6.

... anebSebevra da mu e byla je naaran ovan

Lidsk rasa m dlouhou historii zra ovn t ch, kter mme nebo bychom m li mt rdi.Kl em k mnoha vra dm milovanch lid anebo spchanch milovanmi lidmi nebo lenyrodiny je inscenace. Ka d vrah, kter m blzce k ob ti, mus ud lat n co, aby od sebeodvrtil podez en. V p padech tzv. rodinnch vra d m e bt nap klad vra da partnera ipartnerky naaran ovna tak, aby ve svm vsledku vypadala jako sebevra da. Problm, kterpro ns v echny, kdo pracujeme na poli prosazovn prva, p edstavuj inscenovan zlo iny,spo v v tom, e se ns zmocn soucit s ob mi i poz stalmi. Projevuje-li n kdo zjevnsmutek, mme p irozen sklon mu v it. Je-li n kdo jen trochu dobr herec a zd-li se zlo inna prvn pohled vysv tliteln, existuje tendence ho dle nepodezrat. Jako lka i v ak smmemt soucit s ob mi, ale nikomu nepom e, kdy se vzdme objektivity. Toto jsou slovaJohna Douglase, psychologa adu FBI, se ktermi se nelze jinak ne ztoto nit.

Jednm z p pad tohoto typu, kter objas ovala vchodo esk policie, byla vra daJind icha K. na steckoorlicku v ervnu roku 1994. P esto, e bylo toho ve era po de ti, rtuteplom ru se dr ela stle hodn vysoko. Policejn auta projela vesnic a zastavila p ed

zemnm domkem u cesty. Kriminalist vystoupili po n kolika schodech na verandu a pro lichodbou a do kuchyn . Tam ho spat ili. Na vlend le el star mu , jeho pro ediv l vlasybyly pot sn ny krv. Oble en byl pouze do kalhot a pono ek, horn st t la m l obna enou.Pod pravou rukou, kter spo vala na jeho b ichu, le el revolver. Krev mu vytkala zprost elenho spnku, z nosu a u . Jej stopy byly nejen na pol t i a matracch, ale i nazclonch. I kdy p pad vyvolal zdn sebevra dy, p esto se kriminalist na zklad ur itchprvk inscenace za ali p ikln t k verzi vra dy. P edev m, pokud by Jind ich K. spchalsebevra du, nemohlo by bt jeho t lo v takov poloze, v jak ho policist nalezli. Nebyl bynavc ani schopen za t chto okolnost doshnout prstem na spou revolveru. Tyto a dal indicie vedly kriminalisty k domn nce, e zlo in pravd podobn spchal n kdo, kdo obdob e znal a kdo cht l proto od sebe odvrtit pozornost. Inscenace m la svou logiku. Ten,kdo se na Jind ichu K. dopustil nsil, cht l, aby to vypadalo jako sebevra da. Jako p i ka dmjinm podez en na vra du z osobnch pohnutek, za ali kriminalist shroma ovat ve kerinformace o chovn ob ti i osob v jejm blzkm okol p ed a po inu.

Jind ich K. il v domku se svoj dru kou a jejm dvouletm synkem. Seznmili se p ednecelmi t emi lety. Pavla K. tehdy p ijela ze Slovenska do ech na nv vu ke svmu strci.Skute nost, e byla t hotn a v kov rozdl mezi n a Jind ichem inil t icet let, ho nijakneznepokojovala. Osudnho dne se Jind ich ctil ji od rna nezvykle unaven. V jeho letechto ale nebylo nic neobvyklho. Navc m l kolem domku spoustu prce a bylo hork po as.

Kdy pak odpoledne p la na nv vu sousedka a on se u kvy rozhovo il o svch plnechdal ch stavebnch prav domku, znovu poctil, jak je zeslbl. Kone ulehl na vlendu aekal na svou dru ku, kter la se synkem sousedku vyprovodit. Pavla K. pozd ji vypov la,e kdy se vracela ke staven, usly ela z eteln dva vst ely, vychzejc z jejich domku.

Vb hla pr s dt tem v nru dovnit a hr zou se j podlomila kolena. Svho druha nalezla sprost elenou hlavou. Ani by v ak cokoliv podnikla, opustila domek a nechala se odvzt dodruh vesnice ke svm p buznm, kterm oznmila, e se jej druh zast elil. Jej chovnneodpovdalo pro itmu traumatu ani ve chvli, kdy na vzvu svho strce oznmila smrtsvho partnera policii.

V pr hu vy et ovn byla provedenou rekonstrukc a kriminalistickmi expertzamijednozna vyvrcena verze sebevra dy. Pavla K., kter nehovo ila pravdu a stala se hlavnpodez elou, kriminalisty neustle p esv ovala o sv nevin . Zpochyb ovala i sv deckvpov di svch p buznch a neustle opakovala, e pro by to d lala, e m la druha p ecerda. jednou jsem se p iznala a jak to dopadlo! Do v zen u nikdy nepudu , eklanakonec jednomu z vyslchajcch policist . Zlo in, jeho se dopustila, nebyl toti jejmprvnm. Ve svch ty iadvaceti letech zavra dila n kolika dery kladivem a sekyrouestaosmdestiletou sta enku, kter pak odcizila nst nn hodiny. Soud ji poslal do v zen nainct let. Po osmi letech byla ale amnestovna. Vzdor jejmu zaprn se poda ilo

kriminalist m prokzat, e lo o p edem plnovanou kladnou vra du. Svho druha pomoclk uspala a pot zavra dila. Vra edkyn byla po svm nvratu na svobodu bez prost edk abyla proto logicky zvisl na svm druhovi, p edev m materiln . Jak se pozd ji ukzalo,jedinm mimo dn stresujcm faktorem, kter ji nakonec dohnal k druh vra , byly stleast hdky mezi ob ma partnery a s nimi spojen hrozba rozpadu jejich vztahu. Pavla K.

podstoupila psychologick i psychiatrick znaleck vy et en a byla odbornky ozna ena zaosobnost vrazn chladnou. Tak jako v minulosti i v p pad tto vra dy bylo jej jednnvedeno materilnmi pohnutkami, chamtivost a vyzna ovalo se naprostou absenc soucitu sob t. Pod thou d kaz byla nakonec usv ena a odsouzena k vyjme nmu trestu v trvndvaceti let.