fyzika meteorů

29
Fyzika meteorů 1)Úvod a teorie (Lukáš Shrbený) 2)Pozorování a statistika (Pavel Koten) 3)Spektra (Jiří Borovička) Astronomický Ústav AV ČR, Ondřejov

Upload: martin-trevino

Post on 03-Jan-2016

55 views

Category:

Documents


0 download

DESCRIPTION

Fyzika meteorů. Úvod a teorie ( L ukáš Shrbený) Pozorování a statistika (Pavel Koten) Spektra ( J iří Borovička). Astronomický Ústav AV ČR, Ondřejov. Úvod a teorie. základní terminologie (meteor, meteorit..) - PowerPoint PPT Presentation

TRANSCRIPT

Page 1: Fyzika meteorů

Fyzika meteorů

1) Úvod a teorie (Lukáš Shrbený)2) Pozorování a statistika (Pavel Koten)3) Spektra (Jiří Borovička)

Astronomický Ústav AV ČR, Ondřejov

Page 2: Fyzika meteorů

Úvod a teorie

• základní terminologie (meteor, meteorit..)• geometrie střetu se Zemí (možné rychlosti, sklony k povrchu,

tvar trajektorie v Hillově sféře Země)• let atmosférou (sputtering, předehřátí, ablace, fragmentace..)• fyzikální teorie (základní rovnice brždění, ztráty hmoty a

záření)• parametry popisující průlet (ablační koeficient, světelná

účinnost, PE..)• klasifikace bolidu (typy I, II, ..)• temná dráha a pád meteoritu

Page 3: Fyzika meteorů

Terminologie

meteoroid

vstup do atmosféry

ablace(ztráta hmoty)

meteor

bolid (-4m)

temná dráha

meteorit

Page 4: Fyzika meteorů

Střet se Zemí• meteory jsou vyvolané tělísky většími než 0,01 mm (záleží na v)• 0m: 2 cm@15 km/s, 1 cm@30 km/s, 0,5 cm@60 km/s• meteoroidy pocházející ze sluneční soustavy mají omezené

rychlosti střetu: 11,2 km/s (jen zemská gravitace) – 72,8 km/s (42,5 parabolická rychl. v perihelu zemské dráhy a 30,3 oběžná). Směr/bod, ze kterého meteoroid přilétá je radiant

• meteoroid se v Hillově sféře Země pohybuje po hyperbolické dráze, část meteoru je aproximována přímkou

• úhly vstupu do atmosféry nejsou omezeny

Page 5: Fyzika meteorů

1972, Grand Teton. USA-Kanada, více než 1500 km dráha

Tečný průlet (Earth grazing)

Page 6: Fyzika meteorů

1992, Peekskill. USA, 700 km dráha, sklon 3,4°

Malý sklon

Page 7: Fyzika meteorů

1991, Benešov. 83 km dráha (98-16 km), sklon 8° k vertikále

Velký sklon (strmý let)

Page 8: Fyzika meteorů

Let atmosférou

• sputtering – rychlé meteory, srážky se vzduchem vyvolávají vyražení částic z povrchu meteoroidu, při termalizaci je emitováno záření. Ek vyvržených > 1000x vyšší než částice vzduchu, kaskáda kolizí vyvolá záření.

• předehřátí – srážkami s částicemi vzduchu se postupně meteoroid zahřívá (< 0,5 mm celé) na teplotu asi 2200 K.

• záření/ablace – zahřátý materiál začne sublimovat a zaplní okolí tělesa. Záření meteoru > 90% z emisních čar jednou excitovaných kovů a železa při teplotách 3-5 tis. K.

• fragmentace – makroskopická forma ablace. Odlamování kusů, drolení na zrna, rozpad celého tělesa.

Page 9: Fyzika meteorů

Let atmosférou• zjasnění - uvolnění hmoty nebo změna fyzikálních vlastností• wake - záření emitované těsně za meteoroidem, až několik km dlouhé s

trváním ̴0,1s. Plynný (v horní části letu) nebo částicový (úlomky, kapky)• stopy: krátko-trvající (zelená čára O 557,7nm): < 3s, 105 km; ̴̴ dlouho-trvající: minuty

až hodiny, v max. jasnosti meteoru, Mg I 517 nm a Na I 589 nm během prvních sekund, pak chemiluminescence FeO a Na, které jsou katalyzátory reakcí O a O3; prachové: odraz a rozptyl slunečního světla

• zvuky: elektrofonické (slyšitelné hned, relaxací geomagnetického pole zpět do rovnováhy jsou emitovány radiové vlny ELF/VLF o frekvenci 1-10kHz, které reagují s předměty na zemi) akustické (po několika minutách, rázová vlna nebo exploze)

Page 10: Fyzika meteorů

Let atmosférou

2013, Čeljabinsk – vývoj prachové stopy

Page 11: Fyzika meteorů

2013, Čeljabinsk – prachová stopa ze spoda a z boku

Page 12: Fyzika meteorů

Let atmosférou

2013, Čeljabinsk – vývoj prachové stopy

Page 13: Fyzika meteorů

Fyzikální teorie• pohyb, ablace a svícení nefragmentujícího tělesa v

atmosféře (pohyb po přímce, zanedbána gravitace) se dají popsat pomocí čtyř diferenciálních rovnic:

brždění

(zachování hybnosti)

ztráta hmoty

(zachování Ek)

svícení

(změna Ek)

výšky

(pro kulový povrch)

(Γ drag coef., Λ heat transfer c., A = Sm-⅔ρd

⅔ shape factor, S head cross section, ξ energy necessary for ablation of a unit mass, τ luminous efficiency, σ ablation c., K shape-density c.)

Page 14: Fyzika meteorů

• počáteční rychlost v∞

– délka či výška jako fce času rychlost a brždění– empirické vztahy nebo numerické řešení diferenciálních rovnic– numerické modely (gross-fragmentation, FM, erosion…)

Koeficienty a veličiny

Page 15: Fyzika meteorů

• počáteční rychlost v∞

• počáteční hmota m∞

– fotometrická (integrál rce svícení) a dynamická– Závislost na světelné účinnosti (fce v, m, typu meteoru)

ReVelle a Ceplecha, 2001

- PN, EN, umělé met.

Ceplecha a ReVelle, 2005

- vnitřní hodnoty τ fitováním dat pádu meteoritů Lost City

- závislost na v, m, ρ/ρM

Pecina a Ceplecha, 1983

- Innisfree a umělé met.

- závislost na v

Koeficienty a veličiny

Page 16: Fyzika meteorů

• počáteční rychlost v∞

• počáteční hmota m∞

• PE koeficient– rozdělení bolidů do 4 skupin podle empirického koncového kritéria (různé

schopnosti ablovat)– založeno na 156 PN bolidech s velkou fotometrickou kvalitou a v∞ < 40 km/s

Koeficienty a veličiny

(Ceplecha a McCrosky, 1976)

Page 17: Fyzika meteorů

• počáteční rychlost v∞

• počáteční hmota m∞

• PE koeficient

• ablační koeficient σ– popisuje schopnost meteoroidu ztrácet hmotu(fragmenty, kapky, prach)– definován rovnicemi brzdění a ztrátou hmoty

– zdánlivé (bez započtení fragmentace) a vnitřní hodnoty (podobný pro všechny PE typy 0.006 s ̴̴ 2/km2)

Koeficienty a veličiny

(ReVelle a Ceplecha, 2001)

a K konstantní

(Ceplecha a ReVelle, 2005)

Page 18: Fyzika meteorů

• počáteční rychlost v∞

• počáteční hmota m∞

• PE koeficient• ablační koeficient σ

• dynamický tlak p– dává odhad mechanické pevnosti meteoroidu

– Typické hodnoty dyn. Tlaků v bodech první fragmentace kamenných meteoroidů jsou 0.4 – 4 MPa

Koeficienty a veličiny

(Borovička a Spurný, 2008)

Page 19: Fyzika meteorů

• počáteční rychlost v∞

• počáteční hmota m∞

• PE koeficient• ablační koeficient σ• dynamický tlak p

• objemová hustota ρd

– z gross-fragmentačního modelu: Km∞-⅓ = ΓAρd

-⅔m∞-⅓ (Ceplecha et al., 1993)

– ze světelné křivky (Babadzhanov, 2002)

– z erozního modelu (Borovička et al., 2007)• hustota zrn a porozita jsou parametry modelu

Koeficienty a veličiny

(ReVelle a Ceplecha, 2001)

Page 20: Fyzika meteorů

• počáteční rychlost v∞

• počáteční hmota m∞

• PE koeficient• ablační koeficient σ• dynamický tlak p• objemová hustota ρd

• počáteční a koncová výška hB, hE

– přímo z pozorování– Fujiwara et al. 1998 pro Leonidy naměřili výšky kolem 150 km – sputtering. Nejvyšší

změřená hodnota je 199 km pro Leonidu z roku 1998– záleží na použitém detektoru a objektivu– koncové výšky bez omezení, častěji nad 40 km

Koeficienty a veličiny

Page 21: Fyzika meteorů

• počáteční rychlost v∞

• počáteční hmota m∞

• PE koeficient• ablační koeficient σ• dynamický tlak p• objemová hustota ρd

• počáteční a koncová výška hB, hE

• jasnost– fotometrie šířková přímo z filmů nebo určením gradační křivky na

skenovaných kopiích (měření zčernání)– světelná křivka bolidu: jasnost/intenzita jako fce času

• náhlá zjasnění - spojitost s fragmentací• milisekundové změny (spikes) (Spurný a Ceplecha, 2008)

• cyklické změny (flickering)

Koeficienty a veličiny

Page 22: Fyzika meteorů

• cyklické změny (flickering)– možná vysvětlení (Oleak, 1964): rotace nesférického meteoroidu; vibrace

meteoroidu; oddělování fragmentů; autofluktuační charakter evaporačních procesů

– často pozorované u Geminid (Beech a Brown, 2000; Beech et al, 2003)

– z počátečních frekvencí určeno stáří meteoroidů Geminid (Beech, 2002) na základě windmill efektu (Paddack, 1969)

Koeficienty a veličiny

Page 23: Fyzika meteorů

• flickering na světelných křivkách s velkým časovým rozlišením– Poprvé publikovali Spurný a Borovička (2001) pro bolid Vimperk

Koeficienty a veličiny

Page 24: Fyzika meteorů

• flickering na světelných křivkách s velkým časovým rozlišením– první pád meteoritu s flickeringem - Bunburra Rockhole (Spurný et al., 2012)

Koeficienty a veličiny

fragmentace meteoroidu už při dosažení dynamického tlaku 0.1 MPa, to odpovídá maximální možné rotaci dosažené těsně před rozpadem tělesa 4.7 Hz, ale pozorovaná frekvence je asi 8 Hz v tomto případě nejde o rotaci

Page 25: Fyzika meteorů

Temná dráha a pád meteoritu• pokud se těleso zabrzdí natolik ( 3 km/s), že již nedochází ̴̴

třením k jeho odpařování, pak přestane svítit a dále není pozorované – temná dráha – je popsána pohybovými rovnicemi pro neablující těleso

• špatná znalost větru a tvaru a hmotnosti tělesa• poč. podmínky z koncového bodu – směr, rychlost, zrychlení• rychle přechází do volného pádu, dopad 10-100 m/s ̴̴

Page 26: Fyzika meteorů

Temná dráha a pád meteoritu

Temná dráha určená pro meteority Bunburra Rockhole

Page 27: Fyzika meteorů

Temná dráha a pád meteoritu

• místo dopadu – důlek, prohlubenina, impaktní kráter• záleží na hmotnosti

Page 28: Fyzika meteorů

Fyzika meteorů

1) Úvod a teorie (Lukáš Shrbený)2) Pozorování a statistika (Pavel Koten)3) Spektra (Jiří Borovička)

Astronomický Ústav AV ČR, Ondřejov

Page 29: Fyzika meteorů

Literatura• Ceplecha a kol. (1998) Meteor Phenomena and Bodies. Space Science Reviews, v. 84, Issue 3/4, p. 327-471• Pecina a Ceplecha (1983) New aspects in single-body meteor physics. Astronomical Institutes of Czechoslovakia, Bulletin

(ISSN 0004-6248), vol. 34, p. 102-121.• ReVelle a Ceplecha (2001) Bolide physical theory with application to PN and EN fireballs. In: Proceedings of the

Meteoroids 2001 Conference, p. 507 - 512• Ceplecha a ReVelle (2005) Fragmentation model of meteoroid motion, mass loss, and radiation in the atmosphere.

Meteoritics & Planetary Science, Vol. 40, p.35• Ceplecha a McCrosky (1976) Fireball end heights - A diagnostic for the structure of meteoric material. Journal of

Geophysical Research, vol. 81, p. 6257-6275• Borovička a Spurný (2008) The Carancas meteorite impact - Encounter with a monolithic meteoroid. Astronomy and

Astrophysics, Volume 485, Issue 2, pp.L1-L4• Ceplecha a kol. (1993) Atmospheric fragmentation of meteoriods. Astronomy and Astrophysics, vol. 279, no. 2, p. 615-626• Babadzhanov (2002) Fragmentation and densities of meteoroids. Astronomy and Astrophysics, vol. 384, p.317-321• Borovička a kol. (2007) Atmospheric deceleration and light curves of Draconid meteors and implications for the structure of

cometary dust. Astronomy and Astrophysics, Volume 473, Issue 2, pp.661-672 • Spurný a Ceplecha (2008) Is electric charge separation the main process for kinetic energy transformation into the meteor

phenomenon? Astronomy and Astrophysics, Volume 489, Issue 1, pp.449-454 • Oleak (1964) Pulsationen in der Lichtkurve von Meteoren. Astronomische Nachrichten, volume 288, p.7• Beech a Brown (2000) Fireball flickering: the case for indirect measurement of meteoroid rotation rates. Planetary and

Space Science, Volume 48, Issue 10, p. 925-932• Beech a kol. (2003) Analysis of a "flickering" Geminid fireball. Meteoritics &Planetary Science, vol. 38, no. 7, p.1045-1051• Beech (2002) The age of the Geminids: a constraint from the spin-up time-scale. Monthly Notice of the Royal Astronomical

Society, Volume 336, Issue 2, pp. 559-563• Paddack (1969) Rotational burning of scmall celestial bodies: Effects of radiation pressure. Journal of Geophysical

Research, vol. 74, issue 17, pp. 4379-4381 • Spurný a Borovička (2001) EN310800 Vimperk fireball: probable mereorite fall of an Aten type meteoroid. In: Proceedings

of the Meteoroids 2001 Conference, p. 519 - 524• Spurný a kol. (2012) The Bunburra Rockhole meteorite fall in SW Australia: fireball trajectory, luminosity, dynamics, orbit,

and impact position from photographic and photoelectric records. Meteoritics & Planetary Science, Volume 47, Issue 2, pp. 163-185