se bude toho, co je · vybírám z toho, co je nachystáno, dárek naší noční oblohy. ten...
Post on 28-Feb-2019
219 Views
Preview:
TRANSCRIPT
1
Jaro už je v plném proudu.
Řada z nás už vyhlíží
dokonce léto a s ním
oblíbené prázdniny. Ještě
než se na ně rozejdeme,
nás čeká spousta práce ve
škole, ale i spousta
různých akcí, ze kterých si
odnesete i nějaký ten
zážitek.
A protože naše škola nese
jméno bratří Fričů,
vybírám z toho, co je
nachystáno, dárek naší
noční oblohy. Ten budete
moci pozorovat za jasné
noci 15. června v podobě
zatmění Měsíce. Uričtě si
to nenechte ujít.
Prázdniny jsou za dveřmi a
každý je už netrpělivě vyhlíží.
Někdo se podívá do daleké
ciziny, někdo kousek po naší
republice a někdo se bude
těšit z lenošení kolem
Ondřejova. Nezáleží na tom,
kde budeme, důležité je
využít volného času pro
odpočinek, pro záliby a pro
oblíbené koupání, ať už bude
v malém rybníčku nebo
v nedozírném oceánu.
Přeju vám všem, aby se vám
prázdniny vydařily podle
vašich představ...
...a těším se na vaše
odpočaté úsměvy.
2
SLOVO ÚVODEM Redakční rada Hvězdný tým přichází již se čtvrtým ročníkem časopisu
Vzhůru ke hvězdám. Je už teď více externí, což znamená že více členů je
těch, kteří opustili naši školu a studují na různých středních školách. Do
našich řad se přihlásil pouze jeden žák sedmé třídy – Jirko vítáme tě!
Chystáme opět pět čísel časopisu, chceme zachovat především rubriku
zábava, která patří mezi nejoblíbenější. Připravili jsme dvě nové rubriky.
V každém čísle přinesem rozhovor s lidmi, kteří se věnují po vystudování nebo
vyučení nějakému povolání. Byli bychom rádi, kdybyste se svými kresbami
zapojili do rubriky Historické osobnosti. Budeme sledovat dění kolem naší
školy a přineseme nejrůznější zprávičky, v letošním roce budou určitě
nejdůležitějšími oslavy 175. Výročí odnřejovské školy a ukončení projektu
Ladova krajina v proměnách času.
ROZHOVOR S POLICEJNÍMI INSPEKTORY
Na pár otázek nám odpověděli policejní inspektoři, nadstrážmistři a zároveň
i manželé Lucie a Miroslav Stehlíkovi z Pohotovostního a eskortního
oddělení Policie ČR v Praze.
Jak jste se dostali k policii a co vás k této volbě vedlo?
Lucie: Já, jelikož jsem již dříve pracovala na oddělení vydávání cestovních
dokladů, měla jsem k práci u policie hodně blízko. Stále jsem tu myšlenku
zvažovala, až jsem se jednou rozhodla. Šla jsem si vyzkoušet policejní fyzické
testy i psychotesty, to rozhodlo. Pokud bych tyto testy nesplnila, již bych to asi
více nezkoušela.
Miroslav: Už jako malý kluk jsem chtěl být buď popelář, nebo policista. Hodně
lidí z mého okolí i rodiny pracuje u policie. To nakonec rozhodlo. Po splnění
všech potřebných testů bylo jasno.
Jak dlouho zde pracujete a baví vás to?
Lucie: Pracuji u policie něco málo přes deset let. Práce mě stále baví, i když jsem
momentálně na mateřské dovolené. Určitě bych se chtěla vrátit zpátky. Jinak si
myslím, že pokud tato práce člověka nebaví, nedá se dělat. Je to každodenní, dost
často i nepříjemná práce s lidmi a k tomu musí mít člověk vztah. Jinak si myslím,
že by tam nevydržel.
Miroslav: U policie pracuji zhruba deset let, ale u mužů je to jiné, jelikož se jim
do odpracovaných let započítává jeden rok základní vojenské služby. Ta je již
dnes zrušena, proto při příchodu nových policistů je to již stejné.
3
Jaká je náplň vaší práce a co všechno během služby děláte?
Lucie: Náplní naší práce je přijímání zadržených osob do cel. Dále jejich převoz
k soudu, eventuelně do vazby do věznice. Patří k tomu i celodenní starost o ně. To
znamená výdej stravy, lékařská péče, převlékání a koupání zadržených osob.
Prostě vše, co za pobyt u nás potřebují. Je to téměř jako ubytování v luxusním
hotelu, jen je zadarmo.
Miroslav: Poslední 4 roky mám stejnou pracovní náplň jako Lucie.
Kolik hodin pracujete (jak dlouho trvá vaše služba)?
L+M: Pracujeme na dvanáctihodinové služby, v turnusu dvakrát denní a dvakrát
noční, poté čtyři dny volna.
Kolik fasujete uniforem?
L+M: Policista během celé své služby u policie získává za každý odpracovaný
den určitý počet bodů, za které může fasovat své oblečení, uniformy. Takže každý
si obstarává oblečení dle momentální potřeby. Pokud se věci opotřebují, jsou už
staré, nebo malé. To je každého starost. Důležité pro práci je, že musí do služby
nastupovat řádně ustrojen a čistě oblečen. Jinak může být potrestán.
Používáte ve službě služební zbraň?
Lucie: Samozřejmě že k práci u policie patří používání služební zbraně. Každý
policista, musí být v tomto řádně proškolen a každý měsíc musí pravidelně
docházet na střelnici, kde se cvičí ve správném a přesném použití zbraně. Tuto
pak používá po dobu služby. Musí být vždy připraven ji v případě potřeby použít.
Miroslav: Služební zbraň může policista použít i mimo službu, avšak na toto
použití zbraně musí mít řádné povolení svého vedoucího.
Který zákon vám policistům nejvíce ztěžuje vaši práci?
L+M: Skoro každý zákon má nějaké mouchy, takže pro policisty je těžké celou
konkrétní situaci na ulici řešit. Zákony jsou dnes vymýšleny spíše pro lidi, aby se
mohli ze všeho vymluvit. Prioritou pro policistu je zákon o policii ČR.
Co jste u policie zažili nejzajímavějšího?
Lucie: U policie člověk zažívá spoustu zajímavých příhod. Bohužel hodně jich
není moc veselých nebo o nich nemůže mluvit. Ale vzpomínám z poslední doby
na jednu úsměvnou historku přímo z eskortního oddělení. Při příjmu jedné osoby,
byl to bezdomovec, jsme tohoto muže vyzvali, aby si sundal čepici, kterou měl na
hlavě. Muž, který se nejspíš dost dlouho nemyl, sundal čepici a z té se vyhrnulo
černé hejno, které se začalo pohybovat směrem od nás. Po chvíli jsme zjistili, že
to jsou vši, které z tepla najednou začali utíkat pryč. Celou noc jsme je pak
naháněli po oddělení a snažili jsme se je zničit. Měli jsme až do rána o zábavu
postaráno.
Miroslav: Obědy za 14 korun
4
Znáte nějaký dobrý vtip o policistech?
Lucie: Dobrých vtipů o policistech je spousta, asi tak jako o blondýnách. Tak
jeden z mnoha: Jdou dva policajti na obchůzku, když tu jeden povídá: “Koukej,
chcíplej pták!“ Druhý policajt si zacloní rukou oči, vzhlédne k nebi a povídá:
“Kde?“
Miroslav: Policajti dostanou nové vysílačky. Chodí po městě, když v tom ve
vysílačce zachrastí a ozve se hlas. Jeden policajt se ptá druhého: “Co mám teď
dělat?“ Druhý mu radí: “Zmáčkni ten knoflík a řekni příjem.“ První policajt tedy
stiskne knoflík a řekne: “Osmnáct tisíc hrubýho.“
Děkuji za rozhovor.
Rozhovor vedla Tereza Vorreiterová
1. DEN 9. TŘÍDY
Když jsem přišla společně s Terkou, Simčou a Petrou do kulturáku, kde se
jako každoročně konalo zahájení školního roku, nikdo až na paní učitelky
Škardovou a Vomáčkovou tam nebyl. Zeptaly jsme se jestli nechtějí pomoc, řekly
nám, že není třeba. Tak jsme si sedly na předem připravené židle a k našemu
udivení se na pódiu objevil Marek Chytra, který si zkoušel vystoupení a musím
říct, že byl úžasný . Postupně se dovnitř nahrnuly davy lidí, dětí i učitelů, které
si posedaly a čekaly, co se asi stane… Když nás mile uvítala paní Vomáčková a
uvedla pana ředitele, který nás také mile uvítal, přišlo na řadu představování
nových učitelek a také třídních učitelek. Byla jsem lehce nervózní, protože
jakožto čerstvý deváťák jsem vedla nastávajícího prvňáčka. Bála jsem se, že se
mě bude bát. Když jejich třídní učitelka Jana Potměšilová vyslovila jméno Eliška
Staňková, tak jsem šla.. Eliška mě naštěstí zná, což bylo jedině dobře, protože
byla šťastná a ráda se chytla mé nabídnuté ruky a společně jsme vystoupaly na
pódium, kde čekala paní učitelka s připravenou otázkou. Když byl slavnostní
ceremoniál ukončen, jednotlivé třídy se odebraly do školy. 1. a 9. třída šla
společně do 1. třídy. Když jsme prvňáčky odvedli a rozloučili jsme se, odešli jsme
ke škole. Tady jsme se rozloučili s naší paní učitelkou Natašou Škardovou a
odešli domů nebo na autobus.
Dá se říct, že tohle byl, je a bude zážitek na celý život třídy 9. či 1.
Žirafa
VSTUP NA „STŘEDNÍ“ ANEB ADAPTAČNÍ KURZ Jak je zvykem asi na každé střední škole v prvních ročnících, jezdí se na tzv.
adaptační kurz. Jde o seznámení nového kolektivu, za účelem si na sebe zvyknout
a skamarádit se. Já už takový kurz zažil a musím říct, že náš kolektiv v nové třídě
je suprový :), z velké části i kvůli adaptačnímu kurzu. Na adaptačním kurzu se
5
hrají hry, které jsou založeny na komunikaci, vzájemné pomoci a získání důvěry
v nových spolužácích. Hry byli celkem dobré, až na vyjimky. V jedné hře jsme
byli rozděleni na půlky a vždycky jedna půlka udělala, co nejmenší kolo v
předklonu a z druhé půlky na nás skákali lidi . Bylo to docela brutální, když si
představíte, že na někoho normální postavy skočí člověk vážící přes metrák (100
kg). Naštěstí tato hra trvala jen pár minut a nikdo nepřišel k ujmě na zdraví. Byla i
jedna podvečerní hra, která se hrála už za velkého šera, v důsledku toho musela
být ukončena, protože se běhalo v lese mezi stromy.
Myslím si, že náš adaptační kurz se velmi povedl, a doufám, že náš kolekiv bude i
na dále bezproblémový.
Rys
NOC VĚDCŮ
Již po několikáte se hvězdárna zapojila do akce Evropská noc vědců. Možno
bylo pozorovat mnoha dalekohledy, podívat se do muzea, nebo se zúčastnit
přednášky. Počasí opravdu přálo, a tak pohled na Saturn a jeho měsíce byl
opravdu ohromující. Někteří členové redakční rady obsluhovali dalekohledy, my
ostatní jsme se vydali na hvězdárnu s nimi, abychom se jednak podívali na
vesmírné objekty a abychom zjistili, co přivádí hosty na noční hvězdárnu.
Přinášíme to neznajímavější z rozhovorů s návštěvníky akce „Noc evrpských
vědců“.
Co vás sem přivádí?
No, zvědavost.
Akce ,,Noc evropských vědců“, jsme tu každý rok.
Chtěli jsme se podívat na hvězdárnu v noci :D
Manželka :D
Co se vám tu nejvíce líbí?
Jěště nic, teď jsme přišli.
Dalekohledy, hlavně ten dvoumetrový.
Vše se nám tu líbí. Jezdíme sem pravidelně.
Tenhle kulomet (obrázek ve sluneční kopuli) :D
O co se hlavně dneska zajímáte?
Nic konkrétního ...
O nic konkrétního …
Hledáme dalekohled na hvězdy.
O žrádlo :D
6
Už jste někdy byli na zdejší hvězdárně?
Ne.
Ano, už potřetí.
Jistě, ale neřeknu vám kolikrát, protože se to nedá spočítat.
Jsme tu opravdu každý rok.
Jasně, několikrát.
Rozhovory vedli Tereza Vorreiterová a Jiří Vosátka
POŽÁR V TŘEMBLATECH
Jak již někteří z vás jistě zaznamenali, ve čtvrtek 15. 9. 2011 hořela místní
chata u lesa v obci Třemblat. Večer předtím jsem si myslela, že se konečně
vyspím a budu vstávat asi v 9, protože jsem se třídou měla jet na výlet. Měli jsme
sraz v Praze až v půl jedenácté dopoledne. Bohužel jsem kolem páté hodiny ranní
slyšela zvuk hasičů. Řekla jsem si: „Snad nehoří u nás!!!“ Šla jsem na wc a jen
tak namátkou se podívám z okna a vidím obrovský požár chaty u lesa!! Začala
jsem se bát, jestli se někomu něco nestalo, nebo aby požár hasiči v pořádku
uhasili. Zasahovali i místní pomocní hasiči. Vzbudila jsem mamku a bráchu, aby
se podívali také. Šla jsem si opět lehnout, ale byla jsem z toho tak nervózní, že
jsem nemohla usnout a pořád jsem na to myslela! Naštěstí jsem alespoň na chvíli
usnula. Po deváté hodině jsem s mamkou vyrazila o něco dřív na vlak do
Mnichovic a po cestě jsme se jeli podívat na místo požáru. Naštěstí byl již uhašen,
ale bylo tam ještě spoustu policajtů a hasičů, tak jsme zase odjeli. Po škole jsem
tam ještě vyrazila na kole s kamarády. Po chatě zbyly bohužel jen stěny z cihel.
Střecha byla pryč a před chatou byly hromady vytahaných, shořelých věcí zevnitř.
Dověděla jsem se, že pravděpodobnou příčinou bylo to, že požár šel od sklepa,
kde měl pán jen vodárnu. Byl to záporný zážitek na celý život!
Perseus
ZÁBAVA - POJĎ SI ZALUŠTIT A TROCHU SE POBAVIT
Vtipy od Kentaura
Přijde zebra k fotografovi.
Fotograf se ptá: "A fotečky budete chtít černobílé nebo barevné?"
Vystoupí dvě blondýnky z auta a zabouchnou si vevnitř klíč. Jedna se zkouší
dostat dovnitř pilníkem a druhá rukama. Vtom začne hřmít a jedna říká: "Ježiši,
Jano, začíná pršet a my jsme nezatáhly střechu!"
7
HÁDANKOVÁ KŘÍŽOKA OD ORIONA
Doplň do křížovky slova, která jsou řešením hádanek.
V tajence najdeš nejoblíbenější předmět.
1) Rybář sítí čeří vzduch,
místo ryb je plná much.
2) Čtyři rohy, žádné nohy,
chodí to, stojí to.
3) Klubíčko a v něm tisíc jehel.
4) Je rychlejší než hrom.
5) Všechny barvy duhy
mají jejich tuhy.
6) Podívej se na dvoreček,
kde se tam vzal kobereček.
7) Pluje v tuůni tisíc očí,
a přece se nenamočí.
8) Zelená jsem, tráva nejsem,
oranžová jsem, vosk nejsem,
tvrdá jsem, kost nejsem,
sladká jsem, med nejsem.
9) Kdo má kapsu,
ale kapesník nikdy nenosí.
Vtipy o zvířatech od Kozoroha
Jdou dva šneci vedle sebe a jeden říká druhému:
"Ty jsi nějakej skleslej, co se stalo?"
"Áále, loni mi utekla manželka s dětma a nejhorší je, že je pořád támhle vidím."
Medvěd si otevřel obchod. Přijde k němu zajíček a ptá se:
"Medvěde, máš shnilou mrkvičku?"
Medvěd na to: "No dovol, zajíci, v mém obchodě je jen kvalitní čestvé zboží. Nic
starého ani shnilého tu nemám."
8
Zajíček odešel a druhý den je tam znovu:
"Je shnilá mrkvička?"
Rozladěný medvěd ho vyhodil a myslí si:
"Ten zajíc mi nedá pokoj, dokud mu tu mrkvičku neseženu."
Dalšího dne přjde zajíček a ptá se:
"Máš shnilou mrkvičku?"
Medvěd říká: "Podívej, zajíci, tohle je solidní obchod a shnilou mrkvičku tu
nevedu, ale speciálně pro tebe jsem ji sehnal. Takže shnilou mrkvičku mám."
Zajíček vytáhne legitimaci a povídá:
"Obchodní inspekce!"
Zvířátka v lese se domluví, že budou říkat vtipy a pokud se někdo z nich při
vyprávění nezasměje, daný vypravěč bude vždy sežrán.
Jako první vypráví vtip jelen, všichni se smějí, jen želva ne - sežerou tedy jelena.
Jako druhá vypráví vtip liška, všichni se smějí, jen želva zase ne - sežerou tedy i
lišku.
Jako další vypráví vtip medvěd, všihcni se smějí, jen želva opět ne - sežerou tedy
také medvěda.
Najednou se želva začně hrozně smát a říká:
"Teda jelene, to bylo dobrý!"
Sudoku od Kentaura
9
HISTORICKÉ OSOBNOSTI
Připravili jsme pro vás malou soutěž. Namaluj obrázek české osobnosti a odnes
jej paní učitelce Hudcové. Obrázek otiskneme včetně informací o této osobnosti.
Autor obrázku bude navíc odměněn.
První obrázek nakreslila Simona Kalibová a jedná se Vratislava II.
VRATISLAV II:
Vratislav II. byl významný český panovník a
vlastenec. Narodil se po roku 1031, jako
druhorozený syn českého knížete Břetislava
I. Během své vlády se několikrát postavil do
čela českých vojenských výprav do
sousedních zemí. Díky těmto výpravám
připojil po nějakou dobu k českému státu
Míšeňsko, východní saskou marku. V dubnu
1085 se stal prvním českým králem a
zároveň polským králem. Slavnostní
korunovaci provedl v bazilice sv. Víta na
Pražském hradě dne 15. 6. 1085. Jako
vlastenec Vratislav II. hned po svém nástupu
10
k moci v létě roku 1061 pozval nazpět do země mnichy praktikující slovanskou
liturgii do Sázavského kláštera, které vyhnal jeho bratr Spytihněv II. Tento
klášter se v jeho době stává centrem slovanské liturgie a kultury, mající
základ ve staroslověnštině z doby Velkomoravské říše. V roce 1063 obnovuje
moravské biskupství, ale se sídlem v Olomouci, jenž zaniklo po roku 906 z
důvodů zničení Velké Moravy Maďary. V roce 1070 zakládá vyšehradskou
kapitulu, jež mu sloužila jako ministerstvo zahraničních věcí. Ve státní
ideologii je vytvořena úcta k sv. Václavu, jak ji známe dnes, tzn. sv. Václav je
na věky věků nebeský vládce země a národa, který chrání a nedá mu zahynouti.
Přičemž pozemský český panovník je jen jeho pozemský zástupce, který se
mu chce co nejvíce přiblížit.
ZÁHADNÝ LIDSKÝ MOZEK
DOKÁŽETE PŘEČÍST NÁSLEDUJÍCÍ VĚTU???
V SUOIVSOLTSI S VZÝUKEMM NA CMABRIDGE UINERVTISY VLŠYO NJAVEO, ŽE NZEÁELŹÍ NA POŘDAÍ PSÍEMN VESOLVĚ. JEDNINÁ DLEUITŽÁ VĚC JE, ABY BLYY PNVRÍA PSOELNDÍ PÍMESNA NA SRPVÁÉNM MSTÍĚ. ZYBETK MŽUE BÝT TOTÁNLÍ SĚMS A TY TO PŘOÁD BEZ PORLBMÉU PEŘČETŠ.JE TO PROTO, ŽE LDIKSÝ MEZOK NETČE KDAŹÉ PENSÍMO,ALE SVOLO JKAO CLEEK. ZJÍAMVAÉ, ŽE ???
ZÁBAVNÝ KVÍZ
1) Nemůžeš si na něco
vzpomenout? Co řekneš?
a) Mám okno.
b) Mám výkladní skříň.
2) Měl si štěstí, něco se ti povedlo.
Co řekneš?
a) Měl jsem kliku.
b) Měl jsem kohoutek.
3) Někdo něco nedokáže pochopit
a tebe to štve. Co řekneš?
a) Sedíš si na provazu.
b) Sedíš si na vedení.
4) Přes někoho nevidíš. Co mu řekneš?
a) Máš tlustý sklo.
b) Máš tlustý prkno.
5) Chceš říct někomu, že mu hrabe.
Jak to řekneš?
a) Splachuje ti na majáku.
b) Šplouchá ti na maják.
6) Syn se chová stejně jako jeho otec.
Co řekneš?
a) Jablko visí na stejném
stromě.
b) Jablko nepadlo daleko od
stromu.
11
Na otázku, zda mátě raději kečup nebo hořčici jste nám odpovídali někdy velmi
zajímavě. Z odpovědí vybíráme:
Můj brácha má radši hořčici.
Příště se zeptejte, jestli maso nebo zeleninu.
Tatarku!
Jak k čemu.
Nemáte tam křen?!
Někdy mi chutná kremžská hořčice, někdy plnotučná, ale záleží k čemu.
Ani jedno.
Podle toho, jaká je to hořčice.
Když je to kremžská a ne plnotučná, tak mám radši hořčici.
Kremžská stojí houby. To je plnotučná lepší.
Taky jde o to, od jakého je to výrobce.
Záleží na tom, jaký kečup nebo jakou hořčici. Samotný kečup ani hořčici
nejím.
top related