festivity každodennost a slavnosti jako antropologická konstanta
DESCRIPTION
Festivity Každodennost a slavnosti jako antropologická konstanta. Slavnosti. Světské (korunovace, svatby, pohřby) Církevní (Vánoce, Velikonoce, Boží Tělo, mariánské svátky, svátky světců-světic) Oficiální (městské, venkovské) Celozemské (sv. Jana Nepomuckého) - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Festivity
Každodennost a slavnosti jako antropologická konstanta
SlavnostiSvětské (korunovace, svatby, pohřby)Církevní (Vánoce, Velikonoce, Boží Tělo,
mariánské svátky, svátky světců-světic)Oficiální (městské, venkovské)Celozemské (sv. Jana Nepomuckého)Lokální (Pašijové hry, Univerzitní slavnosti,
Velkovaradínský svátek vítězství)Soukromé (osobní svátky, svatby)Opakované (výroční den: bitva, narození, dožínky)Příležitostné (karneval)Jednorázové (vysvěcení církevní novostavby,
uvítání cizokrajného poselstva)
Pojetí slavnosti jako tématu- Slavnost – protipól všedního- Každodennost: stabilita řádu všedního (prací
rytmizovaného) dne- Podoba rituálu (rytmus, řád)- Jiné vnímání času (prožívání)- Podíl na slavnosti (divák, aktér)- Slavnosti vážné vs. smíchové- Karikatura vážné festivity- Proměny: sakralizace profánního (stát, jedinec) a
profanace sakrálního (církevní svěcení a žehnání čehokoliv)
- Místo: sakrální vždy jedno svaté, profánní jakékoli jiné
Druhy lokálních slavností v regionu• Církevní a světské slavnosti na Liberecku od 16. do 20.
století:• svátek sv. Kateřiny (Frýdlant) – katolická slavnost
církevní, asi od 15. do poloviny 16. století• Velkovaradínský svátek (Frýdlant, Liberec, Závidov) –
protestantská církevní a světská slavnost, od 1599 do 1620 (v Závidově do 1655)
• svatomariánské slavnosti (Hejnice) – katolická církevní slavnost (červenec, září) – po roce 1620, spíše po 1648
• Komedie o narození Páně (Liberec) – od 1660 – církevní slavnost
• jezuitské divadlo (Jičín, snad Turnov) s podporou hraběte Fr. F. Gallase – církevní slavnost – 17. a 18. století
• slavnosti střelců (Liberec) – světská slavnost, po 1670• s
• slavnostní hejnická hra (Hejnice), 1725, k otevření a vysvěcení nově dostavěného barokního chrámu
• svátky masopustní (Praha, Liberec?) – světská slavnost spojená s clam-gallasovským divadlem – 2. pol. 18. stol.
• svátky svěcení kostelů (a jejich patronů) – církevní slavnosti, např. Liberec 1772 (svěcení nové kaple Božího hrobu)
• slavnosti hudební(?) – světské (Lázně Libverda) – po 1783• slavnosti svěcení císařského praporu (Liberec) – světská
slavnost spojená s církevní, 1844• slavnosti střelců o Božím těle (Frýdlant) – 1848, církevně-
světská slavnost• slavnost položení základního kamene nové školy (Frýdlant) –
1862 • slavnost městská (Frýdlant) 1914 – údajně 900 let od vzniku
města• slavnosti k poctě Albrechta z Valdštejna (300 let od
zavraždění) – Frýdlant 1934 – slavnost světská• slavnost světská (Hejnice) – Jedermann-Festspiele od 1931 –
divadlo• slavnost k 85. narozeninám TGM (Frýdlant), česká menšina
Grafické předlohy reliéfů (Velký Varadín)
Dílna Dílna GerhardaGerharda HeinrichaHeinricha
JohannJohann SiebmacherSiebmacher
Slavnost ke svatořečení Jana z Nepomuka (1729)