archaicke_obdobi.pdf

3
Mgr. David Mikoláš Kultura archaického období starověkého Řecka Učební text KULTURA ARCHAICKÉHO OBDOBÍ Klíčová slova: poezie, (předsokratovská) filosofie, vázy - sochy - reliéfy jako doklady rozvinuté umělecké a řemeslné tvorby, sloupové architektonické řády, soutěže a olympijské hry Literatura Homérovy eposy Ilias a Odyssea - o Trojské válce a dlouhém návratu krále Odyssea na rodnou Ithaku Ezopovy bajky - krátká alegorická vyprávění zakončená mravním ponaučením Sapfó tvořící milostnou a svatební lyriku Anakreón opěvující víno a ženy Hesiodův spis „Práce a dny“ - návody k venkovským pracím Filosofie původně nauka zahrnující všechny vědní poznatky v archaickém období řešeny hlavně otázky o původu světa a možnostech pravdivého poznání (tzv. předsokratovská filosofie) Malířství dochováno zejména na vázách (z latinského vas = nádoba) nejprve jednoduché geometrické motivy, později ornamenty rostlinné, obrazy lvů, sfing, bájných ptáků keramika černofigurová (6. stol. př. n. l.) a červenofigurová (5. stol. př. n. l.) náměty z denního života (např. řemesla) nebo života bohů Sochařství sochy zdobeny barevnou malbou nejčastější motivy: nahý mladý muž (kúros), mladá dívka oděná v rouchu (koré), bohové reliéfy - ozdoba chrámů, náhrobků Architektura monumentální stavby, kamenné chrámy zasvěcené bohům základním stavebním prvkem sloup tři architektonické řády (rozdíl ve tvarech sloupů a hlavic): dórský, iónský a korintský

Upload: alexarcheologia

Post on 16-Dec-2015

214 views

Category:

Documents


2 download

DESCRIPTION

archeologie

TRANSCRIPT

  • Mgr. David Mikol

    Kultura archaickho obdob starovkho ecka Uebn text

    KULTURA ARCHAICKHO OBDOB

    Klov slova: poezie, (pedsokratovsk) filosofie, vzy - sochy - relify jako doklady rozvinut

    umleck a emesln tvorby, sloupov architektonick dy, soute a olympijsk hry

    Literatura

    Homrovy eposy Ilias a Odyssea - o Trojsk vlce a dlouhm nvratu krle Odyssea

    na rodnou Ithaku

    Ezopovy bajky - krtk alegorick vyprvn zakonen mravnm ponauenm

    Sapf tvoc milostnou a svatebn lyriku

    Anakren opvujc vno a eny

    Hesiodv spis Prce a dny - nvody k venkovskm pracm

    Filosofie

    pvodn nauka zahrnujc vechny vdn poznatky

    v archaickm obdob eeny hlavn otzky o pvodu svta a monostech pravdivho

    poznn (tzv. pedsokratovsk filosofie)

    Malstv dochovno zejmna na vzch (z latinskho vas = ndoba)

    nejprve jednoduch geometrick motivy, pozdji ornamenty rostlinn, obrazy lv,

    sfing, bjnch ptk

    keramika ernofigurov (6. stol. p. n. l.) a ervenofigurov (5. stol. p. n. l.) nmty

    z dennho ivota (nap. emesla) nebo ivota boh

    Sochastv sochy zdobeny barevnou malbou

    nejastj motivy: nah mlad mu (kros), mlad dvka odn v rouchu (kor),

    bohov

    relify - ozdoba chrm, nhrobk

    Architektura

    monumentln stavby, kamenn chrmy zasvcen bohm

    zkladnm stavebnm prvkem sloup

    ti architektonick dy (rozdl ve tvarech sloup a hlavic):

    drsk, insk a korintsk

  • Mgr. David Mikol

    Kultura archaickho obdob starovkho ecka Uebn text

    Veeck slavnosti a hry

    zliba ek v souten

    nejslavnj olympijsk hry na poest boha Dia v Olympii na Peloponsu (jednou za

    4 roky) v dob jejich konn zastaveny vechny vlky; pravideln od roku 776 p.

    n. l.

    Archaick ecko nebylo dnou velkou , pesto jeho kultura doshla velkho rozkvtu.

    Pesvduj ns o tom dochovan, emesln dokonal sochy, figurln zdoben vzy

    i monumentln kamenn sloupov stavby. ekov uznvali harmonick soulad krsy due

    a tla.

    Protogeometrick amfora

    (950 - 900 p. n. l.) ernofigurov amfora

    (Athny, 550 540 p. n. l.) ervenofigurov pelik

    (Athny, kolem 370 p. n. l.)

    Anavyssv kros

    (Athny, kolem 520 p. n. l.) Antenorova kor

    (Athny, kolem 520 p. n. l.) Kor se zbytky kolorovn

    (Athny, konec 6. stol. p. n. l.)

  • Mgr. David Mikol

    Kultura archaickho obdob starovkho ecka Uebn text

    Zkladem klasick dov architektury je systm vertiklnch

    nosnch lnk - sloup i pil a horizontlnch nesench lnk v podob pekladu neboli klad. Proto se tak tento systm asto nazv systmem sloupovch d, nebo sloup je jakousi

    zkladn jednotkou celho systmu. Uruje vku a mohutnost stavby.

    Ti zkladn eck sloupov dy (drsk, insk a korintsk)

    Olympijsk disciplna: Box (Vulci, 510 500 p. n. l.)

    Olympijsk disciplna: Bh tkoodnc (Vulci, 550 p. n. l.)

    Olympijsk disciplna: Zvody dvojspe (Vulci, 500 p. n. l.)

    Olympijsk hry Pesn zprvy o dob trvn her neexistuj. Historikov se shoduj v tom, e prvn hry trvaly jeden den (konala se pouze jedna disciplna - bh na jedno stadio) a e se doba trvn zvyovala s pibvajcm potem discipln. Bhem konn olympijskch her se dodroval veobecn posvtn mr. Na pdu Olympie nesml vstoupit vojk se zbran v ruce a v dob konn her ani ozbrojen jednotlivec. astnkm her byla zajitna voln cesta do Olympie a zpt i pes zem neptelskch stt. V dob her byly zakzny vechny vlky a jin nsiln iny. Olympijsk vtz zskal respekt ve vech oblastech ivota. Vtzstv na olympijskch hrch bylo cenno tak vysoko jako vtzstv vojevdce ve vlce. Ve svm mst byl velkolep uvtn.