foto

Duh

a Kl

ub D

lak

aslo 1/2015

Zpravodaj o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

Nae tma: N prh je nzk

Pedstavujeme: ZDrSEM

Jedenctkrt Cena Pstav

Spolen bez barir

ARCHAARCHA

Co ume dti tm, jak jsme nron?Nzkoprahov zazen pro dti a mlde, tak jak je definuje zkon o socilnch slu-bch, jsou snadno dostupn msta po-skytujc zpravidla ambulantn i ternn sluby, nejastji prostednictvm volno-asovch aktivit. Dtem a mldei nabzej vtinou bezplatn slubu bez administra-tivnch a jinch pekek. Obvykle nevya-duj dn doporuen a potvrzen. Jejich pracovnci nkdy sami vyhledvaj poteb-n lidi pmo v ternu: na ulicch, na n-drach a podobn.Ml jsem pleitost bt njak as nablz-ku podobnmu zazen. Jak jsou vhody a nevhody tohoto pstupu k aktivitm pro dti? Nzkoprahovost je pro mne zrukou ja-ksi bezbarirovosti. Kad, kdo dodr nejzkladnj pravidla, se me zast-nit. Tm nic ho to nestoj, je to asto za rohem, nemus se nikde pihlaovat, sd-let s ostatnmi podobn zjmy i nzory, nemus chodit pravideln. V tomto smyslu je nabdka hodn oteven prost nz-koprahov.Vtina volnoasovch organizac by si vak mla klst vy cle. To, co dti ve vchov potebuj, je nejen oteven nabdka bez poadavk, ale i zitek do-

saen pimench cl prostednictvm adekvtnch nrok. Ideln obojho s m-rou. Stejn jako doma potebuj zavat potebnou pi a bezpodmnenou lsku spolu se srozumitelnm, ale pevnm vya-dovnm pravidel.Pimen poadavky a pevn pravidla u dti kzni a vedou k clevdomosti. Nenronost naopak zprostedkovv z-itek svobody, volnosti, prostor pro vlastn rozvoj. Urit kad z ns zn pklady, kdy nronost konku dt ubjelo. Ale vyba-vm si i dt, kter pro samou svobodu ne-chod nikam.Proto jsem moc rd za pestrou klu volnoasovch aktivit pro dti a mlde v esk republice. Nabzejme je rozdl-n, mjme odlin poadavky, nechme si i dobe zaplatit. Mjme vak i nabdku tch bezbarirovch a zdarma. Kad by ml mt ideln monost najt si aktivity rzn nron na as a finance, vynaloe-n sil nevyjmaje. Jak vak zajistit mo-nost drahch konk pro ty nemajetn? To je spe vaha na jin lnek.

Cyril Zkora

pedseda Letnho domu, z. .

www.letnidum.cz

Foto

arc

hiv

SK

KG H

alah

oj

vodnk

Zpravodaj RDM o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

Registrace Ministerstvem kultury: MK R 8135Tematick skupina 13/A8, ISSN 1212 5016Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou, s.p., odtpn zvod Peprava,.j. 1259 / 99 zedne29.3.1999

Redakce: Ji Majer vedoucredaktorAdresa redakce: esk rada dt a mldee,Senovn nmst 977/24, 110 00 Praha 1tel.: 211 222 870e-mail: archa@crdm.czIO: 68379439

Sazba a litoMichala K. Rocmanov, akad. mal.Tiskne REFOS, PrahaFotografie z archivu RDM ajejch lenskch sdruen.

16. ronkToto slo vylo v noru 2015.

Foto na tituln stran Duha Klub Dlaka

Zpravodaj Archa je nekomern tiskovinou, kter nen urena kprodeji.Podrobn informace kezpravodaji Archa lze nalzt na internetov adrese archa.crdm.cz

2

Tmata asopisu ARCHA 2015. 1 N prh je nzk uzvrka 23. 1. vyjde 27. 2.. 2 Dtsk spolek = nae hobby uzvrka 13. 3. vyjde 24. 4.. 3 Jaro v dtskch spolcch uzvrka 15. 5. vyjde 19. 6.. 4 Sbohem, letn przdniny! uzvrka 28. 8. vyjde 2. 10.. 5 Nemus pret, jen kdy kape uzvrka 2. 10. vyjde 13. 11.. 6 Cizina coby dup uzvrka 13. 11. vyjde 18. 12.

ARCHA vychz v titn podob a v elektronick verzi na internetovm serveru ADAM.cz. Jedinenost Archy tkv v tom, e dlouhodob a soustavn nejen mapu-je udlosti dleit pro mikrosvt spolkov prce s dtmi a mlde, ale pichz i s vlastnmi tmaty.

3Nae tma

Foto

es

k d

ebat

n s

pole

nos

t

Na aktivitou je debata. Nelamte si hlavu, jestli jste o n nikdy neslyeli. Jist jste se ale nkdy ocitli v njak pi a u s poakou, policistou, prodavaem nebo teba jen se svm kamardem. Teba jste zaili situace, kdy jste nebyli schopni se s tm druhm domluvit nebo mu dokonce sprvn vysvtlit, jak jste to vlastn mysleli.

I n prh je nzk

Velmi asto se to dje teba i na a-dech. Debatovn je ale monou ces-tou ke zmn.

Obecn debata je takov zpsob ko-munikace, kdy kad ze dvou i vce zastnnch tm obhajuje kultivo-vanm zpsobem jednu stranu mince vtinou kontroverznho tmatu, pi-em vichni zastnn dodruj ps-n pravidla.

Debatovn ns u nejen sprvn mluvit, komunikovat, vystupovat ped publikem, obhajovat vlastn nzor, ale tak naslouchat, pokldat vcn otz-ky a mimo to se i slun chovat. Mon si kte, e takov debatovn je jen

pro intelektuly a povrchn smetnku. Nen tomu tak. Debatovn prospv kadmu a kad si to tak me zkusit, pracovat na sob a nakonec bt velmi dobr debatr v souti i v ivot.Nezle na tom, kdo jste, ale v ivot budete jen tak spn, jak dobe bu-dete schopni hjit sv vlastn prva. A jste ern, bl, moc mal nebo moc vel-c, bohat i chud, zkrtka jackoli, nikdy nen pozd zat. Soutn debata m nkolik formt, kter odpovdaj vt-inou kolnmu vku nap. stedokol-sk, vysokokolsk atp. Ale meme jt i dl a nemusme pi tom ani soutit.S eskou debatn spolenost (dle jen DS) jsme si za jeden ze svch cl ped-sevzali nabdnout pomocnou ruku pi stetu s rasovm i kulturnm handica-pem, a tm pispt integraci romskch spoluoban do esk spolenosti. Dlouhodob spolupracujeme s dt-mi ze sociln znevhodnnch rodin a s Romy. DS uspodala nkolik sm-ench turnaj, kde debatovali ve stej-nch tmech Romov s echy i cizinci

a vsledky byly nad oekvn dobr. Dle se nap. podlela na studentskm projektu ivot nen ernobl, kde po-mohla zorganizovat nkolik spnch workshop o ivot Rom se stovkami student.Krom debatovn v naem mateskm jazyce, lze debatovat i v cizch jazycch: v anglitin, nmin atd. Dal aktivi-tou, kter u vnmat odlin kultury zejmna nae dobrovolnky, je po-dn mezinrodnho debatnho turna-je Heart of Europe v Olomouci, kam kad rok doraz pes ti sta debatr ze vech obydlench svtovch konti-nent.Za obrovsk pnos debatovn povau-jeme motivaci ke vzdlvn, k otevr-n o a nsledn i dve dl a v. Vzte tedy, e i n prh je nzk. A s de-batnmi zkuenostmi se bude leckter dve nepekonateln prh zdt ni i vm.

Klra Ligursk

esk debatn spolenost

Foto

Tom

B

uri

nek

a M

arti

n M

lek

, TO

M L

oti

Vznikl toti projekt, kter ovlivuje mylen lid a dv si za dlouhodob cl propojovat dva zdnliv rozdln svty. Svt hendikepovanch a zdravch lid a to ji tetm rokem.Na nhodu nevm. Jsem pesvde-na o tom, e workshop, na kterm se Cesta seznmila s Lotry, byl nam spo-lenm osudem. Myslm, e nikdo z ns neekal, e se tento den stane pot-kem projektu, kter vnesl do innosti obou naich organizac naprosto nov rozmr, komentuje s smvem prvotn setkn Denisa Vobornkov, editelka stacione Cesta z Nchoda.Asi nejt chvli jsme zaili v oka-

miku, kdy jsme rodim naich len pedstavili zstupce stacione, ukza-li jim fotografie jejich klient a ozn-mili jim, e se jejich dti budou stkat s postienmi lidmi. To hrobov ticho si jet dnes pamatuji, popisuje tk zatky Tom Burinek, hlavn vedouc dtskho vodckho oddlu Loti.

Sjeli si eku, spolen opekli buty na letnm tboe, modelovali z hrnsk hlny a uspodali u dva Dny nezvis-losti.Nejvt pnos vidm v tom, e me-me veejnosti ukzat, jak funguje spo-luprce zdravch a hendikepovanch dt. Mon prv ono kvalitn dtstv,

Nae tma

4

Svzt hendikepovan klienty stacione na vod tak znl pvodn zmr pi navazovn spoluprce dvou ponkud rozdlnch organizac. Ta vak zhy zcela perostla pvodn pedstavu.

Tetm rokem na dobr cest

Foto

nah

oe

TOM

Lot

i, d

ole

TOM

Chi

ppew

a a

Dak

oti

Nae tma

V rmci vnonch trh v eskolipskm muzeu jsme nabzeli nvtvnkm ma-lovan kameny za drobn pspvek. Bhem sedmi ronk sbrky se nm po-dailo vybrat neuvitelnch 85889K. Nejspe tomu pomohl i fakt, e v tu dobu nebylo poulinch sbrek takov mnostv. Dal impuls k pomoci dobr vci se objevil v roce 2013. Cel podzim be-ly v mdich spoty o tce nemocnm eskolipkovi, jeho rodie u nevd, kam se obrtit a kde sehnat finance nutn pro dal lbu syna. Chtli jsme pomoci jako oddl, ale jen chodit po mst a vybrat penze? To je bez n-padu, a hlavn: co vm kdo d? A co takhle oprit tborov kamna a smait topinky? Pomoc vskutku ori-ginln, vem se lbila, starostka akci

zattila, msto zajistilo oficiality a opt v rmci vnonch trh tentokrt na Vodnm hrad Lip cel turistick od-dl smail topinky. Samotn mlad turis-t byli naden, na svch kolch udlali zmnn akci obrovskou reklamu, roz-dvali letky po celm mst, petaho-vali se o pikldn do kamen, smaen topinek, loupn esneku a rozdvn smv pispvajcm. Vybran suma penz pekvapila vechny: za jeden den jsme vybrali 19000K. I dky naden a zpalu mladch tom-k jsme akci v prosinci 2014 zopakovali znovu. Podpora smovala do eskolip-skho dennho stacione pracujcho s mentln postienmi lidmi. Obrov-skm bonusem tto spoluprce je, e dti samotn projevily zjem setkat se s klienty a vyzkouet tak aktivity, kter

denn centrum nabz prci s korlky, vrobu kok atd. A naopak uivatel stacione v ele s pan editelkou pl-nuj v lt nvtvu a prohldku naeho tbora. Tenikou na dortu oddlov pomoci ostatnm je podpora sbrky Nadanho fondu eskho rozhlasu V z Svtlu-ky z. V roce 2014 jsme poprv v uli-cch esk Lpy oslovovali kolemjdouc a nabzeli k zakoupen tykadla, svtc nramky apod. Dobroinnost v turistickch oddlech shrnul n mstostarosta slovy: Takov in vyd za sto hodin obansk nauky. A my s nm jednoznan souhlasme.

Renata Dvokov

TOM Chippewa a Dakoti

upevujc sprvn hodnoty, je klem k dosplosti, kde pedsudky nemaj sv msto, tvrd dle Vobornkov.

Veejnost se me opt tit na Den nezvislosti, kter se bude konat 6.6.2015, tradin v parku A. Jirska v Hronov. Prvn spolen akce tohoto roku ale bude ji v beznu, kdy ns ek velk turnaj v bowlingu.Navazovat budeme spolenm arodj-nickm rejdnm 30. dubna a v lt si sjedeme eku Metuji. O vech akcch budeme veejnost vas informovat, spolen projekt nadle prezentujeme na internetovch strn-kch www.spolecnysvet.com

Karel Neuschl

TOM Loti, Hronov

5

Dobroinnost v naem oddle zapustila sv koeny ji v roce 1999, kdy jsme se pidali ke sbrce KAMENY, kterou podalo sdruen Mme oteveno?

Dobroinn tomci z esk Lpy

Foto

Ale

Ze

len

a A

nn

a H

bo

v

Inkluzivn aktivity INEX-SDA maj za cl umonit mladm lidem s postienm, z dtskch domov nebo ze sociln zne-vhodnnho prosted zat pocit nebt neustle jenom pjemcem pomoci, ale naopak bt tm, kdo pomh. Tedy ast-nit se dobrovolnickch aktivit (a ji v R, nebo pedevm v zahrani). Situace, kdy se lovk, kter m njak handicap, sta-ne dobrovolnkem, kter sm pomh, asto vyvolv v okol pekvapen pohle-dy a div. Je tud velkm transformanm zitkem nejenom pro tyto dobrovolnky, ale tak pro jejich vrstevnky, kterm mn pohled na tuto skupinu a tvo v nich respekt a solidrnost vi odlinos-ti. Zapojen dobrovolnk s handicapem samozejm vyaduje spoustu aktivit. Je teba nalzt vhodn projekt, detailn dobrovolnka i organizaci pipravit a tak zajistit nap. vhodnou dopravu na ms-to projektu. Tyto pekky ale nebvaj tmi nejvtmi, paradoxn tou nejvt bv asto pstup lid k takov mylence. Pedstava, e mlad lovk na vozku, slabozrak nebo ze sociln vylouen lokality by se mohl stt dobrovolnkem, a jet teba v zahrani, se asto setkv s reakc To je nemon!

Nejvt bariry bvaj asto v na hla-v; jakmile si to lovk uvdom, najed-nou se otevraj nov monosti, k ze sv zkuenosti Jana Koasov z INEX-SDA, koordintorka aktivit Dobrovolnictv pro vechny a projektu Inkluze. INEX-SDA se kadoron pokou nabd-nout pleitost zapojit se do dobrovol-

nictv tto skupin mladch lid, letos nov tak dky projektu Inkluze, kter je podpoen rodinou Orlickch. Zmnn projekt umon, aby INEX-SDA nabdl fi-nann a mentorskou podporu esti dob-rovolnkm, kte by mli zjem vyrazit na esk nebo zahranin dobrovolnick pro-jekt. V rmci tohoto projektu probhnou tak dv setkn v Praze a v Brn pro pracovnky organizac a instituc zame-nch na prci s mlde ze sociln znev-hodnnho prosted, s postienm, z dt-skch domov, s nezamstnanmi apod. Setkn probhnou v noru 2015 a jejich hlavnm tmatem bude zapojovn ml-dee se znevhodnnm do mezinrod-nch dobrovolnickch projekt. Clem se-tkn bude vytvoit neformln platformu zainteresovanch neziskovch organizac, a umonit tak tto mldei zskvat nov zkuenosti a pleitosti prostednictvm dobrovolnictv. Jste-li zamstnancem or-ganizace, kter pracuje s touto mlde a tma Vs zajm, nevhejte Janu kon-taktovat na info@inexsda.cz.

INEX Sdruen dobrovolnch aktivit (INEX-SDA) je nevldn neziskov organi-zace psobc od roku 1991 v oblasti mezi-nrodnho dobrovolnictv, mezikulturnho vzdlvn a rozvoje aktivnho obanstv. Zprostedkovv dobrovolnick projekty po celm svt i v R. Poslnm INEX-SDA je prostednictvm mezinrodnch dobrovolnickch projekt, vzdlvacch program a kampan podporovat rozvoj tolerantn, oteven spolenosti a aktiv-nho obanstv. Svou innost vytvme prostor, v nm mohou lid erpat nov

zkuenosti, rozvjet sv schopnosti a zs-kvat zodpovdn pstup k okolnmu svtu na mstn i globln rovni.

INEX-SDA nabz monost zastnit se dobrovolnickho projektu jak v R, tak v zahrani ve vce ne 70 zemch svta. Databze vech projekt dle zem, zam-en nebo termnu konn je k dispozici na www.inexsda.cz. Nejnovj a nejzajmavj nabdky lze sledovat na www.facebook.com/inexsda.

Vedle krtkodobch dobrovolnickch projekt, takzvanch workcamp, i dlou-hodobjch, jako je Evropsk dobrovoln sluba, nabz INEX-SDA tak spoustu dal-ch pleitost k seberozvoji, vzdlvn a zapojen se do rznch kampan, nap. do Fotbalu pro rozvoj (vce najdete na adrese www.fotbalprorozvoj.org nebo na www.facebook.com/fotbalprorozvoj).

Dagmar Fouskov

editelka INEX-SDA

Nae tma

6

Kdy je trochu dobr vle, tak jde ve! ...k Ale Zelen, kter se v roce 2014 zastnil jako dobrovolnk INEX-SDA dvoutdennho dobrovolnickho projektu ve Francii.

Foto

z a

rch

ivu

Pio

nra

Pionr Dobrodrustv na mru

Pionr nikdy nebyl elitsk organizace, tebae v nkterch oddlech plat urit novkovsk obdob, majc ovem el spoleensk, spe ve smyslu uritho zdomcnn, ne testovn schopnost.

S vdomm, e ne kad m podmnky pro to, aby se mohl astnit pravideln innosti, Pionr nabz podstatnou st svch aktivit i nelenm. A u jde o akce jednorzov nebo tbory i monost vce-mn pravideln se zapojovat do innosti naich otevench klub. Tch mme pes stovku po cel esk republice, nalzt je mete na www.pionyr.cz.

Zskan zkuenosti si Pionr nenechv pro sebe, ale v rmci sv otevenosti po-dv pomocnou ruku ostatnm. Ostatn i proto vznikl projekt Klen aneb Ros-teme s dtmi, kter byl realizovn mimo jin za podpory Evropskho socilnho fondu. Dky nmu byly vytvoeny, vyzkou-eny a nsledn uvedeny do ivota vkov i tematicky lenn vchovn programy nejen pro dti se zvltnmi vzdlvacmi potebami. Za tmto dnes hojn uva-nm termnem se skrv mnohovrstev-n skupina me jt o dti s takzvanmi specifickmi poruchami uen (oznaova-n dve rznmi dys poruchami), o dti oznaovan jako hyperaktivn, s jazyko-vou barirou, s poruchami autistickho spektra, ale tak nap. o dti bez rodiny i s problematickm rodinnm zzemm. Pat sem ale i dti mimodn nadan, jejich zalenn do kolektivu je asto po-dn vzva.Ostatn rodie se tak nezdka ptaj, zda m vbec smysl jejich dt do oddlov innosti zapojovat (co v naprost vti-n ppad m!). Nabzme jim pomoc-nou ruku ve form Poradny. Nicmn za nejzajmavj pro tene zpravodaje Archa povaujeme nabdku konkrtnch nmt na aktivity smujc ke zkvalitn-n vchovnho psoben na dti a inkluzi dt se zvltnmi vzdlvacmi poteba-mi mezi ostatn dti, m se naskytnou pleitosti k aktivnmu vyuit asu mezi dtmi i tm, kte nemaj tolik tst jako vtina vrstevnk.

Ostatn mete se sami pesvdit na www.pionr.cz v sekci INSPIRUJ SE.

Vendula Nejedl, Pionr

Nae tma

7

Pionr vdy byl a stle je spolkem otevenm vem bez ohledu na vk, pohlav, barvu ke i fyzickou zdatnost, co se odr v mottu Dobrodrustv na mru.

Nstrojem mly bt tvoiv, zbavn a muzikln dlny, spolen a pjemn strven voln as.

V minulm sle Archy (. 6/2014, pozn.) jsme popisovali my l e n k u celho pro-jektu a pr-bh prvnho

festivalovho setkn, na kterm jsme se dozvdli spoustu informac ze sv-ta lid ijcch se zdravotnm omezenm (mentlnm i fyzickm). Vyzkoueli jsme si psan a kreslen nohama a sty, veden zrakov postienho lovka, manipulaci s invalidnm vozkem, vyja-dovn se beze slov, vnmn prostoru, lid i pedmt bez zraku, nachzen osobnho prostoru apod. Povdali jsme si o monostech pomoci, zbytench barirch v bn komunikaci a v na-vazovn vztah, odbourn nesmysl-nch pedsudk atd.

V sobotu 18. 10. 2014 se dti setka-ly na rukodlnch dlnch, kde hol-ma rukama tvoily voav mandaly z vajek a aromatickho koen. Dle vyrbly barevn obrzky technikou zvanou enkaustika (malovn horkm voskem, pozn.), pomoc plastelny, fo-toapartu a potae vytvely krtk animovan filmy, na jinch dlnch vyrbly paprov obliejov masky, ze starch ponoek ily masky a mo-

delovaly keramiku. To ve doprovzela pjemn atmosfra doplnn malov-nm na obliej a nvtvou pejsk, se ktermi jsme se mohli pomazlit a od jejich majitel se dozvdt nco o ca-nisterapii.Dal setkn se uskutenilo 8. 11. Neslo se v rytmu tance, hudby, diva-dla a pohybu. Dti to rozpardily pi spolenm bubnovn na dembe a hrou na jin nstroje. Svoji fantazii mohly pln zapojit na dln svobodn-ho tance a v improvizovanm divadle s masky, kter si vyrbly na minu-lm setkn. V dalch dlnch zpvaly, vyzkouely si rzn hry s padkem a malovaly keramiku vyrobenou na mi-nulch dlnch. Pohodovou atmosfru opt doplnili pejsci a malovn na obli-

ej. Na konci dne odevad hlasit zn-la otzka: Pro u to kon?! Npln poslednho setkn dne 13.12. byla vnon besdka. Dti i dospl v malch smench drustvech hdali pohdkov melodie, zahrli si Bingo, Riskuj, poznvali tve znm z rz-nch film, pohdek a slavnch osob-nost. Soust bylo zdoben vnonho stromeku a nvtva Jeka. Progra-movm pekvapenm tohoto dne byla nvtva klaun a jejich vesel vystou-pen, kter bylo zakoneno vrobou rznch pedmt a zvtek z nafuko-vacch balnk.

Nejene festivalov setkn naplnila nae cle, ale tak pevrila oekv-n, se ktermi jsme projekt plnovali.

Foto

arc

hiv

Spol

en

bez

bar

ir

Nae tma

8

Spolen bez barir IIFestival, kter ml za cl vytvoit prosted pro navzn vzjemn komunikace a spoluprce mezi dtmi se zdravotnm omezenm a dtmi zdravmi. Rozit obzory o ivot v handicapu, navzat nov vztahy, pozvat handicapovan lidi k akcm podanm nam oddlem

Nzkoprahov zazen pro dti a ml-de (dle jen NZDM) Rozhledna pat pod zapsan spolek Lahe have. Rozhledna nabz dtem od esti do 15 let mo-nosti, jak trvit svj voln as. Zamuje se pede-vm na dti a mlde na zem Prahy 12 Libue a blzkho okol, ohroen spoleensky nedoucmi jevy. Zvlt-n zetel pitom bere na dti a mlde s odlinm mateskm jazykem. Nabz bezpen prostor, kde se mohou dti realizovat, poznat nov ptele a najt sv msto.

Co si pedstavit pod pojmem nz-koprahov? Znamen to, e klub je dostupn vem, kte maj zjem. Slu-ba je anonymn, a tud nm nikdo ne-mus kat sv jmno. Me si vymys-let napklad pezdvku, pod kterou ho pracovnci i ostatn klienti budou oslo-vovat. Bezplatnost je tak dleitm principem zazen: za vstup do klubu se nic neplat.Nae zazen uznv princip rovnos-ti. To znamen, e poskytuje sluby dtem a mldei bez rozdlu pohlav, rasy, barvy pleti, jazyka, nboenskho

vyznn, sexuln orientace, pslu-nosti k nrodnostn i etnick menin nebo socilnho pvodu. NZDM Roz-

hledna se sna vytvet prosted, kter je svm charakterem podobn clov skupin, pro ni je klub uren. Zazen klubu tak skt jeho ui-vatelm napklad fot-

blek, stoln tenis a dal spoleensk hry, mme zde vybaven pro vtvarn aktivity i pro promtn film. Je mo-n tady pout i pota.Do programu Rozhledny zaazujeme i nabdku pohybovch aktivit na hiti Klokotsk. Vnujeme se rovn pre-venci jde o innosti, kter jsou do programu zaleovny podle jejich aktulnosti i na zklad poptvky ze strany klient. Formy preventivnch program se vdy sname vhodn vy-brat s ohledem na nai clovou skupi-nu. Spolupracujeme pitom s odborn-ky, kte do naeho zazen dochzej, a dti a mlde se na jednotliv tma-ta mohou ptt pmo jich.Za dleit pokldme vytvoen bez-penho prosted s nabdkou odborn pomoci, kter umon klientm svit se a eit s pracovnky NZDS sv pro-

blmy, ale i sdlet radosti a spchy, se ktermi za nimi pijdou. Lid z tmu Rozhledny (tedy sociln pracovnci i pracovnci v socilnch slubch) jsou vzni mlenlivost o skutenostech, kter se o klientech zazen dozvd.V klubu se mus dodrovat dan pravi-dla (nap. dn drogy a alkohol, tole-rance ostatnch klient, nenaruovn chodu klubu,). Pokud Vs zajmaj podrobnj informace o naem za-zen, kontaktujte ns na e-mailov ad-rese: rozhledna@lache-chave.cz nebo na tel. sle 723 293 601 a my rdi zod-povme vechny Vae otzky. Veker sluby, kter nabzme, jsou poskytovny na zklad dobrovolnos-ti: dti samy je mus chtt a mohou je tak kdykoliv bez udn dvodu ukon-it.Na kad msc v roce mme program, kter vdy vyvsme na nstnku klubu a na web: www.lache-chave.cz. Pokud Vs n program zaujme a rozhodnete se n klub navtvit, budeme se na Vs tit v pondl, v ter a ve stedu od 13 do 18 hodin na adrese Smolkova 565, Praha 12.

Za tm NZDM Rozhledna Klra Prokopov

vedouc sociln pracovnice

Zptnou reakc pro ns byly jak pozi-tivn ohlasy vyten z vyplnnch do-taznk, tak zejmna usmvav tve vech zastnnch, kterch bylo bez-mla sto, znateln ptomnost pohody a ptelsk atmosfry. Nejvce ns po-tilo navzn novch vztah, kter bylo jednm z hlavnch mylenek a cl celho projektu. Otzky jako Pro u to kon?, Kdy se sejdeme znovu? a Pro tak pozd?, Kdy se zase uvi-

dme?, Kam pojedeme na vlet? a dal ns inspirovaly k realizaci dal-ch setkn a akc. Velk DKUJEME pat lidem z oddl Buntaranta a Drata Ostrava, kte tvoili realizan tm, vem lektorm, kte se k nm pipojili a bez nroku na penn odmnu uskutenili sv dlny, kuchtikm, kter se staraly o nae bka, finannm podporovatelm, bez kterch bychom nebyli schopni

projekt realizovat a HLAVN VEM Z-ASTNNM, kte se dobe bavili, roz-ili sv ivotn obzory, poznali nov lidi a kamardy, objevili dal monosti trven volnho asu. Tak tedy na dalch akcch AHJ.

Pipravila Veronika Fojt

Prezentace vech setkn mete zhldnout na https://www.facebook.

com/spolecnebezbarier

Foto

arc

hiv

Spol

en

bez

bar

ir

Nae tma

9

Rozhledna s nzkm prahem

10

Nae tma

Semin probhl koncem ledna 2015 a byl spojen s uctnm pamtky holo-kaustu v polskm Krakov a Osvtimi. 27. leden se stal mezinrodnm dnem uctn pamtky holokaustu. V tento den roku 1945 Sovtsk armda osvo-bodila nacistick koncentran a vyhla-zovac tbor v Osvtimi. Tato udlost se stala symbolickm vtzstvm nad zvl nacistickho reimu v Nmecku, kte-r zdil est masovch vyhlazovacch tbor a stovky koncentranch a pra-covnch tbor po velk sti Evropy vetn zem esk republiky. Obrzky a svdectv z koncentranch a vyhlazo-vacch tbor okovaly cel svt a po prvu je lze povaovat za jedny z nej-vtch zvl a zloin proti lidskosti v historii lidstva. V Osvtimi bylo zabito a zemelo za nelidskch podmnek pes 1,5 milionu lid, z velk vtiny id. Celkem v rmci holokaustu zemelo pes 6,5 milionu id, Rom a dalch lid a pslunk rznch menin a n-rod. Ztrty na ivotech bhem druh svtov vlky byly jet nsobn vt. Zvrstva nacistickho reimu dle ovliv-nila ivoty milion dalch lid a dje se tak neustle, by ji v men me.

Nen tedy divu a je sprvn e si toto symbolick vro pipomn cel svt, vetn esk republiky. Zrove je dobr klst si otzku, co tato udlost znamen pro dnen dobu i prci s ml-de. Je poselstv Osvtimi, Terezna zjednoduen holokaustu stle aktu-ln? Jak el m pro dnen mlde? A jak tuto udlost vnmaj mlad lid ve Vaem okol?Nejen zmnn mezinrodn semin i

mezinrodn konference konan v Pra-ze jsou jasnou odpovd na otzku t-kajc se aktulnosti tmatu. Tento se-min byl v mnoha ohledech zvltnm a tak pozitivnm krokem vped. Popr-v od druh svtov vlky se konal me-zinrodn semin zamen pmo na mlde a prci s mlde, a to i s podpo-ru a ast vrcholnch zstupc velvy-slanectv Spolkov republiky Nmecko i polsk ministryn kolstv. Poprv se k uctn pamtky holokaustu v ob-lasti mldee setkaly spolen za tm-to elem zstupci organizac mldee Nmecka, Polska a Izraele. Zrove byli pizvn i zstupci esk republiky a Ra-kouska. Sedmdest let po osvobozen Osvtimi existuje mezinrodn vle podpoit dialog mezi mladmi lidmi, pro kter jsou tyto udlosti dvnou histori, jej dsledky vak petrvvaj dodnes. V integrujc se Evrop je vle ke spoluprci, vzjemnmu poznn a snaze o pochopen takka nepochopi-telnho. Zrove je ale stle se co uit a je i vzvou pro organizace dt a ml-dee a s mlde pracujc, aby se j cho-pily zejmna v kontextu souasnho narstajcho neporozumn, nenvisti vi odlinm kulturm, etnikm a li-dem odliujcm se od osobn vnman-ho normlu. Skupinov i osobn odli-nosti mezi lidmi jsou normln a jsou faktem, nicmn nen dvod, aby byly krokem k nenvisti a k jakmkoliv zlo-inm.

Ji destky let navtvuj v rmci svho povinnho i neformlnho vzdlvn desetitisce mladch Nmc a mladch Izraelc tbory v Osvtimi, aby se dok-

zali lpe seznmit s tm, co se stalo a to-lik ovlivnilo jejich nrody do dnench dn. Nicmn na udlosti ped 70 lety nen dobr dvat se pouze pohledem svho nroda. Nen dobr se litovat i obviovat. Dnen mlad generace z jakkoliv zem nenese dnou odpo-vdnost za to, co se stalo. Na druhou stranu nese odpovdnost za to, aby se nco podobnho nikdy neopakovalo. A tto odpovdnosti by si ml bt v-dom jeden kad z ns!Je tedy i otzkou pro eskou republiku a jej vzdlvac systm a ji formln i neformln jak se s tmto historic-km ddictvm vypod. Jednozna-nm zvrem danho semine bylo, e nejde jen o uen se historickch fakt, ale i o formovn postoj a dovednos-t rozpoznvat drobn vedn udlosti, kter pokud budou pehleny, mohou vst k podobnm zvrstvm, jak se dla nejen v Osvtimi. Protoe vdy se mohou opakovat situace, kdy bude roz-hodovno o ns bez ns a je jedno, jestli v tu chvli budeme za my dosa-zovat echy, Moravany, Romy, Cikny, muslimy, idy, homosexuly, ernovla-s, tetovan, vysok, bohat, chud i jinak se odliujc. I my v esk republice mme svoji historickou zkuenost z potku dru-h svtov vlky, kdy bylo rozhodnuto o ns bez ns, a mlo by bt nam morlnm imperativem si uvdomovat kad den, v rznch situacch, k jakm nsledkm takov rozhodnut spojen s lhostejnost i nenvist mohou vst symbol Osvtimi a holokaustu jsou jednmi z nejvtch pipomnek, kter to dokazuj. Sname se tedy vichni for-

Foto

Mar

ek K

raj

i

RDM si pipomnla 70 let od osvobozen Osvtimiesk rada dt a mldee pijala pozvn Nmeck spolkov rady mldee (DBJR), Polsk rady organizac mldee (PROM) a Rady hnut mldee v Izraeli (CYMI) na pracovn semin s provokativnm nzvem Pst poezii po Osvtimi je barbarsk.

11

Nae tma

Foto

Mar

ek K

raj

i

Bhem sedmi dn od 19. do 25. jna 2014 se uskutenila esk st bilaterl-n vmny mldee R-Izrael, podan eskou radou dt a mldee ve spolu-prci s Radou hnut mldee v Izraeli. Jednalo se u o pt ronk tto akce. Osm zstupc izraelskch mldenic-kch hnut se tu zastnilo programu pipravenho jejich eskmi vrstevnky, aby se dozvdli nejen o esk republi-ce, jej kultue a lidech, ale i o tom, jak se pracuje s dtmi a mladmi lidmi v na-ich organizacch. Proto v Praze krom vznamnch mst a pamtek navtvili i klubovnu turistickho oddlu mlde-e S.T.A.N. a zastnili se jeho aktivit, v Brn jim pak pedstavily svou innost mstn skautky. astnci vmny se pak spolen vydali na toulky Morav-skm krasem kolem skautsk zkladny a stediska ekologick vchovy Kaprlv mln, kam rovn zavtali.Izraelsk st vmny se nsledn usku-

tenila v tdnu od 10. do 16. listopadu 2014. et astnci pijali pozvn do izraelskch hnut mldee, aby se dov-dli o tamj prci s mladmi Izraelci navtvili napklad vzdlvac komunu v Jaff nebo skauty v Tel Avivu i v Jeru-zalm. Dle se podvali do pamtnku a muzea holokaustu Jad Vaem i na horu Herzl, kde jsou vedle zakladatele sionis-mu Theodora Herzla pohbeni nejv-znamnj sttnci modernho Sttu Iz-

rael. Krom toho astnci t navtvili adu pamtihodnost a zajmavch mst Jeruzalma a Tel Avivu, jako i Mrtv moe i pozstatky pevnosti Masada. Nevednm zitkem byla nvtva ki-bucu Gan muel, kter jim dala mnoho podnt k zamylen nad odlinm zp-sobem tamnho ivota.Projekt je realizovn s podporou Minis-terstva kolstv, mldee a tlovchovy.

Marek Kraji

movat nae postoje v souladu s huma-nitou a demokratickm rozhodovnm vech. Vzdlvac systm a organizace dt a mldee maj v tomto sv neza-mniteln msto a odpovdnost. Je i otzkou sttu a na spolenosti, zdali chce podporovat vzdlvn i for-mou osobnho setkn a proitku mla-dch lid jak s msty, tak lidmi z ostat-nch stt aby vzdlvan mohli sami prot a uvdomit si, co se me ve spolenosti stt, pokud budeme lhos-tejn i pezrav, pokud se jednotlivec nedoke vzept nelidskm pkazm i pracovat se svmi negativnmi emo-cemi a frustracemi vi ostatnm. Ono je i pochopiteln, e kdy se (mlad) lovk dozv o nkterch vcech, zane ctit z i rozhoen, ale je mon si

tak zrove uvdomit, e kad nese jist ddictv svch pedk, ale neme za nj a je jen na kadm, jak se s tm pozitivnm i negativnm vyrovn a m pispje spolenosti. Nen dnm ta-jemstvm, e kad m vsostn vnitn

prvo, kter mu nikdo neodebere, roz-hodnout se v danou chvli sm za sebe dle svho nejlepho vdom a svdo-m, kadou chvli, i te.

Jan Husk

Vmna mldee s Izraelem probhla i v r. 2014

Pr lid postv kolem omdlen eny, zborcen vsed na sedace, prvod vol zchranku. Pochopil jsem, e tam dn doktor nedorazil.

Jdu zkontrolovat, jestli dch. Nesly-m dech, hrudnk se j nehbe. km ostatnm, e nedch. Njak chlapk povd, e je to v pohod, protoe m puls. V hlav mi zn Pleskotova vta: Hledn pulsu je ekn na smrt. Vm, e pokud nedch, tak j puls stejn za chvli pestane

Takhle zanal email, kter piel ped pr dny do ZDrSEMu. Napsal ho ast-nk naeho zitkovho kurzu prvn po-moci. ZDrSEM prvn pomoc zitkem z. s. je organizace, ve kter se zabv-me vzdlvnm v oblasti prvn pomoci a urgentn medicny. Navazujeme na tradici kurz prvn pomoci pod hla-vikou Przdninov koly Lipnice a od roku 2013 psobme jako samostatn obansk sdruen (ZDrSEM je v dikci novho obanskho zkonku zapsa-nm spolkem, pozn.) Nae kurzy jsou vedeny pevn profesionln vyko-lenmi lektory z ad lka, zchran a medik. Dky lektorskm dovednos-tem a kvalitn, oven metodice jsou kurzy vyhledvny nejen irokou veej-nost, ale kolme nap. tak lkae, pe-dagogy a firemn klientelu. Zkladem na vuky je systm t krok, ve kte-

rm je kladen draz na vlastn bezpe-nost a vyhodnocen rizika situace, dle zajitn zkladnch ivotnch funkc a tercirn oeten porann, kter neohrouj zrannho bezprostedn na ivot. Kurzy realizujeme pevn zitko-vou formou. astnci si na vlastn ki vyzkou, jak zvldnou zareagovat pi zdravotn udlosti. Nsledn je lekto-rem rozebrn sprvn postup een dan situace. Praktick bloky se v na-em kurzu prolnaj s krtkmi teore-

tickmi stmi, sname se astnky nezahlcovat odbornmi termny, ale pedvme takov zkuenosti, kter si jsou schopni zapamatovat a vyut je v ppad, kdy o nco doopravdy jde. V lektorskm tmu ZDrSEMu je zhruba 30 40 len s rznm stupnm aktivity, z toho cca jedna tetina je vkem pod 26 let a zbvajc dv tetiny jsou star. Ve veden organizace je v souasn dob pt lid, jednm z nich je ve zmnn otec projektu ZDrSEM, MUDr. Robert Pleskot, kter ped dvnmi dobami piel s mylenkou vzdlvat lidi v prvn pomoci formou zitku. V souasn dob m ZDrSEM irokou klu psobnosti. Vzdlvme tbo-rov zdravotnky vstupem ze tya-

Foto

arc

hiv

ZD

RSE

M

Vera jsem spal ve vlaku PrahaBrno. Probudil m hlas prvod, e hledaj doktora. Jdu se tam rozespal podvat.

Nejsp jste j zachrnil ivot

Pedstavujeme

12

ZDrSEM prvn pomoc zitkem z.s.

Kosteln 24170 00 Praha 7

Telefon: 732 377 537

E-mail: info@zdrsem.cz

Web: http://www.zdrsem.cz

lenov tu-r i s t i c k h o oddlu Bun-taranta TOM Ostrava na-cviili hudeb-n program,

se kterm navtvuj domovy pro seni-ory v celm Moravskoslezskm kraji.

Clem nen jen program prezentovat, ale vybdnout nae star spoluobany k aktivnmu zapojen do zpvn a hran na jednoduch hudebn nstroje. V re-pertoru jsou lidov i folkov psniky, skladby hran na fltny, slov zpv malho benjamnka Kaenky s lbez-nm hlskem a zakonen psnikou Ty jsi jako j, kter byla sloena pro tuto generaci. Odmnou je pjemn atmo-sfra, pozorovateln radost na usm-vavch tvch senior, pobrukovn nebo spolen zpvn. Soust naich vlet jsou vychzky po okol. Mme v plnu navtvit aqua-park, planetrium, technick muzeum, zabruslit si, uskutenit rzn nvtvy zajmavch mst naeho kraje apod. A pro vbec vznikl tento projekt? Mnoz obyvatel domov pro seniory ij s vdomm, e ji nejsou v ivo-

t uiten. Mohou se ctit na okraji spolenosti a mimo zjem ostatnch. Je obecn znmo, e pro seniory je kontakt s dtmi velkm potenm a radost. Tmto chceme nae star spoluobany alespo troku potit. Spolen zpvn dv dtem monost udlat dobr skutek pro jin lidi

Rdi se pipojujeme k aktivit RDM, a to k dlouhodobmu projektu pod-pory inkluze sociln vylouench dt a mldee. Vidme to jako dobr poin, jak si navzjem sdlet zkuenosti, mo-nost vzdlvat se, mt pehled o akcch a monostech zapojen sociln znev-

hodnnch skupin, pispt k ozdraven mezilidskch vztah. V naem oddle je znan st dt ij-cch v nhradnch rodinch, Rom, lid se zdravotnm omezenm, dti, ijc komplikovan osudy. Jejich zapojen do spolenosti bv mnohdy sloitj i kvli pedsudkm ostatnch spoluob-an. Oekvme, e projekt Inkluze bude mt i charakter informac a zku-enost pro spolenost, e tyto ped-sudky jsou nesmysln i neplat plo-n. Nen dleit, jakou barvu pleti mm, odkud pochzm, nebo zda jsem na vozku, ale jak opravdu jsem, zda mm snahu nco v ivot zmnit, ne-bo hlavn na tom zle

Pipravil Ji Garnol

www.buntaranta.cz

pldennho kurzu ZDrSEM STANDARD je certifikt zdravotnka zotavovacch akc s akreditac MMT, a to tak ve va-riant HORAL pro lezce a vysokohorsk turisty a VODK pro kajake, kanoisty i dal vodomilce. Krat variantou je pot vkendov neakreditovan kurz BASIC. Dle maminky, tatnky a peo-vatelky na jednodennm kurzu ZDrSEM MAMA. Realizujeme tak kurzy pro fir-my typu SHOW a PROFI. Organizujeme kurz ZDrSEM KOLITEL, kde bhem ty vkend naume astnky, kterak ko-lit prvn pomoc po zdrsemcku. Do budoucna se chceme zamit na kur-zy pro lkae a zdravotnick personl a samozejm dle rozvjet metodiku stvajcch kurz. Mte-li chu, podvejte se na nae we-bov strnky (www.zdrsem.cz) anebo napite do kancele, doporume vm kurz, kter by vyhovoval vaim pnm. m vc lid bude prvn pomoc nejen znt, ale taky umt pout, tm lpe. A te u dokonen pbhu naeho astnka.

Vm, e ji musme poloit na zem po-tebuji se ujistit, jestli dch. Sedm si k hlav, fakt nedch. Zaklnm j hla-vu. V hlav mi b vechny simulace, co jsem na ZDrSEMU zail v thle chvli se mi simulanti vdycky nadechli. Nic. Znova j zaklnm hlavu tentokrt po-dn, drm ji za elist a naklnm se k n, jestli zane dchat. V tom slym pln jasn, jak se j to tam uvolnilo, a nadechla se. To byla leva. Asi za 30

sekund od chvle, co se nadechla, zaa-la pichzet k sob, za dv minuty byla schopn mluvit. Prvod mi dala na ucho telefon se zchrankou, kter jsem popsal, co se stalo a co jsem udlal. Jak jste to vdl, e j mte zaklonit hlavu?Mm kurz prvn pomoci ZDrSEM.Tak to jste j nejsp zachrnil ivot.

Olajda Prokeov

Pojme si zazpvat

Pedstavujeme

13

Foto

arc

hiv

ZD

RSE

M (

nah

oe

) a

arch

iv J

ih

o G

arn

ola

(d

ole

)

Foto

Mic

hala

K. R

ocm

anov

a

arch

iv A

soci

ace

TOM

Rozhovor

14

Jedenctkrt Cena Pstav

Ji Horekeditel Odboru regionln peshranin spoluprce Ministerstva pro mstn roz-voj (MMR) R

1) Nevm, zda se jedn o poin, ale nej-vt radost mm ze spoluprce s Asoci-ac turistickch oddl mldee esk republiky. Jsme v kontaktu ji adu let a jsem rd, e se snad i s na pomoc pu i za kolegu Josefa ida se jim da vyuvat pro jejich aktivity prostedk z operanch program peshranin spoluprce (s Polskem a Saskem). Nej-prve se podaila rekonstrukce Herber-ku Ferdinanda Dobrotivho ve Sloupu v echch. Jet vt radost mm z n-

sledn akce rekonstrukce a obnoven bvalho mlna v Oprenskm dol na stedisko environmentln vchovy a tu-ristickou zkladnu. Mou (na) rol byla konzultan pomoc ohledn zpsob vyuit finannch prostedk, pomhali jsme radami, kde a jakm zpsobem -

dat. Rdi se pak astnme finlnho ote-ven, kde je mon pozorovat skuten vystn toho celho sil, naden dt a vech, kte budou zazen vyuvat. Radost nm udlalo, e v Oprenskm dol probhlo oteven mlna za asti pvodn mlynsk dcerky rodiny, kter byla odsunuta; za zmnku jist stoj jej dary dtem i to, e se podailo na tento projekt navzat dal protipovodovou etapou, vetn dlouho diskutovanho mlnskho kola. 2) Jak pu ve, pravideln setkn mm s tomky. A me jen napsat: je to moc fajn. Nahrazuj veker dl nedostatky, obas projektov manaei nkde cestu-

esk rada dt a mldee udlila sv Ceny Pstav za rok 2014. Lauretek a lauret bylo celkem 11, v devti ppadech jim pitom pipadla dn a ve dvou mimodn Cenu Pstav. Odmny v podob umn zdoben trosenick lhve a pamtnho listu jim v prostorch Baroknho refekte v historickm jdru Prahy osobn pedal ministr kolstv Marcel Chldek.

Osobnost, kter obdrely vron ocenn esk rady dt a mldee za rok 2014, jsme se zeptali:1/ Kter svj poin ve prospch dtskch neziskovek pokldte za nejpnosnj, mte z nj nejvt radost?2/ Jakou mte osobn zkuenost s organizacemi zamenmi na prci ve prospch dt a mldee?

Dv otzky pro dritele Ceny Pstav 2014

Cenou RDM Pstav se rozum symbolick vraz uznn vyslovenho vytipovanm pedstavitelm veejn sprvy a sa-mosprvy na mstn i regionln rovni (nebo i zstupcm firem) za jejich pnos k rozvoji mimokoln vchovy. Nositeli leton dn Ceny Pstav 2014 se stali: editel Odboru regionln peshranin spoluprce Ministerstva pro mstn rozvoj (MMR) R Ji Horek, referent odboru evropsk zemn spoluprce MMR Josef id, generln editelka Hotelu Ibis Old Town Praha Iva Nevarov, nmstek ostravskho primtora pro resorty socilnch vc, sport a voln as Martin tp-nek, zastupitel obce Jince Miroslav Marlek, starosta obce epice Martin Vysok, mstostarostka obce epice Vra Mr-kov, mstopedsedkyn Sentu Milue Horsk a pedseda Poslaneckho klubu KDU-SL Ji Mihola. Nositeli mimodn Ceny Pstav 2014 jsou armdn generl Petr Pavel a bval pedseda RDM Pavel Trantina.

Foto

z a

rchi

vu r

espo

nden

t

Rozhovor

15

j s dtmi, obas tce shnj penze na spolufinancovn, s tak neuvitelnm nadenm a zpalem pro vc, fyzickm zapojenm jednotlivch oddl do vlast-n realizace, e by mohli bt vzory pro mnoho dalch nositel projekt s n-kolikansobnm odbornm zzemm. Setkn s nimi nm dl velkou radost a tme se na dal spoluprci.

Josef idreferent odboru evropsk zemn spolu-prce MMR R

1) Jedn se jednoznan o prci na ve zmiovanm projektu (Stedisko envi-ronmentln a kulturn vchovy A-TOM R Oparensk mln), kde byla inves-torem Asociace TOM. Musm ci, e se v tomto ppad jednalo o mimodn pjemnou spoluprci, bhem n do-chzelo k ad konzultac mezi investo-rem a MMR (RNDr. Horek a j) a spo-lenmi silami jsme projekt (a navazujc projekt protipovodov ochrany mlna, vetn rekonstrukce mlnskho nho-nu) dotvoili do podoby, kter pin radost nejen poskytovateli dotace, in-vestorovi, ale zejmna konenm ui-vatelm, ktermi jsou zejmna rzn dtsk organizace. Toto zazen bylo rekonstruovno prv se zamenm na clovou skupinu dt a mldee.

2) Osobn zkuenost s organizacemi zamenmi na prci ve prospch dt a mldee mm, pokud se tyto orga-nizace astn Programu peshranin spoluprce esk republika Svobodn stt Sasko (jako je tomu prv v ppad Asociace TOM nebo Jurta, o.p.s.). Rd se pak astnm jejich akc, kde jsou za-pojeny dti a mlde.

Pavel Trantinabval pedseda RDM

1) Krom monosti hjit u devtm rokem zjmy mladch lid v Evropskm hospodskm a socilnm vboru si

nejvce cenm toho, e jsem se mohl podlet na prosazen, ppravch a koor-dinaci Evropskho roku dobrovolnictv 2011. Bhem nho jsme zdraznili p-nos dobrovolnickch organizac a dob-rovolnk pro ivot spolenosti a dali doporuen do budoucna, je se snam uvdt v ivot v ele Evropsk aliance pro dobrovolnictv.

2) Nebudu pehnt, kdy eknu, e cel mj aktivn ivot je produktem skautingu, kter ml zsadn vliv na m formovn, a skauting byl tak katalyz-torem mho zjmu o to aktivn mnit spolenost. Dal srdcovou organizac je samozejm RDM, s n jsem spojen od samotnho jejho zaloen.

Ji Miholapedseda Poslaneckho klubu KDU-SL

1) Cenu Pstav jsem obdrel za pod-poru lesnch mateskch kol, dt-skch klub, nzkoprahovch zazen a dalch alternativnch pedkolnch a mldenickch organizac. Pot co se nepodailo odvrtit ohroen existence lesnch M a dalch zazen (pijetm pozmovacho nvrhu ve tetm ten zkona o dtsk skupin, schvlenm sentn verze nvrhu zkona o dtsk skupin) a po pehlasovn prezident-skho veta, jsem zformuloval prohl-en pedsed koalinch klub, v nm bylo pislbeno pedloen novely, kter by umonila dobrovolnou registraci po-skytovatele (pedkolnch) slueb. No-velu jsem konzultoval se zstupci esk rady dt a mldee, Asociac lesnch M, lovkem v tsni a tak se zstupci stran zastoupench v PS, krom KSM, kter se sama od pedkolnch alterna-tiv distancovala. Novela byla v nejkrat-m monm termnu pedloena, nyn prola prvnm tenm a aktuln se pro-jednv ve vborech.

2) Jako k Z jsem se svm kamardem zaloil r. 1985(!) skautsk oddl (sp-e druinu) Hoi od Bob eky, kde

jsem dlouhodob psobil jako vedouc. Hodn jsem se vnoval sportu, pes 15 let jsem ml na starost fotbalov oddl FC Junk, s nm jsem se astnil Farn fotbalov ligy v Brn (m i sv webov strnky).Ped temi lety jsem zaloil no-vou jednotu kesansk sportovn orga-nizace Orel Brno-Lesn, v jejm rmci podme dtsk dny, sportovn sout-e, astnme se Orelsk beck ligy aj. Podporou dt, mldee a jejich organi-zac jsem se zabval jako komunln po-litik, pokrauji v tom tak jako poslanec PR. Podporuji napklad tzv. Zajcovou ligu (i finann), kter je realizovan na Ivanicku a Moravskokrumlovsku.

Spolu s ministrem kolstv pogratulo-vali ocennm tak radn pro sociln oblast a kolstv Irena Ropkov a ped-seda RDM Ale Sedlek. Udlen Cen Pstav bylo jako v minu-lch letech spojeno s dalm doprovod-nm programem.Do Baroknho refekte v Jilsk ulici pi-ly zavzpomnat a popovdat si s ast-nky Setkn signatka Charty 77 Mi-lena ern a jej kolegyn z disentu Iva Vojtkov. Jejich vystoupen lze piadit k dozvukm nedvnch oslav 25. vro Sametov revoluce podobn jako pe-dn cen vtzm geocachingov sou-tn hry Sametky, uspodan eskou radou. Hra spovala v hledn ukrytch schrnek se skutenmi pbhy v-cmi se k pdu komunistickho reimu v listopadu 1989.Pozvn esk rady dt a mldee na besedu s tmatem prevence kriminality spjat se zneuvnm nvykovch ltek pijal editel Nrodn protidrogov cen-trly Jakub Frydrych. Jeho ptomnost na Setkn jen potvrzovala vznam a smysl mimokoln innosti s dtmi a mlde.

pipravil Ji Majer

Podrobn lnek o udlen Cen Pstav 2014 si mete pest na www.adam.cz

RozhovorFo

to a

rch

iv T

and

emu

16

Staraj se o spn sled vystoupen od propagace a reklamy, zajitn techni-ky, programu a po uklzen po bou-liv noci. Tetm rokem se projektu astn i esk kapely z phrani. Pi vzniku koncertn ady byl i Sebastian Schnberger z mldenickho klubu PUR v Helmbrechts, kter dnes celou koncertn adu koordinuje.

Sebastiane, kdy se odehrla vbec prvn Creative Youth?V roce 2007 a v roce 2012 se zastni-ly prvn esk kapely v rmci projektu Tandemu Soused se stvaj pteli. Ale u dve probhala i obasn spolu-prce napklad pi dtskm divadel-nm festivalu.

Jak vlastn Creative Youth spatila svtlo svta?Za mylenkou tto koncertn ady sto-j vlastn jeden mladk, kter v jed-nom z mldenickch center pracoval v rmci sv ron dobrovoln sluby. Sm se pohyboval v oblasti hip-hopu a piel s npadem koncert, kter si mlad i sami zorganizuj. Postupem asu se k tomuto principu pidvala i dal centra v okol, a tak vznikla CY ada. Dnes u je ns pt.

Koho napadlo pizvat esk sousedy?Myslm, e nkoho z eskho projek-tu. Osobn se mi ta mylenka lb, je to vdycky nco specilnho a obo-hacujccho. Navc esk kapely byly pijaty vdycky dobe a bhem jed-noho veera na Creative Youth hraje vdy vce kapel, take nvtvnci se s eskou skupinou mou takto lehce

seznmit. Dal vc je tak propoje-n hudebn scny. V Hornch Francch existuje napklad platforma facebook.com/HochfrankenRockt, kter byla za-loena ped temi, tymi lety a kde se prezentuj tm vechny kapely regi-onu. Je tam dohromady asi 300 kapel a kdy vyhlaujeme dal ronk Cre-ative Youth, tak ji pouvme.

Jak probh organizace?Clem je, aby mlad lid na pprav hodn spolupracovali a co nejvce si zadili sami. Kdy vyhlaujeme nov ronk, zahajujeme ho vdy organi-zan schzkou; tam se rozdl, kdo oslov kapely, kdo si vezme na starost reklamu a propagaci, kdo bude pro-dvat npoje a lstky. V centrech jsou zamstnni vtinou jen jeden a dva lid, take bez pomoci bychom to ani nezvldli.

Vnm njakou promnu atmosfry bhem jednotlivch ronk? Mn se urit hudebn styl: ped sed-mi, osmi lety byl v kurzu hip-hop, te je to rock. Nvtvnost je podobn

kdy se zada, pijde za veer ti sta lid, prmrn pak stovka lid. Zle to hlavn na kapele, kolik fanouk si pi-vede, na tom, jestli jsou mstn nebo jak moc u jsou v regionu znm. Vt- akc na podobnm principu je pak BETORE Festival, ten b dva dny, m prmrnou nvtvnost tyi sta lid a dvacet spolupracovnk.

Co je podle tebe hlavnm pnosem pro zastnn kapely?Urit zahrt si ped publikem, zskat novou zkuenost a zviditelnit se. M to pnos i pro region lidi vid, e se tady nco dje, a mlad nvtvnci se teba mou inspirovat k zaloen vlastn kapely s tm, e v, e tato platforma tu bude existovat i pro n.

Jak je cel koncertn ada financova-n?Vbec nen financovan! Dostvme pouze mal pspvek z mstnho od-boru mldee, ale jinak si vechno pla-t jednotliv kluby samy. Vechno to funguje na bzi oteven spoluprce klub a na principu mylenky podpo-rovat mladou kulturu, take nklady hradme ze svho a za pomoci tch malch pspvk. Dleit ale je, e tahle monost, tahle platforma, exis-tuje a e ji meme mladm kapelm a jejich fanoukm nabdnout.

Rozhovor vedly Kamila Jzlov

a Michaela Skopalov

www.kulturjam.eu

Ped nedvnem skonila v nmeckch klubech pro mlde koncertn ada mladch kapel CREATIVE YOUTH. Jedn se o ojedinl projekt hornofranckch kapel, kdy mlad hudebnci jsou zrove i organiztory vech koncert v celkem pti klubech.

Mlad kreativita z Nmecka

Ze sdruen

Foto

Ji

Maj

er a

arc

hiv

Pio

nra

Pionrsk jubileum

17

Ano, i Pionr je od roku 1990 sku-ten zcela svbytnou, samostatnou organizac, kter nem dn vazby na politick strany, ale ani na dn ideologie. Z hlediska svtonzorovho se profiluje na rozdl teba od Junka jako organizace, kter nem dn vazby ani na nboenstv. Co je, mys-lm si, pomrn vznamn programo-v moment, kter zdrazujeme. Ni-kdo naim lenm nebrn v jakkoliv aktivit, a tedy vroun nebo jin, ale organizace jako takov se pomr-n drazn a dsledn k tmto vcem vymezuje, prohlsil na tiskov konfe-renci, konan 20. ledna 2015 v nov budov Nrodnho muzea, pedseda Pionra Martin Blohlvek.V zevrubnm exkurzu do nedvn historie piblil rozhodovn, je ped delegty pionrskch skupin Okres-nch rad PO SSM (Pionrsk organizace Socialistickho svazu mldee, pozn.) v r. 1990 stlo. Na jedn stran tam nebylo moc o em diskutovat, protoe naprost vtina ptomnch lid, kte v t dob v PO SSM pracovali, chtla dl pokraovat v prci s dtmi. Nzo-ry se nkdy liily v tom, eknme, pod jakou hlavikou, podotkl Martin Blo-hlvek.Padlo rozhodnut obnovit innost sa-mostatn organizace, je psobila v letech 1968 a 1970 obnovit Pio-nra.Podle jeho pedsedy pot probhlo i majetkov vyrovnn nov organi-zace s tmi, kdo se rozhodli z PO SSM odejt. lo o celou adu subjekt.

Zvltn je, e jim tu minulost v pio-nrsk organizaci (PO SSM) nikdo ne-pedhazuje, nepipomn, a jaksi tuto jedinenou pleitost vyuvaj mdia nebo rodie v nkterch ppadech pouze (smrem) k nm. Pipoutm, e skutenost, e jsme si ponechali nzev Pionr, me evokovat nkter relikty minulosti. J tady (ale) eknu, e ta or-ganizace byla tak stran komunistic-k, e pouze deset procent vedoucch oddl bylo leny komunistick strany. Co je statistick daj, kter je pomr-n snadno doloiteln, a me si tedy kad z toho udlat obrzek, jak moc tam byla ta provzanost faktick, ekl Martin Blohlvek.Rozhodnut vce ne ty stovek de-legt on brnnsk konference tedy

umonilo samostatnou innost Pio-nra nejprve v rmci federace a po jejm rozdlen pak od r. 1993 v rm-ci esk republiky. Myslm si, e po ptadvaceti letech, kdy cel ada or-ganizac svoji innost ukonila a u ji v roce 1990 obnovily, nebo vznikly jsme prokzali, e jsme organizac ivotaschopnou. A skutenost, e d-lme akce kter maj osmnctilet,

patnctilet vro, kter oslovuj ve-ejnost, skutenost, e existuj stovky pionrskch skupin bezmla tisc od-dl po cel esk republice je do-kladem toho, e jde o organizaci ivou, programov ukotvenou a funkn, shrnul pedseda Pionra.Pionrsk jubileum m bt pipo-menuto adou akc. Tou nejbli byl 15.ronk Ledov Prahy, je kadoro-n pilk okolo deseti tisc lid. Na ob-dob mezi 17. dubnem a 17. kvtnem jsou pipraveny etn nabdkov akce, tzv. Ptadvactky; pjde o turistick, sportovn a jin udlosti. Neotelou aktivitu pipravili teba pardubit pi-oni: maj vytipovanch ptadvacet rozhleden, od nich si slibuj hezk vhledy Pionra do dalho obdobNicmn dominantn innost Pionra tkv podle jeho pedsedy v nem tro-chu jinm. Spov v dlouhodob v-chovn prci v pionrskch oddlech. Ty se schzej pravideln jedenkrt za tden, jedenkrt za trnct dn. Je to innost pohchu velmi nenpad-n a pro mdia nkdy i mlo zajma-v. Co je koda, protoe si myslm, e dobrovolnci, kte ji dlaj, si po-zornost a ocenn zaslou, zobecnil Martin Blohlvek.

Ji Majer

Video z ledno-v tiskov kon-ference Pionra najdete v lnku Pionrsk jubile-um na ADAM.cz

Dvact pt vro celosttn konference pionrskch pracovnk, kter rozhodla o jejich dalm smovn, si chtj pioni pipomnat bhem celho letonho roku.

Foto

arc

hiv

Dla

ky

Ze sdruen

18

Duha Klub Dlaka m 25 letPtadvacet let oslavil na konci ledna Klub Dlaka, len organizace Duha. Dlaka sdruuje dti, mlde i dospl, kte se rdi bav a rdi organizuj akce pro druh.

Poet len Dlaky se poslednch pat-nct let pohybuje kolem pti set, za ta lta se zde vystdaly takka ti tis-ce len. Hlavn npln innosti Dla-ky jsou akce ve volnm ase pro dti, mlde, rodie s dtmi i samostatn dospl. Hry, klubov innost, rece-se, sport a pobyt v prod, kultura i vzdlvac akce. Dlaka m od roku 1992 svj asimsnk Dladi a svou webovou strnku www.dlazka.cz, kde mete najt nejen akce, ale i ohlasy na n a adu fotek. Akce jsou jednak pro vlastn leny, ale i pro leny jinch orga-nizac a hromadu neorganizovanch.

Kolik vedoucch a astnk se bhem 25 let objevilo na akcch Dlaky? ek-neme-li tisce vedoucch, tak to vypad bombasticky, ale je to pravda. Mme-li po dvacet pt let v prmru ticet vkendovch akc, v lt ticet tbor a adu pravidelnch sportovnch i hra-vch aktivit, co vechno ron zaji-uj pes ti stovky vedoucch, pak se

dostvme k pomrn vysokmu s-lu. A astnci? Za ta lta se s Dlakou bavily tisce dt, mnoh z nich jsou u rodii. A Dlace zstali vrn i jako do-spl. Ale taky jsou tu ady aktivnch mladch i starch dosplch lid, kte tto innosti vnuj svj voln as. Hru-bm odhadem navtvilo akce Dlaky necelch padest tisc lid. Z tchto astnk byly minimln dv tetiny dti a mlde, ale taky ada dosplch. Nkter z nich bav pravideln spor-tovn aktivity ponaje softbalem a rin-gem, pes florbal a cvien na hudbu, a po klasick sporty volejbal a kopa-nou. Jin jsou pznivci stolnch her, od tch jednoduchch pes achy, taroky a Scrabble a po hry nronj. Milov-nci turistiky vyr s Dlakou na hory, na vodu, na kola a v zim i na lye. Ne-lze zapomenout na kulturn a klubov poady veho druhu od koncert pes besedy a po speciln hrav v-kendov akce. Vyvrcholenm jsou letn tbory, kter si kad zjemce me vybrat dle svho zjmu. Tbory hrav pmstsk, tbory pro dti, tbory pro mlde i tbory pro rodie s dtmi i sa-mostatn dospl pat mezi pikov akce svho druhu. Samostatnou kapitolou jsou vzdlvac akce pro zatenky i pokroil, kte-r jsou ureny lenm Dlaky a Duhy, ale i ad jinch organizac pracujcch s dtmi. kolen, dokolen a semine vdy patily mezi zkladn kameny in-nosti Dlaky. Jen zkladn kolen pro zanajc vedouc absolvovaly pes dv tiscovky mladch aktivnch lid. Ve-douc z Dlaky jsou i zkladem kolicho

centra Duhy v Perov, kter ji od roku 2001 dl kolen pro hlavn vedouc s akreditac MMT. A 276 spnch absolvent tohoto kolen je slun vi-zitka. Vedouc z Dlaky se dlouhodob podleli na velkch akcch Duhy jako poadatel organizovala Dlaka adu Duhovch most a Duhovch bran. Dlaka se podlela i na organizaci CVVZ zejmna na CVVZ 2001 v Olomouci a 2008 v Perov, ale i na dalch. Nejzajmavj akce Dlaky? Nejatrak-tivnj sportovn akc je Velk Dldn v roce 2014 se uskutenil 25. ronk tohoto turnaje pro deseti- a jedenc-tilenn smen tmy dosplch ve 30 druzch sport a her (prmrn ast je 24 tm). Dal akc je Eldordo her a sout pro smen tmy loni to byl 27. ronk ve znamen Boje o trny za asti patncti tm, prvn ronk pro-bhl u v roce 1985. Nejvt akc pro dti jsou Dny hravch dt v Michalov podme je u 15 let. adu let byly soust i Bambiridy.

Foto

arc

hiv

Klu

bu D

lak

a (n

aho

e) a

Roy

al R

ange

rs (

dole

)

Ze sdruen

19

A oblast kulturnch aktivit? Ji od po-tku byla soust pravideln innos-ti kytarov jam sessiony, vtvarn innosti, divadlo, recese byla jednou z hlavnch sloek klubov innosti. Od roku 1994 do roku 2004 jsme mli vlastn velk klub v Perov - Pedmos-t, kde bylo kadoron pes dvacet koncert a dalch kulturnch aktivit. Velk akce (velk koncerty, bly, velk turnaje v deskovch hrch) dlme od roku 1993 v Klubu Teplo Perov (p-vodn PSP), ale i jinde. Nejvt kon-cert v historii byl s Jarkem Nohavicou v roce 2010 v tenisov hale. Ale vce divk bylo na koncertech a blech s valaskm folkrockovm Fleretem nejoblbenj kapelou Dlaky 24. 1. 2015 byla 25. spolen akce! A loni probhl ji 13. ronk minifestivalu hudby a slova Hudbosloven v Perov. Dlaka pat k prkopnkm novch sport a tak k propagtorm inteli-gentnch stolnch her. Ringo je jednm ze stejnch sport. Velk recesn tur-naj Mistrovstv svta tm v ringu v roce 2014 se konal ji 28. ronk a z-rove 10. ronk oficilnho mistrovstv esk republiky v tomto sportu. Dlaka-i byli jedni z prvnch, kte na Morav hrli florbal, pravideln ji od podzimu 1992. Talovanou (dnes frisbee), dn-sk kuelky i imbal si na Dlace urit zahrt mete. Ringocesta neboli cesta

cestou a hlavn necestou s kroukem v ruce podl nataenho pagtu byla poprv na akcch Dlaky. Dlouhodob je jednm z nejpopulrnjch sport Dlaky softbal. Od potku innosti patily stoln hry k hlavn klubov in-nosti Dlaky i jinde (prvn velk herna na CVVZ byla v Olomouci 2001). achy i taroky, Scrabble, Abalone, Aktivity, Bang i Ubongo jedny z nejpopulr-njch her na akcch Dlaky. Ta v uve-dench hrch pod pravideln turna-je pro velk i mal. Kde vude se konaly akce Dlaky? Sa-mozejm nejvce v dosahu Perova (cel Morava), ale pravideln i na jihu ech, na Vysoin, na vchodu i seve-ru ech. Opravdu, eskou republiku m Dlaka projetou takka celou, eky dokonce i sjet. Kouzlu Vltavy i Luni-ce, Znojemska i eskho rje, Krkono i Jesenk, Adrpachu i eskomoravsk vysoiny, Valaska, jihu ech i dalch mst nelze odolat. Do ciziny se nejas-tji jezd na Slovensko, tamn hory maj sv kouzlo Slovensk rj, Fatry, Tatry i dal poho jsou ndhern. Dlouho-dob spoluprce je s Dnskem vce ne dvacet spolench akc hovo za ve. ada turistickch akc smovala do blzk ciziny do Rakouska, do Ru-munska i na Ukrajinu. Nejdl od domo-va se akce Dlaky uskutenily ve Francii a ve panlsku.

A kde se Dlakam nejvce lb? Asi nejoblbenj je vlastn tbor v Rajno-chovicch. Proda tam poskytuje adu monost aktivnho vyit, a pokud se po rnu kouknete na slunenmi pa-prsky prosvcenou orosenou louku, tak mte opravdu ndhern vod dne. A e je tam fakt pkn, to potvrzuj i ast-nci mezinrodnch workcamp, kter zde podme od roku 2007. astnci, a jsou to an, Japonci nebo Korejci, Evropan vichni jsou tamn prodou nadeni.Co ci na zvr? Pijete si zahrt i zasportovat nebo se jen tak podvat na nae akce. Vkendy a tbory, koncerty i turnaje jsou vtinou oteven i pro neleny. Uijete si to i vy.

Jaroslav Biolek Mussur

Duha Klub Dlaka

Ji poest se v prbhu podzimnch przdnin stala zkladna 24 PH RR v Hostnicch u Brna svdkem njezdu cizinc do vsostnho zem Velk Britnie.

Cel arel, kter je obehnn plo-tem, poskytoval pocit ostrovn zem, kde je do-movskou e anglitina. A tak

astnci ji od brzkho vstvn a do nonho ukldn do spacku slyeli neustle anglitinu.Den zanal rozcvikou s anglickm ko-mentem. Po osobn hygien a klidu vc se lo na sndani, za kterou ast-nci platili v mstn mn, tedy v lib-rch. V ppad obshlej komunikace s nkem mohli cenu usmlouvat a na polovinu.Nsledovalo objednn si obda z menu, samozejm s anglickmi nzvy. Pak zaal dopoledn blok pro-

gramu, kdy probhaly rzn hry a pro-gramy na slovka a gramatiku. Obd, stejn jako sndan, se platil v librch s monost uplatnn slev. V polednm klidu bylo dovoleno odejt za brnu, kde astnci mohli mluvit krtce es-ky, aby se vyjasnila ppadn nedorozu-mn zapinna anglickm jazykem.Odpoledn program byl zamen pe-vn na sport a vychzky do okol. Po veei nastal opt blok rznch jazy-kovch prezentac a chval. Po veern hygien li vichni zpsobn spt do pjemn vytopench pokoj.Cel pobyt byl smovn k pedstave-n anglickho jazyka tak, aby astnci nemli pocit koly, ale anglickho pro-sted, kde se bez anglitiny neobejdou. Jejich motivac byla stl poteba liber k uhrazen jdla. Libry astnci zskva-li za klid, mluvu, vpomoc v kuchyni, prci, ve hrch. Ale i bhem krtkch vklad, kdy se lektor zptn dotazoval na ltku, o kter ml prezentaci. Nao-pak, v ppad poruen nazen, kdy

astnk mluvil esky, byl ihned penali-zovn za kad slovo jednou librou.Zvrem lze konstatovat, e se jedna-lo o velmi zdailou akci. I kdy poas nebylo zrovna nejpznivj, tak chvle, kter jsme spolu strvili, jsou pro ns tou nejvt odmnou.

Pemysl Kavalec

velitel 24. Pedn hldky Royal Rangers

English Autumn Holiday

ROYAL

RANGERSR

Foto

Iva

Zm

ov,

lo

vk

v t

sni

Z RDM

20

Kdo je tm ertem?

Schvalovn zkona o pi o dt v dtsk skupin je pknm pkladem, jak se me dobr mysl zmnit bhem legislativnho procesu v non mru vech zastnnch. Vstin to popsal v 6. sle Archy Ale Sedlek, pedseda esk rady dt a mldee, v lnku Dtsk skupiny budou, i kdyby.

Rda bych pipojila pr posteh z par-lamentn kuchyn, protoe z titulku i z vyznn lnku se me zdt, e tm ertem, co na koze jezdil je cel Posla-neck snmovna.

Nvrh zkona byl poprv podn do sn-movny v kvtnu 2013 Neasovou vldou, ale kvli rozputn Poslaneck snmov-ny ji nebyl projednn. Prakticky stejn nvrh poslala na zatku ledna 2014 k projednn vlda Rusnokova. A pesto-e se zdlo, e zkon je veobecn vtn jako rozen monost v pi o ped-koln dti, ji v prvnm ten se vyskytly nzory, kter zkon zpochybnily a navrh-ly jeho vrcen k pepracovn i zamt-nut. Podle mylenkovho schmatu, e dt pat sttu a rodi do jeho vchovy nem co mluvit, nato aby si mohl vybrat z pestr nabdky monost, se z krajn le-vicovch lavic nesly hlasy, e rezignace na pedkoln vzdlvn ze strany sttu uzkonnm dtskch skupin ns vrac do 19. stolet k opatrovnm i k takzvanm pstovnm. Hldac a odkldac sluba pod nzvem dtsk skupina namsto ma-teskch kol povede ke zhoren znalost-nch a socilnch nvyk dt a ponen prva dtte na rovn ance v pstupu ke vzdln. Hlasatelky tchto nzor tak nevhaly pirovnat dtsk skupiny k schovnm kufr na ndra. Dokonce zaznly i vkiky Kam se ztratila prva dtte? i Nemli bychom dopustit, aby se dt stalo rukojmm souasn doby. Ani tyto temn pedpovdi natst ne-pesvdily poslance, aby nvrh zko-na smetli ze stolu. Podali vak mnostv pozmovacch nvrh, mezi nimi i ten kardinln pozmovac nvrh Stl ko-mise pro rodinu, rovn pleitosti a n-rodnostn meniny, jm se povinn regis-trace mn na dobrovolnou, a umon se tak existence mnoha zazen, kter tak dobe funguj v pi o dt. V ptek 20. ervna 2014 pikroila Sn-movna ke 3. ten zkona a k hlasovn o pozmovacch nvrzch, mezi nimi i o tom naem, oznaenm jako C2.

Zpravodajka: Tet nvrh hlasovn o n-vrhu C2, C6, C7, C8, C9, C10, C11 a C12. Jenom upesuji, je to usnesen Stl

komise pro rodinu. (Stanovisko zpravo-dajky: neutrln, stanovisko ministryn: negativn.) Pedsedajc: Zahjil jsem hlasovn poa-dov slo 164. Ptm se, kdo je pro. Kdo je proti? Dkuji vm.Hlasovn poadov slo 164, z ptom-nch 158 pro 47, proti 66. Nvrh nebyl pijat

Tak, a co te? Hlasovat pro zkon bez tohoto pozmovacho nvrhu a zne-monit fungovn lesnch kolek a dalch alternativnch zazen, anebo pro nj nehlasovat a zarmoutit ty, kte na nj ekaj? Dilema, kter bv ve Snmov-n ast, a nikdy nem dobr een. Nic nen ernobl.Pravicov opozice se rozhodla pro dru-hou variantu a zkon jako celek podpoi-la s tm, e bude prosazovat brzkou nove-lu. Zkon se vak brzy vrtil do hry pot, co neproel v Sentu, a tm se naskytla monost na nm zapracovat. Koalin po-slanci pesto prohlasovali pvodn verzi, i kdy ji s men pevahou. A takkajc o prsa pak koalice zkon protlaila nut-nou stojednikou, kdy byl vetovn prezidentem republiky. Ani sama si jm ji evidentn nebyla jist, protoe potebn stoprv hlas dodal poslanec Adolf Bez-noska z ODS. Nikdo z koalinch poslan-c nebyl schopen vysvtlit, pro se mus pijmat patn zkon a pro se rovnou neuprav. Nyn svt nadje, e se zmny, kter mohly bt do zkona . 247/2014 Sb.

rovnou zapracovny, poda schvlit do termnu 15. 9. 2015, kdy kon pechod-n lhta. Do Poslaneck snmovny dopu-tovala novela, pod kterou se podepsalo 95(!) poslanc ze vech parlamentnch stran krom komunist, a jej projedn-vn bylo zaazeno na poad 25. schze. V dvodov zprv se pe: Pi ppra-v zkona nebyla vzata v potaz zazen a sluby ped pijetm zkona ji dlouhou dobu dobe fungujc, kter vak nemo-hou ze sv podstaty nebo z finannch i jinch dvod kritria zkona splnit. Jed-n se napklad o lesn kolky, nzkopra-hov zazen i dtsk kluby. Vzhledem k tomu, e dopady na takov ji existujc zazen a sluby nebylo mono zohlednit ji v prbhu legislativnho procesu pi pijmn zkona, je vhodn tyto dopa-dy zohlednit novelou zkona. Pokud by nebyla pijata novela zkona, musela by tato zazen ukonit svou innost, co by mlo vrazn negativn inky jak morl-n, tak ekonomick. Zd se, e bhem plroku, kter uplynul od odmtnut po-zmovacho nvrhu C2, a bhem ms-ce od schvlen zkona dolo u koalinch poslanc k jistmu prozen Vlda s novelou vyslovila pes urit v-hrady souhlas, a tak nezbv ne dou-fat, e koalin poslanci zkrot sv dal pokusy o sociln inenrstv a umon rodim, aby se mohli svobodn rozhod-nout, jakmu druhu pe o sv dt daj sami pednost.

Ing. Jitka Zyknov

asistentka poslance a zastupitelka

Mstsk sti Praha 4 za TOP 09

Z RDM

21

Nejlep slevy pro dritele karet EYCA v roce 2014

Loni se nm podailo vyjednat asi nejvce zajmavch slev od doby, co karty EYCA v R spravuje esk rada dt a mldee. Rdi pedkldme vbr nejlepch slev v roce 2014.

1. Nejlep cestovn pojitn v RPojitn pro dritele karet EYCA od Uni-on pojiovny je dote nejvhodnjm celoronm cestovnm pojitnm v R. Nabz toti nejlep ceny a velice vhod-n pojistn podmnky a plnn. Zkladn cena zan na 190K za rok, ale nejvy-uvanj je pojitn vetn sportu za 340K.

2. Sleva 20% v Reebok e-shopuVechno nezlevnn zbo v autorizo-vanm internetovm obchodu Reebok www.botyobleceni.cz mohou dritele ka-ret podit s 20% slevou. V nabdce maj boty na bhn, kotnkov, letn sandly i obuv pro rzn sporty. Maj tak velk vbr obleen.

3. Pt novch slev v lyaskch arelechSki klub Ramzov pod Klnem sleva 30% na lyovn a 10% na ubytovn v Chat pod Klnem (Olomouck kraj Jesenky). Ski arel Jedlov sleva 15% na lyovn (steck kraj Luick hory). Skicentrum Detn sleva 10% na hodinov, jedno-denn a veern jzdenky (Krlovehradec-k kraj Orlick hory). Skiarel Strn sleva 10% na lyovn (Jihoesk kraj umava). Monnec sleva 10% na lyo-vn ve vednch dnech na Javorov skle (70km jin od Prahy na pomez kraj Stedoeskho a Jihoeskho nedaleko msta Sedlec-Price).

4. Sleva 15% v TEPfaktoruTEPfaktoru je tmov hra inspirovna pevnost Boyard (s tmatem Pirt z Ka-ribiku). Je urena pro aktivn odpoinek, zbavu a ncvik tmov spoluprce. Dr-itel karet EYCA maj v TEPfaktoru nrok na 15% slevu na hru na osobu.

5. Sleva 33% (100%) na tvorbu webo-vch strnekSluba Web Za Minutu nabz rychlou, snadnou a levnou monost, jak si podit/spravovat/optimalizovat webov strnky (www.webzaminutu.cz).Dritel karet EYCA maj nrok na 33% slevu na vechny sluby. Pro neziskovky nabzej weby zdarma.

6. Sleva 10% v JB SportJB Sport pat k nejvtm eskm prodej-cm sportovnch poteb u ns. Speciali-

zuj se na hokejov, lyask i florbalov vybaven, outdoor a kolekov brusle. Nabzej i dresy legendrnch klub NHL a dalch hokejovch hvzd. V JB Sport vs ek sleva 10% na nezlevnn zbo.

7. Zajmav nov slevy v PrazeStudentsk vstupn v Mercuria Laser game (nejvt laser game arn v Pra-ze). 33% sleva na uniktn interaktivn nikovou hru Getaway. Knihy v knihku-pectvch Portl se slevou 15% na tituly z nakladatelstv Portl a 10% na ostatn knihy. Cvien ve Studiu Fascinace s 15% slevou. 10% sleva na bowling v Bowling Radava. YMCA Praze Na Po poskytuje studentsk vstupn do baznu, posilov-ny, tlocviny i na jednotliv cvien. HC Sparta Praha poskytuje studentskou slevu pro dritele karet EYCA na jedno-rzov vstupenky, a to jak na domc, tak i na mimoprask utkn Sparty. Prodejna ZNMKYMINCE, uren pro sbratele (pedevm pro numismatiky a filatelisty), nabz slevu 10% na veker sortiment.

8. Pval slev v TebiRada dt a mldee kraje Vysoina (hlavn distributor karet EYCA v kraji) vy-jednala destky slev, nejvce v Tebi, na-pklad: Muzeum Vysoiny Teb sleva 50% na vstupnm do vybranch expozic (Svt neiv prody; Svt portl a bran; Valdtejnov na Tebi; Lid. Msta. Osu-dy.). FitCo 10% na vechny sluby (cvi-en a permanentky, cardio zna, vibra-n ploiny, vacu elite, body space) a navc prvn hodinu zdarma. Twinsport 10% na vechno zbo (jzdn kola, cyklistick obleen, doplky, lyask vybaven). Squash club Teb 50K za hodinu hra-n od 15 hodin. Prodejna ETA 10% na vrobky znaky ETA (domc a kuchysk spotebie). Outletov znakov obuv Teb 10% na ve (znakov obuv, ob-leen, doplky, kabelky...). Krejovstv ve Znojemsk ulici 10% slevu na veker sluby.

9. Nov slevy v KolnNa zklad vstup dotaznku od studen-t Gymnzia Koln (kter vyuv ipov karty EYCA jako studentsk a identifika-n karty v rmci koly) se nm podailo vyjednat v Koln spousty novch slev,

kter si zdej studenti sami pli, nap. Star Lzn Koln 20% pi pronjmu bowlingov drhy (plat ptky a soboty). Outdoorcentrum Koln 10% na nkup nebo zapjen vekerho vybaven a 50% na vypjen potpsk vstro-je na akce podan Outdoorcentrem. Sport servis Montana Jaromr Vyskoil 10% sleva na vechno zbo (lye, bky, jzdn kola, prdlo funkn a termo, brus-le, batohy, spacky atp.) a 15% na ser-vis kol a ly. Zverimex u divadla 10% na vechno zbo (zvata, akvaristika, te-raristika, chovatelsk poteby). Hostinec U T prek 10%, a to nejen pro drite-le karty EYCA, ale i jednu doprovzejc osobu. Sleva se nevztahuje na alkohol cigarety. ajovna Setkn 10% na kon-zumaci aj (i neaj) v ajovn. Zdarma je tak (po pedchoz rezervaci) vyuit salonku (pro 6 a 8 lid) s dataprojekto-rem a flipchartem.

10. Snen vstupn do Techmania Science CenterNov Techmania Science Center v Plz-ni nabz snen vstupn pro dritele karet EYCA. Hlavn expozin hala byla otevena na jae 2014 a nabz na 10 000 metrech tverench zbavn seznme-n s vdou a technikou, objevovn taj fyziky, biologie, matematiky, chemie, ale tak teba sportu i umn. Na nvtv-nky zde ek irok nabdka interaktiv-nch expozic, nadstandardn vybaven laboratoe a dlny i prostory pro show a demonstrace.

Podrobnj informace o vech tchto (i ostatnch zajmavch) slevch, nalezne-te v naich EYCA tipech na www.eyca.cz. Jestli jste zde pro vs zajmav slevy nebo msto nenali, mete vyut fultextov vyhledvn slev na adrese www.eyca.cz/vyhledavani-slevova-mista, kam sta zapsat klov slovo nebo preferovan msto a vechny slevy se vm uk.Pro star 30 let, kte jsou leny RDM, mme tak jednu dobrou zprvu: letos se budeme soustedit i na vyjednvn slev pro vechny leny RDM bez rozdlu vku. Pokud mte njak dal nvrhy a tipy na slevy, nevhejte a napite na adresu marek.kracmar@eyca.cz.

Miroslav Jungwirth

Z RDM

22

Projednvn kontroverznho nvrhu novely zkona o veejnm zdrav bylo 12. 2. 2015 staeno z plenrn sch-ze Poslaneck snmovny. esk rada dt a mldee se rozhodla alespo ve strunosti publikovat sv hlavn pipo-mnky k novele.

1. Upravit sankce 92, kter maj dopad na poadatele kol v prod a zotavo-vacch a jinch podobnch akc. Pokuty, kter jsou tam navren, jsou likvidan (mohou se i kumulovat) a je poteba je podrobit revizi (seznam sankc nalezne-te ZDE).2. Odstranit zbytenou administrativn zt pro rodie, kter poslaj dti na

zotavovac akce. RDM podporuje po-zmovac nvrh poslance Jana Farsk-ho.3. 9 odst. 1 psm. a) okovn jako pod-mnka asti na kole v prod a zota-vovac akci je neopodstatnn. Navc Ministerstvo zdravotnictv vyuv po-adatele (uitele, dobrovolnky v dt-skch organizacch, sportovce, pracov-nky DDM a pod) jako nstroj tlaku na rodie, a to pod obrovskm strachem z likvidanch sankc. pln sta, kdy provozovatel bude vdt, zda je dt okovan.

Zmny bychom vidli tedy ve ve popsanch paragrafech, preferovali

bychom vrcen novely pedkladate-li, jeliko se domnvme, e pedloha je v sti zotavovacch akc pipraven bez jakkoli diskuse s clovou skupinou a respektuje pouze snahu Ministerstva zdravotnictv na vy prookovanost. Takovto komunikan strategie pove-de k pesnmu opaku: msto toho, aby stt rodim vysvtloval, pro je nut-n a dleit, aby nechali okovat sv dti, tak ulo pokuty tm, kte by - by nedopatenm - vzali tyto dti na ko-lu v prod. Na kolu v prod s tmi stejnmi dtmi, s nimi sed cel rok v jedn mstnosti...

Ale Sedlek

pedseda esk rady dt a mldee

Bezov lstek je ocenn, kter si mezi sebou v esk republice navzjem ud-luj vedouc dtskch oddl za prci s dtmi a pro dti. M dvanct stup, kter postupn vyjaduj rozsah prce ocennho vedoucho. Historie Bezo-vch lstk sah a do roku 1966, u jeho zrodu stl Jan Galn imn a jeho p-tel, o dal pokraovn tradice peuje Galnv nadan fond.

1. V jak organizaci psob, co s dt-mi dl a co t na prci s dtmi bav?2. Pi jak pleitosti jsi svj posledn BL dostal a co to pro tebe znamen?

Olga Oli Palov, ern BL (9. stupe)1. N oddl je u od roku 1992 soust sdruen dt a mldee Duha, pedtm

jsme byli zjmovm kroukem Domu dt a mldee. Jsem lenem veden oddlu, starm se hlavn o administrativu a hospodaen. Dtsk svt je prost ndhern, pln jin ne svt dosplch A j ho mohu nkterm dtem jet vc obohatit ne-jen ppravou njak hry i vpravy, ale i tm, e udruji to zzem (materiln), aby ti mlad a ikovnj se mohli pi prci s dtmi v kldku realizovat.

2. Posledn BL jsem dostala na Regio-nln uzlask regat. Bylo to pro m dost pekvapen, protoe u ns jsem sprvcem pyramidy j, a tohle pilo z pln jin strany. Abych pravdu ekla, pln nejvc si ale vm svho prvn-ho BL. Dostala jsem jej z rukou Galna v dob jet velice pohnut a nepej-c podobnm aktivitm, a potvrdili mi ho zakladatel tohoto hnut a hlavn jsem tuto Velkou pedagogickou hru takto objevila, moc mne nadchla a od t doby ji m dl, take nae pyrami-da je u opravdu obrovsk.

Jan Hadika Pnika, zelen BL (1. stupe)1. Ji osm let psobm jako vedouc v organizaci TOPaTOM (tbornick od-dl Poutnci a tbornick oddl Medv-di). Kdy jsem s dtmi, snam se, aby si to co nejvce uily a podn se vydo-vdly. V posledn dob se snam, aby mly ble k lesu a prod. No, na prci s dtmi je nejasnj, kdy se mi je povede rozesmt. To lo-

vka pot nejvce. Jejich smch a ra-dost z pohybu v kolektivnm blbnut je nejlep odmna pro m jako vedou-cho. A hlavn: hrozn rd s nimi blb-nu a vracm se do dvjch let, kdy jsem byl men a mohl jsem zlobit od rna do veera.

2. Bylo to na posledn RVVZ (Regionl-n vzjemn vmna informac, pozn.) v umperku, pi zvrenm louen se vemi. V tu chvli jsem byl hrd na to, e jsem neho doshl. e jsem byl oce-nn za prci s dtmi.

Pipravili Kateina Palov a Jan Burda

Informace a pravidla udlovn BL na-leznete na adrese www.brezovylistek.cz a na www.facebook.com/brezovelistky

Otaznky nad zdravotnickm zkonem

Bezov lstky 3

Foto

z a

rchi

vu r

espo

nden

t

Foto

z a

rchi

v r

espo

nden

t

Anketa

23

Dne 31. 12. 2014 skonil dvoulet pro-jekt Spolu do zamstnn, realizovan v rmci projektu EU. Projekt byl uren pro mlad lidi se zkuenost s stavn vchovou, kte se chtj postavit na vlastn nohy, najt si prci a pevzt tak odpovdnost za svj ivot. Do projek-tu se zapojilo 69 mladch lid, 39 z nich byla zprostedkovna pracovn zkue-nost (PS, DP, DPP).K spnmu nalezen prce vedla setkn s pracovnmi poradkynmi a absolvovn profesn diagnostiky, na jejm zklad se klienti krom svch silnch a slabch strnek dozvdli tak oblast nebo konkrtn pozice, kter by

pro zatek jejich pracov-n cesty byly nejvhodnj.Pro udren prce klient

byla dleit jejich nsledn podpora v prohlubovn pracovnch dovednost v. komunikace s nadzenmi a kolegy.Bhem celho obdob projektu pro-bhlo 36 setkn Job skupin, pi kterch mli klienti monost poznat nov ka-mardy, sdlet s nimi sv obavy i radosti z pracovnho ivota a dozvdt se nco o potch ostatnch ve stejn ivotn situaci.

V rmci projektu bylo klientm nab-zeno vzdlvn, kter by zvilo jejich kvalifikaci pro prci v hledanm oboru. Nabdku vyuilo 11 klient, kte absol-vovali kurzy v nejrznjch oblastech.Sluba pro mlad lidi se zkuenost s stavn vchovou bude pod stejnm nzvem pokraovat i v roce 2015. Stle vak hledme monosti jeho dofinan-covn.Projekt je v pln vi financovn z Ope-ranho programu Praha Adaptabilita Evropskho socilnho fondu. Praha &EU: Investujeme do va budoucnosti.

Letn dm z. .

www.letnidum.cz

Jakch t povahovch vlastnost si u lid cente asi nejvc a kter naopak nemete ani vystt?

Zprva o projektu Spolu do zamstnn

Tereza Hukovbikerka a silnin cyklistka

Lid si opravdu vm za jejich upm-nou vstcnost, nezitnou vli pomoci a smysl pro zodpovdnost, dky kter se na n mete pak spolehnout.Naopak mi vad, kdy se nkdo nedo-ke spokojit s tm, co mu bylo dno do vnku, ani se postavit ke svm ivotnm nezdarm i pelapm elem a radi ne omluvu, uznn vlastn nedokona-losti, vol le a kope kolem sebe.

Klra Smolkovspisovatelka a lektorka

Oceuji lidi inorod, zvdav a opti-misticky naladn. Protoe ti, kte hledaj vn vmluvy, zavaj se a schovvaj za jin, jsou mi protivn. Stejn tak nevyhledvm spolenost lid hdavch a zlostnch nebo tch,

kterm je vechno jedno a pro nic se nedokou nadchnout.

Karel Holomekpedseda Spoleenstv Rom na Morav

Ti vlastnosti dobr: Mt respekt a ctu ke kadmu lov-ku, protoe v kadm je skryt genius loci, o kterm ani kad z ns nev, a je

velkm tstm, kdy se objev. Schopnost poznn toho, co mu a co nemohu: co mu, to dlm, co nemu, poutm s ltost, ovem. Nepipoutt si, e nic nen nemon; ve je mon jen se nevzdvat pe-dem a neupadat do apatie.Ti vlastnosti patn: Nenvist, protoe to je ten nejhor rdce. Pomstychtivost, protoe ta zcela za-slepuje oi. Zaslepenost tedy vinit z nespchu vechny a vechno kolem, jenom sm sebe ne.

Jan Hebejkreisr Nejvce si cenm kombinace laskavosti, statenosti a otevenosti pmosti. Vystt nemohu negativismus, pchu a nedostatek smyslu pro humor. Ve dobr tenm Archy nejen v roce 2015!

24

Fotogalerie Archy

Spolen bez barirTom Burinek, TOM Loti Hronov