neubauer, zdenek - nietzschova biologicka ontologie

8/7/2019 Neubauer, Zdenek - Nietzschova biologicka ontologie

1/12

199

Nietzschova biologicka ontologie. Po ku sm e s e j ed no u n em it p ra vd u. "

Tr is tan Tzara.Kdo umi dychat vzduch mych spisu, vi, ze to je vzduch vjsin

- si lny vzduch. [...] [e bl izko ledovcum, samota je nesrnfrna > alejak [...] volne se tu dycha! jak mnoho citf tu clovek po d sebou"(Friedrich Nietzsche: Ecce homo, Pfedrnluva 3). Dychat neznarne-na clst. Znamena zit. Zi t v prostoru vzduchu a svetla. Prostor jemis tem svobody a spolehlivosti. Puste, ledove misto, na nemz seodehrava Nie tzschovo mysleni, nena lez f ke spolecne sdilenemuobydlenemu, obyva telnemu povrchu sveta. Z j eho perspekt ivy seotevira zavratna pro past (Abgrund) mimo zduvodneni (Beg-ricndung}. [sme vyzvani, abychom zamefili nas i poctivost (Redlich-keit) skrze vsechny vidit elne podoby a .vyklady sveta', Jest namprojf t labyr intem vlastniho nitra, naseho duchovnfho a telesnehosebeprozfvani, pron iknout k puvodu nasi svetske exi stence, k sa-myrn iitrobam Sveta, z nehoz vyvstavame k Zive skutecnos ti .

Proc se tim ocitame mimo dobro a zlo? Proto, ze prave hodno-ceni rn pre tvaH vule naseho z ivota skutecnost v prostory nasehopobyvani - t j, ve zpusoby, jimiz cinime z povrchu sve ta oporu nadchitanem propastne bezednosti . Tento zaklad je mora lnl: z roz li-sovani dobra a zla spfadame zaklady, na nieM stavime nase po-znani, nase pravdy. Jimi se vz tahu jerne ke skutecnosti sveta, kteryprozfvarne j ako ,tento svet ' - prostor l idskeho pobyvani mez i Ne-bem a Zemi. Tento povrch sveta, tuto jeho tvamost - tenkou slup-ku, z rcadlo, do jehof moralni optiky promitame sve pravdy - pro-hlasujeme za pravou, celou, jedinou, vylucnou skutecnost sveta,

Take Platonuv Sokrates ve Faidrovi v y z Y v a k vzestupu vzhuru,abycham - osvabazeni od stinu, nerealnych obrazu a odlesku to-hoto sveta - zaujali perspektivy nadnebeskych mist . Vzdelinf duse,


2/12

200 NIETZSCHOVA BIOLOGICKA ONTOLOGIE NlETZSCHOVA BIOLOGICKA ONTOLOGIE 201

k nemuz j sme vybizeni, j e l iceno jako krkolomna, namahava tura,dychavicna .strapace ' - . riesnadna a trapna" (CHALEPE KAI DYS-KOLOS - 246B). Narocna ces ta poznani, kterou milovnfkum moud-rost i nabfzf Plata nova ,eestovnf kancelai", j e pfi tom az prekvapivepreHdnena: "Dufe (z n ic /] i k aMd s e s n a ii n d sl ed o ix u .weho b o ba ] ko na jispolu. t u o k ru z ni c e st u, j so u ee p on o l~ enyd o l u, S l ap aj ic e p o s oh ! v e sp ol e ka d o s eb e v rd ie ji ce [ . .. J . T u v zn ik d n esmi n1 Y h lu k zdpas a lopocen , p fi -c em f. s e [ ..] z mr za cu ji [ ... a ] p re st o, i e v yn ak ld da ji v elk ou r uim ah u;o dc h dz ej i n eu ea st ny p od [v an e n a j so uc no a p o o dc h od u s e n as yc iq i p ou -h jm m in en im " ( Fa id ro s 28, 247E-248A-B). Tento obecny udel tur is -tu pfipomfna dopravni zacpu nebo t lacenici na recepci . Dusi srast -livce, ktery se dokaze prodrat do zastupu bohu a "pfipodobnit sej im", se alespofi na chvil i poda if, ze ! ,po zdv ihne b lasn sweho vo zata jedovn i i jS ihopros toru (EIS TO EXO T OP ON ) a spolu s bohem pl'Ojedeteno kr uh , z ne po ko jo va na j so uc e o d k on i f . . .] , jind pak e asem ji zdvihne,c a sem spu st i d oWa p ro n ds il ne p ot in a ni ko ni n ek t el 'a j so ucn a u v id i, j in dne " (248A). Toliko " d us e mane n e sm r te i1 'l lf , kd y i s e o c in ou n a o rcb oi u,p ro jedou. 'Oel1a s tanou na hfbe tu ob lohy ;ja k se t am za st ao i, o td le n i n ebe sje VOZl dokoia s seboii a o ny se di'Oajil'Ia vec i 'Onenebes" (26, 247B-C).Ani tern se vsak, zda se, nie pfit az liveho nenabizi : "Ta nadnebeskds id la d o su d Mdn y z bdsn ikU neoplvova l , ja k by s i z as lo ui il a, a ni n ik dyn eou d e o p evo va t. Ma se to S n im i t ak to - m us im s e t oti i o dv dii t p ov ld ltp ra vd u, z vl as te k dy i m iu oim 0 p ra vd e - t ot o m is to z au ji md b ewm -v d,b ez tv dr nd a n ehm at at el nd j so ue no st v sk ut ku j so uc l, v id it el nd j ed in l r a-z um u - v oz at aj i d ui e, j ii n dl ei i d ru h p ra vd iv .e h o v ed ln !" (27, 247C).

Ponura veru, mrtva a namesicn! to krajina: s tras idelna,na netelesnyrni duchy odtazite zavaznosti a ztivazneNadnebeska mista nabizej i zasveceni do puvodu spolecnenosti - do povahy byti, poznatelnosti a sdileni sveta a c""t"I e-{r"veci, Duvod tohoto spolecens tvi se nachazi v idejich Pravdy,ra a Spravedlnosti.

Nietzsche se vsak pta: j aky slnysl rna tata Pravda, 0 niz na cestevzdelani jde, k j ejimuz zreni vede cesta neposkvrneneho pozna-ni? Pravda, jd se kzadnemu smyslu neobraci, nevyzyva k opevo-vani, neni zdroj em basnicke a tvu rcf inspi race.je jiz prostor t lumi ,umrtvuj e Zivou rnytopoetickou zkusenost prystic ! z fan taz ie a ob-razotvornost i: pravda ost fe oddelena od nepravdy. K cemu Dob-ro, ktere, zda se, nenf k nicemu dobre, nebof je dobrem 0 sobe,dobrern, ktere toliko z lo odrnfta, z lo popir a? Neskryva se snad zatakovymi prot iklady, pro nez v nadnebeskych mistech neni misto,neco puvodnejsfho, bozstejSfho? Co je mimo dosah svetla ideji,od nichz odvozuj erne skutecnost .sveta ' naseho spolecneho poby-vanf a j imz zaj iste vdec ime za j eho zjevnost , srozumite lnost, vedi -telnost a poznatelnost? Nespokojujeme se nakonec i my - milov-nici moudrosti - s pouhou fasadou skutecnosti - tak jak uz byvaudelern turistu?

Nietzsche klade do otazky sam puvod a duvcd erotickehovzmachu vzhuru.j enz stoji dusi tolik namahani a pfernahani a tin!te lu nasili . Odkud a k cemu ona .laska k pravde', touha po poznani,. l i z se on sam tak dlouho spolu s ostatnimi oddava l? Zastavuje se coturista -disident, nechava mf jet cely ten zastup nasledujfci v ji zdesve bozske pruvodce po okruzni vyhlidkove t rase st raside lnymzamkem nadnebeskych sidel. Prestava natahovat krk, s trkat hlavudo .mista vne ', slovy Zara thustrovyrni "pfsku nebeskych nadeji ",a obraci pohled opacnym smerem: zpet dolu, zpet k svetu, teles-nosti a zivosti - vzdava se vaznosti: "V zh l ii it e v z h ii ru , t ou ii te - li p opoozneseni. A j a s hl ii im d oW , p ro to ie p oo zn es en j sem . - K d o z ods do tedes e sm dt a z dr ov en bjt p ov zn es en ?" ( Za ra th u st ra I - 0e te n i a p s an i) .

Ti ostatni, kteH j ej predesli hledice vzhuru, k nadnebeskymmistum, nejsou st rhavani otacenim sfer: podivana, kte ra se jehoopacnemu pohledu naskyta.j e naopak strhujici: volnost presto-

zde znamena Zive sebeprostofeni skutecnosti vule, jez je svo-a mirou zivota. Zde nie nerna vlastni zaklad, nic nelze: kazdy zaklad je neeim zakladan, kazde ovefeni pfedpo-


3/12

202 NIETZSCHOVA BIOLOGICKA ONTOLOGTE

klada viru, odkazujici zpet ke svernu zrodu a puvodu. Zde vse,co se ukazuje, je toliko povrchem, skvicim se ve svetle nadpo-zernskych ideji . Ty vsak nejsou zdrojem byti sveta, tol iko duvo-dem j eho podoby , ktera - ukazuj ic k podobnostem, obecnostem- skryva to skutecne, co se skrze ne zjevuje, ono jedinecne, co sev podobach projevuje.

Odtud propastnost , zavra tnost one nesmfrne-vesmirne mno-host i iive, tl~lesne skutecnosti sveta. Toliko s trohos t, duchov-nos t, znakovost nadpozernskych mis t propujcuj i svetu zdanijed-no-duchosti, jedno-znacnosti a spolu s nimi i vsern jistotarna urcitostern.

Sokrates hledajici moudrost poznaval sam sebe, bal se vsaksopticiho Tyf6na, skryteho v utrobach vlastni telesne pfirozenosti(Faidros 230A). Kdyi se se tka l se ztelesnenfrn Pravdy, Diotimou -svou .animou', nepoznal v ni praobraz sve vlastni duse, pova iova lji toliko za ucitelku moudrosti, v nii vide! smysl iivota, nikolivvsakjeho vlastni projev. Sam a tom hovori v pfispevku, ktery pred-nesl na sympoziu 0 lasce, Pravila pry k nernu: ,,A t ak t en , kdo poCi-n aj e o d z de jS ic h k rd sn Jf ch v ec .. . vy st up uj e s td le v z hu ru ja ko p o s tu p ni chod j edno ho ke dve ma a od dvou ke v sem krdsnjm te 1ilm a od k rdsnjc htel k e k rd sn jm C in no ste m a o d c in no sti k e k rd se n au ko vjc h p oz na tk ua o d p oz na tk u d os to up { k on ee ne k o nomu p oz na nf , j eh oi p re dm et emnen! nic jinlh o net prdv e ona krdsa s am a, a ta k nakonec pozna krdsu.s am u. N a t om to s tu pn i Z iv ot a, m il j S 6k ra te ," p ra vi la c iz in ka z Manti-n ej e, " ac j es tlii e v ub ec k de jin de , s to ji c lo ve ku z a to ii t, k dy i s e d i va n akrasno samo." (Symposion 211 C-D.) Tim S6kra ta podvedla - svedlana scest i; vlakala ho, t akj ako Venuse Ar tusovy ryti fe do kruhove-ho cimbuif sveho nadnebeskeho hradu, a odsoudila k nekonec-nernu hledani stejne jako vsechny ty zastupy hledaj ici po nern:Si ra Gawaina po Sira Karla. "Circu lu s v i tio su s deus , " fib.- boistvo jako bludny, nefestny kruh ...

Nietzsche vsak, takjako Parsifal, obs tal ve zkousce. l'l.UZ,IJ~Jz,l.laL


4/12

20 4 NIETZSCHOVA BIOLOGlCKA ONTOLOGIE

(DOGl\1ATA), ktere - schematicky aplikovane na tento svet nasehoaktualniho pobyvani - davaji jiste a pfesne vedenf, jehoz urcitapodoba se stava vzorem (paradigmatem) vedeckeho poznani jakozpusobu (postupu, metody) ziskavani poznatku k zabydlovani to-hoto sveta, T ito uctfvatele pravdy si vsak neuvedomuji , ie urcitosta j istota j eji ch vedenf, na nemz zakladaji jeho pravdivost , j e pouzejistjm rozevrenim sveta, jen urCitjm j eho usebranim do celkovehopochopenL Nietzsche nevylucuje j ina rozevreni , nebof svet skryvanescetnos t, nesmirnos t ostatnich moznosti: nebof Pravda, takjakoduse, tak jako zivot sam, je ,zivou skutecnosti' - nesmirnou Modsebeinterpretace. Moudrym ,tohoto sveta' zustava skryto tajemstvitvurCi moci, ktera je i mod poznani, Proto sve vedeni prohlasuji zamajetnictvi pravdy a sebe samy za .rnoudre' ,

StaH milovnici pravdy vsak vedel i, ze "moudry je pouze Buh".o BoH Moudrosti pak bylo zjeveno, ze byla s nim, kdyi .tvofilsve t', kdyzjdte nebylo propasti (srv. PHs!' 8. 20-31) - hrala sf prednim, a rovnei biblicky Buh, hlede na ni a j eji dovadivou rozkos-nos t, spati' il v ni podobu r o e vtile a obdafil Svet prave touto svouhravou, dravou, divokou svevolnostf.

' " * ' *-" De jm e t om u, i e p ra vd a je iena - jak? nen; p ak o pr dvn ln e pode-

z ie ni, ie v sic hn i fi lo so fo vi, p ok ud b yli d og ma iic i, s pa tn l r oz um lli ie -ndm? ie t a s tr as id el nd va zn o st , n eo h ra ba nd d ot er no st , s niz az dosudp ra vd u o bt li ov al i, b yl y n ei ik ov ne a n ev h od nc k t om u, n ak lo ni t si p1'dvlie nu ? 'J is to j e, z e s iji n en ak lo ni ii . .." ( M im o d ob ro a z lo - Piedmluua},Nietzsche v iivodnich slovech pfipomina toto tajemstvi, jehozohlas dosud zni vse rni jazyky: pravda - Wabrheit ,Proto si s ni filosofove tak malo rozumeli: zvhl.ste, dodavatzsche , pokud byl i ,dogmatiky ', tj .Ipel i na svych nazorech as to poodstoupit od sveho nazirani. Jejich poznani ulpelovrchu, zustalo povrchnL A poznavajfci si az dosud "'''' ...." . "> < " .tomto odstupu, nestrannosti, nezaujatosti - na sve

NIETZSCHOVA BIOLOGICKA ONTOLOGIE

Samu pravdu prohlasi li za povrchni - ucini li ji prazdnou, mrtvou,nezajimavou. Zakladali si na .neposkvrnenosti' sveho poznani _unbefleckte Erkenntnis , jak to Nietzsche nazyva. Na teto objektivi tezalczili samu vedeckosr. Proc - pta se Nietzsche - si tak opatrnedrzeli pravdu od tela? Zbavivse poznan! vsf eroticnosti - smysl-nosti , ucini li je ne-smyslne : tak zbavili Pravdu smyslu - tj . z ivotaa skutecnosri, Nerozumfme si s ni ani my. jsrne totiz ptilis zvyklina ,povrchovou ontologii ', k niZ nas privedla novoveka geornetri-zace sve ta, Poiadavek pojmoveho myslen i - j eho pfesnosti , de fi-novanosti .j ednoznacnosu, nezavis lost i na kontextu, s ituaci a sou-vislostech - povazuj erne za natol ik sarnozfe jmy, ie j sme z trat il icit pro hloubku a tajemsrvi slov. Objevime-li pravdu, pak to pronas znamena, ze ji zce1a odkryjeme a odhalfme - pfivedeme k na-proste, pruhledne zjevnosti - zpf istupnime j i kazdernu: vykazerne.ii, dokazerne, popiserne zpusob (postup, metodu], jak jsme k nidosli r Chime se dotceni, nesdili-li nekdo s mimi nas objev, ne-uzna-li jej jako ,rekord', tj. ein hodny zaznamenani, a neuzna-lijeho platnost - rozumi se obecnou. To, ie mimi objevena pravdadosud zus tala skryta, pfipisujeme nas i neznalost i, nevedomosti,omezenosti. Cizi a absurdni j e pro nas predstava , ze nami spa tre-na pravda byla dosud neznamou proto, ze j e nesluci telna s j inymipravdami, nesnasi se s nimi a j e jim nesnesitelna, nema mistov j ejich spolecenstvf, je nemfstna - a tedy nepravdiva, Ze jsme jinenasli, neobjevili, nybd ie ona se zjevila nam, zachovavajic sisvou hloubku a nezbadatelnos t. Abychom j i pochopili , p ti jali , mu-sfrne jine pravdy opustit,

Nietzschuv vstupni naznak, i e Pravda je zenou, pfijimarne na-nejv,Ysjako inspirujici metaforu, se shovivavostf k .basnicke licen-ci '. A pfi tom nam timto pfedznamenanfm na zpusob velkych skla-datelu posky tl le itmotiv, vodi tko, interpretacni kIfc k svernuposelstvi.

Take pfichazejic] filosofove budou pravdepodobne pfateli prav-dy: ,,[..] n ebo ( v si chn if il os of ov e d os ud m i lo oa li s ve p ra vd y . [ . .J Mus t se

205


5/12

206 NIETZSCHOVA BIOLOGICKA ONTOLOGIE

p f iC i t j ej ic h h r do s ti , j a ko z i je ji ch v ku su , ie b y s na d j ej ic b p ra vd a m etab jt d ok on ce p ra vd ou p ro k ai de h o [ .. .J " (HA3). Nebof j e-li narn p rav-da milovanou ienou, pakjiste ne jako vefejna devka, k niZ by melkaidy pfistup. [eji pifzeii je zarliva - jako kaide zeny: Vyiaclujevernost - a diskretnost: nechce byt kdekoliv a komukoliv ukazo-vana (,demonstrovana'), predvadena (,prednasena'), zvefejfiovana( ,publikovana') a vnucovana, Diskretnost pak znarnena respektk soukromi, ohled k odlisnosti okolnosti,

Predpoklad obecne pravdy (Gemeinwahrheit) ci obecnehodobra (Gemeingut) je vulgarni, hruby, nevychovany, sprosty (ge-mein) - a tudiz bezcenny, Vidyt ani cast iee , ktera je .zarovefivlnou', nenf lhostejne se vyskytujici kulickou, Nemuze , tj. ne-chee byt .okukovana' - na to je jeji povaha pfilis vnimava, vlnivapravdepodobnost jejf existence je doslova .komplexni' - tj. sub-tilne lntimni,

Nietzsehovy postrehy nespocivaj i v informacich, nazorech, sde-lenich a tvrzenfch. Pfipominaji spi se texty inic iacni, ktere nas na-vadej i. Nemluvi ,o svete', jakjej nazframe, i ij eme a obyvarne v opti-ce rozliseneho dobra a zla, na zaklade obecne pfijimanych desekpravd a hodnot. Prornlouva z pocatku a luna sveta, jenz neustalesebe sarna rodf, vytvafi se co iiva bytost v procesu rozlisovani -diferenciace, rozvoje a sebepromeny: "V ld d ce ,j e ho i v e st ir n aj e v D e l-f ac h , a ni n em lu vi (UTE L EG EI), a ni ne sk rjod (U TE K RY PT EI), a len a zn a cu je ( ALIA SEMAINE I ), " pravi Herakleitos ( Zl . B 9 3 z Phitar-cha)' Delfy (DELFOI ) pak znamenaji delohu - delohu sveta, smy-sl mysterijnfch vyroku a vesteb musi byt uhadnut, vy-veden (od-tud E X-E GE SIS - vyklad) ,Nietzsche sam nam to ovsem nikterak neusnadnuje. Pfipo-meiime si jeho vyrok, ie " ka id j h lu bo kj d uc h p otr eb uj e m as ku :v ic e, k ole m k aid lh o h lu bo kl ho d uc ha m as ka u sta vic ne v yr Us td ,n eu st dl e c by bn lm u , t ot il p lo ch emu v jk ta du k ai dl ho s lo oa , k a id lb ok u, k aid l z nd mk y i iv ot a, ji i p ro je vu je " (HAD).

NlETZSCHOVA BIOLOGICKA ONTOLOGIE 207

.Novemu rodu filosofu, ' k tery Nietzsche ohlasuje a k nimi se po-chopitelne hlasi , j e vlastni , ie chtej f zus tat tajemstvim - hadankamia zahadami, by t ne jii hledaCi pravdy, ale pokusniky a pokusiteli ,

Maska je atributem Dionysa - boha, jehoz v zavtru Nietzschezjevf jako .genia srdce', Ba svet sam potrebuje masky. Co plochyvystupuje svet naseho spolecneho pobyvani, spolecenstvi vefej-neho prostranstvi - triiste, ktere jsme oddelili jak od oblasti sou-krome - od pfirozenosti naseho byti, tak od pifrody, od nii jeobec - prostor obecnosti - chranen hradbami . Agora je prehled-na: umozriuje jednani - sjednoceni se na nazoru, hodnoceni a sou-zeni, Pro novovekou vedu je eery svet jedinou velikou agorou _spolecnym svetovym prostransrvlm ( W el tr aum ) ; byl ucinen srozu-mitelnym prostorem, do nehoz byla zahrnuta cela ptiroda. Sevznikem pifrodovedy - prohlasenim pHrody za veditelnou - na-stava novovek, Odtud .zakony pfirody', tol ik podobne mravnimzakonum lidskym: s jejich obecnou platnostf, vefejnosti, vsude-stejnosri (xlemokraticnostf).,Tento svet ' vsak jiz jest vykladem moralnfrn, vysledkern hod-nocenl, sam vsak je projevem Zivota - nahodilym, svevolnym pro-jevem jeho vule k moci. Biologie je puvodnejsf nd ontologie: rada podoba byti, jemuz dava Zivot vyvstat, j sou kontingentni , naho-dile , .svevolne', jsou projevem yu le Zivota k sobe samernu - pro-storem jeho sebeprojevovani.

Pfipo rnefime si , ie v bibl icke reci znamena ,pozna t' - 'JADAH _t el, .splynout v milostnern obje ti', a take lat inske , sa p io ' - vedet,z nehoz se odvozujf vYrazy pro moudrost, vedenf a vedu (sapien-t ia, . saoo ir' , , s cience ' apod.), znamena lo .ochutnavar (srv. saporito,savoureux , savour ). Laska spociva ve vzaj emnost i, chur pak zaidina vkusu (v-kousnuut). Nejsou tudiz isama .Iaska k pravde' , . tou-ha po poznani', ba pravda sama, svet sam, jeho danost a sku tee-nost , projevem Zivota , ktery j e puvodnejsi nd vedenf? Lidskehozpusobu zivota jako byti-ve-svete? Nejsou takovymi vsechny nase

,ity nejduchovnejsl, nejabstrakmejsf - ty, ktere jsme si


6/12

208 NlETZSCHOVA BlOLOGICKA ONTOLOGIE

zvykli odvozovat odjinud, zakladat na neeem jinem: na transcen-denci , Iaktici te , zjevcni , ideach, hmote, subs tanci, veci 0 sobe, ob-jektivite, mysleni, logice C i racionali te ...? Snad proto, i e sarni si nanich tolik zakladame? Proe - !?

Historik vedy Thomas S. Kuhn hledal reSeni k zahade, procbylo Kopernikovo uceni soudobyrn vzdelanym svetem okamzitenadsene prijato, navzdory tomu, ze jeho model by l antiintuitivni,tj. v rozporu s bHnou zkusenosti, a nadto daleko bo rS{ nez dosa-vadni soustava ptolernaiovska, kterou s liboval nahradit. jehonadseni zas tanci a propagatofi mu ostatne vetsiriou ani nerozume-li - mezi takove patfil i sam mucednik heliocentrismu GiordanoBruno! Duvod iispechu tkvi v renesancnim platonismu s jehokul-tern sve tla rozumu aj asu pravdy, je jicbZ symbolern bylopravCSlunce, j ak byl rozvinut zejmena dflem Marsilia Picina, pulsl() letfpied Kopernikem. Heliocentrismus byl pfedpfipraven achteni>Kopernikovo dilo vzniklo v pravy Cas, j ako na zavolanou. .o stastnou koincidenci : sa rno bylo plodem sve doby.

Podobny paradox preds tavuje nesmirna popularita,na zaca tku naseho stolet i t esil a Einsteinova teorietak narocna, ze j{ dodnes jen malo odbornikua l idske pfedstavivosti se vymyka naprosto. Itot ti naplnila ocekavani doby: zapadla do atrnosferyse vuci tradici a jejim hodnoram v souvislosti savantgardnfch hnuti ajejich kultem modernos ti ,bovernu .relativismu', je v tom rovnez kusrozumeni: E insteinova teorie relat ivity preds tavuje prlnn'fri',hied na fyzikalni chovani soustav nezavi sle na je jich ".Hiprr;riP'nr el at iv nim - pohybu, a tudis , ironicky, jej ichSf ! Jejf slava ovsern nespociva pouze naliocentrismus znamenal konec hegernonickeho.postaventelismu, tak teorie relativity vskutku zrelatirii'7Il'llaldtlt"uifii

NIETZSCHOVA BIOLOGICKA ONTOLOGIE 209

fyz iku - uhelny kamen novovekeho mechanistickeho pojet i sveta,prototyp dokonalost i vedeckeho poznani a nevyvratnost i, abso-lutnosti vedecke pravdy.

Z tohoto hlediska bychom ovscm mohli pravern pohlizet naNie tzscheho j ako na pfipravovatele a hlasate le konce novoveku,totiz zaniku "modernich idealu", jak to sam nazyva, tedy jako najakehosi Einsteinova Ficina, Prave uvahy "Mirna dobro a z lo" C i-ni z Nietzscheho predchudce rnyslenkovych a duchovnich prou-du nasf soucasnosti, Toto mysleni se vedorne a radikalne rozchazis novovekern, tak jako renesance programove problematizovalazaklady stredoveku - t j. hodnoty, pravdy a zasady st redovekehopoj imani, prozfvanf a zabydlovani sveta, Nelze si nevsimnout, j akNietzschovo l feeni .filoso fu zi trka a poz itfka", jej ich otazek, c ilua mysleni odpovida nekterym aspektum ,postmodernismu'. Po-dobnost jeste vynikne, kdyi Nietzschovy kri tiky krestanstvi vztah-neme rovnez na soucasnou institucionalni vedu, ktera dnes vprav-de plni funkci duchovni rnoci , garanta a strafkyne pravdy, s tanovictabulku hodnot - vedeni dobreho a zleho. Nie tzsche presvedeiveukazuje, ie tato moralni rovina je pro kazdy spolecensky utvar,pro kaidou kulturu tim zakladnim, Z nf vyrustaj f vsechny ostatnfhodnoty a jej ich proj evy. Tak jako drive nabozenstvi , tak nyni ve-da urcuje podobu vedeni a poznani, a tim i porozumeni svetua povaze skuteenosti.

Novoveka veda chte la puvodne stat .mimo dobro a zlo': chte labit objektivni a pozit ivni , t j. prosta hodnotovych prvku, Svuj vzor(paradigma) nalezlo vedecke poznani v matematicke prirodove-de, ktera pfistupuje k pfirode jake k .objektivnf reali te ', .i ii hodno-rove a rnora lni rysy kategoricky uprela. Tim se zaj is te novovekea moderni mysleni rozeslo s myslenim stfedoveku a zcela opusti -

jeho svet, Zachovaly-li se jeho zbytky, pak v podobe .uznava-hodnot krestanske moralky' , jez. funguji j ako kosmeticke

spolecenske etikety, Natolik se vymykajf kontextu novove-sveta, z e vyzaduj i zv lastnf, transcendentalni zduvodneni ze


7/12


strany moralni filosofie. Tyto pokusy jsou hlavnim tercem Nie-tzschovy kritiky.

Objektivni podobou pravdy se vsak novoveky postoj mimodobro a zl~ nedosta1. Nie tzsche ukazuj e, ze rozl iseni dobrolzlo jepuvodnejsl nei vedeni - prot iklad pravda/nepravda. Odha leni mo-ra lnich zakladu objektivniho poznani a mechanist ickeho po jet fsveta je zakladnim pifnosern Nietzschova spisu, Tim druhyrn jespatreni tohoto rozlisovani v same povaze Zivota, jenz je proNietzscheho ontologickou dimenzf, kte rou inte rpretuje jako vul ikmod.

Nietzschova .biologicka' ontologie nejen predj lma postmoder-n i rela tivi srnus pravdy, a le zarovei i pfedstavuj e rdeni ep istemo-logickych paradoxa a antinomii soucasne vedy, Navfc nabizi v Y -chodisko z postmoderni skepse, agnosti ckych, destruktivnicha nihil is rickych dusledku, k nernuz se zda ontologicky a hodnoto-v Y relativismus neodvratne smerovat.

Nietzschuv vykon je nesrovnatelne mirocnejs i nez Eins teimrv.Nevznasf totiz jen nesplnitelne posadavky na lidske myslenia preds tavivost , ale zafezava se, Nietzschovymi s lovy, krute a bez-ohledne do vlastniho srdce : rna prot i sobe sarno Iidske za lozeni-.ktere je moralnl. Nebot vse, co se muze stat pfedmetem nasehovnimani a poznani, co j e obsahem nasich pfedstav a vedomostiduvodern naseho j ednan i, povstava z hodnoceni : rozdfl mezi dob-ryrn a zlym je puvodnejsi oei rozdil mezi jsoucim a UUULJJU .Sami jsme z tohoto rozliseni utkani, a s nim inas svet,zumeni svetu a s nim izpusob, jak je j obyvame, j ebou moralky, Kdykoliv nas Nietzschovy vyroky pobufujisuji, pak se tak deje proto, ze nejsme s to stridatperspektivy .rnimo dobro a zlo', C itime-l i pot rebuomlouvat, dobove vysvetlit, a tak .od-vysvetlit ',~i j inak neutral izovat jej ich provokativnibyt vce lku j isti , ze je to projev inst inkt ivnitomu nerozumime, ze jsme nedozrali dobe


V rnnohem totif vychazi iveda soucasne doby Nietzschovi pre-kvapive vst ifc , Pfispela k tomu evolucni teorie, t eorie inforrnacea j ejich slouceni do podoby sociobiologie, jei se stab takrka v e -deckou veroukou soucasnosti - neCim, j ako byla v Nie tzschovedobe newtonovska mechanika a institucionalni kiestanstvi . Po-doba dnesniho sveta tu na prvni pohled v mnohern odpovidaNietzschovu prorockernu vhledu.

Zivot neni druhotnyrn, zvlastnim, okrajovym pozemskyrn je -vern: podi lel se na utvafeni Zerne temer od poca tku j eji existence.V jistem smyslu lze v Zivote videt nejvyznarnejs iho geologickehoCinitek Zivot nasi planetu zabydlil, uspofadal ji ,k svernu obra-zu': v tornto smyslu j e Zerne skutecne ,z ivou plane tou', nebot jejipodobu a povahu Zivot sam urCil. UCini l z n i prostor sve exi sten-ce. Zpusobem existence Zivota je vyvoi - evoluce. DIe soucasnevedy je evoluce vysledkem vzaje rnne konkurence ruznych Zivot -nich podob, z nichf vitezf ty, ktere se lepe osvedcf, tj. prosadi sena ukor svych alternativ, ktere zaniknou. Uspech se projevf jako,pfei iti '. To je vyznam tzv. .pfi rodniho vyberu', ,bo je 0Hvot' usti-ciho v preii ti silne jsfho, zdatnej siho, v nemz dnes biologie spat-ruje hybnou silu evoluce a duvod soucasne podoby Zivota naZemi, jeho sourodosti irozmanitosti.

Nove podoby Zivota se neprosadily proto, ze by ly silne jsi, vys-81,pokrocilejs i, lepsi , nybrZ protoze se ukazaly takovymi, jezto seprosadily, Neurcila to zadna vnejsl kri teri a, a le rozhodla 0 tom,shoda okolnosti' - retez nahod a nehod. Kdybychorn mohli see-nar opakovat, zcela ji st e by se vse odehralo jinak, vJvoj by dosta lj iny smer, Proc vsak mluvime 0 srneru tam, kde chybi e fl c i zamer,ktery nutkave, instinktivne Zivotu podkladame a pfipisujerne -tak jako lidskym dejinam, vlastnimu Zivotnfmu pifbehu ci svo-bodnemu j ednani? To proto, ze organicka forma, ktera se uplatni,

prosazovanf, jenz se uMze uspesnym, nej en prdi ji, udrz iale otevrou novy prostor, nove sance, prehodnoti hodnotu

shodam poskytnou nove okolnosti. jinymi slovy: kazda


8/12

21 2 NIETZSCHOVA BIOLOGICKA ONTOLOGIE

zivotnf podoba urc i nove krite ria vyhodnost i - urCi .dobre ' a .spat -ne' - tj. dobre a spatne pro Zivot, jinyrni slovy: ustavi nova pfiro-zena kriteria zdatnosti.

Soucasna neodarwinisti cka synteza vidi substra t teto konku-renee v ,genech', dedicnych vloh:ieh v podobe chemickych zap isupro reali zad vlastnosti organi smu. PH kopirovani genet ickehozapisu dochazf k prepisum - vznikaji ruzne ,mutanty', tj . textovevarianty, Diky kfizeni provaze jic imu rozmnozovan i dochazi kje -j ich vzajemne V-Ymene.Skora kazdy jedinecje takjedinecnou kom-binad ruznych variant techto vloh. Za takovych okolnost i se dlou-hodobe prosadi prave ty viohy ajejich verze, ktere nejvicepfi spivaj i k_preZi ti sveho nosit e1e, tedy kjeho rozsfrenf a uspes-nernu prosazeni na ukor osta tnich. Skll tecna konkurence problhatedy udajne mezi geny - variantarni useku genetickeho zapisu:biologicke druhy jsou podle toho pouze vyslednicemi a j ednotl i-ve organismy prostredky tohoto prosazovani,

.Teorie sobeckeho genu' j e dnes takfka vseobecne pfijimana zaspravny a jediny vyklad vsech Zivotnich projevu, vcetne lidskych.I myjsme tudiz vysledkem biologicke se1ekce, vcetne jazyka a mys-leni a vsech duchovnich a kulturnich pravd a hodnot a ovsern:moralky - "vedeni dobreho a z leho". Nase mravni normy takjakonormy poznavaci a esteticke - pravda a krasa - jsou vysledkempostupneho rozlisovani dobry/spatny behern vyvoje I idskeho dru-hu, l idske c ivi lizace , lidskych kul tur, Proto tel . ruzna plemena,j imis Nietzsche mini obecne l idska spolecenstvi , vcetne kmemi ,narodu, EM, cechu a ci rkvi, se vyznacuj ] ruznymi "deskami hod-not", jeZ zakladajf jejich spolecne obyvani sveta, urcuj i porozume-n i svetu a urCi tym zpusobern otevfraj i svet,Soc iobiologicky vyklad sveta vsak vede v posledku kxu: vz tazen na vedu , j ej i rac ional itu a j ej i podobu pravdy,zuje sarna sebe. Objektivni veda se svym mechanistickymsveta vznikla jen ajen diky jiste shode dejinnych okolnosti - zna doby, mimo nil, by byia zcela nemyslitelna, Sarna sobe

~".


vytvofila prostfedi - prostor, v nemz mohla vzniknout a poslezese prosadit evolucni teorie. A v ramci te z nejrozmanitejsfch je-jfch podob prezila je.li sociobiologicka varianta. PatH k povazepfirozene selekce , ze se toto poje ti sve ta usiluj e obecne prosadit.Zda zustane uspesne, to se teprve ukaze. (Piedpoklada to pfede-vsim, ze se udrz f .episte rnologicka nika ' vedeckeho poj eti sveta -proti konkurenci j inych kosmolcgickych rozvrhii. ] Nemuze s ivsakpro svou iispesnost cinit narok na to, ze je - nezavisle na svernprosazeni - .objekt ivne ', tedy .absolutne ' pravdiva l

Nietzsche na nekol ika rnistech provadi mora lni interpre tac iobjektivniho poznani, mechanis tickeho vykladu a novovekeho po-je ti hmoty jako substance. Ukazuje te z na rnoralni osnovu kazdepodoby sveta. Tim, ze pravdu vedeckeho poznani prohlasil zaprojev Zivota a pfisoudil .1 i i p so facto evolucni povahu, pfedeselsoudobou postmoderni epistemoiogii, j e. li rnz klasikern je v-yseci-tovany T. S. Kuhn. Take pro Kuhna jsou ,paradigmata ' podobamivedeni a zpusoby poznan], j eZ se .evo lucne ' prosadily. K okolnos-tern, je jichZ shode vdeCi za svi \j uspech, mHdeji ovsern ispole-censke podminky- .sociologicka' stranka vedy, Prave to .ie vsaknepfijatelne pro scientisticke fundamentalisty, presvedcene 0 .ob-jektivnfm' ( 1 ; ) . vposled transcendentalnim, metafyzickem] zaloze-ni vedecke pravdy.

V Nietzschove duchu lze pokladat za epistemologicky proj evZivota kazde paradigma,jd sarno predstavuje prostredi vzchazenidalsich podob pravdy. Nove paradigms, ktere se z j eho luna zrodi,pfevladne a prosadi sva pravidla hry, ovsem prohlasi pfedchozipodobu vedeni za nepravdivou. je to pfiklad pro Nietzschuv ar-gument, ze se pravda rodi z nepravdy. A Casto i ze lzi a klamu: Izeuvest nespoce t pfikladu, kdy ke genialnfrnu obj evu Ci dejinnemuzvratu doslo na zaklade omylu , chyby v inte rpretaci , ba vjjimecne

Kaide nove paradigma musi reinterpre tovat minulost , prosa-se jake je ji logicke vyi isteni , Pravda poznani rna t llt ez povahu


9/12


jako svoboda jednani, kterou Nietzsche tak dokonale rozebral:pat if k morfologi i vule,

A zde se dostavame k Nie tzschovu vychodisku z absurdnich,nihi listi ckych dusledku postmodernfho re lat ivisrnu, ktery spolus pravdou, dobrern a krasou popira sarna sebe a konc i u nepozna-te1nosti, ba neexistence skutecnosti. K ternto dusledkum bychombyli nuceni dospet pouze za setrvani na urcitern, strnulern, po-vrchnim pojeti sveta, jehoz dobro a zlo ucinime nezavislym nazivote a j eho hodnoceni : to jest; ulpime-li na povrchu sveta zracf-drn se v zrcadle nadnebeskych sfer, nepodafi -li se nam zaujirna tpostoj ,mimo dobra a zlo',

Na tornto postoj i se dornnivaji se trvava t soucasni soc iobio-logove - zastanci teorie sobeckeho genu. Molekuly pro ne totisexistuji .objektivne', tedy .absolutne', a zakonitosti, na jejichzzaklade funguj i mechanismy j eji ch geometrickeho uspoi'adaniajeho prornen, plati nutne, Ale itato predstava, toto vedeni jetoliko podobou mysleni - a mysleni pak je projevem zivotnfchpochodu, .pudu'i jak by reki Nietzsche. Ze se tyto podoby ukaza-ly liCinne a uspesne, opet vypovida jen a j en 0 jejich zivotnosti.- Pokud ...

Ano: pokud vlastnf skutecnosti neni tate zivotnost sama: jeifuplatneni, podoba, prostor, ktery otvl ra a nabizi, schopnost, s j a-kou se prosadila v celkovern kontextu aktualni l idske zkusenosti,"Prditl nej schopnejsiho" - survival qf tl.?efittest. ,T o fit' znamenahodit se, zapadnout. Mechanisti cke mysleni si to predstavuje jakozaplneni predem existuji ci mezery - .rnezery ve znalostech', jakse tiki Avsak prasadit se, uplatnit, osvedcit se - to neznamenajeri .vejit se' ci .vetfit', pfizpusobit se okolnostern, nybd tytookolnosti samy prornenit, interpre tovat je takovym zpusobem,aby se jejich ,text' stal pfirozenym kontextern. (Rozdil v obouaspektech - pfizpusobit se a pfizpiisobit s i- dobfe vys tihujetzschovo rozl isovani panske a rabske moralky: je vsak zre jme ,konkretni chovani a jednani nelze takto ostre kategorizovat!)

,' ,


Nietzsche pravem podrobil krit ice pfedstavu Zivota jako vj-sledku diferencniho preZlvanf (oznacovaneho jako .pud sebeza-chovy') , Vlas tni povahou Zivota jakozto Zivota nemuze byt .pfe -Zlvanf ' (ktere je piece pouhyrn, bezmocnym vegerovanim l]nybrzuplatneni urcite jeho podoby. A to nejen podoby rodu C i druhu.Druh (fecky EIDOS, lat. s pe c ie s - tedy podoba, vzhled, vzezfeni]je vlastne zpilsob (srv. nern. Art, tak v obratu , ,A r t u n d We i se " ), radpodobnosti - "eideticky prostor", uvnitf ktereho kazdy jedinecprojevuje svou individualitu a originalitu, tj. jedinecnost a pu-vodnost, tak j ako umelec, basnik, mysl ite l ci vedec - pHvrZenecurciteho stylu, hnuti, proudu, paradigmatu. Nejenze vetsina zi-vych bytostije obvykle vybavena jedinecnou verzi dedicne infer-mace (pHznacne oznacovane jako .geneticky potencial' , t edy do-slova .vytvafeci mohutnosr'), ale kazda je te z je dinecnouaktualizacf sveho .programoveho vybavenf' , tj. interpretacf ge-netickeho textu, Pfitom dana interpret ace - v)iber z moznychctent - otevira da ls] interpretacni moznosti (hermeneuticky pro-star), Cfmz ovsem jine ornezuje Ci vylucuje. Organismus nenitedy trpnym vysledkem uskutecneni vlastniho .gerieti ckeho pro-gramu', nybrZ projevem, ztelesnenim, vpravde manifestaci se-manticke interpretace genetickeho zapisu, jd sama povstalaz "konfliktu interpretaci" (slovy Paula Ricoeura ), tedy opet zevzajernne konkurence 0 prosazenf ruznych zpusobu ctenf. 'Zajistych okolnosti muze pfitom dojit ke specifickym zasahum dosamotneho textu.

Wsledkem teto interpretace je fenotyp. Nenf to vsakjen teles-ny tvar a organicke funkce v uzsim slova smyslu, Za fenotyp Izepovazova t celkovy zpusob vz tahovani se zive bytosti k svetu. Pathsem ivzhled, postoj a chovani, imponujici krasou a silou, rysya vykony.jimiz se projevuj e at uz uCinna uspornost C i hyfive plyt-vanf. To voSesi zj ednava uznani , autori tu, prestiz , nadrazenostu osta tnich pfi slusnfku spolecenstvi , kteremu t im si lny, mocny,zdatny jedinec vtiskuje podobu a tvar so be vlastni, To vse jsou


10/12

216 NlETZSCHOVA BIOLOGICKA ONTOLOGIE NIETZSCHOVA BIOLOGICKA ONTOLOGIE 217

vysos tne projevy Zivota jako ,ville k moci' , t], k svobode sebepro-sazeni teto ville. Ville k moci je villi k sobe same, ke svernu tvarujakozto k prostoru, ktery je jeho podobou sebeuplatneni, tedyopet vilH. Cdltina zde stastne a nazorne dava do souvislosti svo-bodu s volnosti a vuli s prostorem ("sroubek v zavitu rna dosta-tecnou vi lli " apod.). Prave tyto rysy - kvali ta, stupe ii, vznesenost(to, co Nietzsche nazyva ,vornebm') tvaru, podob a gest - stojizcela mimo zajem soucasne biologic, ktera nepojednava 0 zivote,nybd a mechanismech, ktere se v zivotnich projevech uplat fiuj i,kterych Zivot pouZiva.

Prave v .expres ivite' - krase, vyraznosti, skvelost i, napadnosti,kouzle a puvabu (na rozdil od skleslosti, ochablosti, sedivosti,povadlost i) - se ohlasuje sf la, energie, vital ita, zdatnos t, svrchova-nost jakoZto moe a potence (jejichz opakem je ,nemoe' a ,impo-tence'), tj. rozsah ,prostoru', kteryrn bytost disponuje, v nemz seuskutecnuje , j imz mani festuj e, projevu je sve bytf j ako vznikani,svou skutecnost jako uskutecnovani,

Nietzsche oznacuje subjektivitu zivotajako .vuli ', Takto pojatasubjektivita nepredpoklada cil ci zamer, nicmene predstavujeschopnost svuj projev - manif'estaci vnitfniho prostoru, naplneniurcitych moznostf - inierpretooat. Sarna .moc' (Macht) spocivatedy pr.edevsfm v interpretacni schopnosti. JakoZto zakladni on-tologicka kategorie nema "ville k mod" co do Cineni s nasilim,bezohlednosti , sobectvfm, agres ivitou Ci usurpatorskymi, doby-vacnyrni sklony. Alespofi nikoliv v prvni rade, nebof ve svych nici-vych, neguj ic ich podobach jsou tyto sk Iony spise vyrazern opaku,tj. slabosti a nicotnosti - neschopnosti pochopit situaci ve svujprospech, ucinit Z okolnos ti smysluplny kontext sveho prosazenf .Skutecna vule k mod se umociiuje tim, ze se uskutecriuje: oteviranove moznosti, podstupuje riziko - vydava vsanc vlastni zivot,ri skuj e pfdi tf. Ta to povaha Zivo ta - dimense jeho .panskeky' - se hokynarskernu popisu objckt ivniho vedeni, kte retol iko s moralkou rabskou, zcela vymyka.

Nejvyzriamnej sim pojmem je zde prave .interpre tace'. Neninahoda, ze s biologickou ontologif pfichrizi pravefilolog, s vytifbe-nym smyslem pro sernantiku, vyklad, hi storicky rozmer a herrne-neutiku, vybaveny vnimavostl pro tvary, podoby a souvislos ti , Jak-koliv se soucasne inforrnacni pojet i Zivota a evoluce- a l ingvist ickaterminologie, ktera je doprovazi - jazykovernu pHstupu pfimonabizeji, Hlologicky mrav (mos philologicus) se v biologii dosud ne-prosadil. (Marne se 0to snaZil uz v sedesatych letech RomanJacobson a jeho skola: jeho nadsena vstficnost byla molekular-nimi biology a genetiky s posmechern odmftnuta. ) Filologicky pif-stup k zivotu, kte ry Nie tzsche mysli tel sky pfipravi l, by znamena lzvrat v biologii, Ci spi se vznik skutecne biologie jako vedy 0 Zivo-teo - Dosud vsak k nemu nedoslo,

"Hle, j sem to, co sebe sarna s tale prekonava !" pray! Zivot k Za-rathustrovi . vydava sebe sarna vsanc, manif'estuje vnitfni podobu,aby ji prosadil a umocni l - tj . aby zvelebil , rozvinul prostor svychtvilrcfch moznosti. Zaclny rys , rozmer, rovina C i vlastnost nejsoupro Zivot zakladni, Vidfme to na prornenach tvaru, chovani, orna-mentu: okraj ovy, nahodi ly rys se mMe stat pfevladaj icim, pozadipopfedim, podrobnost vl 'tdCimmotivem, podfizeny pud mMe na-byt vrchu a podrobit si ostatni a vse pfeuspofadat ,ve svem du-chu': nahodile souvislosti se pfitorn mohou dostat do nutnych("kauzilnich) zavis lost i, podminky se mohou stat vlastni pHCinou,geny mohou fidit a menit funkce a ty opet zpetne menit geny.Zivot nerna podstatu ani zakladni rovinu popisu - toliko hierar-chicke site regulad, to jest vztahu podrizenosti, stalosti a pro-menlivosti, ktere se samy mohou men it a pfeskupovat - z nouze,potjeby, ci jen tak'. Kazde nove .pomery ', ~i.jine rozlozeni sil seuplatni a p fevladnou, pokud to zyJsi .moc' ce lku, umocni vil li.Proto je bvot propastny, .nezbadatelny": "Ve t 'V I f ok o jsem neddonopohltfdl, iivote-ieno! A tu se mi z#lo, Uv nezbadaielno klesdm" (Za-rabustra II - Tanecn! p[sen). Lze tedy rid: "Pro toto stupiiovanivlastni skutecnosti. jimf ten, kdo vytvaH krasno, otevira nove svet,


11/12


a hlede do samych hlubin byti odkryva j eho stale dal si moznosti,proto - ac jestlize viibec pro neco - stoji za to Zit a neustalevystavovat svu ] z ivot nebezpeci." Byla by snad toto skryta naukacizinky z Mantineje, hlubs i tajemstvi , jdS6kratovi nesdeli la - C io ktere se S6krates s ucastniky onoho pamatneho symp6zia ne-podelil?

Zdenek Neubauer


12/12

Friedrich NietzscheMIMO DOBRO A ZLOPfedehra k filosofii budoucnosti

Z nemeckeho originalu Jenseits von Gut und Bose,vydaneho nakladatclstvim C. G. Naumann, Leipzig 1906,pi'elozila a poznamkarni opatfila Vera Koubova,

Doslov napsal Zdenck Neubauer.Odpovedmi rcdaktorka Daniela Lcharova.

Graficky upravil a sazbu zhotovil David Balihar,Vydalo nakladatelstvt AURORA,

Oplctalova 8,Praha 1,jako svou 30. publikaci.

Vytiskla tiskarna FINIDR, s, r. 0.,Lipova ul., Cesky Tesin.

Praha 1996Naklad 3000 v)itiski'1.

Vydanf prvni.

Doporucena cena vcetne DPH 175 Kc .

neubauer, zdenek - nietzschova biologicka ontologie

Documents