ba03 deskriptivn í ge ometrie
DESCRIPTION
BA03 Deskriptivn í ge ometrie. Mgr. Jan Šafařík. přednášková skupina P-B1VS 2 učebna Z240 letní semestr 20 13 -20 14. Jan Šafařík: Úvod do předmětu deskriptivní geometrie. Deskriptivní geometrie BA03. Kontakt:. Ústav matematiky a deskriptivní geometrie Žižkova 17, 662 37 Brno - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
BA03Deskriptivní geometrie
přednášková skupina P-B1VS2učebna Z240letní semestr 2013-2014
Mgr. Jan Šafařík
2
Kontakt:
Jan Šafařík: Úvod do předmětu deskriptivní geometrie Deskriptivní geometrie BA03
Ústav matematiky a deskriptivní geometrieŽižkova 17, 662 37 Brnomístnost Z221telefon: 541147606e-mail: [email protected]:http://vyuka.safarikovi.org/konzultační hodiny: čtvrtek, 10:00 – 11:00V případě potřeby je možné domluvit konzultaci i mimo stanovený čas po individualní domluvě.
3
Základní literatura: Autorský kolektiv Ústavu matematiky a deskriptivní geometrie FaSt VUT
v Brně: Deskriptivní geometrie, verze 4.0 pro I. ročník Stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně, Soubor CD-ROMů Deskriptivní geometrie, Fakulta stavební VUT v Brně, 2012. ISBN 978-80-7204-626-3.
Jan Šafařík: Úvod do předmětu deskriptivní geometrie Deskriptivní geometrie BA03
4
Základní literatura: Bulantová, Jana - Prudilová, Květoslava - Roušar, Josef - Šafařík, Jan -
Zrůstová, Lucie: Sbírka zkouškových příkladů z deskriptivní geometrie pro I. ročník Stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně, Fakulta stavební VUT v Brně, 2009. http://math.fce.vutbr.cz/studium.php
Bulantová, Jana - Prudilová, Květoslava - Puchýřová, Jana - Roušar, Josef - Roušarová, Veronika - Slaběňáková, Jana - Šafařík, Jan - Šafářová, Hana, Zrůstová, Lucie: Sbírka řešených příkladů z deskriptivní geometrie pro I. ročník Stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně, Fakulta stavební VUT v Brně, 2006. http://math.fce.vutbr.cz/studium.php
Autorský kolektiv Ústavu matematiky a deskriptivní geometrie FaSt VUT v Brně: Vyrovnávací kurz deskriptivní geometrie BA91 , Fakulta stavební VUT v Brně, 2007. http://math.fce.vutbr.cz/studium.php
Puchýřová, Jana: Cvičení z deskriptivní geometrie, Část A, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., Fakulta stavební VUT, Brno 2005.
Puchýřová, Jana: Cvičení z deskriptivní geometrie, Část B, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., Fakulta stavební VUT, Brno 2005.
Jan Šafařík: Úvod do předmětu deskriptivní geometrie Deskriptivní geometrie BA03
5
Doporučená literatura: Stránky Deskriptivní geometrie pro 1. ročník kombinovaného
studia FAST, http://math.fce.vutbr.cz/ks_dg.php. Holáň, Štěpán - Holáňová, Libuše: Cvičení z deskriptivní geometrie I. -
Kuželosečky, Fakulta stavební VUT, Brno 1988. Holáň, Štěpán - Holáňová, Libuše: Cvičení z deskriptivní geometrie II. -
Promítací metody, Fakulta stavební VUT, Brno 1989. Holáň, Štěpán - Holáňová, Libuše: Cvičení z deskriptivní geometrie III. -
Plochy stavebně technické praxe, Fakulta stavební VUT, Brno 1992. Moll, Ivo - Prudilová, Květoslava - Puchýřová, Jana - Slaběňáková, Jana -
Roušar, Josef - Slatinský, Emil - Slepička, Petr - Šafářová, Hana - Šafařík, Jan - Šmídová, Veronika - Švec, Miloslav - Tomečková, Jana: Deskriptivní geometrie, verze 1.0 - 1.3 pro I. ročník Stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně, FAST VUT Brno, 2001-2003.
Piska, Rudolf - Medek, Václav: Deskriptivní geometrie I, SNTL/SVTL, Praha 1966.
Piska, Rudolf - Medek, Václav: Deskriptivní geometrie II, SNTL/ALFA, Praha 1975.
Vala, Josef: Deskriptivní geometrie I, Fakulta stavební VUT, Brno 1997. Vala, Josef: Deskriptivní geometrie II, Fakulta stavební VUT, Brno 1997.
Jan Šafařík: Úvod do předmětu deskriptivní geometrie Deskriptivní geometrie BA03
6
Cíl předmětu:Zvládnout konstrukci kuželoseček na základě
ohniskových vlastností. Pochopit principy perspektivní kolineace a perspektivní afinity a umět je použít při
řešení příkladů. Pochopit a zvládnout základy promítání: Mongeova, kolmé axonometrie a lineární perspektivy.
Rozvinout prostorovou představivost a zvládnout prostorové řešení jednoduchých úloh. Umět zobrazit
jednoduchá geometrická tělesa a plochy v jednotlivých projekcích, jejich řezy. V lineární perspektivě zvládnout zobrazení stavebního objektu. Seznámit se se stručným
výběrem poznatků z teorie křivek a ploch, umět konstrukci šroubovice ze zadaných prvků a konstrukci
pravoúhlé uzavřené přímkové šroubové plochy. Seznámit se se stručným výběrem z teorie zborcených ploch, umět konstrukci hyperbolického paraboloidu a
konoidů ze zadaných prvků. http://www.fce.vutbr.cz/studium/predmety/Predmet.asp?kod=BA03
Jan Šafařík: Úvod do předmětu deskriptivní geometrie Deskriptivní geometrie BA03
7
Harmonogram předmětu:1. Rozšířený euklidovský prostor. Dělící poměr. Princip
promítání středového a rovnoběžného. Perspektivní kolineace, perspektivní afinita.
2. Systém základních úloh, užití na příkladech. Mongeovo promítání. Základní pojmy. Základní úlohy.
3. Mongeovo promítání. Základní úlohy. Průmět kružnice. Zavedení třetí průmětny.
4. Mongeovo promítání. Zobrazení tělesa. Řezy těles, příklady.
5. Kolmá axonometrie. Základní pojmy. Konstrukce v souřadnicových rovinách, kružnice v souř. rovině. Úlohy polohy.
6. Kolmá axonometrie. Zobrazení tělesa. Řez tělesa s podstavou v půdorysně, průsečíky přímky s tělesem. Zářezová metoda. Šikmé promítání na nárysnu (konstrukce v půdorysně, těleso s podstavou v půdorysně)
http://www.fce.vutbr.cz/studium/predmety/Predmet.asp?kod=BA03
Jan Šafařík: Úvod do předmětu deskriptivní geometrie Deskriptivní geometrie BA03
8
Harmonogram předmětu:7. Úvod do středového promítání. Lineární perspektiva.
Promítací aparát. Průsečná metoda.8. Lineární perspektiva. Vynášení výšek. Metoda sklopeného
půdorysu. Délky úseček v základní rovině. Metody volné perspektivy.
9. Lineární perspektiva. Další metody konstrukcí perspektivy (metoda dvou úběžníků, měřících bodů, hloubkových přímek). Kružnice v základní a svislé rovině. Gratikoláž.
10. Prostorová křivka. Šroubovice (zadání: (o, A, v/vo, točivost), (o,t); oskulační rovina v bodě šroubovice). Úvod do teorie ploch.
11. Přímý šroubový konoid. Zborcené plochy. Zborcené plochy druhého stupně. Zborcený hyperboloid. Hyperbolický paraboloid.
12. Zborcené plochy vyššího stupně. Kruhový a parabolický konoid, Marseillský a Montpellierský oblouk.
13. rezervahttp://www.fce.vutbr.cz/studium/predmety/Predmet.asp?kod=BA03
Jan Šafařík: Úvod do předmětu deskriptivní geometrie Deskriptivní geometrie BA03
9
Harmonogram cvičení:1. Ohniskové vlastnosti kuželoseček.2. Perspektivní kolineace, perspektivní afinita. Křivka afinní ke kružnici.
Konstukce sdružených průměrů.3. Konstrukce elipsy založené na afinitě, Rytzova konstrukce, proužková
konstrukce. Mongeova projekce. Základní konstrukce.4. Mongeova projekce. Základní úlohy. Rozbor jednoduchých konstruktivních
úloh. Užití třetí průmětny.5. Mongeova projekce. Zobrazení tělesa. Řezy těles.6. 1. kontrolní práce. Kolmá axonometrie. Metrické úlohy v souřadnicových
rovinách. Zobrazení tělesa. 7. Kolmá axonometrie. Řez tělesa s podstavou v půdorysně, průsečíky přímky
s tělesem. Šikmé promítání. Konstrukce v půdorysně (kružnice).8. Lineární perspektiva9. Lineární perspektiva.10. Lineární perspektiva.11. 2. kntrolní práce. Šroubovice. Šroubový konoid v kolmé axonometrii12. Hyperbolický paraboloid. Kruhový konoid.13. Rezerva. Zápočty.
http://www.fce.vutbr.cz/studium/predmety/Predmet.asp?kod=BA03
Jan Šafařík: Úvod do předmětu deskriptivní geometrie Deskriptivní geometrie BA03
10
Požadavky k zápočtu dvě zápočtové písemky – úspěšnost alespoň 30% ze
součtu obou písemek1. zápočtová písemka – 6. týden semestru2. zápočtová písemka – 11. týden semestru
2 rysy – jednotné zadání pro všechny studijní skupiny, zadání budou upřesněna během semestru, rýsujte tužkou, na kladívkový papír, popis šablonkou
účast na cvičeních je povinná, tolerují se maximálně dvě omluvené neúčasti (viz studijní řád)
kontrola sešitu, vypracované typové příklady ze cvičení
domácí úlohy – řeší vyučující individuálně
Jan Šafařík: Úvod do předmětu deskriptivní geometrie Deskriptivní geometrie BA03
11
Okruhy k písemné zkoušce Budou upřesněny během semestru na stránkách
http://vyuka.safarikovi.org/
Jan Šafařík: Úvod do předmětu deskriptivní geometrie Deskriptivní geometrie BA03
12
Geometrie a stavitelstvíNávrh
geometrie
Materiál
Stavba
Prostředí
EkonomikaNáklady
Konstrukce
Technologieprovádění
Jan Šafařík: Úvod do předmětu deskriptivní geometrie Deskriptivní geometrie BA03
13
Geometrie v návrhu
Zobrazení objektuSkicováníPromítací metodyPočítačové zobrazování
TvaryTělesaKřivkyPlochyDimenzeProporce
Transformaceoperace s objekty
Jan Šafařík: Úvod do předmětu deskriptivní geometrie Deskriptivní geometrie BA03
Přehled ploch stavební praxe
15
Hyperbolický paraboloidGraham McCourt Architects, 1983, sportovní aréna, Calgary, Alberta, Canada
Jan Šafařík: Přehled ploch stavební praxe Deskriptivní geometrie BA03
16
Hyperbolický paraboloid
Frei Otto, Günther Behnisch, Fritz Auer, Carlo Weber, 1968-1972, Olympijský stadión, Mnichov, Německo
Jan Šafařík: Přehled ploch stavební praxe Deskriptivní geometrie BA03
17
Hyperbolický paraboloidF. Calatrava, 1982, oceánografické muzeum, Valencie
Jan Šafařík: Přehled ploch stavební praxe Deskriptivní geometrie BA03
18
Kulová plochaarch. Jørn Utzon, 1973, Opera v Sydney, Nový Jižní Wales , Austrálie
K zastřešení užito trojúhelníkových úsečí kulových ploch o shodném poloměru R=74.0m
Jan Šafařík: Přehled ploch stavební praxe Deskriptivní geometrie BA03
19
Jednodílný hyperboloidarch. Oscar Niemeyer, 1970, Cathedral of Brasília (Catedral Metropolitana Nossa Senhora Aparecida)
Jan Šafařík: Přehled ploch stavební praxe Deskriptivní geometrie BA03
20
Jednodílný hyperboloidThe James S. McDonnell Planetarium , St. Louis, Missouri, U.S.A.
Jan Šafařík: Přehled ploch stavební praxe Deskriptivní geometrie BA03
21
Jednodílný hyperboloid
Chladící věže jaderných elektráren
Jan Šafařík: Přehled ploch stavební praxe Deskriptivní geometrie BA03
22
Rotační paraboloid
Ještěd, arch. Karel Hubáček, 1963 - 1966arch. Norman Foster a Ken Shuttleworth, 2001-2004, 30 St Mary Axe, Londýn, velká Británie
Jan Šafařík: Přehled ploch stavební praxe Deskriptivní geometrie BA03
23
Rotační plocha
Ještěd, arch. Karel Hubáček, 1963 - 1966
Nejedná se o jednodílný rotační hyperboloid
Hyperbola rotuje kolem asymptoty Zbytek plochy rotací spline funkcí
Jan Šafařík: Přehled ploch stavební praxe Deskriptivní geometrie BA03
24
Šroubová plochaarch. Santiago Calatrava, 2001-2005, Turning Torso
Šroubování krychle o ¼ závitu; po stranách otevřené pravoúhlé přímkové šroubové plochy (svidřík)
Jan Šafařík: Přehled ploch stavební praxe Deskriptivní geometrie BA03
25
Šroubová plochaarch. Santiago Calatrava, 2007-2011, Fordham Spire
Jan Šafařík: Přehled ploch stavební praxe Deskriptivní geometrie BA03
26
Šroubová plocha
Fordham Spire- návrh
Jan Šafařík: Přehled ploch stavební praxe Deskriptivní geometrie BA03
27
Přímý šroubový konoid
Schodová plocha
Lednice - Minaret
Jan Šafařík: Přehled ploch stavební praxe Deskriptivní geometrie BA03
28
Plocha Štramberské trůby
Jan Šafařík: Přehled ploch stavební praxe Deskriptivní geometrie BA03
29
Plocha šikmého průchodu
Vyšehradský tunel
Jan Šafařík: Přehled ploch stavební praxe Deskriptivní geometrie BA03
30
Přímý parabolický konoid
Jan Šafařík: Přehled ploch stavební praxe Deskriptivní geometrie BA03
31
„Corne de Vache“ plocha kravského
rohu
Most Legií, Praha
Jan Šafařík: Přehled ploch stavební praxe Deskriptivní geometrie BA03
32
Deskriptivní geometrie BA03
33
Jak zvládnout deskriptivu?
Tajemství úspěchu není dělat
jen to, co se nám líbí, ale najít
zalíbení v tom, co děláme.
T. A. Edison
Deskriptivní geometrie BA03
34
Kdo nerozumí jednomu pohledu,nepochopí ani dlouhé
vysvětlováni. arabské přísloví
Deskriptivní geometrie BA03
Přednáška č.1Rozšířený euklidovský prostor.Dělící poměr. Princip středového a rovnoběžného promítání.Perspektivní kolineace, perspektivní afinita.
36
Rozšířený euklidovský prostor
každá vlastní přímka má jeden nevlastní bod (je incidentní s jedním nevlastním bodem),
nevlastní bod je určen směrem přímky, která je s tímto bodem incidentní,
všechny vzájemně rovnoběžné přímky se protínají v jediném nevlastním bodě,
každá vlastní rovina má jednu nevlastní přímku (je incidentní s nevlastní přímkou),
všechny vzájemně rovnoběžné roviny se protínají v jediné nevlastní přímce.
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
37
Dělící poměrZvolme na dané přímce p dva různé vlastní body A, B a kladný směr. Pak poloha libovolného dalšího bodu C je určena poměrem délek orientovaných úseček | AC | : | BC | = λ. Tento poměr nazýváme dělící poměr bodu C vzhledem k základním bodům A, B, značíme (ABC).
(ABC) > 1 bod C leží vně úsečky AB, tak aby |AC|>|BC|0 < (ABC) < 1 bod C leží vně úsečky AB, tak aby |AC| < |BC|(ABC) < 0 bod C leží uvnitř úsečky AB(ABC) = 0 bod C splývá s bodem A
Hodnota dělícího poměru nezávisí na volbě orientace přímky.
Dvojpoměrem čtyř bodů A, B, C, D (v tomto pořadí) na orientované přímce nazýváme poměr (ABC) : (ABD), t.j. podíl dělících poměrů bodů C a D vzhledem k základním bodům A, B; značíme (ABCD).
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
38
Princip středového a rovnoběžného promítání
S ... střed promítání s ... směr promítání A´ ... průmět bodu ρ ... průmětna AA´ ... promítací
paprsek
Definice:1. Zobrazení, ve kterém obrazem bodu A v prostoru různého od bodu S je
průsečík A´ přímky AS s rovinou ρ, se nazývá promítání. Bod S se nazývá střed promítání, rovina ρ průmětna, přímka AS promítací přímka (promítací paprsek), bod A´ průmět bodu A, rovina procházející středem promítání promítací rovina.
2. Je-li střed S promítání vlastní bod, nazýváme promítání středové (centrální), je-li střed S promítání nevlastní bod, nazýváme promítání rovnoběžné (paralelní).
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
39
Vlastnosti promítání Průmětem bodu, různého od
středu promítání, je bod. Průmětem přímky, která
neprochází středem promítání, je přímka.
Průmětem promítací přímky je bod, tj. její průsečík s průmětnou.
Průmětem roviny, která neprochází středem promítání, je průmětna.
Průmětem promítací roviny je přímka.
Invariantem středového promítání je dvojpoměr čtyř bodů na přímce.Důsledek:a) průmětem rovnoběžných přímek nejsou rovnoběžky,b) průmět nevlastního bodu může být bod vlastní i nevlastní.
Invariantem rovnoběžného promítání je dělící poměr tří bodů na přímce. Důsledek:a) průmětem rovnoběžných přímek jsou rovnoběžky,b) průmět středu úsečky je střed průmětu úsečky,c) průmět vlastního bodu je bod vlastní.d) průmět nevlastního bodu je bod nevlastní.
Věta:Incidence prvků se promítáním zachovává.
Poznámka:Metrické vlastnosti, tj. délky a úhly se obecně promítáním nezachovají.
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
40
Zobrazovací metodyRovnoběžná promítání
Kótované promítaní Mongeovo promítání Axonometrické promítání
- pravoúhlé (ortogonální)- kosoúhlé (klinogonální)
Středová promítání
Obecné středové promítání Lineární perspektiva Stereoskopické promítání
(anaglyfy) Reliéf
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
41
Perspektivní kolineaceJe dána trojboká jehlanová plocha s vrcholem S a dvě různoběžné roviny ρ a ρ'. Rovina ρ protíná jehlanovou plochu v trojúhelníku ABC a rovina ρ' protíná jehlanovou plochu v trojúhelníku A'B'C'. Pokud Δ ABC promítneme z bodu S do roviny ρ', získáme Δ A'B'C'. Máme zobrazení bodů a přímek roviny ρ do bodů a přímek roviny ρ', ve kterém platí stejně jako v afinitě, že odpovídající si přímky se protínají na průsečnici rovin ρ a ρ'.
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
42
Perspektivní kolineaceDefinice:Nechť jsou dány dvě různé vlastní roviny ρ a ρ ' a vlastní bod S neležící v žádné z daných rovin. Středovým promítáním ze středu S se body a přímky roviny ρ zobrazí do bodů a přímek roviny ρ '. Toto zobrazení se nazývá perspektivní kolineace (dále jen kolineace) mezi rovinami ρ a ρ '. Průsečnice rovin ρ a ρ ' se nazývá osa kolineace, bod S se nazývá střed kolineace.Kolineace je jednoznačně určena středem S a rovinami ρ a ρ '.
Základní vlastnosti kolineace:1. Bodu (přímce) jedné roviny je přiřazen jediný bod (jediná přímka) druhé roviny. Bodu A ležícímu na přímce a v rovině ρ je přiřazen bod A' na přímce a' v rovině ρ ', přičemž a' je obrazem přímky a (incidence se zachovává).2. Dvojice kolineárně sdružených bodů leží na přímkách procházejících středem kolineace (tyto přímky nazýváme paprsky kolineace).3. Kolineárně sdružené přímky se protínají na ose kolineace. Osa kolineace je množina samodružných bodů.
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
43
Perspektivní kolineaceOznačení:A A ' bude vyjadřovat, že obrazem bodu A je bod A '.A A ' bude vyjadřovat, že A a A ' jsou kolineárně sdružené body.p p ' bude vyjadřovat, že p a p ' jsou kolineárně sdružené přímky.
Úběžník přímky - obraz nevlastního bodu, je to vlastní bodÚběžnice roviny- obraz nevlastní přímky roviny, je to množina úběžníků všech přímek roviny
Orientovaná vzdálenost středu kolineace od úběžnice jedné roviny je rovna orientované vzdálenosti úběžnice druhé roviny od osy kolineace.
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
44
Perspektivní kolineacePromítneme-li z nějakého bodu O, který neleží v žádné z rovin ρ a ρ ', kolineaci mezi rovinami ρ a ρ ' do libovolné roviny (O ), získáme zobrazení nazývané perspektivní kolineace v rovině, dále jen kolineace.
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
45
Poznámka:Kolineaci budete využívat při sestrojování rovinných řezů jehlanů a kuželů. Mezi podstavou a řezem je kolineární vztah, osou kolineace je průsečnice roviny podstavy a roviny řezu, středem kolineace je vrchol tělesa.
Postup při sestrojení řezu jehlanu nebo kužele je následující:
1. Určíme jeden bod řezu jako průsečík libovolné površky (nebo osy tělesa) s rovinou řezu
2. Využitím vlastností kolineace určíme čáru řezu jako křivku kolineární ke křivce podstavy (osa kolineace: průsečnice roviny podstavy a roviny řezu, pár odpovídajících si bodů: nalezený bod řezu a bod podstavy na téže povrchové přímce)
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
46
Perspektivní afinitaJe dána trojboká hranolová plocha, jejíž hrany a, b, c jsou rovnoběžné s daným směrem s. Dále jsou dány roviny ρ a ρ', které se protínají v přímce o. Rovina ρ protíná hranolovou plochu v Δ ABC, rovina ρ' protíná hranolovou plochu v Δ A'B'C' , a (A, A' ) || b (B, B' ) || c (C, C' ) || s.α (a,b) je rovina stěny hranolové plochy. V této rovině leží jak přímka AB = ρ α, tak přímka A'B' = ρ' α. Průsečík přímek AB a A'B' (na obrázku označen I ) musí ležet na průsečnici o rovin ρ a ρ', protože je to společný bod tří rovin ρ, ρ', α. Můžeme také říci, že Δ A'B'C' vznikl promítnutím Δ ABC směrem s do roviny ρ'.
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
47
Perspektivní afinitaDefinice:Nechť jsou dány dvě různé vlastní roviny ρ a ρ ' a směr promítání s,
který není rovnoběžný s žádnou z daných rovin. Rovnoběžným promítáním ve směru s se body a přímky roviny ρ zobrazí do bodů a přímek roviny ρ '. Získáme tak geometrické zobrazení v prostoru nazývané perspektivní afinita (dále jen afinita) mezi rovinami ρ a ρ '.
Průsečnice rovin ρ a ρ ' se nazývá osa afinity, směr s nazýváme směr afinity.
Označení:A A ' bude vyjadřovat, že obrazem bodu A je bod A '.A A ' bude vyjadřovat, že A a A ' jsou afinně sdružené body.p p ' bude vyjadřovat, že p a p ' jsou afinně sdružené přímky.
Afinita je dána:1. osou o a párem odpovídajících si bodů A, A '; směr afinity je pak
určen přímkou AA '; 2. osou o, směrem s a párem odpovídajících si přímek p, p '
protínajících se na ose afinity; 3. třemi páry afinně sdružených bodů, kde AA ' || BB ' || CC '.
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
48
Perspektivní afinitaZákladní vlastnosti afinity:1. Bodu (resp. přímce) jedné roviny je přiřazen jediný bod (resp. jediná přímka) druhé roviny. Bodu A ležícímu na přímce a v rovině ρ je přiřazen bod A ' ležící na přímce a ' v rovině ρ ' , přičemž a' je obrazem a. (zkráceně: incidence se zachovává)2: Dvojice afinně sdružených bodů leží na přímkách rovnoběžných se směrem afinity (tyto přímky budeme nazývat paprsky afinity).3. Afinně sdružené přímky se protínají na ose afinity. Osa afinity je množina samodružných bodů.
Další důležité vlastnosti:4. Nevlastní přímce jedné roviny odpovídá nevlastní přímka druhé roviny.5. Dvě rovnoběžné přímky se zobrazí do rovnoběžných přímek.6. Průsečíku M různoběžných přímek p, q odpovídá průsečík M ' odpovídajících přímek p ', q '.7. Afinita zachovává (jako každé rovnoběžné promítání) dělící poměr i dvojpoměr.8. Středu S úsečky AB odpovídá střed S ' úsečky A 'B ' (důsledek vlastnosti 7).
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
49
Perspektivní afinitaPromítneme-li afinitu o směru s mezi rovinami ρ a ρ ' libovolným směrem s* různým od s (s* není rovnoběžný s ρ ani s ρ ') do libovolné roviny (která není rovnoběžná se směrem s*), získáme geometrické zobrazení nazývané perspektivní afinita v rovině (dále jen afinita).
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
50
Poznámka:Afinitu budete využívat při sestrojování rovinných řezů hranolů a válců. Mezi podstavou a řezem je afinní vztah, osou afinity je průsečnice roviny podstavy a roviny řezu, směr afinity je směr povrchových přímek tělesa (všechny povrchové přímky hranolu, resp. válce jsou rovnoběžné).
Postup při sestrojení řezu hranolu nebo válce je následující:
1. Určíme jeden bod řezu jako průsečík libovolné površky (případně boční hrany hranolu) nebo osy tělesa s rovinou řezu.
2. Využitím vlastností afinity určíme čáru řezu jako křivku afinní ke křivce podstavy (osa afinity: průsečnice roviny podstavy a roviny řezu, pár odpovídajících si bodů: nalezený bod řezu a bod podstavy na téže povrchové přímce).
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
51
Sdružené průměry elipsyPrůměrem elipsy (kružnice) se nazývá tětiva procházející jejím středem. Dva průměry elipsy (kružnice) se nazývají sdružené, jestliže tečny v koncových bodech jednoho průměru jsou rovnoběžné s druhým průměrem a naopak.
Sdruženými průměry kružnice rozumíme každou dvojici na sebe kolmých průměrů. Osy elipsy jsou jediná navzájem kolmá dvojice sdružených průměrů.
viz cvičení
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
52
Rytzova konstrukce Sestrojíme přímku p, která
prochází středem S a je kolmá k některému průměru.
Na přímce p určíme bod L’, pro který platí |S’L’|=|SL|.
Sestrojíme přímku q(L’,M). Sestrojíme střed O úsečky
L’M. Sestrojíme kružnici k, která
má střed v bodě O a prochází bodem S.
Určíme průsečíky I, II kružnice k s přímkou q.
Hlavní osa elipsy je přímka o1(S,I), vedlejší osa elipsy je přímka o2(S,II) – hlavní osa leží v menším úhlu, který svírají sdružené průměry.
Délka hlavní poloosy – |MI|; délka vedlejší poloosy – |MII|.
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
viz cvičení
53
Proužková konstrukce elipsy rozdílová
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
součtová
viz cvičení
54
Afinní obraz kružnicePříklad: D: AF (SS’, o), k(S,r)
S: k’
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
viz cvičení
55
Afinní obraz kružnicePříklad: D: AF (SS ’, o), k(S,r)
S: k ’,
konstrukce na přímé získání os elipsy.
Jan Šafařík: První přednáška Deskriptivní geometrie BA03
viz cvičení
KonecDěkuji za pozornost