archa theatre bimonthly — 05–06/2016

2 DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / KVĚTEN–ČERVEN 2016

Vstupenky a informace: tel. pokladna +420 221 716 333, pondělí–pátek 10.00–18.00 hodin a vždy 2 hodiny před začátkem představení, e-mail: [email protected]. Online prodej a rezervace vstupenek http://vstupenky.divadloarcha.cz/. Divadlo Archa na facebooku: www.facebook.com/divadloarcha.

Vydává Divadlo Archa, o. p. s., Na Poříčí 26, 110 00 Praha 1, [email protected], www.archatheatre.cz Redakce Ondřej Hrab, Pavlína Svatoňová, Lukáš Jiřička, Zuzana Kamenická, Tereza Plavecká / Překlady Andre Swoboda, Lukáš Jiřička / Design Mikuláš Macháček – zetzetzet / Vychází v nákladu 13000 ks, první vydání květen 2016 / Tisk Indigoprint / Samostatně neprodejné

OBSAH

3 Úvodník4 Události5 Archa.lab6 Archa.školám7 Letní škola ROZHOVOR

8 Martyn Jacques The Tiger Lillies

10 Program12 Mapa pražského

buskingu

ROZHOVOR

14 Bianca Casady CocoRosie

16 Proces vzniku Kolonizace

ROZHOVOR

18 Jana Nováková19 Cena Pavla

Kouteckého20 English Program22 English Summary24 Hvězdy programu

3 ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2016

ÚVODNÍK

Spolu s berlínskou Svobodnou univerzitou jsme zahájili rozsáhlý výzkum zaměřený na vztah našeho divadla a publika, které je navštěvuje. Berlínská Svobodná univerzita má speciální oddělení, které se věnuje zkoumání „audience development“ kulturních institucí nejen v Německu, ale i v celé Evropě. Máme to štěstí, že Archa díky projektu Theatron může využít expertízy tohoto vědeckého pracoviště. Mnozí z vás jste již byli anebo budete požádáni, abyste po představení vyplnili dotazníky. Vedle dotazníkového šetření probíhají také dílny, které metodicky připravil a vede vědecký pracovník univerzity Achim Müller. Tyto dílny jsou zaměřeny na nové možnosti komunikace s vámi, našimi diváky.

Výzkum zdaleka není u konce. Jedno však začíná být jasné, jeho klíčovým slovem, které se často opakuje, je riziko. Archa není místem, kde můžete oče-kávat jistotu zavedených forem, bezpečnou zábavu nebo ověřenou klasiku. Diváci přicházejí do Archy za dobrodružstvím poznání, za zážitkem, který však žádná pojišťovna nepojistí.

I letošní květnový a červnový program je výzvou k dobrodružství. S novým programem se představí nespoutaní a nepředvídatelní The Tiger Lillies. Věčné experimentátorky CocoRosie, sestry Sierra a Bianca Casady, tentokrát vystoupí opět spolu. Finský akordeonista Kimmo Pohjonen, kterého pro české publikum objevila Archa před patnácti lety, neustává ve svém hledačství v propojování hudební-ho a vizuálního zážitku.

Konec sezóny je také obdobím, kdy se s ně-kterými divadelními projekty loučíme. Pokud jste to nestihli v předcházejících dvou letech, máte poslední příležitost vidět některá naše představení. Podle hesla „v nejlepším přestat“ se s diváky loučí před-stavení Pérák a po nedávném hostování na scéně Slovenského národního divadla bude mít derniéru také představení vadí-nevadí.cz. Dechovka se loučí s Baráčnickou rychtou a od nové sezóny pro ni hledá-me nový prostor.

Na druhou stranu pro Archu vznikají nové inscenace. Znovu se o přistání na neznámé planetě pokusí tým astronautů Vosto5. Inscenace Kolonizace od únorové premiéry prošla dramatickými změnami, které přinesou mnohá překvapení. Vlámský spisova-tel a performer Pieter De Buysser je pro tento a příští rok zahraničním rezidenčním umělcem Archy. Připra-vuje zde na příští rok inscenaci s pracovním názvem The Afterparty s Vladimírem Javorským a belgickou herečkou Christelle Cornil. V květnu budeme mít opět příležitost vidět Pietra osobně v jeho slavném před-stavení Book Burning (Pálení knih). Poprvé se na scéně Divadla Archa představí Národní divadlo morav-sko-slezské s norským dramatem Lesík. Ti z vás, kteří si chcete vyzkoušet na vlastní kůži, jak kolektivně vzniká představení, máte šanci se účastnit víkendové dílny dokumentárního divadla.

Je zřejmé, že Divadlo Archa není bezpečné území, které je chráněno před problémy světa. Vy jste však publikum, které má rádo dobrodružství a umí riskovat.

Těšíme se na vás.Ondřej Hrab

ROZHOVOR

14 Bianca Casady CocoRosie

16 Proces vzniku Kolonizace

ROZHOVOR

18 Jana Nováková19 Cena Pavla

Kouteckého20 English Program22 English Summary24 Hvězdy programu

foto

na

obá

lce

Luka

s Hue

ller


ROZHOVOR S MARTYNEM JACQUESEM / THE TIGER LILLIESTH

E TIG

ER LI

LLIES

– S

ON

GS

FRO

M TH

E CIR

CUS

/ 8. 5

. / 20

.00

Jsme autentičtí, ale ne čistí

The Tiger Lillies vznikli v roce 1989 v Londýně. Vedle koncertování po celém světě spolupracovali na řadě hudebních a divadelních projektů – vytvořili například inscenaci Circa s kanadským tanečním souborem Holy Body Tattoo. Za kultovní muzikál Shockheaded Peter získali prestižní divadelní ocenění Olivier Award. Album The Gorey end, které natočili společně s Kronos Quartetem, získalo nominaci na Grammy.

Během své hudební kariéry spolupracovali s řadou dalších tvůrců, mezi kterými jsou Alexander Hacke & Danielle de Picciotto, Nan Gol-din, St. Vincent a další. „Poslové obscénnosti, bizáru a dekadence“ projezdili celý svět a na svém kontě mají více než 30 alb. „Brechtovský punkový kabaret“ The Tiger LIllies si získal české publikum již v 90. letech, kdy trojice hrála v žižkovských hospodách. Skladbám, které nesou stopy pouliční opery, předválečného kabaretu, francouzské-ho šansonu, cikánských písní a odkazů na Jacquese Brela a Bertolta Brechta, dominuje hlas Martyna Jacquese, který se jako samouk vyškolil na zpěváka s kastrátskou technikou hlasu. Pro Divadlo Archa, kde pravidelně vystupují, vytvořili The Tiger Lillies s režisérem Jiřím Havelkou v roce 2010 hudební moralitu Zde jsem člověkem! Here I am Human! V současnosti kapela vystupuje ve složení – Martyn Jacques (zpěv, akordeon, piano a ukulele), Adrian Stout (kontrabas, hudební pila, těremin, zpěv) a Jonas Golland (bicí).

Martyne, založil jsi The Tiger Lillies v roce 1989. Na co si z té doby vzpomínáš?

Myslím, že jsem tehdy příliš pil, takže si vůbec nic moc nepamatuju. Vzpomínám si, že jsem si kou-pil harmoniku a pomyslel, že líp zní, když zpívám vysokým hlasem.

Byla to Thatcherová a tvoje reakce na konzervativní éru, co zažehlo tvou touhu po sebevyjádření?

Ne, spíš jsem v tom viděl příležitost, jak financo-vat své nákladné pití.

Vytvářel thatcherismus pozadí tvých písniček?

Ne. Tedy pokud si Thatcherová nestrkala ráda do zadku křečky a noviny to tutlaly.

Jaké bylo sledovat realitu tehdejšího Londýna z bytu nad bordelem v Soho?

Žil se spoustou příslušníků skutečné spodiny, takže jsem měl dobré zdroje inspirace.

Vyvinul by se zvuk Tiger Lillies jinak, kdy-bys býval žil někde jinde?

Jo, asi bych zpíval jako nějaký středostavovský sráč z Coldplay.

Soho, Londýn a celá Evropa se za posled-ních 25 let hodně změnily. Visí nad námi temný mrak nacionalismu, extrémismu a rasismu. Jak se dnešní svět odráží v tvé tvorbě?Myslím, že budu dál chlastat.

O Tiger Lillies se říká, že je má FBI na seznamu „podvratných kapel“. Máte 200 vystoupení za rok a na kontě nějakých 30 alb. To znamená, že jste na poli „zločinu zpívání pravdy“ neuvěřitelně aktivní. Co je vaše agenda?

Natočíme desku a každý, kdo si ji poslechne, začne revoluci, která udělá ze světa nádherné mírumilovné a spravedlivé místo. Cože? Že o to lidi usilují pořád? Dobře, tak udělám jiné album o sexu se zvířaty.

A jak si udržujete uměleckou svobodu a kreativitu?

Tím, že se ze všech sil snažíme srát na to, co si ostatní myslí.

Sjezdili jste jako poslové obscénnosti, bi-záru a dekadence celý svět. Je ve vašem konání něco terapeutického?

Řekl bych, že to je způsob, jak si zachovat příčetnost.

Make-up a stylizace vás symbolizují, stej-ně jako teatrálnost vašich vystoupení. Má to zdůrazňovat vaši autenticitu a čistotu?

Možná jsme autentičtí, ale čistí zrovna ne, že?

Rozhovor vedla Pavlína Svatoňová Překlad David Kumermann

9 ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MAY–JUNE 2016foto

arc

hiv

The

Tig

er LI

llies


Květen

2/4 BUSKING UN/LIMITED Spielraum Kollektiv / Archa.lab / Divadlo Archa po/st divadlo Praha je jedním z nejoblíbenějších měst pouličních umělců – buskerů. Jak se změní situace s novou kontroverzní 20.00 vyhláškou? Bude klid? Nahradí buskery reproduktory obchodů a barů? Spielraum Kollektiv přivádí na scénu

vybrané hvězdy pražského buskingu. Divadelní událost, která vás vtáhne do hry o svobodě, umění a komerci. Vstupné 150 /90 Kč / 70 minut.

8 The Tiger Lillies – Songs from the Circus ne hudba Dámy a pánové, vítejte v dekadentním kabaretu The Tiger Lillies! Nové písně v nové sestavě představí: 20.00 Martyn Jaques (zpěv, akordeon, piano a ukulele), Adrian Stout (kontrabas, hudební pila, teremin, zpěv)

a Jonas Golland (bicí). Vstupné 490Kč / 120 minut.

11–13 Pieter De Buysser a Hans Op de Beeck – Book Burning (Pálení knih) st–pá divadlo Historie je neprůchodná. Žádné revoluce se nekonají. Co k tomu dodat? Hra o zapomínání a odpouštění, 20.00 poznání a hádankách a o absenci příběhů. Sledujeme příběh muže v podobě kočky, který se úplně rozzáří,

když se jeho dcera ponoří do truhly. Možná je to fikce. Může to však být i politická, až utopická hra, protože sází na magické možnosti jazyka a radikální imaginaci. Book Burning není tím, čím je, ale tím, čím by mohla být: pod-nět pro začátek nového světa. Spisovatel, esejista a performer Pieter De Buysser a výtvarník Hans Op de Beeck vytvořili poetické představení se silným politickým obsahem. Kabinet kuriozit ve světě zahlceném informacemi. Co mohou WikiLeaks a Edward Snowden udělat pro poezii? Nepoznáte fakta, dokud neuvidíte fikci. Uváděno anglicky s českými titulky. Vstupné 290 /190 Kč / 70 minut.

15 Jesper Halle – Lesík Severský thriller o ztraceném dětství / Národní divadlo moravskoslezské ne divadlo Jesper Halle se v oceňované hře Lesík (Cena Hedda, 2004) dotýká kontroverzního tématu – zneužívání dětí. 18.00 Děj je rozvíjen dětskými postavami, které interpretují svět dospělých. Halleho jednoduchý, syrový jazyk kontras-

tuje s mrazivě poetickými obrazy a vytváří vtipný a trefný komentář k mezilidským vztahům a násilí, které z nich nelze vymýtit. Režie: Victoria Meirik. Vstupné 190 Kč, 90 minut s přestávkou.

15 Divadlo bez hranic / Theatre without borders ne vzdělávání Veřejná prezentace výukového programu americké režisérky a pedagožky Jessicy Litwak zaměřeného na 21.00 techniky sociálně angažovaného divadla.

16 CocoRosie support: Sorne po hudba Sestry Sierra a Bianca Casady zahájily svoji společnou hudební dráhu po znovushledání v roce 2003. 20.00 V koupelně Sieřřina pařížského bytu tehdy vznikla jejich debutová deska La Maison de Mon Rêve. Lo-fi akus-

tická nahrávka doplněná o zvuky digitálních hraček patří k milníkům freakfolkové vlny. K snově surrealistickým náladám a akustickému výrazu se CocoRosie vrací i na své šesté desce Heartache City, kterou představí v Arše. Vstupné 490 Kč /120 minut.

19–20 EKG – O Lásce a Sportu čt/pá literatura Literární kabaret Igora Malijevského a Jaroslava Rudiše. Účinkují Vít Janota, Karel Kuna, Jan Novák, Emil Zátopek 20.00 a Společnost za obrodu Čtyřlístku. Hraje Jaromír 99 s kapelou. Vstupné 190/110 Kč / 120 minut s přestávkou.

21–22 Víkendová dílna dokumentárního divadla pro dospělé so/ne Archa.lab dílna Dílna zaměřená na principy dokumentárního divadla představí umělecký proces založený na společné tvorbě. 10.00–16.00 Účastníci dílny se seznámí s procesem práce se zdroji, které pak budou dále zpracovávat z pohledu různých

divadelních profesí – zvukového a světelného designu, videoartu, individuální a skupinové improvizace. Komu-nikačním jazykem dílny je angličtina. Cena: 2000 Kč / 1500 Kč sleva pro studenty a účastníky ateliérů Archa.lab.

23 Kimmo Pohjonen Skin po hudba Finský akordeonista Kimmo Pohjonen zachází se svým nástrojem způsobem typickým spíš pro extrémní sporty 20.00 než pro hudbu. Hudební experimentátor a virtuózní hráč, který si též vysloužil příměr akordeonový samuraj,

představí v Arše za doprovodu svých zpívajících dcer svou aktuální desku Sensitive Skin. Vstupné 590 Kč sezení / 490 Kč stání / 120 minut.

23–25 Dechovka VOSTO5 / Jiří Havelka / Karel František Tománek / Divadlo Archa po–st Baráčnická rychta Chcete vědět, jak by vám bylo na tancovačce po druhé světové válce? Viděli jste už někdy slavnostní 20.00 divadlo otevření sokolovny? A přejete svým nepřátelům pomník? Divadelní dokument o historii, který je víc dokumentem

o nás. Tržiště 23, Praha 1-Malá Strana. Vstupné 300/200Kč / 90 minut.

25 Divadlo Vizita – Šikmájka st divadlo Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Še’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. 20.00 Speciální host: Yellow Sisters. Vstupné 230/150 Kč / 120 minut s přestávkou.

26 Divadlo Vizita – Krátká noc čt divadlo Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Še’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. 20.00 Vstupné 230/150 Kč / 120 minut s přestávkou.

Veřejné natáčení Show Jana Krause: 3., 10., 17., 24., 31. května vždy od 19.30. Produkce a dramaturgie: In Film Praha. Vstupenky v předprodeji v pokladně Divadla Archa a on-line. Změna programu vyhrazena.

PROGRAM


PROGRAMČerven

1 vadí–nevadí.cz / Kdo je srab a kdo hrdina? DERNIÉRA st divadlo Jana Svobodová / Philipp Schenker / Divadlo Archa 18.00 Příspěvek Divadla Archa k aktuální společenské situaci a uprchlické krizi. Dokumentární divadlo se silným vnitřním

příběhem. Dramata každodenního života ztvárněná skutečnými obyvateli Kostelce nad Orlicí a dvojicí bělo-ruských uprchlíků, kteří zde žili v uprchlickém táboře. Představení zrcadlí problémy našeho světa na půdorysu malého města na východě Čech. Vadí–nevadí je nevinná dětská hra, kterou jsme snad všichni někdy hráli. Každý jsme někdy byli srabem a jindy hrdinou. Uvádíme s anglickými titulky. Afterparty s DJs. Vstupné 190/90 Kč/80 minut.

2–3 Pérák – na jméně nezáleží, rozhodují činy! VOSTO5 / DERNIÉRA čt/pá divadlo Akční historická fikce Divadla VOSTO5. Divadelní podívaná, která kombinuje prvky bojových umění 20.00 a kaskadérských výstupů s poetikou originálního autorského divadla a typickým slovním humorem.

Scénář a režie: Jiří Havelka. Vstupné 250/150 Kč / 95 minut.

5–7 Kolonizace – nový počátek VOSTO5 / Divadlo Archa ne–út divadlo Lidé od nepaměti toužili prozkoumávat daleký vesmír. Co je k tomu žene? Zvědavost, pokrok, dobrodružství, zvětšování životního prostoru, šíření lidské DNA, anebo jen obyčejná lidská pýcha? Kolonizace nových planet je

nevyhnutelnou budoucností. Má být ale vesmír kolonizován člověkem? Režie: Jiří Havelka. Premiéra druhé verze. Vstupné 200/100 Kč/80 minut.

8 Veřejná prezentace Archa.lab – Divadelní ateliér pro děti st prezentace Vstupné zdarma. 16.00 zkušebna Zlatnická 8, Praha 1

9 Natočit ČESKÝ DOKUMENT MÁ CENU! 10. ročník Ceny Pavla Kouteckého čt předávání cen Slavnostní večer udílení Ceny Pavla Kouteckého za osobitý dokumentaristický počin. 19.00 V průběhu večera budou originálním způsobem představeny nominované filmy i jejich tvůrci.

Samozřejmě nakonec promítneme i oceněný film. Večerem vás provede Jiří Zeman. Pořádají Film & Sociologie, festival Jeden svět a Divadlo Archa. www.cenakoutecky.cz.

10 Možná přijde Tonda Blaník pá diskuze Diskuzní pořad OSF a DVTV. 20.00

13 Chybění Jaro Viňarský a VerTeDance / Divadlo Archa po tanec Proč máme stále pocit, že nám něco chybí? Přenos váhy z nohy na nohu jako základní předpoklad pohybu 20.00 v prostoru. Kolik váhy může chybět, aby byl pohyb stále možný? Inscenaci o ztrátách, které mohou

být ziskem, vytvořil pro kolektiv VerTeDance držitel americké taneční ceny Bessie 2013 Jaro Viňarský. Vstupné 160/120 Kč / 60 minut.

14 Veřejná prezentace Archa.lab – Taneční ateliér pro dospělé út prezentace Vstupné zdarma. 18.30 malý sál

15–16 Piškanderdulá, Josefe! Věra Říčařová a František Vítek st/čt divadlo Představení, které je legendou světového loutkového divadla. Dětská hra, která se stala divadelní avantgar- 20.00/18.00 dou. Tradice, která je již třicet let zároveň neustálým experimentem. „Kdyby John Cage byl loutkář, dělal by takové divadlo,“ prohlásil jeden divák po představení v New Yorku. Vstupné dospělí 100/ dítě 50 Kč / každé další dítě zdarma / 120 minut.

20–21 BUSKING UN/LIMITED Spielraum Kollektiv / Archa.lab / Divadlo Archa po/út divadlo Praha je jedním z nejoblíbenějších měst pouličních umělců – buskerů. Spielraum Kollektiv přivádí na scénu 20.00 vybrané hvězdy pražského buskingu. Divadelní událost, která vás vtáhne do hry o svobodě, umění a komerci. Vstupné 150 /90 Kč / 70 minut.

22 Divadlo Vizita – Slunná vrata st divadlo Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Še’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. 20.00 Vstupné 230/150 Kč / 120 minut s přestávkou.

23 Divadlo Vizita – Červí eden čt divadlo Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Še’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. 20.00 Vstupné 230/150 Kč / 120 minut s přestávkou.

26 Dechovka VOSTO5 / Jiří Havelka / Karel František Tománek / Divadlo Archa / ne Baráčnická rychta POSLEDNÍ UVEDENÍ NA BARÁČNICKÉ RYCHTĚ 20.00 divadlo Chcete vědět, jak by vám bylo na tancovačce po druhé světové válce? Viděli jste už někdy slavnostní otevření sokolovny? A přejete svým nepřátelům pomník? Divadelní dokument o historii, který je víc dokumentem

o nás. Tržiště 23, Praha 1 – Malá Strana. Vstupné 300/200Kč / 90 minut.

Změna programu vyhrazena.


MAPA PRAŽSKÉHO BUSKINGU

Hudba na ulici

Nad fenoménem buskingu, tedy hraní ve veřejném prostoru, jímž se zabývá inscenace BUSKING UN/LIMITED souboru Spiel-raum Kollektiv, se ve vztahu k problematice jeho současného provozování v Praze, zamýšlí muzikolog a publicista spojený s časopisem a blogem HIS Voice Matěj Kratochvíl.

Když jsem někdy těsně po otevření hranic počát-kem 90. let viděl hrát na jednom italském náměstí indiány na panovy flétny, byl jsem nadšen. Když podobné vystoupení vidím dnes v Praze, snažím se mu pokud možno zdaleka vyhnout. A tak je to ve veřejném prostoru pořád. To, co v jednu chvíli působí jako osvěžení, může jindy obtěžovat, skvělá zábava pro jednoho je urážkou vkusu pro jiného. Ale přesně k tomu má veřejný prostor slou-žit: ke komunikaci a konfrontaci názorů a vkusů. Na hudbě se dá dobře testovat, jak to funguje.

V Praze se posledních pár let zdálo, že ma-gistrát i pouliční muzikanti se pomalu propraco-vávají k životaschopnému modelu. Teď se však věci dávají zase do pohybu, ne úplně pěkným směrem. Na konci ledna zastupitelstvo schválilo vyhlášku, která má reagovat na údajné stížnosti obyvatel a vnést do pouličního umění jasná pravidla. Výmluvný je již první paragraf:

„Provozování pouliční umělecké veřejné produkce na veřejně přístupných místech je činností, jež by mohla narušit veřejný pořádek v hlavním městě Praze.“

Z takové formulace je cítit hrůza z teroristů maskovaných za trombonové kvarteto. Pražská buskerská komunita se snažila podílet se na vzniku vyhlášky a přicházet s vlastními návrhy, ale zdá se, že jejich hlas nebyl vyslyšen. Při čtení vyhlášky si lze jen představovat, jak asi vznikala. Vypadá totiž, jako by ji poslepovala parta lidí, z nichž každý má nějaká svoje přání a představy a nikdo z nich se nestará, bude-li výsledek dávat nějaký smysl. Najdeme zde tedy myšlenky doce-la dobré vedle naprosto nesmyslných. Co chybí především, je právě jakákoliv koncepce, jasnost a přehlednost.

Začněme tím pozitivním. Za takový krok by se dal považovat zákaz vystupování se zvířaty – ačkoliv vyhláška se mi zdá v tomto ohledu trochu vágní, ale budiž, stejně je tato pasáž šitá na míru tomu divnému pánovi, co v převleku za krále nechával turisty fotit se s papoušky. No a dál… Nemůžu si pomoci, ale tím také pozitiva končí. Následují jasná a přehledná pravidla jako třeba o tom, že je „zakázáno používat hlasité nástroje jako např. bicí nástroje, hlasité etnické nástroje či předměty, jsou-li použity namísto hudebních nástrojů.“ (…) „je zakázáno používat dudy a de-chové nástroje vydávající vysoké tóny, zejména pikoly nebo hoboje.“ (…) „žesťové a jiné hlasité

nástroje, které to umožňují, zejména saxofony, lze při pouliční umělecké veřejné produkci používat výhradně s dusítkem.“ Marně přemýšlím, které nástroje jsou či nejsou etnické, kdo určí, co je hlasité, a který tón je již dostatečně vysoký. Co právě který hobojista či pikolista provedl komu z vážené městské rady, že z jeho nástroje byl učiněn odstrašující příklad pořádek narušující pištivosti. A hlavně – kde seženu dusítko na sa-xofon. Tedy, pár pokusů o takovou věc tu již bylo, ale v principu nemohou fungovat, protože na rozdíl od trubky leze zvuk ze saxofonu či klarinetu do všech stran, ne jen tou dírou na konci.

Pirátská strana zveřejnila svůj protiná-vrh vyhlášky, který je v něčem vstřícnější (např. povoluje amplifikaci do 15 wattů), ale nikterak přehlednější. Jako žertovný detail jsou zde výslovně zakázány Skotské dudy (ano, s velkým S), ač dudy irské či chodské nejsou o nic méně smrtící, což potvrdí každý, kdo někdy navštívil Strakonice v době dudáckého festivalu.

Zvláštní kapitolou je soupis míst, kde je za-kázána hudební či jakákoliv jiná produkce. Opět se zdá, že je výsledkem především nějakých zvláštních partikulárních zájmů. Co je u všech všudy tak zvláštního na parku v holešovické Tusarově ulici, že je třeba tam výnosem chrá-nit občanstvo před hudbou? Tylovo náměstí, Letenské náměstí, Národní třída… čím jsou ta místa výjimečná? Ani střídání levého a pravého břehu nedává smysl. Nestačilo by prostě omezit povolenou dobu hraní na jednom místě?

Jakýsi nešťastník, asi brigádník z tisko-vého oddělení, dostal za úkol reagovat na facebooku Praha.eu pod článkem o schválení nové vyhlášky. Jeho výbavou byly nekonečné permutace fráze „Nechceme busking zakazo-vat, ale konečně mu dáváme potřebná jasná pravidla.“ Mnoho argumentace dotyčná osoba nepředvedla: „Nechceme přijít o pouliční umění, ale zároveň nechceme, aby si všichni dělali, co chtějí...“ Na obranu vyhlášky zaznělo, že se její tvůrci seznamovali také se stavem v zahraničí. Těžko říci, kde to bylo, oni sami to neupřesňují. Podívejme se tedy sami. Někde jsou na pouliční muzikanty přísní: V Dublinu si musíte koupit roční povolení za třicet EUR, v Bruggách je to deset na den, ve Vídni se platí za některé lukrativnější lo-kality, jinde to jde zadarmo. V New Yorku, pokud chcete hrát amplifikovaně, vyplácnete za den

čtyřicet pět dolarů na místní policejní služebně za povolení. V tamním metru můžete hrát při dodržení několika pravidel víceméně legálně zadarmo, nebo se můžete zařadit mezi privile-gované buskery, což vyžaduje podání přihlášky a absolvování přehrávek před komisí, ale na druhou stranu přináší lepší místa a propagaci ze strany dopravního podniku.

Co vyhlášky všech těchto (a dalších) měst spojuje, je srozumitelnost, jednoznačnost a absence blábolivosti té pražské. Je-li stanoven hlukový limit, je udán v decibelech včetně toho, kde a jak se měří. Muzikanti tak nejsou odkázáni na to, jak se zrovna dotyčný strážník vyspal a jestli se mu zdá jejich nástroj příliš etnický nebo vysoký. A to je také možná cílem nové vyhlášky. Kombinací nejasných pravidel a libovůle měst-ské policie vytvořit povědomí, že v Praze nemá cenu pokoušet se ulice oživovat. Takže nakonec zůstane zase ten nesmrtelný dixieland na Karlo-vě mostě. V tomto smyslu koneckonců vyznívá i poznámka ze zasedání Výboru pro kulturu ze 7. října 2015, kde zástupce starosty Prahy 1, Daniel Hodek, vysvětluje, že cílem upřesňování vyhláš-ky je vytvoření vhodného nástroje pro Městskou policii. Onen zápis obsahuje i jiné pozoruhodné body a za připomenutí z něj stojí, že Matěj Stropnický se pokusil prosadit odstranění toho nejzmatenějšího paragrafu vyjmenovávajícího „nežádoucí nástroje“. Byl jednohlasně odmítnut.

Kultivace veřejného prostoru je oblastí, v níž česká společnost ještě pořád tápe. Jako bychom uznávali jen na jedné straně nedotknu-telné soukromé vlastnictví a na druhé byrokratic-ká pravidla. Ve veřejném prostoru by se přitom soukromé a obecní mělo potkávat a prolínat. Neschopnost vyjasnit si, kde v tomto tekutém hraničním území může mít místo hudba, ukazuje, že na sobě musíme ještě zapracovat.

Matěj Kratochvíl, HIS Voice

foto

Jan

Hro

má

dko

, Klá

ra B

elic

ová

/ fot

a m

íst –

arc

hiv

Spie

lraum

Kol

lekt

iv

13 ARCHA THEATRE BIMONTHLY / MARCH–APRIL 2016

Tessie Bártová si své místo našla na Staromáku. Začala hrát na ulici jako patnáctiletá v roce 2014, kdy strávila na Staromáku celé léto. Má tam spoustu kamarádů, kterým často pomáhá. Tessie má jemný hlas a dokáže s mikrofonem flirtovat. Když hraje na kytaru a zpívá do mikrofonu, zavírá často oči, aby se mohla soustředit na svoji hudbu. Poslední víkend v únoru, předtím, než se zakázalo hraní, seděla celou noc se zesilovačem upro-střed Staroměstského náměstí.

Jiří Wehle se celý život věnoval hudbě, ale profesionálně se jí mohl věno-vat až po revoluci. Jako jeden z prvních začal hrát na Karlově mostě, kde

zažil největší svobodu. Po tom, co byla správa mostu předána Sdružení výtvarníků Karlova mostu, pocit svobody postupně mizel, až jednoho dne

neprošel konkurzem. Postupné škrtání ulic ho přivedlo na Staromák, kde ho tvrdé lokty ostatních buskerů téměř připravily o radost z hraní. U Hradčan-

ského náměstí se cítí dobře, nemusí nikoho překřikovat a je obklopen lidmi, se kterými si navzájem vychází vstříc.

Petr Krumphanzl je zástupcem kapelníka Charles Bridge Swing Band. Hraje na Karlově mostě od roku 2002. Má rád zodpovědné parťáky a dobře od-vedenou práci. Na hudbě ho nejvíc baví souhra, být napojený na ostatní. V telefonu má dlouhé seznamy hudebníků, aby mohl organizovat záskoky. Od té doby, co platí nová vyhláška, hraje na mostě mnohem víc kapel než dříve. Vyplatí se v budoucnu Petrovi ještě platit nájem na mostě?

SPIEL

RAUM

KO

LLEK

TIV /

BUSK

ING

UN/

LIMITE

D 2.

5., 4

. 5, 2

0.– 2

1. 6.

Petr Špatina je atrakcí, za kterou jezdí turisté z celého světa. Na youtube má stotisíce zhlédnutí. Na Republice je to skvělý. Má tady vše, co potřebu-je, kávu, záchod a spoustu kamarádů, kteří ho zde navštěvují. Obecní dům

mu kryje záda, je tu dost místa, aby se lidi mohli zastavit, a může parkovat přímo u svého místa. Jako jeden z mála buskerů, kteří procestovali svět,

chce v Praze zůstat i po nové vyhlášce. Je podnikavý a má spoustu plánů, které zatím drží v tajnosti.


foto

Patri

cio

Colo

mbo

Budoucnost je láska

COCO

ROSI

E / 16

. 5. /

20.0

0

foto

arc

hiv

Coco

Rosi

e


ROZHOVOR S BIANCOU CASADY

Sestry Sierra a Bianca Casa-dyovy zahájily svoji společnou hudební dráhu po opětovném shledání v roce 2003. V koupelně Sieřřina pařížského bytu tehdy vznikla jejich debutová deska La Maison de Mon Rêve. Lo-fi akustická nahrávka doplněná o zvuky digitálních hraček pa-tří k milníkům freakfolkové vlny. K snově surrealistickým náladám a akustickému výrazu se Coco-Rosie vrací i na své šesté desce Heartache City, kterou představí 16. května v Arše.

Spolupracovaly jste na několika divadel-ních projektech, včetně dvou projektů vy-tvořených Robertem Wilsonem. Adaptaci Petra Pana v Berliner Ensemble následova-ly Puškinovy pohádky, které měly premiéru v moskevském Státním divadle národů minulý rok. Jaké bylo pracovat s RobertemWilsonem?

S Wilsonem pracujeme rády. Dokáže z nás do-stat maximum. Cítíme se s ním a jeho dětinským světem snů jako rodina.

Na vašem šestém albu Heartache City je píseň „Lost Girls“ (Ztracené dívky) a k ní je natočený videoklip s třiceti mladými ženami v Buenos Aires. Byla tato skladba inspirována partou ztracených chlapců Petra Pana?

Ano, svět Petra Pana na nějakou dobu ovládl náš tvůrčí život. Lost Girls potom vytvořily vlastní svět a mluví o nebezpečí číhajících na dívku otevře-nou světu.

V jednom rozhovoru jsi řekla, že součástí fungování CocoRosie je nerozdělovat od sebe věci, na kterých společně pracujete, ať už jde o hudbu, vizuální stránku nebo emoce. Může to být důvod, proč vás to táhne k divadlu?

V divadle máme možnost roztáhnout křídla. Sierra tančí a skáče, aby herce podnítila k akci. Kombinace všech smyslových možností nás v této živoucí umělecké formě velmi vzrušuje. Ob-jevila jsem novou lásku v psaní a režírování her.

Vaše koncerty jsou mnohasmyslovou záležitostí přirozeně kombinující různé vizuální a zvukové narativy. Jak promýšlíte svá živá vystoupení? Jde o propracova-nou dramaturgii, nebo se spoléháte na spontaneitu a improvizaci?

Většinou se soustředíme na kostýmy a pak se myšlenky a postavy vynoří. Poté i zlomky příbě-hu, ale nikdy ne příběh souvislý. Žádný začátek ani konec.

Jim Jarmusch popsal vaše nové album, že „zní jako když dvě malé Billie Holiday na tripu zpívají o oktávu výš v Tokiu v roce 1926“. Chtěla bys být jako Billie Holiday?

Máme ji bez pochyby hodně rády, byla to silná žena. Její život se zdá být ale tak plný smutku, že bych s ní raději neměnila.

Obě jste byly členkami umělecké skupiny Future Feminism, ještě s Anohni (z kapely Antony and the Johnsons), Kembrou Phaler a Johannou Constantine. Pět žen tvořilo umění a organizovalo sérii přednášek, čímž volalo do zbraně za reorganizaci lidského druhu a za potvrzení prapůvod-ních ženských hodnot. Co bylo výsledkem tohoto uskupení?

Zoufalství. Musely jsme jít na dlouhou procházku do lesa.

Myslíš si, že budoucnost je žena?Budoucnost je láska.

Rozhovor připravila Pavlína Svatoňová Překlad David Kumermann


Jano, vy jste byla u projektu vlastně od začátku. Pamatujete si, jak to všechno vlastně začalo?

Ano, pamatuji si to velice přesně. S Janou Svobo-dovou a Philippem Schenkerem jsem se z dřívějš-ka neznala. Potkali jsme se na divadelním před-stavení, které jsem pořádala v naší škole, a oni sem se svým týmem dorazili. Byli z něho nadšení, takže jsme se domluvili se spolupráci s naší školou. Postupně začali docházet do naší školy a prováděli tam takové poutavé workshopy pro naše žáky. Nejprve se vytipovalo asi třicet dětí, se kterými se začalo něco vytvářet. Nějaké děti v průběhu procesu odpadly. Zanedlouho vzniklo první představení, které se hrálo u nás a poté v Arše.

To ale ještě nebyla inscenace vadí-nevadí.cz?

Ano, máte pravdu. Tato první inscenace se jmenovala Země zaslíbená a hrálo v ní přes dvacet dětí. Jana a Philipp ji přezkoušeli s men-ším počtem dětí. Kostra projektu však zůstala zachována, ale některé věci přepracovali.

Bylo náročné přemluvit neherce k před-stavení?

Jak koho. S dětmi příliš problém nebyl. Ale z dospělých se k projektu nikdo připojit nechtěl. Pavlínu Haluškovou se podařilo přemluvit až

Janě Svobodové. Co se týče Bělorusů Evžena a Hanny, tak ti už tou dobou bydleli v Praze, takže se projektu mohli snáze účastnit.

Změnilo se díky vadí-nevadí.cz vnímání Romů v Kostelci?

Určitě, zpočátku hodně lidí nechápalo, že v divadelním představení můžou hrát i děti, které chodí do zvláštní školy. Ano, některé třeba mají problémy s učením, ale pohybově a herecky jsou opravdu nadané. To byl jeden mýtus, který se díky tomu podařilo zbořit.

Z představení mi hodně utkvěla scéna, ve které Pavla Halušková říká, že v Kostelci nemůžou Romové jít třeba jen do restaura-ce. To stále platí?

Ne, ne, tak už to docela dlouhou dobu není. S Pavlínou se někdy pousmíváme nad tím, že plno věcí, které v tom představení říká, už vlastně už nejsou pravda. Hodně se to posunulo k lepšímu. Pavlína v očích lidí v Kostelci hodně stoupla. Tomu hodně pomohla taky ta její nominace na cenu Roma Spirit za její romskou družinku díky účasti v tomto představení. Nutno dodat, že ale stále existují místa, kam Romové nemohou chodit. Jsou označena za soukromé kluby, kde třeba jednou měli s některými Romy konflikt, a oni je hodí do jednoho pytle, takže do těch klubů nemůže nikdo z nich.

Máte dojem, že dětem účast na před-stavení pomohla, ať už s učením nebo sebevědomím?

S učením si nejsem jistá. Ty děti s tím budou mít problémy možná celý život. Ale sebevědomí se jim tím určitě zvedlo. Sami děti si to třeba tolik neuvědomují, ale občas mi někteří rodiče děkují, že díky představení se mohli dostat na místa, kam by se možná sami nepodívali.

Jak prožívají diváci představení vadí- -nevadí.cz v jiných městech a cizině?

Zájezdy jsou vždy výborné. Jednak jsou pravidelně vyprodané a lidé navíc reagují skvěle. Hodně je to obvykle zasáhne, takže se po představení dlouze diskutuje, protože lidé mají vždy nespočet dotazů, na které je potřeba odpovědět. Například v Brně jsme hráli už dvakrát, protože představení tam mají opravdu hodně rádi.

Pokud inscenaci ještě někdo z diváků neviděl a chtěl by, má ještě šanci ji vidět?

Poslední představení se odehraje 1. června v Divadle Archa.

Rozhovor vedl Michal Polák

ROZHOVOR S JANOU NOVÁKOVOU

Zbořený mýtus

foto

arc

hiv

Fest

iva

l Rom

Am

or

VADÍ

-NEV

ADÍ.C

Z / 1

. 6. /

18.0

0 / D

ERN

IÉRA Dokumentární divadelní inscenace vadí-nevadí.cz režisérky Jany Svobodové a performera Philippa

Schenkera se pomalu, ale jistě blíží ke konci své životnosti. Hrát se bude už jen dvakrát, a to v dubnu v Bratislavě a v červnu v Praze. Úspěšná inscenace, která vznikla ve spolupráci s obyvateli Kostelce nad Orlicí, má za sebou množství repríz jak v Divadle Archa, tak i jiných městech a v zahraničí. Projekt vadí-nevadí.cz je ukázkovým příkladem, že česká společnost je otevře ná a dokáže se vypořádat s neobvyklou skladbou obyvatel Čechu, Romů a uprchlíků. Pedagožka Jana Nováková je u projektu od úplného začátku a je koordinátorkou celého projektu v Kostelci nad Orlicí.


Pavel Koutecký patřil k nejvý-znamnějším českým filmovým dokumentaristům. Když v roce 2006 tragicky zahynul, zdálo se, že na naší filmové scéně zůstá-vá mezera, již nebude snadno zaplnit. Pavlova tvorba byla v mnohém specifická. Byl zauja-tým pozorovatelem světa kolem sebe a v jeho filmech, ať už se zabývaly elektronovým mikro-skopem, spoluprací sklářských výtvarníků nebo byly zprávou o cestě do Chile, se vždy snoubil pokorný přístup k tématu s vášní objevitele zázraku v obyčejných věcech. Lidé, jako byl Pavel, jsou vzácní. O to více je potřebujeme.

Proto se Divadlo Archa, Film & sociologie a festi-val Jeden svět dohodli, že společně založí Cenu Pavla Kouteckého věnovanou filmovým poči-nům, které nám zprostředkovávají pohled na svět s uměleckým zaujetím, skromností a empatií. Cena se bude letos udělovat již podesáté.

Pavel Koutecký spolupracoval s Divadlem Archa po mnoho let. Vytvořil filmové dokumenty o vzniku neobvyklých divadelních představení,

ať už to bylo v Jižní Africe (Pojď blíž, cukrátko, 2005), nebo v uprchlickém táboře na severu Čech (Krásnej život budu mít ..., 2006).

A každoročně v červnu je Archa také místem slavnostního vyhlášení ceny.

Večer, který tradičně vzniká v režii Jany Svobodové, jež v posledních letech spolupracu-je s moderátorem Jiřím Zemanem, se vždy vyzna-čuje neformální atmosférou a tvořivou hravostí, která nakonec byla blízká i Pavlu Kouteckému.

V porotě ceny letos zasednou: scéná-ristka Barbora Stehlíková, filmový režisér Saša Gedeon, mediální analytik Milan Kruml, za festival Jeden svět dramaturg Ondřej Moravec, za Divadlo Archa režisérka Jana Svobodová a přátelé Pavla Kouteckého nominovali letos sochaře Čestmíra Sušku.

Každoročně se do soutěže o cenu hlásí kolem sta českých dokumentárních filmů. Svědčí to nejen o velké produkci v tomto žánru, ale také o silné tradici českého dokumentárního filmu. Jedním z tvůrců této tradice byl také Pavel Koutecký.

Porota tak nemá lehký úkol. Musí zod-povědně vybrat k devíti vítězům ceny toho desátého. Jeho jméno se dozvíme ve čtvrtek 9. června v 19.00.

Ondřej Hrab

Dosavadní laureáti Ceny Pavla Kouteckého

2007Jan Šikl za film Nízký let 2008Richard Komárek a Filip Remunda za film Pulec, králík a Duch svatý 2009Tomáš Škrdlant za film Nevítání 2010Martin Ryšavý za film Země snů 2011účastníci dokumentární dílny o.s. Inventura a režisérka Linda Jablonská za film Pozemšťané, koho budete volit? 2012Klára Řezníčková za film Trojmezí 2013Pavel Abrahám a Tomáš Bojar za film Dva nula 2014režisérka Bára Kopecká za film DK 2015režisérka Jana Ševčíková za film Opři žebřík o nebe

CENA PAVLA KOUTECKÉHO

Archa Theatre International Summer School Theatre in the Social Context11–19 June 2016

Archa's program is increasingly focused on the-atre that draws from real sources. Documentary theatre, collective creation or devised theatre are terms that describe theatre performances that immediately focus on social problems and reflect current social and political issues. The artistic rendering of everyday reality leads not only to the exploration of thematic levels, but also specific artistic approaches. A new theatre language is born, one different from that of tradi-tional theatre productions.

On the basis of many years of experience with documentary theatre projects and thanks to the interest of the artists who focus or want to focus on this kind of work, the Archa Theatre has decided to open an international summer school devoted to the methods and techniques of documentary theatre and theatre creation in the social context generally.

The Archa Theatre International Summer School is a platform for the development of practical skills and effective methods of cooperation in the creation of contemporary theatre.

Over the course of nine days, instruction will be provided by: Jana Svobodová – The viewpoints technique in the context of social-specific theatre Jaroslav Hrdlička – Video art and storyJan Burian – Music and sound as a starting point for drama , Philipp Schenker – Objects in the context of personal stories , Pavel Kotlík – Light as space, Ondřej Hrab – Theatre and sociology / The historical roots of social-specific theatre

Foreign lecturers:Pieter De Buysser (Belgium) – Creation and production of own text, Henk Keizer (the Nether-lands) Theatre in non-traditional locations (in the countryside, in prison and other places)

Each course will revolve around the creation of a small performance, which will be presented at the end of the summer school in the Archa Theatre.

The summer school is intended for artists and students with an active interest in documentary theatre as well as theatre professionals.The courses will be in English without translation into Czech.

A component of the course is mandatory partici-pation in collective work.

Tuition EUR 300 (CZK 8,000) – includes daily practical exercises, 16 lectures, study materials, refreshments and tickets to the accompanying programWhere: Archa Theatre, Na Poříčí 26, Prague 1, Czech Republic, tel. +420 221 716 111www.archatheatre.czParticipants will receive a certificate of course completion.

If you are interested in taking part in the Archa Theatre International Summer School, please send your professional CV and a one-page letter describing why you want to apply by 15 May 2016.

Please send the materials to: [email protected].

Selected applicants will be contacted by 21 May 2016.

In exceptional cases, applicants can request a discount on the tuition.

The Archa Theatre has a limited number of accommodation options available.

Cena Pavla Kouteckého budeudělena podesáté


May

2/4 BUSKING UN/LIMITED Spielraum Kollektiv / Archa.lab / Archa Theatre Mon/Wed theatre Prague is a favourite city of street performers or buskers. But Prague may soon close its streets to them. Will there be 20:00 peace? Will they be replaced by the recorded music in stores and bars? Spielraum Kollektiv brings the stars of

Prague busking on stage. Their stories will be confronted with the voices of the residents of Prague 1. A theatre event that draws you into a game of freedom, art and commerce. CZK 150/90 / 70 minutes.

8 The Tiger Lillies – Songs from the Circus Sun music Ladies and gentlemen, welcome to the decadent cabaret of The Tiger Lillies! New songs in new arrangements will 20:00 be presented by Martyn Jacques (vocals, accordion, piano and ukulele), Adrian Stout (contrabass, musical saw,

theremin, vocals) and Jonas Golland (drums). Tickets CZK 490 / 120 minutes.

11–13 Pieter De Buysser and Hans Op de Beeck – Book Burning Wed–Fri theatre A play about forgetting and forgiving, about knowledge and riddles, and about the absence of story. In the form 20:00 of a cat, we follow the story of a man who completely lights up when his daughter immerses herself in a chest.

Perhaps it is fiction. But it might also be a political, even utopian play, because it wagers on the magical possibilities of language and radical imagination. Book Burning is not what it is, but that which it might be: an impetus for the start of a new world. Writer, essayist and performer Pieter De Buysser and visual artist Hans Op de Beeck have created a poetic performance with strong political contents. A cabinet of curiosities in a world overloaded with information. What can WikiLeaks and Edward Snowden do for poetry? You can't know the facts until you see the fiction. In English with Czech subtitles. Tickets CZK 290/190 / 70 minutes.

15 Jesper Halle – The Grove A Nordic thriller about a lost childhood

Sun theatre National Moravian-Silesian Theatre 18:00 In his award-winning play The Grove, Jesper Halle explores a controversial theme – the abuse of children. The plot revolves around child characters who interpret the world of adults. Halle's stark, raw language contrasts with the

chillingly poetic images and creates a witty and incisive commentary on human relationships and the violence that cannot be eradicated from them. Director: Victoria Meirik. Tickets CZK 190, 90 minutes with intermission.

15 Theatre without borders Sun education Public presentation of the training program of American director and teacher Jessica Litwak focused on the 21:00 techniques of socially engaged theatre.

16 CocoRosie support Sorne Mon music In their 11 years as CocoRosie, the sisters Sierra and Bianca Casady have released five albums. CocoRosie return to 20:00 dreamlike and surrealist moods and acoustic expression in their sixth album Heartache City, which they will present

at Archa. Tickets CZK 490 /120 minutes.

19–20 EKG – Of Love and Sports Thu/Fri literature A literary cardiogram with Igor Malijevský and Jaroslav Rudiš. Featuring Vít Janota, Karel Kuna, Jan Novák, 20:00 Emil Zátopek and the Association for the Revival of Čtyřlístek Magazine. Music by Jaromír 99 and band.

Tickets CZK 190/110 / 120 minutes with intermission.

21–22 Weekend Workshop: Documentary Theatre (English friendly) Sat/Sun Archa.lab workshop A workshop focusing on the principles of documentary theatre presenting an artistic process based on joint 10:00–16:00 creation. Participants in the workshop will learn about the process of working with sources and further shaping them

from the perspective of various theatre disciplines: sound and light design, video art, individual and group improv-isation, etc. The workshop is intended for all adults who are interested in documentary theatre and active people who are already involved in theatre or another artistic field (or who want to be). The workshop is in English. Price: CZK 2,000 / 1,500 for students and Archa.lab participants.

23 Kimmo Pohjonen Skin Mon music Finnish accordionist Kimmo Pohjonen treats his instrument in a manner typical rather for extreme sports than music. 20:00 This musical experimenter and virtuoso, who is deservedly compared to an accordion samurai, will present his latest

album Sensitive Skin at Archa. CZK 590 seating / 490 standing / 120 minutes.

23–25 Brass Band VOSTO5 / Jiří Havelka / Karel František Tománek / Archa Theatre Mon–Wed Baráčnická rychta Do you want to know what it would be like to attend a dance party after the Second World War? Have you ever 20:00 theatre seen the festive opening of a Czech "sokol" hall? And would you grant your enemies a monument? A theatre docu-

mentary about history that is more a documentary about us. Tržiště 23, Prague 1-Malá Strana. CZK 300/200 / 90 minutes.

25 Divadlo Vizita – Šikmájka Wed theatre Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé’z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. 20:00 Special guest: Yellow Sisters. Tickets CZK 230/150 / 120 minutes with intermission.

26 Divadlo Vizita – Short Night Thu theatre Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé’z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. 20:00 Tickets CZK 230/150 / 120 minutes with intermission.

Public filming of the Jan Kraus Show: May 3, 10, 17, 24 and 31 always from 19:30. Production and dramaturgy: In Film Praha. Advance tickets can be purchased at the Archa Theatre box office and online. The program is subject to change.

ENGLISH PROGRAM


June

1 vadí–nevadí.cz / Who's a chicken and who's a hero? LAST PERFORMANCE Wed theatre Jana Svobodová / Philipp Schenker / Archa Theatre 18:00 The Archa Theatre's contribution to the current social situation and refugee crisis. Documentary theatre with a power-

ful inner story. A drama of everyday life portrayed by the real inhabitants of Kostelec nad Orlicí and a pair of Belorus-sian refugees who lived here in the refugee camp. The performance reflects the problems of our world in a small town in Eastern Bohemia. Vadí–nevadí is an innocent children's game that all Czech children have at one time played. We have all been chickens and heroes. With English subtitles. Afterparty with DJs. CZK 190/90 / 80 minutes.

2–3 Pérák – What's in a name? It's actions that count! VOSTO5 / LAST PERFORMANCE Thu/Fri theatre An historical action fiction by the VOSTO5 Theatre. A theatrical spectacle that combines elements of the martial arts 20:00 with daring stunts and the poetics of original theatre with its characteristic wordplay. Written and directed by:

Jiří Havelka. CZK 250/150 / 95 minutes.

5–7 Colonization – new origin VOSTO5 / Archa Theatre Sun–Tue theatre Mankind has always longed to discover and explore new places. What drives us? Curiosity, advancement, 20:00 adventure, enlarging living space, disseminating human DNA or just ordinary human pride? The colonization of new

planets is inevitable. But should the universe be colonized by people? Director: Jiří Havelka. Tickets CZK 250/150/80 minutes.

8 Public Presentation of Archa.lab – Theatre Atelier for Children Wed presentation Admission free. 16:00 Zlatnická 8, Prague 1

9 10th Annual Pavel Koutecký Award Thu awards ceremony Ceremonial presentation of the Pavel Koutecký Award for achievement in documentary filmmaking. In the course of 19:00 the evening the nominated films and their creators will be presented. Organized by Film & Sociology, One World and

the Archa Theatre. www.cenakoutecky.cz.

13 Absent Jaro Viňarský and VerTeDance / Archa Theatre Mon dance Why do we always feel as though something is missing? Transferring weight from one foot to the other as the basic 20:00 premise of movement in space. How much weight can be absent for movement to still be possible? This performance

about loss, which can actually be a gain, was created for VerTeDance by 2013 Bessie Award winner Jaro Viňarský. CZK 160/120 / 60 minutes.

14 Public Presentation of Archa.lab – Dance Atelier Tue presentation Admission free. 18.30 Small Auditorium

15–16 Piškanderdulá Josef! Věra Říčařová and František Vítek Wed/Thu theatre A legend of world puppet theatre. A children's play that became an avant-garde theatre production. A tradition 20:00/18:00 that at the same time is a 30-year theatre experiment. "if John Cage were a puppeteer, this is what he would do," said one spectator after a performance in New York. Tickets: CZK 100 /children CZK 50 / each additional child free / 120 minutes.

20–21 BUSKING UN/LIMITED Spielraum Kollektiv / Archa.lab / Archa Theatre / 1st premiere Mon/Tue theatre Prague is a favourite city of street performers or buskers. Spielraum Kollektiv brings the stars of Prague busking on 20:00 stage. A theatre event that draws you into a game of freedom, art and commerce. CZK 150/90 / 70 minutes.

22 Divadlo Vizita – Sunny Gates Wed theatre Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé’z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. 20:00 CZK 230/150 / 120 minutes with intermission.

23 Divadlo Vizita – Worm Paradise Thu theatre Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé’z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. 20:00 CZK 230/150 / 120 minutes with intermission.

26 Brass Band VOSTO5 / Jiří Havelka / Karel František Tománek / Archa Theatre Sun Baráčnická rychta LAST SHOWING AT BARÁČNICKÁ RYCHTA 20:00 theatre Do you want to know what it would be like to attend a dance party after the Second World War? Have you ever seen the festive opening of a Czech "sokol" hall? And would you grant your enemies a monument? A theatre documentary about history that is more a documentary about us. Tržiště 23, Prague 1 – Malá Strana. CZK 300/200 / 90 minutes.

The program is subject to change.

ENGLISH PROGRAM


ENGLISH SUMMARY

The Art of Risking

The Archa Theatre and the Free University of Berlin launched a joint study focused on the relationship between our theatre and the audi-ence that visits it.

The Free University of Berlin has a special department that focuses on researching "audience development" in cultural institutions not only in Germany but throughout Europe. We have the good fortune that Archa, thanks to the Theatron project, can take advantage of the expertise of this research centre. Many of you already have been or will be asked to fill in a questionnaire after a performance. In addition to the questionnaire, there will also be workshops prepared and conducted by Achim Müller, a researcher from the university. These workshops focus on the opportunities for communication with you, our audience.

The research is far from over. But one thing is already becoming clear: its key word, repeated again and again, is risk. Archa is not a place where you can expect the certainty of well -established forms, safe entertainment or tried and tested classics. Audiences come to Archa for an adventure of discovery, for an ex-perience that no insurance company will insure.

This year's May and June program is a call to adventure. The spontaneous and unpredicta-ble The Tiger Lillies will present a new program. Eternal experimenters CocoRosie, made up of sisters Sierra and Bianca Casady, will again perform together. Finish accordionist Kimmo Pohjonen, who Archa discovered for Czech audiences 15 years ago, continues in his quest to combine musical and visual experience.

The end of the season is also the time when we say goodbye to several theatre projects. If you didn't in the past two years, you now have the last chance to see some of our performances. Under the motto "quit while you're ahead" Pérák will have its finale, as will vadí-nevadí.cz, in the wake of its recent stag-ing at the Slovak National Theatre.

On the other hand, new performance will be created for Archa.

Once again the team of astronauts from Vosto5 will try to land on an unknown planet. The performance of Colonization has gone through dramatic changes since the February premiere, bringing many surprises.

Flemish writer and performer Pieter De Buysser is currently foreign artist in residence at Archa. He is now busy preparing a perfor-mance with the working title of The Afterparty with Vladimír Javorský and Belgian actress Christelle Cornil. In May, we will again have the opportunity to see Pieter in person with his acclaimed performance of Book Burning.

The National Moravian-Silesian Theatre will perform for the first time on the stage of the Archa Theatre with Norwegian drama The Grove.

Those of you who want to try for your-selves how collective creation of performances is created you have the chance to participate in a weekend documentary theatre workshop.

Clearly Archa is not a safe place shield-ed from the problems of the world. But you are an audience who likes adventure and knows how to take risks.

We look forward to seeing you.Ondřej Hrab

Demolishing mythsAn interview with Jana Nováková

Documentary theatre production vadí-nevadí.cz by director Jana Svobodová and actor Philipp Schenker is slowly but surely coming to the end of its life. There are only two shows left: one in April in Bratislava and one in June in Prague. The successful production, which was created in co-operation with residents of the town of Kostelec nad Orlicí, has been presented numerous time both in the Archa Theatre and in other venues and abroad. The vadí-nevadí.cz project show-cases the openness of Czech society in dealing with an unusual composition of residents: Czech, Roma and refugees. We therefore bring you an interview with Jana Nováková, who has been with the project from the very beginning, and is the coordinator of the whole project in Kostelec nad Orlicí.

Jana, you have been involved in the project from the very beginning. Do you remember how it all started?

Yes, I remember it very well. I didn't know Jana Svobodová and Philipp Schenker at all before. We met at a theatre performance that I organ-ized in our school and they came here with their team. They really liked it, so we agreed to do something together with our school. They gradu-ally started coming to our school and conducted some workshops there for our pupils. First they identified about thirty children with whom they began to create something. In the course of the process some of the children dropped out, but soon the first performance was created, which was presented here and then at Archa.

But that wasn't yet vadí-nevadí.cz?Yes, that's right. That first performance was called Promised Land and it involved some twenty kids. Jana and Philipp rehearsed the per-formance with a smaller number of children. The basic framework of the project was preserved, but several things were changed.

Has vadí-nevadí.cz changed the percep-tion of Roma in Kostelec?

Definitely. At the beginning a lot of people didn't understand that even children from a special school can take part in a theatre performance. Some of them may have problems with learning, but in terms of movement and acting they are truly gifted. This was one myth that we managed to demolish thanks to this project.

In the performance I was really struck by the scene in which Pavla Halušková says that Roma can't even go to a restaurant in Kostelec. Is that still true?

No, no, it hasn't been the case in a while. Pavlína and I sometimes laugh about how there's lots of things in the performance that aren't true any-more. There's been a lot of change for the better. Pavlína's profile has really risen in the eyes of people in Kostelec. This has been helped a great deal by her nomination to Roma Spirit Award for her Roma after school club as well as her participation in the performance. It's necessary to add, however, that there are still places where Roma can't go. For example, there are private clubs where somebody once had a conflict with a Roma and now none of them can go to that club.

Do you think that participating in the performance helped kids with learning or self-confidence?

I'm not so sure about learning. These kids are going to have problems with this possibly for their whole lives. But it definitely increased their self-confidence. The kids themselves maybe don't even realize it, but sometimes some of the parents thank me, because the performance has given them the chance to go places which they might never have seen alone.

If you still haven't attended the perfor-mance and want to, do you still have the chance to see it?

The last performance will take place on June 1 in the Archa Theatre.

Interview by Michal Polák

Colonization of the theatrical universe

The premiere of VOSTO5's "experiential sci-fi drama" Colonization – new origin took place on February 1. Audience expectations were high and the result demonstrated that the final form of the production will continue to be changed, fine-tuned, shaped. As a primarily auteur theatre, we are not experiencing this situation for the first time. Indeed, the majority of VOSTO5 premieres have a similar outcome. A difficult birth, uncertain premiere, gradual polishing and reshaping of the work. And it's not just that the production is still fresh and unpolished. European Caravan, for exam-ple, was an hour shorter than the premiere; Teatromat later got a completely different ending and therefore totally different mean-ing. Operation: Left Hook was cut and edited significantly; Pérák was re-staged for its move from MeetFactory to Archa; Košičan 3 is a completely different production than the one we presented under the same name in variants 1 and 2, and so on. We have many times found that the creative process does not have to end with the premiere. Naturally we do everything in our power to make sure that the premiere is "final", for the sake of the audience, the review-ers and of course ourselves. And also because the after-party is then a lot better!

In Colonization – new origin we want-ed to turn the principle of site-specific up-side-down. If we understand this genre as adaptation of non-theatrical space to theatre and the production of projects which arise from the given space, then if we are to play in Archa, we must as a consequence of the inside-out effect adapt the performance to the theatre. For the planned intention we selected a simple sci-fi situation in which a group of astronauts on a geological survey on a nameless and completely uninteresting planet discover a mysterious capsule in which a kind of sped up evolution plays out before their eyes leading all the way to the creation of life. But this evolution is built on a different basis than that on earth. If we have then decided, based on our exterior site-specific experiences, to adapt our intentions to the new space of the Archa Theatre in the spirit of preserving space, it meant making this space as un-theatrical as possible. The auditorium area was raised and the seats were completely removed. When entering the theatre the audience could not see


ENGLISH SUMMARY

any decorations; they simply found themselves in a completely neutral black box, bounded by a white line along the wall, beyond which they were not supposed to walk in order not to lean against the walls. The plotline involving four astronauts on a survey mission was coloured with references to Czechoslovak sci-fi comics from ABC magazine, but the emphasis on any parodic or humorous impression was largely suppressed, as the unique perspective and quotation of naïve comics from ABC should be apparent. At the premiere the audience was standing and wearing earphones as they watched a 60-minute survey of space where "evolution" was created from light, sound and projections throughout the large auditorium, under the floor, on the walls, the terraces and the balconies above everyone's heads.

The premiere demonstrated a series of principles that we developed in outdoor projects (e.g. Mayday in Charles Square), but did not lead to a comparably powerful experience for the audience in the interior neu-tral black box. It is also interesting that many people in the audience did not feel enough of the contact with actors "so typical for VOSTO5", did not feel pulled into the story, that there was a lack of communication, when what's more they were playing right among them. It was shown that the intensity of complex audience experience was not sufficiently considered.

Audience feedback is a crucial engine for further flights into the theatre universe, which seems like an endless expanse in which every crew is at risk of being lost. How many of us are waiting for a flyby before the flight path of a steady and reliable track, we do not know. If you are interested in the next phases of our flight, regardless of what we discover in the theatre universe, we will only be too happy.

Ondřej Cihlář

We're authentic, but not pureAn interview with Martyn Jacques

The world of The Tiger Lillies is dark, peculiar and varied, with moments of deep sadness, cruel black humour and immense beauty. This unique "anarchic Brechtian street opera trio" tours the world playing songs about "anything that doesn't involve beautiful blonde girls and boys running at the meadow" to quote their founder Martyn Jacques. Hence, their songs cover all the dark aspects of life, from pros-titution and drug addiction to violence and despair. Always with a touch of twisted humour and sharp irony The Tiger Lillies "point an implic-it accusing finger back at us: what on Earth are we doing, laughing at this stuff?". Their music is a mixture of pre-war Berlin cabaret, anarchic opera and gypsy music, echoing the voices of Bertolt Brecht and Jacques Brel. The Tiger Lillies shock, amuse and entertain in a postmodern vaudeville way, with their inimitable in-yer-face shows, where no limit should be taken for granted.

Martyn, you formed The Tiger Lillies in 1989. What are your memories of that time?

I think I might have been drinking too much, I can't remember much about it at all. I remember buy-ing an accordion and thinking it sounded better if I sang with a high voice.

Was it Thatcher and your reaction to her conservative era that ignited your urge to express yourself?

No, I think I saw it as a way to pay for my expen-sive drinking habit.

Greed, individualism and entrepreneuri-alism were rampant, and many people were in deep despair. I wonder if you casted celebrities of lowlife as your reac-tion to her policies?

No, I was just living with loads of real lowlifes, so I had plenty of source material.

Or was it your housing situation back then, observing the urban realities from a flat above a brothel in Soho?

There you are; I already answered that one.

Would The Tiger Lillies' sound have incu-bated differently had you lived some-where else?

Yes, I'd of probably sounded like a middle class cunt from Coldplay.

Soho, London and all of Europe have changed enormously over the last 25 years. A black cloud of nationalism, extremism and racism is haunting us. How do you reflect on today's world in your creations?

I think I'll keep drinking.

The Tiger Lillies are rumoured to be on the FBI's "subversive bands" list. Given your 200 gigs a year and a discography consisting of about 30 albums, you are incredibly active in the "crime of singing the truth". What is on your agenda?

We're going to make an album and everyone who listens to it will start a revolution which will make the world a beautiful peaceful fair place. What? That's what people are trying all the time? Ok, I'll write another album about fucking animals.

Interview by Pavlína Svatoňová

The 10th annual Pavel Koutecký Award

Pavel Koutecký was one of the most important Czech documentary filmmakers. When he died tragically in 2006, it seemed that a hole would be left in Czech film that could never be filled. Pavel's work was in many ways unique. He was a fascinated observer of the world around him, and his films, whether about an electronic microscope, the work of glass artists or a re-port of a journey to Chile, always combined a humble approach to the subject with the passion of discovering miracles in ordinary things. People like Pavel are precious. More like him are needed.

That is why the Archa Theatre, Film & Sociology and the One World Festival joined forces to establish the Pavel Koutecký Award devoted to achievement in film providing us a look at the world with artistic passion, humil-ity and empathy. This year the award will be presented for the tenth time.

Koutecký worked together with the Archa Theatre for many years. He created a documentary film about the creation of un-usual theatre performances, whether in South

Africa (Come Closer, Candy, 2005) or in refugee camps in North Bohemia (A Beautiful Life I Will Have..., 2006). And so Archa is the place where the awards ceremony is held every June.

We will learn the name of the winning film on Thursday, June 9 at 19:00.

Ondřej Hrab

The future is loveAn interview with Bianca Casady of CocoRosie Sisters Sierra and Bianca Casady began their musical journey together in 2003. Their first al-bum, La Maison de Mon Rêve (2004), was creat-ed in the bathroom of Sierra's Paris apartment. A strong creative vision runs through every as-pect of their "freakfolk" work – from videos to live performance utilizing theatrical costumes and makeup, which they create alongside each new body of songs. CocoRosie return to dreamlike and surrealist moods and acoustic expression in their sixth album Heartache City, which they will present at Archa.

You have collaborated on several thea-tre projects, including two with Robert Wilson. His adaptation of Peter Pan at the Berliner Ensemble in 2013 was followed by Pushkin's Fairy Tales, which premiered at the State Theatre of Nations in Moscow last year. What was it like working with Robert Wilson?

We love working with Wilson. He pushes us to our limits. We feel a kind of family kinship with him and his childish dreamy world.

In one of your interviews you mentioned that part of your process in CocoRosie is not to be separatists in regards to how you work on things between each other – musical, visual or sentimental. Could that be what draws you to theatre?

In theatre we get to spread out our wings. Sierra gets to dance and jump around, inspiring the actors into action. The combination of all the sen-atorial possibilities in this live art form excites us very much. I've discovered a new love for writing and directing plays.

Your concerts are very multisensory affairs, casually combining various visual and sound narratives. How do you contemplate on your life acts? Is there an elaborate dramaturgy or do you rely on spontaneity and improvisation?

We mostly focus on our costumes and then ideas and characters emerge. Then fragments of a sto-ry, but never a linear story. No beginning, no end.

Jim Jarmusch described your new album as "Sounding like two little Billie Holidays an octave higher if you were on acid in Tokyo in 1926". Would you like to be in Billie Holiday's shoes?

We love her no doubt. She was a tough lady. Seems like her life was filled with so much sad-ness. I wouldn't trade my boots for hers.

Do you think that the future is a female?The future is love.

Interview by Pavlína Svatoňová


HVĚZDY PROGRAMU / HIGHLIGHTS

8. 5. / 20.00 / hudba The Tiger Lillies Songs from the Circus

11.–13. 5. / 20.00 / divadlo Pieter De Buysser a Hans Op de Beeck – Book Burning (Pálení knih)

16. 5. / 20.00 / hudba CocoRosie

23. 5. / 20.00 / hudba Kimmo Pohjonen Skin

1. 6. / 18.00 / divadlo / DERNIÉRA Jana Svobodová / Philipp Schenker / Divadlo Archa – vadí-nevadí.cz / Kdo je srab a kdo hrdina?

2.–3. 6. / 20.00 / divadlo / DERNIÉRA VOSTO5 – Pérák – na jméně nezáleží, rozhodují činy!

9. 6. / 19.00 / předávání cen 10. ročník Ceny Pavla Kouteckého

Připravujeme3. 8. Damien Rice25.–28. 8. KREPSKO – Edgar's EchoPražská premiéra 21.–22. 9. Spielraum Kollektiv – BUSKING UN/LIMITED19. 10. Swans18., 19. 11. Forced Entertainment – The Notebook 24.–27. 11. Ultima Vez – In Spite of Wishing and Wanting

May 8 / 20:00 / music The Tiger Lillies Songs from the Circus

May 11–13 / 20:00 / theatre Pieter De Buysser and Hans Op de Beeck – Book Burning

May 16 / 20:00 / music CocoRosie

May 23 / 20:00 / music Kimmo Pohjonen Skin

June 1 / 18:00 / theatre LAST PERFORMANCE Jana Svobodová, Philipp Schenker / Archa Theatre – vadí-nevadí.cz / Who's a chicken and who's a hero?

June 2 and 3 / 20:00 / theatreLAST PERFORMANCE VOSTO5 – Pérák – What's in a name? It's actions that count!

June 9 / 19:00 / awards ceremony 10th Annual Pavel Koutecký Award

Coming soon3.8 Damien Rice25–28.8 KREPSKO – Edgar's EchoPrague Premiere 21 and 22.9 Spielraum Kollektiv – BUSKING UN/LIMITED19.10 Swans18 and 19.11 Forced Entertainment – The Notebook 24–27.11 Ultima Vez – In Spite of Wishing and Wanting

Diva

dlo

Arch

a je

pod

poro

váno

gra

ntem

hl

. m. P

rahy

pro

rok 2

016 v

e vý

ši 22

.000

.000

Kč

The

Arch

a Th

eatre

, o.p

.s. is

supp

orte

d

by a

gra

nt fr

om th

e ca

pita

l city

of P

ragu

e

archa theatre bimonthly — 05–06/2016

Documents