Redakce asopisu Krajnek: Anna Karamantzani, Hana Katzourakiov, Ivana Kamaz, Jana Schulzov, Jitka Lores Zkouck, Kateina Zstrov, Lenka Kanellia, Marie vdov, Mirka echovsk, Radka elik, Soa Alfieri, Soa Klimeov, Zuzana Doan

Tituln strana: Magdalna Sevin Kresby dt na tituln stran: Dora Sevinli, Vak Kamaz, Stefi Angelopoulou

Omalovnka: Monika Tutucu Grafick prava: Ivana Kamaz, Radka elik, Soa Alfieri Jazykov korekce: Alena

Palmer, Barbora Aydn, Jiina Klrov, Kristna Vvrov, Lucie Yakut Odp. redaktorka: Barbora Aydn

Kontakt: krajanek@krajaneistanbul.cz krajanek.milano@seznam.cz czassoc-milano.jimdo.com

www.facebook.com/casopiskrajanek

et krajan v Istanbulu

OBS

AH

VO

DN

K /

2 Vzpomnte si, dti, jak to bylo, kdy vm byl 1 rok? Urit vm rodie uka-

zovali fotografie, kde jste s vam pl-

n prvnm narozeninovm dortem

a na nm ho prv jedna svka.

A zrovna takov dort te chystme

u ns v redakci! Ano! Je to toti pes-

n jeden rok, co Krajnek zaal vy-

chzet i pro vs: esko-italsk dti!

Za ten rok zskal spoustu novch

a vrnch kamard a dozvdl se

o vs zajmav vci. A ns v redakci

pi psan lnk obohatil o uiten

zkuenosti a zitky.

A co vy, dti? Jak byl pro vs tento

rok s Krajnkem? Lbil se vm? Naui-

ly jste se nco novho? Rozesmli

jsme vs? Nco pknho, vyroben-

ho podle Krajnka te zdob v po-

kojek? Udlaly jste si vlet do nja-

kho msta podle jeho tipu?

Namalujte mu njak pnko a pi-

pite do nj, jak se vm lb a v em

by se jet mohl zlepit, co byste se

rdy dozvdly, o em byste rdy

etly.

Polete mu jej na adresu

krajanek.milano@seznam.cz.

Budeme se tit!

OBSAH

vodnk 2

Vnoce v zemch Krajnka 3

Vro a vznamn dny 4

et svat a patroni 5

Pohdka 67

Zpvnky 8

Volnoasovky 9

Kam s dtmi v Itlii 1011

Omalovnka 12

Kovka 13

Krajnkova knihovna 1415

ten na pokraovn 1617

Hrtky s etinou 1819

esk zempis 20

Putovn za chutmi 21

Krajnkovo tvoen 2223

esk kola Miln 24

ije tu mlo kesan a OSLAVY A VZDOBA NEPOHLT CELOU ZEM jako jinde.

Vnon atmosfru poctme v Istanbulu i doma u ortodoxnch kesan.

Pro ARMNCE V ISTANBULU by Vnoce byly 6.1., ale oslavy se musely skrvat, a tak se rodin-n tradice pesunula na 31.12.: zdob se stromek, je velk HOSTINA (destky pedkrm, krocan...) a Santa Claus nadluje; k rnu 1.1. se j drkov polvka a pak bohat sndan s vepovm.

3/ VNO

CE V ZEMCH

KRAJNKA

Pojte s nmi na oslavu Vnoc do zem, kde vychz Krajnek. Vude se v tento svten as pipomn narozen Jeka, schz se iro- k rodina, slavnostn stoly se prohbaj pod dobrotami, nadluj se drky, chod do kostela na mi a nechyb vnon vzdoba.

Drky se dvaj spe o plnoci 24.12. nebo rno 25.12. Zdob se od 1.12., stroj se stromek a v dekorace. Slavnostn TDROVEERN VEEE je dleitj ne Bo hod, trv hodiny a m mnoho chod

(jednohubky, kachn patika, telec maso nebo ab stehnka, sry...). Mounkem bv okorolda (pipomn poleno) a okoldov bonbny s ukrytou moudrost. Na jihu mus mt dezert dokonce 13 rznch variant!

Slav se hlavn 25.12., rno se rozdvaj drky. Stromek a jesliky se zdob 8.12.; vtina rodin

mv oboj a oblben je i vzdoba venku. Na jihu je siln tradice BETLM, VNON

TRHY jsou typitj pro sever. U slavnostnho stolu se schz ir rodina: bu

na veei 24. (bv ryba), nebo spe na boho-dov obd; jdelnek se li dle kraj.

Typickmi sladkostmi jsou: panettone (nadchan sladk chlb s rozinka-mi a kandovanm ovocem), pandoro

(vysok bbovka), pp. torrone (tureck med).

Dti chod na KOLEDU 24. a 31.12. a 5.1. Slavnostn veee je 24.12., o nco vc se slav BO HOD na obd se schz cel rozvtven rodiny

a j se sry, maso, zeln zvitky... Tradinm cukrovm je: melomakarona (krupicov bochnky s hebkem, zalit medem a sypan oe-

chy), kourabiedes (mandlov cukrov) a diples (smaen pltky tsta s medem a oechy). Zdob se od zatku msce uvnit i venku; stroj se (vtinou uml) stromek. Dve se MSTO STROMK ZDOBILY LOD; dnes to dodruj u moe a na ostrovech. Drky nos na NOV ROK AGIOS VASILIS. Na Nov rok se pro tst rozbj grantov jablko m vc zrnek se rozltne kolem, tm lpe,

a pipravuje se kol Vasilopita se zapeenou minc: na koho pipadne, bude mt cel rok tst.

V zemi pevauje islm, ale ij tu lid mnoha nrod a zvyk a jezd sem turist, a tak se setkme s VNON TRADIC.

Nkupn centra jsou vnon vyzdobena, dti ve kolch nacviuj besdky, lze koupit i iv stromek.

Znm a uznvan je ANGLICK TRADICE TDROVEERN VEEE, kdy se sejde nejbli rodina a znm; drky se rozdaj 25.12. rno a slav se dl.

Nco z tradic se peneslo i do muslimskch domcnost.

Nejvce se slav TI KRLOV; 5.1. chod tkr-lov prvody.

Dti p dopis TEM KRLM a ti 6.1. nadluj; nkde se obdarovv i na Vnoce.

Stromek ani betlm nemus bt. Rodiny se sejdou ke tdroveern veei

a k obdu na Bo hod; jdlo se li dle kraj (prastko, krta).

Nejznmj sladkost je turrn (tabulka z mandl a medu).

22.12. se losuje VNON LOTERIE. Typick jsou IV BETLMY.

30. prosince 1969

zem el

JI TRNKA

esk v tvan k, ilusta -to, socha , scena ista, loutka . Pat il k zakladatelu m ani-movane ho filmu, odtud take jeho zna ma p ezd vka c esk Walt Dis-ne. V oce 1941 ilustoval Kaafia -tov Bouc k a za oven zac ala jeho dlouholeta spolupa ce s Fantis kem Hub nem ( kejte si se mnou az po soubo pal c ek).

14. prosince 1957

zem el

JOSEF LADA

Bl to p edevs m mal a ilusta to. V jeho kesba ch s tpick c en mi obs ka sne p ibl z il z ivot na c eske vesnici. Je autoem poha dek po de ti O kocouu Mikes ovi nebo O chte kmot e lis ce. A de ti, kn z ka Josef Lada dtem b uit nemla chbt ve va

knihovnic ce! Pta te se poc ? Inu to se dozv te, az kn z ku popve ote-v ete.

11. prosince slav me SVTOV DEN DTSTV

V tento den, ted 11. posince oku 1946, bla zaloz ena oganizace UNIEF De tsk fond Oganizace spojen ch na odu , kte poma ha zleps ovat z ivotn podm nk milio -nu de t po cele m sve te . UNIEF

pacuje ve 193 ze-m ch, kde zajis uje pot ebn m de tem j dlo, oblec en a le ka -ske os et en .

5. prosince slav me MEZINRODN DEN DOBROVOLNK

Od oku 1986 si p ipo-m na me, jak jsou po na s dobovoln -ci du lez it . Po dobovoln ka nen hlavn v de lek z pa ce, ale adost, z e mu z e jin m pomoci, nap klad chuds m a slabs m lidem. Pa ce dob-ovoln ku je neusta la , ale na ve ej-nosti je ve ts inou vide t az p i ve ts ch katastofa ch, jako jsou nap klad po-vodne nebo zeme t esen .

2. prosince 1926 se naodil MILO MACOUREK

Zna m p edevs m jako scena ista mnoha c esk ch komedi po dospe le (nap klad Pane, v jste vdova nebo est med-ve du s cibulkou). Mal diva ci budou zna t zase de tske seia -l jako Aabela, K ec ek v noc n kos ili nebo animovan sei-a l o spoluz a c ch z 3.B, Machovi, ebestove a kouzelne m slu-cha tku, vpa ve n skve l m hecem Petem Na oz n m.

VRO

A

VZ

NAM

N

DN

Y /

4

5/ ET SVAT A PATRON

I

s pekelnky se podivovali. Brzy se mi spoleensk ivot zaal za- mlouvat a mezi n-vtvnky jsem si nael p- tele, kte mi po- mohli nad ekou postavit svatyni. Kdy ijete v lese del dobu, zskte si dvru zvat, kter v nm ij. Jednou se tak prochzm lesem a znenadn ke mn pisko vyde-n jelen. Povd mi: Zachra m, Prokope! Pnov si ze m chtj ud-lat jelen gul! V tom na koni pi-cvlal pn ve zlatm plti. Nebyl to nikdo jin ne kne Boivoj! Gul jsem mu vymluvil a nabdnul mu dbnek s vodou. Kdy Boivoj vodu ochutnal, asem vykikl: Jakpak

voda! Lahodn vno! Z-zran to mu, Prokop! Od t chvle jsme byli s Boivojem nerozlun ptel. Pomohl mi ze svatyky vystavt kl-ter! A protoe se ty

nad ekou Szavou, nemohl dostat jin jmno ne Szavsk. Tak honem sbalit batohy a up na vlet!

Jestlipak vte, dti, kde byste naly Szavsk klter? A jak se tam vbec vzal? Jestli stle ptrte a vsledek dn, nedlejte si z toho tkou hla-vu. J, sv. Prokop, esk knz a pous-tevnk, vm te cel pbh o mn a Szavskm kltee osvtlm. Jako poustevnk jsem il v jeskyni blz-ko eky Szavy. Ale zatky nebyly vbec jednoduch! Samotnou jeskyni jsem zskal a po tkm boji s erty, kte zde tenkrt pobvali. Kdy jsem zskal stechu nad hlavou, objevil se dal problm. Co si jen dm k snd-ku? A tu m napadlo, e si podm polko, o kter se budu starat. A tak se ze m vedle knze a poustevnka stal i or.

To, e jsem erty vyhnal z jesky-n, jet neznamenalo, e by se u kolem neochomtali vbec. Jestli maj tolik asu na straen, najdou si as i na prci, ekl jsem si. Zaphl jsem je do pluhu a hu-r na pole! Bylo jen otzkou asu, kdy se mezi lidmi zanou it klepy o tom, e jes-kyn u nen oputn. Lid m zaali navtvovat a on spoluprci

Zdroje: deti.vira.cz, wikipedia.org, catholica.cz

Svat Prokop

ert a Ka

V jedn vesnici ila star dveka K-

a. Mla chaloupku a trochu penz,

ale ani ten nejchud chasnk by si ji

nevzal, byla zl, lakom, hubat

a jet ke vemu nehezk. Ve vesnici

byla kadou nedli muzika, ale Ku

nikdo nevyzval k tanci. Jednou la

zase na zbavu a myslela si: Tak sta-

r jsem, a jet jsem s hochem netan-

covala. Dnes bych tancovala

i s ertem.

Pijde do hos-

pody, sedne ke

kamnm a dv

se po sle. Do

dve vejde pn

v mysliveckm

odvu, sedne

nedaleko Ki

za stl, d si

nalt a Ke pipj. Ta se chvli upej-

pala, ale konen se napila. Pak vy-

zval Ku k tanci a tanili a

do veera.

K bych mohla s vmi do smrti tan-

covat jako dnes, pravila Ka, kdy

se mli rozchzet. Pn dve pobdl,

a se ho chyt kolem krku, ta ho popa-

dla, v tom okamen se promnil

v erta a letl s n k peklu. U vrat se

zastavil a tloukl. Kdy se otevela,

ostatn erti chtli mu ulehit a Ku

z nho sundat, ale ta se ho drela jako

klt, a tak se musel ert s Kou na

krku k Luciferovi odebrat a ve vy-

svtlit. Jak pr chodil po zemi, e za-

slechl Kin nek o tanenka, a chtl

Na motivy pohdky Boeny Nmcov

ji zastrait, e se s n pustil do tance

a pak j na chvli peklo chtl okzat. J

nevdl, dokonil, e se nebude chtt

pustit.

Jsi hlupk a ponauen moje si nepa-

matuje, vyjel na nj pn pekel.

Dve, ne si s nkm nco zane,

m jeho smlen znt; kdybys byl na

to vzpomnl, kdy t Ka vyprovze-

la, nebyl bys ji bral s sebou. Nyn se mi

kli z o a zbav se j.

Pln mrzutosti trachal se ert s Kou

na zem, ale ta se ho pustit nechtla.

Utrmcen a rozzloben pijde se svm

bemenem na louku, kde mlad ovk

v koichu zabalen ovce psl. ert byl

promnn v obyejnho lovka, tak

ho ovk nepoznal. Kohopak to nese-

te, pteli? pt se dvrn erta.

Ach, sotva dchm. Povate jen, j el

svou cestou, na nic ani nepomyslel,

sko mi ta ensk na krk a nechce se

pustit. Chtl jsem ji nst do vesnice

a tam ji njak odbt, ale u nemu.

Ovk mu nabdl na chvli pomoc, nst

Ku.

Sotva to Ka uslyela, pustila se erta

a chytla se huatho koichu. Nyn

ml thl ovk nst Ku a velk ko-

POH

DKA

/6

ich, kter si vypjil. Pijde k rybnku,

a tu mu napadne, aby ji tam hodil.

Zkusil koich vysvlknout a Ka na-

jednou le v rybnce i s koichem.

ert neel za ovkem, sedl na mezi

a psl ovce, dvaje se, brzo-li se ovk

s Kou navrt. S mokrm koichem

na rameni pospchal ovk k louce.

Kdy se spatili, koukali jeden na dru-

hho. ert, e jde ovk bez Ki,

a ovk, e tam pn sed. ert ekl ov-

kovi: Dkuju, es mi pomohl,

a jednou se ti bohat odmnm, jako e

jsem ert.

Nad zem, kde ovk il, panoval boha-

t a rozmail kne. Zem spravovali

dva sprvcov, kte nebyli o nic lep

ne sm pn. Vem se nedobe vedlo

a proklnal je cel lid. Jedenkrt povo-

lal kne hvzde, aby jemu i dvma

sprvcm planety etl. Hvzd zkou-

mal v hvzdch a pedpovdl, e pro

vechny si v urenou dobu ert pijde.

Tehdy se v kneti poprv hnulo sv-

dom. Hned se obrtil na sprvnou ces-

tu, il tie a pokojn, a zponenhla se

poutl do spravovn zem, doufaje,

e se krut osud nevypln.

O tch vcech neml vak

chud ovk

zdn; den

za dnem

jen psal

sv stdo.

Jednoho dne stoj ped nm ert: Piel

jsem, abych se ti odmnil. A bude

tvrt msce, mm odnst do pekla b-

val sprvce zem, okrdali chud lid

a kneti zle radili. A pijde ten den,

vejdi do prvnho hradu a a j pna

pry povedu, ekni mi: Odejdi v tu

chvli, sice bude zle! J t poslechnu

a pjdu. Potom si dej dva pytle zlata

dt. Pak jdi ke druhmu hradu a ui

stejn. A bude msc v plku, musm

odnst samho knete, toho vysvobo-

dit nesm, jinak bys musel vlastn

svou ki nastavit.

Kdy bylo tvrt msce, ovk el ke

hradu jednoho ze sprvc. Zstupy

lidu stly tu a dvaly se, a ert pna

ponese. Vrata se otevou, a ert thne

pna ven. Tu vystoup ovk, vezme

pna za ruku a vol: Odejdi, sice bude

s tebou zle! Hned ert zmiz, a pote-

n pn lb ruku ovkovu a odmnit

ho chce dle jeho pn. Pak ovk el ke

druhmu sprvci a zachoval se stejn.

Kne se zatm o statenm ovkovi

dovdl a poslal pro nj se dost

o pomoc ped peklem. Ovk po nm

dal npravu a spravedlivou vldu,

co kne ze srdce upmn slbil.

Se strachem a hrzou vichni pak oe-

kvali plnk msce. Jak to zprvu kn-

eti pli, tak ho nyn litovali, nebo od

t chvle, co se polepil, nemohl si d-

n hodnjho knete pt. Ne se kn-

e nadl, byl za dvemi soudn den.

Kne sedl a oekval ovka nebo

erta. Vas dorazil ert a chtl ho do

pekla odnst. Kdy li pes ndvo,

prodr se houfem ovk cel upacht-

n a vol na erta, aby rychle utekl, e

se Ka po nm pt. Jakmile uslyel

ert o Ke, byl hned pry a nechal

knete na pokoji. Ovk se mu v du-

chu vysml, a byl rd, e lst knete

vysvobodil. Za to ho udlal kne

svm rdcem a bratrem. A ovk se

ukzal jako moudr a spravedliv

lovk.

7/ POH

DKA

ZPV

NKY

/8

Vnoce, Vnoce ZP

VN

KY /

8

Text: Zdenk Borovec Hudba: Jaromr Vomka

REFRN Vnoce, Vnoce pichzej, zpvejme ptel, po roce Vnoce, Vnoce pichzej, astn a vesel. Pro si dda ci ned, tlue o stl v pedsni, a pak bda marn hled kapra pod skn. Nae teta pee lta na Vnoce vnoku, nereptme, aspo mme nco pro koku, j REFRN Bez prskavek tvrdil Slvek na tdr den nelze bt, a pak tta s minimaxem zavlaoval byt. Tyhle ryby nemly by maso mti samou kost, k tta vdy, kdy chvt na pohotovost, j REFRN Jednou v roce na Vnoce strejda housle popadne, jeho vinou se z nich linou tny zhadn.

Strejdu vida dda pid Neseme vm noviny, m prakticky zni vdycky veer rodinn, j REFRN A kdy sn se, co je v mse, televizor pustme, v jizb dusn vechno usne k blaenosti sv. Mn se taky kl zraky, bylo toho trochu moc, mme na rok na klid nrok, zas a do Vnoc, j REFRN

KANKY PRO NEJMEN

KRAJNKY

Z knihy Krtek a jeho svt, napsal Ji ek.

JAZYKOLAMY

HDANKY

9/ VOLN

OASO

VKY

Stoj, stoj hrdina,

chlubn bicho vypn.

Pijde-li vak na nj slunce,

roztaje jak zmrzlina. KLUHNS

Stle krk, nezn noty,

sam pe, dn boty. ANRV

Nae lomenice je mezi lomenicemi ta nejlomenicovatj

lomenice.

Nae okenice je ze vech okenic ta nejokenicovatj.

ZIMA

Pila zima, nasnilo,

vude sam zvje.

Postavm si snhulka,

to m pkn zaheje.

Zima nen pro p.

Ti se na snh net.

Mrz mnohem m hrye,

kdy t vezou lye.

Lehk jako peko,

nem rda teplko.

Tan nn, snad i lehce,

roztt v kapku vody nechce.

Potk-li sv sestiky,

svt je bl celik. AKOLV

Kdy me nosit vodu

v koku? MIZ V

KAM

S D

TM

I V IT

LII

/10

Itlie je velik, jinak se ije na severu v horch, jinak na ostrovech, jinak ve vnitrozem. I zpsob, jakm se lid v rznch krajch chystaj na Vnoce a jak je slav, se li. Pedvnon nladu na severu asi nejlpe vystihnou vnon trhy (mercatini di Natale). m vce na jih, tm silnj bude tradice betlm (presepe).

Trento V Trentino Alto Adige se konaj ty nejzn-mj vnon trhy Itlie. Od konce listopadu do 6. ledna si nenechte ujt 5 mst 5 hvzd. Bol-zano se chlub i alternativnm trhem, kde umlci mstn i z cel Itlie pedvd vtvory ze deva, skla a keramiky. Umlci se mete stt i vy, dti! Kad ter a tvrtek probhne na Piazza Walther malsk sout pro dti do 10 let. A si projdete pedvnon atrakce v Meranu, dopejte si jzdu na bobov drze LAlpin Bob kousek nad mstem. V Bressanone bude i spousta doprovodnch akc: svat Mikul na Piazza Duomo 5. 12., steden dlny pro dti nebo vkendov jzda v koe. Ve Vipitenu ve Vi dva-ncti zhldnte betlm s run vyrobenmi figurkami a v Brunicu se tte na vnon vlek, bruslen, peen chleba i jeslikov prvod.

Do Milna zajete na prosla-ven trh Oh bej! Oh bej! (5. a 8. 12.) nebo zkuste Fran-couzsk vnon trh (6. a 21. 12.). A dti, vy zaruen bu-dete vskat radost, strvte-li as ve Villaggio delle Mera-viglie v Giardini Pub-blici (29. 11. a 11. 1.), kde se dosytosti vydo-

vdte na kolotoch, bruslch a jinch atrakcch.

Miln

11/ KAM S D

TMI V ITLII

Boloa spojuje ob tradice. Vnon trhy svat Lucie (14. 11. a 27. 12.) pat k nejstarm v Evrop. Maj tu sladkosti, drky i posta-vy do betlm. Zkuste mezi nimi najt 2 typicky bolosk figury: as (Meraviglia) asnouc nad udlostmi narozen Jeka a Spe (Dormiglione), kter naopak vechno dn prosp!

Jesliky uvidte v kostelch i na vstavch. Doporuujeme Museo Davia Bargellini, kde budou komentovan prohldky k vstav o betlmech (8. a 26. 12.) a pro dti dlna Pop-up betlm (tamt 19. 12.).

Boloa

m

V pedvnonm m navtivte od 26. 11. do 10. 1. v Sala del Bramante ve via G. D'Annunzio na Piazza del Popolo vstavu betlm z celho svta 100 presepi.

Neapol Ta by se dala nazvat kolbkou betlm (akoli prvn jesliky vytvoil roku 1223 svat Frantiek z Assisi v Greccio). V Neapoli maj uliku betlm: via San Gregorio Armeno. Koupte tu obyejn i umleck figurky a ve ostatn pro domc betlm: kru, mech, cihliky, idliky, fontnky... na co si vzpomenete. A jeliko jsou neapolsk betlmy vlastn zmeneninou msta, obrazem ivota, ne-chyb taverna s plnmi stoly, eznictv, balkny s trsy rajat a dal detaily. Proto si pi obdivovn betlm mete zahrt hru: kdo najde sr, salm i cibuli.

A kdy vs u mini dobrot zane honit mlsn, dejte si strufoli, smaen kuliky slepovan medem a sypan barevnmi kulikami, nebo roccoco, tvrd vneky pipomnajc chut pernky.

OM

ALO

VN

KA /

12

13/ KOVKA

Vnoce u nm tm klepou na dvee. Na co se nejvce tte? Na stromeek, na cukrov, na kole-

dy, ale nejvc asi na drky, e ano? A vte, jak se k dni, kdy nm Jeek nadluje drky? Odpov na-

jdete v tajence kovky:

1. Koblka sndla v pohdce chytr

2. Pt den v tdnu se nazv

3. Mld psa je

4. Den m 24

5. Mal namaloval krsn

6. Obil se mele ve

7. Prvn msc v roce se nazv

8. Divadlo, kde se nemluv, ale zpv, je

9. Zazvonil zvonec a pohdky je...

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Spisovatelkou se chtla stt u ve tet td. Na pn rodi- vak vystudovala pedagogickou fakultu a stala se z n pan uitelka. Touha pst byla nakonec silnj, a tak je dnes znmou a spnou autorkou knih pro dti a pohdek na pokraovn v asopise Slunko. Narodila se pr dn ped Vnoci a maminka ji dala rodin jako drek pod stro-meek. My vm letos u v pedstihu nadlme pod strome-ek rozhovor s n.

Lenka Ronovsk

KRAJ

NKO

VA K

NIH

OVN

A /

14

Narodila jste se pod stromeek. Mte rda Vnoce? No jje, ukate mi toho karohlda, kter nem rd Vnoce! Cel vnon obdob je hezk, m dti si ekn na Vnoce oslazuj okoldou z adventnho kalende a j jim k tomu kadou nedli zapaluji jednu z adventnch svek. Kdy se rozho i ta tvrt, je u ns dost svtla, hlavn vnon svtky mohou zat.

Jak byl v dosud nejlep vnon drek? Byly ti. Mj prvn nejlep drek, na kter si vzpomnm, byl mal dtsk korek, kter mi Jeek nadlil. Jeliko korek nebyl zabalen, byl rozpoznateln hned pi pchodu ke stromeku. Ne nm rodie dovolili dreky rozebrat, museli jsme s bra-trem recitovat vnon bsniky a zpvat koledy. Jak j jsem tenkrt nechtla zpvat a recitovat! Bylo to moc dlouh a bylo toho moc. A j u si pece chtla vzt ten krsn korek! Druh dva drky, kter mi vyrazily dech, jsem dostala v pubert, tedy v dob, kdy se rodie sna svmu dtku udlat radost, ale nakonec je jejich snaha marn. Dostala jsem diktafon a elektronick psac stroj. Dnes by tyto vci patily do muzea elektroni-ky, ale tenkrt, paneku, to byl uinn poklad.

Bez eho si neumte pedstavit Vnoce? Kad dvka, kdy se vd, a kad mlad mu, kdy se oen, si do sv nov rodiny sna- donst to, co bylo u nich doma tradic. Natst se m tradice a tradice mho mue od sebe njak vrazn neliily. Mme stromeek, pod nm drky, zn u ns koledy, tdroveern veee se skld z hrachov polvky, smaenho kapra a bramborov-ho saltu. Jednu novou tradici jsme si ale zavedli. Vichni se pravideln vydvme na vstavu betlm. Mma s ttou se dr za ruce a dti se mra, e u zase mus nkam jt. Ale i kdy se mra, tak si myslm, e si do ivota ponesou ten hezk pocit, e o V-nocch je rodina spolu.

ada vaich knek se to kolem koly. Jak kolaka byla Lenka Ronovsk? Ano, to mte pravdu, svou pvodn profes jsem pan uitelka, take se to celkem na-bz. A jak jsem byla kolaka? Tak trochu jsem byla podobn Kristnce z m knihy kolaka Kristnka. Vechno m zajmalo, u veho jsem chtla bt a vude m bylo plno.

15/ KRAJNKO

VA KNIH

OVN

A

Rozhovor pipravila: Lenka Kanellia

Schovv se Lenka ve jmnu uplenka? V tomto ppad se m jmno ve slovu uplenka schovv jen nhodou, spe jsem vytvoila odvozeninu od slova uplk. Jmno Lenka je ukryto v jin m knce, a sice Kouzeln mlnek. Hlavn hrdina je pomaten kouzelnk Zuleto, kter msto mylenky m v hlav my a Lenku.

A hrla jste si rda s panenkami, kdy jste byla mal? Ano, s panenkami jsem si rda hrla. A tak trochu mi tato zliba zstala i v dosplosti, panenky sbrm. Jsou to panenky, kter pedstavuj hlav-n hrdinky z literrnch dl. Take mm nap. Emmu Bovaryovou, Annu Kareninu nebo Janu Eyrovou.

Kdybyste se na den promnila ve sktka kolkovnka, co byste udlala? Vem uitelkm a uitelm, kte se obas na dti mra a kaj o nich, e jsou zlobiv, bych dala na nos klaunsk nos, aby se nauili smt. Nej-lep uitel jsou takov, kte se dokou zasmt sami sob.

Chodila jste rda spt? Myslm, e ne. Ale musela jsem, jinak tatnek zahromoval, to pak bylo lep rychle se schovat pod peinu.

V knce Straideln kola pro vs straidlka tentokrt maloval Vhrsti. Kter malovan straidlko mte ze sv knihy nejradji a pro? Je to bubek Bubu. U kdy vznikal v m hlav, byl mm oblbencem. Je to takov dobrotiv ouma, ktermu se vechno hat a ani nev pro.

NEJOBLBENJ Barva: bl a svtle modr Den v tdnu: nedle Filmov pohdka: Ti oky pro Popelku Dtsk knka: Mio, mj Mio Kvtina: sedmikrska Strom: buk koln pedmt: esk jazyk a literatura Zimn vn: vn vanilkovch rohlk a padajcch vloek

TEN

NA

POKR

AO

VN

/1

6

Kiko se moc spt nechtlo, ale tat-

nek ji poslal na kut u v devt ho-

din. Sm el za maminkou do poko-

je a tam si nalili krapet sak to je

takov opojn japonsk npoj

a pitali si a smli se a urit se taky

pusinkovali, pomyslela si Kiko. Byla

natvan, e mus bt v posteli

a neme se taky smt a dt si te-

ba i sak, kdy pijela maminka, ale

vdla, e by j to nikdo nedovolil.

Tak si aspo postovala Nurimu,

ale ten si j taky nevmal, protoe si

povdal s novou kamardkou, plyo-

vou ervenou veverkou Marukou,

kterou dostala Kiko od maminky

a pojmenovala ji po pan uitelce

Michalsk Marie. Ach jo,

vzdychla si Kiko, ale pak si ekla, e

kdy si j nikdo nevm, tak e se

zajde podvat za Frantikou, teba je

j taky smutno a nud se jako Kiko.

Kdy v noci vstala a vyklouzla z po-

koje, nikdo si toho neviml. Krela

potichu setmlm zmkem, kde

sochy vrhaly straideln stny a vu-

de jako by bylo slyet kroky a nja-

k zhadn ukn a elest a mo-

n i njak vzdechy. Kdyby byla

Kiko opravdu vzhru, vbec by se j

to nelbilo, protoe co kdyby tady

rejdili i jin, zl dui, ne jen hodn

Frantika. Vtom ji nco zatahalo za

rukv, ozvalo se znm zaustn

tuhch zelench at a Frantika j

eptala do ucha: Kiko, to jsem

rda, es pila. On ale dl hrozn

vci, ped chvl roztskal jednu

drahou vzu Kiko tch zhad ale

mla prv dost. Tak hele, Franti-

ko, bu mi konen ekne, kdo je

to ON, nebo j du spt! a otoila

se a dlala, e odchz dlouhou

chodbou zptky do postele.

eknu, eknu, ale tady ne, tady

by ns mohl slyet, eptala zase

Frantika Kiko do ucha.

A kdy ne tady, tak kde? divila se

Kiko. V Podzmce, v nskm al-

tnku, v kde? navrhla Frantika.

V Podzmce? Te? Vdy je noc

a tma a zima a Kiko nechtla Nap

sala

: M

ark

ta P

ilto

v,

nak

lad

ate

lstv

Me

and

er

st dvanct

17/ TEN N

A POKRAO

VN

Takhle vypadal zmek dv, kdy jsem

byla mal j, v dvnch asech,

vysvtlovala Frantika. Aha, tak je to

teda. Najednou bylo Kiko jasn, pro

se j te zdl zmek trochu jin.

Vechno bylo jakoby pestavn, na

stnch visely jin obrazy, sochy m-

ly na sob brnn a v lustrech byly

zastrkan svky msto elektrickch

rovek. Zmeck dvee se ped nimi

se skpotem sa-

my otevely a ob

odvn vykroily

do temn zahra-

dy. Frantika na-

thla ruku a pi-

stlo j na n hej-

no svtluek. Vy-

padaly jako

opravdov bater-

ka se spoustou

kidlek, ale svt-

la vydvala mlo, a tak Kiko stejn na

cestu moc dobe nevidla. Zahrada

byla pln jin, ne jak si ji Kiko pa-

matovala z prvn prochzky s Evou.

Te ji vidla takovou, jak asi byla

kdysi dvno. Stromy byly njak

men a kee divoce zarstaly cesti-

ky, kter se v nich ztrcely nkam do

tmy. A tam, kde byla ve dne upro-

sted Podzmky obrovsk louka, se

te vinul jaksi zhadn klikat a rz-

n stoen obrazec.

piznat, e se boj, ale bla se moc. Po-

tulovat se po zmku bylo nco doista

jinho, ne se v noci vytratit do star,

temn zahrady, na kterou dnes nesvtil

ani msc, protoe byl schovan za

mrakem. Ty se boj? zeptala se tro-

chu posmn Frantika. Ne, to ne,

zalhala Kiko. Jene to tady neznm

tak dobe jako ty, teba nkam spad-

nu, nemme ani baterku! Kiko doufa-

la, e Frantiku od

jejho npadu odrad.

Ale j pece vidm

i v noci, ekla prost

Frantika. Coe, fakt

jo? A jak to dl?

vyptvala se ohrome-

n Kiko. No jak, to asi

u my dui umme,

v, pokrila Frantika

rameny. Tak co,

jdem, nebo ne? ze-

ptala se nakonec. Kiko bylo jasn, e j

nezbv nic jinho, ne se s Frantikou

vydat do non Podzmky, jinak by mu-

sela piznat, e je strapytel, a to by

Kiko nikdy neudlala. Frantika vzala

Kiko za ruku a vytratily se zadnmi

dvemi v komnat, kterou pedtm Ki-

ko na zmku vbec nevidla, do Pod-

zmky. To je zvltn, tuhle komnatu

nm nikdo na zmku neukzal, divila

se Kiko. To asi jak jsi nmsn, m-

e bt se mnou ve svt duch.

Pokraovn pt

Ute se esk slovka hrou! Poproste maminku, tatnka, brku nebo sestiku, a si s vmi zahraj. Kartiky si vytisknte, podlepte paprem a pot rozsthejte v mstech, kde jsou symboly nek.

Jak se domino hraje?

1. Kartiky domina se zamchaj a polo obrzkem dol. Kad hr dostane tyi kartiky. Zbytek kartiek se srovn na hromdku.

2. Prvn hr vylo jednu kartiku na stl, a pokud m dal hr slovo shodn s obrzkem na kartice, me je piloit. Shodn obrzek a slovo mus bt vdy vedle sebe.

3. Nem-li hr vhodnou kartiku, mus si vzt jednu z hromdky. V ppad, e je na n shodn slovo k obrzku, me ji piloit.

4. Hri se v tazch stdaj. 5. Vyhrv ten, kdo nejrychleji piloil vech-

ny sv kartiky.

Je jen na vs, zdali budete dodrovat tato pravidla, nebo si vytvote nov. Hru mete hrt i sami se sebou.

HR

TKY

S E

TIN

OU

/18

ampouch da k

va noc n stomec ek

Jez s ek

kometa sne hula k

jeslic k Panna Maie

va noc n ozdob

cukov

19/ HRTKY S ETIN

OU

osl k

va noc ka

b pole vka

zvonec ek

kap

adventn ve nec

smaz ena ba

o echove lodic k

bamboov sala t

busle

o ech

t i ka love

jmel

sa n k

ESK

ZE

MP

IS /

20

Jsou jednm z nejzn-

mjch a nejnavst-

vovanjch lzeskch mst v esk re-

publice. Le na zpad a zdej prameny

maj blahodrn vliv na len stevnch

chorob. Ve mst je celkem pt kolond

s tincti livmi prameny, kter se vyu-

vaj pro pitn kry. Nejvydatnj a nej-

teplej karlovarsk pramen se jmenuje

Vdlo. Je schopn vytrysknout za 1 minu-

tu z podzem do vky 12 m a vychrlit a

dva tisce litr termo-minerln vody

o teplot 72 C.

Pi nvtv

Karlovch Var

si urit kupte

porcelnov

hrneek s ou-

kem tzv.

Karlovarsk

pohrek

a vyzkouejte nkter z pramen minerl-

nch vod.

Kad pramen m jinou teplotu i chu,

a je proto velice zbavn je ochutnvat.

Dtem bude urit chutnat lzesk

oplatka, kterou tu

prodvaj na ka-

dm rohu. Je to

velik tenk oplatka

naplnna rznmi

druhy npln a e jich tu maj na vbr!

Msto je mimo jin znm filmovm festi-

valem, kter se zde kon kad lto. Do

Karlovch Var se sjd plno osobnost

z filmovho prmyslu, i plno fanouk

kinematografie.

Kdy budete v Karlovch Varech, urit si

nenechte ujt mal vlet na vyhldku Jelen

skok. Mete jt po

lesnch cestikch

a kamennch scho-

dech pmo z cen-

tra Karlovch Var ,

nebo se mete nechat vyvzt lanovou

drhou, kter jede od Grandhotelu Pupp.

Karlovy Vary

21/ PUTO

VN ZA CH

UTM

I

POSTUP: Nachystme si mouku, kterou pesejeme

a smchme s prkem do peiva. Jinde vylehme roz-mkl tuk s cukrem a petkou soli do hladka. Po jed-nom pidvme loutky. lehme, postupn pidvme

kru z pomerane, koen mahlepi, vanilku, mlko

a koak. V jin mse vylehme z blk tuh snh. Po-tom stdav do smsi ze loutk a ostatnch psad pi-

dvme snh a pipravenou mouku. Nakonec lehce vm-chme mandle.

Kulat plech nebo velkou dortovou formu si vymaeme mslem a vysypeme

strouhankou, aby se nm tsto nepilepilo. Nalijeme sms a nezapomeneme

pidat istou minci. Peeme ve vyht troub na 180 stup piblin

1 hodinu. Po upeen nechme chvli stt, a potom Vasilopitu vyjmeme z formy. Po plnm vychladnut ji pocukrujeme

a meme dt na slavnostn stl. Tip na ozdoben Vasilopity: Vystihnte z papru ablonu s slem nadchzejcho roku, letos tedy 2016, pilote na upeenou Vasilopitu a pak teprve pocukrujte.

POTEBUJEME: 250 gram tuku na peen (margarn), 2 hrnky cukru,

6 vajec, 1 hrnek mlka, kila mouky, 100 ml koaku, nastrouhanou kru

z jednoho pomerane, vanilku, 2 liky koen mahlepi (pokud nemte tohle

koen, zkuste pout teba skoici nebo hebek), petku soli, 1 prek

do peiva, 1 hrnek nadrobno nakrjench praench mandl

ECK VASILOPITA Mme tu advent, bl se Vnoce a tak konec

roku 2015. V ecku existuje moc pkn novo-

ron zvyk, a to je krjen tzv. Vasilopity. To je tra-

din kol, ve kterm je zapeen mince. Po slavnostn veei

a novoronm ppitku se Vasilopita rozkrj a rozdl mezi ptomn

leny rodiny a ptele, jeden kousek pipadne i na hostitelskou domc-

nost a pro Pna Boha. Na koho vyjde kus s minc, ten bude mt po cel

rok tst a penze. Toto jdlo si mete pipravit i vy, dti, samozejm za

pomoci maminek. Existuje spousta recept, kter se li kraj od kraje,

domcnost od domcnosti. My jsme pro vs vybrali jeden velmi chutn

a jednoduch.

!!!

VE NEJLEP A KRSN NOV ROK!!!

Vnon vnec pat mezi oblben vnon ozdoby. Pkn vypad na stole, poven na dvech nebo v okn. Daj se vyrobit z mnoha rznch materil, od tradinch smrkovch vtv, a po blzniv kreace z el bonbn nebo kelmk od kvy. My si tentokrt spolen vyrobme mal vnon vnec z natrhanch kousk papru, kter se d pout napklad jako ozdoba na vnon stromeek. Zvldnou to i ti nejmen!

KRAJ

NKO

VO T

VOE

N

/22

BUDEME POTEBOVAT tvrd papr nebo karton

zelen a erven papr

kancelskou drovaku

lepidlo

tenkou ervenou stuku

prhlednou lepic psku

Z tvrdho papru nebo kartonu

vystihneme kruh. Velikost si vy-

bereme podle nlady a podle to-

ho, jak velk chceme n vtvor

mt.

Pelome na polovinu

a vystihneme vnitek kruhu.

Tak snadno zskme zklad

pro vneek.

23/ KRAJNKO

VO TVO

EN

Zelen papr natrhme na ma-

l kousky. Ty potom nalepujeme

postupn na bl kruhov pod-

klad, dokud jej cel nepokryjeme.

Jakmile mme cel podklad

zaplnn zelenmi trky, je na-

ase pidat erven kuliky na

ozdobu. Drovakou prodruje-

me erven papr a zskan mal

koleka nalepme na vneek.

Z erven stuky uveme ma-

lou maliku a tak ji pilepme

na vneek.

Potom ustihneme dal kou-

sek erven stuky. Tento kousek

pomoc lepic psky pipevnme

na zadn stranu vneku, aby-

chom jej mli za co povsit.

Hotovo! A te u zbv jen

pokat, a se bude zdobit stro-

meek, abychom mohli pidat

tak nai krsnou vnon ozdo-

bu. Vesel Vnoce!

V prosinci se toho vbec dje hrozn moc. Advent v sob ukrv spoustu starch zvyk a obyej, kter spolu dohro-mady vytv tu kouzelnou atmosfru, na kterou se cel rok tolik tme. Nm se vak nejvce lb jeden krsn zvyk, kter ne vechny dti znaj, ale kter dobe napluje to, jak by Vnoce mly bt.

Ve vtin eskch rodin je zvykem nazdobit si na tdr den doma stromeek. Ale jsou i takov rodiny, kter mysl na zv-tka. A proto jdou do lesa i, bydl-li ve mst, do parku a nazdob njak stromek i tam. Prv jen a jen pro zvtka. Zvtkm toti v tomto obdob bv nkdy ouvej. Zima, pls-kanice, leckde snh schov i tu trochu potravy, kter jim dovo-luje pet nepzniv as. Msto sklennch ozdob se na stro-mek pro zvtka povs jablka, mrkviky, katany, aludy, oechy a oky, iky, pky i klasy kukuice. Speciln ozdo-by mete samozejm i koupit (lojov koule nebo klasy se-negalskho prosa), ale zbavnj bude urit vyrobit si je do-ma.

Podvejte se na dti z esk koly v Miln, kter ptkm v parku i doma na balkn vyrbly krmtka a nechte se inspirovat.

Hlavn vak na zvtka nezapomete.

Udlat radost nkomu druhmu, je toti to pln nejvt po-ten na svt!

A Vnoce jsou pece svtky radostn, svtky klidu, pohody, lsky, tolerance a vbec vech kladnch lidskch vlastnost.

Tak astn a vesel. Vem lidem i zvtkm!

V prosinci, a to u zn,

chod ert a Mikul.

Potom tak po roce

oslavme Vnoce.