (HUŤ Ú�INEK VÁHA
jin chladný kyselý, hořký, slaný klesavý těžký
jang teplý, horký sladký, mdlý, ostrý stoupavý lehký
se tedy měly podávat současně. Podání ci je často mnohostranný problém. Proto léků na posílení sleziny má přitom zásad- musíme dokonale porozumět výběru by
ní význam, neboť je třeba zaj istit plicím !in dle jej ich léčebných schopností a vztadostatečné množství výživných látek hů k j ednotlivým orgánům, a tak urychlit uzdravení.
Kvůli rozdílům mezi povahou a chutí se mohou byliny vztahu j ící se k jedno
mu a témuž meridiánu zcela lišit. Např. chang-čchin (latinsky Radix scutellariae), suše-
ný zázvor (čínsky kanťiang), hlíza konval inky (čínsky paj-che, latinsky
Bulbus lili[) a tching-li-c' (la
tinsky Semen lepidii) pronikají do plicního meridiánu. Avšak Ra-
a pochopit činnost zdravých i nemocných orgánů a j ej ich
/ •,
dix scutellariae, který j e hořký a chlad
ný, má schopnost odstran i t z plic horko (kašel, žlutý hlen a sucho v ústech). Sušený zázvor je horký, palčivý
M E R I D I Á N P L I C
Chuang-čchin (nahoře), zázvor (vlevo) a lilek jsou příklady zcela rozdílných rostlin používaných
a odstraňuje z pl ic chlad (kašel, bílé sputum a mdlou chuť v ústech). Hlíza
konvalinky, která je sladká, mírně nahořklá a chladná, může p líce posílit (pomůže při chronickém kašli a zkráceném
dechu) . Semen lepidii j e palčivá, hořká a chladná, je schopná plíce vyčistit (odstraní kašel, dušnost, zrychlený dech, roztaže
ní hrudníku a pocit plnosti) . Ze zkušenosti víme, že průběh nemo-
na stejný meridián. V tomto případě všechny jmenované byliny pronikají
co meridiánu plic.
vzájemné vztahy. Je nutno osvoj it si znalosti o vlastnostech léčivých bylin . Takové znalosti spolu s chápáním různých aspektů účinků léčivých bylin j sou naprosto nezbytné.
7 1
V P R A V O
Neupravené č'-mu vstupuje do tří meridiánů, ale
po osmahnutí proniká pouze do meridiánu
ledvin.
Z o vA N í
o AVA N í
K Ý C H B Y L I N
O d prehistorických dob, kdy legendární císař Sen-nung začal ochutnávat
stovky bylin, až do současnosti klade ��dičn!v�í�s�á m��icín� ��raz na proces
zpracování bylin. Zpracování bylin muze zvyszt JeJICh lecebny ucmek,
zlep!it kvalihl bylin a urychlit vstřebávání. Po sběm a před komerčním prodejem se byliny zpracovávají. Pro léčitele je důležité rozumět modifikované povaze byliny po speciálních po tupech zpracování. Zpracování bylin zahrnuje: sušení, sušení za tepla a pražení.
jak příklady uvedeme sušený pchao šan-ťia ( quama Maniti ) , s ušený zázvor (pchao ťlang), praž ný tuang-lung-gu (O draconi ) , praž ný tuang-mu- l i ( oncha treae), su ný č' kan-cchao (Radix lycyrrhizae) a ušený č' chuangčchi (Radix a tragali).
Ú E L Z P R A VÁ N f
1 IliT EB D l ltANIT JED VAT ST, SILU
E6 ElAD I VEDLfJSI OCr KY.
Např. pan- ia (Rhizoma pinelliae) je jedovatá. Po zpracování za přítomnosti zázvoru e její j dovato t ztratí. C'-c' (Fmctus gardeniae) v yrovém tavu často vyvolá-
7 2
vá zvracení, po tepelném zpracování však tento vedle jš í účinek vymizí .
2 UPRAVIT POVAHU BYLINY TAK, ABY
VYHOVOVALA L"CEBNÝM POLADAVKŮM.
Např. šeng t i -chuang (Radix rehmanniae) v neupraveném stavu (šeng znamená syrový) působí chladně a používá se k odstranění tepla a k ochlazení krve. Když se devětkrát povaří ve víně a usuší na s lunci , přemění se n a vařený šu tichuang ( Radix rehmanniae) - šu znamená vařený. Jeho povaha se promění v teplou
a byl ina získá schopnost posil ovat krev. Ta-chuang (Rhizoma rhez) m á v syro
vém stavu velmi silnou schopnost pročišťovat s třeva, po zpracován í se jeho
proj ímavý účinek oslabí. Po tepelném zpracován í se projímavé vlastnosti takřka
vytratí, avšak byl ina získá vynikající schopnost zastavovat krvácení.
3 ROZSilUT LtCEBNÝ úCINEK
BYLINY.
Např. m a-chuang (Herba Ephedrae) je byl i n a, k terá velmi úččinně podporuje pocení . Př ip raví-li se s medem, je j í potopudný úč inek se výrazně sn íž í a po-
T R A D l c r
í l í e j e j í působení pot laču j ící du -
no t .
4 ZLrPSrT Hut
NEBO !.
Z jména živoči né produkty mívají ob a
velmi nepříj mný pa h, který lze od tranit p vař ním v otrubách nebo ve víně. Příkladem můž být hadí kůže uprav ná vínem n b čchun-p hi ( ortex Ailanthi)
S lAj!STIT VH O "
USKLAD 10 I .
ěkteré byliny mají klon k ple nivění. apadení plí němí a hnilobou zabrání j j ich vy ušení na uchém vzduchu nebo v teple.
apř. povařením ang-p hiao- iao (Oot/Jeca mantidi ) e předejde jejímu zkaž ní.
6 ZM" A ORlE fA E BYLI Y V ZAMil.nE I
A UR !"fil MEnlDIÁNY.
eupravená '-mu (Rhizornn anemarrhennae) v tupuje do tří meridiánů: plicní-
K t B Y L l t K A Ř T V Í
ho, žaludečního a ledvinného. Pokud se tepelně zpracuje e solí, změní se její orientace a podrží i chopno t v tupovat pouze do meridiánu ledviny.
7 A
D�O
IT ECISTOTY, P�IM I
u.�' I LÁTKY.
apř. dr bné chl upky z li tů některých bylin m hou vyvolat p dráždění krku a zvra ení. Proto by měly d tranit. Podobně by měla z živo i ný h zdrojů od-tra nit h lava, nohy a křídla.
T U P Y r
Během více než tisíce let používání bylin nashromáždili čínští lékaři množství zkušeností a vymysleli mnoho způsobů, jak léčivé byliny podávat. • ODVAR
je to jeden z nejoblíbenějších způsobů podávání lé i v. Byliny se povaří ve vodě, v páře nebo ve víně. Výhody tohoto způsobu
M E TO D Y Z P RAC VA N f
1 . FYZIKÁLNf POSTUPY su�ení nad ohněm při promíchávání,
+ přeči�tění pražení, opékání.
+ rozdrcení 4. ZPRACOVÁNI PAl SOUtASNÉM POUŽITI VODY
+ rozřezání A OHNt
2. ZPRACOVÁNI VE voot + vaření ve vodě
Tyto postupy vedou k změkčení, vyčiJtění + vaření v páře
a snížení jedovatosti. Zlep�ují a čistí
strukturu minerálních látek.
3. ZPRACOVÁNf POMOci OHNt
Oheň se používá buď přímo, nebo
nepřímo. K běžným postupům patří
7 3
+ du�ení - převaření
5. )INÉ POSTUPY
Do této skupiny patří fermentace,
zmrazování, např. u tomelu
(viz str. 99), nebo pěstováni klíčků.
K A P I T L A T Ř E T f
podáni jsou: ry hlé tř bá áni, rychlý nástup účinku, nadné přizp • obení aktuálním potřebám podl harakt ru nemoci. • CAJO t KY
n haj í louhovat.
příklad lze uvést zmrazené meruňky, su
šený tomel potažený j íním, jíní na spodn í traně Pulvis fumi carbonisatus.
+ V"h'AR
Byliny se nechají vyvařit ve vodě a zkond nzovaná pára se shromáždí.
+ AVY + PlL LKY
Byliny k, mí ha- hromáždí e tekutina opouštěj ící byliny
j í d u , í n m , vinným p j j ich zahřáti, jako např. šťáva, kterou
rýží n - vyl u u j e zahřívaný stonek bambusu.
V P RAVO
Bylinné přípravky v pilulkách se používají k léčení širokého spekt
ra nemocí včetně (ve směru hodinových ručiček odshora
zleva): nádorů, jaterní cirhózy, ekzémů a zbavování se návyku kouřenf.
+ TABLETY
Rozdr n byliny mí ha j í plnidlem, aby vytv řily granul , kt r e pak l i su j í do p d by t, bl t. • PRASK VÁ " RM
Podle př dpi u byliny r zdrtí na jemný prášek. Ten e uží vnitřn n b z vně. • GRAN LE
Byliny e zpra u j í d p doby granulí, které e ne hají př d p žitím r zpu tit. • PA TY
Patří m ma ti, kr m , nápla ti a pa ty. • v-rr 2.Kv
• MRA2.E I' RMi\
V několika kr í h b l iny zpra ovávají, až vznikn zmraz n f rma. jako
7 4
+ FERMENTOVA t LtCEBNt PRODUKTY
jedná e o různé druhy kvasinek. + R ZTOKY K I JEK lM
V některých čínských nemocnicích se ur ité bylinné léky podáva j í nemocným
l id m v podobě injekcí, jehlami do akupunkturních bodů nebo nitrožilně za
v denou cévkou . Jedná se o jednu z m etod, kde východní a západní medi-í na mohou kooperovat.
A H O I\ E
Přípravky jsou také k dostání v podobě past, mastí, náplastí a krémů.
P o D Av B Y L N
í ý
.......,.
Casto se ňK.á, že bojovat proti nemoci je jako vést válku. K do ažení léčebného zíspěchu, musí lékař bedlivě dodržovat ná ledující pravidla.
+ Musí se neochvějně držet teorií a koncepce tradiční čín ké medicíny včetně diagno tiky založené na meridiánech a racionálním my Jení včetně učení pěti prvkti
a interakcích jin/jang. Tyto pojmy j ou jako Polárka, která lékaře provede rozbouřeným
mořem na cestě ke právné diagnóze.
+ Lékař mu í dtikladně rozumět povaze a v/a tno tem bylin, aby byl chopen zvolit pro
každou určitou ituaci tu nejvhodněj í.
+ Lékař mu í nejen tanovit právnou diagnów, ale i vzít v tívahu léčebné možno ti,
uvážit právný výběr léku, vybrat vhodné byliny a pamatovat na kontraindikace a právné
dávkování. Jen tak mliže do pět k receptuře, která bude pro nemocnéllo pacienta nejvhodnější.
V raných dobách čínské medicíny se k léčení nemocí nejčastěj i používaly byl iny jednotlivě. Pozdější zkušenosti potvrdily, že léčení pouze jedním druhem léku obvykle nevede u mnoha nemocí k úspěchu. Lepší výsledky než léčení jedinou bylinou přinášely směsi několika léčivých bylin. Z tohoto důvodu e začalo s tvorbou léčivých směsí a receptur k je j ich přípravě.
Každá bylina má svůj typický účinek. Když se byliny kombinuj í, mohou se jej ich účinky přirozeně sčítat a do ahovat tak lepšího (kombinovaného) efektu. 1 Některé byliny ve směsi s j inými mají
schopnost oslabit nebo zcela odstranit jejich nežádoucí či vedlejší účinky. Cerstvý zázvor (čínsky šeng ťiang, latinsky Radix
zingiberis) a lékořice (čínsky kan-cchao, latinsky Radix glycyrrhizae Uralensis) se často používají společně, aby se jej ich účinky na
vzájem oslabily a harmonizovaly. 2 ěkteré byliny oslabuj í účinek j iných nebo působí proti nim. apř. ženšen
(čínsky žen-šen) tonizuje čchi, zatímco laj-fu-c' (Semen raphani) čchi oslabuje. Užívají-li se společně, pak může Semen rapha
ni podstatně oslabit pos i lu j ící účinek ženšenu. Antagonismus některých bylin je třeba vzít v úvahu při podávání posiluj ících prostředků oslabenému pacientovi.
7 s
V L E V O
léčitel musí při přípravě receptury uvést do souladu požadavky pacienta s různými
vlastnostmi a účinky jejích složek.
N A H O � E
Rebarbora j e potravina hořké chuti a chladné
povahy.
K A P I T L T � E T I
3 Kombinaá bylin pod bným ú ·nk m lze d hn ut r z;íř ·ní n zesil ni j -
bn 'h \ · ledku.
K
Rebarbora ( ínsky t chu ng, I tln ky
Rhlzoma rh f) J h tk ·
Mang-sl o (Mir bllltum d puratum}
je slaná a chladn . O
k merldl nům J. ludku tlu t ho
střeva a klon k p hy u m r m dolu.
Podávají-ll s pol n , p l luj
jejich oč!J(ujíet uc!ln k. M od rn1
výzkum odhalil, i hlavn1 u lnnou
látkou rebarb ry J rh um dln, kt rý
zesiluje pohyby str v. Hl vnl u lnnou
látkou Mirabllltum J sír n dný,
vstřebává - vytv · f v str v ch
hypertonický roJ.tok, kt ry na b
váže velk mnotstvl v dy. Vy I dk m
je rozred ní stolic , kt r zv t 1 svuj
objem, cot op t podp ruj rychl j í
pohyb stfev. o� byliny tak
v očl!ťovacfm proc su navzaj m
doplňují. Proto s tak asto obj vují
na lékařských pfedpls ch v sm sl.
k ř
7 6
ja n u představu o nejvhodněj í kombina
i byl in . Mu í i také být vědom změn
1 tno tí, které e mohou objevit při
kombin vání, změn, které mohou účinek
b l iny o labit nebo naopak rozšířit či ze ílit, případně d k nce vyvolat nežádoucí
dl j í ú inky.
zr adI m I k ř vý h znalo tí a m udr ti a že dr ží míru j h um ní.
Zá ady pr pravidla p aní bylinných
plur byly zazanamenány j iž v době Kcínonu medicíny :Ziutého cí aře, (722 až
2 1 1 př. n . I . ) R ptura má tyři h lavní I žky, kt r ozna u j í lovy: cí ař, mi-
ni tr, p m n ík a pos I . + I ft I l lavní ložky re eptury, která ú inkuj na hlavní příznaky nebo oubor příznaků. jd základní té iv , které by
it h lavní potíž n mo ného. + M1 1 1 R zna u je ty ou á ti receptury, kl r h ra j í druhotnou roli, pomáhaj í hlavní I ž (c í aři) nebo rozši řu j í její I ebný ú in k. + P M IK Tyto byl iny plní tři funkce: 1 vlivňu j í přidružené nebo druhotné
příznaky.
2 m zují ú inek hlavni ložk)' receptury neb pů obí přímo proti němu. 3 .
apomáhají tělu léčivo strávit a přiJm ut .
Kvůl i povaz některých nemocí může mít t t o problémy rozkladem léků a tř bánim jejich účinných látek. apř. pa i n t velmi vy okou horečkou a bol trní h lavy má "horký" oubor příznaků . Za b žných oko lnost í by bylo namí t p dat "o hlazuj íci" mě . Avšak r h l poži t í "ch ladivých" byl in může
T R A D l
vyprovokovat akutní reakci pojenou e zvracením, přičemž tělo není schopno ochlazuj ící lék při jmout. Za této i tuace
je vhodnější přidat k och lazu j ícím bylinám malé m nožství teplých byl in, což nemocnému pomůže odvar vypít, aniž
by to vyvolalo zvracení . Takové byl iny
slouží jako "doplňuj ící" pomocník.
+ PosEL Tyto byliny účinkují jako průvodce, který pomůž o tatním Jožkám receptury proniknout do nemo néh mí ta.
Po lové mohou také s laďovat rozli né vlastnosti o tatních byl in .
M O D I F I K A E R E C E PT U R
Je naprosto nezbytné dodržovat pravidla sestavování receptur, av ak v praxi lékař mnohdy bere v úvah u také tělesnou konstituci, věk nebo způsob života nemocného, pro nějž recept e tavu je. Někdy je změna receptury nezbytná, aby se vyhovělo právě zmíněným vla tnostem.
Modifikace receptury spočívá v počtu zvolených bylin, dávkování a způsobu podání . Lze j i provést následovně.
M O D I F I KA C E P O C T U B Y LI
Lze říci, že h lavní složka receptury se mění jen velice zřídka. Změny v naprosté většině spočívaj í v úpravách druhotných nebo vedlejších vlastností léku. Úpravy lze dosáhnout zvývením nebo sníženim počtu příslušných bylin, aby se urychli l proces uzdraveni. V tradični činské medicíně se tomu říká jednoduše
11plus a minus", podle vývoje příznaků.
K .t B Y L I K A Ř " T V
Ve zkratce: má-li být receptura účinná, měla by plně pokrývat následující požadavky: 1 . Receptura by měla splňovat určitou úlohu, měla by být jasn zaměřená na konkrétní onemocnění a měla by dosahovat zamý leného léčebného účinku. 2. Receptura musí být vhodně uspořádaná. 3. Smysl receptury musí být naprosto jasn patrný. 4. Hlavní cíl, na n jž je receptura zaměřena, musí být zřetelný. 5. Receptura musí být dobře vyvážená.
M I F I K A E D ÁV K VÁ N f
V tomto případě zů tává p et p užitých byl in tálý a mění e pouz dávkování. Dávkování má vliv na sílu a léčebný účinek r ceptury.
M O D I F I KA E ZPÚ O B U P O D Á f
Způsob podání e měni v závislosti na ak
tuálních podmínkách. Tak např. odvar je nejvhodnější v akutním stadiu nemoci. Pokud akutní tadium přejde do chronické podoby, doporučují se pi lulky, které j sou pro dlouhodobé užívání vhodnější. jej ich účinek přichází postupně a je stálejší.
7 7
N A H O R E
Kůra skořicovníku.
K.
Je zásadně nf!Vhodn kupomt ín k_tí �éti1·� 1�áho�ně a
. bez �1/ub í zn
.alosti
_tra
.diční
čín ké medi íny 1 eobeaJ a I "t m čm kytm bylmam1 zv/a tě. Pia ti to zeJinena
pro tzv. ilné léky. Viti)' je na mí tl poradit 5e pfedem o vých potížích e zkušeným
lékařem, ktery� e dobfe \'}'Zll í ,. trat/i ní {ín ké med i íně a diagnostice na základě
ouboni pfíznakli.
Při Jé b m I p užív t j n p p l iv r zvaz
m im li- pfič mž j vždy nutn p liv vylou it
zovat l bylinám
u (Fm tu crotoni )
h i n-ni u- ' ( emen pharbitidi )
dl pří- • hung-ta-ťi (Radix knoxiae)
znaků, kt ré vli r' U J • .
kým J..r vním t l 1.. • m
užívat n mí.
L I K
Pochybení při k
m t a-
ěkteré byl in nebo vyv lat p tr t .
7
pan-ma (Mylabri )
• - ian (Mu k)
• an-leng (Rhizoma parganii)
- u (Rhizoma zedoariae)
• u j- ' ( I li rudo)
• mang- hang (Tabanu )
• ta- huang (Rhizoma rhei)
U r
Následujíd léčiva je třeba používat
s opatrností vzhledem k jejich silné
schopnosti negativně ovlivňovat čchi
a vyvolat stagnaci krve. Tyto vlastnos
ti souvisí s jejich povahou - jsou
palčivé, horké, klesavé.
+ tchao-žen (Semen persicae)
• chung-chua (Fios carthamus)
• ta-chuang (Rhizoma rhei)
• mang-siao (Mirabilitum depuratum)
• č'-J' ( Fructus aurantii immaturus)
• fu-<' (Radix aconiti lateralis preparata)
• kan t'lang (suJený zázvor) • žou-kuej (kura skořicovníku)
T R A D l r r
3 E L. A o o u c r v z AJ E M t. O V L I V - O VÁ f B Y L I
A POT RAVY
ěkteří l idé i myslí, že když užívaj í byliny, nemusí se starat o případné n gativní reakce mezi léky a potravou . Je ale
skutečně vhodné j íst všechno, na co máme chuť? V čín ké kultuře i v tradiční čín ké medicín ké
teorii platí, že všechno mezi nebem a zemí, včetně naši h vlastních těl , ob ahu j e j i n a j ang. Výj imkou není an i potrava; také ona má své j i n
K É B Y L I K A R T V !
rovat pojídání zmrzliny, yrových ryb, tudených alátů, pití ledové vody, apod.
• Pacienti onemocněními horké povahy a infekcemi, které e projevují horečkou, - bol tí v krku, kašlem, sucho tí liznic a hořkou pa hutí v ú tech, tejně jako n m ní " toupajícím jater
ním jang" a proj vy závrati, n pavo tí a popudlivo tí by
-e měli vyhýbat j ídlům pal-čivým (jako j p př, hi l l i,
e n k a alkohol) a ma tným (má lo, bi fteky, vepřov ma o, maž n kuře, koblihy atd . )
a jang, stej ně jako další vlastno ti
teplo, chlad, horko, z imu. Mnoho dietologů potvrzuje léčebné účinky doprováze j ící podávání ch ladných
I N'A!RE Chung-chua.
+ Pa i nti e patně pracuj ící lezinou a žaludk m, kteří trpí příznaky poru hy trávení, rozepětí břicha a prů jmem, by se
nebo ochlazujících látek při teplých nebo měli r vněž vyvarovat tu ný h j ídel a j í-horkých příznacích a naopak. Po hopení del obtížně travitelných, k nimž patří indikací a kontraindikací potravy je nad- např. mažené kuře, bifteky, vepřová pe-míru důležité. Správně zvolená trava čeně, koblihy, má lo, ýry, zmrzlina, slad-může léčebné účinky bylin rozšířit, za- ké rýžové koláče a fazole. tímco nesprávné stravování může přispět • Nemocní trpící kožními nemocemi by
k zhoršení nemoci. • Obecně řečeno, jsou ch ladné a syrové
potraviny zakázány u pacientů s předchozí anamnézou chladnutí končetin, nesnášenlivostí chladu a mdlé pachuti v ústech - všechny tyto příznaky naznačuj í přítomnost onemocnění chladné povahy. Takový pacient by se měl vyva-
neměli j í t kraby, ústřice, mořské raky a kachny, protože tyto potraviny mohou vyvolat aktivizaci toxinů. Pepř, chi l l i a víno jsou povzbuzující prostředky a mohou také zhoršit svědění. Abychom se vyhnu l i možno ti ovlivnění povahy a účinku bylin, je žádoucí konzumovat jednoduchá a snadno stravitelná j ídla.
7 9
V L E V O
Hořký meloun.
V P RAVO
Tan-šen.
z K o M B I Z Á PA D
K L I K Ý H L � K Ů
Pomalý tí inek bylinné léčlJy tmiže nemo néllo pfimět k tomu, aby začal užívat
k/a ické léky a naop k. Mnozí nemo ní chronickými nezvládnutelnými nemocemi
ča to užívají jak tín ké bylinné léky, tak i kla ická léčiva. Již tovky let, od doby
zavedení evrop ké med i íny do íny, e oM kupiny léčiv kombinují. Mi tr ang i-čclwn
(1 60-1 9 ) ve vé knize J. u ung- h n han- i I u, kombinoval átlm
( '-kao) a pirinem, 11em tlumit horečku a kfete. omníval e, že aspirin je
dráždivý a chladný a le je lwpen od tranit pfebytek tepla. poletně e ádrou mliže
a pirin od tmnit teplo a vyptt lit kotllil'intt wn rí inněji, než pfi použití každého léčiva
amo tatně.
V ou a né d b p kytují P• bn
užívání antibi tik, n
dův du j v p zděj í h fází h nemoci
vh dn zahrn ut do lé by některé byliny
rují í irkula i čchi a po i lující slezi
nu n b li p ílit j in a prosp t tak čchi.
ap můž tak n rmaliza i činno t i sle-
ziny a žaludku a u nadní e tím uzdravení.
f k í př h zí zranění do ubakutního
z n t l ivéh tadia. Klini ký nález je ob-
vykl ná I dující: difúzní třed
n bol tivý otok d prováz ný
zarudnutím okolí s výtokem
žlutavého hnisu. Když anti
biotika amotná nevedou k urychlení zhojení, svěd
čí to o oslabení tělesné odolno ti . Lékař provozuj ící
ín kou medicínu věří, že se jed-ná o příznaky zadržování tepe lných
k d l ivin pojené nedo tatkem čchi
a tagna í krve. K od tranění nahromaděn h t pla a j d vatých zplodin j ou tál zap tř bí antibiotika, ale měly by e přid t i b l íny po ilující a urychlu j ící poh hi , b l iny oživu j í í krev, po i lu j ící
o
I Zinu puzu j ící vlhko.
T R A D i é é í
často se přidávají následu j ící byliny: + chuang-čchi (Radix astragali)
+ tang-kuej (Radix angelicae sinensis)
+ tan-šen (Radix salviae mi/thiorrhizae)
+ čchen-pchi (Pericarpium citri retiailatae)
+ fu- l ing (Poria)
Použitím výše uvedených bylin můžeme často docílit urychlení hojení rá
ny. Poměrně ča tý příklad typické úspěšné integrace tradiční čín ké a západní medicíny uvádíme níže.
Je však potřeba poznamenat, že za
K É B Y L ! t K Á Ř S T V
srdeční blokádu. Podobně byliny vyso
kým obsahem tříslovin, jako j sou chučang (Radix polygoni wspidati), ťing-ťie (Herba schizonepetae), ti-ji.i (Radix sangui-
orbae) a ťin-kou-ťi (Rhizoma cibotir),
by se neměly užívat po leč-ně e íranem železitým, vitaminem Bl , p p inem a pankreatinem. pole né užívání můž o labit
účin k těchto lát k určitých okolností není radno oba medi- a vyvolat vedlej í re-cínské systémy kombinovat. Např. kardiotonikum digoxin se nesmí užívat společně s látkami bohatými na vápník, jako je perleť, syrová Jung-ku (Os draconí ) a syrová mu-U (Concha ostrea). Takové látky mohou nebezpečně zvýšit toxicitu digoxinu a vyvolat poruchy srdečního rytmu nebo
akce. Krátce řečeno, západní m -
dicína a tradi ní čínská medicína e nevyvrace j í a lze je kombinovat . Před podáním léku je však třeba pre izního studia a p čl ivé přípravy.
$ POLE C N t PO U Z fVÁN I C fN S KÉ A ZÁ PA N f M E D l Í N Y
Vzpomínám si na příběh, který mně
vyprávěli můj otec a starší bratr, když
jsem byl ještě dítě. Zachráni l i tehdy
společným použitím čínské a západní
medicíny kriticky nemocného pacienta.
Jednalo se o staršího muže, který
onemocněl zápalem plic, jenž se
komplikoval selháním srdce.
V té době byly čínské vesnice velice
chudé a trpěly nedostatkem zdravotnic
kých zařízení. Proto se starý muž ocitl
na pokraji smrti. Jeho rodina, nevědouc,
o co se jedná, úpěnlivě prosila místní
lékaře, aby jej zachránil i . M ůj otec byl
postaven před rozhodnutí převzít
odpovědnost, stanovit další postup
léčení a předepsat vhodnou recepturu.
Kl idně předepsal plnou dávku peni
cilínu, po n íž následoval odvar z oměje,
ženšenu a syrového zázvoru. Během
pouhých dvanácti hodin se nemocný
dostal z kritického stavu do bezpečí.
Tento případ i lustruje použití penici línu
jako "císaře", který odstraní bakteriá lní
teplo a toxiny, a oměj s ženšenem jako
"ministry" oživující čchi a posil ující srd
ce. Syrový zázvor účinkoval jako
"pomocník", který zesílil účinek oměje.
8 1
V L E V O
Ti-jii.
B Y L I N :
A V A O D VA R U
Poslední fází bylinné léčby je vaření bylin a jejich požití. f�dná se o fázi velmi
dtiležitou, byliny je třeba připravovat s velkou pozornosti.
je možné p užívat nádoby z pál né hlíny,
kla, maltu neb porcelánu. Zelezo, měď
neb ín m hou změnit chemické vlast-
no ti bylin, a proto je používat nelze.
2 N A J E T f{ B A D B ÁT P R E D P R I P R AV U O D VA R U
+ Byl iny vložte do vědra a zali j te přiměřeným množstvím či té vody, promích j te j , aby e promyly a zbavi ly ne i tot. Poté zneči těnou vodu s l i j te. Po tup opakujte třikrát. + Promyt byliny vložte do varné nádoby, přid j te tolik vody, aby byly zcela ponořené, a tlačte je dolů dřevěnou lžící (nikoli kovovou) tak, aby h ladina vody byla a i 1 cm nad jej ich povrchem. + Hrne zakryjte poklicí a nechejte byliny asi 30 minut na ávat vodu . PoZNAMKA: Varnou nádobu je třeba před každým použitím i po něm pečlivě vy
mýt . Pro vaření byl in vyčleňte j ednu zvláštní nádobu.
3 P R I P RAVA O D VA R U B E t ZÁ A D V
+ Vodu přiveďte k varu rychle za po
užití i l ného plamen , potom oheň ztlumte. Vařte 30-40 minut.
8 2
+ Směsi byli n určené k léčení zevních
po tížení vyvolaných studeným nebo teplým větrem by se měly vařit přibližně 1 5-20 minut . Zvlhčující a pos i lu j ící léky
vyžadu j í delší dobu, asi jednu až tři hodiny podle toho, jaké složky obsahu j í.
+ Během vaření neodkrýve j te zbytečně pokličku. Mohlo by dojít k ú niku prcha
vých látek.
+ Ihned po odstavení byliny přeceďte přes mušelín do nádoby nebo do džbánu ze skla, porcelánu nebo keramiky (niko
li z kovu). Nepoužívejte kovový cedník. jestl iže je potřeba var opakovat, přidejte studenou vodu, tak aby dosáh la povrchu bylin, a vařte 1 0- 1 5 minut . Opět tekutinu přeceďte a smíchejte s první porcí. + elé množství by se mělo rozděl i t do
někol ika dávek a využít během j ednoho
dne. + Jakmi le se čaj ochladí na pokojovou teplotu, mě l by se jeho zbytek uchovat
v lednici a spotřebovat nejvýše do týdne, než ztratí účinnost. Uvědomte si, že čer
stvě uvařený čaj lze uchovat přes noc, aniž by se jeho účinek oslab i l . + Všechny čaje by se měly před vypitím ohřát. Pokud chceme pít ča j uchováva
ný v lednici , j e třeba jej předtím krátce ohřát na sporáku. K ohřevu nepoužívejte mikrovlnnou troubu. Nej lepším způsobem je ohřátí ve vodní lázni - nádobu s čajem postavte do většího h rnce s vodou a ten postavte na oheň. Tímto způ-
T R A D I C: (: f
sobem spolehl ivě zabráníte opakované
mu převaření čaje.
Z V L Á ST 1 M ET O D Y V A R E f B Y L I
ásledu j ících sedm způsobů j e vhodných pro hutná léčiva, která vyžadují důkladné provaření.
1 Od ostatních složek receptury oddělte těžké nerosty. Ostatní byliny vy
perte a očistěte a mezitím nebo j iž předem uvařte nerostné látky nebo látky, které jsou obtížně rozpustné. Těžké komponenty se do nádoby s vodou vloží nejdříve, pak se voda přivede k varu a nechá se vařit po dobu 1 5-20 minut. Zbytek tekutiny pak sli jte a zbývající byliny rozmělněte nebo rozkrájejte. Sl itou tekutinu a zbylé složky receptury pak přidejte k namočeným bylinám.
PfHKLADY LÁTEK, KTERÉ VY2ADUJ1
SPECIÁLNl METODY PŘlPRAVY
+ Jung-ku (Os draconis) + mu-li (Concha ostreae) + š'-ťue (Concha haliotodos) + kuej-pan (Plastrum testudinis) + pie-ťia (Carapax amydae) + š'-kao (surová sádra)
Některé byliny je třeba vařit delší dobu, aby se snížila jej ich jedovatost: + fu-c' (Radix aconiti lateralis preparata) + s ' -čchuanský kořen omě je (čínsky
čchuan-wu, latinsky Radix aconiti) + cchao-wu (Radix aconiti agrestis) - než se přidá k j iným byl inám, vyžadu je jednu až dvě hodiny varu.
K É B Y L I N K ' Ř T V [
2 Některé lé ivé látky či byliny se vaří proto, abychom zí kali roztok pro uva
ření j iných . Zvolená látka e nejprve vaří po dobu 1 5-20 minut. Tekutina se potom slije a zbytek e vyhodí. Takto získanou tekutinu využij me k vaření neb k napaření j iné byliny. Např. cao-sin-t hu (Terra flava usta) se předem vaří po dobu 1 5-20 minut. Získaný roztok e poté použi je k uvaření zbylých oučástí receptury. Také je možno nejprve připravit odvar některých byl in z receptury a ten pak využít k na paření ženšenu. Tímto způsobem předejdete ztrátě některých cenných látek z ženšenu, jak se to stává během jeho va
ření společně s j inými bylinami .
3 ěkteré byliny se přidáva jí do j iž hotového odvaru. jedná se např. o někte
ré aromat ické byliny, u nichž chceme uchovat je j ich prchavé aroma� jestl iže se takové byl iny vaří příliš dlouho, aromatické oleje, které j ou v nich obsažené, se vypaří nebo se mohou zničit jej ich aktiv-
8 3
V L E V O
Š'-ťlie-ming.
K A P I T L T R E T f
ní látky. Proto je tř ba přidávat je do var
né nádob k o tatním až na po I dních
pět minut, kd je odv r prakti k hotov.
pf{1KL D pj'{ D
+ po- h (Herba mentlwe)
• a-ž n (Fm tll amomi)
+ mu- i ng (Radix atl ureae)
+ fan- i - j i (Foliwn c:11nne)
• Byl in k u-t h n • (Ramu/11 1111 ariae
c11m 1111 i ) , kl rá p m h niž val kr v
ní tlak. M Ia by přid t ž b h m po
s lední h p ti minut.
+ i.ian-fu- huc (Fio inulae)
+ čch - hi n-e' ( emen
plantagini )
+ ca - in-hu
(Terra
flava t ta)
+ p huchuan (Po/len
typllae)
+ in-i- hu (Fios
ma noliae)
p Bl!
. · \ H O R l Sln-1-chua.
S by se předešlo oslabení účinnosti,
vaří e některé složky směsí často od
děleně. K těmto bylinám patří americký
ž n en a a ij ký ženšen. Bylina se vloží
do zvlá tního hrnce s víkem a vaří e v pá
ř . Po dovaření e míchá vý Jedným
r m a vypije e.
6 kt r byliny by e neměly vařit pří
li dl uho. Proto e n j prve r zetřou
na prá k a poté e n haj í vylouhovat
d n bo v horkém dvaru.
P Tf{( K lM
+ hu-p h ( IICCÍ/wm)
+ t hi n- hi (Radix pseudogin eng)
+ h n- iang (Lign11rn aq11ilariae)
+ Kapalné roztoky ču-li ( uccu bambu
ae) a ťáva z yrovéh zázv ru-obojí by
m I rovn ž vyluh vat.
7 L pkav ingr di n m hou ne-
hat r zpu tit v vaří í v d n b
přidaj í d již uvař n ho roztoku (po
od tran ní zbytků). P pr mí hání e
zahř jí na mírn m ohni, aby neroz
pu l i ly.
K L PKAVÝM I R I E lM P Tftl
+ -ťia ( elatinu111 corii a ini)
+ i - l hang (maltóza)
z r v ------------------
ím na tom, j akou neaz byl ino'
d ary bvykle p i j í
m uží at přim . i ťu-
T R A D l
Z P ů
• Tekuté bylinné odvary určené pro
léčení "chladných" nemocí by se měly
užívat teplé. Aby navodily pocení
a napomohly vypuzení zevních škodlivin
(rýma/chřipka) z těla, je žádoucí, aby se
pily, dokud jsou horké.
• Při "horkých" onemocněních pijte
odvary studené, abyste předešli zvracení.
• Pitf chladných čajů se doporučuje
rovněž při "horkých" příznacích, neboť
napomáhá odstranění horka.
• Pití horkých odvarů je doporučováno
při "chladných" příznacích, neboť se tím
posiluje jejich ohřívací účinek. Existují
jí í odvary e ča to p dáva j í na Ia ný žaludek. + Léčiva u rčená k posíl ní žaludku a léky si ln dráždi vé by se měly užívat asi půl hodiny po j íd le. + jedna dávka čajového odvaru se obvykle dělí na dvě denní porce. U chronických, avšak stabi ln ích onemocnění stačí
zpravidla jedna dávka denně.
Při akutních nemocích je na místě rozdělit dvě balení bylin na čtyři až šest dávek,
K É B Y L I K A Ř T V f
Í
však vždy výj imky, jako např. někteří
pacienti s " nedostatkem chladu",
u nichž se projevuje falešná horkost, kdy mají horké t lo a zarudlý obličej, ale
současně vypadají prochladle. Tomuto
stavu se říká "pravý chlad a falešná
horkost".
Odvar by se m I pít studený. Avšak
má-li pacient s horečkou příznaky horka,
ale chladné končetiny, říkáme tom u
"pravá horkost a falešný chlad". Odvary
se studenou povahou by se měly pít
teplé. Uvedené způsoby podání mohou
zvýšit účinnost léčení.
které e užívaj í po čtyř ch až ti hodinách, aby e udrž I tálý léčivý účinek
byl in a onemocnění se lép zvládlo.
P O R A D T E E E V Ý M u: . K A R EM
Rady a dávkování uvedené v této kapitole po kytují pouze obecné in
formace. je velmi důležité poradit se
o bylinné léčbě lékařem, který e v čín
ké bylinné medicí11ě vyzná a který vám může podat právnou radu v každém individuá lním případě.
V L E V O
Chou-pchi.
0 celou dobu ex i tence čín ké medicíny doporučovali čínští P lékaři vým pacient:Lim nizné dnthy potravin jako oučást
léčby jejich nemocí. Mnozí le'kaři tyto diety, někdy také
nazývané před pi y nebo receptury, zaznamenali v lékař kých textech.
v jedné z nej tar í h lel<ař ký h knih, v herbáři en-nung
pen- ha -ťi n I K ' n nu yl in ž k ' h z m vdělc vydaném
okolo roku 2 př. n. /., e uvádějí mezi léčivými takové potraviny
jako např. ezamov í emena, "ín ké datle, čín ké sladké brambory,
zázvor, hrozn v ' víno n bo lilek. Vynikající lékař Cang-Cung-ťing
žijí cf v období dyna tie han ve třetím to letí zaznamenal v knize
Pojednání 1 ' b h r ky a r zlí ných n mocí recepturu pomá-
hající při horečnatých stavech
polévku připravenou z kořene
čín ké anděliky, čerstvého zázvoru
R R
a kopového masa. V šestnác
tém toletí za dynastie Ming
shromáždil a zapsal slavný
Lékař Li S' -čen ve svém stě
žejním díle - Kompendiu
M ateria Medica - množství
receptur na léčení nemocí.
V každé době se příprava
potravy považovala za jeden
ze základních léčebných pro-
tředků čínské medicíny.
V L E V O
Čínský lékař pečlivě vyšetřuje pacienta z hlediska jeho zdraví a prostředí, které může jeho potíže ovlivňovat.
) f D L ) A K L É K
Předtím než doporučí nemocnému léčebnou dietu, mu í lel<ař
uvážit mnoho skutečno tí. Bere v úvahu pacientovu kon tituci,
povahu jeho onemocnění, druh příznaků a dokonce
i roční období a klimatické poměry. Vhodnou dietu
vybírá po zvážení všech o kolno tí, nikoli jen nemoci
samotné.
Např. máme-li dva lidi trpící a tmatem, nemu í
do távat oba dva nezbytně stejnou léčebnou dietu,
neboť v čínské medicíně se všechny nemoci dělí na
různé typy. V případě astmatu lékař posuzuje, zda se
jedná o typ studený, teplý nebo vlhký a hlenovitý. Při
studeném typu lékař doporučí jídla teplé nebo horké
povahy, jako je např. čerstvý zázvor a zelená cibule,
zejména pokud současně panuje chladné počasí.
Jestliže je astma horkého typu, např. vyskytuje-li se
v létě, jsou pro nemocného vhodnější jídla chladné povahy, jako je
vodní meloun, který napomáhá odstraňovat teplo. Navíc je třeba
před předepsáním léčebné diety vzít v potaz také tělesnou konstituci
nemocného nebo počasí.
Předepsaná dieta nemusí sloužit pouze k léčení nemoci, nýbrž
také k udržování dobrého zdravotního stavu. Např.
česnek se používá k léčení poruch tráven� průjmu,
úplavice a dávivého kašle. Protože však česnek
zabíjí bakterie, zneškodňuje jedy, posiluje žaludek
a podporuje tráven� používá se také jako preventiv
ní pro tředek v případě chřipky nebo epidemické encefa
lomyelitidy. Naštěstí má většina potravin a bylin používaných v dietní
Léčbě příjemnou chuť a jejich užívání nečiní pacientům obtíže.
8 9
N A H O R E Typická čínská strava
je velmi zdravá. Mnoho jídel se
připravuje rychlým osmahnutím, takže se
zachová jejich nutriční hodnota.
V L E V O Česnek.
N A H O R E
Okurka je příkladem chladné jinové potraviny.
V P R A V O
Červená cibule je teplá jangová
potravina.
Cín ká medi ínn roztl Juj potrm·itJ} do tří kategorií: jitJové, jnngo�'é a tJeutráltJí.
] I
Jínové p
P TR V I Y
u t k ,. •, kt r m •
hl, zuj í í p v hu.
kurk , hru ky, v •
y n citr n, n vlivňují ani
h l dné příznaky, proto i ou
utit n � v t h případ h, kdy pře ně
n ím , j k u p vahu n m nění má.
LT H P f. T I
H U T t M I
huť p tr viny má vliv jak na způ b j ·
j íh pu b ní v t I , tak i na to, které or
ny vl ivní.
+ K v 1 LA J IOLA, jak např. erná ve tka,
7., hl wjí í, n pf. livňují játra. Mají tahující ú inky a mo-
K jang vým p tra in kter mají t pl u n bo hrí ,
hu, např. p p , ibul l ( •rv '·
E U T R L I P T R \
Třetí kupin u 1 u
utrální p ah . T t
h u u tavit pat logi k výt ky a ekr ce.
n t upravit ori nta i chi v těle
A H O R E
Chaluhy.
d tranit kodlivý oheň, vlhko t n bo jedovaté
látky. + SffiA JIOLA, např.
pepř, procházejí do pli . Potravi
ny o tré a palčivé povahy j ou chopné rozptýl i t čchi
a navodit jeho lep í cirkulaci. + LA Á j i OLA, jako
u m ř k řa y, ovlivňují ledviny a po
m ha j í d tranit z těla bulky a zatvrdliny.
9 o
• KÁ JIDLA, např. med, ovlivňu-j í zinu . ] ou výživná a p i lu j ící.
V L E V O
Citron m á neutrální povahu.
Mohou regulovat tok čchi a krve a zmír
ňovat bolesti a křeče.
+ MDLA J IDLA ovlivňují , podobně jako jídla sladká, žaludek a slezinu . Typickou potravinou mdlé povahy je emeno slzovky obecné. Podporuje močení, po i
luje slezinu a vylučuje z těla vlhko t .
V ZTA H M EZ I ROC f M I
O B D O B I M I A P O T R AV U
Roční období a podnebí může někdy hrát důležitou úlohu při rozhodování o tom, kterou potravinu zvolit k léčení. + NA PODZIM je počasí suché. Proto je třeba j íst potraviny, které podporu jí j in a zvlhčuj í plíce. Cínští lékaři často doporučují konzumovat měkké, vlhké potraviny, j ako j e med, sezam, mléčné výrobky, jablka, banány, grepy, kaštany, hrušky, pomeranče, mandarinky, ředkvičky, chaluhy, kořen lotosu.
D L J A K L É K
vodní meloun nebo různé druhy zeleniny, mimo j i né raj ká jablka a okurky.
V ZTA H M E Z I P TR V U A B A R VA M I
Potraviny býva jí různě zbarvené. kdy dokonce j dna a tatáž p travina může nabývat různý h bar v. apř. cibul má více bar vný h variant - z I nou, č rvenou, žlutou a bílou. I když li í barvou, je j ich o tatní vla tno ti j ou v t inou totožné. R zdíly e m hou obj vit hlavně v íl a výživné hodnot každ ' variety. Obecně platí, že p travina tmavší barvy n bo od tínu chutná výrazně j i
a má vět í nutri ní hodnotu. Jiným příkladem může být
tmavé kuře, které má tmav ji zbarv né ko ti, maso, kůži a peří. Tmavé kuře má
v t í výživn u hodnotu než
+ V ZIM!l. kdy je chladno, j e vhodnější konzumovat více teplých a horkých jídel, jako např. skopové
N A H O P. E
tervená paprika
b žné bílé kuře. Používá se při zotavování po těžších onemocněních n b u velmi oslabených lidí. Zvlá tě vhodné je teplá potravina
maso, zázvor, pepř, cibul i (červe- vhodná v zimě. je po porodu, kdy matka ztra-
nou, žlutou nebo bílou), čínskou tila mnoho krve a čchi. Třetím zelenou cibuli , česnek nebo l istovou ze- příkladem vztahu mezi j íd lem Ieninu. + NA JA�E pracuj í nadměrně játra, což omezuje t rávicí funkce s leziny. Chuť konzumovaných potravin by měla být sladká, nikoliv kyselá, proto zvolte čínské datle, med, sladový cukr a mrkev. + V Lf.TJl. mívají lidé slabší trávení. Proto je vhodnější j íst lehčí, snáze stravitelná j ídla, jako např.
9 1
a barvou j sou semena černého sezamu, která j sou účinnější než semena bílého sezamu, zejména pokud se týče posílení ledvin a ošetření šedivých vlasů.
N A H O R E
Rajská jablka jsou lehkým jídlem na léto.
P Ř E D P R I P RAVO U J Í D LA
S C í N S KÝ M I B Y L I N AM I
Při přípravě léčebných
receptur je nutné
používat pouze nádoby
ze skla, keramiky nebo
porcelánu. Kovovými
nádobami bychom
mohli nepříznivě
ovlivnit vlastnosti
bylin.
V L E V O
Mrkev j e sladká zelenina na jaro.
N A H O R E
Celer má sladkou chuť a chladnou
povahu.
R
M R K E V
Má s ladk u huť
ního tlaku.
Jeho chuť j chladná. Pů
L L.L R
N I
hu,
vými prújmy, karbunklů a furunklů (kožní h zán tl ivý h vř dů, n žitú).
hu- f.
O 'n m I dk u huť a t pl u p vah u,
livr'luj dr hu I ziny a žaludi..'U. b hu-
ní únavy vyvo-
nin. J t k pr v ntivním pr tř dk m
pr ti rak vin t lu t h
R K
u huť a hladn u p vahu,
b ahu j amin ky etiny, ukr, karot n, itamin , vápník, fo for, železo, k linu mal n v u a vlákninu. Mezi její
řkl , p vaha ú ink p ítáme: d tran ní nadm rné-
9 2
h t pla a vlhko ti, podpora m ení a p -
h bů tř v, zmírňování bol ti, nižování h I t r lu. aví pů obí jak pre ne
ní a úplavic poje-
j konzumovat okur-hladn p az d-
ní ul r zní k l itid u.
Z E L E A C I B U L E
( č f S K Á Z E L E N Á C I B U L E )
Má palčivou chuť a teplou povahu, půso
bí na dráhy plic a žaludku. Ob ahuje vitaminy C, Bl, B2 a kyselinu n ikotinovou.
K jej ím účinkům patří: otevření e nave
nek, aktivace jang a odplavení jedova
tých látek. Používá e k léčbě nachlazení,
zácpy, úplavice, zadržení m oči , otoktl a kožních karbunklů (nežitů) .
C I B U L E ( č E R V E N A , 2 L U TÁ N E B O B f L A )
J [ D L J A K L É K
česneku boj u j ícím jednotkám s cílem pomoci jim léčit válečná poranění. ezi h lavní účinky če neku počítáme: zneškodňující vliv na parazity, detoxifikace organi mu, po i lování žaludku a zlep ení zaživa í h potíží a poruch trá-vení. Používá
také při poru há h tran p rtu potravy zažívacím t rakt m, bole te h žaludku a bři
cha, prů jmu, úplavi i , karbunklech, furunklech, otocích, dávivém ka li, kou nutí hmy-
Cibule má chuť palčivou a sladkou, pova- zem nebo hadem. Vzhl dem k jeho tep-hou je však neutrální. Je bohatá na vita- lé povaz je velmi vhodné požívat e nek miny A, B l , B2 a C, vápník, železo v zimním období. a fosfor. K jejím účinkům patří: odstraňo-vání tepla, snižování tvorby h lenu, ni- Ř E D K V I K A čení parazitů a detoxikace organi mu. Kromě toho může snižovat cholesterol a triglyceridy, takže ji lze používat jako
-----------------------------
Redkvi ka má pal ivou chuť a ch ladnou sladkou, povahu. vlivňuj dráhy plic
preventivní prostředek proti ateroskleró- a žaludku. b ahuj glukózu, sacharózu, ze, záškrtu a zánětům střev. Pomáhá také fruktózu, různé druhy aminoky elin a vi-zvyšovat sekreci do zažívacího t raktu tarnin . Potla u je stagnaci potravy v trá-a tím podporuje trávení, brání vzniku vicím ústro j í, od traňuje kodlivý hlen
nádorového bujení, navíc zpevňuje vlasy a zlepšuje jej ich vzhled.
Č E S N E K
Má palčivou chuť a teplou povahu, obsahuje bílkoviny, tuky, uhlovodany, vitami
ny a minerální látky. V h istorii čínské medicíny se nazývá "penici l inem v zemi". Ve starém Egyptě a Indi i používali česnek vojáci, aby si udržel i zdraví a posílili svoji odvahu v boj i . Za druhé světo
vé války dodávala britská v láda tuny
9 3
V L E V O Česnek m á palčivou
chuť a teplou povahu.
V L E V O Ředkvička m á sladkou
chuť a chladnou povahu.
V P R AVO
Vodní kaštany mají sladkou chuť a chlad
nou povahu.
K A P I T
vy u ní, pr t j i na p dzim.
L
V O D f K A T
T V R T
Má s ladkou huť hlad-
nou povahu. b ahuj
škrob, mal mn
zmírňování vlhk ti • d tr 1
nadýmání a vz dmutí bři h
Č E RV
Má pal i ahuj bílk in , uhl
fo for, k r t n, l I
H l L l
9
a maan. hřívá I zinu a žalud k, odstra
ňuje lhko t a chlad, zl p uj huť k jíd
ní. Použí á
nzuma i.
K U y u
M jí ladk h ladn u p vahu. vlivňují dr hu rd a žaludku. J u b -
hal n bílkoviny (gl bu l iny,
m thi nin, trypt fan, tyr in)
ní toxicity
K P Ž I T K A
pal i u huť a t pl u p vah u, pů o
bí na dr hu I ziny a žaludku. b ahuj
a rání tvork dli-mn u
spolupráci vnitřních orgánů. Používá se
k léčení poruch polykání (tzv. dy fagie), zpětného toku žaludečního ob ahu do jícnu (regurgitace), bolesti a tí ně na hrudi, i mpotence, předčasné ejakulace, vykašlávání krve, krvácení z nosu, krvavé moči, úplavice, bodnutí hmyzem a pora
nění. Lidé trpící přebytkem horka v žalud
ku či žaludečními vředy by se měli pažitky vyvarovat.
Čínská pažitka je v Číně velmi ča to používanou zeleninou a k léčebným účelům se využívá j iž po tisíce let.
Č I N S K Ý S L A D K Ý B R A M B O R (J A M C: I N S K Ý Z N Á M Ý ] A K O
D I O S C O R E A )
Má s ladkou chuť a neutrá ln í povahu, ovlivňuje dráhy sleziny, p l ic a ledvin. K jeho účinkům patří: obnovování energi� slezin�
, p�ic a tetin
,a posilování čchi
a ) Ln. Pouzrva se k lfcenr nedostatku čchi ve slezině, při průjmu a řídké stolici, kašli vyvolaném plicní poruchou, častém
močení a žlutavém nebo bělavém výtoku z ro
didel.
9 5
J [ D L J A K L f K
Loto ový kořen má ladkou chuť a chladnou povahu, ovlivňuje dráhy srdce, leziny a žal udku. b ahuje krob, bílkoviny, asparagin a vitamin . Používá ča to na podzim jak p dpora j in. ú inky yr vého a vařenéh lot u j ou rozdíln : + YR K ftE L T h p n od-traň vat t pl , hlaz vat kr v, rozpty
lovat a r zp u t t kr vní raž niny, ha it žízeň, zahán t účinky alkoh !u, za tavovat krvá ní a p ilovat žalud k. Využívá e k lé ení nervozity a n klidu, žízně vy
volané horečnatými n mo mi, zvracení krve (hematemezy), krvá ení z no u a poporodního krvá ní z rodidel . Lz je j použít rovn ž při zánětu mo ového měchýře. + VAfiENt KOfiE LOTO U p i luj I Zinu, podporuj reg n ra i tkání, po iluj kr v, podporu je právnou činno t žaludku, zlepšu je huť k j ídlu a zastavu je prů jem a ka el .
D L E Čínská pažitka m á palčivou chuť
a teplou povahu.
N A H O I\E
Meruňka má sladkou
chuť a neutrální povahu.
V P RAVO
Banán má sladkou chuť a chladnou
povahu.
K A P I T L T V R T
M E R U . K
Meruňka m'
l išnou u ho t í zazí
B A N Á
M á sladk u huť n utr !ní p ovlivňuje dr hy pll Ob ahuj kr b, bílk
v
dzimní m í e.
] B L K
jablk m ladk u huť a h ladnou
b ahu je v lk m nož tví
ukru ( fruktózy), ky l inu
kut in , p t la u j z n j iní vh dný pokrm pr p dzimní
bd bí . Lé í an rexii (n hut n tví),
p tl uj aktivitu I ziny a žaludku, du
vní únavu, žíz ň a p -l l t laku a tí n na
hrudi.
V I' R A V O
Jablko j e sladkokyselé.
M ladkou, lehce naky tou chuť a chladnou po ahu, ovlivňuj dráhy pl ic a žaludku. b ahuje o ocný cukr, a harózu,
' B, a ' pro-
tr ňuj zb vuj
9 6
a j in , snižuj e krevní tlak a odstraňu je j edovaté zplodi ny a l koho lu . Používá se k léčbě nervozity, nekl idu a žízně vyvolané nerovnováhou tělesných tekutin v průběhu h orečnatých nemocí, cukrovky, kašle
vyvolaného teplem, šílenství způsobeného
A H O R E
teplým hlenem, poruch po- Hru�ka. tykání a zácpy. H rušky j e
vhodné konzumovat n a podzim, neboť zmírňu j í suchost organismu.
Třešně j sou sladké a ma j í teplou povahu.
Ovlivňuj í dráhy sleziny a žaludku. Obsahu j í velké m nožství železa ( ma j í největší procentuální obsah železa ze všeho ovoce) , bílkoviny, cukr, fosfor, karoten a vitamin C. K jej ich účinkům patří: po
silování sleziny a žaludku, vypuzování větru a odstraňování vlhkosti. Podporují propuknutí spalniček. Používaj í se k léčbě anemie, únavy po prodělaných onemocněních, k úpravě ne rovnováhy v činnosti sleziny a žalu dku a k léčení
revmatoidní artritidy.
H R O Z N O V É V Í N O
Má sladkou, lehce nakyslou chuť a neutrá lní povahu, ovlivňu j e dráhy p lic, sleziny a ledvin. Obsahuje ovocný cukr,
malé množství sacharózy, hroznový cukr,
xylózu, vápník, fosfor, karoten, vitami
ny B l , 82, C a kyse l inu n ikotinovou. Posilu je čchi a obohacuj e krev, posiluje
) [ D l j A K l t K
ko ti a valy, dodává výživu j in, podporuje produkci těle ných
tekutin a mo ení. Používá se j ako léčivo při nedo tatku
čchi a krve, ka l i vyvolaném poru hou plic, bu ení rd-
c , no ním po ení, b le t h kloubů (n uralgi ký h ataral
giích) vyvolaných vlhkým větr m, při zpomal n m odtoku m i n b bole tech při mo ní. Dál používá při o lab ní I ziny neb žaludku, únav a oto ích. a podzim zmírňuje u ho t .
Ob ahuje bílkoviny (citrulin, alanin, ky etinu glutamovou, arginin), vitaminy A, B a , ovocný cukr, acharózu, hroznový cukr, vápník, fo for a vlákninu. Má sladkou chuť a chladnou povahu. Ovlivňuje dráhy rdce, žaludku
9 7
a močového měchýře. dstraňuje letní horko, zmírňuje nervozitu a podrážděno t, zvyšuje močení. Odstraňu je neklid a žízeň vyvolané letním horkem, doplňuje tekutiny ztracené v důsledku přílišného tepla. Zklidňu je potíže při močení, otevřené rány v ústech a záněty v krku.
V P R AV O
Vodnf meloun pomáhá odstraňovat horko, pro
tože to je potravina chladného typu.
N A H O I\ E
Hroznové víno má sladkokyselou chuť a neutrální
povahu.
V P RAVO
Jahody jsou sladkokyselé chuti a neutrální
povahy.
N A H O R E
Ananas m á sladkokyselou chuť a neutrální
povahu.
K A P I T L A
j A H O D Y
T ' R T
n -I -
ukr, ltr
hi krve, úplavi i, h m turll (prít mn ti kr v mo i), furunkl h. Pu bí pr ntivn
tř va.
Má ladkou, I h
9
ku, ka Je produkcí hl nu a pocení vyvol n ho zánět m ledvin (nefritidou).
vitaminu B a , kar t n, ž I -z , vápník a f f r. Po i lu j í
t kutin, zvy u j í branyh pn t
žaludku, průjmu, ne pav li, žízn , anemi , I uk peni ( níž ní p tu bílých
nt, kt rý n mohl ni jí t ani pít a m I každ d nní průj m . j ho ta n I p il, ani když jej nav tívilo mnoho lékařů.
ni h z n dal kého klá tera mu p radil, ab j I každé rán dřeň z rv ných datlí.
n ' uzdra i l .
R
u huť hladn u a íra u hu. li ňuj dráh pli a žaludku.
Obsahuje cukr, b í lkoviny, tuky, velké množství vitaminu C a železo. účinky ovlivňuje výživu pl ic, čímž t lumí kašel , odst raňu je nadměrné teplo a podporuje sl i nění, odstraňuje a změkčuje h len . Používá se
k léčení kašle při tuberku-lóze nebo j iném onemocn ní a k I ' čbě cukrovky. Protože má h ladnou povahu, měli by se je j vyvarovat ti n -mocní, kteří trpí nedostatkem slezinného jang (průj mem nebo mají nestrávené zbytky potravy ve stolici a tudené kon-
D L J A K L � K
t laku a omezování fragility (křehkost) vlá ečnic. Používá se k léčení nahromadění čchi v hrudníku a v okolí bránice,
při zvra ení a ne hut n tví, nedo tatku žalud čního j in , su-
ho ti ú tní liznic a žízni, při ka li vyv taném zadržová
ním t pla nahromad ného v pli í h a při p tíží h při mo-
č ní (b I ti b h m m ní).
P M E R A ŤÁVA
VÁ
četiny) nebo nadbytkem vlhka a zahle- Má s ladkou huť něním.
jíní černodrvu se připravu je z je tě ne zcela zralých slupek černodrvu, které se převážou provázkem a necha j í měsíc pověšené mimo mateřský strom. Poté co se vysuší, položí se na pláty pokryté trávou a ponechají se zde další měsíc. Na jej ich povrchu se během této doby vytvoří bílý práškovitý povlak, kterému se říká j íní.
M A N D A R I N K A
Má sladkou, lehce nakyslou chuť a ne
utrální povahu, ovlivňuje dráhy plic a ža-
a chladnou povahu. Ob ahuje v -ný cukr, acharózu, hroznový ukr, malé množ tví bílkovin a tuku, niacin, karot n, vitaminy A, B l , B2 a , ky l inu malonovou, ky elinu citronovou. d traňuje t plo a podporuje tvorbu těle ných tekutin, zlep uje oběh čchi a krve. Pomeranče e používaj í při nedostatku čchi, horečce, pocení, suchosti úst, poruchách jaterní energie čchi, hypochondrických bole tech, depresi a při zástavě tvorby mléka u matek, zejména je-li spojeno se zarudnutím a otokem
ludku. Obsahuje hespericlin, ovocný cukr, prsou.
sacharózu, hroznový cukr, železo, váp-ník, fosfor, draslík, kysel inu malonovou, P O M E R A C O V A kysel inu citronovou, vitaminy B l a C, K Ú R A
-----------------
karoten a kryptoxantin. K je j ím účinkům patří: podpora a úprava činno ti žaludku, je palčivá, má hořkou
regulace toku čchi, zmírňování žízně, zvlhčování plic, odstraňování h lenu, na
vozování močení, zvyšování krevního
9 9
chuť a teplou povahu. bahuje hesperidin. Mezi je j í
účinky patří podpora kolob hu čchi a od-
V L E V O
Čínské datle mají sladkou chuť a teplou
povahu.
N A H O R E
Pomeranče mají sladkou chuť avšak jejich kůra je pálivá
a hořká.
D O L E
Mandarinky mají sladkokyselou chuť.
D O L E
Longan je sladký.
V PRAVO
Rajská jablka jsou sladkokyselá.
A P I T
P L o
M
L A T V R T
ruj í r ráv ní, p i luj í z lud k, zl p ují
J K · J B L K
rd , n pa\' -
J [ O L K L � K
RY B Y A
M A S LO V K A ú
Má sladkou chuť a teplou povahu. bsahu- Mají ladkou a tanou huť a n utrální je bílkoviny, tuky, uhlovodany, vápník, povahu . b ahují bílk iny, tuky, d -hořčík, fo for, železo a chole terol. bsahu
je nejvíce cukru ze v ech ryb. K jejím ú in
kům patří: posílení čchi, obohacování krve a uvolňování ztuhlého svalstva a kloubů.
n iální h amin ky ! in , vitaminy , B l , BZ, D a , ápník, h řík, fo f r, ž I z , m ď a baryum . ti na z t hto lát k má příznivý vl iv
Používá se k léčení anemie, poruch tráve- na kůž i . K j j i h ú inkům p ní, bolestí kloubů, svalů (myalgií), závratí, u hováva j í j i n a pot la uj í bušení srdce, nespavosti, poruch paměti n ick ' j ang, t lumí po ní, a poruch citlivosti v končeti nách. zastavuj í výtok
K R A B
Krabi mají slanou chuť a chladnou povahu. Obsahují bílkoviny, tuky, uhlovodany, vápník, fosfor, železo, chole terol a vitaminy A, B l , BZ a· n iacin . Pů obí jako protizánětlivý a detoxifi kační prostředek. Používaj í se k léčen í nemocí vyvolaných teplým vlhkem, zánětů kůže (dermatitid) a bolestí kloubů v období kolem porodu.
provázené n kl idem, n pavo ti , du vního zmatku, n ního p ní, samovolného i ln j ího po ní a vý-
leném a b le tiv m mo
L R A L K
Má sladkou a slanou huť a neutrální povahu . Ob ah u je mnoho bílkovin a ne
na ycených ma tných ky elin, různé anorganické soli a vitaminy. V žraločích játrech je ob aženo velké množství vitaminů A a D, mozek a vaječníky ob ahují tuky a cholesterol. Zralok posi lu je čchi a tonizuje pět orgánů, zmírňuje
otoky a rozpou ti krevní raženiny.
Používá e k léčení labo ti pěti orgánů (sleziny, plic, jater, ledvin a srdce), vyčerpávaj ících onemocnění a tagnace krve.
1 o J
N A H O R E
Ústřice mají chuť sladkoslanou a neutrální
povahu.
V L E V O
Krab m á slanou chuť a chladnou povahu.
VPRAVO Krevety jsou sladké
a teplé povahy.
P I T L A C T R T
K E B L
hut a h l d n u p vahu.
K R V Y
ny, tuky,
uť u povahu, vllv-
i'luji dr hu I dvin. hují bí lk vlny,
tuky, uhl v d ny, v pnfk, f f r, ž lez ,
K R A Ll K
Králi í m o má I dk u uť a chiad
n u p vahu, vliv uj dráhy žaludku
a sleziny. J b ha té na bílkoviny a uhlo
v dany, dra lík, Iru, vápník, fo for, žele
zo, dík, vitaminy j mn u vlákninu,
která nadn tráví a v třebává. bsahu
je méně tuku než h vězí ma , kuJ n bo
v p vé. Posiluj lezinu a žaludek, ochla
zu je kr v zb vuj těl j d vatých lá
t k, straňuje t pl z žaludku a ze tř v,
v krvi,
ni L cho
l ter lu nízk u d it u) p obí pr -
v tivn pr tl vy okému kr n imu tlaku
jód, vitaminy A, 8 1 , 82 a n iadn. Podpo
rují činno t ledvin, po i lují jang a pou�
ti tvorbu mléka a vyprazdňování hnisu.
p obí pr tl im tend vyvolané nedo -
ta tke m I dvinného jang, p máhají při
bol zad a kolenní kl ubů, únavě,
n d ta tečné tvorb ml ka, palničká h,
planý h n t vi í h a k žní h probl -
m h . M li by e j im vyhýbat a! rglcl.
z
rozvoj i atero klerózy. Králičí ma o léčí
n d tatečnou činno t leziny, je pro
p né při poruchách výživy, vyčerpání
a cukrovc a pomáhá rovněž změkčovat
kůži .
Má ladkou chuť a teplou povahu, ovliv
ňuje dráhy leziny a ledvi n . Obsahuje
bllkoviny, uhlovodany, tuky, vápník, fos
for, ž lezo, vitaminy Bl , B2, n i kotlnovou
ky l inu a chole terol. kopové ma o po-
i luj chi, ohřívá lezinu, ledviny a žalu
dek a uvolňuje třeva. Používá e k léčení
vyčerpávajících onem cněni, bole ti zad
1 o 2
a kolenou, úna p p r d u, p riumbllikální h kol i k (akutní b I ti bri ha
obla i kolo pupku)
u pr z imní
TM v K R .
to druh kuřete tm v zbar n ·ml
k tml a kuž.í. J h mas m á ladk u
:t N
I ! D L
v 1
J \ L K
M L e K z lh u j f a zmfrr u j í lhk t, b ha u j f
kt živinami, p i lují lclinu < upravu-
Mičko má sladk u chuť a n u t rální p a- k I
hu. vUvňuj dr hy srd , pll a žaludku.
b ahuj bflk viny, uhlov dany, t uky,
vápník, f sfor, ž lez , h ř k,
lík, vitaminy , B l , B2, B a .
páva j í í n moct, posiluj pl f c
Podp ruj
r vn ž k I' n f slab ti a vnitřní h p -ru h vyv I ných př p tfrn, p I nf žáhy,
p ru h p tykání, cukr vky a zá py. Ml -
k můž přízniv vlivnit pffli n u u-
ho t uvi j íd s p dzim m .
v · J
ladk u
Uvi'luji dr hu
( -
dan , tuk , rni-
n rál ní Jáťk a vitamin . ži tjf j ln,
r h, n pav l i , bu n í
krku, zt rát hla u ( f -
V L E V O
Vejce mají sladkou chuť a neutrální
povahu.
K A J' I T O L A C T V R T A
A L Š f J
S E \i E. N t\ PEI'fH> \' � I K U
Mají p lčtvou chut a teplou povahu,
ovlivňuj( dráhy J .. tludku a !>lc�71ny. Obs:t·
huJÍ růmá rnnohtví prdtav)dl tlil. �fM jejich ůltn�)' patfí schopnmt r<uptylo·
vat chlad u <Xhtr.u'lovat \'lhko\t, po\1·
lovat Jaludck a pov1buwva1 triÍvcní,
odstraňov.tt jl'duvaté l,ítky, ntčll JMr;ulty
a podporov.tt občh c:'dli. PmtJiva)í Sl.' k 1�
bě svalových a kluubních tx>lc\tÍ, tvr.tcC·
ni, poruch tráveni, lx>h�\tÍ /Ubll, průjmu
a úplavice llcp�uji moc:'cní, llllÍrňují
astma a jl'dovato\t ryb. 'Jl-chto \cmcn by
�c m�l vyvarovat ncmocny ' nl'<.lo\tatkcm
jang, proto}c mohou vyvol.ívat teplo.
S t M I.NA � 1 /0V K Y O IH � C N �.
Maji \ladkou chut u mirn� chladnou JX> vahu, ovlivňuji dráhy \lctlny, /.tludku a plic K jejich ůčlnkum patři podpora mo�cní .l od\trar\ovani vlhko\tl, po\i· !ování \lczlny a uvolňov.ínt ptcbytcC· ného tepla. Jlou}ívaji <.c k léčclll otoku, průjmu vyvolaného ncdo\tatc(nou <.'ln· ností \lczlny, tilnNu kloubu, bolc\ti walu a zánčtu \lepého \trcva
S E M l: N ,\ J I !'-: .\ :-: U ( G I N KG O B ll. 0 8 A )
Mají hotkou chuť a neutrální povahu. Ovlivňuji dráhu phc. ObsahuJÍ uhlovodany, bilkoviny, tuky, vápník, fo�for, /.eleLo, karoten, rumé aminoky�cliny a riboflavin. 1\ jejich účinkům patři: \tahujici úc:'i·
- 1 A V I N Y
nek a tlumeni ")'toků, spontánního výro
nu emenc a výtoků 1. rodidel. Cín�ti ,�.
ct v poku\C(h prokál..all, že jinan do urtitě
míry tlumí aktivitu baktérii - �taf>•lokoků,
\Ir ·ptokoků, bat�lu z .• 'Bkrtu, �něti \lezmnť
(anthraxu), bacilů tyfu, kollformních ba· ctlů a plí\ni. J'outívá �e k lé(ení a�tma·
tlckých záchvatů, \pontánního výronu
\cmcnť, cnurťzy (nl'Chtčného pomocová
ní), ča\tého mocení a gynekologických
onemocnění.
U P O % O R N 1: N (
Cerstva semena Jinanu mají jedovaté
výhonky nebo klilky, proto se musi
povatlt K pt1znakům otravy pattí
zvraceni, bolesti btlcha, průjem,
horetka a cyanóza (modravé
zbarvenf kůte). Prl tětké otrav�
dochází k postltenf nervové soustavy,
cot můte mít za n6sledek poruchy
du�evní ťlnnostl, bezv�doml nebo
k,eťe.
L ZA M
Sczam má sladkou chuť a neutrální povahu, ovlivt,uje dráhy jater a ledvtn. Z 60 procent obsahuje mastné kyseliny, z nichž většina pattí mezi nenasycené (kyselina oleJová, linoleová a arachldonová). Sezam posilujc játra a ledviny. Díky svému zvlhčujícímu pusobení na pět vnitřních orgánů je dobrým prostiedkem
1 1"1 ..1
boje proti přílišné suchosti v podzimním
období. Používá se k léčení nedostatečné
činnosti jater, i ledvin, závratí způsobe
ných vnitřním větrem, stěhovavých bolestí kloubů, obrny, tuhé stolice, slabosti
v období rekonvalescence, předčasného šedivění vlasů a nedostatečné tvorby mléka u kojících matek.
M E D
Má sladkou chuť a neutrálni povahu, ovlivňuje dráhy plic, sleziny a tlustého střeva. Obsahuje ovocný cukr, hroznový cukr a menší množství sacharózy a maltózy. K jeho účinkům patři posílení sleziny a žaludku, dále zvlhčuje a mírní přflišnou suchost, tlumí křeče a pomáhá odstraňovat jedovaté látky. Používá se k tlumení kašle vyvolaného přílišným suchem v plicích, proti zácpě způsobené suchem v tlustém střevě, epigastralgii (bolesti ve střední části břicha), zkalenému výtoku z nosu, aftům
) f D L O J A K O L t K
(vřídky na sliznici fut), popáleninám a opařeninám. Nejvhodnější je během suchých podzimních měsíců, neboť pomáhá zvlhčovat pětici vnitřních orgánů (slezinu, plíce, játra, ledviny a srdce).
Z A Z V O R
Používá se jak v podobě čerstvé, tak sušené. I když obě jeho podoby ovlivňují stejné dráhy - sleziny, žaludku a plic , jejich teplota a povaha se poněkud liší.
• CERSTV� lAzvoR má palčivou chuť a mírně teplou povahu. Rozptyluje chlad, zastavuje zvracení a omezuje tvorbu sputa (hlenu dýchacích cest). Používá se k léčení nachlazení způsobených chladným větrem, pokud jej nedoprovázejí bolesti v krku nebo žízeň.
• Susoo zAzvoR má rovněž palčivou chuť a horkou povahu. Obsahuje prchavé silice. Ohřívá slezinu a žaludek, odstraňuje chlad, doplňuje spotřebované jang a podporuje krevní oběh. Používá se k léčení bolestí na hrudi a v žaludku, zvracení a průjmu, chladných končetin a slabého pulsu, astmatu a kašle vyvolaných zadržovánim tekutin chladného typu, bolestí kloubů vyvolaných studeným větrem a vlhkem, hemoptýzy (vykašlávání krve), krvácení z nosu a do stolice způsobeného nedostatkem jang. Díky ohřívacím vlastnostem jsou suchý i čerstvý zázvor ideální potravinou pro zimní období.
I O S
� A H O R E Zázvor, �erstvý
I suJený,
má pal�lvou chuť.
VLEVO Med je sladký
a neutrální.
VPRAVO
ŽenJen tonizuje organismus.
K r\ P I T O L A C T V R T A
M \ 1.1 OZA -----
Má \ladkou chut a t�plou po\•ahu, O\'liv·
i\uJ� dráhy \lcliny. i.tludku a plic. K Jl'·
jím ú�1nkům p<llří po\llovani <ilcziny
a )Jiudku, podporuje t\'orbu tčh:,n)·ch
wJ..;utin, zvlh�ov·ani, ud\tr.u'ltwáni nad
bytc�n�ho tcpl.l, tonizJ<.� plic •' tlumeni
kJ�I<.•. Pou}ívá w k oht.ltl \lt:zinn�ho
jang, k lčlcní bfl�mch bolc•\t 1 vyvola
nych kř<.-ťovitými \tahy pohlavních orga
nú .1 k doplněn• plicmho Jin Maltóza je
vhodn,i t.1kť pt1 nčkt<.'I)'Ch druzích žízně,
zvrac�ni krw, bolc\tcch v krku, zá<.pt\
astmatu a folikulltidč (z.ínčtcch vlaso
vých kotínku).
T M AV Y l l t m Y C U K R
Mil \ladkou chut a teplou povahu, ovhv-
1\uj� dr<íhy sl�zmy a ialudku. Ob�ahujc
velké mnoistv1 hroznotrého cukru, sa
charózu, menč bílkovin, ruzné aminoky
seliny, tuk, riboflavin, karoten, niacm,
iclczo, fo�for a vápn1k. Pmlluje a reguluje
lln no'>t sleziny a žaludku, rozptyluje
chlad a podporuJe krevní občh, rozpouš
tí krevní sraženiny. Používá se k léle111
chladné bolesti v břge, drsmenorrhoc}
(bolestivé menstruace), v)·toJ..;u z rodidel
po porodu a také nachlazení vyvolaného
chladným včtrem.
Je \ladky, mírně nahořkly kořen, velmi
dobtc známý dík> své c,chopno\tt po
vzbuzovat a tonizovat organismus Po
"aha ('ímkého, korejskeho a amenckého
icn�cnu je různá podle toho, kde kořen
rmtc a jak \C zpracovává l\eJdragí a na
trhu neJžádančJ�t Jl' kotcn divokého
ien�cnu rostouCI v horách a v lesích. účinky jednotlivých variant ien�cnu po
pi\ujc•mc níže. Pokud �c ien�cn vaří, je ve
lícl' dulciité pou}ivat výhradně skleněné,
keramické nebo porcclanove nádob1, ni
koli kovové. Před pit1111 čaje 1 ícn�cnu
a po ntom by se m{ll clovčk vyvarovat
konzumace kávy, čaje, ředkvlcek a vodni
ce, neboť tyto potraviny mohou účin
nmt icn�enu sn1ílt
• Ch\!\\ 11 'Sl' je mirnč teplé povahy
a 0\ liH'íuje dráhy plic a �leziny. Díky své
teple povaze je vhodný při nachlazeni
a V}'CcrpavaJÍCÍch ncmocích. C'ínský žen-
�cn vyrazně posiluJe phcc a používá se
pti povrchmm a mělkém dý
chání n�bo pn dušnos
ti, chladnut1 končetin,
silném poccnt a slabém
nebo �patně hmatném
pulsu. Kromť toho tonizuJe
\lezmu a vyuil\ .í \C pri únavč,
malé chuti k jídlu J nadýmaní
bř�eha nebo pocitu plno�ti
v hrudníku. Podn('C\ljc -;ckrcoci tekutin
I O 6
U POZORN t N f
Americký !enJen má chladnějJi povahu a neměll by jej ulívat tl pacienti, kteří trp( příznaky chladného vlhka ve slezině a žaludku, oslabeným trávenrm a nedostatkem slezinného nebo ledvinného jang.
a zklidňuje du�evní vypětí. je také pro
spě�ný pro srdce a používá se při bu�cní
srdce způsobeném leknutím, nespavos
tí, při poruchách paměti a při podráždě
nosti - v�echny tyto potíže jsou vyvolány
nedostatkem čchi a krye. 2en�en nejlep
ší kvality pochází z čínské provincie Jilin
a je značně veliký.
KONTRAJNDIKACE 2enšen se má používat
pouze při výskytu známek únavy a ne
dostatku čchi, jinak může v těle způsobit
tvorbu nadměrného tepla. C:ínský žen
šen se nesmí užívat při jakýchkoliv přízna
ách přebytku nebo nedostatku tepla nebo
nedostatku jin.
+ KOREJSK� ZENSE Korejský ženšen se
pěstuje v Koreji a má stejné vlastnosti
i povahu jako ženšen čínský. Považuje se
však za horký a měl by se používat velmi
uvážlivě. Kontraindikace jeho použití jsou
totožné jako u ženšenu čínského.
J I D L O J A K O l � K
spívá plicím a podporuje produkci těles
ných tekutin. je vhodný při nedostatku
jin s příznaky tepla a zvýšenou tělesnou
únavou.
M ATA
Máta má palčivou chuť a chladnou po
vahu. Obsahuje aromatické silice. Větši
nu mátového oleje představuje mentol.
Máta má schopnost rozptylovat vítr a od
straňovat přebytečné teplo a vlhkost,
tlumí bolesti v krku a podporuje výsev
vyrážky při spalničkách, čímž napomá-
há rychlejšímu odstranění viru z orga-+ AMERJC!IT ZENSE Pěstuje se ve Spoje- nismu.
ných státech, Kanadě a ve Francii. Nej-
lepší kvalitu má ženšen pocházející P E P ({
z amerického státu Wisconsin. Americký
ženšen má chladnou povahu, chuť slad
kou, mírně nahořklou. Ovlivňuje dráhy
plic, srdce a ledvin. Tonizuje slezinu, pro-
-----------------------------
Pepř má ostrou palčivou chuť a horkou
povahu, ovlivňuje dráhy žaludku a tlus
tého střeva. Obsahuje vitaminy B a C,
I O 7
V L E V O
Máta m á palčivou
chuť a chladnou
povahu.
DOLl Tou-fu má chuť
sladkou a povahu chladnou.
K t\ I' I T l r\ C T V R T A
karoten a uhlovodany. Ohřívá žaludek koholu - podporuje jej1ch vyluťovám
a slezinu, potlatuJe ž.lludl'tní nevolnost ,. moči. a zvracení, podporuje odchod hlenů a je-do\ -at)·c h zplc.xhn, PouiJ \"J \C k lčťbě bok-s- j ,\ I>� I A S 1\ ) C H O R E C H Ú 11 břicha \'}'\'Olan}\:h chladem, chladného
hlenu a �tagnace potra\'}' ,. z.úi,·acím úst rl>- Matí sladkou chut a teplou po,·ahu, ovli\'·
ji, paleni J .. ih}' a zvracení vodnatého ob'>il·
hu, priajmu a úpl.l\'ice chladného typu.
T o u - 1: u ( s ó J O \. r� M \S O }
tou-fu se ptlpravuje ze \Ójových bob(a. �"awa Obsahuje bílkovin} (Oplkrát vace m•} Vlahké or�chy.
mléko), tuk, uhlovodan}, vapnak (dvakrát
více ne;t ml('kol, fosfor a Jelezo. Ma slad- i\ují dráhy ledvin J phc Obsahuji 40 až
kou chut a chladnou !>OVJhu, ovlivt\ujl' 50 procent mastnrch kyselan (hlavn� trl-dráhy slezin}. }aludku a tlu\tcho \tte\a linoll'<>vé), b1lkovan}, uhlovodJn}. \ilpník,
K jeho tatinkúm pJtří pmilov.ini ťchi,
obnovov.ini krve J zpl'\ ''ov.ina '' alú
a ko\tÍ. Sójové m,l\o se pouiav•i k lé<.'en1
akutního z.ínťtu \jX>JiVl'k .1 cukrovk} I I u
mí také toxlckt' J horkt• u('lnky �íry a al·
fmfor, železo, karoten, vitJmlny B I a 82
J k}schnu nlkotin<>vou. Ohtívanarn plic
ulevuj i pri astmatu, zvlhtují a rcla\ujl
trl'Vil Pouia\J)I se pn nedostatku led
vannl'llo l•lllg, a�trnatu, ka�li, bolt'stech
beder a nemoci bcri-beri, impotenci,
ťa\lém nucena na motem, zpomaleném
nebo bole\livém odtoku moči zpusobe
nl!m kamen} v mo ových cestách, pri
zácpé a tuhé stolici.
V I N N Ý O C LI'
\ mny ocet je chuti kyselé a nahořiJé, po\a hu ma teplou. Ovlivt'luje dráhy jater
a žaludku ObsahuJe určitou koncentraci
alkoholu, 35 1lt1 k]'sehny octove, formalde
hyd, octan}. kyselinu jable<:nou, kv etinu
�(Jvclovou a sorbitol, men�a mnoi..ství váp
níku, fosforu, želeZJ, v1taminv B a C. Ro7-
pou!.ti krevní sraženin}·. zastaV'liJC krvacení,
odplavuje z t�la jedovaté látk}. niča tie' .
ni parazity a podporuje tra\ena potrav)
I O 8
a vstřebávání živin. Používá se k léčení poporodního krvácení, při poruchách pro
chodu potravy střevem, žloutence, poceni, zvracení krve (hematemezi), krváceni z nosu, do stolice, svědění pohlavních orgánú
a kůže a při zevních nemocích. Ocet má
schopnost odstranit jedovatost z ryb, masa a zeleniny.
C H A L U H Y ---------------------
Mají slanou chuť a chladnou povahu. Obsahují bílkoviny, tuky, dusík, zosterin, pentosan a vitamin 82. C:asto se jim říká .,mořská zelenina" nebo "zelenina dlouhé
ho života". Změkčují tuhé hmoty v těle, odstraňují hlen, podporuj í močení, vy-
l I D l O J .-\ K O l É K
H YA C I T O VÁ C I B U L E
Má sladkou chuť a teplou povahu, obsahuje velké množství bílkovin, tuku, uhlo
vodanů a minerálních látek. Ovlivňuje dráhy sleziny a žaludku. K jejím účin
kům patří: podpora činnosti sleziny a odstraňování vlhkosti. Používá se k léčení nedostatečné činnosti sleziny spojené s přebytkem vlhka, únavou, nechuten
stvím, prujmem, k létbě výtoku souvi
sející s nedostatečnou funkcí sleziny a k léčbě nemocí vyvolaných letním horkem a vlhkem .
K v f.T C II R Y Z A N T � M Y
puzují škodlivé teplo, působí preventivně Má palčivou, sladkou a hořkou chuť a mír-proti zvýšení činnosti štítné žlázy (hy- ně chladnou povahu. Ovlivňuje dráhy perthyreoidismu) a proti nádorovému bu- jater a plic. Rozptyluje vítr, detoxifikuje jení. Protože napomáhají zvlhčování a zlepšuje zrak. Spolu s dalšími bylinami organismu, je vhodné používat je na pod- se používá k léčení nachlazení vyvolané-zim. V Japonsku, kde je toto jídlo zákla- ho teplým větrem, při překrvení spoji-dem jídelníčku, je výskyt rakoviny prsu vek způsobeným teplým větrem v játrech u žen nižší než kdekoliv jinde ve světě. nebo vzplanutím jaterního ohně a při
bolestech hlavy či závratích vzniklých C E L O Z R N N Á R 1 2 E v důsledku přílišné aktivity jaterního
jang.
VLEVO Má sladkou chuť a teplou povahu, ovlivňuje dráhy sleziny a žaludku. Tvoří ji ze tří čtvr
tin škrob, dále obsahuje
Květ chryzantémy je palčivé,
sladké a hořké chuti a m á chladnou povahu.
8 procent bílkovin, vitaminy B a malé množství tu-ku. K jejím účinkům patří:
posilování sleziny a žaludku a ovlivňování jejich činnosti, obnova jin a podpora tvorby tělesných tekutin. Používá se k zastavení úplavice a průjmu.
J o 9
I E J : I l Y
N E
N A .... 1-1
I I
- N f
A Z E N Í
/'dtl/t' fftldi 1/l l'll/\lé tllc'tiÍC Íll}' j\lJII I/IItllllllt'IIÍ \')"\'tJilll'tÍIItl LI'\'1/Ími �ku,// i\ ÍlltliiiÍ,
ktff n,lpa.t,,;, orgatiÍ\111/IS. CJnmw< mmt• \1/,ÍLI.' tt'lld}; Atlyl jr imunitní \)':\ftrm mti/u
'' AoiiiiJ1 11fhO je pretílm • .\'11 11/att ni jt moJnl /Nit tlit•tní ter,lpii, ktt'''' ponuile
lÁflllÍI du/111 UllťfiW(II{IIÍ tl /111/fllit lltpřl/t'/111/C potilť, Ált'rt1 jej doptU\'tllt'ji.
T r u D I W I I \' N ,\ C I I l. ,\ Z l. N I
1 '\ \( 1 1 1 11 1\{ /l S l 1)( "1(110 \ ( JJt lultu druh rt.tchiMllll w proJl Vll Jl' vyrillnou lll'\ná�enlivostí chladu,
ll'lltt.' /\'}'�enou teplotou bez pon·ní, boll'\tlllt hlavy, ucpun}·m no'lcm,
\'odn.ttým v}·tul\cm z nmu, k.•�lem, vyl\t��l.tv.mírn riuk.:ho bílého hlenu, žíz
ní ,1 potřebou pll tl•pl� n.ípojc, dJll• boll•\trni v končl•tinách, tenkým bčla
v} m povlakem n.1 jazyku a kolí\.tvym m:klidn} rn pul\<.'m.
2 \( 1 1 1 \/INf I I I.PI (IlO f I nu I'WJl'VUJl w \)'\Okou hort•ckou, rntrnou awrzí k chladu, bole�tí hlavy
a po� ttl'lll rl.tpNi \' hlavl-, rnirn} 111 pocením, holc\trni v krku, ucpaným no
\em. IHI\t}rn >lutym v}tokl'lll z nmu, k.t�ll'lll ' zlutavým ,, lepkavým hlenem,
}ÍIIlÍ ,, \linou touhou po tekutin,kh. Kromč toho \<.' muzc obJevit rovntz ten
k> hll} nl'l>o ll'ltn� rl.t]ioutlý povluk nu j.11yl\u a rychlý a kolí�Jvý puls.
3 N \( l i l \ll Nf I l l I {HO IlO RK\ A L I I KA
'\,tchlJZcní 1 letního horka ,, vlhka \l' vyznačuJe horečkou, lehkou nesná
\enlivmtí Vl·tru, pocitem tihy a tlal..u v hlavě, bolestmi končetin, zízm, ale
p<>UZl' 'labou hl'/ potřeby pít, poutem tíh> na prsou, nechutenstvím, žaludeční m·volnmtí, �lutou moči, tl•nkým }.lutým nebo mastn}·m povlakem na Jazyku ,, rychlým, nc\tál}•m a \lub\im pul\cm
D R L l l \' O N I. �I O C N f.N f __ :.....:...._:.....:....._ ___ _
N.tchl.t�cní \1.' V}'\l..ytujl' ve v�c>ch rO<.ntch obdobtch, av�k ncjcastějSí bývá v zimě a nu j.tfe:. lnkuhulni dol>.1 Jl' asi jeden den Pnznaky se začínají objevovat v oblasti nmu J krku, ut'inaJÍ obvyl..lc ucpan}·m no\em a výtokem z nčj, kýcháním, bolc\tmi v krl.;u nebo \krtíb,ini v hrdle 'ěkdy muže b}·t přitom na i mím.í horečka.
I 1 O
I I D L u f ,\ " 0 L f: K
L É C E B N É P Ř I N A
J E T Y
H L A Z E N í
R E C E. PT U RY P R I A C II L -\ Z L � ( S T U D E Ý M V �T R E M
Caj z čerstvého zázvoru a cukni
1 . Vezměte S kousků čerstvého Lázvont
a 2 polévkové lžíce hnědého tmavého
cukru.
2. Tyto ingredience zalijte dvěma šálky
vroucí vody.
3. Sceďte a přecezený čaj vypijte, dokud
je teplý nebo horký.
Polévka ze zázvoru a rýže
l . Vezměte 1 0 g ( S plátků) čerstvého
zázvoru, 1 00 g loupané rýže a 30 g
(2 kousky) zelené cibule.
2. Zázvor s rýží vařte po dobu 30 minut
ve 4 šálcích vody.
3. Poté přidejte zelenou cibuli a vařte na
mírném ohni dalších 30 minut.
4. Uvařenou polévku vypijte, dokud je
horká.
S. Po vypití si lehněte na lůžko a přikryj
te se silnou dekou, abyste vypotili přeby
tečné horko, které proniklo do těla.
Cínská zelená cibule -----
Při ucpání zvukovodů ušním mazem ne
bo při ucpaném nose vložte do ucha ne
bo nosního průduchu kousek zelené čínské cibule zabalený v kousku tenké látky.
Polévka z rýže a zelené cibule
l . Vezmčte 50 g čcrstvč zelené cibule
a 75 g loupané rýže.
2. Cibuli nakrájejte na 2,5 cm dlouhé
kousky.
3. Rýži vařte v ·� šálcích vody po dobu
40 minut.
4. Přidejte zelenou cibuli a vařte na mír
ném ohni dalších 1 0 minut.
S. Uvařenou polévku vypijte, dokud je
horká.
KoN'r RArNr>rKAo: Polčvku nejezte, pokud
se již potíte. Vyvarujte se jí rovnčž v pří
padě alergie na zelenou cibuli nebo při
těžkých kožních onemocnčních.
I I I
llOI I C:erstvý zázvor
a loupaná rýže se používají k přípravě
polévky.
vr�,\\O
Ca) z květů
chryzantémy
U Oll
Přfprava mátové ka�e.
K A P I T O L A C T V R T A
R f. C f. P'I U R Y P R I r\' A C H I.,\ Z E :\' 1 I F. P l .\' M V f.. I R F M
Mdtovcí kaSe
PRV ·t KROK 1. \'ennčtl' JO g ť'l·r\tn• m·bo 15 g u�cné nl.tty.
2. 1\ mátč phlljtl' 2 �.tlkr vroucí vody.
J. 'átlobu přikr}'ltC a nechejte mátu vylouhovat po dobu 5 minut.
4. Poté prl•ccdtc a Od\'M uchon.•jtc pro
pouiltí \' ná\ledujícím kroku.
DRUII\' KROK
I . Vťtrnlltc 90 g loupané ryic, třl �álky vod> a Jl'dnu �ajovou lllCku medu. 2. Vodu ' ryii přlvcdtc k varu a vaftc na
nHrnťm ohni .H> minut. . i. Kúyt je rvJc matcn.i, pfldl'Jtl' mátový
odvar ll I C.t jovou ()ICku medu.
4. /llmichcJil' ,, J\i 5 minut povattc. 5. Ka�i rozdčltc na 2 porce, jednu \liČ/ll' r�tno, druhou Vl'Ccr.
Caj z kvťltll chryzantémy
I . Yc11nNc 8 g chr}'ZantémO\'}'Ch květů.
2. Přilijte k nim 2 Wky vrouo vody. 3. Prikryjtc a nechejte I O minut touho· \Jl
4. Po \cezení pijte zbývajrcí tekutinu jed
nou nebo d\ a krát dcnnč, dokud pmna· K}' rlllchlazcni ncu5toupí.
R l t i P I L RY P R I !'l A C II l \ Z l i l I l l I '\; l il O H O R K A A V L il K <\
Kaše ze sernen slzovky obecné a hyacintových cibulek
1 . Vezměte 30 g emen slzovky obecné,
lO g bobů bílého hyacintu, 1 00 g rýže. 2. VSechny mgredience vhoďte do 4 šál·
ků vody a přiveďte k varu. 3. Potc ztlumte oheň a na mírném ohm
varte 40 minut.
4. Kaši rozdělte na dvě porce, jednu snězte ráno, druhou večer.
I I 2
J I D L O J ;\ K O L � K
A.. S T Ni A
Podle učení západní medicíny je pfíčinou astmatu křečovitl stalení stln pniduJek, otok jejich sliznice a vystuptiované vylučování hlenu do dýchacích cest. Klinicky se astma
projevuje dufností, sípavým dechem, kaflem a vykaJiá1•áním s1•ltlého ltletw. V čínské medicín/ se příčiny astmatu dllí podle určitých příznakti, které \{'I'Oirímjí. Nejpn•e je třeba rozhodnout, zda je pffčinou astmatu přebytek \' tlle nebo naopak
nedostatek. Přebytek obvykle vyvolává méně uívainé a krtítkodobljU potíte. U to/toto typu astmatu známe tři nejčastějJí poddntlty: astma cltlaclnélw typu, asbna horkého
typu a astma II/enovélw typu. Jsou možné i jejich kombinace, ktly má pacimt pffzm1ky dvou niznýclt poddrulni, např. astmatu teplého ltle1111 nebo cltladnélto hlenu.
Zácl1vat tmile trvat několik mdlo minut nebo také 11ěkolik hodin a doprovází jej vykaflávání hlenu.
Asbna vyvolané nedostatkem mtí cllrollickou pova/111 a jeho /é{ba tmí déle. Castou přfčinou bývá nedostatek plicní, slezin11é nebo ledvi11né energie čelil. Nijak 11eobvyklé
nejsou al/i smíJené příznaky, jako tomu je např. 11 asbnatu vyvolané/JO nedostatečnou činností sleziny a ledvin. V těchto případech 1111ile pomoci léčebná
dieta, která tonizuje a vyživuje příslufné orgá11y. K típlné11111 uzdrm'ení těchto cllronickýcll nemocí se dopomčuje také akupunktura a bylin11é čaje.
A S T M A V Y V O LA N I:. P R E B Y T K E M
1 ASTMA CHLADNÍHO TYPU
Objevuje se často za chladného počasí. Příznaky obvykle zahrnují: rychlé
a ztížené dýchání, bolesti hlavy, ucpaný nos, pískot v hrudníku, pocit tíhy na
prsou, chladné končetiny, žízeň s potřebou pití horkých nápoju, vykašlávání řídkého průzračného hlenu, bílý tenký povlak na jazyku a neklidný puls.
2 ASTMA HORKe.HO TYPU
Projevuje se dušností, k níž se mohou přidružit některé z uvedených pří
znaků: nesnášenlivost tepla, žízeň a potřeba chladných tekutin, pískání v krku,
vykašlávání žlutého hustého hlenu, obtížné odkašlávání, zarudlý obličej, ner
vozita a podrážděnost, pocení, suchá a zarudlá sliznice úst, tenký žlutavý po
vlak na jazyku a rychlý neklidný puls.
3 ASTMA HLENOV't.HO TYPU
Vyskytuje se ponejvíce u starých lidí a u dětí. K jeho obvyklým příznakum
patří: bílý, lepkavý a zpěněný hlen, nechutenství, žaludeční nevolnost, mastný
povlak na jazyku a neklidný silný puls.
I I 3
L t c E B N É D I ETY
• Astma chladného
typu vyžaduje jídlo,
které má teplou
nebo horkou pova
hu, jako je zázvor
nebo zelená cibule.
• Při astmatu
horkého typu by
nemocný měl jíst
spí!e jídla chladné
nebo studené po·
vahy, jako Je vodní
meloun .
• Lidé trpíd
astmatem hlenové
ho typu by měli
konzumovat taková
jídla, která napo
máhají odstraňovat
vlhkost.
K r\ P I T L A C T V R T A
R ttfPI U R\ I' RO M ) J ( ,\ e li t uz..; � u o t \ P U
Prtiwk z p prm'níktt ------ ---------
1 . St•mcn.t pcpfu\·nili.u rott·mcltl' n.t pr.t
�clo. a rMplr\n· Jim ._..p.,ll'. I tl gram) prá\· 1-.u by mčl}' po\1.1�11 k n.1plnťm 78 kap'>li. 2. UltVCJIC H I.:.IJ"It il.:r.tt tknnť po .i7
dnu K o' llli\"1)1 \( 1: ...:� vh()dll pro ncm()( n(• � ncdmt.ltJ..cm Jlll nebo hurl.:ým typem a'ltnlt\tu \Cil1l' ll.l pepl'o\ntli.u tvoři teplo.
fcíclm v/a{\kýcli orec/111 Sť' ICII\'01('111
I . VctmNc I O g J •ldl·r vi,I�\J..)'t h oru hll a jl odCll pJ,I tCJ.. (l'r\l\ cho /,.1./'VOnt (OIOUJ\lll)) 2. Obop prtod \Jhllllnt rot.Jvy J..cjtl' a \JX>Iknčtc. Ko 1 R """1._,\C 1: ,1\tlll.l hork�ho typu.
1. VczmNc 7 polé\kov)·ch ltic octa a 30 g tm.tvého hnl'dcho culi.ru. 2. OboJI wařtc 'c I 50 ml vody. 3. Uz1vqtc 4 č.tjové l}ičky třikr.it ai Ctyřikrat dcnnč.
C'ín kcí paiitka .s vejcem
I . \'c11nčtc HlO g Cimké Jl.l}itli.y, dvč wjcc a dv� JX,IcvJ.;oH· I}itc ar.1�idovťho Oll'JC. 2. Pa}ttJ.;u n.tkrajl'Jh.' na a\t 2,5 cm dlouhé
3. �a pánv1 zahřejte ara�ido,i· olej. Při
deJle p;ú1tku <> \CJCCill a 1 .. 1 \t,ilého míchá
ni mmahnčtc. 4 KonzumuJe \C jako ��n� JÍdlo.
J...u' 1 R.\I">I�CI: a\ trna horJ.;ého typu.
R I < 1.1' I U R Y Jl R O ,\ K U I " I / ,\ C !I \',\1 \'11\1 \'J L
I I O R I\ ( 1 1 0 I Y I' U
lntlké tou-fit s ředkvičkou
1 . WtmNc 200 g tou-fu, 60 g sladového v} t.llku a 30 g �yrových rcdJ..vičck.
2. \ od�tav1\ova i \i ptipr,IVtC 1 řcdJ..vr�cJ..
I,(,IVU,
J. PrtdcJtc tou-fu a \ladOV} extrakt, smě� '.lttc I c; minut. 4. KontumuJC se teplé jako bC'111é jídlo.
Ko-. l lt\INI>IM( 1 : astma t:hladného typu.
R t < I P I U RY PRO \ S I M \ 1 1 1 1 O V ( II O t Y P U
finanová emena
l . Vezměte 39 g (asi S l O kusu) vyloupanych linanových jader. 2. jadra vařte v Jednom �áll..u vody po
dobu 1 5 minut. 3. Pridejte jednu polévkovou lžíci medu.
4. Stavu vypijte, jinanov.1 Jádra snězte.
l'(l/OR."f '': JinanO\ a semena jsou mí mě jedovatá. VěnuJte pozorno t dávkování a ncpozívejte je yrová. Vzdy mu i byt
kou\J..y. \"cjre leheJ ll' JX> dobu pul m1nuty. u .. ·arcná nebo o mJhnutá.
I I 4
AST M A V Y V O L A � E D O S T AT K E M
1 NEDOSTATEC OST Pll
V tomto případě se pacient snadno nachladí, chraptí, je dušný, nesnáší vítr, spontánně se potí, má
bledý jazyk a slabý nepravidelný
puls. Astma způsobené nedostateč
ností plic může snadno vyprovokovat změna počasí.
2 NEDOSTATECNOST SLEZINY
Vyznačuje se únavou, pocitem
plnosti žaludku, zhoršenou chutí
k jídlu, řídkou stolicí nebo průjmem,
bledým jazykem a slabým pulsem,
který bývá pomalejší. Astma vyvola
né nedostatečnou činností sleziny se
zhoršuje při nesprávné dietě.
3 NEDOSTATECNOST LEDVIN
Projevuje se zkráceným dechem, zejména obtížnějším nadechováním,
závratěmi, únavou v bedrech a v nohách, hučením v uších. Tento druh
astmatu se zhoršuje námahou a pře
pracováním. • Chybí-li v ledvinách energie jang,
připojuje se k těmto příznakům také
nesnášenlivost chladu, chladné končetiny a neohebný a citlivý jazyk. • edostatek energie jin v ledvinách se projeví pocitem horka na dlaních
a ploskách nohou, zarudnutím dásní,
červeným jazykem s malým povlakem
nebo i bez povlaku a rychlým nepravi
delným pulsem.
) f D L O J A K O L ( K
R E C E P T U R Y P R O AST M A V Y V O LA N C • E D OSTAT K C M
S L EZ I N N ( II O A L E D V I N t 11 0
J A N G
Kaše z čínských datlí a dýně
1 . Vezměte 500 g čerstvé dýně, 1 5 kousků čínských datlí a jednu polévkovou lžíci hnědého tmavého cukru. 2. Dýn i a čínské datle vařte v 600 ml vo
dy po dobu 50 minut. 3. K směsi přidejte hnědý cukr.
4. Rozdělte jídlo na dvě porce, jednu po
dejte ráno, druhou večer. KoNTRAI DIKAn.: zácpa, nadmutí břicha,
vnitřní teplo.
R E C E PT U RY P R O A S T M A V Y V O L A N t:. E D OSTAT K E M
L E D V I 1:. 11 0 J I N
Sladké ořechy ------
1 . Vezměte 1 5 g sladkých meruňkových jader, 6 g jader vl�ských ořechů a S g špenátových semen. 2. Ingredience vařte v 500 ml vody na mírném ohni 50 minut. 3. Směs užívejte jednou denně po dobu
1 5-20 dnů. UJ>OZOR � 1: Neužívejte více než 1 5 g, neboť předávkování může vyvolat závratě, žaludeční nevolnost, bolesti hlavy
a zvracení.
I I 5
VPRAVO
Polévka
z ředkvilek
a medu.
K A P I T L A C T V R T A
R ECf.PfURY PRO ' E U R C F. I' �
I Y P\' A S T M A I U
Polévka 1 11/ť'dll a řcclk.l'itek
1 . \ctmětc 100 g tcdk\'tčdo: a jednu p<>· lévkovou IJ.ict medu.
2. Vattc fedl..vtčky \'ť c.Jvou �.tldch vod)'
W mtnut.
3. Ptidejh.' mt:d.
4. )l•dnou denně \')'ptjtl' celou da' ku,
opakujte l.:a:i'dy dl•n po dobu I Ci 20 dnú.
1 . Vt:tmčte JO lot jader vla�\kych ořl•chtt
a I O<> lot rýže
2. Ohojt \llřll' v 600 ml vody po dobu
50 minut
3. UiiWJie v dol>č \nidanll .t vcčťře, OJM·
l.:ujte každ) ... den, dokud příznaky one
mocnčni neustoupí.
/adk)í . ezm110�')í sirup
1 . \'ezmčtl' 250 g \ť/amu, 200 g čer�tvé
ho z.11voru a ZOO g medu nebo
200 g kry\talo,·ťho cukru.
2. ChnMhnčte '>ťl..am na pánvi, dokud nc
/Jť nť pra\kat.
�- /c t.t�voru připravte v od�ťavr'lovačt
nebo v mixéru trochu �ťávy.
4 . ukr rozpu\ttc ' m;llém mnoistvi vo
d}'. potom michcjtc sezam \e zazvoro
vou �ťávou, doJ..ud \C �ťava nevsákne
S. Po \'}'chladnutí \míchejte s medem
nebo ., ptlpraven}m cukrovým sirupem
6. Dobfc promKhcjtc a uskladněte v l.th
vi. 7. L :>ívcjtc ráno a vcccr JCdnu polévko
vou lžkl.
I I 6
I I D L O } .-\ 1\. 0 L � K
V' Y S O K Ý K R E V N í L K Léčebné diety se dají 1y11lít nej�1 pro dopltikot'OII létb11 'l·soké/10 J..rm11110 tla/..11
(ilypertenze), ale předev�1111 jnko prn·e11ce jello \'ZIIi/..11.
D R U H Y V Y S O K � H O K R E V N ( II O T L A K U
Cínská medicína dělí vysoký krevní tlak do tří typu podle jednotlivých příznaku: vzplanutí jaterního ohně, nedostatek jaterního a ledvinného jin a nadměrná aktivita jang způsobená nedostatkem jln.
1 VZPLANUT( JATERNIHO OHN� Hlavním příznakem tohoto druhu vysokého krevního tlaku je tlaková bolest
hlavy, dále závratě, zarudnutí obličeje, překrvení spojivky, podrážděnost, hořl.:á chuť v ústech, sucho v krku doprovázené hučením v uších, poruchy sluchu, špatná nálada, nespavost, zarudlý jazyk se žlutým povlakem a rychlý plný puls.
2 ZVÝSENÁ AKTIVITA JANG VYVOLANÁ NEDOSTATKEM JIN Vyznačuje se silnější tlakovou bolestí hlavy, někdy zarudnutím obličeje,
podrážděností, zhoršením nálady, zarudlým jazykem s lehkým žlutým povlakem a plným, rychlým a nepravidelným pulsem.
3 NEDOSTATEK JATERN(HO A LEDVINN�HO JIN Tento druh vysokého krevního tlaku se projevuje závratěmi, bolestí hlavy,
zamlžením zraku, suchem v (tstech, hučením v uších a pocitem sucha a dráždě
ní v očích, dále nespavostí, zasněností, pocitem horka na dlaních a chodidlech,
slabostí v bedrech a v kolenou, únavou, poruchami paměti, zarudlým jazykem
s lehkým povlakem a nepravidelným, silným a rychlým pulsem.
J E T Y
2. Celer nakrájejte na malé kousky.
3. Nakrájený celer vařte ve vodě asi D I ETY S C E L E R E M
1 0 minut.
Celerová polévka ---- 4. Polévku vypijte, celer snězte.
S. Tuto polévku si připravujte denně
1 . Vezměte 30-60 g čerstvého celeru a užívejte ji, dokud se krevní tlak nevrá-
a dva šálky vody. tí k normálu.
I I 7
�ABORr �esnek v octu lze vyut1t
k léc!bě vysokého
krevniho tlaku
K A I' I T O L A C T V R T A
Celerowí šťtíva
1 . \'ezmčte 2SO g celeru.
2. Celer rozkrájeJte a pttpravtc 7. nčj
�tá\ u
J. 5t.ivu rozdčltc nil dvč \tcjné dávl..y
a k.1hlou z nich vypijtť ráno a Vlo(cr.
Celerowí kaše
1 . VczmNe 2SO g ťl'r'ltv(•ho celeru
a 1 20 g rýJe
2. Celer nakrájcjtc na malé kousky.
3. RyJI vJrtc v 1 ,2 I -.ody po dobu
W minut a ud�lejtc ka�l
4. h. takto ptipravcné ka<i přidejte celer
a vattc d,,gtch 10 minut.
S. Rozdčltc ka�l na dvč \tejnč velké
dávky ,, kaJdou sn{lzte ráno a veccr.
6. V dietč pokra�ujte po dobu 7 až 10
dnu.
R H l:P'J U R Y I'RO V Y S O K Y' 1\ R I. V N I 'J LAK \' Y V O LA N Ý V 7 1' 1 A !'\ U T I �i J A'J E R N I H O
O J l \; ( N E B O N L I> O S'J AT K E M j A'J' f. R N I I I O J I N
Květ chrylantérny
1 . K 9 g chryzantémových kv�tů přidejte
200 ml vroucí vody.
2. Nádobu přikryjte a nechejte 1 0 minut
louhovat.
3. Denn� pt)te jeden �álek, dokud pti
znaky nevymizí.
P R E V l�NC �. A L i! C B A V Y S O K f ii O K R E V N f ii O T L A K U
B o B U L E H L O H U
Ulívejte denně 9 1 S g hlohovych bobuh
C l B U l L. - C l H V � N Á , L l l l N Á ,
.? l U 'I \ N l. B O B l l \ -1 Z jedné stredně velké cibule vylisujte
J(.avu
2. Katdy den jl pijte nebo smíchejte
s osmahnutou zeleninou.
C � \ '\ I. K \ V I '\ '\1 \' O C r I 1 Do l.ahve vlotte 10 strouzku česneku
a zalijte dvěma Jillky octa. Hladina octa
by měla byt asi 2,S cm nad lesnekem
2. Ke směsl česneku a octa prldejte
100 g cukru,
3 LAhev pevně uzavtete a nechejte
tyden stott
4. RAno a veler ut1vejte 1-2 stroužky
lesneku nalalno a 2 polévkové ltíce octa
po dobu 1 S dnů .
C L S N L K
Allln obsažený v česneku snltuje krevní
tlak. jezte česnek syrový, duJený nebo
uvarený v kaJI.
M R K l V
1. Mrkev je mo.tne J•st syrovou, vařenou
nebo osmahnutou.
2. Denné vypijte 200 ml čerstvé mrkvové
iťavy
I I 8
J I D L. O J A K O L f. K
R E C E P T U R Y P R v Y Z r v u
A P R O L O U Z E N f Z I V TA
Receptury určené k výživě n k prodloužení limtn se poulil'lljí jak v přípmled1 oslabení
organismu, tak i na podpom zdraví za ríčelem prodloužení /.ivota. La dlou/wu dobu
trvání tradiční čínské medicíny shromáždili le'knfi tisíce receptur na diet)• fJO\ilující /itllké
tělo. Tyto předpisy se nejčastěji poulívají 11 pacientu s onemocněními vyvolanými
nedostatkem livi11.
U lidí s příznaky nedostatku čchi, je třeba posílit l10mí čcí.st těla. La tímto ríčelem lze
použít žen!en a kořen kozince (Astmgalus). U těch, kterým se nedostrívtí esence, je
zapotřebí posílit dolní polovinu těla. K tomuto účelu se poulívá kořen rel mumie lepkavé
(šu-ti-c/111ang) a plod kustovnice čínské (kaočclli). Lidé trpící nedostatkem jang by měli
konzumovat jídla ohřívající a dopltiujfcí energii, k tomu lze použít k1lr11 skořicovníku
nebo sušený zázvor. Pro ty, kteří projevují známky nedostatku jin, je lllilelité doplnit
vilfílnf esenci, k tO/Ilit je možné pouZít sušmý kořen relnnanie nebo piv01iku.
1 RECEPTURY K POSfLENf CCHI
Následující receptury mají sloužit
k posílení čchi, zlepšení činnosti imu
nitního systému, podpoře zdraví, zvý
šení odolnosti vůči zevnímu prostředí
a k posílení činnosti tkání a tělesných
orgánů. Podrobnější informace o ženše
nu, který se v následujících receptu
rách používá, vyhledejte v rejstříku.
Ženšenová kaše
INDIKACE: poruchy zažívá n í vyvolané
poruchou činnosti žaludku a sleziny pro
jevující se zhoršenou chutí k jídlu, vzed-
2. 2enšen rozkrájejte na malé kousky ne
bo kupte ženšen již rozřezaný.
3. 2enšen nechejte namočit ve 3 šálcích
vody po dobu 60 minut, použijte čínský
kerarn1d.-ý hrnec nebo skleněnou nádobu.
4. Vodu s ženšenem přiveďte k varu a po
té vařte asi 1 hodinu na mírném ohni.
S. Do ženšenové polévky přidejte rýži.
6. Opět přiveďte k varu a na mírném ohni
vařte asi 40 minut.
7. Rozdělte celé množství na dvě porce,
jednu podávejte ráno, druhou večer.
2 RECEPTURY VY21VUj(C( KREV
Hlavním ú�elem následujících
mutím žaludku, řídkou stolicí nebo receptur je dodat krvi a játri11n živiny
průjmem. a posílit srdce a slezinu.
1 . Vezměte 100 g loupané rýže
a 10 g ženšenu.
I I 9
K r\ I' I T O L A C T V R T A
Kandovaný zcízvo" čínské datle a longan
1:-;or�o:A< 1 : �cchutcmtví, bledá barva ple
ti a bu�cní srdce vyvolané nedostateč
nou činnO\tí slezin}' a krve.
1 . \'czmNe 250 g longanu, 250 g čín
sk}·ch d.ttlí, 250 g medu a půl �álku záz
vorovl· �ťávy.
2. \ hliněném hrnci wařte longan a {ín
�ké datle � třemi �tílky vody nebo s tako
vym mnol.stvim vody, aby její hladina
dosahovala ale�p011 1 cm nad povrch
ovoce
3. Při dmaieni bodu varu ztlumte oheň
a vařte dále na mírném ohni po dobu
40-50 minut.
60 g rýže, 2 polévkové lžíce bílého cukru a 600 ml vody.
2. Vařte svídu a rýži ve vodě v kamenino
vém hrnci po dobu 40 minut, tak aby se vytvořila kaše.
3. Po zhotovení ka�e přidejte bílý cukr
a za stálého míchání povařte na mírném
ohni je�té pět mmut.
4. Celé m nožství ro,dělle na 2 stejné
porce a podávejte jednu ráno, druhou
večer.
4 Rf..C.EPTURY K OBNOVI:.JANG
Tyto pokrmy mají ohřívací účinek
na ledviny, posilují jang a tělesnou
soustavu, podporují sexualitu a zlepšují
pohlavní funkce. Pouíívají se při nedo-
4. Ke směsí ptidcjtc med a zázvorovou statku jang, zejména �lezinného
šťávu. a ledvinného.
S. Prom1che)tC a varte damch 20 minut.
6. ed1e1tc zchladnout, přelijte do láhve,
dobte uzavtete a uloztc v chladničce.
7. Uiívcjtc 6 8 kou!>ku longanu a čín
ských datlí 3krát denM.
3 RECEPTURY VYliVUjfCf JIN
úcelem uvedené receptury je posí
lit jin a tonizovat ledviny, doplnit .li
volní energii a podporit tvorbu kostní
dřeně.
Kaše z plodu svídy krvavé
horlv\n: Bolesti dolní části zad, hučení
v u�ich, závratě, spontánní výron seme
ne, pomočování, pocení vyvolané sla
bosti, časté nucení na močeni nebo
výtoky zpúsobcné nL'dmtatkem ledvinné
ho jin.
l . Vezmčtc I S 20 g plodů S\'ídy krvavé,
Kaše s čínskou pažitkou
IM>IKAC 1: Chladné bolesti v biiše, řídká
\tollcc nebo zácpa, úplav1ce chladného
typu, poruchy polykáni a pálení žáhy,
impotence, předčasná ejakulace, časté
nucení na mocení, výtoky z rodidel u žen,
\labost v zádech a kolenou, bolestivá
menstruace, slabé ale trvalé krvavé výto
ky z rodidel a dal�í příznaky vyvolané
nedostatkem 1ang v ledvinách a ve sle
změ.
1 . Vezměte 30-60 g čerstvé čínské pa
ZJtky, 60 g rýže a O,S g ( 1/10 čajové lžič
ky) soli.
2. Pažitku nakrájejte na malé kousky.
3. R}':li varte v 600 ml vody po dobu
40 minut, až vznikne kaše.
4. Ke ka�i přidejte pažitku a vařte dal-
�1ch 10 minut.
I 2 O
S. Přidejte sůl a promíchejte.
6. Připravenou kaši rozdělte na dvě por
ce, jednu podávejte ráno, druhou večer.
KO:>.'TRA!li;DIXACE: Tuto kaši nesmí užívat li
dé s horečkou vyvolanou nedostatkem
jin nebo s jakýmikoli bolestivými ranami
a boláky, s očními a kožními nemoceml. ení také vhodné konzumovat ji v létě,
neboť zahřívá tělo.
S RECEPTURY PRO OBNOVE
CCHI, KRVE, JIN A JANG
Tato jídla slouží k zotavení jak čchi, tak
i krve, doplnění energie a vyživení kost
ní dřeně, tonizují jin, ohřívají jang a od
straňují nedostatek čchi, krve, jin i jang.
__ Kaše z "perleti a jadeitu"
INDIKACE: Nechutenství, slabá horečka
v odpoledních hodinách, noční pocení,
noční ka�el, rychlý a plný puls vyvolaný
J ( D L O J A K O L E K
nedostatkem čchi a jín ve slezině a v pli
cích.
1 . Vezměte 60 g čínského jam u (sladkého
bramboru), 60 g semen slzovky obecné
a 24 g sušeného tomelu (černodrvu) s to
melovým jíním.
2. Sladký brambor oloupejte a rozdrťte
na větší kousky spolu se semeny.
3. Obě složky vařte ve 4 šálcích vody po
dobu 40 minut do měkka.
4. Sušený tomel rozkrájejte na malé kous
ky.
S. Smíchejte je s kaší a vařte dal�ích 10 až
l S minut.
6. Rozdělte na 2 porce, jednu podávejte
ráno, druhou večer.
() () t f �erstvou čínskou pažitku lze použít pro
pffpravu ka�e k obnovení Jang.
I 2 I
Všiclmi lidé m1 S\'ětě dm s ll lee/a jí zpusob, jak i udržet
dobrou kondici a zdrm'l t� �usta
•
t co �zejdéle na��''"· -�e
:���
k tomuto '?'louimtmu ctlt se ''sak lldst:vo llllLt IW)It JIZ
celé věky. "Hiubok)� decil" ne/Jo/i Cclli-ktmg patří mezi nejobltbenčj.{í
Lpusoby pouJíwmé k wlrit•ní dolm' tělesné kondice.
v míslt,dlljící kapitole '?'S\'etlíme teorii i praktické použití
čclli-ktmg, 1ejnu'na 1puso/J '')'l'illltl)' pro{esorern /ll Pcheng-.\ '. Ten
začal svou kariém jako \'Ojtik ,, Sanglwji, stal se učitelem
šao-limkélw bojO\'élw wm1111 a později studoval jedn11 z forem sin.�-
; 11 profesora Wan.�- ia11g-čaj. /dt., se profesor /ii stal vt.'lmi tycllle
nejoblíbemljším stwh•ntL'm mistra Wanga. fti Pcheng-s' také tloscíhl
titu/11 lékaře klasické medicíny a v Ntllnecku ještě před dm hou
světovou wílkou dskal titul PhD. To mu u11wžnilo skloubit
b11ddhistické čchi-ktmg, bojové umění a lékařské prvky do svého
vlnst111?to systému Lmímélw pod IUÍ/.vem Jiitiv čchi-kung ve stylu
sing-i. Pro(e�om Jii J>clwng-s' a jdw manželku Ou-jang Min přivedl
do oblasti (/11 Frcmchca v roce 1 980 profesor Stanfordské univerzity,
který kalllé léto studoval čchi-kung v Sanghaji. Ocl tohoto okamžiku
se profesor fu stcil nesm1111ě populcímím učitelem čchi-ktmg.
I 2 4
C o J E ....,
Cchi-kullg je metoda péle o zdrtll'í pmktikom11á ,. Cí11ě od pradtil'lll;clr tlob.
V lí11ském vojenství se poulíwí již dlouho a provozují ji miliony lidí tra celém
s1·ětě. Abychom moll/i I'}'Světlit pojem "čchi-krmg", je třeba 11ejpn·e pochopit
pojmy "čclri" a .,kung".
• Cclri je čínské siOI'O, které znamená " \'Zduch", ..,dec/1" nebo "
ptíra". Popisuje zemí,
povrchní část těla. Pokutl e lclli používá k popisu 1•nitňJíclr ltístí těla, má ''ÝZIIam tlec/1.
Ve vojenské terminologii zname11tí lclri 1•italiht, život11í sílu 11ebo mergii. Tratliluí lí11skrí
medicí11a předpokltítlá, ie zdraví je ''>'sledkem hannonického toku tclri celým tělem.
Smyslem a lÍČe/em cvile/1( čchi-krmg je potom podpořit tok vnitřní met�'{ie čclri. Potlle
tradiční číiiSké medicí11y jsou vfeclmy nemoci následkem nedostatku leh i, nerov11ovtílry
čchi nebo přemfe11í jejílro rovnoměmélro pnitoku dvmuícti meridhíny (tlmlmmi)
v lidském těle.
• Ve vojenství wametuí pojem krmg-fu usilowré a drisledné cvile11í. Slovo kwrg zrwmemí
rísilí.
Společně znamenají slova čchi-kung vědomé a soustavné rozvíjení životní energie. Všechna známá čínská bojová umění, jako je tchaj-ťi, sing-l a pa-kua (osm trigramů), vycházejí z praxe čchi-kung. Také jóga a indičtí mudrcové odkazovali na čchi jako na Chiti a Pránu. V japonštině je ekvivalentem čchi slovo "ki", jako např. v japonském bojovém umění aikido.
Cchi-kung se tedy skládá ze dvou slov; poukazují na to, že nejde jen o to, jak dlouho se člověk určitou činností zabývá, ale také o kvalitu, s jakou tak činí. Píle studenta a jeho vytrvalost v učení se tomu, jak používat různé podoby tohoto umění, určuje stupeň dovednosti, které dosáhne.
P ů V O D C C H I - K U N G -----
Před několika tisíci lety používali známí čínští filozofové Lao-c ( Starý mistr, otec taoismu, šesté století př. n . 1 .), Konfucius (období jar a Podzimů a období Válčíách států, 551-479 př. n. 1.) a Mistr Cuang
(šesté století př. n. 1.) tzv. "nej-kung", které se nyní označuje jako "čchi-kung". Jedna z historických památek, nápis na jadeitovém medailonu (z počátku období Válčících států, 770-221 př. n. 1 .), zaznamenává výukové metody, teorii a principy udržování zdraví používané v čchi-kung. Ká11011 v11itňrf medicf11y Zlutélw cfwře, nejstarší existující souhrn čínských medicínských znalostí z období dynastie Chan (206 př. n. I. - 200 n. 1.), systematicky popisuje principy, výukové postupy a výsledky používání čchi-kung.
T E O R E T l C Kt ZAKLADY C c H I - K U N G
�chl-kung je blízce spřízněné
s tradiční c!ínskou medlcfnou,
obsahuJe teorii Jln/Jang, soustavy
meridiánů a drah a orgánových sys
témů (cang-fu). Velmi těsně souvisí
také s cvlc!ením boJových uměnl.
I 2 S
NAHOAE Jaro je teplé, a proto
posiluje jang.
K A P I T O L A P A T A
C c H I - J W�G A I E O R I E
J l �/j ,\ N , ------
Teorie jin/jang Jl' \'l' �J,;utl'lnmti filozofií,
steJně Jako zji..Jady tradtlní linské medi
cín}'. Podl(.• této tconc má v�cchno wé
vla�tnO\tl 110 a J.tng (podrob-
no�tl viz kapitol)' l ll�torie
a filozofické základ)' ťímké
ml.•<.hctny, Akupunktura a Pn
činy ncmod).
C e H I - K U N G A souST\VA M f. R I D I Á N Ů
Ccht-kung se vyvinulo na základě teorie
mtridiánů (drah) tradiční čínské medtcí
n)'. Cílem člověka, který čchi-kung cvičí,
Dýchání ob\,thujť vý
dech (ťxptrtum) i vdech
(insptnum). Výdl·ch JC Jillljot,
zatfmco vdl'lh je jln. Výdl"<:h
je uklldt\ujici, vdech je na
proti tornu povzbuzující N�IIIIRI
je umožnit čchi stoupat, kle
�at, otcvtrat, zavírat a volně
proudit dvanácti hlavnímt
meridiány, drahami žen a tu,
o�ml dalSíml drahami a po
motnýmt kanály. Jeden
zvla\tnt cvik, tong-čchi, ry
iaduje po studentech, aby
\C naučili po\ouvat ,.konec"
nádechu níže a ntíe, dokud
nedo\áhnou bodu, který Je
Pti cviCt•ní čchl-kung je du
lezlt� porolllmčt vla\tnmtťm
jln a jang v�ecll ťtyt roť:nic h
Podllm je chladný
a poslluje jln.
a\i tři prsty pod pupkem. Ten
to bod je hlavním zdrojem
em�rgle v celém těle. Cvlčent
obdoba a podll' toho plánovat WUJ tr�
nlnk. jaro a l�to j\ou tepl� a hork�. pro
to podporuji jang. Podlhn \l' povawje
za chladný ,, včtrný a llma l.J chladnou,
proto podporuji jln.
SAIIOlt Lfto je hork�. a proto
posiluje Jang
cchi-kung umoi.l\uje studcntum pocítil
prítomno t meridiánu a pomocných
drah.
NA tfll -1 Zlma Je studen.í, proto
poslluje jln.
I 2 6
L <.. ll l 1\. U ;-.: G
C e H I - K u ;-o; c � O R G \ � o v � sous1AVY ------
�cdn� z c_vičení čchi-ku
_ng zahrnuje takový stupei't soustředění, že se mozek dostane
o khdneho stavu, Jenz dovoluje regulovat a omladit duSevní aktivitu.
HOC:l Podle teorie tradiční
čínské medlcmy ndí srdce
duJevní činnost a současně
ovládá krevní oběh.
Zevně se to projevuje
na obličeji. Proto cvičení
čchl-kung muže vést
k ,.pocení srdce", jehož
výsledkem je červený
a zpocený obličej
a silný klidný puls.
1'1.1 < I Plíce ovládají čchi,
řídí dýchání,
vdechnutý vzduch
posílají dolů,
souvisí s kůží
a s vlasy.
Cvičení čchi-kung
může posílit
vlastní čchi, což
je čchi obíhající
v meridiánech
a v orgánech
lidského těla.
BOD TIN T C H I E N Je to hlavní zdroj energie
v celém těle.
Nachází se na Jířku tří prstů
pod pupkem.
I 2 7
\lili)'.;\ Slezina Je základem života, nebo( tvoří
čchl a krev a Je odpovědná za činnost
končetin. Slezina prenáJí a přeměňuje
živiny nezbytné pro krev a také vyrábí sliny.
Tím, že cvičení čchl-kung poslluje pohyby
bránice nahoru a dolu, zvyJuje produkci
slin a chu( k jídlu a podporuje pohyby
trávicí trubice a proces trávení
v žaludku.
I FllVINY ledvinami se řídí přijem
vzduchu. Pokud žák při
cvi�ení čchi-kung vtáhne
vdechnutý vzduch hlubokým
břiJním dýcháním
až do bodu tan-tchien,
poslluje trm pifce
a přijímací
funkci ledvin.
);\I RA Játra slouží k aktivaci životní síly ostatních
orgánů. Řídí aktivitu životní energie,
uskladňují a regulují krev a ovládají myšlení.
Stagnace jaterní energie čchi způsobené
takovými pocity, jako je frustrace nebo
hněv, mohou interferovat s normálním
hladkým chodem regulačních funkcí jater.
Cvičení čchi-kung může stabilizovat nálady
a pomoci játrům opět dosáhnout správného
chodu regulačních funkcí. Tato cvičení
mohou rovněž zklidnit nadměrně aktivní
jaterní jang a jaterní oheň prostřednictvím
relaxace a klidu.
VCinf tJtistujr mnolw S} stbmi, kte�ť do S\ I. 'fuk}' zalmwjí trclmiky tdli-ktm�.
\ltiltmt jr zlm1b.J roz.Wtt do pltt katt>gom; • T\01 \ťUS • Bl.OOtll')'-ťLS
• Ko,rl.·c.w-;1\\ll.'\ • Mr 1>1< '', • SOJO\',\ L'-IC'I \' soucasnt pmxt �t mnohi
tyto skupin}' mwttijem prt kf)'\'tiJI.
T i\ O I S T I C K A M l.I O D A
Hlavním cílem taol\tick� metod}' je pmílení jal.: tč!J, tak i du�c. Riká st: j í .. �lcch
tění povahy a života", protože zdůrall'lu)c vztah mezi jednotlivcem a prostře-
dím.
B U D IHI I S l l ( K Á M LT O D A ----
Buddhistický \ystém klade duraz na vzdělávání mysli, aby se zlep�ila a upev
nila morální diSCtplfna. Dr. Ju peWvě studoval meditace tibet\kého e�ote·
rlckého buddhismu a od svého buddhistického učitele se naučtl tajemství,
jak snižovat čchl a dosáhnout bodu tan-tchien. Odtud lze čchi �i nt do zcela Oll'· vřcných přirozených drah. Buddhi\tlcká cvičení čchi-kung výrazně upevňují
zdrav• a tělesné schopnosti.
K O N I U C I Á S K Á M I::.I O D A
Konfuciánská cvičení zdůraznují ovllvnováni my\li, aby si uchovala klidné roz
položení podporujiCJ mravy.
L r� K A R S K Á M I I O D '\ --------------------------------Lékahkc technik)' C\ lčení čchi-kung \ledují prevenci nemoci, upevnění zdraví a prodloužení zivota
M I I O D Y BOJ O V Y C H U �l t:--: 1
BoJové umění čchi-kung si kiJde za cil to, aby si žák ... :ytvonl takovou vmtrní odolno�t, která JCI zcciJ ocluání proti tělt:\nému i p!>ychtckérnu útoku.
I 2
T O R l
C C I C I K
Zatínající žáci mají te11denci zdtirnz1íovnt význam nemšenýclt meditací pro
dloul10věkost, avšak jejich výjimetný klid nestali k tomu, aby přiměl {chi
k cirk11laci. Jiní se zase přfliš soustředí1jí na hlubokou, dlouhou a vyváženou
cirkulaci tchi, která zptisobuje zadržování dechu, což cirkulaci tclli rovněž nesvědtí.
Podle současných lékařských výzkumů nů (cang) a �est prázdných orgánů (fu), lze lidský život prodloužit až na 1 50 až končetiny a tělo jako celek jsou schopny 200 let. V lidském mozku je více než normálně pracovat pouze díky energii 100 miliard nervových buněk, ale při své z vlastni energie čchi. ení-li vlastního každodenní činnosti využíváme pouze čchi, není možná regenerace esence a ži-jednu desetinu. Podobně se v těle nachází 20 000 kapilár, kterými proudi krev. Avšak za běžného klidového stavu proudí krev pouze asi pěti kapilárami. Při tělesné námaze proudí krev přibližně 200 kapilárami. Lidské tělo má asi 7,5 miliardy plicních buněk. Bez podnětů v podobě cvičení mohou tyto buňky
votní síly a život se přeru�i.
Z D R OJ E V L AST f H O C C H I ----
Existují dva druhy vlastního čchi: prenatální čchi a postnatální čchi . Prenatální čchi pochází od rodičů. Ríká se mu také jtian-čchi nebo prvotní čchi. Jtian-čchi se
atrofovat a stát se naprosto neužitečný- během života spotřebovává. Postnatální, mi. Při cvičeni čchi-kung a řízení dý- vlastní, čchi vniká spojením vstřebaného cháni cirkuluje "vlastní" energie čchi, kyslíku a živin v krevním oběhu. podporuje mozkové buňky, kapiláry a plicní buňky. B o o TA - TC H I E N
A J E H O F U K C E C o J E T O 11 Y L A S T N f " C C H I ?
Bod tan-tchien je velmi důležitý pojem, Vlastní čchi je energie tělesného pohybu, ve světě tradiční čínské medicíny a bojo-nezbytný předpoklad aktivního života a hlavní síla chránící tělo proti nemocím, která posiluje imunitní soustavu a podporuje zdraví a dlouhověkost. Máte-li nadbytek vlastní energie čchi, budete zdraví a budete žít déle, zatímco pokud se vám vlastní čchi nedostává, vede to k oslabení těla a k nemocím. jestliže vlastní čchi úplně vymizí, pak život končí.
Můžeme říci, že vlastní čchi je hlavní síla pohánějící život. Pět plných orgá-
vých umění se bere vážně. Ti, kteří praktiku jí techniky uchovávání zdraví, vkládají své naděje právě do bodu tantchien. Zpěváci věří, že když se naučí zpívat s použitím čchi vycházejícího z bodu tan-tchien, bude jejich hlas zvučnější. Lidé provozující bojová umění také věří, že když jejich čchi dosáhne bodu tan-tchien, stanou se kdekoli na světě neporazi tel ným i.
Tvrdí se, že existují tři oblasti, kde
I 2 9
K A P I T L A P A T A
najdeme bod tan-tchu:n: horní, �třcdní a dolní. Ruzné myUcnl.;o\'ť �koly je \ituují do růmých mi\t. !'\ěl.;tcfí \C domnívajÍ, .7e horní tan-tchlen e nacháLi na temeni h la\')' v al..upunl.;turnim bodu
,.paJ-chue)" (tu 20) Jtní \1 my\lí, ic horm tan-tchien
je umí'>tčn ,. al.;upunkturním bodu ,. jln
tchan�( (extra I ) mezi oboťim Rík.1 e mu také .,cu-čchaao" Střední tantchlcn �e klade do jednoho ze dvou míst. První je v aku-
punkturním bodu .. san-čung" (žen 1 7 )
n a hrudníku mezi bradavkami a druhý je v pupku. Umístčm dolního tan-tchien se předpokládá v dolní části bricha, tři prsty pod pupkem nebo v akupunkturním bodu ,.chuej-jln" (len 1 ) nebo .,jungčchuan" (ledviny I ).
Podle profesoraju je pro cvičení čchakung nejduležttějSi oblast• tan-tchien místo tři prsty pod pupkem. Zde e vlastm
$ O U ST Ř l D I' N r N t\ BOD TA N - I C l- l l I i\
Pamatujte sl, že nejlep!lm mntem
vhodným pro soustredénf je bod tan-tchlen pod pupkem
Soustředění mysli na Hfedni bod
tan-tchien mule vyvolat tlseň
na prsou a soustteděnl na horm
bod tan-tchlen mu.te vtst
k vysokému krevmmu tlaku
tchi uchová\'á. Podle toorie tradiC: ní čín· �ké medicíny je tan-tchicn \"řchozím bodem kolobéhu ťchi v přední střední dráze, v dráze tu (zadní sth:dníl a ,. dráze tchung. je také ,.počátkem d,·anácti drah", ,.puvodcem :ti\ota" a ,.soutokem Jin a jang". je romčí mí\tem, kde �c u mu1ů nachá/í rozmno10vad �ila a u ien výžtva pro plod Proto t.tl..� príhSná pohla' ni aktivitJ mule tchi -.yťerpávat a 1pu\obit oslabení a bolc\ti ' dolní části zad
Pn čchi-kung, nác,·il.;u 'loustředění my\11 na tan-tchicn, w obvykle zdůrazi\uje koncentrace na snílcní pravého cchi do bodu tan-tchlen, aby se zde échi nashro
maJdila. Pří narotcna m.i kaidý prenatální cchl soustředěnou pod pupkem. Av�ak Jak do�pívámc, posouva se umtstční cchi výSe a to znamena trvale ubývaní vlastní ťchi pokud neprakllkujeme ťchl-kung, kterým můžeme posunout Cchi zpět do polohy tan-tchlen. Při nádechu získáváme kyslík k stlačení ťchi směrem dolu. Pri výdechu během meditace a stoje se sou-
střeďme na tan-tchien. Je-li vlastm energie ťchi dostatek a je-li silná, pohybuje se vzhuru meridiánem tu (zadním středním) a zásobuje celé tělo.
I 3 O
z K L H I - K
N I K Y
Sy5té:n
.profeso�a fíí zm:lěřl!ll)' t:a .z�epJe:'�pnitoku lclli kom�in
.u�e tec!1
�1iky bojovýc/1
umtm a med1tace do Jetlnotne sem cv1ku. Otelem těcllto cv1ku Je smllt tclli tlo lxx/u tm1-tcllit'll pod pupkem.
C V I C L N ! 1 : STOJ ( C A - C U A N G )
Stojící uvolní vSechny svaly a uklidní my I . útlnek na cirkulaci a celkové ladění těla lze pozorovat již po několika málo týdnech cvičení. Dam změny, včetně relaxace, která začne pronikat každodenním životem jednotlivce, se dostaví později, během několika měsíců. Začátečník by mčl začít tím, že zůstane stát tak dlouho, dokud bude schopen udržet pocit pohodlí, pro zdravého dospělého je to obvykle 1 0- I S minut. Po dvou nebo třech měsících se cvičící člověk dopracuje k minimu 20-30 minut.
PIH PRAVA NA STOJ • Obujte si boty s plochou podrážkou. • estůjte s prázdným žaludkem, ale také se před cvičením nepřejídejte. • Před cvičením vyprázdněte střeva a močový měchýř.
ZPŮSOBY STOJE 1 Stoj s nohama zcela rovnoběžně, rozkročmo na šířku ra
men, ruce visí volně podél trupu.
2 Pomalu pokrčte kolena a současně zvedněte jedi
ným plynulým pohybem ruce
3
do výSe hrudníku, dokud nejsou rovnobčžnč se zemí. Dlaně směřují dolů.
3 Dívejte se před sebe a upravte svůj potoj tak, aby nos byl v jedné rovině
s pupkem, Síje uvolněná, paže roztažené s uvolněnýma rukama (ne vSak pokleslýma), záda jsou pevná a chodidla pevně spočívají na zemi.
K A P I T O L A P A T A
0'9-CHÁ f
Když se v popsané poloze cítíte pohodl
ně a díváte se přímo před sebe. za\itete
lehce očl a sou�tfeďte se na dýchání.
Soustředíte-ll se obtížně, zkuste počítat
vdechy do deseti a poté zatněte znovu od
začátku (abyste zbytečně neodpoutávall
poz.ornost, počítejte ve velkých číslech)
Nesnažte se nijak ovlivňovat rytmus dý
chání. ten by měl být napro to přirozený.
Uvolněte se natolik, aby se s kaí.dým
dechem v<ůe břicho (nikoli hrudník!) roz
táhlo a opět stáhlo Při vdechu a výdechu
byste měli dtlt, Jak vasím tělem proudí
vzduch.
O fTfTE?
Nakonec začnete pociťovat, jak se va� ru
ce zahfívajf. Je to prvnf známka hiubok�
relaxace, kterou cvlčcnf stoje s ebou pfl
n<HL Pokud e tento pocit nedostav• pti
několika prvnfch cvlčenfch, nedělejte si
z toho žádné obavy ptibývajíci zkuSe
nosU vám dovolf si jej prol.rt.
PozděJI začne tento pocit tepla pro
nikat do celého těla, dokud e nedostav•
zřetelné pocenf, to je také normální Kvu-
11 pocení je důležité vyvarovat se po cvl
čenf a během něj průvanu.
Vět�lna začátečnfků se setká s třesem
Z �U\M KY � P l AV ' ť: HO C V J C I: ' f
Existuji dv� hlavnr znamky toho, ze
cvióte spravn�.
1. Vale ruce by se m�ly zatrt oteplo
vat na vSech stranách (vpravo I vlevo,
na vnltlmch I vněj�rch plochach)
Nejsou·ll teplé nebo je teplá pouze
Jedna strana, znamena to, te vase
svaly nejsou dostatKn� relaxovane
a (chl neproudr voln�. Neumo.tnuje
to správný krevnr oběh. Zkuste v�do·
m� uvolnit ramena, nechejte pokles·
nou pa.te a uvoln�te Je. Palrm dovol
te mlrn� poklesnout av�ak udr.tujte
ukladní postoj celého t�la.
2. Druhym znamenrm toho, :te je
s vaSrm postojem vJe v poládku, Je
pocit mrrného nebo silného pocem.
Znamená to, te ťchl proud i volně
a krevm oběh je v potadku,
nohou a trupu a poclti také doeasné bole ti v kolenních kloubech a ve �lachách
v jejich okolí. To je také naprosto normál
ní, jde o projev uvoln{lm tělesného na
pěti, který pokud motno ignorujte. jak
KD c ,\ K D Y - v i č I T
Cvlťeni stoje je nejlépe praktlkovat dvakrat denn� mtla by to byt prvnt věc, kterou
udtl,te r,no, a poslednt v�c ptea ulehnutim na lůtko. Pro cvlleni sl najd�te klidné
místo, kde nebudete rulenl, zejména aby vim nehrozilo vylekáni. Vyvarujte se
průvanu, který by vam pil poceni mohl pltvodlt nachlazení. Pokud budete cvl(it
denn�. dosahnete Whem několika týdnů schopnosti st't 20 minut.
I 3 2
říká profesor ju: .. 'evadí, nevadí." U pokročilejSích žáku tyto pohyby přecháze
jí do čistě vnitřních vibrací, které jsou
také vhodnou cestou, jak uvolnit napětí
a zmírnit přetrvávající vlivy starých po
ranění.
PA \i ArU fl t, že je třeba držet ruce naplo
cho, ale ne napjaté. Když e va�e nohy
unaví, začnou se třást. To je také nor
mální reakce.
UKONCENf VICE f ST �E 1 jste-li tačátečníci, stůjte deset minut
rovně vzpřímeni, poté si třete ruce
o sebe a teplými dlaněmi si otírejte čelo
a obličej po obou stranách směrem dolů.
Tato masáž zlep�í oběh a pomůže změk
čit vrásky.
C C H I K U N G
2 Pokračujte ve tření tahy směrem do
lů na každé paži a na rukou. Používej
te palce a prsty, pokračujte dolů ke
kolenum, ke svalům ramen a paží.
3 Poté si třete hrudník a břicho.
4 Klouby prstů si masírujte záda.
S Nakonec se posaďte a třete si stehna
a lýtka. Palci a konečky prstů masíruj
te svaly na stehnech a šlachy okolo čé�ek.
V masáži pokračujte, dokud nevymizí bo
lest vyvolaná cvičením. ásledky jakého
koli stresu a zatížení va�eho těla můžete
takovouto masáží odstranit. Kombinace
tření a masírování odstraňuje únavu, uza
vírá póry a podporuje cirkulaci čchi
a krve. Lze ji použít také po práci k zmír
nční napčtí a tenze.
P�fNOS CVICENf STOJE
Před mnoha lety představovalo cvi-
čení stoje jedno z tajemství, která se
přená�ela z mistra na pouze jednoho
nebo dva pokročilé žáky. Mistr Wang
Siang-čaj jej začal vyučovat již u za
čátečníků, protože se domníval, že se
tak vytvoří dobrý základ pro pozděj
�í práci. Profesor ju také věřil, že by
se toto cvičení mělo vyučovat �íře
ji a nemělo by se žádným způso-
bem tajit. Cvik-y poněkud upravil,
aby žáci mohli snáze ucítit tok
čchi. Stoj je nejúčinněj�í meto
dou pro mobilizaci čchi a posíle
ní obranné síly. Stojem se také
l 3 3
K A r i T O L A r A T A
+ Po ukont�m cvilen1 U! pe�llvf
osuU� rulmlt�m. aby1te pfedeUI
nachlauní.
• 8�hem stoJe a poceni n�ptjte
studen� nApo)e.
• N�kdy n stane, lt po cvlc::eni
rozboli sura poran�nf Pokud se tak
stane a bolest )e silná, cvltenf
okamiltf pt�ruHe. Je ll bolen pouz�
mírn.t, pokra�ujt� a bolestivé mlsto
ti�t� dlanfml Bol�n postupnf
upevi\uje žákova vytrvalost lat. tet.nícl
jsou obvykle schopnl udr}ovat stoj zpo·
čátku pouze po dobu několika málo mi
nut. Posléze c naučí lépe snášet (ulavu
a napětí lpůsobcné ohnutím kolenních
kloubů (dřep) a dobu cvičení prodlou}it.
Nejvýznamněj�í částí cvičení je to, že se
naučíte sná�et napětí a bole t a oučasně
v téže době lkou�íte relaxovat. V tom
také spočívá tajemství úspěchu. jak dob·
ře víte, mnoho sportovních �amplónu
vypadá, jako kdyby upadali do jakéhosi
druhu tran u, který Jim umožňuJe lehce
vítězit. Přesouvají e kamsi "vý e" a do
sahují kontaktu se vou vnltfni silou
a vytrvalostí - tedy čchl.
C v J C I:. N f 2 : K L I D N Á
M E D ITACE V S E O f. ------
Po cvičení stoje možná uvítáte meditaci
vsedě.
Sedněte si \"Zpřimcně na pr'->dni oluaf
židle. Z'ohr položte romě na podlahu. ·ohy b)' mčl)" být roztažené na �írku
ramen a mčly by směřovat kolmo li: podlaze.
2 Dlaně polozte na koltma.
3 Uvolnctc se, hiJ\'a je \Zprímcn.i a .w·
da rovná, oci zavřené \ou\třl·ďtc \C na dýchání.
4 DýcheJte zhluboka btichcm, nikoli
hrudníkem.
I 3 �
Po�\lM: Toto meditační cvičení je možné provadět i S ote\ienýma ocima, pok-ud
se nalézáte na místě s více lidmi a nechcete, aby ostatní viděli, ie meditujete.
(Naph1Jad v letadle nebo na nudné chů-
l l H I K U � G
zi.) je to také způsob, jak osvěžit tělo
a ducha během pracovní přestávky nebo
v době oběda. Cvičení vsedě provozujte
vícekrát za den, aby te ulevili napětí a přispěli k uchování zdraví.
K 1. 1 D N A M I D ITA l l - S I D S E Z K � f Z [ N Y MA N O ll A M A
jedná se o jinou podobu meditace
vsedě, která e vám může hodil po
ukončení cvičení stoje.
1 OB� NOHY j OU ZKlH2E �
Položte levou nohu na pravou a poté položte pravou no-
hu na levé stehno. Obě ruce
uvolněte a položte je na
kolena nebo je přeložte
přes sebe a d laněm i vzhůru nechejte volně ležet v klíně.
2 j EDNA NOHA
ZK1H2ENÁ
(PRAVÁ)
Položte levé chodidlo na pravou nohu nebo pravé chodidlo na levou nohu.
Ruce složte přes sebe a položte volně do klína dlaněmi vzhůru.
3 VOLNt ZKlH2ENf NOHOU
Položte levé chodidlo pod pravou
nohu a pravé chodidlo pod levou nohu. Ruce volně přeložte přes sebe dla
němi vzhůru a položte do klína.
3 5
C v r N Í K z
z N f
JV\_ - Ř N I
Č C H I - K U N G - C V I ( E N f 1 ------
1 Cvičení začnčte tím, že zaujmete
vzpřímenou polohu s paiem• wě
�enými volně podél těla. 2 Pomalu zvedejte paJe dlaněmi
vzhuru přes h rudník a �e zvedá
ním paží �c nadechujtc. 3 jakmile ruce do áhnou výšky ra
men, otočte dlaně dolu a paže po
zvolna svěste, současně pomalu
vydechujte.
4 V této startovní poloze krátce vy
�keJte a potom celé cvičení opa
kujte. Opakovat byste jej měli celkem
S krát.
PomAMKA: Při zvedání a kle ání ru
kou byste si měli představovat, jak se
čchi shromažďuje a přesouvá do bři
cha.
C c t t t - K U N G - c v t C: E N f 2
1 Toto cvičení zahájíte tím,
že zaujmete vzpřímenou
polohu s pažemi ohnutými
v loktech, ruce jsou v úrovni ra
men a dlaně směřují vpřed. 2 Ruce pozvolna roztahujte do
stran, stále ve výši ramen, po
tom se vraťte zpět do startovní polohy
a cvik opakujte. Opakovat byste jej
měli celkem Skrát.
3 6
C C H I K U N G
Č C H I - K U N G - C V I C: E N I 3
2
1 Cvičení začněte tím, že vykročíte
levou nohou kupředu, paže při
tom volně spočívají po stranách těla. 2 Pomalu zvedněte ruce před
hrudník. 3 jakmile ruce dosáhnou vý�e ra
men, natáhněte je pozvolna před
sebe a vraťte je zpět. Poté spusťte paže
podél tčla, takže se vrátíte opět do vý
chozí pozice, a cvik opakujte. Měli
byste jej uskutečnit celkem Skrát.
Poz AMKA: Během cvičení dýchejte
soustředěně a zvolna, představujte si,
jak se čchi přesouvá do va�eho bři
cha.
I 3 7
K A I' I T O I. A I' A T A
I • 8
R L A X A
Rlnxace je umění, jak dokltídá ntísledující pHběll profesora /li. Za jeho p1isobení
• llemoc11ici rodila jedna žena jil 11ěkolik hodin a vypadalo to, le 11ebude
cllop11tí porodit. Profesor jii se pokusil o vypro1•okovtíní porodu,
avfak bez IÍspěclw. akonec dostal 11ápad. Přivedl ženě její tň1etou dcerku a něco
jí poJeptal. Dě1•tátko pak hlasitě spustilo: "Sestřičko, sestřičko! Bude ti lépe l'ellku!"
V tomto okamžiku se rodička zatala srdet11ě smtít a smíchem se její tělo uvolnilo
a tfítě přiJlo na svět.
jedním z vedlej�ích účinku odpočinku je to, že se do mysli vrátí dávno zapomenuté myšlenky. apř. jeden z dospělých žáků profesora ji.i si povšiml, že je náhle schopen rozpomenout se na zapomenutá jména lidí, kteří mu dlužili peníze! je to sice možné, ale podobné myšlenky ponechejme stranou. Skutečným cílem je co nejúplnější vyprázdnění mysli, které může zvýšit schopnost jedince soustředit se na jakýkoliv problém v jeho životě.
Když se vaše mysl zklidní a tělo uvolní, ucítíte, jak se čchi přesouvá směrem dolů z vašich rukou do kolen a posléze do chodidel. Tento pocit je důsledkem oteplení, které se pohybuje s vaším dýcháním. Proniká do vašich nohou během nádechu nebo výdechu. Zpočátku nemůže dosáhnout až do chodidel, ale časem, s postupující zkušeností, to dokážete. Po ukončení meditace budou vaše mysl i tělo osvěžené a vy sami se budete cítit mladší a uvolněnější. Pocitu svěžesti a odpočinutí lze dosáhnout j iž po několika málo týdnech nácviku.
P O K R O C I L t. T E C H N I K Y A j Ej i C H U l i T E K
Cvičení čchi-kung se liší od jiných cvičení tím, že nevyžaduje žádné zjevné pohyby těla. Clověk cvičící stoj se může potit
od h lavy k patě, dokonce i okolo očí, mezi prsty, na konečcích prstů a na jiných místech, kde se člověk obvykle nepotí. Mnozí lidé se při cvičení potí tak, že z nich doslova odkapávají kapky potu a vytvářejí pod nimi louži. je samozřejmé, že množství potu se u různých lidí liší. Co však vyvolává skutečný dojem, je to, že se silně potíte ve chvíli, kdy setrváváte zdánlivě v klidu, bez patrného pohybu.
Začátečníci se mohou samozřejmě během stoje poněkud třást. Ties je tím silnější, čím více jste na počátku cvičení napjatí. Po určité době se začnete více
U Z l T E K Z E C V l é E N í VA M VY D R Z f P O C E LÝ Ž I VOT
V�echny uvedené účinky lze bezprostředně pozorovat, zažít
i prožít. Tok čchi je odpovědný za některé základní životní po
chody v buňkách va�eho těla. Patří k nim regenerace, růst
a opravy případných po�kození. Průtok čchi také určuje, do jaké
míry bude fungovat obranný systém lidského těla. Z toho vyplý
vá, že čchi-kung může ovlivnit imunitní systém tak, abyste
zůstali zdraví. Budete stárnout ale vnitřně zůstanete mladí.
Udé se ztuhlými klouby nebo s artritidou by se měli
vyvarovat cviků a meditací se zkříženýma nohama. Tyto cviky
jsou bez předchozího tréninku náročněj�í na provedení, zejména
před zvládnutím tchung-čchi.
I 3 9
K A P I T O L A I' A T A
uvolňovat, \'a�e noh}' a záda zesílí a třes ustane.
Pak budete cít1t jen vibrace v těle, které povedou k vzniku tepla a navodí pocení. je� tě později bčhem cvičení si uvědomíte, že va�e tělo je �chopné vytvářet teplo bez pocen. Smy�l pocení spočívá
v odstranění překMek, takže čchi potom může proudit celým tělem volněji. Pfl
P O C J TY B Ě H E M 1\H D I 'l'AC I! V l S lOJI:
Během pokročilé fáze meditace ve stoje je vlastni čchl aktlvnf
a meridiány jsou otevfené. Můžete profft některé
z následujfcích pocitů.
1 . .,Velký": protože čchl koluje volně celým tělem a je rodířeno
více kapilár, můžete mít pocit, jako by se vale tělo stalo
neobvykle .,velké" a plné
2 . .,Lehký": někdy se dostavf pocit lehkosti, jako byste
se vznáJell. Tento jev souvisí s nádechem. C:chl při vdechu
stoupá vzhůru.
3 . .,Těžký": někdy pocítíte, že je vale tělo tětké jako velká skála.
Stává se to při výdechu čchl.
4. .,Mravenčení nebo svědění": někdy můžete pocítit
mravenčení nebo svědění kůže a kJtlce. Je to normální. Nel
začnete s cvičením čchl-kung, jsou meridiány uzavfené.
Při průtoku čchi můžete cítit mravenčení. Během několika týdnů
tento pocit vymizí.
Chcete-li vyřeJit nějaký problém, začněte cvičit čchl-kung.
ŘeJení se může dostavit v okamžiku, zcela neočekávaně.
dal�ím pokroku ve cvičení budete schopni dosáhnout oteplení dýcháním a nakonec dospějete k pocitu, i.e celé va�e tělo dýchá.
Prvním krokem je poku lt e získat kontrolu nad tchl a stla it jel doltl do bodu tan-tchien um1 těného tti pr5ty pod
pupkem tím, že zkusíte dýchat hloubéji
a hlouběji. je třeba soustředit se na dlou
hé, pomalé a trvalé dechy. jakmile se čchi stlačí k tan-tchien, bude dalším krokem
umožnit čchi protékat končetinami a nakonec jakou koll v částí těla. Dýchání
celým tělem je to, čemu vás cvičení čchi
kung naučí. Pojem "dýchání celým tělem" je přitom jen metaforickým
vyjádřením prutoku čchi vSemi částmi
těla, ve skutečnosti mužetc tok čchi cílit
ve svých my�lenkách. Velmi důležité je naučit se, jak zklid
nit své my�lení tím, že si "vyprázdníte"
mysl. Meditativního stavu dosáhnete
mnohem snáze se zavřenýma očima. Mě
li byste nahlížet spíše do sebe než mimo
sebe. Profesor jti tuto metodu používal
k ovlivnční myšlenek, které jej napadaly. Upozorňoval své žáky, aby se my�lenka
mi nezaobírali, ale umožnili jim unikat.
Pro začátečníky může být užitečné počítání dechtl. jestliže se vaše mysl uklidní
a zbaví my�lenek, 7.lep�í se va�e vnímání toho, co se děje uvnitř va�eho těla. Začn�
te se učit, jak ovlivňovat prutok čchi.
Avšak na tok čchi není vhodné zaměřovat
přím mnoho pozornosti. Nechejte věcem volný průchod.
Když jsou pi'i cvičení stoje kolena ohnutá, musí nést celou váhu těla. Pokud se naučíte, jak nohy vystavené tlaku uvol
nit, po ílíte valy, �Iachy a vazy nohou. Po delším období tréninku se pocit napětí v nohou začne zmírňovat a nohy zesílí. Lesílí rovněž záda, i když ta nenesou takovou zátěi. jako nohy.
I 4 O
H I - K U N A L É Č E N Í -...",;
Cclli-kung a akuptmkhtra ptisobí téměf ste;ným zptisobem. Akuptmkhtm
i lchi-ktmg lze využít k prevend onemocnění a k urychlení uzdravení. Uzdravení
;e ry�sledkem odstranění pfekážek, které brání 1•olnému pnitoku čel! i.
Každé poranění nebo nemoc ztmecluívá po sobě iizvu, a to i v případě, kdy se člověk
zcela uzdraví. Mtile se pak obievit zno�11, pokud se organismus ně;ak oslabí.
Cclli-ktmg mtile pomoci odstranit nežádoucí stopy po prodělaniclt nemocec/J,
které mohou čl01•ěka opět obtěžo,•at ve cltvfli oslabení. Nezmíme lárlno11 iinou metodu
meditací nebo cvičení, kterrí by b}'la tak tíčilllllÍ. je tomu tak proto, le v čclri-kung
profesora }ti se kombinu;í dva velmi tíčitmé prvky - meditnce a bo;ové umě11í.
Mnozí žáci profesora Ji.l, kteří v minulos
ti utrpěli nějaké poranění, tvrdili, že do
kud nezačali cvičit čchi-kung, necítili
žádné známky svých starých úrazů. Bo
lesti se objevily až poté, co začali cvičit.
Mohlo to být způsobeno dvčma faktory:
za prvé tím, že si během cvičení čchi
kung začali více v�ímat}ebe samých, a za
Z AM E l� E N f C c H t - KU N G
Jednoho dne v roce 1 979 profesor JO
upadl na sněhu a zlomil sl levou
stehenní kost. V!ichni lékaři mu říkali,
že o nohu přijde, pokud nepodstoupí
operaci. Tato operace by v!ak jeho
zlomenou levou nohu zkrátila o dva
centimetry oproti pravé. Profesor JO
se rozhodl operaci odmítnout a místo
toho se soustředil na každodenní
cvičení čchi-kung. O tři měsíce
později se již postavil bez pomoci
holí, o Jest měsíců později chodil Jako
zdravý člověk a obě nohy měl stejně
dlouhé. Na rentgenu lékaři odhalili
pouze tenkou linii v místě, kde byla
noha zlomena.
druhé tím, že vzpomínky na zranění se
vrátily skoro jako sen o něčem, co se
událo v minulosti. Při masáži poraněné
oblasti prováděné okamžitě po každém cvičení příznaky obvykle vymizí.
Nejvhodněj�í doba k masáži nastává
po každém cvičení čchi-kung. Masírovat
by se mělo vždy směrem dolů. Cim více
budete čchi-kung cvičit, tím budete odol
něj�í a zdravější. Pokud onemocníte, zjis
títe, že se zotavujete mnohem rychleji,
když nasměrujete průtok čchi do postiže
né části těla. Manželka profesora jti,
Ou-jang Min, které bylo v roce 1997 de
vadesát let, tvrdila, že od té doby, co za
čala cvičit čchi-kung, nedostala nikdy
chřipku.
1 4 l
N N A
Ak11p1111Átllrrl se ,. Cm� pr11A.tik11je jil tmu let. Je zalolena 1111 mJ}fenu
I)'TO I'IIIÍ\ ,iní toA-11 {dli 1 merirliwlťt ll \lnollo llťmocí lze fl{it l'bodnlltÍm
ak11punktumícll jt•llel rlo IJOdiÍ pudél jcrlnotln'}\ll merirliami (dmll), tfml �e
�tmwiiiJI' a prmw ur/inllljt' wk ((ll i jrr/11{ tili/t'litt1 procrcluřt �e řrla .,tt·-lc ll i" (L<ltlrlmi
te/li). Pro1·ad1 st ntkolikafm otO<'t•mm jeli/}, duktu/ parimt 11epo<1ti lm1ť111, t11po11 bolr\t
a mtpt'tí S1•alr 1 okolí ''P" 1111 H \tliltllol/ 11 ťtlti pak pro11dí smtrem orl je/1/) do ji11ť ta \li
tt'la rloklrula to IJOrllll') pot' tl I')'Lttrll/11 t L jt'llly.
ousttcdční tchi z Je ttcJO\:y dlanč na
jehlu lť vzdálenosti nčkom.a centimetru
7a JeJlhO Otáčení mů/c utinnost aku
punkturnÍhO lcčen1 zvý�it. Pacient c1tí
tyto pocity snáze a dříve a poskytuje taJ...
akupunkturl�tovi lep�í a sllnčJ�l zpčtnou
vazbu. Vzhledem k tomu, že pacient při
jímá energii z aJ...upunkturisty praJ...tikují
cího tchl-kung na mnohem včt\í plo�e
v okolí jehly, l7e jakoukoli překál.ku prú·
toku čchl překonat sná7e a dosáhnout
rychleji rovnováhy potřebnč pro uzdra
vení. ProtMe akupun J...turista používá
svou energii čchi a předává ji pacientovi,
je pro něj velmi dulciitč včnovat se po
a naučit �e uvolr1ovat tchi z aJ...upunk
turmho bodu na dlani. Potom se musí
naučil, jak uvolňovat čchi z oblasti o prú·
m�ru JCdnoho palce (2,5 cm) od středu
dlan� a zaměřovat jej na povrch paCiento
va těla.
Při provozování tchi-kung zjisllte, íe se stávate 1a nozřivěJšíml a dthv�jšími. Za
čnete vnímat změny teploty a cítit pru
van. Zlep�í �e vaše soustředčm a zosttí �e va�e vnímání.
jedinou cestou, jak mít z čchi-kung
skutečně užitek, je dlouhodobé cvičení.
Cíle, kterých muzete do áhnout, sJ...utet
nč stojí za to: budete se cítit lepe, prodlou-
práci meditaci ve stoje, aby obnovil svou žíte si l.ivot, budete odoln�jSI, silněj�l,
vlastní čchi.
jeden mlady mui se poJ...usll v Sang
haji vstoupit do armády, byl ale odmllnut
s tím, ze je barvo lepý. Poté jej léťila
sestra profesora ju, která provozovala
síng-i s Wang-Siang-čajem a cchi-J...ung
s profesorem Ju Po něl-.ohka ezenich
s akupunkturou a aplikaci čch1 pro�cl
mladiJ... zkou�kami barvocitu a byl do ar
mády prijat.
Tento priJ...Iad ukawjc, že mezi aJ...u
punkturou a tchi-kung existuje tt�sný
ntah. Abv mohl l�itel tuto techniku pouzivat, mus1 neJprve tudovat čchí-kung
zJ...Jidníte se, zlepSíte ami sebe, odstramte své zlozvyky a lépe se zotavovat z ne
mocí.
C'chi-kung je J...ázeň, a když se prakti
kuJe každý den, přin�í ohromující výsled
k-y. Budete vypadat i cítit se mladSí, budete
mít více energie, pevněj�i zdraví a IJidněj
Sí, spokojenějSí mysl.
I l 2
I
Tclwj-fi je bojon! 11111h1i, A.tertf je ,. Cíně 1-elice rozšířené. Podobně jako jina tí11 ka l>ojo•·rí 11tnční •ytlmzí z pmu tclli-k11ng. Pomáluí dosálmo11t mitřm1w m·ol11ě11í
a Sll}; oršem pok11rl se prOI'OZIIje prm·idelně. V tclmj-fi se Sf'OIIIie 171itň1í
meditr1ce spojmrí s trlli-A.u11g �e so11stm'011 těleSII)':cll cvite11í. M11ozí Cítlané pro••oz11jí toto
n item- rrÍIIO JJtllum n·�l)-· rlo pmce '' ml�t�k}"cll pardcll.
I 4 3
Zde přiná�íme u kázku jcd
noduchčho cvičení tchaj-ťi,
kterč můžete cvičit i doma.
1 tujte zpříma a uvolně
ně, nohy rozkročenč na
Sířku ramen, ruce nechejte
volně. jemnč napněte tělo
a soustřeďte se na dýchání,
vnímejte, jak vzduch proudí
dovnitř a ven.
2 Zdvihněte ohnutč paže
do výše horní poloviny
hrudníku a poté je v této
poloze držte po dobu něko
lika minut. Stále se soustřeď
te na vnitřní dýchání.
3 Stále se soustřeďte na
tok čchi, zdvihněte jed
nu paži, aby směřovala spo
lu s čchi dolů skrze hlavu
a trup do bodu tan-tchien.
Mnoho zkušených lidí cvi
čících tchaj-ťi připisuje své
dobré zdraví a pohodu
schopnosti stlačit čchi dolů
do bodu tan-tchien. Tato
dovednost však vyžaduje
mnoho let tréninku.
VLEVO Tchaj-ťi lze cvičit
kdekoli. Skládá se
z pomalých ladných
pohybů a navozuje
vnitřní relaxaci
a harmonii.
íme, že akupunktura se vyvíjela ze svých prvních počátkti
po dobu více než 5000 let. Akupresunt, která akupunktunt
předešla o nejrnéně tisíc let, rmižeme nazvat nejstarším
téčebnJ-ím uměním. Jak tato zdzračnd léčivá metoda l'Znikla, není
lnámo. MoJ.mí l.e ji objeví/ nějaký 5/arý mudrc, kterého bolela hlava,
a kdyi � ní tloukl o 5trom, pocítil tílevu, nebo rnatka, která zjistila,
le tlakem na určité body někdy zklidní a utiší plačící dítě. A ť je tomu
pO ll O D I, N 1: A F L C X I B I I. N I
Akupresuru může poskytovat kdokoli,
kdekoli, kdykoli a to zcela bez
jakéhokoli vybavení, proto je vtlml
pohodlná, přizpůsobivá a všestranně
použitelná. je to skutečně rodlnn.i
a společenská - léčebná metoda. Pacl
ent je naprosto nezávislý na vnějSích
institucích, které pečují o jeho zdravi,
jestliže používá akupresurní techniky.
jakkoli, Lkušenosti s akupresurou se shromaždovaly,
vyrněiíovaly a předávaly dále, takže z nich mohou
mít prospěch i budoucí generace.
V jistém okamžiku ztratila akupresura v Cíně své
výsadní postaven� začala se povalovat za cosi
horšílw než akupunktura, podobně jako se
akupunktura považovala za méně prospě.šnou než
bylinkářství. Dtivodem tohoto jevu nebyla neúčinnost
akupresury, ale třídní struktura staré Cíny. Aby si
lékař získal náležitou tíctzt a vážnost u vznešenějšíc/1
pacientti, nwsel se jich co nejméně dotýkat a jako
učenec zacházet se svými pacienty šelmě - vyšší třídy, které moll ly
trávit svcij ča vědmni, se dívaly svrchu na l'Še, co pripomínalo
manuální práci.
Nejvyšším a nejrafinovanějším zpusobem léče11Í se stalo
pozorování a psaní receptz1r (bylinkáfsl1'/), podobně jako tomu je
dnes. Druhou nejvyšší metodou byla elegantní metoda léčení ponwcí
jehel (akupunktz�ra), zejména akupunktura 1w konc.letincích, které
bylo možno mí mě obnažit. Po\lední \')'tříbenou lécebnou metodou
byla akupremm - IIUmipulace .\ J...uží pacienta pomocí rukou.
I 4 6
A K U I' R E ' l' R A
Ti, kteří neměli pro tředky nebo vzdělání
zemědělci a venkované pracující rnanuálně
provozovali akupre um každodenně a zcela
běžně. Akupresura se tedy začala povalovat
za ice tíčinnou, avšak podřadnou vědu, za
cosi, co je dobré pro chudé.
Další faktor zarnlžující ku tečnou hodnotit akupre ury jako
clustojné a tíčinné léčebné metody spočívá v historii čínské
společnosti. V čín kérn císařství existoval pro prostého člověka
zptisob, jak získat po tavení ve společnosti, a to stát se vládnírn
tířednfkem a státním zaměstnancern. Mo/1/ toho dosáhnout tírn, že
složil přísné zkoušky. Intenzivní studium příslušných textzi
a vyloučení jakékoli jiné práce velmi podporovali rodiče v naději, že
jejich syn dosáhne vlivného postavení. Protože cí ař scím si přál, aby
jeho podřízení neměli jiné touhy, cenilo se rčení: "Nic li skutečně
nepatří, kr01ně tvých znalostí. "
Dtiraz na akademickou
výlučnost přežívá v čínských
rodinných tradicích dodnes.
Mezi knižnírn vzdělánírn
a praktickýrni,
použitelnými vědomostmi
se vytvořil velký
rozdíl, který jen
zdziraziioval relativně
nízké postavení
akupresury jako léčebné
metody.
i 4 7
VPRAVO Tlak palci na páteř
zmírňuje ztuhlost
a tBí bolest.
E N f V Ý V J
D ld {ttktory· přispěly I' modemr době k 1•zestupu oblib}' a použh•ánr akupresuf}� ktmí spolt•útt' � aAuptml..turou 1 samotné Crně ustoupila do pozadí a l')'klidila polt modt•mí mctlicinť zcípmlm1w typu. Ptvním byla komunistická rn·oluce,
běltem ml se írtm Hllla roi'IIOmťmť chudou zemí. Cina se najed11011 ocitla I' situaci, kdy mt'la jt·n několiA mcílo lťAařti I'Zdt!ltmych 1 zcípatl11í medicíně a kdy jr chyběla I'Ztit'lcmtí ťlit11, ktmi b}'la otl\tm·cna od mod, i pt'lltze 1111 lt!Ay a byli11y. Aby se s touto situaci nljak I') rol'llllil 11 ah) zajistili alnpmi ztÍAiad11í zdravotní potřeby spoldnosti, klt'fcl mťla 1 I'NH CtHti lflllt'dN'A) c lwraAtcr, olmiti/1 st• 11oví l'itulci umt1 ke vzAhsení a �lfnu trmliw�tlt mt•tliciti\ÁI'l " 11/alo\11. Proto)(• aAupunktura l'}'imluje kromt.1 malost1 i tlaHt (a tlrc�ltt•J lltnlrtiJt I' podobt• jt'lu·l, a protoie jt• nmolu:m mírotmJj{{ a je k ní potfelm l't1Ht llllfc/ 11/tlltHII ll IÁUkncJ\/1, 1111111 \t' SIIIIICJ/Ťt'jllltf pro mno/to lidí pn•ní \'O/bou J1flll't1 IIÁU{Jrt'Wrll
nagím dllvodl•m \lť\tupu obliby aku- aby se později �tal chloubou sběratelu, pre\ury Jl', ll• ( "'ané j'iOu ohromeni tím, také akupresura byla opět objevena, jaký táJem •• \tttu \lbuzuJe u hdí \ rozvinutých �.<tpadntth zemích 1e1ich tradiční medictna. lak(• proto �i jt zatah vtce válit. Podobnč jako rodtnny klenot, který vy�l'l 1 módy .1 upt1dl ' ttlpomn�ní,
I 4 8
přlzpusobena nové dobé a znovu doceněna. A skutečné - výuka a používání akupresury se společně s dabími orientálními léčebnými metodami šíří po celém svčtč.
N A
P
ři lét'ení ak11pre urou se na těle fJOIIŽÍI'ají stejné body, jaké používá při léčení a prťl'ťnci nemocí akupunkhlfa. ,.Aku• znamená péči 11ebo přesnost. Terapeuti také 1·ěnují l'elkou péči 11alezení 1•1todnél!o bodu. Avfak místo tol to, aby do bodu vbodli
jcltlu, stlačí jej pomocí prshi nebo palce, někdy i s použitím jiného nástroje. Napňstě 111t!jtt• 1111 paměti, že pokud bude řeč o ak11presumíclt bodeclt, jedná se o tytéž body jako akupu11ktumí.
Léčení akupresurou spočívá na teorii, která zahrnuje akupresurní body, meridiány neboli dráhy a oustavu orgánů ca ng-fu.
Akupresura používá n:.Zné metody
k stimulaci bodů za účelem zlepšení cirkulace energie v meridiánech a podpoření činnosti vnitřních orgánů a končetin, kterými meridiány procházejí.
A K U P R L S U R N Í B O D Y
Akupresurní body jsou rozmístěné
ve skupinách na povrchu těla. Navzájem
je spojují dráhy nebo kanály zvané
meridiány. Můžeme sl je představit jako
jakési ulice a body jako autobusové
zastávky podél nich. Orgány cang-fu
jsou vnitřním cílem meridiánů. Tyto
orgány, ačkoliv se v určitých ohledech
podobajl anatomickým pojmům
zavedeným v západní medicíně, jsou
splše seskupením funkcí, které umožňuji
lidskému organismu normální
fyziologickou aktivitu.
Energetické a hmotné substance
protékají meridiány trvale jedním
směrem. Síť meridiánů tedy vlastně
nakonec spojuje celé tělo podobným
způsobem jako krevní oběh. Energie
a substance potřebné pro zbytek těla se
uskladňují a vydávají z vnitřních orgánů.
K základním substandm patří čchi
(energie), esence ťing (vrozený zdroj
reprodukce a vývoje), sOe (krev) a ťin-jie
(výživné tekutiny). Pfedpokládá se, že se
na výživě organismu podílejl různými
způsoby.
Kromě toho, že čchi proudí
meridiány, nabývá více podob
a vykonává v těle různé funkce. tchl,
která cirkuluje v blízkosti tělesného
povrchu, tzv. wej čchi, slouží jako první
linie obrany proti zevním škodlivinám.
Každý orgán je zásobován svým
vlastním čchl, které vykonává
fyziologické funkce dotyčného orgánu.
V hrudníku koluje a ukládá se cung
čchi. To je produkt vzduchu
vdechnutého plícemi a esence z potravy
získané ze sleziny a z žaludku. jejím
úkolem je řídit dýchání a krevní oběh.
Ťing čchi neboli výživná čchi je odvozená
z výživné esence, cirkuluje společně
s krví a zajifťuje výživu nutnou pro
produkci krve.
1 4 9
K i\ P I T L A ' E . T A
A�kolí se z pohledu západní medicí
n}' mů1e zdát teorie akupresury zmatená,
1e vnitřně konzistentní a di�ponuje jed
notnou logikou, která z ní Činí ''Ýbornou a nc)mírně praktickou lé�ebnou meto
du 7namená to, že z diagnóz}' nebo lé
�ebncho postupu na jedn� �á�ti těla lze
odvodit léčebnou strategii na jinou �á\t
a uplatnit j i zde. jedná se tcd> o ���cní
<;ouboru příznaku, ktcr� st• projeví jako
vmttní ncrovnováha, jez potřebuje vy. rovnat Naproll tomu v západní konvent·
ní medicíně panuJe tendence k tomu,
izolovat části od syst�mu celého těla a za. nedbávat šir�í souvislosti ve prospěch
momentálního souboru příznaku. Sou
vztazno�ti se přehlížejí a vzdálené léčení
se jen zřídkakdy povaiuje za jednu z mož
no'íll. To vede k tomu, že zatímco praktik
zkuSený v tradiční čínské medicíně vidl
jako zdroj bolestí hlavy ncrovnováhu
v žaludku, v játrech nebo ve žlučníku,
po jejímž obnovení bolest vymizí, u zá
padní medicíny je mnohem pravděpo·
dobnější, ze bude léčit bolest hlavy jako
místní problém izolovaně a symptoma
ticky, t j . potlačí příznaky.
Akupresura zkouší upravit dva druhy
abnormalit pojaté v tomto medicínském
systému jako přetížení a oslabení. Aku·
presura slouží k normalizaci tělesných funk·
d tím, že odstraňuje přetíženi ("uklidňuje")
a doplňuje snu při oslabení (,,tonizuje"). Ji·
nými slovy posiluje tělo, odstraňuje ne
moci a napomáhá obnovení zdraví.
Za svého tisíciletého vývoje měla aku
presura užitek z neustálého koloběhu uče
ní, převádění poznatku do praxe a z praxe
zpět do teorie, což umožnilo další uplat
nění v praxi. Dnes víme, ze akupresura
I 5 O
může obnov1t a z1epSit �innost \'ni třních orgánu a posílit odolnost '��i ncmocim. 'Jpř. ' khmck� praxi ndímc, že akupre\ura Jednak IH1 bolesti hlavy a nachlazení. Jl-dnak 11m i pi\:dcházi. Mnozí pacienti ZJI�tUJÍ, ít: akupn:�ura nejen že pomáhá k'Čit akutní a chronic.:ké nemoet, ale také \')'· ltt.�mnč zll·p�UJI.' tclkový zdravotní 'itav. ll' také vyn1kap<i wcpomocnou nll'tO· dou pro prevcnti onemocnčnt.
V /IA II M l. / 1 B O I) Y
\ �I L R I D i Á Y
Akupresurní body jsou seskupeny okolo
meridiánu takovým zpusobem, že stlate
ním bodu ležícího na meridiánu ovliv
níme tok substancí v celém kanálu.
K tomu, abychom vědčli, jakým zpuso
bem akupresurní body používat a dosa
hovat co nejlepších výsledku, je třeba
znát základy teorie meridiánů. Musíme
věděl, kudy meridiány procházejí, jakým
směrem v nich substance protékají a kte
ré orgány jsou na meridiány napojené
a ovlivnitelné jejich průtokem. Tento
systém můžeme použít k izolování, loka
lizování a posléze k léčení problému.
Problémy kdekoli podél meridiánu lze
léčit zásahem na příslušné dráze dokon
ce i tehdy, když se zdá, že spolu nijak
nesouvisí. Např. dráha tlustého střeva
prochází po horni ploše paže a přes rame
no přechází na obličej. Stlačením dobře
známého akupunkturního bodu 4 dráhy
tlustého střeva (che-ku) na ruce mezi pal
cem a ukazováčkem (obvykle je bod cit
livý) je možné léčit onemocnění ramene
stejně jako překrvení vedlejších nosních
dutin nebo bolesti hlavy. Stejný bod po·
A K U P R E S U R A
máhá při bolest(!(:h br1cha, z.acpě a úpla
,·ici.
V 'I T \ H \1E / I M l. R I D I -\ Y
\ O R C. A "� '
Podle teorie merid1ánú procházejí tyto
dráh> kon�ctinaml a tělem a připojuji
''-' k ' nitrním orgán um ťang-fu. ryto or
gány (plné a prázdnc) m.lJÍ vlastní vzájcmnť vztahy, na n1chJ zavisí cinnost
org.mi\mu ve 1dran 1 v nemoci. Pro dob
rc zdraví je nezbytné, aby byly JeJiCh
vztahy ve V?.ájemné harmonii a rovnová
ze. Orgány ťang-fu se dl!h následujícím
zpu�obem:
• Cang - orgány plné, ) inové. Patří
k nim srdce, jatra, slezina, plíce, ledviny
a osrdečník.
• Odpovídající orgány fu, prázdné,
jangové. cm patrí tenké střevo, žlučník,
Jaludek, tlusté střevo, močový měchýř
,1 tři ohřívače (nazývané také san tiao
nejedná se přímo o orgán, ale spíše sou
bor funkcí zhruba horní, střední a doln1
tástl těla - san ťiao znamená doslova tři
ťiao).
Pokud je jl'den orgán přetížen nebo je
oslabena jeho činnost, vede to k postiže
ní dalších orgánů. Zatlačíme-li na akupre
surní bod, ovlivníme tak prutok substancí
v meridiánech a pomužeme odstranil
přetížení a tím ziJidnit příslušné orgány
a doplnit sílu jiným (tonizovat je). Tak se
celý systém uvede zpět do rovnováhy
a obnoví se zdraví.
Vzhledem k tomu, že akupresura ob·
novuje rovnováhu v systému, muže se
využívat jak k léčení mírného dyskom
fortu, tak i závainčjších nemocí - její
I 5 I
K A P I T O L A S E S T A
teorie platí ve v�cch prípadech stejně.
K léčení sta\'Ů s různou mírou naru�cní
přirozené tělesn� rovno,·áhy se ''Yuliva.
jí různé techniky, které �mozfcJmč vy7.a·
dují různé množství času.
M t S10 A V E. � l\ 0 \'
v tradiční 6n'>ké medicině se meridiány
nazývají tlng-luo. ! Ing Je 1 2 ridicích
meridiánů nu,·an)·ch podle 12 orgánů
ca ng-fu I yto meridiány prochátCJI kon
četinami J pi'lpolují \C k vnitrním orgá
nům cang fu. Luo j'>OU drobné kanálky,
které probíhají metl meridiány a umoi
ňujf této 'litl do\áhnout do jakéhokoli
místa v tčlc. Meridiány tlng 'I můiemc
představil jako jaké'li dalnlcc, které vedou
0 RC A N Y C A N G
Cang jsou pln� orgány,
jinové; patrl k nim Hdce,
játra, slezina, plíce, ledviny
a osrdetník.
0 I�G t\ N Y F U
Fu jsou prazdné organy,
jangové, k nlmt patrí tenké
strevo, tlučn•K. faludek, tlusté
strevo a močový mEchyr.
z \'enko,·a, z na�ich končetin, do města,
do \'nltřních orgánů. Kanály Juo pak
piedsta\'Uj í spo)o,·ací ulice.
Akupresurní bodr můieme chápat
jako autobu�ové za'>tá,·ky na ulicích
a dálnicích. AutobuS}' vezou různé cestu·
jící, �ub'>tance, na mí\ta jejich určení
a pohybují se nepfetOitč jedním -.mé·
rcrn celým ú?cmírn, lld\kým tělem. Orgá
ny cang-fu j'lou cílovými <;taniceml
vnitřního mč\ta jsou to dulezitá obchcxl
ní a komun ikačnl centra, která musí mít
t.ali�tčno hladce fun�'l.IIÍCÍ neptetríité spo
jení s okolím, ab� mč\to mohlo zdárnč
pro�pcrovat. Zachvátí-li některou budovu
poiár, 1e tteba pouiít prostředky na od·
\traněni �kod a obnovení po�kozených
�truktur Přihodí-ll se na hlavní silnid
I 5 2
nebo na vedlejší nehoda, ktera způsobí
zácpu, je třeba j i odstranit a silnici vyčis·
tit, ab} doprava mohla hladce fungovat
a dosáhnout svého místa určení. Pokud se některé místo dostane do nebezpečí kolap
su, je třeba jej podpořit a posílit, neboť jen
tak se předejde rozsá hle1šímu po�kození.
M E R I D I Á Y J I N A J A N C,
Meridiány lze taktéž rozdělit na j inové
a jangové. S využitím znalostí o směru to
ku čchi a dal�ích sub
stancí v meridiánech muže akupresurista ovliv
nit rovnováhu jin a jang
v organismu, stejně jako vnitřní orgány cang-fu . Základní myšlenkou je
opět tonizování oslabeného místa a zklidnění přetíženého místa. Akupresurní specialista při· tom používá k tonizaci
a zklidnění různé po
stupy a techn i ky, aby
ovlivnil tok substancí
v meridiánech a vrátil organismus zpět do
rovnováhy. Teorie jin a jang - na Západě často
špatně chápaná a nesprávně redukovaná pouze na klasifikaci podle pohJaví- je nejvyšším filozofickým pramenem trad iční čínské medicínské teorie. Ve zkratce jsme
A K U P R E 'i U R t\
je. Objekt také může mít vnější vzhled ji
nov}·, ale vnitřní povahu nebo funkci
jangovou. jin a jang jsou neoddělitelné
vzájemné protiklady usilující o nabytí převahy jeden nad druhým, čímž vytvářejí stálost (homeostázu). Vt.ájemnč se doplňují
a jsou na sobě zcela závislé, vztahují se ke
všem aspektům okolní reality. Jin se popisuje jako prvek, který má
vlastnost i vody: je chladný, vlhký, klesa
vý, pomalý, tmavý, hmotný ald., zatímco
jang se popisuje jako prvek s vlastnostmi
ohnč: horký, suchý, stoupavý, rychlý, jasný, nehmotný atd.
Studiem jin a jang lze dojít k diagnóze a léčit rozmanité komplexní ne
moci. Důkladná znalost
teorie jin a jang může při analýze různých chorobných stavů nesmírně
pomoci. Např. zdánlivé projevy přebytku jang
mohou ve skutečnosti znamenat nedostatek jin. O diagnostice by se dalo
mluvil ještě velmi dlouho, av�ak existují jisté pomčrně jednoduché způsoby, jak odl išit obecné j i nové a jangové příznaky a onemocnění a určit možnou léčbu.
již podali krátké vysvětlení dříve - všech- J!NOVf. PIHZNAKY
no má svou složku jin i jang. Určitý hmot- Projevuj í se následovně : ný objekt může mít povahu vice ji novou obličej je bezvýrazný,
než jiný nebo naopak více jangovou, ochablý, bledý nebo na-
ovšem opět pouze ve srovnání s j iným šedlý, nikol i jasný nebo
objektem. Absolutní měřítko zde neexistu- lesklý. Končeti ny jsou
I 5 3
V L E V O
)in má podobné
vlastnosti jako voda:
je chladný, tmavý,
klesavý.
D O L E jang má podobné
vlastnosti jako oheň:
je horký, suchý,
stoupavý.
K A P I T O L A 'i [ S T A
chladné a pacient je dtlivý na chlad, čas
to je unavený, �lab}, bezvýrazný, tichý
nebo depresivní l\ěkdy má nepříjemné
pod ty v bři�e, což se může mírnit při tla
ku nebo teplem. Moc je obvykle světlá a je
jí mnoho nebo pacient mocí častěji. jazyk je často jen lehce 1barvcný a puls je slabý
a hůře hmatný. Obvyklým příznakem jl
nových nemocí je řídká stolice a nestrá
vené zbytky potravy ve stolici.
JANGOV� P�IZ AKY
Projevují se následovně: obličej je často
zarudlý se začervenalýma nebo krví pod
litýma očima. Tělo je teplé a pacient dá-
vá přednost niHím teplotám a chlad
ným nápojům. Někdy je neklidný, ak
tivní a velmi hlučný nebo podrážděn}.
Může mít nafouklé a mírně bolestivé bři
cho, což se v�ak nezmírní dotykem, kte
rý se vnímá spíše jako podráždění. Moč
je tmav�í a je jí méně. ústa jsou suchá
a jazyk je zarudlý, pokrytý žlutým po
vlakem. Puls je obvykle silný. Castým
jangovým příznakem bývá zácpa.
D A L S f P I U C I P Y T R A D I C N I C l S K C M E D I C I Y ----L teorie jin a jang pramení dal�í filozofic
ké a praktické principy a zásady tra
di� ní čínské medicíny - osm
prlndpů, pčt prvků a dal�í. Poro
zumíte-li teorii jin a jang, vše další již přijde samo, ale jest
liže tento základní princip
nepochopíte, pak neni prav-
děpodobné, že další bu
dou mít pro vás nějaký
smysl. Avšak k tomu, abyste byli
schopni akupresuru
učinně používat ne
bo pomoci sami sobě, nemusíte mít žádné rozsáhlé teo
retické znalosti.
V l l \ ll Pro stanovení
diagnózy má velký
význam vyJeUení
jazyka pacienta.
I .5 !
!v\. A K R A .M. I K R
K
Zajímavou a nezbytnou strtínkou akupresury je představa mikrokosmické mapy
nn makrokosmickém těle. Tělo lze považovat zn llologrnm, kde knldá lást v sobě
obsnlluje celek, proto je molné léle11ím jedné ltísti lélit ztírove1í i celek.
Zmenšenina těla se zrcadlí v kaldé je/Jo ttísti.
V systému holografického těla je možné
jednu část využít k ovlivnění částí ostat
ních. jestliže jedna část těla je po�kozená
nebo z nějakého důvodu nevhodná k do
teku, pak lze k nápravě po�kozené oblas
ti těla nebo k ovlivnění těla jako celku
využít j inou, vzdálenější část.
aproti tomu západní konvenční medicína má sklon léčit jednotlivé části těla
izolovaně jednu od druhé a nepouží
vat nepřímou léčbu s výjimkou celkově
můžeme ovlivnit hlavu, trup nebo kon
četiny. Nemůžeme-li použít ruku, je zde
ucho, nelze-li použít ani ucho, pak je
k dispozici noha, jestliže nelze použít
k léčbě ani nohu, mttžeme využít oko
atd.
l lolografický systém lidského těla se dosud mapuje a zkoumá a není izolova
ným oborem čínského vědeckého bádá
ní, ani tradičního ani moderního. Stále se
zkoumají, publikují a zkoušejí nové po-pusobících léčiv, která však mají často znatky a včleňují se do systému znalostí nežádoucí vedlejší účinky. Užíváte-li ně- stejným způsobem, jako se to dělo v mi-jaký lék, pak ten ovlivňuje nejen cílovou nulosti. část těla, ale také jiné, které to nepotřebu-
jí, včetně nervové soustavy. jestliže však U S N f B O D Y léčíte pomocí akupresury, prospíváte tím
právě jen zamýšlené oblasti a jedinými
"vedlejšími účinky" je opětné navození
rovnováhy a harmonie v celém těle.
H O L O G R A F I C K Á P R E DS TAVA V P R A X I
V praxi může mít výše popsaná holografická představa více podob. Tímto způsobem lze použít ruku, nohu, ucho, oko, obličej, nos, kštici a další více nebo mé
ně rozdílné části těla. Např. délka druhé záprstní kůstky, od kloubu přibližně ke kožnímu záhybu mezi palcem a ukazováčkem, odráží délku celého těla. Aplikací léčby na různé body podél této kosti
Akupresurní body na uchu empiricky
velmi důkladně zmapoval francouzský
lékař Paul Nogier z Lyonu v letech
1955-1969. Vlastním studiem zjistil, že
na zevní ucho (boltec) můžeme nazírat
jako na obrácený plod, kde lalůček představuje hlavičku a okraj ucha páteř. jeho
vyčerpávající studium této oblasti přineslo mnoho poznatkta k současnému chápání aurikulární terapie v Cíně.
jeden z pacientů dr. Nogiera trpěl bo
lestivým ischiasem a nic mu nepomáha
lo. Kdesi v okolí Lyonu žila dnes již neznámá žena, která studovala tradiční čínskou medicínu a dovedla aplikovat
požehování (teplo produkované hořícími
I S S
NAIIllAI VyJetfování
ucha.
K A I' I T �) L A S [ :\ T A
bylinami) na čá)ti ucha, l..teré odpovída
ly pl'tslu�nému onemocnční. Tomuto pa
cientovi velice pomohla a ten potom
svou zku�enost sdělil dr. Noglerovi. 7 po
páleného ucha pak začal dr. Nogler odvo-
R l l l, J: X N I T I: Rt\ P J J:
Také chodidlo ptedstavuje poulltelny
obraz celého t�la, který je mol�
vyulít k iélenr pomoct akupresury,
aby se dos.ihlo ulevy prl mnoha
chorobnych stavech Tento lé(ebný
systém se v dpadntch zemtch nazýva
renuní terapii. N�kdy se pou.hvá
take na plosce dlaně.
zovat mapu celého zbývajícího H�la. Se svýma vlastníma ušima můžeme snadno
pracovat. Díky nim je tento zpusob aku
presury ideální pro každodenní svépo
mocné používání. je to lé�ba, kterou
muíeme využít např. v zamčstnání.
A K U P R L S U R A O C N I J A M K Y
Velice účinnou formu akupresury vy
vinul v sedmdesátých letech v C'íntl
dr. Pchang. jedná se o akupresuru zamě
řenou na oční jamku. Protože oko je
nesmírně citlivé (o ocích se říká, že JSOu
oknem do duše, a vizuální podněty se
velmi významně promítají do celého
organismu), je o�ní metoda akupresury
velice účinná. Prospěšná může být zvl.i�
t� u dětí. Sevřením nebo tlakem na J..u. žl v okolí oka je možné ovlivnit mnoho
vzdálených oblastí lidského t�la i lé<:it
mnohé ncmoci. Největ�í momentillnl
využití má akupre�ura míst ovlivňují
cích horr11, \třední a dolní část trupu
(třl ťlao). touto technikou je moznc
okamiitť zmm11t bolest a zlepšit čin·
nost ve vybran� zóne těla. Další místa
v okoh otní Jamky odpovídají plicím,
tlmternu �třevu, ledvmám, močovému
mět:hýři, játrům, žlučníku, rdci, sle11ně a /aludku.
\lyznamnou výhodou používaní oč· ni jamky JC 'lkutečnost, ze každý meri· di.ín je zhu�tčny, a přece �e vejde celý do malých oblastí \ okolí oka. !o dovolu· je l��it mnoho ruzných chorobných �ta· Vll 1ednodu�e ,1 UČtnně.
!'.ciJednodu�\1 ccstou, jak vyuzít ex ní akupr�..�uru, je stl\knout a mnout koiJlt taHl v obla'lti odpovídající hornímu,
I 5 6
\třednímu nebo dolnímu tiao (horní
\třední a dolní tělo). Vytažení a rolování l..uže je obvykle účinnější než prosté stla
čení, protože vyvolává intenziměJŠÍ po
nty. Další body okolo oční jamky si
mužeme představit Jako zmenšené, avšak
použitelné meridiány, kde tlak v jejich
okolí vyvolá léčebný efekt v orgánech,
které jsou s těmito body podél meridián(t
sdružené. apř. tlak na oblast žaludku
v okolí oční jamky léčí žaludc�ní a trávi
cí potíže stejně jako problémy nohou
A K U I' R I ' U R ,\
chorobného stavu nebo disharmonie v těle. Dále U\'ádíme některé duležité pří
znak}, s nimiž se v otní dsagnostice mu
žeme setkat:
Horní ťiao
a obličeje. Pohyb ve směru hodinových • jasně červené prokrvení oka je znám-
ručiček tonizuje, zatímco pohyb opač- kou nově propuknuvší nemoci, nad-
ným směrem uklidi'luje. bytku (tepla), nemoci, která se dosud
rozvíjí, nebo akutního onemocnění.
O C I D I A G O S T J K A • Cervenofialová barva oka j e opět pří-
znakem nadbytku tepla.
Diagnózu nemoci lze stanovit na samot· ném oku, což může být jednodušší než
diagnóza z pohledu dejme Lomu na ucho.
Prohlédnutí skléry (očního bělma) a ně
kdy i pohled pod víčko nám někdy po·
skytne důležité vodítko k rozpoznání
• Tmavě červené zbarvení oka svědčí o zhoršování nemoci. je známkou stagna
ce a horkého onemocnění.
• Pokud má oko barvu svčtlc červenou,
pak se jedná o nedostatek čchi nebo
krve.
Dolní ťiao
B O D Y V O KOLf O C N 1 J A M K Y
Léčí menstruační křeče, bolesti v kříži, ischias a bolesti dolních
končetin. Manipulace se všemi třemi oblastmi ťiao zlep!uje
pohyblivost v�ech končetin a napomáhá jejich funkčnosti. ----------------Střední ťiao Léčí bolesti žaludku, žeber, bolesti při žlučníkových kamenech,
žaludeční nevolnost, zvracení, průjem, zácpu a bolesti
v bederní krajině. ------------------ -------------------------------Oblast horního ťiao Léčí bolesti hlavy, :�:tuhlou �iji, astma, anginu pectoris,
bu�ení srdce, bolesti a záněty ramenních kloubů, poranění
krku a bolesti v pažích a v rukou. --------�---- ------------------------------Meridián Ostatní body v okolí oční jamky lze považovat za meridián
a pouzívat je podobně.
'i 7
V I' I!AVO Akupresura oční jamky
se občas používá
k léčení !irokého
spektra potíží.
K t\ I' I T ) I. r\ � I :\ T ,\
• ]c-li je barva tman� �>dá, j<.'tlná se o �ta- • Je-li bělmo tmavé nebo namodralé,
ré onemocnění. svěd6 to o překrvení. • ]c-li je barva �větlc �edá až ťervená, • Má-li bělmo červenou barvu s čern}'llli paJ..: to znamená, že se pacient zotavuje z deW nemoci. • ]�ou-li ct:vy zakřivené, jedná �e o vázněj�í a obtííněji léčitelné onemocnění • ]<.">lilie jsou cévy vN�í okolo ústí slzného kanálku, ,.maji tuhý kořínek", pak st• jl'dná o dlouhodobé a úporné onemocnění.
]e\tlllc \C cévy IJ ikatí sem a tam, svědťí to <> slohtťj�ím a nestabilním oncmocném.
\Jachází-li se cévní síť rcn na povrchu, pak nemoc ovlivr'ure orgány fu.
Je-ll naopak spleť cév uložená hlouběji, ovlivr,uje chorobný stav orgány cang.
Poťátek a konec krevních cév muže 071lačovat orgán, z nějž nemoc vychází a kde se projevuje.
�kvrnami, znamená to, že horko proniká hlouběji do těla.
je-li bělmo červené s žlutavýmr krevními cévami, nemocný se uzdraví. Círn je Jlutá barva (související se Zemí a činností /aludku a sleziny) světlejší, tím silnéj�í je žaludeční a slezinná čchi a tím Iep�1 je stav příslušné osoby.
U l l I L C N O ST A K U P R E S U R Y
Jak vyplývá z předcházejících příiJadu, je možné akupresuru využívat mnoha ruznýmí zpusoby, protože nevyžaduje žádné jiné nástroje než znalostí a ruce. jako ilustrací této nesmírně užitečné vlastnosti mužeme uvést příběh jedné návštěvy Franka Chunga, který byl pozván do místní občanské organizace, aby hovořil o akupunktuře, avšak zapomněl sl doma své akupunkturní jehly. Bez ohledu na tuto nepříjemnost byl však schopen léčit každého, kdo k němu přišel, a to jednodu�e tak, že použil akupresuru. U člověka trpícího spondylózou (degenerativním onemocněním obratlu) s poSkozenou krť'nr páteří a trvale ztuhlou šíjí použil tu oblast v blízkosti ocní jamky, která ovlivňuJe rotac1 horního ťiao, a poté jej požádal, aby pohnul krkem. Pacient byl velice překvapen tím, že to náhle Slo lépe. Pří bolestech v tx.'dťrní pátcn pouzíl odpoVIdající body na u\nrm boltci. Pti podvrtnutém kotní-1\u vyuíil ;vlástn1110 bodu pro podvrtnutí na ptedloktí. Lidé si my\leli, ze čaruJe, a k• pan ( hung jim řekl, ze tyto ,.tál)" používá dťnnť.
I <: 8
i\ K U I' R I 'l L R t\
VÝ7NA"\1 0 \' L J V '-: f:--; t S M t R U C C H I
Ať ji z utivame jakoukoli techniku, vtdy
je duležité si uvědomit, te čchl
směrujeme do určité oblasti. Proto múte
být pro pacienta čl experimentátora
výhodné ptedstavlt sl, Jak tento proces
probihá, aby dokázal lépe směrovat lehl
do zájmové oblasti tím, :te na ni zaměri
svou pozornost. Uzdravovám myJienkou
je velmi účinné - ať jít myshme na coko
li, vždy k tomu vysíláme svou energii.
V praxi jiného ptíbuzného
tradičniho čínského léčitelského umění,
čchi-kung, je síla myJienky zásadm věcí.
Někdy se čchi-kung kombinuje
s určitými formami akupresury. Napt.
jedno ze základních cvičení zahrnuJe
tření břicha ve směru hodinových
ručiček v blízkosti bodu tan-tchien (asi
na Jfřl tři prstů pod pupkem). Přitom se
pomalu zhluboka dýchá a pozornost se
soustředí na třenou oblast. (Ve stejné
době by se měla Jpička Jazyka dotýkat
horniho patra, aby byl zajiltěn úplný
koloběh čchi v těle.) Toto cvičení
pomáhá při menstruačních bolestech
a jiných problémech spojených
s překrvením břicha, které poté
odeznívají. Pomocí těchto technik se
odstraňují překá:tky prutoku energie,
usnadňuje se prutok čchi a krve, což
posléze přiná!í uzdravení. V tradiční
čínské medicíně se říká, že čchi jde vždy
tam, kam směřuje mysl, a že krev
následuje čchi. Na Západě říkáme, že
se zlep!uje oběh.
Význam silného a řízeného toku
---
lehl mužeme pozorovat na osudu našich
vudcu. )e-li prezident silný, Je silné také
jeho čchi, jeho nazory Jsou tádané, mus1
se potýkat s krizemi a podporuJe JeJ
mnoístv1 spolupracovníku. Nezáleží na
tom, s Jak velkými tě.tkostml mus1 zápa
sit, on Je zvládá, protote jeho čchl je ak
tivní a směřuJe správným směrem - Je
silná a vitální. Kdy:t vlak později náhle
zjistí, le se mu nedostává sll, stane se
lasto stínem svého dfívěJšiho já - jeho
čchl jej Již dále nepodporuje a Jeho
dosud zdánlivě nadlidská vitalita se
hroutí. Něco podobného se děje při
odchodu do duchodu. Jakmile ptestane
me chodit do zaměstnání a nikdo nás
nepotřebuje, muže to znamenat
hluboký pád, protože na!e čchl selhává
a dále nás Již nepodporuje. Abychom se
uchovali při zdraví a dokonce I při
:tivotě, musíme pracovat méně, ale
neoddávat se nečinnosti úplně.
Se stárnutím a ztrátou síly souvisí
mnohé chronické zdravotní problémy.
jak stárneme, zmen!ují se naJe zásoby
čchi a zvětluje se náchylnost k problé
mum souvisejícím s celkovým oslabením
nebo s předchozími zdravotními
potfžemi z minulosti. Naši slabost Již
nevyrovnává přebytek přirozeného čchi,
z něhož jsme měli prospěch v mládí.
Abychom mohli žít déle a těm se
dobrému zdraví, musíme se zaměřit na
stav a na posílení své energie čchi, své
životní síly, a udržovat v rovnováze jin
a Jang.
I <; 9
N A H O R F Obrázek ukazuje povrchové třenf
kůže v oblasti očnf jamky.
E ..... I F I ..... I� '"T""' - H N J K Y
A I � E S J I Y
Vttlu kapitule j\UII In'ťtlem· nejdlildittfj{í ltlelml teclmik}� které puulí�·ají
mmlip11l11 i \ tiÁIIffť\1/:!'imi 1�1}' J.. du.mlt
:m· lt�·ebn eiiO efťl.tll jinyd1 tet lmiJ..,
\tťjll� jaJ..u po.IJ..atc'.'<U"' ft•thmJ.. hltll'tm ll, Jf n·llce m11uhu Z hletflska lťtl'}
\ť pri\111{1/Ci mt tuda mli potllt• pt1 it•fltul'tl \lt/1'11 tl ullt'ltiiX 11lni. I\' a pf. J.. /ť{mi bulnt1
I' IJt•drmi ubhl\ti tati \ť c•il\to I')'IIJíl'tÍ mc:tudtl .tlaJ..11 11 m·ulném", J:.terti je zl'lti<tl
1'lwtl11a k 111 ulm ni fuc•tiJmi ,, J..fdi n• "'"Ir' ll. Mt'li ttyfl m·jt'a\tt'ji IJ'IIlíwmé mc•totlr
patfi· 1 MttoiiA 1'0\lu um ruo 11 \UJ ' lili"'' 2. �fl lOtH 11 '"l ' uvoL�r"'J
l. Mll Oll\ I'U�I fi'O\',\ -1. MIHli I\ \ll Rllll\�0\'\
M i l O !> \ 1' 0 \' R C II O V l i i O I 1 A 1\ L \ I fU. N I
Pri teto tl'\hnitc � ')'konává jl'mný krou
živy trt.'ti pohyb z .. 1 mirnťho tlaku a to na
mal(' obla\ti klt>c, \' idc.ílnim připJdi:• ,t\1 2, 5 mm v prúmi:•na. KuJní puwl'il je prl
tom jl'll mírni:• prohnut}·. l l.tk w J>rUv.ldt
prosttedníkcm nebo ukazovaC::kem po
depřeným pakcm, ukazO\iH:kem nebo
prsten11\l'lll Každe \tlaC::l'nt a kruhovy pohyb \l' poť'itá J.lko Jedna doba l 1nHo
zpu\Oix•m \C Wd}· lxxJ ma\ínt(e t;Okrát ill l OOkrát, p<xJic toho, jak.: oncmcxnl'nl \e
lťc:'í (při del�ím nebo hlubok�m onemoc
nC:ni vícckr.it, při novém nebo povrdlO·
vťm mén�) \ místě tlaku by měl pacient
dlít lehk� trnutí a podráždění. Svědci to
u tom, že léčba vyvolává změny ve vnitr
nkh orgánech doprovázených odpovt·
d.1pum zvý�ením těle'>nych funkcí
• 1 odolnmt1 vuc'l vliv(un, k.teré by mohly ZJ>ll\ohit nerovnováhu.
VyJ(me(n� ucinná Jl' tato techni l..a
pri zlt.•p,ovalll krevn1ho občhu, a to nejen
' \llmotn�m m1stč tlal..u, nybrž v celem
org.uli\mu l lak na kuži muic být jen
,1,1by nl'l>u �iln�. záleží ' idy na konkrét
ní \ituaci Např. v prípadě sllnčjSího nebo včt�1ho Clovčka nebo pn akutním či
novč vzniklém onemocněm pou.livá léCi· tel sihleJ\1 tlak, který má tk.lidňující efel..t.
"aopak u člověka slabSiho nebo menSího
vzrustu nebo při chronickém C::i déletf\a
JlCim onemocnění se používá slabSí tlak,
ktery má tomzační efekt.
V�eobecně vzato se metoda tlaku
a trt.•n1 používá k vyrovnávaní nerovnová
hy jln a Jang v meridiánech. je to vyn1l..a
jic1 metoda, která dokáže posll1t při
'>labo'>ll nebo ziJidnit ph přetízení (odstra
i'luJc překrveni) a navodit rovnovahu lai
kové v}·mčny jako celku. Ttem proti
I 6 O
�měru toku v meridiánu je zklidňující,
tření po směru toku v meridtánu naopak
tonizující technika.
M L T O D A T L A K U A U V O L N t I
Při této metodě stlačuje léčitel kožní po
vrch prsty hluboko do podkožní t káně.
Poté tlak prstu uvolní, avšak prsty zú
stávají i nadále v kontaktu � kůži a zleh
ka na ni tlačí. Každé stlačení a uvolnční
se počítá jako jedna doba, každý bod se
stlačuje 50krát-100krát v závislosti na
povaze onemocnění (při delším nebo
hlubokém onemocnění vícekrát, při no
vém nebo lehkém méně). Léčitel vykoná
vá tlak kolmo na střed bodu, aby dosáhl
co nejlepších výsledků, tlačí se špičkou
prostředníku, avšak nikoli nehtem . Chce-li léčitel ovlivnit jin nebo jang,
muže směr tlaku lehce změnit ve směru
A K U P R I 'i U R ,\
Hlubší stlačení vyvolává v tkáni stah
a zklidnění, zatímco uvolnění zpusobí
roztažení tkáně a vzrušení. lllubší tlak
ovlivňuje substance ťing a mírnější tlak
zase wej.
Tato metoda akupresury je nejúčin
nější při ovlivňováni zjevných příznaku
nemoci. Využívá se k zastavení zvracení,
zmírnění bolesti, omezení pocení a zásta
vě krvácení. Vhodná je rovněž k léčbě
svalových potíží.
M E T O D A P O K L F POVÁ
Používá se prostřední prst a začíná se
2,5-5 cm nad bodem. Léčitel rychlými
pohyby klepe na kožní povrch v místě
akupresurního bodu. Tlak, který tato me
toda vykonává, je povrchový, nejde do hloubky. Na každý bod se poklepává při
bližně l OOkrát.
nebo proti směru toku v meridiánu. Tlak Při této léčebné metodě vzniká tření ve směru toku tonizuje, neboť substance a teplo a zrych luje se látková výměna.
pak protéká meridiánem rychleji. Tlak ejčastěji se používá k tonlzaci a posíle-
proti směru toku zpomaluje průtok čchi ní těla. Pomáhá rozptylovat chlad a od-
v meridiánu a tím zklidňuje. straňuje překážky průtoku energie. Velice
I 6 I
VLEVO Metoda tlaku
a uvolnění použitá
na meridiánové body na zádech.
K A P I T O L A \ E r A
V} hodná JC /l')ména ph bolc\tech vyvo
lanfdt m't.lostatkcm č�.:ht.
)l>dnou 1. lélcbn}ch metod tradtční
tímké medtcin) ll' poil'hcwání. Útinku
Jl' prmtredniltvim tc·pl.t ' zntkajidho
holením byliny pel} t'lku černob)'lu IArtc•mnill ntl;�clm) tl.! lětt•bm· btxl)'. I tuto
ml'ludu l1c tl.lhr.llht .tkuprl'\Uruu, ktcra Jl'
tl.tprmto betpvCná, t�llírmo polehm-.íní
lllU\Í pruv,ídčt \'hly /J..u�l'll}' I( 1tl'l, .tby � pkdt"lo pup.ílcní .1 1. lll'J plynoudm kom·
phJ.;.tdm, prtú:ml 1 .. 1 urltt}\h okolno\tÍ )l'j
nelll' pou}ít vi'tl>l'ť.
Poklepovou ml'tmlou \l' provokUJÍ
nt·kwrť tkA1iío\.ť Jl\l'(h,lni"ny, tt.tpt. v\th.'h.lv.íní vody. l'ou]i,·a w proto např. k hl 'tanoní pruJillU u d(lti, ktt•rc j\ou vít:c
uhruil·n{· 1\·ý�l·nynu ztr.ít, uni vody do \tUhll'.
Kromť toho \l' poklepov,í mt•tcxl.l poutív,í k omt•zcnl wl-dční .1 k fO/I>t}·lcní
íaCanku proc hl.t!l'lll, Zl'Jilll'll,l pokud n•dl' k tllll'lliOC lll'll Í.
f JJ U J ) J \ \; 0\\ �.fl i O D \ ---
I ři v)·�c zmínl'mť metody obvykle \tal'i
k do\Jícní h\. •bnťho efektu. Pokud v\<� k nt• ni v) ,Je dek U\flOkojivý, lze nťkterou z nidt kombinovat s mcridiánovou me
todou, Jhy w dO\áhlo vyrovnání jin
a j.lllg ,. tťlc. Vyvážení jin a jang zna.
mená, }c \l' mmí ll\'l'\1 do rovnováhy
,·n(lj\ek i vnitřek, horké a chlJdnc a ne
dmtatcl.: i prcbytck. Lze to chJpat jcdno
du\c tak, ie léčitel zkou�1 od\tranít
prctih-ni W. nadbytek) z určité ohla\ti ne
lx> obnovit Její funku pn mlahcní (\u, ncdmt.ltek).
�lcmh.ulo\'iÍ metoda pou/ívá k do\J-
icni účinku kteroukoli\' ze tří zmínčn�'ch
metod. Lc.'-<'itel uží,·á prostředníku nebo
palce, kter)·mi pohybuje podél meridiá
nu, pouiívá buď tření a tlak, stlačení
a u\'olnťní. nebo poklepovou technil..u.
Mt'ridiáno,·á metoda silně ovliH,uje tol..
\Ub\t,utcí ,. meridiánech a upravuje J in
tl j.lllg \ tčh:
1 .. 1 uťclcm ziJidnťni nebo cx.lstranční
pretlll'lll \l' lťťitcl mute pohybovat pod(ol
meridi,lnu proti tol..u \ub\tand v pri�lu�·
n(•m k,l n.ílu a tím tok tpomalovat. :--:a
OIMk po\ilovat l'i tonizovat mute tím
zpu\olx•m, ie \e pohybuje ve smťru toku
v mt•ridi,ínu a tím tok zvySuJe.
'\apt. dráha tlu\t&ho střeva prochází
z ruky přes rameno do hlavy. K posíleni r.1mcne by mčl léWcl začít s tlal..cm n.1
lx><.lf na nKe, a poté by se mčl pohybo .. at podťl meridiánu \mčrem k ramena Ve \kutcť'nmti vSak léčitel velmi pravdepo
dobn(• vykonavá pohyb obc."ma smčry,
,thy do\ahl vý\lcdku. Pokud pacienta hola
r,uneno, Jl' to pravdťpodobnč dusledcl.. jak ptetaten 1, tak a oslabení. Akuprc\u
mta proto musí pou/11 jak zklidt'IUJICI tc<.'hniku, aby snížil přetížcm, tak i techniku tonilliJÍCÍ, ab\ odstranil slabost fť· Jo \JnH> rozhodne, co z toho použije a co jako nepotrebnou léčbu odmítne Orga
nhmu� má vzdy tendenCI regulovat se
vlastními ilami, a pokud to jde, dosahne
rO\IlOVáhy a lability.
Při pouilti meridiáno\'é teorie se nám
nabízí nčkolik zpusobu, jak tonizovat ne
lx> z1Jidf1ovat. Známe tn Jangové mcridiil· ny, kterymi protťkaj1 substance 1 rukou do ramene, a to na Ieve 1 na pravé st rané
tda Akuprcsurista mu1e tok sledovat
a \tiJtovat body podél těchto tří mcridiá-
I 6 2
nů měrem od ruk) 1.. rameni, a ttm prou
dění v meridiánech posilo\' a I . Při slabo -
li ramene se tato oblast posílí jestliže je některá oblast postižená ja
ko celek, např. když bolí celá hla\ a, pak muíe akupresurista stlačovat bod} na obou stranách soul'asnť smčrcm dolu proti toku substancí ve třech jangových meridiánech a tím zmíriiovat napčtí, které bolest hlavy vyvolává.
P R ůTOK V M E R I D I Á N l· l l
Znalost směru toku substancí v meridiánech je velice duležitá. Pamatujme si, že
stlačením bodu ve směru toku v meridiá
nu průtok podporujeme, zatímco tlakem na bod proti směru prutoku proud zpo
malujeme. měry proudění v meridiánech jsou následující :
• Ve třech jangových meridiánech na ruce směřuje proud od rukou k hlavě. • Ve třech jinových meridiánech na ruce směřuje proud od vnitřních orgánů v hrudníku směrem k rukám. • Ve třech jangových meridiánech na
noze směřuje tok od hlavy k chodidlu.
• Ve třech jinových meridiánech na noze je směr proudu od chodidla k h rudníku. • V jinovém meridiánu plodnosti (žen),
který prochází podél přední střední čáry,
směřuje proud od hráze (oblasti kůže mezi řitním otvorem a šourkem nebo zevními rodidly) k bradě.
• V jangovém hlavním meridiánu (tu) procházejícím podél zadní střední čáry směřuje proud od kostrče do horního rtu. PomAMKA: V obou posledně jmenovaných meridiánech směřuje proud vzhůru.
I 6 3
,\ K U I' R r -; lJ R t\
\tf. R I D I \ N O V Á
\l f T O D A : Akupunkturista se
prostřednil<em nebo
palcem pohybuje podél meridiánu,
používá přitom tlak a tření, tlak a uvolnění
a poklepovou techniku.
NAHORE Jangová dráha
na ruce.
K ,\ I' I T O L r\
K léé�m nejrůzn�jšich chorobných stavu
na zíldadě principu jin a jang. tonlzac�
a zklidnfni apod. �� vyvtltl• rozliéne
návody, pravidl.s a tipy. Mnohe n�moci
jsou komblnac1 p1etilt'nt a O\labeni, coi
od l�éltele vyuduj poudt1 kombinace
technik, 1by do�1hl kýttnl' rovnovahy.
+ Je ll třeba v1ce tonizov.st nd
zklidnovat, můte letitel pfistoupit
k vícenasobnemu stl.séovanl meridlanu
ve sm�ru proudu a m�ně proti směru. je
ll zapotřebí sp1Se zklldnim nd tonlzace,
pak muie lélitel postupovat opačné -
proti směru proudu stlaluje v1cekrat nez
po směru Napr. prl bolesti ramene vyvo
lané sp1�e pretilenim ne! oslabemm je
moine třikrát stlačit kanal jang proti
směru toku a jednou ve směru toku
+ Lze také pout1t Jiné pravidlo, kdy léll tel stlali bod ve smeru toku devětkrat,
aby tonizoval, a pote Jestkrat proti
smfru. aby zklidnil.
• Podl� jlneho pravidla \e u muzů dosa·
huje lep$ích vysledku tehdy, kdyz s�
nejprv� poullj1 meridlany na levé straně
těla .s teprve potom meridiány na pravé.
U ten je tomu naopak, nejdf1ve se maj1
poui1t merldl.my na pravé straně a poté
na levé Dúvodem je to, !e mull se pova ·
:luj1 vieobecn� za v1ce jangové a na levé
straně se predpoltladá rovnfl pfevaha
jang Naprotl tomu ženy se pova.tuj1 za
vice }lnové a pfevaha jln se ptedpokláda
na pravé straně.
• Podobně existuje predstava, í.e lélba
na prave straně těla ovlivfluje vice krev
a léčeni na levé straně v1ce ovlivňuje
c!chl
• Dal!.1 pravidlo mu.teme vyu.t1t k navo
zem rovnovahy mezi jin a jang pri jejim
naruSení, a to pomoc1 meridlánové meto
dy Např. pozvolné a silné stlačeni bodu
zklidňuje, zat1mco rychlý a lehký tlak
tonizuje.
• Meridianova metoda se často použiva
k léc!ení setrvalých, úpornych a zavaznych poruch rovnovahy. tasto se např.
vyut1vá k leébě ztuhlosti a bolesti pi'i
kloubn1ch zanětech.
• Obecn plati, te tyto zvlaUní tKhniky
není nutné pout1vat, abychom dosáhli
dobrych vysledku. Byvaji v� k ulitečné pri tets1ch pripadech. Tehdy je treba
tato pravidla pout1t, abychom se dopra·
covall k léčebnému efektu.
I 6 I
D A L M_ E
í L E B N 1� l N I K Y
romě ltyf dří1·e popsaných lélelm}'tll metod se \'Šeobewě pouJíl'tÍ také metoda pěti prvkti. Podle tt>orie tradiční tínskť lllť'didny odrái.ejí \7titftll or:�dny slolité 1•ztah1' nezi zcíkladními prvky - Dřťl't'lll, Olmbn, Zemí, K01·em a Vodou. Lnáme ttyři
llla171í dmlly těchto l'ltalni. K lltli'Ozmí r0\'110\'tÍity mezi nimi se pouJmí komplex11í akupresumí systém, kteri poulíl'á tfi nlt'tmly mcmipulace. Poclrvlmy popis poshtpll zacllcízí mimo rtímec této kapitoly, ve stmtnosti vsak zmitime alesp01i nt'kolik daHícll metod.
Lnáme množství dalších a kupresurních
léčebných metod a technik, které se po
užívají při specifických onemocnčních:
• Léčba tlakem a rozevíráním na obliče
ji a hlavě, tlak směrem k týlu. Používá se
při bolestech hlavy, závratích, žaludeční nevolnosti a zvracení.
• Tlak palci podél páteře směrem dolů je zklidňující technika využívaná při �ky
tavce a zvracení. ejprve se tlačí na pravé straně hrudní páteře podél meridiánu
močového mčchýře směrem shora dolu. ahoře se tlatí jen zlehka, dole pak sil
něji. C.elý postup se poté opakuje na levé straně.
• Při místní technice se jedna dlaň přitlačuje druhou na postižené místo a jemně
se jí potřásá. Tato metoda odstraňuje bo
lest a zlepšuje krevní občh. je velice vhod
ná při problémech s kolenním nebo
ramenním kloubem. • Další technika využívá tlaku na akupresurní bod společně s rychlým pohy
bem do stran. Ncjprve se tlačí hlouběji, pak se tlak zastaví a rmtem se rozkmitá.
I 6 5
VLEVO Při místní technice
se na určené místo lehce přitlačuje jedna
dlaň druhou
za jemného třesu.
VPR.\VO Sevření a vytažení
kožní řasy se používá často za účelem
zlep�enf krevního oběhu v blízkosti
chronických chorobných dějů.
K t\ I' I T �) L A . F. . T A
rato metoda w poutiv.i pri tánčtech kloubu nebo ru;mých lxlle\tcch + J ína metoda vyutívil mtre bodnutí palcem nclx> rínym pr\tl'lll primo do IX>du, aby \e do'lt�hlo tmirm•ni prl'111ení
svalové ko'lll'tnl \OU\tavy (pri hole\tct h mčkkých tkání). Pret11en1 '>l' l('<.í n.1 jin(•m místě, ne1 je mi\tO JX>'>titenc•. lt�to metoda se obvykle provad1 pte'l �tlty, protože
při pouzlti ptímo na povrch kute je přím bole'ltiv<i. Pomčrnč Ca'lto '>e prí ní
používarí body H dráhy žaludku (líangčchiou) nebo bod 8 dráhy srdce (�ao-fu),
podle toho, jaká ohla�t je postižen<i, nebo obecný zvláStní bod pro podvrtnutí niou
šang-sue (ettlívy bod as1 I cm stranou od bodu 10 drahy tlu\tcho ')trcva (Sousan-li) na �tejné straně těla, kde re bolest. • jiné body na mce (bod 8 dráhy srdce),
pod nosem (bod tu 20) nebo na noze
(bod I dráhy lcd\ín) 'le použ1vap pro první pomoc \ prípadě mdlob nebo 7.trá
ty vědomi \ dusledku poraněni.
• Metoda sevření a vytažení malého
okr<; ku kuže - obvykle 1 OOkrát, se často
využívá jako pomoc k zlepšení krevního
oběhu v sou<;edství chronických pro
blému.
• Při dam metodč používá léčitel tlal..
oběma palci podél krční páteře a poté
zevně k vrcholum ramen, aby zmírnil
ztuhlost a bolest šíje. • Užite nou technikou je nalezení a stla
ccní Citl ivých bodu v bhzkmti místa poranění nebo onemocnění. ryto body se
považují za specifické léčebné body v tčth případech, kdy nejsou známy akupre
surní body nebo meridiány. Ríká se jim
body "A-š"', což doslova přeloženo zna
mená "Ach, tak je to správné!". jako poslední uvádíme příklad specific
ké léčby určitého onemocnění, kdy léti
tel tlačí oběma palci podél celé páteře
po obou stranách kromě oblasti šíje. ·1 ím
to zpu obem lze snížit krevm tlak.
I ó 6
U Z r N É L É E B N I=: A
R N f IV\
p s í
l Y
Mnozí pacienti se obcímj1 jehel, a proto odmítají akupunJ..tum. Pro tako1·é je nejlepším ře{ením akupresura. Kaldý pacient nebo jel/o phtd St' 1111ile 111111c'it 1yulíl'llt 1111101\tví aJ..uprťwnucll bodu l'llodnýcll pro clolluíci hH'/11. V teto
kapitole nalewete sewam m1ktery;d1 ulitdll)'t ll lt!telmýcll postup/i. U1·1itlmw pmue o/Jewé umístění bodu. K lllliťlťiiÍ přemé pvlolly ko11krétm?w bodu 1')-lllt•clejtt• proft'\iOIItlilll pomoc zk11�enél10 léčitele.
O V L I V t I M �. R I D I A U techniky mnohokrát přinc\ly zmírnění
bolesti, uspíšily uzdravení atd. I mpiric-Především je vhodné vědět, jaké meridiá- ký systém spoťívá na lku�eno\tech. ny jsou užitečné pro některé obecné sta
vy. ěkdy je jeden meridián užitečnčjší
než jiný, i když oba teoreticky postihují
stejnou oblast nebo problém. K tomu,
abychom zjistili, který z nich je vhodněj�í a zda dosáhneme požadovaného vý
sledku, můžeme provést jednoduchou
zkoušku. Někdy je nezbytné použití ně
kolika technik. Nejlepší cestou, jak posou
dit úspěšnost, je cesta zkušenosti. Tyto
Léčebně muíemc využít vSechny me
ridiány a to nejen 1.. léčbě organu \ousta
vy cang-fu, ale také 1.. ovlivnění oblastí, jimiž tyto meridiány proch<izejí. apř.
meridián plic muže také létebně ovlivnit
paži, meridián žaludku obličej, meridián
močového měchýře záda atd. a další
straně naleznete seznam hlavních meri
diánů a chorobných stavů, které \C pomo
cí jejich ovlivnění dají léčit.
I 6 7
VLEVO Tlak na nouzový bod mezi nosem a rty se používá k oživení při
ztrátě vědomí.
K :\ I' I T O L A $ !: .S T A
M � R I D I \ " Pl l{ ( l l ) Léčí astma, kaiel, kožní vyr.ízky
alergického původu a celkové plicní
ne moci.
M E R I D I Á N Z A I U IH . U ( � I )
Léčí nemoci nohou, obrny
obličeje, žaludeční nevolnost, zvracení, bolesti
a onemocnění žaludku.
M E R I D I Á N S R D ( I ( lt ) Léčí nespavost, duievní
problémy, anginu pectoris ·a buJení srdce.
M l R I D I Á N
M O C O V e H O M E { II I' R i ( l H ) Léčí akutní bolesti v bedrech,
ztuhlost šije a jiné nemoci krční páteře, potíže s močením Jako
např. zhoriené ovládání močového měchýře.
M E R I D I Á N O S I!I H (' N I K U ( I' )
Léčí žaludeční nevolnost, citová pohnutí, jako úzkost
nebo netrpělivost,
a anginu pectoris.
M E R I D I Á N P I\ E D N I \'1 1\ t. D N I ( l l '1; ) Léčí kýly a menstruační potíte.
M E R I D I Á N ) A l L R ii i V )
Léčí křeče doprovázející menstruaci, oční nemoci, bolesti hlavy, nespavost,
vysoký krevní tlak, duševní a citové problémy, jako je podrážděnost
a hněv.
Podle tradiční čínské medicíny JSOu jatra řídícím orgánem a zajiHujf hladky pohyb
čchi. Zablokování jater vede k citovým hnutím, jako je hněv,
a k tělesným potížím, napt. vysokému krevnímu tlaku.
I 6 8
\t l R l!l t.\s urzt•o ( H ) Léčí prujem, nepravidelnostl
menstruace, svalové bolesti a bolesti břicha.
M I R i l> I A S
I I 'I K [ H O \ I R I \A ( \ 1 )
Léčí ztuhlost !ije a jiné nemocl krční páteře
a chronický prujem.
M I I U O I A N l U l \ I � ( I. ) Léčí bederní oblast, astma,
bolesti kostí, chronické
nespecifické bolesti, např.
svalové, celkovou únavu a změny vyvolané stárnutím,
stres a nemocl ledvin.
Podle tradiční c!ínské medic1ny jsou ledviny zásobnfkem
vrozené energie.
M I ll J l) I Á N í' I l C N I K l ( (, 8 ) Léčí migrózní bolesti hlavy,
ischias, bolesti žeber a bolesti při žlučových kamenech.
M I K I D I � N I I U \ l F I ! O \ 1 1\ t \A ( 1. 1 )
Léčí zácpu, průjem, bolesti hlavy
a onemocnění střeva v!eobecně.
M I R I O I ·\ '1 Z \ ll 'l l \ I R ! I> S l (ll-) léčí onemocnění páteře, jako je ztuhlost a bolesti v zádech.
M I R I !l l \ '1; t R l 0 11 1\ l \\ ( L ( I \\)
Léč( bolesti oční jamky, oční nemocl, bolesti dásní, bolesti lokte a pocení.
P R I K L A D Y P R A KT I C K Y
P O U 2. 1 T E L Ý C H B O D ů
jinou cestou, jak využívat a kupresuru,
je naučit se, co který bod dělá. Léčitel
má potom možnost vybrat si takové
body, aby se dostal k požadovanému učinku. Následující příklady často po
užívaných praktických bodů ukazují,
jakou šíři nemocí lze akupresurou léčit.
• Ll 4 CHE-KU, OOD DRÁHY r Lus·1 t.Ho
S 11U.VA {"SOUSI:.D I ÚDOLI")
Používá se při bolesti lokte, třísel a dolní
části páteře, při potížích se zdviháním
paže (onemocněních ramene), zánětu
vedlejších nosních dutin, závratích, huče
ní v uších, menstruačních křečích, k vyvo
lání porodu a při bolestech střev. Mimoto léčí bolesti hlavy, potíže s kr
kem, nemoci vedlejších nosních dutin,
bolesti zubů, nemoci obličeje, úst a krku
UPOZORNENI: použití bodu che-ku je nepří
pustné během těhotenství.
+ Ll 5 jANG·SI, OOD DRÁHY nUsrtHO
ST1U.VA (" POTOK jANG")
Používá se při nepravidelnosti srdečního
rytmu a bušení srdce. + 'IW 17 1-fl.NG, BOD DRÁHY T1U OHltiVACÚ
{"0CHRANNÝ vtrn") je vhodný při škytavce. + P 6 NEj-KUAN, BOD DRÁHY OSRDECNIKU
{"VNTT1l. 1 BRÁNA11)
Používá se při angině pectoris, nepravidel
nosti srdečního rytmu, rychlém bušení
srdce, nevolnosti na cestách, nespavosti,
žaludečních křečích, bolestech kolenních kloubů, ztuhlosti šíje, astmatu a také při
většině onemocněních trupu, zejména
pokud souvisejí s horním ťiao. Je to dal-
r\ K U I' R I. S U R A
ší bod vhodn}' při škytavce. Kromě toho
je to bod relaxační.
+ ZVL\SThl BOO 101.J-SA,G-S0E (11000
POD\ RTNUll" - 1 CM STRA 'OU OD Ll 10, �OU·SA.�-U OODU DRÁtl\ lll.SfŮIO STIU:VA)
Tento bod je vynikající pro první pomoc
při všech menších poraněních a bolesti. Podporuje cirkulaci (pohyb čchi a krve),
tlumí bolest a uzdravuje. UroloRNr.Nl: použití tohoto bodu je kon
traindi kováno při silném krvácení.
+ ST 36 OU·SA ·l l, UOD DRÁHY ? .. A l UDI.:U
(11PO< ll OD 1 �I Mll ") Cou-san-li je bod používaný při mnohých potížích. Pomáhá posílit tělo jako
celek. Lze jej využít při bolestech nebo oslabení žaludku nebo bolesti kolen.
Rovněž při dlouhodobé léčbě bolestí na
hrudníku a srdečních onemocněních. • UB 57 L:cmNG-SA BOD DRÁHY
MOCOVtllO MECH\'>�t {"PODPERA HORY")
Tento bod umistěný uprostřed lýtka je vy
nikající při bolestech svalu a všeobecně při bolestech vyvolaných přetížením
a nadměrnou námahou. Používá se také
při celkových bolestech doprovázejících
např. chřipku. + TU 14 TA-CUI;J, BOD IILAVNI DRÁHY
(11 VELK9 OBRATEL")
Pomáhá při tlumení bolesti kostrče po
úrazech nebo poraněních. je-li tento bod
velmi citl ivý, měla by se vyloučit její zlo
menina.
+ U 15 T'IE -JO, BOD DRÁHY TLUSTIHO
ST�.EVA ("RAMENNI KOST")
Tyto dva body na každém rameni lze stlačit na dobu přibližně pěti minut před
léčebným výkonem za účelem uklidnění
a relaxace pacienta. Účinně zbavují tělo
emočních a tělesných traumat a stresu.
I 6 9
DOl l Léčení bederní
páteře a bolestí v bederní oblasti.
VPRAVO Léčení bolestí
v bedrech na horním úseku páteře.
I� N E /V\
f- I L 1: r
"'"" E N Í
Ypuu}iti akuptóll')' pri\tuplljťmt• ta\tu, dtame-li létit 11rlité OllťiiUXIlělli. Pro Jwldo11 fltmoc emtrtji 11rčitť \lltltlnu puulitt'111é botl}; jejicltž pro\třetiltich·im
mulť/1/t' do\ciJuwllt tílťl} /d, Jt' un·rlt'IIO nNwlik nejběiněj�iclt:
8 0 U S I 1 \ D O L N I ( \ 11 1 1 z,\1)
A P O l i J I \ P\ I I� R I
• Pouw r 11om K i tdhll·'>i, U B 60 kchun-lun
tlačte tyto d\'a bod)" 8krát aJ 9krat trha· ,·ým pohvbem. Bod} le11 mezi AthlllO\'OU \la<:hou .1 kotníkem. L7l' Jl' také �kr.íl>.�t (HO\tředníkem
Pm .. lu r nul>\ I U l -l ta-čuej. JL. I S ja-men V)·hledejte Cltlív}· bod llll'Zl těmito dvěma body na horn1 paten
8 O I ISI P � I S Y ' D R O �I U K M � PÁ I ( H O f U I l U -----
J>ou7J J c uoov: zvlá�tní body (Wu chu �· - bod)' pet1 prstu). Zatlačte na tyto body nehtem, aby\te lll1lrnih bolest. jsou u m ístěné na pal<:l<:h. Uchopte palec palcem a ukazO\'áť kem a nehtem zatlacte mezi pn·mm a druh}m kloubem palce na obou stranách. Za stálého tlaku nehtem krutte po\tlleným prstem, rukou, zápěstím nebo palcem u nohy, dokud bolest neustoup1.
a zatlačte. I l.ICte \i 11.1 krk a \Oll· [> 0 I f 7 1· S V A Z Y časně vykonávejte 1-.rouzl\y pohyb pánvi. + M07'\\ Jl 1 '"r U B 2.i \erHu + BODY \ 0(1\1 J \M( I : horn1, \třednl a dolní ťiao.
POU71 1 C UOI)\ : Ll 1 3 Wu-11. Pri potízích s vazy u kteréhokoli kloubu tento bod stlačte a uvolnetc. Sevřete horní čá�t paze a tlačte na oba body na kaz-
I 7 O
NAilORf Bod Ll 4 che-ku lze použít k léčení
nachlazení, alergií a bolestí hlavy.
dé paži. Vždy je stlačte a uvolněte na dobu dvou až tří minut, dokud bolest neustoupí. Tato léčba je vhodná při poraněních, jako je např. podvrtnuté koleno. Pokud se jedná spíše o svalové zranění, pak použijte bod UB 57 čcheng-šan.
B O L E S T K D E K O L I P O D I!L M E R I D I Á N U
r\ K U I' R I ;\ U R ,\
Bod stlačte palcem a opět u\'olnNe, dokud bolest ne\) mizí, ob\) kle to tr. á dvě až tři m mut). Léčbu pro' ádť1te udy na té straně těla, kde ctttte bole�t
S PAT � T R Á V L
(s nachlazeným břichem)
+ Po 11 1 1' OOOY: třete povrch kuJe krouživými pohyby ve \měru hodi nových ruciček okolo pupku as1 3<X>krát. lato metoda posiluje trávení a pomáhá Jak při zácpě, tak prujmu. je vhodná i při celkové chronické \labostl. Zahřívá okolí bodu tan-tchien a napomáhá vstřebáváni látek ve střevě. Podporuje rovněž pohlavní orgány a hormonální \OU· stavu a pusobí tedy jako lék proti stárnutí. Cím rychleji běží svět okolo nás, tím rychleji také \tárneme, tato léčba nám pomůže zpomalit a vrátit svuj život do rovnováhy.
• Poullrt oooY: body zvané bystřina Su + BooY OKOLO ot. 1 JAMKY: horní ťiao, postiženého meridiánu - TW 3 čung-ču, střední ťiao, slezina a žaludek. Sl 3 chou-si, UB 65 Shugu, ST 43 sien-ku, G B 4 l lin-čchi, LJ 3 san-ťien, LV 3 tchaj- P R UJ E M čchung, - 7 šen-men, S P 3 taj-baj, L U 9 tchaj-jtian, K 3 tchaj-si a P 7 ta-sing. Stiskněte a uvolněte příslušný bod souvi-
+ Pouw·10 OOOY: Tenguv bod - zvláštní body čchang-men ("Brána střev"), kan-
sející s meridiánem, dokud bolest ne- men ("Brána jater"). ustoupí.
SVALOVt B O L E S T I
• Pouzm BODY: U B 57 čcheng-šan. Tento bod leží uprostřed zadní plochy lýtka. jeho stlačením se tlumí všechny druhy svalových bolestí kdekoli v těle. Použijte běžnou akupresurní techniku.
CHRONICKÝ PRŮJEM
+ Poullrt OOOY: kroužením ve směru hodinových ručiček třete kůži okolo pupku a bodu tu 4 ming-men na zádech. Chronický průjem je obvykle příznakem nedostatečné činnosti a ochlazení sleziny a ledvin. Tření okolí pupku a bodu tu 4 ming-men oblast zahřívá a tonizuje.
I 7 I
NAIIORE Léčba svalových bolestí
za použití bodu UB 57 čcheng-šan.
VPRAVO Léčení ,.zmrzlého
ramene".
A L "" Í 1 T :Z E U R N í .G É y_, = B N J� U P Y
Akuprcsurvu jt• molnu lťt'it t11ké 111 rdt·mr {tl\tt', ale IÍpomť zdrm"Otní problem}.
8 O L 1 S r I \ t R \ \I I ' O
(také ztuhlé rameno, omezení pohybu, "zmrzlé rameno")
• Poulit r nom: tien neboli lxx.ly ramen
leží na obloul..u \ bhlko<.ti ralll(.'lle: zvl.í\t
ní bod ťien-čchlen (tnam> t.tké Jako ťian
nej-ling, bod Ll I S ticn-Ju, \1 9 ťien-éen,
TW 14 tten-hao.
Použijte techntku \tlaéenl a uvolnt'ní ve
sm�ru hodinovy<.h ruélť.ek. Rameno se
uvolni a paCient bude moo zv<.'ť.lnout palJ.
+ BoDY m.:or o ocr-.1 J \\ik\ : horní ťiao,
tlusté sttevo, plíce.
+ Lze také pouzít jakékoli místnt citlivé
body a-š'.
H E M I P L E G I L
(obrna jedné poloviny těla; bud' celé, nebo její části)
• Pouurr oooY: LI 3 san-tten, l l 4 che-ku
a Ll 5 jang-s1 jako hlavní body. Pouiít lze
také Ll l l échu-čch', GB �4 jan-gling
čchuan, GB W suan-čuang.
+ Poulívc1te lxxty na zdravé polovině těla.
+ BOO\ OKOLO OCl\! JAMKY: horní, Střl'd·
ní a dolní ťiao, záleží na tom, ktera čá�t
těla je postižená.
N A C I I L A Z E f
P�l VSECH ORUZICH A I I LAZE f
+ Pou?ll � BODY: GB 20 feng-čch', U 4 che-ku, ST 36 cou-san-li.
P�l PLJCNIM Pl'tEII AATI (HOREťKA
A BOLESTI V KRKU)
+ POUli l � BODY: přidejte ST 45 li-tuej,
P 6 nej-kuan.
P�l VELK�M Pi'tEHAATI (HORECKA)
+ Pou7J r� nooY: přidejte TU 1 4 ta-čuej,
aby se odstranil přebytek tepla z jangove·
ho meridiánu a ST 36 cou-san-li, aby se horečka nížila a teplo se z těla uvolnilo.
P�l P�EHI'u\T( VYVOLÁVAJICIM
BOLESTI V KRKU, ZÁ PU A SILNf.
2LUTOU MOC
+ Pouz.rrt BODY: přidejte K 3 tchaj-si.
Pi'tl VELMI SILN! BOLESTI V KRKU
+ POUliT� BODY: přidejte Liv 3 tchaj·
čchung.
+ BODY OKOLO OC I JAMKY: horní tiao
a plíce.
N ES PAVOST
Rozeznáváme tři druhy nespavosti.
+ POUlil t BODY: body "Ctyř bran" Lrv 3
I 7 2
tchaj-čchung a Ll 4 che-ku jsou účinné
u všech tří druhů.
+ BODY OKOLO OCN1 JAMK\: horní, střed
ní a dolní ťiao, srdce, ledviny.
I lf.SCHOPNOST USNOUT
l'ato porucha je vyvolána stagnací čchi
v játrech a souvisí s emočním přetíže
ním. l l lavní léčbou tohoto druhu nespa
vosti jsou výše zmíněné body Ctyř Bran.
+ BODY OKOLO OC I JAMKY: játra.
2 PA IENT SICE USNE, ALE CA TO SE
Bf.IIEM OCl BUDl A MÁ DIVOK�
s y lato porucha má souvislost s žaludeční
mi problémy.
• Poul.nt BODY: k bodum Ctyř Bran při
dejte body ST 45 li-tuej a SP 1 jin-paj.
+ BODY OKOLO OC I JAMKY: žaludek.
3 PACIENT USNE, AVSAK PROBOUZI
SE CASNe, OBVYKLE MEZI 3. A 5. I IOOINOU RÁNO A NEMÚ2E ZNOVU
USNOUT
Toto je častý problém u starších osob.
;\ 1\. LJ P R I '\ LI R A
Souvisí s nedostatečnou činností ledvin
a s vysol-:ým krevním tlakem.
• Poulrr� BODY: UB 23 šen-šu, UB 52 č
š', K 3 tchaj-si a K 7 fu-liou.
+ BODY OKOLO OC"il JA\H. \': ledvin>, mo
čový měchýř.
C I I R O I C K Ý Z A t'l
P R U D U S E K
• Poulil r. OODY: UB 1 2 fcng-mcn, UH 1 3
feng-šu, ST 36 cou-san-li, Ll 4 che-ku,
P 6 nej-kuan a zvláštní bod pro astma
(ting-čchuan) umíst�ný I cm stranou od
TU 1 4 ta-čuej.
HLEN
Pokud je pacient zahlcn�ný a není scho
pen hlen vykašlat.
+ Pouw-� BODY: opatrně stlačte 2EN 22
tchien-tchu a poklepejte na 2EN 1 7 šan
čung uprostřed hrudníku.
+ BODY OKOLO OCNI JAMKY: horní ťiao,
plíce.
I) Ol I
Léčba nachlazenf a bolestf hlavy.
I 7 3
K A P I T O L A � !: : T A
C H R O � I C K t P � E J... ' E L E � I 2 A L U D K U S bolestí vyvolanou .taludeé!ním nebo dvanáctníkovým vředem.
• Poumt oom Ll -1 che-ku. P 6 ncj-kuan,
UB 2 1 wej-šu, UB 20 p.hi-,u. J.J 12 čung
wan, 2EN 6 Cchi-dl. J, S I 25 tchacn-,u,
zvlá!tní bod jin-tch. ng ( melt ot><X1111) • BOD\' OM>H> 0(:11.1 j,\\1"\ horní tiaO, střední tiao, slczin.a, /.alu<.Jck. Kromě toho b} nemocný ncmčl jí t mažená a o tr.i Jitlla.
Z A C PA
Zácpa ča to bývJ du�lcdt..cm příliS uchého střeva, pro Je" u je se tam, ze stolice bývá jednou za dva al tn dny. l lospodaření s vodou w \lrcv ,, v mo ových cestách ovlivt\uje ledviny. • Poul.atr BOt)\. K 6 ao-chaj a U B 57
čcheng- an obnO\ ují rovnováhu j i n a jang v ledvinách a v m o ovém měchýři. Ta zárovca\ umozní zvlhčení treva.
Ú PRA A Cl O Tl t.A t DK Th
• Pou?t t t uotn : pridcjtc S I 36 cou-sanli, ZE 1 2 šcn-tu a 2.EN 6 ta-čung.
Pt'tl HASIT I K� LÁ P�
• Pout11r BOD\ : přidejte body TW 6 č'kou a ujistěte se, ze byl použit bod UB 57
čcheng-šan. • BODY OKOl O OC'I JAMkY: Střední (iao.
K � E C L P � l M l 1 R U t\ C I
• PoulJl r 1100\ · \'ět inu křetí doprovázejících men truaci lze l\'l.idnout tla-
čením akupresurních bodu ST 44 nejting. sr 6 san-jin-ťiao a Ll 4 che-ku. • BOO\ OKOLO OC I JAMK \ : střední ťiao,
dolní tiao, játra.
C A T f. N U C E A M O C E N I
Casté matení je známkou nedo tatcčné inno ti lcd,·in.
• Po 7rt ( 601)Y: poJJepcjtc na body TU 4
ming-men a 'I U 3 jao-jang-kuan, poté
stlačte bod K 7 fu-liou a P 6 san-jin-ťiao.
• BOl)\ OKOLO oc I JAMkY: ledviny, játra.
N G I A P E C f R I S
Toto oncmocnční se vyskytuje často při stárnutí. • Po 7t rt sooY: P 6 nej-kuan, ST 36 cousan-li a 7 �en-men. Na bod I' 6 nej-kuan pouzijte kloub pro třcdníku, kterým opatrn<! a pře ně zatla te. • BOD\' OKOLO OC I J MKY: horní ťiao, rdcc.
V R E D Y
• PoullTt liOt)Y: P 7 ta-ling a K 2 žang-ku.
A II R O M A D !:. N f H L E U V H R D L E
Příčinou stavu, kdy pacient cítí, že v jeho hrdle je nahromaděný hlen, který však není schopen vyka�lat a hrdlo vyčistil, bývá často stagnace čchi v játrech, J..1erá jsou blokována emocemi. • Pouz.rrt BODY: GB 34 jang-ling-kuan, LV 3 tchaj<chung, K 3 tchaj-si, K 6 čao-chaj, 2.EN 22 tchien-tchu a ST 40 feng-lung.
I 7 4
A K U P R E ' U R A
p 0 Ú R A Z 0 V t R 0 Z C I L E f • BODY OKOLO o I JAMKY: horní ťiao.
Po úrazu bývá mnoho pacientu roztřese-ných a citově rozkolísaných. N A P!:. T I H O R I CASTI
• PoUliTI BODY: GB 34 jang-ling-kuan Z A D a LV 3 tchaj-čchung.
• Pou?tH BODY: použijte A K UT I P Y C H I C K t T R A U M A tlak na bod UB l O tchien-ču,
UB 40 wej-čung a TW 3 Při bolesti v místě nově vzniklého pora- čung-ču. nění, obvykle ne star�ího než 1 0 dnů, • BODY OKOLO oc 1 JAMKY: ostře rýpněte do ci tlivého bodu 1 cm s tra- horní ťiao. nou od bodu Ll 10 šou-san-li (niou-šang-si.ie) na bolestivé straně těla. Ihned se B O L E S T I K O L E A vám uleví.
B o LEST I H L A V Y
PRl VSECH BOLESTECH H LAVY • PoUl!Tf. BODY: GB 20 feng-čch', Ll 4
che-ku a zvláštní body tchaj-jang na čele a jin-tchang na spáncích.
• Pouli rt BODY: ST 36 cou-san-li, G B 34
jang-ling-čchi.ian, GB 39 juan-čung, sr 9
jing-ling-čchuan, SP 6 san-jin-ťiao a LV 3
tchaj-čchung.
B O L E S T I z A H S T I
• Poul.t rf. BODY: G B 40 kuej-su, ST 4 1
ťie-si a G B 3 4 jan-ling-čchi.ian.
� É C E N [ V P RA X J
NAHORE Léčba bolestí hlavy.
PRI BOLESTI HLAVY UPROSTnED CELA
• Poul!rt BODY: přidejte SP 4 kung-sun, SP 9, jing-ling-čchi.ian a DU 1 2 čungwan. Při migréně přidejte ST 8 tchouwej, GB 4 1 lin-kuej a LU 7 lie-čchue.
PŘI BOLESTI V TÝLNI KRAJIN� HLAVY
• PoUlirt BODY: tlačte směrem dolů od TU 16 feng-fu k TU 1 4 ta-čuej a od GB 20 fengčch' k 14 ta-čuej a přidejte UB 66 tchung-ku.
Pl'U BOLESTECH VYVOLANÝCH
ZÁN�TEM VEDLEJSfCH NOSNICH
DUTI
jak jste mohli z výJe uvedených příkladů postřehnout, může
být akupresura léčbou velice užitečnou. je důležité, že se jedná
o vysloveně praktickou dovednost. Snadno se můžeme naučit
body, kterými dokážeme sami sobě pomoci a zlepšit svůj
zdravotní stav. Ten, kdo léčí akupresurou, nepotřebuje žádné
nástroje, vyjma určitých znalostí a šikovných prstů. Akupresuru
můžeme použít kdykoli, a( už v letadle nebo v práci či doma,
chceme-li zmírnit únavu a svalové napětf. Díky vynikajícím
výsledkům a snadnému použití lze očekávat, že se akupresura
bude rozvijet dále a přinese nám v budoucnosti jeJtě mnoho • Poullrt BODY: použijte navíc reflexní terapii na ruce, sevřete konečky prstů, zejména palce a ukazováčku.
I 7 5
prospěchu.
kuptmktllm je léčebná metoda, která se v Cíně
a v dalších asijskich zerních poulívá již tisíce let jako
pro tředek k léčení a prevenci nemocí. Využívá aplikace
jehel do mzných čtístí lidského těla. I kdyl do západm7w světa
pronikla akupunktura ji/ před více nel třemi stoletími, vyvíjet se zde
začala aJ ,, posledních několika desetiletích. Zatímco mezi vědeckou
veřejností stále pokračují diskuse o její vyulitelnosli a teorii, ve
společnosti její obliba trvale stoupá a v dnešní době se používá
prakticky tw celém wětc1. Přínos akupunktury spočívá v účinném
uzdravování širokého spektra chorobných stavu, a to
s mininuílními vedlej.šími tíčinky. Kromě lolio se dá vyulít rovněž
k tlumení bolesti - analgetii. Díky nízkým 1/{ík/adtirn přitahuje jak
jednotlivé pncien� tak i velké zdravotní organizace.
I 7 8
/\ K U P L '\ " T U R t\
Samotná akupunktura je procedura velice jednoduchá. Spočívá
v zabodnutí velmi jemných a tenkých jehel do tzv. akupunkturních
bodti rozmístěných podél meridiámi, tedy kanál ti, jimiž proudí
energie. K dosažení co nejlepších léčebných výsledkti je naprosto
nezbytné, aby použitá metoda lé{by a výběr akupunkturních bodti
odpovídaly správně stanovené diagnóze a teoretickým zásadám
tradiční čínské medicíny.
S používáním akupunktury se započalo v dávných dobách,
v primitivních obdobích lidských dějin. Podobně jako všechny ostatní
součásti tradiční čínské medicíny má také
akupunktura za sebou již více než pět tisíc let
trvalého zdokonalování a tříbení. Nejstarší znárné
akupunkturní nástroje pocházejí z tnladší doby
kamenné. Byly to kameny s ostrými okraji, znárné
jako "pien". Rozvoj poznání a pokrok v technolo
giích umožnily přechod od kostí a bambusových
štěpin ke kvalitnějším akupunkturním nástrojtirn
zhotoveným z bronzu a ze železa, a posléze i k ná
strojtim střfbmým a zlatým. Dnes se nejčastěji používají předem
připravené sterilní ocelové jehly. Podobně jako se změnil materiál
nástrojů, prošly vývojem i metody jejich používánf. Dnes se již vyvíjí
používání elektrod připojovaných k akupunkturnfm jehlám a stimu
lace bodů slabým elektrickým proudem, čímž se zvyšuje účinek lé&y.
Zvýšilo se také množství používaných bodti. Akupunktura se
rozvinula do řady disciplín, které ji využívají a které existují vedle
tradiční celotělové akupunktury, jako např. akupunktura ucha,
hlavy nebo akupunktura ruky. Mnohé léčebné postupy se nyní
použfvajf v mnoha zemích světa.
I 7 9
p v N Í edit' akupu11J..tury \t' k ftr,•ellí pouií�·.í rol'llťl poželwwíní (moxibusce) . . \loxa je
Vw{e111: li�t ro\tlim· ullťon' Llltim.�; jako pdynčk obem)� (Artemisia vulgaris).
Kd,-1 .se 1111 t1kupr;11ktumí bod�· aplikujt• teplo, pak jel10 Ztlllřimd a posilující
scllop11osti pro11ik11jí J..rili a aktiwjí mt•riditlll_l'. 'a tmto poz11atek přWi na$i ptedkon' {'()
o/Jjei'CIIÍ ollm'. Sejpn ,. prikhídali 11t1 Wo llorJ..ť kmm·nr 11cbo písek zabalené tlo ZI'Íft·, íclr
krií.í 1/e/Jo \lW/1101 tf J..riry t1 '!·twMi tak jaknr lrorkt olrklatl). Později se nrwtili
zapalo1·at nln-itJ..r nt'l>o \lt'/J/tl, a/J� oMdlí rm'itcm postile11ou td\t těla. Po\tupllě �f
'?'''itwly nilllt' mctutl} poJt'IW\'11111, ktmr pcmJn•cítm• tlotl11e!>. Spotíl'lljí ,. aplikaci lwtrcr1w pelytlku př11110 twd kuJi, m·krl> s pouJittm ph'llll�de tepla mezi J..tilí a I rodeí b)'lillou nebo ,, t.allřtitr sm11otnt' akuprmktumr jelity lwrrcr bylinou. Nejtast�ji se tlne5 poleiWI'tÍIIÍ
prol'lídr tak, k \t J..t• ktlll priloJi ptiprrll'l'lltÍ t}'ťinkct l pelyt'íku. fedmí se vlastm' o \tOú'IIÝ li\/, ktny mrí podolm rloutmku jt'lro kom•t \l' lctprílí a ptidržuje se nad kult, a/1)' .se přísluš11y akttptmktumí bod pmlual, llť/Jo \t' 11plikuje přímo na �·bodmrtou akupwrkturm jeli/u. Tun 11apom1111111m' o('{lllli\llllt otl\tmmt překdlky blokující pnrtok ellt:rsie v meritlimrt•dr Ol>ť mrtor/1, aJ..upu11ktum i poielrol'tÍIII� mají tw odstraně11í IJ/oku akuprmklllmícll tlmlt potlolm} liťim·J...
H I STO R I L \ K U P U '\ K I U R Y A P O J L II O \ \ N I
První záJ.narny o akupunl-.ture a poiehování v čínských dťJin.ith pochúeji z období dynastie Chan (202 př. n. I . 220 n. 1.).
V hrobce z tohoto obdob• byly nalezeny dva hedvabrw s\itky s popi�em tchdej�ího pohledu na teorii mcridianu a 1-.olatcrálních kanálu (\ tradiční člll�ké medicině nazývaných ,.hng-luo"). První kniha o tradiční čínské medicíně Kano11 medinny 2111-
télw císate byla pravděpodobně sepsána asi před třem• tisíci lety Zaznamenává rozhovor o tradiční ónské medicín� mezi Zlutým cí�ařem, coi byl jeden z legendárních čínsl-.}·ch panovníku, ktery vládl v letech 2696-2598 př. n. 1., a jeho ministrem Cch1 Po. Obsahuje dvě části: jt'dnodt�duf otazJ..r (Su-wen) a /tiuaťna ow (Ling-�u). V druhe č<hh se .c.y\ll:nltltiCk} popisuje akupunktura 1 poieho\"ání. a to
v takových detailech, že se jedná o klasické dílo o akupunktuře a poiehovám.
Během staletí se studium teorie a metod akupunktury a požehování dále vyv1· jelo. Chuang-Pchu-mi sepsal v roce 265 n. l. v období dynastie Ťin Lcíklacly Akuprmktury a poJeltowítiÍ. Popisuje v něm umístě· ní 349 akupunkturních bodu, duvody pro jejich pouiívání, mampulaci s jehlami i ruzné techniky létem, kontramdika· ce použili jednotlivých bodu a poznámkv k nim. Kromě toho zaznamenává rovněž zpusoby léčby častých nemocí pomoc• akupunktury a požehování.
O několik set let později byly tyto akupunkturní body opět potvrzeny a doloženy. V roce 1026 n. I. za dynastie Sung byly za účelem výuky a zkouSem aku· punkturistu vytvořeny dvě bronzovc �och} v Zivotm veliko�ti. Jejich kopie mu· ieme dodne� spatřit na v-ntavách mnobych al-.upunkturních khmk a Skol, av\ak
I 8 O
dnes již užíváme spíše živé modely a podrobnější \'}'Obrazeni.
Během šestého stolell pronikla akupunktura také do Koreje a Japonska, \ století sedmnáctém i do Fvrop). Tepne ' padesátých a �edesátých letech minulého století se dostala do Afriky a ve Spojených státech byla legalizována ai v roce 1975. V současné době se v USA díky pozornosti veřejnosti a také kvuli rostou-
I 8 I
,\ K U r ll "' K T ll R t\
c1m \')·daJum na zdra\'otní péči stale ' 1ce lid• obrací k tomuto velice odli�nému léčebnému přístupu, jenž figuruje , lečebné praxi JÍŽ t1S1ce let. Z.lJem o letebné postupy a jej•ch 'i·slcdky pntahuje jak lékaře-vědce, tak 1 praktiky na celem wNě. Moderní věda a technologie dodá\aj• prastarému způsobu lcčcn1 nové moinosti, takie stále více lld1 muže mít prospěch z jeho moudrosti.
r-r E A K D R A
I:Z I E L A T
!V\ - R l D I A N O
R A .L N Í C H
eorie meridiami a kolatercílnícll drali je jedním ze základníclr kamemi tradiční Tčínské medicíny, spolu s teoriemi jin a jang, pěti prvkri a orgánových soustav, čclti
a kn:e. Hraje také �ýmamnou roli při vytváření holistickélto přístupu k chápání
lidské fyziologre 11 diagnostice příčin nemocí.
Soustava meridiánu a kolatcrálních drah
se skládá z meridiánu a kolatcrál, což
jsou vnitřnt kanály \pů)Ující vnitřní orgá
ny a zevní kanály spojené s povrchem
těla. Meridiány a kolaterální dráhy jsou
cestami, Jlmlí proudí naSím tělem čchi
a krev. Slouží jako komunikační linky
spojující na�e tělo tak, že vytváří jeden
celek.
M E R I D I Á NY
Hlavními kmeny této sou)tavy jsou me
ridiány. Probíhají wisie jako přesné de
finované cesty, které začínají v blízkosti
povrchu těla, av�ak posiétc se zanořují
hlouběji. K hlavním meridiánum patří
dvanáct řádných meridiánu a osm zvláSt
ních.
IUDN� MERIDIÁNY
Dvanáct řádných meridiánu se dělí na
šest meridiánu (drah) jinových a na šest
meridiánu jangových. jangové meridiány
se dále rozdělují do páru označovaných
jako jang-ming, tchaj-jang a šao-jang.
Sest jlnových meridiánů se rovněž dělí
na páry, a to tchaJ·Jin, šao-jin a fuejln. Ty
jsou rozmístěny symetricky na obou stra
nách těla, ptiéemz jL-'den z každé skupiny
probíhá horními končetinami a jeden
dolními. To samé platí pro záda a strany
trupu. Každý z dvanácti kanálů odpovídá
určitému orgánu. Každý z dvanácti řád·
ných meridiánu vede do vnitřního orgá
nu (viz tabulka str. 183).
OSM ZVLASTNlCII MERIOIÁNŮ
jsou doplňkem dvanácti řádných meridiá·
nů, často se také nazývají mimořádný-
• m i cévami. Patří k nim:
• Přední střední meridián
+ Zadní střední meridián
+ Dráha života
+ Pásový meridián + Dráha regulující jin a jang
+ Dráha hybnosti jin a jang
Tyto dráhy slouží jako rezervoáry
čchi, krve a esencí, které jsou v případ�
potřeby rozváděny dvanácti hlavními
meridiány. Fungují také jako skladovací
prostory pro přebytečnou čchl a krev.
jsou-li hlavní meridiány plné, může čchi
i krev odtékat do těchto cév. Kanály těsně
souvisí s ledvinami, a proto jimi kolují
esence, které jsou uskladněné v ledvi
nách.
K O L AT E R Á L N f D R Á H Y
Kolaterály jsou malé a tenké větvičky me
ridiánu probíhající vodorovně a �ikmo
napříč tělem. jsou umístěné blíie po
vrchu.
I 8 2
• f*t )INOVÍ MERIDIAN'I' NA RUCE
tchaj-jin na ruce: meridian plic
�ao-jin na ruce: meridian srdce
(uejln na ruce: meridián osrdetníku
• f*t JANGOVt MERIDtÁNY NA RUCE
tchaJ-Jang na ruce: meridián
tenkého střeva
Jang-ming na ruce: meridián
tlustého střeva
lao-jang na ruce: meridián
tří ohrívačů
P R O P Oj E N f T � L A
Meridiány a kolaterální dráhy propojují
celé tělo - vnitřní orgány se smyslovými,
svaly a šlachy, kůži a vlasy, kosti a cévy,
mozek. jedním slovem všechny tkáně
v organismu. Prostřednictvím těchto spo
jů tvoří lidské tělo jednotný organický
celek. Pokud je proud čchi v meridiánech
přiměřený, je organismus schopen udržet
a řídit spolupráci různých částí těla a je
jich činnost.
Díky propojení celého těla jsou meri
diány a kolaterály schopné odrážet změ
ny na povrchu těla, i změny ve vnitřních
orgánech a ve smyslech. Vjemy, jako je
citlivost, strnulost a bolest při poranění,
svědčí o poškození kůže, vazů, šlach, sva
lů, nervů nebo kostí. Někdy se takové
pocity objeví v místě průchodu meridiá
nů a kolaterál nebo v jejich blízkosti
a jsou příznakem poruchy činnosti vnitř
ních orgánů. Např. citlivost v oblasti bři-
:\ K U P l '\ K T U R A
) I N t\ ) t\ (_j
• lAt )tNOVf MEIUDIAN'I' NA NOU
tchaj-jln na noze: merldian sleziny
1ao-jln na noze: meridián ledvin
(Uejln na noze: meridián jater
• lAt JANGOVt MUIOIAN'I' NA NOU
tchaJ-jang na noze: meridián
molového m�chyre
jang·mlng na noze: meridián
taludku
iao-jang na noze: meridián
tlulnlku
cha může svědčit o poruše v zažívacím
systému. Protože však meridiány sleziny
a žaludku, ktcn� jsou podle teorie tradič
ní čínské medicíny hlavními orgány ma
jícími souvislost se zažíváním, probíhají
po přední a postranní ploše dolních kon
četin, často cítíme bolest na noze v blíz
kosti průběhu těchto meridiánů.
Bolesti se mohou také objevit na zá
dech v bodech, které mají souvislost s po
stiženými orgány. V knize Zázračná osa je
napsáno, že "když je škodlivina v plicích,
jejich čchi se nahromadí (stagnuje) v lok
tech, když je škodlivina v játrech, jejich
čchi je v podpaží, když je škodlivina ve
slezině, její čchi je ve stehnech, a když je
škodlivina v ledvinách, jejich čchi se hro
madí v kolenou".
Účelem meridiánů a kolaterálních
drah je transportovat čchi a krev, které za
jišťují výživu, rozvádějí teplo a tvoří
hmotný předpoklad výživy vnitřku těla
a ochrany vnějšku. Pomáhají organismu
l 8 3
VPRAVO
Stará čínská socha znázorňuje některé akupunkturnf body
a neviditelné meridiány.
K A P I T O L A S E D M A
I 8 4
A K U P U :-.: K T U R A
0 RGAi\Y C1\ ' G t\ F U
Podle tradiční čínské medicfny se lidské
útroby dělf na orgány cang (plné
orgány) a na orgány fu (prázdné
orgány). K orgánům cang patří plíce,
slezina, játra a ledviny. jejich úkolem je
přeměňovat a uchovávat čchi a esence.
Mezi orgány fu patří tenké
střevo, tlusté stfevo, žaludek, tluéník
a močový měchýř. Jejich úlohou je
zpracování potravy a transport
odpadových látek.
Každý orgán cang má párový
vztah k orgánu fu, přičemž orgány cang
jsou umístěné hlouběji v těle a orgány
fu povrchověji. Orgány obou skupin
a jejich dráhy jsou navzájem spojeny
vnitřně i povrchově. Např. meridián
odolávat zevním škodlivinám. V čínské medicíně existuje rčení, že "čchi je vůdcem krve a krev je poslem čchi". Hlavní silou je čchi, která pomáhá krvi proudit a kterou krev svým proudem přenáší. Tradiční teorie říká, že čchi a krev v těle cirkulují a proudí určitým směrem a meridiány jin a jang jsou navzájem spojené ve svých počátečních a koncových bodech. Podle Zázračné osy tři j i nové meridiány na ruce probíhají od orgánů do ruky a tři jangové meridiány na ruce probíhají z ruky do hlavy. Tři jangové meridiány nohy probíhají z hlavy do nohy a tři j inové meridiány nohy běží z nohy do břicha.
ruky tchaj-jang souvisí s phceml a je
propojen s tlustým střevem. Meridián
ruky jang·mlng souvisí s tlustým stfevem
a je propojen s plfceml.
Trvalý průtok meridiány
a kolaterálnfml drahami a jejich
vzájemné spojenf a kffiení vytváří mezi
orgány spojení a je vlastně jakousi velmi
složitou a jemnou sft1, díky nft existuje
propojení vJech tělesných orgánů
a tkánf navzájem. Tak např. meridián
ruky jang·ming souvisí s tlustým stfevem
a pokračuje v chodidle do žaludečnfho
meridiánu jang-ming, který nejenže
v chodidle souvisí se slezinným
meridiánem tchaj-Jin, ale je také přímo
spojen se srdcem.
D R U II Y C C H I
Tradiční čínská medicína má za to, že v našem těle jsou přítomny různé druhy čchi, které se liší svým umístěním a úlohou. Patří k nim: • jing čchi (neboli vyživující čchi) • wej čchi (neboli obranná čchi) • cung čchi (neboli iniciální či osnovná či všeobecná čchi) • ji.ian čchi (neboli prvopočáteční čchi)
Všechny druhy čchi souvisejí s tokem čchi v meridiánech. )ing čchi a wej čchi kolují tělem v meridiánech a kolaterálních drahách.
I 8 5
K A P I T O L A S E D ,\\ r\
J I G CCHJ
Odvozuje se z esencí z potravy, kterou jí-
me, a Je životně důležitou součásti krve.
Koluje uvnitř meridiánu a c(:v a proudí
mezi j ingovými a jangovými meridián}·.
jak je vyobrazeno na obrázku vlevo dole.
WEj CCHI
je rovněž odvozena ocl cscnd z potravy.
Má vášnivou povahu a velmi \linou
schopnost �ířít e a pronikat do velkých
oblastí. Nejcnže cestuje mcndlány, ale �í
ří se rovněž do okolních tkání. D•ky JCP
povaze nejsou cévy �chopn] udriet ji ve
svých stěnách a tak wej čchi proték.i �ou
časně do svalu a ků.ic, pohybuje se v or
ganismu od hlavy k dolním končctmám,
kříží meridiány a kolaterální dráhy a po
sléze se vrací zpět do hlavy. Přes den se
SAO·JIN NlliiY lt. O V I N \
IC.II,\J·) \NG NtliiY
M!lť.!lV\ Mf ( l l\ lt
wej čchi přesunuje na povrch těla (na
obličej, hlavu, trup a končetiny), zatímco
" noci protéká a shromažďuje se uvnitř
tělesných dutin a orgánů.
UNG CCJII
je síla, která propujčuje meridiánům a ko. laterálním drahám schopnost transporto.
vat čchi a krev a zaji�ťovat jejich koloběh. Cung čchl je směsí esencí z požité potra
vy a přirozené čchl, kterou vdechujeme z okolního vzduchu a která se ukláda
v hrudníku. Vyplňuje srdeční cévy a do.
dává energii krvi.
J0AN CCHI
lato čchi se uskladňuje v ledvinách. Po
dle tradiční čínské medicíny je ledvinná
esence materiálním zdrojem vSecl1 život
ních aktivit. Ledvinná čchi 1e základem
na�lch energetických zásob potřebných
pro v�cchny životně důležité funkce,
k nimž samozřejmě patří i činnost meri
diánů a kolaterálních drah.
6
'V Z TA H l\1\ Z l
J I N V Ý l\1\ I J A N V Y l\1\ I A N Y
v�etaifnt'jšft�U pochopení �l.tlt10S� tt�t'�tlitími a kofatertí/ních dra/1 je nut"é ��orozumět Ještě dag, teom trad1ltu čmské medicíny - orgánové teorii. Orgány meridiány .s nimi SOlil iwjíd J50U rozděleny na kategorie jin a jang. finovými
orgtiny jsou srdce, plíce, �lezi11t1, játra 11 letM11y. 1}'to orgány jsou plné a jejich IÍkolem je přemětiovat estmce a tchi t1 usl..ladtiovat je. K jangovým orgtímim polfttíme tenké střevo, tlusté střevo, laludek, llutnfk ll mot01?' měchýř. Jsou to orgány prcízdné, jejich tílohou je rozkltídat potravu a umož11it odstra11ě11í odpmlovýclt látek L těla. Osrdebtfk (viz str. 1 93) a tzv. trojitý ohřívat se nepovaluj( Ztl skutečné orgtí11y, 11ýbrl spi�e Zll soultm fimkc( a dělí se rovněž 1111 jin a jang. Osrdeč11ík rlmí11í srtlce a trojitý oltřfva{ mcí vztalt k ltnttlníku, brtÍ11ici a břichu.
Mezi j inovými a jangovými orgány exis
tuJÍ těsné vzájemné vztahy. Každý ji nový
orgán souvisí s jangovým orgánem jak
navenek, tak i vnitřně.
Orgánová teorie praví, že tělesné tká
ně a smyslové orgány souvisejí s orgány
vnitřními.
+ SRDCE, které souvisí s tenkým střevem,
vyústuje do jazyka a naplňuje cévy. One
mocnění srdce se projeví na obličeji.
+ PLl CE, které souvisejí s tlustým střevem, vyúsťují do nosu a projevují se na
kůži a ve vlasech. Zde se také objevují
příznaky jejich onemocnění.
+ SLEZINA, která souvisí se žaludkem, vy
úsťuje v ústech a ovlivňuje svaly a konče
tiny. emoci sleziny se projeví na rtech. + jATRA, která souvisejí se žlučníkem, vyúsťují do očí a ovládají vazy. Onemocnění jater se projeví na nehtech.
+ LEDVJNY, které souvisejí s močovým měchýřem, vyúsťují v uších a dolních tě
lesných otvorech (tím se rozumí vyústě
ní močové trubice a konečníku) a mají
vliv na kosti. Onemocnění ledvin se odráží na vlasech.
Porucha činnosti jednoho vnitřního
orgánu muže prostřednictvím spojení me
ridiány a kolaterálními drahami postih
nout jiný vnitřní orgán. jako příklad
poslouží fakt, že podrážděnost a nervozi
ta mívá svůj původ často v onemocnění, které vyvolává nahromadění čchi v ját
rech. V některých případech je postižen
i žaludek, který má tendenci způsobovat
pocit hladu, jehož příčinou je přebytek jaterního ohně. Někdy se dá tento pocit
ztlumit přejedením. Opačný stav vzniká
tehdy, když játra nepříznivě ovlivní slezi
nu, což má za následek ztrátu chuti k jídlu. apř. při onemocnění jater můžeme
vidět jak příznaky související s játry sa
motnými, ale také s orgány, které s játry
souvisejí. apř. žaludek a žlučník mohou vyvolat nevolnost a nucení na zvracení,
bolesti žaludku, bolesti ve stehnech a žlou
tenku. Mohou být postiženy orgány, kte
ré s játry souvisejí, což může vést k zvýšené
lámavosti nehtů, třesu a svalovým kře·
čím. Smyslovým orgánem spojeným s ját
ry jsou oči. Proto se může objevit jejich
zarudnutí, suchost nebo poruchy vidění.
I 8 7
K. r\ P I T 1..1 I. r\ :\ r D ,\\ A
A konečné mú}e dojit k poruchám v obla'>tech jaterního meridiánu, což se někdy projeví tři�lnou ki·lou. potiicmi s vajL>čniky nebo pr'i)', úvrati c.'i bole'itllli hlavy.
Někdy \e problém vc \ nitřnkh orgánech projeví \ám o �obě ,. orgánech smyslovýdl. Tak např. vtdimc-li c.'lovťka, který trpí zvoněním v u�íd1 nebo má naru�ený sluch, nll:t>.cmc u\uzov.tt na moinost po�kozcní ledvin, nebo( ledvmy souviseji '> u�ima.
Nemoci vnitřních orgánu se tasto
projevuj• na povrdHI těla v podobě
kožních změn apt modraVl' 1barvcni
obličeje a rtu mutc byt 1pusobcno ne
dostatečnym ol..y'>ličcmm l..rvt.• vtnou ont.•
mocněn• �rdce 7luté 1harvcní očntho
bělma byva při tloutenn• vyvolané one
mocněním jater. Za chorobnych \t.IVÚ mohou meridiá
ny sloutit jako u�sty k ptenmu ncm<xi Zevní škodliviny obvykle naJM.Inou tl�les ný povrch a pote pronii..Jjt hloubčji do organismu sl..rze meridi.lll} a kolateralnt dráhy. l'řitom poškOlll(l okolm tkaně m·bo dokonce i ,unotné vnlttn• organy. Když se např nachladtme, uttmc neJprve chlad na kuí.i. jal.. chl,ld pronikne do no'>ních otvoru, zatneme kýchat a později,
T E O R L E M E R I D l A N Ú ,\ KOl,/\'ri: R t\ 1.
.,Meridiány a kolaterály rozhoduji o llvot� il smrti, jsou sídlem
stovek nemod a urlují pfebytek I nedost.tek, proto se nesm�ji
zablokovat." Tento citát ze Zízrlllln� osy zletelně �mezuje
významnou roll, která teorii meridiánů a koloaterálních drah
v tradilnf lfnské medidně ptísluli.
pokud nemoc pronikne poněkud hloubi: ...
ji a postihne plíce, které již patří k vnitř
ním orgánům, se může objevit i l..ašel.
jestliže nepřístoupíme k vhodné lé�bě.
muže se nakonec vyvinout zánět prúdu
��k nebo v přtpadě celkového oslabent
orgam�mu i 1ápal plic.
V lét�bné praxi lze tl'Orii meridiánů
a kolat�rál vy užít k diagno�tice nemoct
tllll, že zjistune, který meridián je postí
žen a jakym 1pusobem. Např. bolest• na
boku jsou obvykle vy\'olavány onemocn�
mm jater nebo žlu�níku, protože meridia
ny jater J žlučníku probíhají po straně
tntpu. Bolestí hlavy se mohou vyskytovat
, ruzn}·ch oblastech hlavy a souvisejí s pří
\lu�nýrn meridiánem um1stěnýrn v posti
i�né krajině. Bolesti v č�lní oblasti hlavy
obvykle ">ouvlo;ejí ' meridiancm jang-ming.
tatímco ve �pánkové l..rajině s meridt,i·
n�m šao-1ang. V tradiCm Ctn\ké mediclllt:
'>l' ll>čení nemoci včetně používání bylin rt· dí vzdy pří'lllt'iným meridiánem a zpuso
hcm jeho postižení. Platí to zejména
o akupunktute a požehov.iní. jehly nebo
moxa e aplikují do zvoleného meridianu
., cílem ovlivnit čchi a kr�v v postižených
orgánL>ch nebo tkáních pravě prostřednic
tvím jim příbuzných meridiánu a nastolit
normálm tok energie a fyziologické funl..ce orgánu a tkání. Tím se v organismu
opět vytvoří rovnováha. Tcori� o spojení mCZJ vnitmími orgam
j� jednou z předností traditm on ké mcdi·
e�ny, propu1tt•Je léčiteli schopnost správn�
rozpoznat padentovo on�mocnérú a prl'\h ;.
dat, jakym \rněrcm se bude ')"'1Jet. Opatrťm provádťnJ �hťrn 1(-lhy ne1en t.e ll·o organismu\ Jako celek. ale zárovct'l ptl'<idwzejí rnOŽll)''Ill komplikacím oncmocnční.
I 8 8
D I A N T I KA
V A K U P U N K T U I:Z E
Ksprál'né diagnóze onemoa1�11í je nezbytne upl ne porowmt'ni pacimtol·i i jelw 11emoci. K shromcíždění potřelmicll informací poulmí tmdh'ni tmska metfic11111 ttyři metod;� které llvtídíme ,. této kapitole. Patří mezi 11ě pozorol'tÍIIÍ (obH•mtre),
úc/1 (ol{akce), rozhovor a poslech (auskultace) a pohmat (palpare).
P O Z O R O V Á N (
/rak používáme k tomu, abychom viděli pacientuv celkový vzhled včetně síly, postoje, barvy obličeje a pleti, pohybu a reat..cí. Pozornost věnujeme rovněž vlasum, očím, nosu, uším, rtům, zubúm, kuži a zejména jazyku. V tradiční čínské medicíně má vzhled, barva, stav a pohyby jazyka a jeho povlak velký význam. Pomáhá nám odhalit stav pacientovy čchi a krve, chorobné změny, j imi? nemocný trpí, a jejich umístění v těle a také zaznamenává pruběh nemoci.
lato diagnostická pomůcka nám umožňuje rozpoznat pachy, které pacientovo tělo vydává. Cích se používá k rozpoznání určitých chorobných stavů, které se projevují právě typickým tělesným zápachem.
R O Z H O V O R A P O S L E C H
Sluch se využívá při rozhovoru s nemoc
ným o jeho nemoci a o něm samotném. Jsou zapotřebí všeobecné informace, jako je adresa, zaměstnání, rodinný stav, osob
ní a rodinné zdravotní problémy. Podrobnější informace potřebuje léčitel o současném onemocnění. K nim patří
datum vzniku, dt!II..J trvání, přlznaky a jejich umístění. Léčitel se zajíma také o to, jakým zpúsobem a s Jal..ými vý�ledky se pacient léčil. Pmlech je potřebný k rozJX>znání chorobných změn ve zpmobu teči, lVul..u hlasu, dýchání, kašle, Skytavt..y, říhání, vzdechu a mnoha dal�ilh tvut..u.
H M A T
l l mat potřebujeme k tomu, abychom byli schopni vyšetřil různé oblasti pacientova těla, např. pul�. a zachytit chorobné příznat..y. Vyšetřován• hmatem zahrnuje vyšetření pulsu, kúže, končetin, břicha a spouštěcích nebo citlivých bodtt . Kromě toho, že souhrn těchto čtyř diagnostických metod má pro stanovení správné diagnózy velký význam, vyšetření pulsu je naprosto základní pro zjištění stavu pacientovy čchi a krve a fyziologické nebo chorobné situace, v níž se nacházejí soustavy vnitřních orgánu.
Puls se nejčastěji vyšetřuje na radiální tepně na zápěstí. Zápěstí se sevře třemi prsty - u kazováčkem, prostředníkem a prsteníkem, jemně se stiskne a špičkami prstů se zjistí stav ji nových orgánu cang a s nimi spojených jangových orgánu fu. Používají se tři úrovně tlaku - hluboký, střední a povrchový. Chorobné změny se rozpoznávají na základě síly pulsu, jejich rytmu, rychlosti a povahy. E-xistuje asi
I 8 ?
()() l l Puls se u pacienta nejčastěji vyJetfuje
na tepně na zápěst•
K A I' I T 0 I. A f. D M A
28 riun\d1 vla\tno�ti pul\u, které �e čas
to 1x>pt'>.UJÍ, kaJd.'i z ntch w('<.Jčí o nějakém
\t.tvu, at ul. JC zdravém, nebo chorob
ném. 1:\J pul\ mohou mít vliv t.tkové je
vy, jako je roční období, dt•nní doba,
teplot.l ,. mí\tno.,ti, '>kutcčno'>t, zda je
človčk pr:,,.: po tídlc nebo po tělc�né ná
rna/t'. U J.cn w na zmčnach pul\u podílí
tak.: mt.•mtmaťní t) tJ u\ nebo tčhotenství.
l'tl dt.lgno\ticc JC ncjtlúlclltěj�í '>práv
ně rtllpoznat pnťtnu potíží .1 tu také léčit,
m•z .. u nčřovat '>l' jen nJ \JillOtné pttznaky.
'-=apř pacient s bolestmi na hrudníku by
měl byt vy�ctřen za použití v}·�e zmíně
ných čtyř diagnostick-ých principu, abr se
ZJiStila pHčina jeho obtíží. a to je�tě před
tím, než. se započne s jakoukoli léčbou.
Podle tradiťní čínské medicíny by moh
la být ptíč•na potíží ' překážce energetic
kého toku v meridiánech žaludku,
žlučníku nebo srdce.
I 9 O
L É Č B A A K U P U N K T U R O U
Pokud má být léčení akupunkturou 1Íspě.5né, vyladuje preciwí umístění jehel 11 manipulaci s nimi. Které akupunktumí /Jody použít a jnk sprcíl'llě aplikovat jehly, určuje teorie diagnostiky a léčby podle ztísatl tradiční čínské
med i cíny.
A K U P U N KTU R N f B O D Y
Akupunkturní body společně s meridiány vytvářejí základ pro aplikaci léčby akupunkturou a požehováním. Akupunkturní body přitom nejsou jen body stimulačními ležícími podél meridiánů, jsou to také místa, která reagují na onemocnění. Akupunkturní body jsou malé okrsky na kuži - popisují se také jako energetické víry, které se svým elektrickým potenciálem výrazně odlišují od okolní pokožky. Proto je lze identifikovat pomocí galvanometrického měření. Během nemoci se akupunkturní body mohou stát citlivějšími na dotyk, což jen podtrhává význam jejich využití v diagnostice. Z tohoto důvodu se jim také někdy říká reaktivní body, citlivé body nebo spouštěcí body. Reakce na jejich podráždění může mít rozličné podoby, od místní, subjektivně pociťované bolesti nebo citlivosti až ke změnám barvy kůže nebo snížení elektrického odporu tkání při vyšetření.
leží na meridiánech ani se nejedná o zvláštní body. Při podráždění se mohou projevit pouze zvýšenou citl lvo�tí, pocitem bolesti nebo napětí.
M E R I D I A O V f B O D Y
jsou rozmístěné podél meridiánů symetricky na obou stranách těla s výji mkou těch, které leží na střední čáře. jejich počet na jednotlivých meridiánech se liší v závislosti na délce příslušného meridiánu. Tyto body se používají především při onemocněních a poruchách vnitřních orgántt, s nimiž tyto meridiány souvisejí, nebo při poruchách, které mají vztah k tkáním nebo ke smyslovým orgánům, v jejichž blíz-kosti meridián leží.
Obecně se akupunkturní body dělí P LI C f M E R I D I A na třl typy: • Meridiánové body • Zvláštní body • Body "a-š'".
Zvláštní body byly objeveny později a doplňují body meridiánové. Body a-š' zase doplňují zvláštní body. jsou to oblasti, které jsou citlivé na pohmat, avšak ne-
Tento meridián (dráha) má 1 1 akupunkturních bodu rozmístěných podél vnitřní strany paže a ruky, avšak meridián sám začíná na břiše, probíhá vzhuru skrze plíce do krku a odtud dolu na vnitřní plochu paže až do palce mky. Body toho-
I 9 I
K r\ r I T O L A � f. O ,\\ A
to meridiánu �c použí\"ají pfi Iť�ení onc- a hrudníku. Použí\"aj í se při lé�ení du-
mocnění hmdníku a plic, bole�tcch na prsou, pootech tlaku na hrudi, ka�li. astmatu, bolestech \' krku, bolc\tcch ramene a zevní \trany palc.
M L R I D I \' I l l \ I f. l i O \ I R E V.\
Má 20 akupunkturních bodli rozmí,tl!· ných na přední pO\tranni plo�t· paze, na rameni, krku a obli�l'JÍ. Vyu/Í\�.Í \e k ll'ťt•ní bolestí zubú, krt.;u, \uch,l v lhtech, bolestí na přední plo�í:' paie a pri bolt'\ti nebo ztíženc poh}·blivmti raml•ne.
M E R I D I Á l \ I U D k. L -----
Tento meridián mJ 45 bodu roznmtěných podél prední pl<Khy dollllch konť\�tin, na bme, hmdníku a llil ohliCt•ji lyto body se vyuzívají při z.th\adch potiiích, bolestech zubu, hl,tvy, [.;rku, du�e\ních poruchách v \OUVI\lmti \ hort•ťnatýml ncmocemí a prí boll''>ll"<:h a pnvch pmblťmech podél merid•·•nu.
M E R I D I A N S U / 1 '\I Y
Tento meridi,in ma 2 1 bodu umístěnvch na přední a vnttřn• ploSe dol nich kon�etin, břiše a hrudníku Pouiívají �e pn poruchách tinno�ti \lczmy a žaludku, gynekologických oncmocnčmch .1 jiných bolestech podél pruběhu tohoto meridiánu.
M E:. R I D I \"-1 S R D C I·. -------
Meridián srdce m.i devět bodů umístěných podcl �tredu mitřní plochy paze
�e\·ních poruch, onemocněních srdce a hrudníku a při jin)·ch potížích v míste<h podt-l průbčhu tohoto meridiánu.
M l. R I D I \ 1\ I I ' k. r l t O \ I R � V\
knto meridián má 19 bodu ro1Iožen)·ch 11.1 �.Jdní straně vnitřní plochy pale, na rameni, po \tranách obli�eje a okolo u�í a o�í. '[>·to body �e používají k léčení potíži ' očima a u�ima, pt1 onemocněních krku, bolested1 a ztuhlo-,ti �ije nebo éclisti a při bole\tech ramene nebo paží.
M l· R l D I Á N M O C O V ( I I O M f ( II Y R I -----------
'lento mcrltlián má 67 bodu. jsou rozllll\tén} od vnitřního koutku oka sm�rem k temeni hlavy, odtud probíhap dolu prc� týlní krajinu hlavy na \íji, záda a zadm plochu dolr11 konCetiny a posléze na po<,tranní plochu chodidla. Kon6 na zevní plo�e mahťku. Poul.ívaj• se k léccní nemoCI hlavy, krku, očí, bederní oblasti a dolních končetin.
M l'R I D I Á L E D V I N
t-.leridián ledvin má 27 akupunkturních bodu. Probíhá od vnitřní plochy chodid Ia vzhůru ke kotníku, dále po zadní stranč vnitřní ploch} dolních konťetin na břicho, hrudník a krk a kontí v kořenu jal} ka Bod) tohoto meridiánu �c používají při léčbč nemocí 1<.-dvin, plic, krt.;u a při různých chorobných stavech v oblastech, l.;t4.:rymí meridián prochaz1
I ? 2
;..,( I:. R I D I Á O S R D E C I K U
Tento meridián probíhá z hrudníku do podpažní jamky a odtud dále po vnitřní ploše paže do špi�ky prostředníku. Podél něJ Je umístěno devět akupunkturních bodu, které se využívají při léčení nemoo srdce, hmdníku a žaludku, duševních poruch a při potížích v oblastech, jimiž meridián probíhá.
M E R I D I Á T R l O H R I VA C ů
Meridián tří ohřívačů má 23 bodu rozmístěných podél středu zevní plochy paže, ramene, krku, okolo ucha a zevního očního koutku. Tyto body se používají k léčení bolestí ucha, poruch sluchu a boles-tí čelisti, v okolí uší nebo v ramenou také při bolestech předloktí nebo v prsteníku a v malíčku.
M E R I D I Á N l L U C I K U
Meridián žlučníku začíná u zevního koutku oka a jeho 44 bodů je rozmístěno od temene hlavy přes týlní krajinu a šíji , pak přechází přes rameno dolu na trup a na dolní končetiny a posléze na zadní stranu chodidla. :'\ěkteré z bodů jsou umístěny po stranách obličeje, za uchem a po straně
krku. Body meridiánu žlučníku se používají při nemocích hlavy, uší, krku a při ruzných onemocněních oblastí těla, kterými meridián probíhá.
A K U I' U 'I K T U R A
M i:. R I D I Á . j A f E R
Tento merid1án má 1 4 akupunkturních bodu. Probíhá od vnitřní plochy špičky palce u nohy po střední straně zadní plochy chodidel a dále na vnitřní plochu dolní končetiny, podél pohlavních orgánú vzhum na břicho a na hrudník. jeho body se využívají při onemocněních jater, gynekologických chorobách, onemocněních pohlavních orgánu a při potížích v oblastech, kudy meridián probíhá.
A K U P U N K I U R N I B O D Y A J EJ I C H U M I ST � N I
S námstem obliby akupunktury a jejího používání v posled
ních desetiletích souvisí i objevení mnoha nových
akupunkturních bodů. Obvykle jde o výsledek
Integrace tradiční čínské medicíny a mo-
\ LE\ O Meridiány molového
měchýře, ledvin, žlulnfku a jater
procházejí chodidlem.
I 9 3
VPRAVO Sířka přes čtyři
sevřené prsty
slouží jako
měřítko tří cunů.
K ,\ I' I T O L A � F. D �\ A
derní lél\ahké vMy. l..ter.í jl' �icl' I..Jlo}t:na
na teorií meridiánů a l..olatcrálnkh dro.�h,
avšak souča\nč \')'UlÍVá poznatky moder
ní anatornll' a fp:iolog1e člo,·čto. \fe11
nově objevené akupunkturní body nále·
ží i ty, které byly nl>te\ťll}' podťl nervo
vých kmenť• \' ohl.hh.-dl n•lL:é hu toty
nervov}·ch zakonťl'lll. VyhledJ\'aní mí'lt
se zvý\enou citlivmtí má pro urťo,·ání
polohy akupunkturnihu bodu velt.}� v}··
znarn. Akupunkturní hod)' se toJ\to ')''kY·
tu ji v obla\tl'Ch ,. ot.olí t.louhl'• nl'b<> wo.�ll'•,
které jsou cilllw pri \tl,tťcni pr,tcm.Jl'd·
ním ze 1pusobu, j.lk ,tkupunkturní l><>d)' vyhledavat, I{' rovní:} využiti t.loubll
a svalu jilko oril•nt.u:'ních lx>dll. \'čt�ina
takto nale1enýth budu \l' vyuúvá pfi lť·
čení horních a dolních konťetin.
K vyhled.íni Jkupunkturnil'h hudll
Je možné využít rovněž márnky na hd·
st.ém tčle ,·zniklé pohybem tčla. Patri
�m l..oiní rasy, prohlubně a mezery nm
kajic• pr1 volnt:m poh} bu walů a t.loubi1
m·bo kůle .._apt. bod l l dr.íhy tlu\t ·ho
\trcva e nalt.'zJ na zevním konci r}·hr
,. l..lt11 (Hl ohnuti loktl'. 'Jam, kde anato
mické \truktur}' těla př1 hledáni bodl! ni·
jak vrzn.tnutč ncpornáhají, lte v}·ul.it
ruvnll>. jim: metody.
Mf Rl< I Ml 1 00'1 Jcdn.t z mť:riCJch metod používá délku
a �írku t>.lut•ntova pr'ltu jako stand.trdní
mčtitko \lou)ící k nall•zt•ní bodli. Délka středního článku pro\třcdníku \tejně
jat.;o �irkJ druhého kloubu palce přcd�ta·
vuje jeden "cun" (a\i 2 cm). rato měticí
metod,, \e C:a�to pouilva k nalezení bodu
I ? 4
:\ K U P U " K T U R A
A K U P U :'\! KT U R N 1 J E H LY
Tradičně existuje devět druhů aku
punkturnfch jehel. VěUinou se používají
vlasově tenké Jehly vyrobené ze stříbra,
zlata nebo z nerezavějící oceli. Vyrábějí
se v různých velikostech a prům�rech.
Jejich délka se řídí podle oblasti těla,
kde se pou!ívají. VěUina dnes vyrábě
ných jehel je jil při výrobě sterilizována
a připravena k okamžitému použití. Ved
le vlasově tenkých jehel známe i jiné
druhy, které se v léčebné praxi využívají
méně a pouze ke speciálním účelům.
TROJ H R A N N t J E H L Y
Mají silnějU válcovitou rukojeť a samotná
jehla má trojúhelníkový tvar. Jejich ostrý
hrot se používá k vyvolání krvácení, kte
rého se docní probodnutím povrchových
krevních cév. léčba se věUinou používá
ke zlepšení a posnení proudění čchi
a krve v meridiánech. Doporučuje se při
závažnějším zpomalení proudu krve,
nežádoucím přebytku nebo stagnaci čchi.
) E H l Y TVARU SVESTICOVtHO KVtTU
Dallím druhem jsou jehly tvaru Jvestko
vého květu neboli jehly tvaru sedmldpé
hvězdy. Skupina sedmi jehel se upraví
do tvaru květu a nasadí se podobně Jako
kladívko na rukojeť zhotovenou obvykle
z plastické hmoty nebo ze dteva. Takto
spojenými jehlami se poklepává rychle
a zlehka na kůtl. Tuto techniku lze
použít na věHí oblasti kůže, obvykle na
zádech nebo podél pátefe. Poufivá se
u mnoha onemocnění, ale zvláUě účinná
je při léčení bolestí hlavy, vysokého
krevnlho tlaku, neuralgických bolestí
mezižeberních nervů a neurotické
dermatitidy.
PODKOtNI J E H L Y
Při chronických bolestech nebo k léčení
závislostí se často používají podkožní
jehly. Jde o velice malé a krátké jehličky,
které se vpichují povrchně pod kůži,
nejčastěji na ušních boltcích.
I 9 S
K :\ I' I T O L A E D �\ A
umíst�n�·ch podél kontetan Stilw prc� �IHíme-li \tejnou vzdáleno�! m�řitkcm,
čtyři prsty priti\knuté k \Ob.. pl\:<htavuje pak zjistíme, že jeden cun v dolní polO\ i-tři cun} a �ířka uklwl\'álu a pro5trcdníku
vedle sebt je jeden a půl cunu. Bod J6 dráhy tenkého �tfc\·a e nachází na �íř1
Ctyf prstů (nebo trí lunů) pod ll'\llÍ �tr,l·
nou dolního olratc c':'t.:�ky a na WL;u JMI·
ce od okrajl' holenní kosti 11.1 lýtku.
Dal�• pouliv.mou llll'tudou Jl' pro·
porcionalní rnČf\'IIÍ. lt�to metod.• \JXXÍ\\Í
v měřem \tdJil'nmtí mcz1 rt'un}·m1 lhcky kostí m•bo obl,l\tl tčl.t a ve \'}1poťtu
v cunech IJk jako lwlís.í u růmýdt lidi
vý�ka a �ttJ..J, tak Jl' t,JI.;é dl•II.;<J ntnu u nuných oml> rumá. l>l'll.;a cunu \e 5itl' m�·
ní, ale jejich JXX'et llll'li \tl•jnfmi tní\t}' na
těle je stejn}·. 'Jo pl.ltí pro ka�dťho
jedince. "'apř. \'tdáleno\1 1\\l'/Í lokll'lll
a zápěst im je 1 2 w nt't, nll'zi pupkl·m
a stydkou kmtt Jl' Ci tunu ·• metl pup·
kem a hrotl'lll hrudnt !..ml l 0\1\\ lllllu.
n� břrcha Jl' vla\tn� dcgí než jeden cun
v horní polovin� bétcha. ProporcionjJni
měřeni je ;:.il.;ladnirn principem vyhlcd .
vání akupunkturních bodů a �iron• \c používá při urť'ov.íní jejich urnístčni na
konť'ctin,idt a trupu.
Poct}' al.;upunkturnith bodů rozmi�·
tC•nydt podél jednotlivých meridiánů w li\i \' z.<Ívhlmti na dťkc pří\lu�ného llll'ridi.ínu I yto body \C používají nejť'J\·
I�J l pn onemocněních \Ouvi�ejicich
nl'Jakym zpl't\Obem \ orgánr, s nimi/ mj
pmlu�n} meridián \pojení, nebo s tk,i·
nťml Ci \rnyslovými orgány, v jejichž
blttkosti mcridtán probíhá Přehled meri·
dijrw, jejich umí\tl!nr na t�lc a rnoinostl
lcťl'l)l)cho vyu111r J\OU uveden}· v tabuln• na str. 197.
l A f..-; 1 P R U H Y 1\ K U P U N K'I' U RY
Kromě použivánt jehel do míst na trupu a na končetlnach, které je zdaleka nejčastěj· Jr a také nejznam�jit metodou, existují jeltě daB1 druhy akupunktury. Jehly je možné aplikovat na některé části těla, ktere odrá�ejí ve zmeniené podobě tělo jako celek.
+ AURIKUlÁRNf H RAPIE
Jehly se aplikuji do bodů na uln•m boltci. PouHva se k léčení viech druhů nemoci.
+ AKUPUNKTURA KSTICl
V tomto případ� se jehly vpichují do kúle k!tice, kter.i je rozdělena na nfllollk oblastí odpovídajiCICh jednotlivym (astem těla. K léčbě se voU odpovidajíd oba.tst.
I 9 6
i\ K U I' ll � 1\ T U R ,\
U ,\\ l 'iT L I\! 1 .\\ t: R I D I A I\: U A V Y U Z I T Í
M E R I O I Á N
Plic
Tlustého střeva
Žaludku
U M t S T t N I Podél vnltfm strany pate, ruky a hrudníku.
Podél přední a zevní plochy
paže a ramena, po straně it]e
a obličeje.
Podél přední plochy dolnrch končetin,
břicha, hrudníku a obličeje.
P O U l i T I Bolesti n a prsou, kaiel, astma, bolesti v krku,
bolest na zevnt straně paže a v rameni. ------------
Bolesti zubu, bolesti v krku, suchost sliznice úst,
bolesti na prednt plo�e pate, zhorJená
pohyblivost ramene.
______ _;.;..:.__ ___ ------
Za.tívad potíte, obrna obličeje, bolesti zubů,
hlavy, bolesti v krku, du�evn1 poruchy spojené
s horelnatyml stavy, bolesti podél průběhu
meridlanu.
Sleziny Podél přední vnitřní plochy dolních
končetin, břicha a hrudníku. ----�--��--------- �
Zatíva<í potíte, gynekologick.í onemocnění,
bolesti podél průběhu meridiánu. -------
Srdce
Tenkého střeva
Močového
měchýře
Ledvin
Podél středu vnitřní plochy paže.
Podél zadní strany vnitřní plochy pa!e,
ramene, po straně obličeje, okolo uU
a očí.
Od vnitřního očního koutku k temeni
hlavy, dolu přes týlnt krajinu na liji,
záda a po zadní ploJe dolmch končetin
na zevní hranu chodidla.
Nemoci srdce a hrudníku. Dufevn• poruchy,
bolesti podél průběhu meridiánu. -------------
Potíze s ollma, uJima a krkem, bolesti nebo
ztuhnutí lije nebo čelisti, bolesti v ramenou
a v paz•ch.
Nemoci hlavy, krku, Jíje, očí, bederní oblasti
a dolních končetin.
Od vnitřní plochy nohou na břicho, Onemocnění a poruchy ledvin, plic a krku, potíže
hrudník a krk, končí v kořeni jazyka. v oblastech podél pruběhu meridiánu. ----------�------------------------------- ----------------Osrdečníku z hrudníku do podpažní jamky, podél Nemoci srdce, hrudníku a žaludku, du�evní
vnitřní plochy paže do prostředníku. poruchy a pot•ze podél pruběhu meridiánu. ----------�--------------------------------Ttí ohřívačů
Jater
Podél středu vnějií plochy paže na Bolesti uH, poruchy sluchu, bolesti čelisti, ramene,
rameno a na krk, okolo oka k zevnímu předloktí nebo prstenfku a malíčku.
očnímu koutku.
Od zevního očního koutku, na temeno
hlavy, přes týlní krajinu a Jiji, přes
rameno dolů na trup a na dolní
končetiny na zadní stranu chodidla.
Od vnitřní plochy palce u nohy
na hřbet chodidla, po vnitřní ploJe
dolní končetiny okolo pohlavních
orgánů na břicho a hrudník.
I 9 7
Problémy v oblasti hlavy, očí, uJí, krku, du�evní
onemocnění a dal!í problémy podél průběhu
meridiánu.
Jaterní onemocnění, gynekologické potíže,
onemocnění pohlavního ústrojí a problémy
v oblastech v blízkosti meridiánu.
VPRAVO Místo léčení je třeba
předem pečlívě očistit alkoholem, aby se předešlo infekci. Totéž se provádí
po ukončení sezení.
VPRAVO Jehlami je možno
manipulovat, abychom dosáhli zesilujícího nebo
oslabujícího účinku a vyvážili tak nerovnováhu
mezi jin a jang.
y l J=: A N
pitÁtl fé{ťbna proadtlfd � poulitmr aJ..upunk.tury zalmwje podrobné 1)-!etření
pc�de11t11 z ltledi\lm jťlw ztlr111 otm1w stm•u, rozlto,·or s nemocnim o jeho
outaHr;Hr potrlic/1 a ti11emť '')'(etřmi. jen taJ.. je molné ZI'Oiit nejl•lrodnějfí
zprisob léťem Ulba aJ..upunJ..turou b; �e nu'la l'ldy zaJ..hítlat na dtikladném vyietření
a na fill:.tt-clt \ kaM 111 jednotf;,,rm přtp11tlt1 Jť třelm \'hodně ''}'rtlít tliagno.�tiáé
mobro5tt, J..tať se nabut•ji. Podl tmanmťl; nemoc11élw a I')'I'Oiávajíci přttiny nemoti
lze Lvolit 1hodnf aJ..uptmJ..tumí l10<l;� a/Jr, hom do tíhli ''YfJIIZťiiÍ zevnf {kotili viny z U/11 a i obiiOI't'lll 111itřm rUI'tliJI'alry.
Před amotnou apltl.;aci Jt:hel by měl leWl•l peWvč CXI\tll ty oblasti J..ů}e, l.;am hodlá jehly vpich o' at. }.1 J..o prevence infl•l..ce '>C pouJívc1 alkohol. Poté e aplll..uji ,Jkupunl..turni jehl}. coi je relativně bczbole\tn� a rychlé. Po pronll..nuta J..uia w jt:hly správně unmta do podl..oini tkáně. U pacit:nt.t to vyvol,a ruzn� poclty, od bolc\ti, trnuta ,,; (.. pocatu tlal..u nebo tíhy, někdy ch l,ldu, tl•pla, wčdčnf,
občas i pocit Jakoby malé elektrické rány. Vlivu, které zpusob vnímání vbodnuté jehly ovlivňují, je mnoho, ?.á·
leží také na těle né konstituci nemocného. U zdravého pacienta s nadbytkem čchi a krve se pocity dostaví rychle, zatímco u člověka, který je vážně nemocný a trpí nedos
tatkem čchi a jang mužeme očekávat spa�e velmi pomalou reakci.
jehlami je možno manipulovat, vy-
I 9 8
tahu jí se rychleji, než se zavádějí, někdy se pacient ponechává se zavedenými jehlami v klidu po dobu 20-30 minut. I během této doby je možné s jehlami
A K U P U '\ K T U R A
a krátké, tvarem připomínají přlpínáček. Apl ikují se podkožně, nejčastěji do boltcu.
manipulovat, abychom dosáhli buď po- P O L O I I A silujícího, nebo naopak t lumivého účin- P R I A K U P U N K T U i'{ E ku a vyvážili tak narušenou rovnováhu mezi jang a j i n, což nakonec povede k obnovení harmonie v celém těle.
Do jehel je rovněž možné pouštět slabý elektrický proud za účelem zesílení stimulace a vnímání vbodnutých jehel. Po stanovené době se jehly z těla vytáhnou a vpich se stlačí vatovým tamponem. Požehování se aplikuje na kůži nepřímo - doutnající zdroj tepla se nachází v bezpečné vzdálenosti od příslušného akupunkturního bodu.
Při chronických bolestech a při léčení návyků a závislostí se často používají podkožní jehly. jsou velmi malé
Pro léčbu je důležilé umístit pacienta do vhodné polohy. To nejen umožní lepší manipulad s akupunkturními body a udržení jehel v těle po požadovanou dobu, ale má to význam i pro nezbytné pohodlí pacienta. Obecně je pro nové pacienty nejvhodnější poloha vleže. Tato poloha je vhodná i pro pacienty, kteří jsou nervózní nebo neklidní, starší nebo vážně nemocní. Kromě toho muže pacient i sedět, záleží na tom, jaké body chceme k akupunktuře použít.
I 9 9
\' I IVO Do jehel je možno
zavést velmi slabý elektrický proud, čímž
se zvyiuje stimulace a zesiluje se vnímání
vbodnutých jehel.
VI'RAVO Požehováním
se zahřívá zvolený akupunkturní bod
z bezpečné vzdálenosti. K tomuto
účelu slouží sálavé teplo z doutnající
tyčinky.
K t\ I' I T O I. J\
V 'i· s u D J\ Y !. ( C E � I A K U P U :-.: K T U R O U
E D M A
V�eobecně navotUJl' i.ikupunkturní Jé(ba
pocit uvolnění .1 pohody. Přill'.Jitostnt: se mohou příllt.tky onemocnění ?horšit, av�k vldy jdť 1cn o prnhodn}· ·• krát-
2 o o
kodob}· jev. \' některých případech se \)·slcdky lélby dostaví velicl' rychle, ale
často $i Jé(ení \'}'.Jádá dem dobu. �ež se dostaví prmí \')'\ledky, je tfcba ab�olvo
\'Jt ale por'l několiJ.; �ezcní, ncboC tlllo
potřebuje urťitou dobu na to, aby po· \tupně obnovilo .tkupunkturou navoll'·
nou rovnováhu i v orgánových sousta
vách. jako doplněk akupunktury lze
v praxi použít také bylinnou léčbu. Aby
A K U P U � K T U R A
A K U P U N K T U R A V M O D E R N I
D O B l:.
co nejvíce posílila léčebný výsledek, volí Spojením akupunktury a požehování do
se její předpis velmi pečlivě a podle stej- jednoho odvětví biomedicíny se nám
ných zásad jako samotná akupunktura. nabízejí nová vysvětlení pro účinky aku-
] A K N A L i: Z T
KVA L I F I K O VA N !: H O L t C I T E L E
Pro pacienta je nesmírně důležité najít
si zkušené a plně kval i fikované aku
punkturisty. Ti by měli znát principy, zásady a teorie tradiční čínské medicíny
bez ohledu na to, na jakou oblast se spe
cializují. Měli by mít také licenci vystave
nou podle příslušných předpisů země,
v níž působí. Pacient má největší naději na úspěch léčení tradičními čínskými metodami, jestliže úzce spolupracuje
s léčitelem, který se specializuje na jeho potíže.
punktury. Nejčastěji a nejvíce je akcepto
vána teorie dr. Bruce Pomeranze, PhD
z Toronta. Podle něj podráždění akupunkturních bodů vyvolává uvolnční
opiátů v mozku. Tyto vnitřní opiáty ma
jí stejný účinek jako morfin. Protože se
tvoří uvnitř těla, nazývaj í se "endorfiny" (vnitřní morfiny).
Tyto endorfiny se vytvářejí v okrsku
šedé mozkové kůry v okolí mozkovodu
spojujícího třetí a čtvrtou mozkovou
komoru. Blokují přenos nervových pod
něnt z thalamu, který funguje jako přepo
jovací stanice mezi signály přicházejícími
z poškozených tkání a z vnitřních orgá
nů do mozkové kůry. Tím se omezuje
2 O I
V U . V O Léčení astmatu, kašle
a dýchacích potíží
akupunkturou.
K t\ 1' 1 1' 0 L A � E D M A
vnímáni bolc)ti ,. centrálním nervovém
systému, přcdch.íl.i \c ode\ilání bolesti
vých signálů tpčt t.lo poU .. o7l'll}·ch tlciní
a tím se jim pmkytuje \'ět�i možno\t
k hojeni 'I )'to \'nttrni opwy mohou ta
ké zpusobit 1m�ny \' sou�t.I\'Č hypotala·
mu a m01kon:hn kmene .1 ovlivnit tak
činnost Jutonomnihu m·rvuvtlho \)''ité
mu, coi je nc/Jvl\l,i, autorn.ltld.)' pracu
jící souča\t ncr\·m·l'· \Oll\t,l\')', která je
napojena na \Jlttrni urg,inr a která fidi jt·
jich činnO\t. Oplat}' t.tk mohou ovlivnit
její kontrolu nad rťunýml vnittnimi té·
Iesnými funkcemi ,, pfi\pllt k optimální
funkc1 rulllýdl orgán('!,
Damm \.-ýznamným účinkem aku·
punktur)' je posílení sekrece hormonu
korti10lu, jehož protizánčtlivtl působe.
n í má pti léčení bolesti mačn�� \'}oznam.
Zda 'ie, ic akupunkturou '>e také zlcp\u-
1' imunitní funkn· org.uli'lmu, např. Sll·
mulu ji \l' bM krvinkr a zll·p�ujc sc jeJich
\<.'hupnost pohlcovat CÍI()rodé �kodlivin\,
cul. w prok<izalo jak u lidí, tak u labora
tornkh 1varat. Zlep�uje \l' mikroCtrkula
n· a tím \ť uryt:hlUJC hojení J>O�kozených
tkáni. Moc.ll•rní \)7kum odhalil mnoho
ruznych účinku akupunktury a tyto ob
jev)' ji\ té ncb} I)' po�lcdní.
2 o 2
A K U P U i\ K T U R \
N E M O C I , K T E R É , E L É C i A K U P U N KT U R O U
Akupunktura se na světě praktikuje jil
tiske let a �iroce se využívá k lélbě
mnoha nemocí, u některých se zřetelný
mi výsledky. Světová zdravotnická orga
nizace OSN vydala v roce 1980 seznam
chorob, u nich! se zdá být lélba
akupunkturou účinná.
DÝCHAcl CESTY
Akutní zánět vedlej�ích nosních dutin,
rýma (zánět nosní sliznice), nachlazení
a akutní zánět krčních mandlí (angína).
N E M O C I P R Ů D U $ E K
Akutní zánět průdu�ek a průdu�kové
astma (léčba je nejúčinněj�í u dětr a pa
cientů bez daiUch doprovodných nemod).
N E M O C I OKA
Akutní zánět spojivek, centrální retiniti
da (zánět sítnice), krátkozrakost
(dětská), �edý zákal (nekomplikovaný).
NEMOCI ÚSTNI D U T I N Y
Bolesti zubů, bolesti po vytržení zubu,
zánět dásní, akutní a chronický zánět
hltanu.
N E M OCI ZAŽIVACÍHO T R A K T U
Křeče jícnu a kardie (spojení jícnu
s žaludkem), �kytavka, dráždivý tračník,
poruchy trávení, gastroptóza, akutní
a chronický zánět žaludeční sliznice,
překyselení žaludku, chronický
dvanáctníkový vřed, akutní a chronický
zánět tlustého streva, akutní bakteriální
úplavice, zácpa, průjem, paralytický ileus
(bolestivá neprúchodnost střev
zpusobená ochabnutím střevnf stěny).
N E U R O L O G I C KÁ A OROTOPEOICKÁ
O N E M O C N t N I
Bolesti hlavy, migrény, neuralgie
trojklaného nervu, obrny v oblasti
obličeje, obrny po cévních mozkových
příhodách, neuropatie obvodových
nervů, obrny způsobené poliomyelitidou
(dětskou obrnou), Meniérův syndrom,
neurogenní poruchy molového
měchýře, nolní pomočovánf, neuraigie
mezižeberních nervů, syndrom
,.zmrzlého ramene", tenisový loket,
ischias a bolesti v bederní oblasti
obecně, revmatoidní artritida.
J I N t N E M O C I
Kromě chorob uvedených na seznamu
Světové zdravotnické organizace
existuje mnoho nemocí, u nichž je
akupunkturní léčba úlinná. Patří k nim
poruchy reprodukce, vysoký krevní tlak,
nespavost, kožní nemoci, sportovní
poranění, alergie, kioubnf záněty,
Beilova obrna, návykové poruchy
(toxikomanie) a v�eobecně akutní nebo
chronická onemocnění.
2 o 3
CESIV\ Rl PLIBI IK.\
Ceskoslo\ cmt..l SinoBiologlcU spolelno\t -Centrum f('\f • I . �kola I C:\1 Revolutni �o I lO 00 l'rah.t I tel 231 2t> H www tem �l
Alterna mcdlt.t KtťiP'�thu I 507 I 19 00 Praha 4 tl•l 79.1 ll! S I www.altcrn.l·llledl{,t.o
Vl L10\ BRrt.\11.11:
Z.\.\IAF.�lJJI< I O Rl •. \NII.J\1 I
The lml ltull' fllr \omplemcnt<�ry Medici ne Unit 1 5 Tavern Qu.l)' Commercl.tl < cntrc Rope Strcct Lon<.Jon Sl 16 I I .X (01 7 1 ) 2.17 SlbS
1 he Briti\h Rcgl\tcr of Complcrncnl<�ry Practitloncr\ PO Box 194 London SU6 IQZ (01 7 1) 2.H-S I 75
Council for ComplementM} .and Altemative Mcdldnc Park Houw 206/208 L.ttlmcr RoJd London WIO 6111' (0181) 968 .!1!62
TI1e British Com plemen ta'} Medici ne Assoclation 39 Prestbun R0.1d Pittville Cheltcnham Glos GL52 21"1 (01242) 226 70
Rlienter ol l l'lldttaonal C htnl"\e \ ft"(..u.tnl' I.., I rlnll)' Rood l.ondon :-;z 8JJ (0181) K8i-84l1 lntcrn.uwnal lll')!l\ter uf Om·ntal \kdlum· (lili:) I I he Ma nor I lnuw c oll �r I .a ne llt•lgatc \urrl.'y 11112 9J\\' (11 1 7 17) 212101
\odtl} uf < hlm·vl' Ml'tltcal Pr<�t tltluru·n
ln thl' Ul\ 9-1 l ltgh \trn•t <'ruydon \\f l 1\!'1: (Oll! I) 61 1·1222
.\Kl 'J'Uli.Kit'IIA
,\t.ltklll}' llf Wt\ltrn ,\urpuncturl' 1 12 < Oll\\ a� Rn.1d ( uhv\n H.w Ch'y;I I 1.2Q 71 1. (0 I I tl Zl S lHZI!
\\\<ld<�tlon uf ( hlnl'\C AtuJlllllliUre i'ru'l"'(t lluuw 2 (oron• 1.llll', Rctturd :-o:ottmgh.lm n:-.:22 6:-.1.\ (017771 701509
Brltl\h \<:upuncturc \\\()(tatlon and Rcgi\tcr H \ldcrncy 'itrl'\'t London 'i\\ I \ 41 Y 101 7 1 1 8.H bl29
I hc Brilhh \cupuncturc < ouncll Parl.. Uou� lllb Lallml'r Ro..1d l.ondun W I O bRl: (011!1) 96-1 0222
A [ E S Y I h� Bntnh \l�tll<.-al
,\cupunctun· Socrtt} :-o:e\\ton Houw NC\, ton Lane lo\\ t'l \\'hll lt!) \\'nrnn ton < h�hln• \\' \ I HA liH '125) 71727 ( ulkgc uf I radttwn.tl
AtU(IUilllUfl' l.w lluuse, tlUl't'll\Wa} Leanungton \pa War" lc I..' huť lnglaml C\' H il Z
I hc Council fur ,\<. upuncturt• 1 7'1 Coluucl'!itl'r Rn.1d I omlun :--;w 1 6DX lili 7 I I 72-1·5 7.S6
I urupcan I c"(.icr.lllon nf Mcxkm \c:upunctun• 59 ldfmd < rl'\l't'lll I t•tgh IJinc,l\hlrl' W:-.; Sl Y (Ol '1-121 b781lt12
I rJdltlllrMI \t upunc:turl' '>oclct}' I I hc Rld�W"•'Y \trJthml L pon·Avon WJrwll�\hlrc C\',!7 C)j[. (01 7891 291!791!
CI�N.r a\ u�tv\A.'I' 1
I hc Reglster of < hlnc e l lerbal Mcdlc:lne 1'0 80\ 400 Wl•mblcr :\ilddlt\C\ H \9 CINZ (01811 904-1\57
��.���v rC:\t
( ollegc of Odental Ml'dlcine rm'[X"<t Houw Rťtlmd :-.=ottlngha m 'hin·
I>.S22 6:-.:,\ (01777) 701509
llu.• l ntcmatiun•l C'ollcge of Onen tal \1l"(..l<.:tne c.rccn lil'\lgrs "' enuc I .1nt Gnmtl·:uJ 'luue\ RH I9 IDZ (lli:H2) .U W l 6
\dHx>l o f ( hlrww l lc-rl�o�l Medldnl' :\f Hhumm• ·r < ottage C:llllll :-o:etht•r \\btwtl'
�lngh.un <hlord,hirl' OX7 6SD ({) 1 99.!) l!.l0-119
I hl' I ondon (�I c.ong ( ollegl' 2 \t \II>Jm RoJd Rc.lthng lkrl..\hlrl' Rt.6 211N (lil 7.J.I) 665 I S.J
I he l,lu 'ong Pmt (,radu.lll' '>choc>l of I radit lonal ( hlncw Ml•dklnc 5.i,l Orml\tonl' t.ro\'4.' I ondnn \\. 12 OJr ((>i I! I I 7 H·070b
,\\i.ICI\1 I
fhc \s5oclalion of I raditronal (hl nese Medklne 78 llavcrstocl.. 11111 l.cmdon N\\ .I ZRl. 10 I 7 1 I 284-2891!
I hc \ssoclatlon of Orllish Veterlnary \cupuncture FAl\t rar� Cottagc llandcro\s Hayward\ llcath 'íU\\l'\ RII I 68[) t01l421 4002U
1.11 (hl nlon for (,rl'at Uritaln
2 o l
102 Felsham Road London SW15 1DQ
AUSlRÁUE
Australian Traditional Medicine Society Limited 12/27 Bank Street �1eadowbank :-:SW 2 1 1 4
Australia
Qi Gong Association of Australia -158 White Horse Road Surrey Hills
Victoria 3127
Australia
i<ANADA
Academy of Oriental Hcritage POB 35057 Station F. Vancouver
BC V6M4G1 Canada
Canadian College for Chi nese Studies 855-859
Cormorant Strect
Victoria BC V8W I RZ Canada
Chincse Medicine & Cultural CoiJege 3565 Rue Berri
Suile 220 Montrcal
Quebcc H2L 4G5,
Canada (512) 288-2872
Ctr-;.,
The World Academie Society of Medical Qi Gong l l Hcping Jie Nei Kou Beijing 100029
Chi na
U Z I T E L I\ E \ D R l ::> )
Meiji College of Oriental Medicine Kiyoshi-Cho, Funai-Gun Kyoto-Pref. 629-03 japan
USA
Acadcmy of Chi nese Culture and Health 1601 Clay Street Oakland CA 946 1 2
USA (510) 763-7787
American Collegc of TCM 455 Arkansas San Franásco CA 94 107 USA ( 4 1 5 ) 282-7600
Emperor's College of Traditional Oriental Medicine 1807-B Wilshire Blvd. Santa Monica CA 90403-5652
USA
Five Branches Institute 200 Seventh Avenue Santa Cruz CA 95062
USA
Meiji College of Oriental Medicine 1426 Fillmore Street San Francisco CA 94 1 15
USA
Pacific College of Oriental Medicine 7445 Mission Valley San Diego CA 92 108
USA
Roya1 U niversity of America 1 125 W 6th St. Los Angelcs CA90017 USA
Samra U niversity of Oricntal Medicine 600 St. Paul A ve. Los Angcles CA 9001 7 USA
Santa Barbara College of Oricntal Medici ne 1919 Statc St., Suite 20-1
Santa Barbara
CA 93 1 0 1
USA (805) 682-9594
South Baylo University 12012 S Magnolia A ve. Gardcn Grove CA 9264 1
USA (714) 530-9650
Yo San University of TCM 1 3 1 4 Second St. Suite 202
Santa Monica, CA 90401
USA (310) 9 1 7-2202
Colorado School of TCM 1 +ll York St. Suite 202 Denver, CO 80206
USA (303) 329-6355
Institute of Taoist Education and Acupuncture, Inc. 1321 5th Street Boulder, co 80302
(303) 440-3492
USA
2 o 5
Tri State Institute of TCM 15 Bank St.
Stamford CT 0690 1 (203) -169-049 1 USA
Amcrican School of Oriental and liomeopathic rhcrapic� 933 Lincoln Road Miami llcach I·L 3.J I 39
USA (305) 672-4 138
Florida Institute of rraditionat Chinesc Medici ne 5335 66th Street
North Pincllas Par�. FL 3466'i
USA (813) 546-6565
Atlantic Institute of Oriental Medici ne 1057 SE 1 7 Strect Fort Laudcrdalc
FL 313 16
USA (305) 6.3·31!88
The Worsley Institute of Classical Acupuncture, Inc. Tao House Suitc .324
6175 N.W. 1 53rd Strcct
Miami Lakes FL 33014
USA (305) 823-7270
American University of Chi nese Medici ne 2600 S. King #206
Honolulu, Hawaii
Hl 96R26
USA
U Z I T E C � F. A D R F. S Y
Oricntal Mcdlcal Institute of Hawail 1815 Kulul St Swte 206 Honolulu llawall HI 968U USA (808) 5.J6-.i61 1
Mldwcst C entcr fur the Study of Orlcntal Mcdldnc 4334 North ll.w..-1 Sulic 206 Chicago lL 60613 USA (312) 975-8012
Tradltlonal Acupuncturc Institute, ln<.. Amcrlcan City Bulldlng, SuliC JOH Columbia MD 21044 USA (301) 9 1 7-2202
Acupuncture Center of Amhcrst 48 North Ple.•�ant St Amherst MA 01002 USA
Thc New England School of Acupuncture 30 Common St Watertown MA 02172 USA (617) 926-1 788
Minnesota School of Acupuncture and Herbal Studles 182 University Ave. Suite 278 Saint Paul MN 55104 USA
lmtttutc of C hlnew Mcdicine Rt 1 7, Box 52-,\ S..ma Fe !1'�1 H7502 US.\ lSOS) H i-52 B
Kotott.�m.t ln�tltutt• ''i 'i \ho 'it 1'0 Box 16 il! �. tll.l ��· 'M H SOJ l\\
\.1nt.1 I c C oll eg«: of �.tturtJI Mcdlt:lnc I 59(J < .myon RoJd
S.1nta ll' NM 87501 US,\ (505) 981 1569
�)UtiHV(."ol cupun{lure Coll«:gl'
7 1 2 Wc\1 S.1n Mat«:o \Jrlla ll' NM 87'i01 USA (505) 91:18-.IS.\8
C ollcgc of Atupun<.turc .111d 1 1cttro I hcrapculic\ 800 Rlvcr\idc Dnvc Ntw York NY 10!H2 USA
I he Ncw Center School for Acupuncturc SO Maple Placc Manha\\et
y 1 1030 USA
Paclfic Institute of Orlental Medlclnc 12 \V 27th 'it., 9th Floor 'cw York
y 10001 US.\
Tri State Institute of TC.\i ro Box 974 C.athedral Stauon !\"e1' \"orl.. !\"\" 10025 US\
'atlonal ( ollcgc of '<lturopath1c M«:<lldnc 1 12 i l SL Market Str� 'I: t Jlortland OR 97216 L'SA !SO.H 255--1860
orth Amcrlcan < ollcge of Acupuncture PO Bo>. 1 2 1 28 Sal«:m OR 97109 USA
Oregon College of Orlenta1 Medici ne I 0525 Sl ( hcrry BIO\\Om Drivc Portlilnd OR 97216 USA (50:1) 2S I-.H43
Acadcmy of Orient<tl Medlclne 2700 W. Andcrson Lanc Sulic 304 Au�tin TX 78756 USA (512) 371-3738
Barren Land Institute Collcge of Acupuncture and Moxibustlon 4 150 Pinnaclc Loc Pico�. lt 230 F.l Paso TX 79902 US \ (915) S.J.J-6425
2 o 6
Te�a\ College of Oricntal Mcdicine 2405 S Shepard Houston TX 77019 US\ l713) S29-8H2
Acadcmy of Oricntal llcrltage PO Box 8066 Blatnl' WA 982.JO US.\
Ba\t) r Unlvc�lt� 14500 juamta Dnw N l·. Bothcll \'.A 9801 1 USA (206) 82.l-uoo
Nalional Acupuncturc and Orlcntal Mcdldnc AJIIance 146l7 StJrr Rd Ota ll a WA 98.159 USA 2SJ-8S l-688J
orthwcst Institute of Acupuncture and Orlental Mcdlcine 1107 North 45th Street Seattle WA 98103 (206) 633-2419 US:\
American School of Orlcntal & Homcopathic Medici ne C O C a �tlc Bay \ illa\ Ncwcastle, :-.;cvís, Wcst lndlcs fa:-.: (8091 469-9490
L I T E R AT U R A
Všeobecné knihy o tradiční čínské
medicíně
Hoizey, Dominique, Hoizey, Marie joseph,
A flistory o( C/Jinese Medici ne (Bailey Paul,
trans. Edinburgh University Press, 1993)
Hsu, Hong Ven, Peacher, William,
Uren's History o(Cirinese Medical Science
(Oriental Healing Arts Press, 1 9 7 1 )
Porkert, Manfred, C/Jinese Medicine as a Scier�tific System: lts History, P/Jilosop/Jy,
and f>mctice, m1d How ft Fits witl1 t/Je Meflicine
oftlle West (Henry Holt and Company,
:--Jcw York, 1 982)
Ronan, Colimrlitio1wl Medicine in
Contempomry Cllina, Vol. 2, in Science,
Medicine, mrd Technology ln East Asia series
(Center for Chi nese Studies, The Univern A.,
Needham, joseph, Tlle Sl10rter Science cmd
Civilization in Cllina:J (Cambridge University
Prcss, Cambridge, 1988) Schwartz, Benjamin,
Tllť World o(TI1011gllt in Ancient C/Jina (Belnap
Prcss of Harvard University Press, 1985)
Sivan, Nathan, Tsity of Michigan, 1 987)
Tsuei, Wei, Roots o (CIIi11ese Cu/ture and
Medicine (Chinese Culture Books Company,
Oakland, CA 1989)
Unschuld, Paul U., Medicine in Cllina, a History
o( ldeas (UC Berkeley Press, Berkeley, 1 985)
Literatura o čchi-kung Hallander, Jane, Empty Force Karate Kung Fu
(May 1986 K473SS: 336)
Hallander, Jane, Sum /, tlle Hig/Jest Stage o(
Martial Training (lnside Kung Fu, Jan 1986,
K48326: 40 43)
Hallander, Jane, Sunr I {lnside Kung Fu
Yearbook,Jan 1987, K48745: 78 81)
Hallancler, Jane, Tlre Higl1est Leve/ of Kung Fu
l'ower (Black Belt, july 1987, 47432: 56 6 1 )
Hallender, Jane, X ing Y i Pus Ir Hands (The
Com plete Guide to Kung Fu Fighting Styles,
Aug 1987, K4874S: 4012)
llallender, Jane, Female of T/Je Year Madam
Min Ou Yang (lnside Kung Fu Yearbook, Jan
1 988, K48745: 17)
l lallender, Jane, Opening Qi C/Jmmels, a Direct
Route to t/Je Formtain o f rout ll (Chi Power, juty
1989, K-!8745: 36 4 1 ) Hallander, Jane, Doc Fe i Wong, X in Yi Comlmt
witl10ut Contact (Official Karate, April 1990,
K48289 34 37)
1-lc Cou, Tlle Magie ofQigon.� (Chi Powex, juty
1989, K48745:54 57)
Hul Min zhang, Qi Gong Treatmťllt (Tianjln
Science and Technology Publlsh Co. 1980)
Thc Chincsc National Chi Kung Institute, Chi
Kung: Air AppaZENt to lletter /lea/tll
(Chi Powcr, July 1989, K-18745: 21 25)
Yong Nien Yu, Stane/ing a Good Metlwtl for
Healtll (Knowledge Publish Co, 1981)
Literatura o léčebných dietách
Castleman, Michael, Tlle Healin.� Herb.\
(Rodale Press. Emmans, Pennsylvania, 1 99 1 )
Fuli, Wen Fang, e t al., Food rreatment for
Common Visemes (Chincsc Ancient Medical
Books Publishing House, Ocl 1991)
je Quan Yc, ct aJ., Food Trearinent a/ICI Ilt•cipe\
Uiangsu Pcople's Publishing llousc, 1973)
Mayer, Dx Jean, ct aJ., Diet mul Nutrition
Guide ( Pharos Books, Ncw York, 1989)
Mei Ping Wong, cl aJ., f)iet mul Food Treatlllťllt (People's Military Doctor Publishing llousc,
jan 199 1 )
Min Yuan 1-long, et al., Recipe.l o(Footl
Treatment for Fami ly Use (Fujian Science
Publishing House, Oct 1990)
Qing Xuan Heng, et aJ., 200 Questions obout
Food and Nutriticm Qindun Publishing House,
Oct 1 990) Sanghai Food Treatment Rcscarch Association,
Food Treatment (Zejiang People's Publishing
Co., july 1990)
Shi Zheng Li, Compe1Uiium o (Materia Mcdica
(Chincse Book Publishing House, 1988)
Xue Min Cou, Supplement to tlle Compemlium
o(Materia Medica (Chinese Book Publishing
House, 1 988)
Zhang Zhong Zhao, ct al., Nutriticm mul Food
Trentment (Sanghai Science ancl Technology
Publishing House, Scpt 199 1 )
2 o 7
Akupresura, 56, 1-16
Akupunktura, 56, 142, 146,
1 78-203, diagnostika, 189-190 jehly, 179, 195
Akupunkturní body, 191,
194 Ananas, 98 Astma, 89, 1 1 3-1 16 Aurikulární léčba, 196
Banán, 96
Body, 149 Bojová umění, 128 Bylinkářství, 56--85
Byliny, 56--85, podávání, 75-77 kombinace, 76
kombinované receptury, 68 kontraindikace, 78-79
příprava, 82--85, cílové orgány 69-71, působeni, 65-68 míchání, 75-77 receptury, 73-74 zpracování, 68, 72-74 chuť, 63-64
Cang-fu, systém, 70, 1 25, 151, 185
Cang, orgán� 25, 185 Celer, 92 Cibule, 90, 91, 93 Citron, 90 Cukr, tmavý hnědý, 106
C:esnek, 89, 93 C:chi-kung, 56, 124-143 C:chi, 20, 61, 125, 129-130,
159, 185-186 C:chin, dynastie 13
C:ínská pažitka, 94-95 C:ínské datle, 98
C:ínský jam, 95 C:ou, dynastie, 13, 1 7 Dieta, 50--51, 89 Dřevo, 22, 23, 24
Dýně, 92 Emoční faktory, 47-49
Epidemické nemoci, 47 Feng-šuej, 15 Hlen, 53
Hloh, bobule, 100 Horečnaté nemoci, 88 Hroznové víno, 97 Hruška, 96--97 Hyacint hlíza, 109
R I Í K
Chaluhy, 109 Chan, dyna\111!, 25 Chřipka, 89 Chuang ti, 15, 25 ChuC b)·hn, 63-6-1 1 lili,'{ (li.ntha promcn), 21,
58 jablko, 96 jahody, 98 jang, 2 1 , iO, 58, 6 1 , dráh),
18.\, potr.tvtny, 90 men· dl.ln)� I S.i org.my, 187-188
játra, 127, 1117 memllán, ICJi jehl)·, akupunktutnl, 17'1,
195 Jídlo jako lék, 116-121 )ln, 21, JO, 58, 61 dr.ihy, II U
potraviny, IJO meridiány, 153 orgány, 187-188
Jln/jang tl'Orlc, 125 Jinan, 101 Klimatické prvky, i2-16 Kolatcrálnl dráh), 1 82-llli, Konfuclan\ká rm"tllctn.t,
25 -26 Konfuclamk.t mctod.t, 128 Konfuciu\, 1.1, 14, 18, 19 Kov, 22, 2.\, 24 Krab, 101 Králik, 102 Krevety, I 02 �llce, akupunktura, 1 79,
196 Květ chryuntérn), 10'1 Ledviny, 127, 187 meridián,
1 92- 19J Legisté, 18, 20 Letní horko, i2 • . i9-IO Lotos kotcn, 95 Lung-jen (dra�t oko), 100 Maltóza, 106
Mandarinka, 99 Máta, 107 Materitr Mcdim, 57, 58, 88 Med, lOS Meloun 97 Meridiány, 69, 70, 7 1 , 1 S I ,
163, 167-168, 1 79, 1 9 1 , 193, 197, teorie, 182-186,
Meruňka, 96
Ml�ko. 103 �IOCO\") mkh�·t, mendtán,
192 Moht�té, 18, 19-20 MrLt\� 9 1, 92 Mungo \')hon!.)� 94 Sachlazení, 12, H -46 Nti·fm�. 12, I i, 25, 27 Nc·utr�lni potr.t\'tn}� 90 <X ni j:11nka, kupre:-.ur.t,
156-157, 158 Odvary, b> hnné. 82�85 Ohctt 22, 24 Okurl.<t, '10, 92 (>-.rdclnrk meridl.in, 19 i l'ar.tllti, 'i2 l'cpt, Q I, 94, 107 l'cptovník, I 0·1 l'ct prvLů, 18, 22, 2.i 1'<-t chuti, 90 l't:t org.inil, 90 l'ť-1 trall\lormac:'nkh fá1i, 2 1 .
22-2.\ l'líct:, 127, 187, nwrkll.in,
191 192 l'onwran(, 99- 100 l'oraněni, 'i2 l'orkt:rt, M.rnfr�d. 20 l'o}t:hov.iní, 56, 180 I H I l'r.rvěk.í l('ťb.l, 1 6 R.tf\ké jablko, 9 1 , I 00 Rt:IJ\,KC, I i9 140 Rotní období .r \trava, 91 Ruka .rkupunktura, 1 79 Ryma, 1 10 Rýlt:, 10'1 Rl-dkvlc:'ka, 9.\ Se um, I 04 I OS Sang, dyn.r\tle, I.J, I S 16 Sen-nung, I S Sing-l, 124 Skopov!' ma�. I OZ Sl zlna, 127, 187 meridián,
192 Sl.tovka, 104 Srdce, 127, 187, meridian,
192 Stagnace �rve, 53 Strc�. 5 1 , 52 Sucho, .\2, 4.!
Svrd.l kr\·av.r, plod, 100
2 o 8
Samam�mu\, 1 3 Tan-tch1en, 127, 129-l.lO Taor,mu\, 18, 20, 128 lenLé �tievo, mendlán, 192 leplo/Ohcfl, .!2, 37-\8 ·rchaJ·tl, 143 llu\lé )ttcvo mendt.in, 192 TmJ\'Č kute, IO.i lomcl, 98-99 Jou-lu, JOH
llr ohHv.rť�. meridián, 19\ lte\cr'l. 97 Ucho, 15'i-156 úno�va, 52 Un\Chuld, Paul, 20 Ú\ttlu•, I O I L �I. o�kupunktur.t, 179 \alc:'icl \táty, období, U, 17,
12'i Vejce, IO.i VInný ocet, 108-109, 1 14,
1 18 Vitr J2, :\4 .i6 Vl.t�'"Y orech, j.ídra, JOH Vlhko\t, .32, 4 1 -42 Vnttfni pfrc:'ln} nemoci,
.B-il Voda, 22. 2:1, 24 Vodní ka\tan 94 Vy\Oký krevní tlak, 1 1 7 1 18 Záp.tdní byllnkM�tví, 80-tll ZálVOr, 105 Země, 22, 2.�. 24 Zevnr ptrtrny ncmocr, 32-.B Zpracování bylin, 72-74 Zaludck, meridián, 192 Zenkn, 106- 107
llutnik, meridián, 193 lluty císat, 15, 25, Kánon
mediciny, 13, 76, 125, 180
lralok, 1 0 1