krajánek 12/2015 (es)
DESCRIPTION
ÂTRANSCRIPT
Redakce časopisu Krajánek: Anna Karamantzani, Hana Katzourakiová, Ivana Kaçmaz, Jana Schulzová, Jitka Lores Zákoucká, Kateřina Zástěrová, Lenka Kanellia, Marie Švédová, Mirka Čechovská, Radka Çelik, Soňa Klimešová, Zuzana Doğan
Titulní strana: Magdaléna Sevinç Kresby dětí na titulní straně: Dora Sevinçli, Vašík Kaçmaz, Stefi Angelopoulou Omalovánka: Monika Tutucu Grafická úprava: Ivana Kaçmaz, Radka Çelik, Soňa Klimešová Jazyková korekce: Alena Palmer, Barbora Aydın, Jiřina Klírová, Kristýna Vávrová, Lucie Yakut Odpovědná redaktorka: Barbora Aydın
Kontakt: [email protected] [email protected]
[email protected] www.facebook.com/casopiskrajanek
© Čeští krajané v Istanbulu
OBS
AH •
ÚVO
DN
ÍK /
2 Milí krajánci,
tak už je to tady: Vánoce!!! Těšíte
se? My strašně moc! Je sice pravda,
že ještě než se začnou rozbalovat
dárky u vánočního stromečku, dají
nám přípravy pořádně zabrat. Tím
máme na mysli přípravu vánočního
cukroví, zdobení stromečku a samo-
zřejmě psaní dopisu Ježíškovi – bez
toho by přeci žádný dárek nebyl!
A když už budete psát, moc to s těmi
dárečky nepřehánějte. Nezapomeň-
te, že je spousta dalších dětí, které si
přejí dostat dárek k Vánocům jako
vy, a že by bylo hezké, aby se na
všechny děti dostalo.
Krajánkovo prosincové číslo vyjde,
jak už dobře víte, na začátku prosin-
ce, takže se jím budete moci zkrátit
čekání na Vánoce. A co jsme pro vás
připravili? Můžete si například pře-
číst, jak tráví lidé Vánoce v zemích,
kde vychází Krajánek, tj. v Turecku,
Španělsku, Itálii, Francii, Řecku a ve
Spojených arabských emirátech.
Taky vám něco povíme o nejslavněj-
ším českém lázeňském městu Karlo-
vy Vary. Anebo si můžete přečíst
pohádku Jana Nerudy Čert a Káča.
Přejeme vám krásné Vánoce,
Krajánkova redakce
OBSAH
Úvodník 2
Vánoce v zemích Krajánka 3
Výročí a významné dny 4
Čeští svatí a patroni 5
Pohádka 6–7
Zpívánky 8
Volnočasovky 9
Kam s dětmi v Madridu 10–11
Omalovánka 12
Křížovka 13
Krajánkova knihovna 14–15
Čtení na pokračování 16–17
Hrátky s češtinou 18–19
Český zeměpis 20
Putování za chutěmi 21
Krajánkovo tvoření 22–23
Česká škola Madrid 24
• Žije tu málo křesťanů a OSLAVY A VÝZDOBA NEPOHLTÍ CELOU ZEM jako jinde.
• Vánoční atmosféru pocítíme v Istanbulu či doma u ortodoxních křesťanů.
• Pro ARMÉNCE V ISTANBULU by Vánoce byly 6.1., ale oslavy se musely skrývat, a tak se rodin-ná tradice přesunula na 31.12.: zdobí se stromek, je velká HOSTINA (desítky předkrmů, krocan...) a Santa Claus naděluje; k ránu 1.1. se jí dršťková polévka a pak bohatá snídaně s vepřovým.
3/ VÁNO
CE V ZEMÍCH
KRAJÁNKA
Pojďte s námi na oslavu Vánoc do zemí, kde vychází Krajánek. Všude se v tento sváteční čas připomíná narození Ježíška, schází se širo- ká rodina, slavnostní stoly se prohýbají pod dobrotami, nadělují se dárky, chodí do kostela na mši a nechybí vánoční výzdoba.
• Dárky se dávají spíše o půlnoci 24.12. nebo ráno 25.12. • Zdobí se od 1.12., strojí se stromek a věší dekorace. • Slavnostní ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘE je důležitější než Boží hod, trvá hodiny a má mnoho chodů
(jednohubky, kachní paštika, telecí maso nebo žabí stehýnka, sýry...). • Moučníkem bývá čokoroláda (připomíná poleno) a čokoládové bonbóny s ukrytou moudrostí. • Na jihu musí mít dezert dokonce 13 různých variant!
• Slaví se hlavně 25.12., ráno se rozdávají dárky. • Stromek a jesličky se zdobí 8.12.; většina rodin
mívá obojí a oblíbená je i výzdoba venku. • Na jihu je silná tradice BETLÉMŮ, VÁNOČNÍ
TRHY jsou typičtější pro sever. • U slavnostního stolu se schází širší rodina: buď
na večeři 24. (bývá ryba), nebo spíše na božího-dový oběd; jídelníček se liší dle krajů.
• Typickými sladkostmi jsou: „panettone“ (nadýchaný sladký „chléb“ s rozinka-mi a kandovaným ovocem), „pandoro“
(vysoká bábovka), příp. „torrone“ (turecký med).
• Děti chodí na KOLEDU 24. a 31.12. a 5.1. • Slavnostní večeře je 24.12., o něco víc se slaví BOŽÍ HOD – na oběd se schází celé rozvětvené rodiny
a jí se sýry, maso, zelné závitky... • Tradičním cukrovím je: „melomakarona“ (krupicové bochánky s hřebíčkem, zalité medem a sypané oře-
chy), „kourabiedes“ (mandlové cukroví) a „diples“ (smažené plátky těsta s medem a ořechy). • Zdobí se od začátku měsíce uvnitř i venku; strojí se (většinou umělý) stromek. • Dříve se MÍSTO STROMKŮ ZDOBILY LODĚ; dnes to dodržují u moře a na ostrovech. • Dárky nosí na NOVÝ ROK AGIOS VASILIS. • Na Nový rok se pro štěstí rozbíjí granátové jablko – čím víc zrníček se rozlétne kolem, tím lépe,
a připravuje se koláč „Vasilopita“ se zapečenou mincí: na koho připadne, bude mít celý rok štěstí.
• V zemi převažuje islám, ale žijí tu lidé mnoha národů a zvyků a jezdí sem turisté, a tak se setkáme s VÁNOČNÍ TRADICÍ.
• Nákupní centra jsou vánočně vyzdobena, děti ve školách nacvičují besídky, lze koupit i živý stromek.
• Známá a uznávaná je ANGLICKÁ TRADICE ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘE, kdy se sejde nejbližší rodina a známí; dárky se rozdají 25.12. ráno a slaví se dál.
• Něco z tradic se přeneslo i do muslimských domácností.
• Nejvíce se slaví TŘI KRÁLOVÉ; 5.1. chodí tříkrá-lové průvody.
• Děti píší dopis TŘEM KRÁLŮM a ti 6.1. nadělují; někde se obdarovává i na Vánoce.
• Stromek ani betlém nemusí být. • Rodiny se sejdou ke štědrovečerní večeři
a k obědu na Boží hod; jídlo se liší dle krajů (prasátko, krůta).
• Nejznámější sladkostí je „turrón“ (tabulka z mandlí a medu).
• 22.12. se losuje VÁNOČNÍ LOTERIE. • Typické jsou ŽIVÉ BETLÉMY.
30. prosince 1969
zemř el
JIŘÍ TRNKA
Č eský vý tvařní k, ilustřa -toř, sochař , scena řista, loutka ř . Patř il k zakladatelu m ani-movane ho filmu, odtud take jeho zna ma př ezdí vka „c eský Walt Dis-neý“. V řoce 1941 ilustřoval Kařafia -tový Břouc ký a za řoven zac ala jeho dlouholeta spolupřa ce s Fřantis kem Hřubí nem (Ř í kejte si se mnou az po souboř Š palí c ek).
14. prosince 1957
zemř el
JOSEF LADA
Býl to př edevs í m malí ř a ilustřa toř. V jeho křesba ch s týpický c eřný mi obřýsý křa sne př iblí z il z ivot na c eske vesnici. Je autořem poha dek přo de ti O kocouřu Mikes ovi nebo O chýtře kmotř e lis ce. A de ti, kní z ka Josef Lada dĕtem bý uřčitĕ nemĕla chýbĕt ve vaší
knihovnic ce! Pta te se přoc ? Inu to se dozví te, az kní z ku popřve ote-vř ete.
11. prosince slaví me
SVĚTOVÝ DEN DĚTSTVÍ
V tento den, tedý 11. přosince řoku 1946, býla zaloz ena ořganizace UNIČEF – De tský fond Ořganizace spojený ch na řodu , kteřý poma ha zleps ovat z ivotní podmí nký milio -nu de tí po cele m sve te . UNIČEF
přacuje ve 193 ze-mí ch, kde zajis ťuje potř ebný m de tem jí dlo, oblec ení a le kař -ske os etř ení .
5. prosince slaví me
MEZINÁRODNÍ DEN DOBROVOLNÍKŮ
Od řoku 1986 si př ipo-mí na me, jak jsou přo na s dobřovolní -ci du lez ití . Přo dobřovolní ka není hlavní vý de lek z přa ce, ale řadost, z e mu z e jiný m pomoci, např í klad chuds í m a slabs í m lidem. Přa ce dob-řovolní ku je neusta la , ale na veř ej-nosti je ve ts inou vide t az př i ve ts í ch katastřofa ch, jako jsou např í klad po-vodne nebo zeme tř esení .
2. prosince 1926 se nařodil MILOŠ MACOUREK
Zna mý př edevs í m jako scena řista mnoha c eský ch komedií přo dospe le (např í klad Pane, vý jste vdova nebo Š est med-ve du s cibulkou). Malí diva ci budou zna t zase de tske seřia -lý jako Ařabela, Kř ec ek v noc ní kos ili nebo animovaný seři-a l o spoluz a cí ch z 3.B, Machovi, Š ebestove a kouzelne m slu-cha tku, výpřa ve ný skve lý m heřcem Petřem Na řoz ný m.
VÝRO
ČÍ A
VÝZ
NAM
NÉ
DN
Y /
4
5/ ČEŠTÍ SVATÍ A PATRON
I
s pekelníky se podivovali. Brzy se mi společenský život začal za- mlouvat a mezi ná-vštěvníky jsem si našel přá- tele, kteří mi po- mohli nad řekou postavit svatyni. Když žijete v lese delší dobu, získáte si důvěru zvířat, která v něm žijí. Jednou se tak procházím lesem a znenadání ke mně přiskočí vyděše-ný jelen. Povídá mi: „Zachraň mě, Prokope! Pánové si ze mě chtějí udě-lat jelení guláš!“ V tom na koni při-cválal pán ve zlatém plášti. Nebyl to nikdo jiný než kníže Bořivoj! Guláš jsem mu vymluvil a nabídnul mu džbánek s vodou. Když Bořivoj vodu ochutnal, úžasem vykřikl: „Jakápak
voda! Lahodné víno! Zá-zračný to muž, Prokop!“ Od té chvíle jsme byli s Bořivojem nerozluční přátelé. Pomohl mi ze svatyňky vystavět kláš-ter! A protože se tyčí
nad řekou Sázavou, nemohl dostat jiné jméno než Sázavský. Tak honem sbalit batohy a šup na výlet!
Jestlipak víte, děti, kde byste našly Sázavský klášter? A jak se tam vůbec vzal? Jestli stále pátráte a výsledek žádný, nedělejte si z toho těžkou hla-vu. Já, sv. Prokop, český kněz a pous-tevník, vám teď celý příběh o mně a Sázavském klášteře osvětlím. Jako poustevník jsem žil v jeskyni blíz-ko řeky Sázavy. Ale začátky nebyly vůbec jednoduché! Samotnou jeskyni jsem získal až po těžkém boji s čerty, kteří zde tenkrát pobývali. Když jsem získal střechu nad hlavou, objevil se další problém. Co si jen dám k sněd-ku? A tu mě napadlo, že si pořídím políčko, o které se budu starat. A tak se ze mě vedle kněze a poustevníka stal i oráč.
To, že jsem čerty vyhnal z jesky-ně, ještě neznamenalo, že by se už kolem neochomýtali vůbec. „Jestli mají tolik času na strašení, najdou si čas i na práci,“ řekl jsem si. Zapřáhl jsem je do pluhu a hu-rá na pole! Bylo jen otázkou času, kdy se mezi lidmi začnou šířit klepy o tom, že jes-kyně už není opuštěná. Lidé mě začali navštěvovat a oné spolupráci
Zdroje: deti.vira.cz, wikipedia.org, catholica.cz
Svatý Prokop
Čert a Káča
V jedné vesnici žila stará děvečka Ká-
ča. Měla chaloupku a trochu peněz,
ale ani ten nejchudší chasník by si ji
nevzal, byla zlá, lakomá, hubatá
a ještě ke všemu nehezká. Ve vesnici
byla každou neděli muzika, ale Káču
nikdo nevyzýval k tanci. Jednou šla
zase na zábavu a myslela si: „Tak sta-
rá jsem, a ještě jsem s hochem netan-
covala. Dnes bych tancovala
i s čertem.”
Přijde do hos-
pody, sedne ke
kamnům a dívá
se po sále. Do
dveří vejde pán
v mysliveckém
oděvu, sedne
nedaleko Káči
za stůl, dá si
nalít a Káče připíjí. Ta se chvíli upej-
pala, ale konečně se napila. Pak vy-
zval Káču k tanci a tančili až
do večera.
„Kéž bych mohla s vámi do smrti tan-
covat jako dnes,” pravila Káča, když
se měli rozcházet. Pán děvče pobídl,
ať se ho chytí kolem krku, ta ho popa-
dla, v tom okamžení se proměnil
v čerta a letěl s ní k peklu. U vrat se
zastavil a tloukl. Když se otevřela,
ostatní čerti chtěli mu ulehčit a Káču
z něho sundat, ale ta se ho držela jako
klíště, a tak se musel čert s Káčou na
krku k Luciferovi odebrat a vše vy-
světlit. Jak prý chodil po zemi, že za-
slechl Káčin nářek o tanečníka, a chtěl
Na motivy pohádky Boženy Němcové
ji zastrašit, že se s ní pustil do tance
a pak jí na chvíli peklo chtěl okázat. „Já
nevěděl,” dokončil, „že se nebude chtít
pustit.”
„Jsi hlupák a ponaučení moje si nepa-
matuješ,” vyjel na něj pán pekel.
„Dříve, než si s někým něco začneš,
máš jeho smýšlení znát; kdybys byl na
to vzpomněl, když tě Káča vyprováze-
la, nebyl bys ji bral s sebou. Nyní se mi
kliď z očí a zbav se jí.”
Pln mrzutosti štrachal se čert s Káčou
na zem, ale ta se ho pustit nechtěla.
Utrmácen a rozzloben přijde se svým
břemenem na louku, kde mladý ovčák
v kožichu zabalen ovce pásl. Čert byl
proměněn v obyčejného člověka, tak
ho ovčák nepoznal. „Kohopak to nese-
te, příteli?” ptá se důvěrně čerta.
„Ach, sotva dýchám. Považte jen, já šel
svou cestou, na nic ani nepomyslel,
skočí mi ta ženská na krk a nechce se
pustit. Chtěl jsem ji nést do vesnice
a tam ji nějak odbýt, ale už nemůžu.”
Ovčák mu nabídl na chvíli pomoc, nést
Káču.
Sotva to Káča uslyšela, pustila se čerta
a chytla se huňatého kožichu. Nyní
měl štíhlý ovčák nést Káču a velký ko-
POH
ÁDKA
/6
žich, který si vypůjčil. Přijde k rybníku,
a tu mu napadne, aby ji tam hodil.
Zkusil kožich vysvléknout a Káča na-
jednou leží v rybníce i s kožichem.
Čert nešel za ovčákem, seděl na mezi
a pásl ovce, dívaje se, brzo-li se ovčák
s Káčou navrátí. S mokrým kožichem
na rameni pospíchal ovčák k louce.
Když se spatřili, koukali jeden na dru-
hého. Čert, že jde ovčák bez Káči,
a ovčák, že tam pán sedí. Čert řekl ov-
čákovi: „Děkuju, žes mi pomohl,
a jednou se ti bohatě odměním, jako že
jsem čert.“
Nad zemí, kde ovčák žil, panoval boha-
tý a rozmařilý kníže. Zem spravovali
dva správcové, kteří nebyli o nic lepší
než sám pán. Všem se nedobře vedlo
a proklínal je celý lid. Jedenkrát povo-
lal kníže hvězdáře, aby jemu i dvěma
správcům planety četl. Hvězdář zkou-
mal v hvězdách a předpověděl, že pro
všechny si v určenou dobu čert přijde.
Tehdy se v knížeti poprvé hnulo svě-
domí. Hned se obrátil na správnou ces-
tu, žil tiše a pokojně, a zponenáhla se
pouštěl do spravování země, doufaje,
že se krutý osud nevyplní.
O těch věcech neměl však
chudý ovčák
zdání; den
za dnem
jen pásal
své stádo.
Jednoho dne stojí před ním čert: „Přišel
jsem, abych se ti odměnil. Až bude
čtvrt měsíce, mám odnést do pekla bý-
valé správce země, okrádali chudý lid
a knížeti zle radili. Až přijde ten den,
vejdi do prvního hradu a až já pána
pryč povedu, řekni mi: ‚Odejdi v tu
chvíli, sice bude zle!‘ Já tě poslechnu
a půjdu. Potom si dej dva pytle zlata
dát. Pak jdi ke druhému hradu a učiň
stejně. Až bude měsíc v úplňku, musím
odnést samého knížete, toho vysvobo-
dit nesmíš, jinak bys musel vlastní
svou kůži nastavit.”
Když bylo čtvrt měsíce, ovčák šel ke
hradu jednoho ze správců. Zástupy
lidu stály tu a dívaly se, až čert pána
ponese. Vrata se otevřou, a čert táhne
pána ven. Tu vystoupí ovčák, vezme
pána za ruku a volá: „Odejdi, sice bude
s tebou zle!“ Hned čert zmizí, a potěše-
ný pán líbá ruku ovčákovu a odměnit
ho chce dle jeho přání. Pak ovčák šel ke
druhému správci a zachoval se stejně.
Kníže se zatím o statečném ovčákovi
dověděl a poslal pro něj se žádostí
o pomoc před peklem. Ovčák po něm
žádal nápravu a spravedlivou vládu,
což kníže ze srdce upřímně slíbil.
Se strachem a hrůzou všichni pak oče-
kávali úplněk měsíce. Jak to zprvu kní-
žeti přáli, tak ho nyní litovali, neboť od
té chvíle, co se polepšil, nemohl si žád-
ný hodnějšího knížete přát. Než se kní-
že nadál, byl za dveřmi soudný den.
Kníže seděl a očekával ovčáka nebo
čerta. Včas dorazil čert a chtěl ho do
pekla odnést. Když šli přes nádvoří,
prodírá se houfem ovčák celý upachtě-
ný a volá na čerta, aby rychle utekl, že
se Káča po něm ptá. Jakmile uslyšel
čert o Káče, byl hned pryč a nechal
knížete na pokoji. Ovčák se mu v du-
chu vysmál, a byl rád, že lstí knížete
vysvobodil. Za to ho udělal kníže
svým rádcem a bratrem. A ovčák se
ukázal jako moudrý a spravedlivý
člověk.
7/ POH
ÁDKA
ZPÍV
ÁNKY
/8
Vánoce, Vánoce
ZPÍV
ÁNKY
/8
Text: Zdeněk Borovec Hudba: Jaromír Vomáčka
REFRÉN Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé, po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé. Proč si děda říci nedá, tluče o stůl v předsíni, a pak běda marně hledá kapra pod skříní. Naše teta peče léta na Vánoce vánočku, nereptáme, aspoň máme něco pro kočku, jé… REFRÉN Bez prskavek tvrdil Slávek na Štědrý den nelze být, a pak táta s minimaxem zavlažoval byt. Tyhle ryby neměly by maso míti samou kost, říká táta vždy, když chvátá na pohotovost, jé… REFRÉN Jednou v roce na Vánoce strejda housle popadne, jeho vinou se z nich linou tóny záhadné.
Strejdu vida děda přidá „Neseme vám noviny“, čímž prakticky zničí vždycky večer rodinný, jé… REFRÉN A když sní se, co je v míse, televizor pustíme, v jizbě dusné všechno usne k blaženosti své. Mně se taky klíží zraky, bylo toho trochu moc, máme na rok na klid nárok, zas až do Vánoc, jé… REFRÉN
ŘÍKANKY
PRO NEJMENŠÍ
KRAJÁNKY
Z knihy Krtek a jeho svět, napsal Jiří Žáček.
JAZYKOLAMY
HÁDANKY
9/ VOLN
OČASO
VKY
Stojí, stojí hrdina,
chlubně břicho vypíná.
Přijde-li však na něj slunce,
roztaje jak zmrzlina. KÁLUHĚNS
Stále kráká, nezná noty,
samé peří, žádné boty. ANÁRV
Naše lomenice je mezi lomenicemi ta nejlomenicovatější
lomenice.
Naše okenice je ze všech okenic ta nejokenicovatější.
ZIMA
Přišla zima, nasněžilo,
všude samé závěje.
Postavím si sněhuláka,
to mě pěkně zahřeje.
Zima není pro pěší.
Ti se na sníh netěší.
Mráz mnohem míň hryže,
když tě vezou lyže.
Lehká jako peříčko,
nemá ráda teplíčko.
Tančí něžně, snad i lehce,
roztát v kapku vody nechce.
Potká-li své sestřičky,
svět je bílý celičký. AKČOLV
Kdy můžeš nosit vodu
v košíku? ĚMIZ V
KAM
S D
ĚTM
I V M
ADRI
DU
/10
VÁNOCE, VÁNOCE PŘICHÁZEJÍ...
Konečně je to tu: Dlouho očekávané vánoční prázdniny jsou za dveřmi a my máme pro vás několik nápadů, jak prožít ty nejkouzelnější Vánoce přímo v Madridu.
Jedinečnou atmosféru nejlépe nasajete při procházce centrem města. Také můžete vyzkoušet jízdu Navibusem, vánočním autobusem, jehož trasa začíná i končí na náměstí Plaza de Colón, a to od 5. prosince do 6. ledna. Při jízdě Navibusem po hlavních třídách Madridu se podívejte nahoru a spatříte kouzlo tisíců světýlek. Zvolíte-li procházku, nezapomeňte si vyhradit dostatek času na prohlídku náměstí Plaza Mayor, kde se každoročně koná nejznámější madridský vánoční trh. K vidění a ke koupi je zde prakticky všechno, co je s Vánoci spojeno – figurky betlému, vánoční ozdoby i stromky. A když vás přepadne hlad či chuť, neváhejte a ochutnejte některé z tradičních vánočních sladkostí, např. turrón nebo horkou čokoládu. Mňam!
Jste-li zvídaví a chcete se znát víc o tomto svátečním období, připojte se na Plaza Mayor k prohlídce, při které se dozvíte vše o španělských vánočních tradicích, pečivu (roscón de Navidad) a cukrovinkách, historii betlémů a další zajímavosti z vánočního Madridu. Betlémy připomínající křesťanskou tradici Vánoc patří neodmyslitelně i k těm španělským. Také v Madridu jsou k vidění na mnoha místech.
11/ KAM S D
ĚTMI V M
ADRID
U
Velké jesličky jsou každým rokem v katedrále Almudeny u královského paláce. Velmi krásný betlém je také kousek od El Corte Inglés Goya, kde se mimo jiné každý podvečer a o víkendu pořádají akce pro děti a vánoční trh. Už dlouho se chystáte do planetária a nikdy na to není ta vhodná chvíle? Zkuste návštěvu planetária o Vánocích. Planetario nabízí 45 minutovou projekci s názvem El cielo de una noche de Navidad od 20. prosince do 5. ledna. Výbornou aktivitou pro celou rodinu, při které zažijete spoustu legrace, je bruslení na ledu. Již se stalo zvykem, že některá madridská náměstí a obchodní centra se o Vánocích promění v umělá kluziště. Vykoušet si bruslit tak můžete např. na kluzišti v Galería de Cristal del Palacio de Cibeles. Brusle nepotřebujete, ochotně vám je zapůjčí. Zajímá vás, jak se slaví Vánoce v jiných zemích a kulturách? Pro starší děti a rodiče je určený vánoční trh La Navideňa – Feria Internacional de las Culturas letos v kulturním centru Conde Duque 17.–22.prosince. A málem bychom zapomněli! Ať už u vás doma naděluje dárky kdokoliv, nenechte si ujít beze sporu největší atrakci: slavnostní průvod na poščest svátku Tří králů dne 5. ledna
centrem Madridu. Tříkrálové spřežení vyjíždí v 18.30 h z náměstí San Juan de la Cruz přes Paseo de la Castellana až na náměstí de Cibeles, kde předá své letošní poselství. Slyšte je pilně a neomylně...
Přejeme pohádkové Vánoce
OM
ALO
VÁN
KA /
12
13/ KŘÍŽOVKA
Vánoce už nám téměř klepou na dveře. Na co se nejvíce těšíte? Na stromeček, na cukroví, na kole-dy, ale nejvíc asi na dárky, že ano? A víte, jak se říká dni, kdy nám Ježíšek naděluje dárky? Odpověď na-jdete v tajence křížovky:
1. Koblížka snědla v pohádce chytrá…
2. Pátý den v týdnu se nazývá…
3. Mládě psa je…
4. Den má 24…
5. Malíř namaloval krásný…
6. Obilí se mele ve…
7. První měsíc v roce se nazývá…
8. Divadlo, kde se nemluví, ale zpívá, je…
9. Zazvonil zvonec a pohádky je...
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Spisovatelkou se chtěla stát už ve třetí třídě. Na přání rodi-čů však vystudovala pedagogickou fakultu a stala se z ní paní učitelka. Touha psát byla nakonec silnější, a tak je dnes známou a úspěšnou autorkou knih pro děti a pohádek na pokračování v časopise Sluníčko. Narodila se pár dní před Vánoci a maminka ji dala rodině jako dárek pod stro-meček. My vám letos už v předstihu nadělíme pod strome-ček rozhovor s ní.
Lenka Rožnovská
KRAJ
ÁNKO
VA K
NIH
OVN
A /
14
Narodila jste se pod stromeček. Máte ráda Vánoce? No jéje, ukažte mi toho škarohlída, který nemá rád Vánoce! Celé vánoční období je hezké, mé děti si čekání na Vánoce oslazují čokoládou z adventního kalendáře a já jim k tomu každou neděli zapaluji jednu z adventních svíček. Když se rozhoří i ta čtvrtá, je u nás dost světla, hlavní vánoční svátky mohou začít.
Jaký byl váš dosud nejlepší vánoční dárek? Byly tři. Můj první nejlepší dárek, na který si vzpomínám, byl malý dětský kočárek, který mi Ježíšek nadělil. Jelikož kočárek nebyl zabalený, byl rozpoznatelný hned při příchodu ke stromečku. Než nám rodiče dovolili dárečky rozebrat, museli jsme s bra-trem recitovat vánoční básničky a zpívat koledy. Jak já jsem tenkrát nechtěla zpívat a recitovat! Bylo to moc dlouhé a bylo toho moc. A já už si přece chtěla vzít ten krásný kočárek! Druhé dva dárky, které mi vyrazily dech, jsem dostala v pubertě, tedy v době, kdy se rodiče snaží svému dítku udělat radost, ale nakonec je jejich snaha marná. Dostala jsem diktafon a elektronický psací stroj. Dnes by tyto věci patřily do muzea elektroni-ky, ale tenkrát, panečku, to byl učiněný poklad.
Bez čeho si neumíte představit Vánoce? Každá dívka, když se vdá, a každý mladý muž, když se ožení, si do své nové rodiny sna-ží donést to, co bylo u nich doma tradicí. Naštěstí se mé tradice a tradice mého muže od sebe nějak výrazně nelišily. Máme stromeček, pod ním dárky, zní u nás koledy, štědrovečerní večeře se skládá z hrachové polévky, smaženého kapra a bramborové-ho salátu. Jednu novou tradici jsme si ale zavedli. Všichni se pravidelně vydáváme na výstavu betlémů. Máma s tátou se drží za ruce a děti se mračí, že už zase musí někam jít. Ale i když se mračí, tak si myslím, že si do života ponesou ten hezký pocit, že o Vá-nocích je rodina spolu.
Řada vašich knížek se točí kolem školy. Jaká školačka byla Lenka Rožnovská? Ano, to máte pravdu, svou původní profesí jsem paní učitelka, takže se to celkem na-bízí. A jaká jsem byla školačka? Tak trochu jsem byla podobná Kristýnce z mé knihy Školačka Kristýnka. Všechno mě zajímalo, u všeho jsem chtěla být a všude mě bylo plno.
15/ KRAJÁNKO
VA KNIH
OVN
A
Rozhovor připravila: Lenka Kanellia
Schovává se Lenka ve jménu Šuplenka? V tomto případě se mé jméno ve slovu Šuplenka schovává jen náhodou, spíše jsem vytvořila odvozeninu od slova šuplík. Jméno Lenka je ukryto v jiné mé knížce, a sice Kouzelný mlýnek. Hlavní hrdina je pomatený kouzelník Zuleto, který místo myšlenky má v hlavě myš a Lenku.
A hrála jste si ráda s panenkami, když jste byla malá? Ano, s panenkami jsem si ráda hrála. A tak trochu mi tato záliba zůstala i v dospělosti, panenky sbírám. Jsou to panenky, které představují hlav-ní hrdinky z literárních děl. Takže mám např. Emmu Bovaryovou, Annu Kareninu nebo Janu Eyrovou.
Kdybyste se na den proměnila ve skřítka Školkovníčka, co byste udělala? Všem učitelkám a učitelům, kteří se občas na děti mračí a říkají o nich, že jsou zlobivé, bych dala na nos klaunský nos, aby se naučili smát. Nej-lepší učitelé jsou takoví, kteří se dokážou zasmát sami sobě.
Chodila jste ráda spát? Myslím, že ne. Ale musela jsem, jinak tatínek zahromoval, to pak bylo lepší rychle se schovat pod peřinu.
V knížce Strašidelná škola pro vás strašidýlka tentokrát maloval Vhrsti. Které malované strašidýlko máte ze své knihy nejraději a proč? Je to bubáček Bubuš. Už když vznikal v mé hlavě, byl mým oblíbencem. Je to takový dobrotivý ňouma, kterému se všechno hatí a ani neví proč.
NEJOBLÍBENĚJŠÍ Barva: bílá a světle modrá Den v týdnu: neděle Filmová pohádka: Tři oříšky pro Popelku Dětská knížka: Mio, můj Mio Květina: sedmikráska Strom: buk Školní předmět: Český jazyk a literatura Zimní vůně: vůně vanilkových rohlíčků a padajících vloček
ČTEN
Í NA
POKR
AČO
VÁN
Í /1
6
Kiko se moc spát nechtělo, ale tatí-
nek ji poslal na kutě už v devět ho-
din. Sám šel za maminkou do poko-
je a tam si nalili krapet saké – to je
takový opojný japonský nápoj –
a špitali si a smáli se a určitě se taky
pusinkovali, pomyslela si Kiko. Byla
naštvaná, že musí být v posteli
a nemůže se taky smát a dát si tře-
ba i saké, když přijela maminka, ale
věděla, že by jí to nikdo nedovolil.
Tak si aspoň postěžovala Nurimu,
ale ten si jí taky nevšímal, protože si
povídal s novou kamarádkou, plyšo-
vou červenou veverkou Maruškou,
kterou dostala Kiko od maminky
a pojmenovala ji po paní učitelce
Michalské – Marie. „Ach jo,“
vzdychla si Kiko, ale pak si řekla, že
když si jí nikdo nevšímá, tak že se
zajde podívat za Františkou, třeba je
jí taky smutno a nudí se jako Kiko.
Když v noci vstala a vyklouzla z po-
koje, nikdo si toho nevšiml. Kráčela
potichu setmělým zámkem, kde
sochy vrhaly strašidelné stíny a všu-
de jako by bylo slyšet kroky a něja-
ká záhadná šuškání a šelest a mož-
ná i nějaké vzdechy. Kdyby byla
Kiko opravdu vzhůru, vůbec by se jí
to nelíbilo, protože co kdyby tady
rejdili i jiní, zlí duši, ne jen hodná
Františka. Vtom ji něco zatahalo za
rukáv, ozvalo se známé zašustění
tuhých zelených šatů a Františka jí
šeptala do ucha: „Kiko, to jsem
ráda, žes přišla. On ale dělá hrozné
věci…, před chvílí roztřískal jednu
drahou vázu…“ Kiko těch záhad ale
měla právě dost. „Tak hele, Františ-
ko, buď mi konečně řekneš, kdo je
to ON, nebo já du spát!“ a otočila
se a dělala, že odchází dlouhou
chodbou zpátky do postele.
„Řeknu, řeknu, ale tady ne…, tady
by nás mohl slyšet,“ šeptala zase
Františka Kiko do ucha.
„A když ne tady, tak kde?“ divila se
Kiko. „V Podzámce, v čínském al-
tánku, víš kde?“ navrhla Františka.
„V Podzámce? Teď? Vždyť je noc
a tma a zima a…“ Kiko nechtěla Nap
sala
: M
arké
ta P
iláto
vá,
nak
lad
ate
lstv
í Me
and
er
Část dvanáctá
17/ ČTENÍ N
A POKRAČO
VÁNÍ
Takhle vypadal zámek dřív, když jsem
byla malá já…, v dávných časech,“
vysvětlovala Františka. „Aha, tak je to
teda.“ Najednou bylo Kiko jasné, proč
se jí teď zdál zámek trochu jiný.
Všechno bylo jakoby přestavěné, na
stěnách visely jiné obrazy, sochy mě-
ly na sobě brnění a v lustrech byly
zastrkané svíčky místo elektrických
žárovek. Zámecké dveře se před nimi
se skřípotem sa-
my otevřely a obě
odvážně vykročily
do temné zahra-
dy. Františka na-
táhla ruku a při-
stálo jí na ní hej-
no světlušek. Vy-
padaly jako
opravdová bater-
ka se spoustou
křidýlek, ale svět-
la vydávala málo, a tak Kiko stejně na
cestu moc dobře neviděla. Zahrada
byla úplně jiná, než jak si ji Kiko pa-
matovala z první procházky s Evou.
Teď ji viděla takovou, jaká asi byla
kdysi dávno. Stromy byly nějaké
menší a keře divoce zarůstaly cestič-
ky, které se v nich ztrácely někam do
tmy. A tam, kde byla ve dne upro-
střed Podzámky obrovská louka, se
teď vinul jakýsi záhadný klikatý a růz-
ně stočený obrazec.
přiznat, že se bojí, ale bála se moc. Po-
tulovat se po zámku bylo něco dočista
jiného, než se v noci vytratit do staré,
temné zahrady, na kterou dnes nesvítil
ani měsíc, protože byl schovaný za
mrakem. „Ty se bojíš?“ zeptala se tro-
chu posměšně Františka. „Ne, to ne,“
zalhala Kiko. „Jenže to tady neznám
tak dobře jako ty, třeba někam spad-
nu, nemáme ani baterku!“ Kiko doufa-
la, že Františku od
jejího nápadu odradí.
„Ale já přece vidím
i v noci,“ řekla prostě
Františka. „Cože, fakt
jo? A jak to děláš?“
vyptávala se ohrome-
ně Kiko. „No jak, to asi
už my duši umíme,
víš,“ pokrčila Františka
rameny. „Tak co,
jdem, nebo ne?“ ze-
ptala se nakonec. Kiko bylo jasné, že jí
nezbývá nic jiného, než se s Františkou
vydat do noční Podzámky, jinak by mu-
sela přiznat, že je strašpytel, a to by
Kiko nikdy neudělala. Františka vzala
Kiko za ruku a vytratily se zadními
dveřmi v komnatě, kterou předtím Ki-
ko na zámku vůbec neviděla, do Pod-
zámky. „To je zvláštní, tuhle komnatu
nám nikdo na zámku neukázal,“ divila
se Kiko. „To asi jak jsi náměsíčná, mů-
žeš být se mnou ve světě duchů.
Pokračování příště
Učte se česká slovíčka hrou! Poproste maminku, tatínka, brášku nebo sestřičku, ať si s vámi zahrají. Kartičky si vytiskněte, podlepte papírem a poté rozstříhejte v místech, kde jsou symboly nůžek.
Jak se domino hraje?
1. Kartičky domina se zamíchají a položí obrázkem dolů. Každý hráč dostane čtyři kartičky. Zbytek kartiček se srovná na hromádku.
2. První hráč vyloží jednu kartičku na stůl, a pokud má další hráč slovo shodné s obrázkem na kartičce, může je přiložit. Shodný obrázek a slovo musí být vždy vedle sebe.
3. Nemá-li hráč vhodnou kartičku, musí si vzít jednu z hromádky. V případě, že je na ní shodné slovo k obrázku, může ji přiložit.
4. Hráči se v tazích střídají. 5. Vyhrává ten, kdo nejrychleji přiložil všech-
ny své kartičky.
Je jen na vás, zdali budete dodržovat tato pravidla, nebo si vytvoříte nová. Hru můžete hrát i sami se sebou.
HRÁ
TKY
S ČE
ŠTIN
OU
/18
řampouchý da řký
va noc ní střomec ek
Jez í s ek
kometa sne hula k
jeslic ký Panna Mařie
va noc ní ozdobý
cukřoví
19/ HRÁTKY S ČEŠTIN
OU
oslí k
va noc ka
řýbí pole vka
zvonec ek
kapř
adventní ve nec
smaz ena řýba
oř echove lodic ký
břambořový sala t
břusle
oř echý
tř i křa love
jmelí
sa n ký
ČESK
Ý ZE
MĚP
IS /
20
Jsou jedním z nejzná-
mějších a nejnavstě-
vovanějších lázeňských měst v České re-
publice. Leží na západě a zdejší prameny
mají blahodárný vliv na léčení střevních
chorob. Ve městě je celkem pět kolonád
s třinácti léčivými prameny, které se vyu-
žívají pro pitné kůry. Nejvydatnější a nej-
teplejší karlovarský pramen se jmenuje
Vřídlo. Je schopný vytrysknout za 1 minu-
tu z podzemí do výšky 12 m a vychrlit až
dva tisíce litrů termo-minerální vody
o teplotě 72 °C.
Při návštěvě
Karlových Varů
si určitě kupte
porcelánový
hrneček s ouš-
kem – tzv.
Karlovarský
pohárek
a vyzkoušejte některý z pramenů minerál-
ních vod.
Každý pramen má jinou teplotu i chuť,
a je proto velice zábavné je ochutnávat.
Dětem bude určitě chutnat lázeňská
oplatka, kterou tu
prodávají na kaž-
dém rohu. Je to
veliká tenká oplatka
naplněna různými
druhy náplní – a že jich tu mají na výběr!
Město je mimo jiné známé filmovým festi-
valem, který se zde koná každé léto. Do
Karlových Varů se sjíždí plno osobností
z filmového průmyslu, i plno fanoušků
kinematografie.
Když budete v Karlových Varech, určitě si
nenechte ujít malý výlet na vyhlídku Jelení
skok. Můžete jít po
lesních cestičkách
a kamenných scho-
dech přímo z cen-
tra Karlových Varů ,
nebo se můžete nechat vyvézt lanovou
dráhou, která jede od Grandhotelu Pupp.
Karlovy Vary
21/ PUTO
VÁNÍ ZA CH
UTĚM
I
POSTUP: Nachystáme si mouku, kterou přesejeme a smícháme s práškem do pečiva. Jinde vyšleháme roz-měklý tuk s cukrem a špetkou soli do hladka. Po jed-nom přidáváme žloutky. Šleháme, postupně přidáváme kůru z pomeranče, koření mahlepi, vanilku, mléko a koňak. V jiné míse vyšleháme z bílků tuhý sníh. Po-tom střídavě do směsi ze žloutků a ostatních přísad při-dáváme sníh a připravenou mouku. Nakonec lehce vmí-cháme mandle.
Kulatý plech nebo velkou dortovou formu si vymažeme máslem a vysypeme strouhankou, aby se nám těsto nepřilepilo. Nalijeme směs a nezapomeneme přidat čistou minci. Pečeme ve vyhřáté troubě na 180 stupňů přibližně 1 hodinu. Po upečení necháme chvíli stát, a potom Vasilopitu vyjmeme z formy. Po úplném vychladnutí ji pocukrujeme a můžeme dát na slavnostní stůl. Tip na ozdobení Vasilopity: Vystřihněte z papíru šablonu s číslem nadcházejícího roku, letos tedy 2016, přiložte na upečenou Vasilopitu a pak teprve pocukrujte.
POTŘEBUJEME: 250 gramů tuku na pečení (margarín), 2 hrnky cukru,
6 vajec, 1 hrnek mléka, ½ kila mouky, 100 ml koňaku, nastrouhanou kůru
z jednoho pomeranče, vanilku, 2 lžičky koření mahlepi (pokud nemáte tohle
koření, zkuste použít třeba skořici nebo hřebíček), špetku soli, 1 prášek
do pečiva, 1 hrnek nadrobno nakrájených pražených mandlí
ŘECKÁ VASILOPITA
Máme tu advent, blíží se Vánoce a také konec
roku 2015. V Řecku existuje moc pěkný novo-
roční zvyk, a to je krájení tzv. Vasilopity. To je tra-
diční koláč, ve kterém je zapečená mince. Po slavnostní večeři
a novoročním přípitku se Vasilopita rozkrájí a rozdělí mezi přítomné
členy rodiny a přátele, jeden kousek připadne i na hostitelskou domác-
nost a pro Pána Boha. Na koho vyjde kus s mincí, ten bude mít po celý
rok štěstí a peníze. Toto jídlo si můžete připravit i vy, děti, samozřejmě za
pomoci maminek. Existuje spousta receptů, které se liší kraj od kraje,
domácnost od domácnosti. My jsme pro vás vybrali jeden velmi chutný
a jednoduchý.
ΧΡΟΝΙΑ ΠΟΛΛΑ ΚΑΙ ΚΑΛΗ ΠΡΩΤΟΧΡΟΝΙΑ!!!
VŠE NEJLEPŠÍ A KRÁSNÝ NOVÝ ROK!!!
Vánoční věnec patří mezi oblíbené vánoční ozdoby. Pěkně vypadá na stole,
pověšený na dveřích nebo v okně. Dají se vyrobit z mnoha různých materiálů,
od tradičních smrkových větví, až po bláznivé kreace z želé bonbónů nebo
kelímků od kávy. My si tentokrát společně vyrobíme malý vánoční věnec
z natrhaných kousků papíru, který se dá použít například jako ozdoba na
vánoční stromeček. Zvládnou to i ti nejmenší!
KRAJ
ÁNKO
VO T
VOŘE
NÍ
/22
BUDEME POTŘEBOVAT tvrdý papír nebo karton
zelený a červený papír
kancelářskou děrovačku
lepidlo
tenkou červenou stužku
průhlednou lepicí pásku
Z tvrdého papíru nebo kartonu
vystřihneme kruh. Velikost si vy-
bereme podle nálady a podle to-
ho, jak velký chceme náš výtvor
mít.
Přeložíme na polovinu
a vystřihneme vnitřek kruhu.
Tak snadno získáme základ
pro věneček.
23/ KRAJÁNKO
VO TVO
ŘENÍ
Zelený papír natrháme na ma-
lé kousky. Ty potom nalepujeme
postupně na bílý kruhový pod-
klad, dokud jej celý nepokryjeme.
Jakmile máme celý podklad
zaplněný zelenými útržky, je na-
čase přidat červené kuličky na
ozdobu. Děrovačkou proděruje-
me červený papír a získaná malá
kolečka nalepíme na věneček.
Z červené stužky uvážeme ma-
lou mašličku a také ji přilepíme
na věneček.
Potom ustřihneme další kou-
sek červené stužky. Tento kousek
pomocí lepicí pásky připevníme
na zadní stranu věnečku, aby-
chom jej měli za co pověsit.
Hotovo! A teď už zbývá jen
počkat, až se bude zdobit stro-
meček, abychom mohli přidat
také naši krásnou vánoční ozdo-
bu. Veselé Vánoce!
Prosincová Česká škola Madrid
Konec roku bývá v naší škole hodně nabitý. Ptáte se proč? Hned se to dozvíte.
Po návštěvě Mikuláše na konci listopadu (28. 11. 2015) nás čekají ještě dvě krásné akce, velmi úzce spojené
s Vánoci, a to Česko zpívá koledy a Vánoční dílna. Naše škola spolupracuje již 3. rokem na projektu české-ho Deníku Česko zpívá koledy, kdy se v jeden stanove-ný den, bývá jím středa před Vánoci, scházejí Češi na
různých místech v České republice, ale i ve světě, aby si společně zazpívali české kole-dy. Letos jsme se však rozhodli pro změnu. V naší
škole budeme zpívat v sobotu 12. prosince 2015 od 13:00 hodin. Organizátory jsme požádali o výjimku, neboť chceme, aby se této krásné české tradice zú-častnilo co nejvíce rodičů a dětí, kteří obvykle bě-
hem týdne mají spoustu jiných aktivit.
A hned po „zpívání”, tj. v neděli 13. prosince 2015, se sejdeme na Vánoční dílně
(into, C/ Galileo, 54 - Bajo A, 28015 Madrid). Za zvuku vánočních koled si upleteme adventní věnce, připraví-
me vánoční ozdoby a vánoční přáníčka.
Přejeme vám krásné a pohodové Vánoce a těšíme se na shledání v roce 2016!
Více informací najdete na http://ceskaskolamadrid.es/ nebo na našem facebooku.
Autor: David Moya
Autor: Dĕti ČŠM