pardubice_digital_dvoustrany

Hledání vize pro Mlýnský

ostrov

PardubicePracovní vydání

obsah4

10

24

30

50

1

2

3

4

5

6

Úvod

76

Deset základních principů rozvoje

Příběhy Mlýnského ostrova

Pardubice: městopro 120 000

Mlýnský ostrov dnes

Hlavní aktéři Mlýnského ostrova

© ONplan lab, s. r. o., 2016 © Město Pardubice, 2016

ONplan lab, s. r. o.

Ječná 2/505 128 00 Praha 2

statutární město

Pardubice

Perštýnské nám. 1

530 21 Pardubice

4 5

Úvod1

6 7

Území Mlýnského ostrova je zřetelně

vymezeno vodními toky: ze západu

řekou Chrudimkou, z jihu a výcho

du jej obtéká náhon Halda a severní

hranici tvoří koryto Spojilského

odpadu.

Mlýnský ostrov zároveň doplňuje

jedinečnou osu procházející městem

od hlavního nádraží kolem nového

obchodního centra přes nákupní

třídu Míru, Zelenou bránu, Pern

štýnské náměstí až po nedávno rekon

struovaný park Na Špici. Revitalizace

ostrova dotvoří kompozici hlavní

osy celého města.

Mlýnský ostrov –odvěká součást Pardubic

8 9

Jak najít novou vizi pro Mlýnský ostrov?

Automatické mlýny, ztichlý „hrad“

na nábřeží Chrudimky, výrobní

a administrativní areály zaměstnáva

jící přes dvě stě Pardubáků, tichá re

zidenční část města a zároveň místo

nedaleko soutoku řek s velkým poten

ciálem pro cestovní ruch i volnočasové

aktivity. Jak uchovat současné hodnoty

a zároveň plně využít onen potenciál,

který pro rozvoj Pardubic Mlýnský

ostrov představuje?

Města a jejich části jsou vystaveny

permanentní změně. Odvětví, které

dříve bylo chloubou města, tahounem

místní ekonomiky i městské výstavby,

ustupuje a dává prostor novému, které

má na využití území často jiné nároky.

Zároveň se mění i požadavky na bydle

ní a kvalitu veřejných prostranství.

Každá významná etapa v dějinách

města je spojena s vizí. Jedinečná

místa si žádají jedinečný přístup.

Příprava regulačního plánu pro toto

území je hledáním společné realistic

ké vize, která nejen rozvine potenciál

tohoto místa, ale přispěje k větší kon

kurenceschopnosti Pardubic v soutěži

s jinými městy o mladé talenty, inves

tice, návštěvníky.

Tato publikace by se měla stát příruč

kou pro urbanisty, městské plánovače,

inženýry, ekonomy, zástupce samo

správy, vlastníky nemovitostí a další

hlavní aktéry Mlýnského ostrova, kteří

se budou podílet na jeho rozvoji. Širo

ké pardubické veřejnosti bude vyprá

vět příběh o této části města a přiblíží

jí principy rozvoje ostrova.

10 11

Příběhy Mlýnského

ostrova 2

12 13

Na území dnešního Mlýnského

ostrova stával podle dostupných

pramenů mlýn již v 16. století. Na

konci 19. století pak v oblasti byly

hned čtyři mlýny. Tato část Pardu-

bic tvořila bezprostřední hospo-

dářské zázemí města. Ulice Na La-

žánkách vedla k cihelně, která zde

stála již od 15. století. Podél ní byly

vystavěny usedlosti. Bydleli zde

i rybáři, kteří se starali o rybniční

hospodářství založené rodem

Pernštejnů.

Automatické mlýny nejsou výsled

kem nějakého lineárního procesu

investor – záměr – architekt – stavba.

Od počátku jsou zasazeny do širokého

modernizačního procesu, který se

do Pardubic dostal právě na konci

1. desetiletí 20. století do významné

přechodové fáze.

Stará sídelní struktura historického

jádra s navazujícími lineárními před

městími se rozrůstala v nově regulo

vaných čtvrtích, především na straně

Zeleného předměstí. Urbanizační tlak

umocněný stavbou hlavní železniční

tepny vyžadoval daleko koncepčnější

přístup k územnímu plánování,

k plánování a realizaci důležitých

veřejných budov a komunikační

infrastruktury města.

Velkou roli v tomto ohledu hrála Měst

ská technická kancelář, která připra

vovala analytické i regulační plány,

a politická reprezentace, která i přes

značný odpor dokázala prosadit zasy

pání městských vodních příkopů a ka

nálů. Paralelně, ale v souladu se zájmy

města, probíhala Zemským výborem

a Prezídiem zemské komise pro úpra

vu řek v Čechách řízená regulace řek.

Severní úsek regulace Chrudimky pro

bíhal právě v letech 1906–1914. Bylo

s ní spojeno i rušení starých mlýn

ských provozů – v této době zanikly

v okolí 4 mlýny i starší vodní díla

(mosty, jezy). Město stavělo novou

hydroelektrárnu, řeky byly nově pře

mosťovány železnými mosty. Město

viditelně měnilo strukturu a nabízelo

nové příležitosti pro urbanizmus,

architekturu a podnikání.

Právě taková příležitost vznikla po zni

čení konkurence a po regulaci území

kolem Chrudimky pro podnikatelský

záměr Egona a Karla Winternitzových.

Ti již v té době vlastnili nemošický

statek a mlýn ve Štětíně u Mětic

a nově také nabyli rušený mlýn Valcha

na dolním toku městského kanálu.

Tato kapitola vychází z materiálů shromážděných

v rámci stavebně-historického výzkumu

MgA. Františkem R. Václavíkem publikovaného

v prosinci 2012.

pohled na Winternitzovy mlýny, cca 1921,

VČM v Pardubicích

pohled na Winternitzovy mlýny, cca 1926,

VČM v Pardubicích

hydroelektrárna na Chrudimce, nedatováno,

VČM v Pardubicích

superpozice stávající situace areálu a indikační skici

Stabilního katastru 1839

Voda, mouka, chleba

14 15

leden 2014

Z dotazníkové akce mezi pardubický

mi kulturními a vzdělávacími institu

cemi vyplynul jejich zájem o využívá

ní mlýnů.

léto 2016

Proběhla první jednání nových

majitelů s členy iniciativy Mlýny

městu o možných formách

spolupráce.

listopad 2013

Rada města Pardubic ustavila pracovní

skupinu „Mlýny“ a pověřila ji zpraco

váním vize a strategie využití areálu

Automatických mlýnů pro projekt

„kulturfabrik“.

únor 2014

Pro obyvatele Pardubic byl uspořádán

workshop „Automatické mlýny: Věc

veřejná“, z něhož vyplynul zájem ve

řejnosti o polyfunkční využití areálu

pro kulturu, vzdělávání, služby, bydle

ní a administrativu. březen 2016

Firma GoodMills Česko, s. r. o.,

prodala areál mlýnů manželům Lukáši

a Marianě Smetanovým. Ti deklarují

zájem pokračovat v záměru kulturní

ho a kreativního programu pro histo

rickou budovu Automatických mlýnů.

„Zní to trochu divně a ne-

možně, ale má a může se to

státi skutkem. Aby město

získalo vody v městě a staly

se různé pokusy, které však

nesetkaly se s výsledkem.

Když už vše pokládalo se

za marné, silný zájem na zís-

kání vod vyvolal téměř

v posledních dnech ještě

tuto alternativu koupiti

mlýn pě. Odkolkův a za

mlýn Valchu dáti pp. Win-

ternitzům místo a vodní sílu

na mlýn v Plodru. Péčí po-

volaných činitelů a ochotou

zúčastněných tato poslední

myšlenka byla propracována

a výsledky toho byly předne-

seny ve schůzi odborů

a expertů ve čtvrtek dne

28. t. m. v radnici konané.

V této schůzi téměř jedno-

hlasně byla uznána provedi-

telnost této myšlenky

a povede-li ještě jednání,

které se má díti v sobotu

30. t. m, k příznivému vý-

sledku, bude věc předložená

obecnímu zastupitelstvu

k rozhodnutí.“

30. dubna 1910, Neodvislé listy

1906–1910

Kvůli regulaci řečiště Chrudimky došlo

k demolici existujících mlýnů a odstra

nění areálu tzv. Červených lázní. Poze

mek podél východní hrany nově regu

lované řeky město nabídlo bratrům

Karlu a Egonu Winternitzovým jako

náhradu za ušlou investici při koupi

mlýna Valcha. Ten stál u městské řeky

zasypané v roce 1910.

1915

Budova mlýnů byla doplněna o pří

stavbu skladovacího traktu rozšiřující

budovu na severní straně. Rozsah

přístavby byl omezen katastrální

hranicí, za kterou měla ležet budoucí

komunikace.

červen 1919

Požár zničil střední mlýnský trakt. Bě

hem následné rekonstrukce byl téměř

celý mlýn zvýšen o jedno podlaží.

říjen 1921

Byla dokončena stavba vodárenské

věže s rezervoárem vody pro samo

spádný systém. Budova s výrazným

motivem odsazených trojúhelných

štítů byla postavena dle plánu Josefa

Gočára.

1924

V rámci rozšíření skladovacích kapacit

mlýnů bylo paralelně k hlavní budově

postaveno nové silo spojené s mlýnem

v úrovni nejvyššího podlaží.

1937

Areál koupila pražská akciová společ

nost Centrofarina, která dále provozo

vala mlýny pod názvem Automatické

mlýny.

květen 1910

Městská technická kancelář zakreslila

umístění budovy mlýna 10 m od vnitř

ní hrany nové hráze. Délka budovy

měla být 49 m, šířka 14 a výška hlavní

budovy 16,4 m. Turbínový pohon měl

být napájen vodou vedenou kanálem

odbočujícím z přiváděcího náhonu do

městské hydroelektrárny.

Vznikly první plány budovy projekto

vané pardubickou firmou Josef Pro

kop a synové a hospodářské budovy

navržené místním stavitelem Josefem

Janečkem.

červenec 1910

Projektová dokumentace, půdorysy

a řezy firmy Josef Prokop a synové

byla předána architektu Gočárovi, kte

rý začal pracovat na architektonické

podobě vnějšího vzhledu budovy.

prosinec 1910

Bylo vydáno stavební povolení

c. k. místodržitelstvím.

květen 1911

Do provozu byla uvedena vodní elek

trárna na regulovaném toku Chrudim

ky s výkonem 260 kW podle projektu

Františka Křižíka.

srpen 1911

Budova mlýnů spolu s hospodářskou

budovou byla zkolaudována. V Gočáro

vých 31 letech se Winternitzovy mlýny

staly jednou z jeho prvních větších

realizací.

1906 1937

16 17

návrh Stavoprojektu na zastavění území: varianta A,

Stavoprojekt KNS Pardubice 1949

návrh Stavoprojektu na zastavění území: varianta B,

Stavoprojekt KNS Pardubice 1949

přístavba skladiště, úprava zastavění,

Východočeské mlýny Pardubice, n. p., Stavoprojekt,

ak. arch. K. Řepa 1950

18 19

1949

Stavoprojekt vypracoval zastavovací

plán pro oblast mezi ulicemi U Mlýnů

a Na Lažánkách s uliční sítí, rozvolně

nou strukturu zástavby i funkcí užití.

Tento zastavovací plán již počítal se

stavbou provozu pekáren na sever od

areálu mlýna, na samém konci ulice

Na Ležánkách, který se měl postupně

spojit s areálem mlýnů.

1957

První zmínka o památkové ochraně

mlýnů. V zápisu z jednání komise

vyslovující se k opravě průčelí mlýna

v roce 1957 čteme: „Gočárova stavba,

… je chráněná Památkovým úřadem“.

1958

Projekt přístavby mlýnského skladu

navazujícího na mlýn na severní stra

ně byl dopracován. Hmotová skladba

a členění průčelí vycházejí ze staršího

návrhu arch. Karla Řepy z roku 1950

a poměrně citlivě navazují na Gočáro

vo řešení.

1965

Byla zahájena stavba „továrny na

chléb“ tzv. velkopekárny v severní

části ulice Na Ležánkách na místě

bývalého dobytčího trhu. Pekárna byla

uvedena do provozu v roce 1970. Mě

síčně zpracovávala 61 vagonů mouky

dopravované dopravníkem ze soused

ního mlýna. Roční výrobní kapacita

dosahovala 11 300 tun chleba.

1970

Areál mlýna se dále rozrostl o stavbu

skladu balené mouky podél severní

hrany areálu (600 m2) a stavbu vážního

domu při jižním vjezdu.

1948

Mlýny byly zestátněny, staly se sou

částí sdruženého národního podniku

Východočeské mlýny Hradec Králové.

1972

Stavba zdymadla na Labi zvedla hla

dinu Chrudimky nad úroveň vodní

elektrárny. Vyprázdněná budova elek

trárny byla následně předána Sedmič

ce – 7. oddílu pionýra, později vodním

skautům.

1981

Byla dostavěna tzv. správní budova

II. (dnes ve vlastnictví Pražské správy

nemovitostí) a závodní jídelna s ku

chyní (dnes sídlo firmy Energie MaR).

Těmto realizacím předcházely demoli

ce domů v nároží ulice Na Lažánkách

a Mezi Mosty. Areál mlýnů dosáhl své

největší velikosti.

1983

Stavby byly zapsány do rejstříku ne

movitých kulturních památek v rozsa

hu „vodní mlýn automatický s vodá

renskou věží, se silem a trafostanicí,

tzv. Winternitzův se svými pozemky

st. parc. č. 1617/2 a 1617/3“.

19831948

„Jelikož se jeví v Pardubicích

značná potřeba pekařských

výrobků a tato potřeba je

uspokojena jen s vypětím

všech sil našich pekařských

zaměstnanců v závodech

a v dohledné době tato

kapacita stávajících našich

pekařských závodů nám

nebude postačovat, jelikož

v Pardubicích a v blízkém

okolí se staví značné průmy-

slové objekty, které budou

zaměstnávat několik desítek

tisíc zaměstnanců a tím

i stoupne spotřeba pekař-

ských výrobků. Mimo to jsou

to provozovny ponejvíce po

živnostensku provozované

a dle příkazu KSČ a všech

nadřazených našich orgánů

musíme pekařskou výrobu

zprůmyslnit, t. j. přenést do

takového závodu, kde by-

chom veškerou pekařskou

výrobu mohli zkoncentrovat

a tímto zkoncentrováním

máme možnost použité

pekařských strojů na

odstranění lidské dřiny

...Výše jmenované důvody

vedly nás k tomu, abychom

Vám předložili plány na

výstavbu ústředních pekáren

při našem základním závo-

dě v Pardubicích ... žádáme,

abyste naši snahu podpořili

a to tím, že nám zajistíte sta-

vební parcely pro výstavbu

závodu, jak je ze situačního

plánku zřejmo a jednalo by

se o kombinát mlýna, peká-

ren a cukráren, t.j. po

vzoru ruském - chlebozávod.

K tomuto provedení

potřebujeme, abyste pro

nás zajistili pozemky

a veškeré budovy mezi ře-

kou Chrudimkou až k ulici

Ležánecké a z druhé strany

od ulice Mezi mosty až

k Labi ... Na místech, kde

nyní jsou staré domky,

chceme postupně vybudovat

ústřední budovu adminis-

trativní, vedle této budovy

podle ulice Ležánecké velké

údržbářské dílny ... dále

velké garáže. Mimo těchto

budov pro provoz chlebozá-

vodů chceme vybudovat

dále směrem k soutoku Labe

a Chrudimky sociální zaříze-

ní, t. j. společenskou budo-

vu, hřiště, závodní kuchyni

atd. a také chceme v přípa-

dě, že byste nám to umožni-

li, vybudovat plovárnu ...“

23. října 1950, Pardubicko-Jihlavské mlýny np., Pardubice

20 21

Ukončení provozu, možnost navštívit

dříve z hygienických důvodů nepří

stupný prostor a snaha o uchování

kulturní památky podnítila nevídaný

zájem velké části pardubické veřejnos

ti o Automatické mlýny.

„Tajemný hrad“ na břehu Chrudimky,

který sto let komunikoval s městem

svým nepřetržitým hukotem, utichl.

Jeho ticho však bylo pro mnohé volá

ním. Pardubičtí najednou stáli před

rozhodnutím, jak tento skvost, který

jim nepatří, uchránit, využít k rozvoji

města, ale zároveň se nepustit do ne

rozvážného dobrodružství.

Lidé, kterým nebyl lhostejný osud

tohoto místa, se dali dohromady a tak

vznikla iniciativa Mlýny městu. Ne

bývalý zájem o kulturní festival Auto

matické kulturní mlýny dále podpořil

diskuzi o využití budovy pro kulturu

a podnikání v kreativních odvětvích.

Nadšení desítky dobrovolníků dokon

ce zachytil dokumentární film Boží

mlýny na prodej produkce České tele

vize. Město založilo pracovní skupinu

„Mlýny“ a o budoucnosti stavby, jejím

možném odkupu se začalo diskutovat

i na zastupitelstvu.

Mlýny, věc veřejná

22 23

leden 2014

Z dotazníkové akce mezi pardubický

mi kulturními a vzdělávacími institu

cemi vyplynul jejich zájem o využívá

ní mlýnů.

léto 2016

Proběhla první jednání nových

majitelů s členy iniciativy Mlýny

městu o možných formách

spolupráce.

listopad 2013

Rada města Pardubic ustavila pracovní

skupinu „Mlýny“ a pověřila ji zpraco

váním vize a strategie využití areálu

Automatických mlýnů pro projekt

„kulturfabrik“.

únor 2014

Pro obyvatele Pardubic byl uspořádán

workshop „Automatické mlýny: Věc

veřejná“, z něhož vyplynul zájem ve

řejnosti o polyfunkční využití areálu

pro kulturu, vzdělávání, služby, bydle

ní a administrativu.

březen 2016

Firma GoodMills Česko, s. r. o.,

prodala areál mlýnů manželům Lukáši

a Marianě Smetanovým. Ti deklarují

zájem pokračovat v záměru kulturní

ho a kreativního programu pro histo

rickou budovu Automatických mlýnů.

„V mlýnici se ještě nacházela

kompletní technologie včet-

ně mlýnských stolic, koreč-

kových dopravníků a obřích

dřevných vysévačů zavěše-

ných na svazcích bambu-

sových tyčí. Mlýnice byla

protkána hustou soustavou

skleněných a plechových

moukovodných trubic diago-

nálně procházejících napříč

čtyřmi podlažími. Dřevěné

a parketové podlahy vyleš-

těné mnohaletým stíráním

jutovými pytli napuštěnými

petrolejem, vůně mouky,

prostory prosvětlené velký-

mi okny, ticho opuštěných

prostor, světelné obrazy

hladiny Chrudimky prochá-

zející okny a promítající se

na stěny a stropy, úžasná

vyhlídka ze střechy mlý-

na na město a okolí, stopy

nedávné přítomnosti posled-

ních zaměstnanců, moučný

prach, Gočárův hrad.“

Zdeněk Závodný, programový ředitel Divadla 29

2012

Společnost GoodMills Česko, s. r. o.,

se rozhodla prodat areál Automatic

kých mlýnů.

květen–červen 2013

září–říjen 2013

V Automatických mlýnech se konal

multižánrový festival Automatické

kulturní mlýny, který uspořádaly par

dubické kulturní a vzdělávací organi

zace, navštívilo jej 4 400 návštěvníků.

Společnost GoodMills Česko, s. r. o.,

se rozhodla prodat areál Automatic

kých mlýnů.

duben 2014

Česká televize uvedla dokumentární

film „Boží mlýny na prodej“, ve kte

rém dokumentarista Filip Remunda na

příkladu mlýnů ukazuje, jak jsou lidé

ochotni zapojit se ve svém městě do

dobrovolné činnost.

září 2014

Zastupitelstvo města se nerozhodlo

pro odkup Automatických mlýnů od

společnosti GoodMills Česko, s. r. o.

září 2012

V rámci Dnů architektury mlýny vidě

lo na 400 návštěvníků, nečekaný zá

jem o stavbu a její historii zahájil ve

řejnou diskuzi o jejich dalším využití.

květen 2014

Winternitzovy Automatické mlýny

byly nařízením vlády ČR prohlášeny

za národní kulturní památku.

Pracovní skupina „Mlýny“ předložila

Zastupitelstvu města Pardubic doku

ment „Automatické mlýny: pardubic

ká kulturfabrik“, který shrnuje diskuzi

napříč veřejným sektorem a občan

skou společností a navrhuje pro areál

mlýnů regulativy.

2012 2016

Pardubice: město pro

120 0003

26 27

Mlýnský ostrov jako rozsáhlé transfor

mační území v centru Pardubic naský

tá velké možnosti, jak naplnit celou

řadu ze strategických priorit města.

Tradiční průmyslová města západní

Evropy jakými jsou například Bilbao,

Birmingham, Dortmund, Newcastle

nebo Lille uměla využít revitalizace

vysloužilých průmyslových areálů

k tomu, aby si vylepšila svou konku

renceschopnost a v konečném dů

sledku zvýšila kvalitu života pro své

obyvatele.

Opatření měla většinou za cíl připra

vit podmínky pro odvětví s vysokou

přidanou hodnotou, která přivedou do

města dobře placená pracovní místa,

investice do vzdělání, zvýšení atrakti

vity města a posílení jeho značky tak,

aby si udrželo kvalifikovanou pracovní

sílu a přilákalo novou. Opatření cílili

i na udržení a posílení sociální soudrž

nosti měst a reagovala na trend stár

nutí populace.

Výzkumy revitalizací brownfieldů

napříč Evropou ukázaly, že revitaliza

ce přinesly městům a jeho obyvatelům

největší přínosy, když byly součástí

dlouhodobé rozvojové strategie města

a když se městům a soukromým inves

torům podařilo najít cestu jak skloubit

investorský záměr se strategickými

rozvojovými cíli měst.

V Analytické části strategického

plánu Pardubic na období 2014

až 2025 jsou ve vztahu k rozvoji

města popsány současné silné

a slabé stránky a související příle

žitosti a hrozby. Pro diskusi o kon

cepci rozvoje Mlýnského ostrova

byly v této SWOT analýze zvýrazněny

body, které by měl koncept revitaliza

ce tohoto území brát v úvahu.

„Přivést do města více trvale žijících obyvatel bylo jedním z bodů naší radniční koalice již na jejím počátku. Vzhledem k aktuálnímu velmi pozi-tivnímu rozvoji průmyslu, ohlášenému nárůstu pra-covních míst v Pardubi-cích, a taky faktu, že mno-ho lidí sem do zaměstnání denně dojíždí, se budeme snažit udělat vše pro to, aby chtěli nejen tito pra-covníci s rodinami, ale na-příklad i absolventi škol, v našem městě také bydlet. Vizí radnice je mít během dvaceti až třiceti let z Par-dubic město se 120 tisíci obyvateli.“

primátor statutárního města Pardubic, prosinec 2015

Koncept revitalizace MlýnsKého ostrova

by Měl stavět zejMéna na zvýrazněných silných

stránKách Města:

• Klíčovýdopravníuzel,výbornádostupnostdoPrahy,

letiště, železnice

• Silnéprosperujícífirmyvšechvelikostí

• Bohatáhistorie,historickéosobnostiadodržovánítradic

(MPZ, Pernštejnské slavnosti, pardubický perník)

• Hustásíťcyklostezekprocyklistikuiin-linebrusle

• KvalitníobslužnostMHD

• Ekonomickýpotenciálsvazbaminaevropskýasvětový

průmysl, tradice v elektrotechnickém a chemickém průmyslu

(podnikyTesla,Paramo,SynthesiačiExplosia)

• Nízkánezaměstnanostakvalifikovanápracovnísíla

• Širocerozvětvenásíťsociálníchslužeb,zastoupenísilných

i kvalitních poskytovatelů sociálních služeb

• Možnostiprosportovní,kulturníispolečenskévyžití

• Sportovníatmosféraavýznamnésportovníakce

(Velkápardubická,Zlatápřilba,CzechOpen,Pardubickájuniorka)

strategicKé příležitosti Města, Které Mohou

být zužitKovány běheM revitalizace MlýnsKého

ostrova jsou zvýrazněny.

• Podporaúčelnéhovyužitíobnovitelnýchzdrojů,rozvoje

ekologické dopravy a nízkoenergetických budov

• Poptávkapoprogresivníchavýzkumnýchoborechchemického

a elektrotechnického průmyslu (příp. dalších)

• PodporaMSP,využitízbývajícíchbrownfieldsveměstě

k podpoře podnikání

• PodporaspolupráceSŠ,VŠafirem

• VyužitípotenciáluřekLabeaChrudimky(doprava,cestovní

ruch,volnýčas,projektDunaj-Odra-Labe)

• DostavbaR35,I/2adalšídopravnířešení,kvalitníželezniční

napojení

• ÚzemnínástrojeEU(ITI)

• Využitípotenciálucivilníholetiště(terminál,dopr.síť)

• Ekonomickézhodnoceníodpadůjakopodnikatelskápříležitost

• Rostoucívýznamsilnýchaglomeracíamožnáspolečnářešení

(např.energetika,IDS)vevšechsměrech

strategicKý rozvoj MlýnsKého ostrova Může

Městu poMoci vypořádat se zejMéna s vyznačenýMi

slabýMi stránKaMi:

• Dopravaveměstě,neprostupnost,absenceobchvatů,

automobily v centru

• Chybějícítechnicképrofese(odvyučenýchažpoabsolventyVŠ),

nabídka převyšující poptávku po odborných studijních oborech

• Znečistěnéovzduší(PARAMO,Semtín,automobily)

• Infrastrukturamístníveřejnésprávy–živelněbudovanýsystém

územně členěného města, nákladné řízení města

• Staréekologickézátěže

• Chybějícíatraktivnírozvojovéplochyvevlastnictvíměsta

• Neexistencecentrálníchinstitucí

sMysluplně Koncipovaná revitalizace MlýnsKého

ostrova Může přispět K MiniMalizování vyznačených

hrozeb, ostatní Musí brát v úvahu.

• Sociálníproblémyplynoucízpřípadnýchodchodůvýznamných

zaměstnavatelů

• Sociálnívyloučení

• Demografickývývoj(stárnutípopulace)

• Dlouhodobánezaměstnanost

• Znečištěnéovzdušíazvýšenáhlukovázátěžjakovýsledek

neřešené dopravní prostupnosti

• Energetickázávislostměstanacentrálnímrozvodutepla

• Nevyřešenéodpadovéhospodářství

• Nedostatekzdrojůnainvesticeanaběžnýprovoz(RUD,vysoké

provoznívýdaje,kofinancovánídotací,příp.sankcezdotací)

• Nedostatečnákapacitnípřipravenostnavyužitíúzemních

nástrojůEU(ITI)

• Změnyvlegislativězhoršujícíkvalituživotaneboposkytované

veřejné služby

Silnéstránky

Příležitosti

Slabéstránky

Hrozby

SWOT analýza byla přejata z Analytické části Strategického plánu rozvoje města Pardubic pro období 2014-2025, verze prosinec 2013

Pardubice: město pro 120 000

28 29

cíl 1.4 Zlepšovat kvalitu veřejného

prostranství ve městě

cíl 1.5 Využit potenciálu řek Labe

a Chrudimky a ostatních vodních

ploch pro oživení města; rozšířit

zelené plochy k občanskému využití

cíl 1.6 Podporovat ekologickou

výchovu a osvětu

cíl 2.2

Rozvíjet integrovanou veřejnou

dopravu a veřejnou dopravu a zvýšit

podíl ekologické MHD na městské

mobilitě při zachování její dostupnosti

a minimalizaci ekonomické náročnosti

cíl 2.4 Propojit vybrané části města

s cílem lepší dostupnosti dopravní

prostupnosti, bezpečnosti

a bezbariérovosti

cíl 2.5

Podporovat rozvoj nemotorové

dopravy a bezemisní dopravy

cíl 2.6

Regulovat dopravu v klidu

cíl 3.1Vytvářet podmínky pro podporu

podnikání a zaměstnanosti

cíl 3.2

Aktivně komunikovat a nabízet

využití brownfieldů ve městě

k podpoře podnikání, příp. jako

plochy pro bydlení nebo pro

veřejnou infrastrukturu

cíl 3.3

Zajistit udržení pověsti bezpečného

města a zamezit vytváření sociálně

vyloučených lokalit ve spolupráci

s městskou policií a Policií ČR

cíl 3.4. Podporovat sociální podnikání

a vymezit problematiku sociálního

bydlení ve městě

cíl 3.5 Podporovat tradiční atraktivní

sportovní či kulturní akce

a zájmovou činnost dětí a mládeže

cíl 4.2

Dodržovat principy strategického

a projektového řízení a otevřené

komunikace s veřejností

cíl 4.3

Dodržovat principy zdravého

finančního řízení

cíl 4.4

Prosazovat zájmy města u státních

a dalších institucí

cíl 4.5

Zvyšovat kvalitu mateřských

a základních škol (domů dětí

a mládeže a základních

uměleckých škol)

cíl 4.7

Zajistit zacílenou propagaci

města a s unikátními tématy

budovat značku města i na

mezinárodním poli

cíl 5.2

Připravit a realizovat strategické

projekty s příznivým dopadem

do aglomerace

Ze Strategického plánu

rozvoje města Pardubic

pro období 2014–2025 byly

vybrány strategické cíle,

k jejichž naplnění může

revitalizace Mlýnského

ostrova přispět.

Strategickécíle,ke kterým může koncept rozvoje

Mlýnského ostrova přispět

Vize města: Pardubice 2025: čisté, bezpečné a živé město s vyspělou ekonomikou a silnou sportovní tradicí

přejato z Návrhové části Strategického plánu rozvoje

městaPardubicproobdobí2014–2025

30 31

Mlýnskýostrov

dnes4

32 33

bar, hospoda

ULupťáka

LindeGas

Pročne?– pedikůra

EnergieMaR

Materia

R-studiovýrobamodelů

PřístavSedmičkavodnískauti

Krajskáhygienickástanice

e-Velo

GoldfeinCZ

UnitedBakeries

služby

móda

wellnes, beauty

restaurace

zdravotnictví

kultura

ubytování

veřejná instituce

sport, volný čas

prodej zboží

výroba

Na Mlýnském ostrově a v jeho bezpro

středním zázemí bylo identifikováno

38 ekonomických subjektů. Na samot

ném ostrově je stále nejvíce zastou

pena výroba a velkoobchod, a to i po

uzavření provozu v Automatických

mlýnech. V současné době ekono

mické subjekty na Mlýnském ostrově

zaměstnávají více než 200 osob. Nej

většími zaměstnavateli jsou výrobce

pardubického perníku Goldfein CZ

(80 zaměstnanců), pekárny United

Bakeries (50 zaměstnanců) a Krajská

hygienická stanice (44 zaměstnanců).

Výroba perníku a pekárny přitom fun

gují na směnný provoz.

Mezi menší zaměstnavatele v území

patří prodejce plynů a svařovací tech

niky Linde Gas (8 zaměstnanců), firma

podnikající v oboru měření, regulace

a automatizace Energie MaR (16 za

městnanců) a prodejna včetně servisu

elektrokol eVelo (1 zaměstnanec).

Oproti levému břehu Chrudimky je

na Mlýnském ostrově podstatně méně

ekonomických subjektů, patrná je

zejména absence maloobchodu a slu

žeb v parteru budov. Území tak i přes

den působí opuštěným, někdy až lidu

prázdným dojmem. Současná struktu

ra ekonomických aktivit odráží indus

triální minulost jako výrobu mouky,

pečiva a perníku.

Zároveň je patrná transformace úze

mí související se změnou odvětvové

a zaměstnanostní struktury Pardubic.

Areál Automatických mlýnů a částeč

ně i areál pekáren má volné prostory.

Celková zaměstnanost v území se

za uplynulé dvě dekády snížila až

o 300 %. Jen samotné pekárny dříve

zaměstnávaly 150 až 200 osob.

V území výrazně chybí občanská vy

bavenost zejména prodejny potravin

a další maloobchod, restaurace nebo

kavárny. Mlýnský ostrov je tak v ost

rém kontrastu s kompaktní zástavbou

Starého Města na levém břehu Chru

dimky. Ta se dokázala adaptovat na

ekonomické změny posledních dvou

dekád a neztratila na atraktivitě.

Na důležitosti v posledních letech zís

kávají komerční i nekomerční spor

tovní a volnočasové aktivity v bezpro

středním zázemí Mlýnského ostrova

jako loděnice a klubovna vodáků s půj

čovnou paddleboardů při soutoku řek,

tenisový klub, klubovna vodních skau

tů a sportovní prodejny. Jediným mís

tem k občerstvení na pravém břehu

Chrudimky v okolí parku Na Špici je

výčep U Lupťáka.

Za pozornost stojí současný velký zá

jem o kotviště na nábřeží Chrudimky

podél ulice U Mlýnů. Povodí Labe prá

vě jedná o pěti povoleních. První pro

vozovatel, který kotviště instaloval,

provozuje výletní loď britského typu

tzv. narrowboat.Ekonomickéaktivity v území

36 37

Zaměstnanci a klienti místních firem a institucí

Zejména v pracovní době během všed

ního dne ulici Na Ležánkách využíva

jí zaměstnanci, klienti a dodavatelé

místních firem a institucí. Zaměstnan

ci provozu pekárny a výrobny perníků

dojíždějí za prací nehledě na počasí

převážně na kole.

Zásobování pekárenského areálu a zá

kazníci místních firem územím pro

jíždějí nákladními auty. Závoz pečiva

začíná již ve 2 hodiny ráno. Provoz

nákladní dopravy tak představuje pro

ulici Na Ležánkách značnou dopravní

zátěž.

Sportovci na nábřeží

Nábřeží Chrudimky již dnes využí

vají místní sportovci, běžci, cyklisté

a vodáci. Přímo na Mlýnském ostrově

se nachází klubovna vodních skautů,

kterou navštěvuje zhruba stovka dětí

a mladistvých a 30 dospělých. Dal

ší ještě početnější skupina vodních

sportovců využívá loděnici v parku Na

Špici, ve které se nachází i v poslední

době velmi populární půjčovna pad

dleboardů.

Parkující a projíždějící

Řidiči, kteří na Mlýnském ostrově par

kují, tvoří v současnosti významnou

skupinu uživatelů veřejných prostran

ství. Oblíbené je zejména parkování

na konci ulice U Mlýnů a v ulici Na

Ležánkách, které nespadají do placené

zóny. Před budovou mlýnů je regulova

né placené parkoviště.

Řidiči zaparkovaných aut se v území

nacházejí převážně během pracovní

doby, na večer odjíždějí. Místní rezi

denti vnímají parkování mimo regu

lovaná parkoviště mimořádně nega

tivně, omezuje jejich vlastní dopravní

obslužnost, pohyb chodců po chodní

cích a údržbu území včetně přístupu

k řece pro Povodí Labe.

Život ve veřejném prostoru

Profilyuživatelů veřejného prostoru

Návštěvníci parku Na Špici

Renovovaný park Na Špici si rychle

našel své fanoušky. V běžný den s dob

rým počasím jej navštíví několik set

až tisícovka návštěvníků. Přicházejí

sem buď přes Mlýnský ostrov, nebo

po nové lávce z Labské ulice. Mezi

návštěvníky jsou nejpočetněji zastou

peny děti, teenageři a rodiče s dětmi

nebo celé rodiny s přáteli využívající

zařízení parku, hřiště nebo venkovní

grilování. Do parku míří také sportov

ci – běžci, cyklisté a v blízkosti vod

ních toků také vodáci. Park si oblíbili

i senioři z okolí. Skupina štamgastů

navštěvuje v běžné dny po práci výčep

U Lupťáka.

Revitalizace parku Na Špici tak vý

razně změnila využití veřejných pro

stranství Mlýnského ostrova. Zejména

v letním období park denně láká stov

ky návštěvníků. Přesto zde v současné

době návštěvníci nenacházejí příliš

důvodů k zastavení. Ani nábřeží Chru

dimky v ulici U Mlýnů není místem

k zastavení, rodiče s dětmi, pejskaři

i turisté místem jen procházejí.

38 39

Využitíúzemíběhem dne

pracovní den, špatné počasí

Graf1počet návštěvníků území během dne

pracovní den, pěkné počasí

víkend, pěkné počasí8.00

900

800

700

600

500

400

300

200

100

0

13.00 17.00 20.00

Pozorování v terénu během léta 2016

ukázalo, že současná návštěvnost

Mlýnského ostrova a jeho okolí je

výrazně závislá na počasí. Druhým,

i když méně důležitým faktorem pak

je rozdíl mezi pracovním dnem a ví

kendem.

Během dnů s pěkným počasím vybíze

jícím k trávení volného času v parku

Na Špici a u břehů řek se návštěvnost

území v porovnání s deštivými dny

zvyšuje na čtyř až osminásobek. Ten

to nárůst během příznivého počasí je

způsoben jak lidmi, kteří u řek pobý

vají, tak i těmi, kteří přes Mlýnský os

trov a jeho okolí jen procházejí nebo

projíždějí kole.

Ve dnech s příznivým počasím se ná

vštěvnost zvyšuje v odpoledních hodi

nách a na vyšší úrovni oproti dopoled

ni se drží až do večera.

I zde se potvrzuje trend, že obyvatelé

Pardubic město na víkend opouštějí.

Návštěvnost o víkendu s pěkným po

časím je ve všech sledovaných časech

nižší než za stejných podmínek ve

všední den.

Rezidenti

Rezidenti, obyvatelé rodinných domů

v ulici Na Ležánkach, využívají veřejný

prostor permanentně a velmi pragma

ticky k cestě domů, za prací, na náku

py, a to buď pěšky, nebo autem. Proto

že tvoří méně početnou skupinu, patří

obzvláště během všedního dne mezi

uživateli k menšině.

Turisté

S narůstající popularitou Automa

tických mlýnů a propojením území

lávkou do parku Na Špici se v území

vyskytuje čím dál více turistů i zahra

ničních. Přesto jde stále o málo počet

nou skupinu, která na nábřeží spíše

zabloudí z Pernštýnského náměstí

nebo pardubického zámku. Mlýnský

ostrov se ještě nestal turistickým cí

lem v pravém slova smyslu.

40 41



víkend, pěkné počasí

1

45

25

10

79

39

17

35

6

54

12

16

31

graf3počet návštěvníků území ve 13.00

Za příznivého počasí je naopak pře

vaha návštěvníků v jižní části území,

která zahrnuje jak statické aktivity ve

veřejném prostoru, tak i průchod nebo

průjezd na kole. Převaha návštěvnosti

v parku Na Špici a v jeho okolí oproti

ulici Mezi Mosty je markantní zejmé

na v odpoledních hodinách. Dopoled

ne mezi návštěvníky parku převládají

děti s rodiči a děti mateřských škol.

Počty osob v území během víkendu

jsou ve všech sledovaných časech

a místech nižší než ve všední den.

Jedinou výjimku tvoří sobotní poled

ne, kdy se nedaleko výčepu U Lupťáka

a na pěší lávce u loděnice pohybuje

více osob než ve stejnou dobu ve všed

ní den.

Obecně tak lze říci, že pohyby ve ve

řejných prostranstvích je možné roz

dělit na rutinní a volnočasové. Rutinní

využívání, na které nemá počasí velký

vliv, se soustřeďuje převážně do ulic

Mezi Mosty a Na Ležánkách. Naopak

volnočasové využití, které převládá

v jižní části, je závislé na počasí a záro

veň nabývá na intenzitě s nabízenými

aktivitami, jako je občerstvení nebo

sportovní zážitek. V těchto případech

dosahuje vysokou návštěvnost

i o víkendu.

3

27

9

2

18

13

6 6 6

85

7

11

42

10

Pohybv územíběhem dne a týdne




graf2Počet návštěvníků území v 8.00

Za deštivého počasí je výrazně níz

ká návštěvnost pozorována na všech

místech a během celého dne. Zatímco

v jižní části na silničním mostě přes

Chrudimku a na křížení ulic Mezi

Mosty a Na Ležánkách je i při nepří

znivém počasí jistý provoz pěších,

v severní části u pěší lávky přes Chru

dimku a v parku Na Špici se lidé téměř

nevyskytují.

42 43




graf5počet návštěvníků území ve 20.00

graf4počet návštěvníků území v 17.00

2

160

5

1

15

87

10

58

16

90

13

Jak byla data sbírána?

Dataovyužíváníveřejnýchprostranstvípocházejí

z terénních pozorování, která se uskutečnila během

tříletníchdnůvečtvrtek21. 7. 2016(deštivo,17°C),

vpátek12. 8. 2016(oblačno,19°C)avsobotu

23. 7. 2016(slunečno,25°C).

Cílem přitom nebylo provést rozsáhlý monitoring

návštěvnosti, ale zjistit hlavní charakteristiky

návštěvnostiaprofilyjednotlivýchnávštěvnic

a návštěvníků. Prezentovaná data jsou vždy za

desetiminutovéobdobívčasechmezi8:00–9:00,

12:00–13:00,17:00–18:00a20:00–21:00hod.

3

60

16

1

284

37

13

63

33

8

69

3

86

26

38

117

27




44 45

14 %15 %

40 %45 %32 %

23 %

12 % 65 %

38 %

16%

43 %

19 %

22 % 59 %

54 %

statické aktivity

cyklistika

pohybovéaktivity(různéformychůze)


Rozbor typů aktivit ve veřejném prostoru využil data

z terénního pozorování, které se uskutečnilo v pátek

12. 8. 2016(oblačno,19°C).Jdeosouhrndeseti

minutovýchpozorovánívčasechmezi8:00–9:00,

12:00–13:00,17:00–18:00a20:00–21:00hod.

graf6statické a dynamické aktivity ve veřejném prostoru

Detailnější rozbor aktivit uživatelů

veřejných prostranství sledoval, zda

osoby územím procházejí, nebo v něm

zůstávají. Pohyb územím byl dále roz

dělen na pěší pohyb (včetně procházky

s kočárkem, venčení psa, běh) a jízdu

na kole. Jízda na kole byla v tomto pří

padě považována za využití veřejného

prostranství, protože cyklisté s ním

jsou na rozdíl od aut v neustálém pří

mém kontaktu, často z kola sesedají

a částečně využívají stejné komunika

ce jako chodci.

Na všech sledovaných místech má pěší

pohyb největší zastoupení.

V jižní části území na silničním mos

tě přes Chrudimku a při křížení ulice

Mezi Mosty s ulicí Na Ležánkách je

oproti parku Na Špici až dvakrát větší

podíl cyklistů, cílem je zde rychlé pře

místění z místa na místo; pěší aktivity

mají v parku Na Špici charakter pohy

bové rekreace a sportu a jsou vázány

na jeho území (běžci v okruzích, spor

tovci na hřišti, děti pobíhající kolem

jezera atd.). Nejde pouze o běžně pro

cházející návštěvníky.

Dle očekávání největší podíl statických

aktivit zaznamenáváme v parku Na

Špici a jeho okolí, patří mezi ně seze

ní na lavičkách, grilování, pozorování

krajiny nebo posezení v zahrádce po

hostinství U Lupťáka.

Statické aktivity v okolí ulice Mezi

Mosty jsou spojeny s parkováním aut

a krátkým postáváním na parkoviš

ti, telefonováním, rozhovory s kolegy

a kouřením před administrativní bu

dovou. Převážně jde o aktivity spojené

s výkonem práce.

Statickéa dynamické aktivity

46 47

9.00

9.00

100 %

50 %

0 %

100 %

50 %

0 %

13.00

13.00

17.00

17.00

20.00

20.00

ženy

muži

ženy

muži

Mlýnský ostrovvíkend/slunečno

Mlýnský ostrovpracovní den/slunečno


Pro genderovou analýzu byla použita data z terén-

ních pozorování, která se uskutečnila v pátek

12. 8. 2016 a v sobotu 23. 7. 2016.

Jde o součet uživatelek a uživatelů za deset minut

pozorovánív časechmezi8:00–9:00,12:00–13:00,

17:00–18:00a20:00–21:00hod.zevšechpětimíst.

graf8vývoj podílu uživatelů a uživatelekveřejných prostranství během dne

Genderovésložení

Z celkových výsledků pozorování

vyplývá relativně vyrovnané zastoupe

ní žen a mužů mezi uživateli území.

Podíly se však liší v jednotlivých loka

litách a během dne.

Ve všední den ráno pozorujeme zvý

šený počet mužů (parkujících, dojíž

dějících na kole do práce). Přes den

je v území více žen a počet mužů po

stupně znova stoupá s přibývajícím

večerem.

Ženy převažují na nábřeží a v parku,

kam chodí s kočárky i ve větších sku

pinách nebo učitelky s dětmi, v létě

i dětské tábory. Počet mužů se v parku

a jeho okolí postupně během dne zvy

šuje, ale převaha žen je zde patrná až

do relativně pozdního večera.

Muži mírně převažují v ulici Mezi

Mosty na parkovištích a ve výčepu

u Lupťáka.

Víkend je z rána genderově vyrovnaný.

Přes den zaznamenáváme vycházky

rodin do parku a na nábřeží obou řek.

S postupem večera se v parku zvyšu

je počet mužů, kteří se věnují sportu

nebo grilování.

ženy

mužiMlýnský ostrovpracovní den/slunečno


49 %

51 % 52 %

48 %

graf7celkové zastoupení uživatelů a uživatelekveřejných prostranství

48 49


Pro rozbor složení uživatelů dle věkových

skupin byla použita data z terénních pozorování,

která se uskutečnila ve čtvrtek 21. 7. 2016, v pátek

12. 8. 2016 a v sobotu 23. 7. 2016.

Prezentovaná data jsou vždy za desetiminutové

obdobívčasechmezi8:00–9:00,12:00–13:00,

17:00–18:00a20:00–21:00.Jdeosoučtyzevšech

pěti míst pozorování.

9.00

< 7 let

9.00

700

600

500

400

300

200

100

0

60 %

50 %

40 %

30 %

20 %

10 %

0 %

200

150

100

50

0

13.00

8–15let

13.00

17.00

16–30let 31–60let

17.00

20.00

> 60 let

20.00




Mlýnský ostrovpracovní den/slunečno


> 60 let

> 60 let

31–60let

31–60let

16–30let

16–30let

8–15let

8–15let

< 7 let

< 7 let

graf9podíl věkových skupin na návštěvnostiúzemí během týdne

graf10podíl věkových skupin na návštěvnostiúzemí během pracovního dne s dobrým počasím

graf11podíl věkových skupin na návštěvnostiúzemí během soboty s dobrým počasím

V této analýze porovnáváme zastou

pení věkových skupin během všech

tří dnů. Na grafech 2 a 3 sledujeme

zastoupení v časech (9:00, 13:00, 17:00,

20:00) v pátek a sobotu.

V souhrnu tvoří přibližně 80 % uživate

lů území věkové skupiny 16 až 60 let,

na děti a mladistvé obdobně jako na

seniory připadá po 10 %.

Při špatném počasí výrazně klesá za

stoupení dětí a mladistvých ve veřej

ném prostoru, skupina 31–60 let tvoří

60 % všech uživatelů.

Senioři se v území pohybují nejčastě

ji v pracovní den ráno, často je jejich

pobyt spojen s cestou nakoupit nebo

s cestou do centra města. Jejich počet

se během dne snižuje a večer se ve

veřejném prostoru téměř nenacháze

jí. Obvykle se pohybují na ulicích Na

Ležánkách, Mezi Mosty, méně v parku

a na nábřeží. O víkendu jsou nejčastěji

venku před polednem a odpoledne.

výskyt dětí a mladších teenagerů mu

síme zohlednit v souvislosti s lokalitou

a způsobem organizace. Velké zastou

pení mají v parku a v loděnici (kde se

často sdružují i jako organizované sku

piny). Méně je nacházíme na ulicích

Mezi Mosty a Na Ležánkách.

Lidé v produktivním věku mají sta

bilní zastoupení během celého dne.

Jejich počet se zvyšuje v odpoledních

hodinách a večer tvoří téměř výhradně

zde se vyskytující skupinu.

Složeníuživatelů dle věkových skupin

50 51

Hlavní aktéři Mlýnského

ostrova5

52 53

12

13

11

10

1

3

14

15

4

5

6

16

7

8

9

17

2

1 Město Pardubice

2 Městský obvod Pardubice I - Střed

3 Automatické mlýny

4 UnitedBakeries,a.s.

5 GoldfeinCZ,s.r.o.

6 Linde gas

7 Povodí Labe, s.p., závod 2

8 eVelo servis, s. r. o.

9 Pražská správa nemovitostí, spol. s r. o.

10 Jandovi, obyvatelé domu Na Ležánkách 64

11 Brunclíkovi, obyvatelé domu Na Ležánkách 66

12 Kašparovovi, obyvatelé domu Na Ležánkách 68

13 ParkNaŠpici

14 Milan Zavadil, majitel lodi na Chrudimce

15 ULupťáka

16 Pavel Pokorný, majitel pozemku v areálu Mlýnů

17 EnergieMaR,s.r.o.

Kdojsouhlavní aktéři Mlýnského ostrova?

Hlavními aktérkami a aktéry

Mlýnského ostrova jsou všichni,

kteří mají zájem na rozvoji tohoto

území. Patří mezi ně představi-

telé samosprávy města Pardubic,

vlastníci nemovitostí, místní pod-

nikatelé, ale i zástupci občanské

společnosti, kteří v území provozu-

jí kulturní a volnočasové aktivity.

Díky nim se toto území vylepšuje,

jejich činnost přináší nové hod-

noty. A budou to z velké části oni,

kteří budou realizovat novou vizi

Mlýnského ostrova.

Tato kapitola si tak klade za cíl

představit hlavní aktéry Mlýnského

ostrova a jejich působení v území.

Zároveň předkládá, jak právě oni

hodnotí současný stav území, jeho

přednosti i problémy. Shrnuje pak

i investiční záměry hlavních aktérů

a představy o budoucím rozvoji

ostrova.

Jednotlivé výpovědi vycházejí

z rozhovorů, které se uskutečnily

během července a srpna 2016.

54 55

„Chceme, aby nový kon-cept rozvoje Mlýnského ostrova byl realistický a finančně proveditelný.

Jeho rozvoj by měl být realizován primárně soukromým sektorem, tuto skutečnost budou muset vzít architekti na vědomí. Město zde bude hrát hlavně ko-ordinační roli.“

MartinCharvátprimátorstatutárního městaPardubice

Město Pardubice

„V budoucnu bychom chtěli do budovy mlýnů přilákat širší veřejnost. Projektem centrálních po-lyfunkčních dílen bychom v budově mohli rozvinout vzdělávací programy pro školy z Pardubic i regionu.

Od soutěžního workshopu očekávám, že přinese scé-nář budoucího vývoje a definování regulativů veřejných prostranství a objemů zástavby.“

Co pro Vás osobně znamená

Mlýnský ostrov?

V roce 2013 jsem navštívila kulturní

festival, který se konal v areálu Auto

matických mlýnů. Gočárovu budovu

považuji za pardubický skvost. Obecně

ale tuto část města moc nenavštěvuji,

není to moje lokalita. Toto území pro

mě v současnosti představuje pomysl

ný konec města.

Co chce město na Mlýnském

ostrově změnit?

Město se již v roce 2015 rozhodlo

připravit pro toto území společně

s územním plánem i regulační plán.

Chceme otevřít území lidem. Tam, kde

to půjde, je možné smysluplně využít

dotace. Dlouho se uvažuje o projektu

centrálních polytechnických dílen,

které by mohly být umístěny v budově

Automatických mlýnů. Pro celé úze

mí bychom pak chtěli najít variantní

scénáře rozvoje. Je třeba vyřešit nový

program pro toto území, který bude

brát v úvahu i jeho omezení, jakým je

například dopravní dostupnost. Výrob

ní funkce je zde již podle nás přežitá.

Do budoucna se sem bude více hodit

například bydlení. Mlýnský ostrov je

špatně prostupný, chybí i čitelné napo

jení na veřejná prostranství historické

ho centra města. Nábřeží Chrudimky

by mělo být rovněž lépe využito. Má

obrovský potenciál. Dobrého výsled

ku můžeme dosáhnout jen tehdy,

pokud spolu budou město, jednotliví

vlastníci a další hlavní aktéři území

spolupracovat.

Helena Dvořáčkovánáměstkyně primátorastatutárního města Pardubice

56 57

Jaroslav Menšíkstarosta městského obvodu Pardubice I –Střed

„Před revitalizací parku Na Špici to bylo mrtvé území, periferie města. Najednou je území o 300 procent populárnější. Láv-ka a přístup k Chrudimce, revitalizace nábřeží Labe, to vše vytváří již novou kvalitu prostoru a života v území.

Velkou bariéru stále před-stavuje vedení veškeré au-tomobilové dopravy přes náměstí Republiky. Toto se nám dosud nepodařilo vyřešit. Tato dopravní tep-na umocňuje mentální od-dělení historického centra a Mlýnů od centrální části města.“

Městský obvod PardubiceI–Střed

Co pro Vás osobně znamená

Mlýnský ostrov?

Za největší hodnotu pochopitelně po

važuji budovu Automatických mlýnů

architekta Gočára. Vždy obdivuji její

charakteristické zdivo. Oblíbil jsem si

i park Na Špici.

Jak jste jako městský obvod spoko-

jeni s využitím parku Na Špici?

Ve všedních dnech je park využíván

převážně odpoledne a večer. Během

dne sem chodí mateřské školky, školy

a konají se zde i různé přírodovědné

kroužky, je tam například pozoro

vatelna ptactva. Velmi populární je

pronájem grilů, o víkendu je zde plno

celý den. Jsme rádi, že se lidé k parku

chovají ohleduplně a váží si jej, neza

znamenali jsme případy vandalismu.

Je však důležité, aby často intenzivní

provoz parku nevedl ke konfliktům

s okolím například se zahrádkáři.

Zahrádkářská osada zde funguje již

několik generací.

Co byste na Mlýnském ostrově

změnili?

Největší problém je pro nás zadní část

ulice Na Ležánkách. Máme na ulici

zpracovaný projekt, ale realizace se

odkládá více než 5 let. Domnívám se,

že se záměr revitalizace Gočárova mlý

na a rekonstrukce ulice se vzájemně

nevylučují. Projekt zahrnuje rekon

strukci povrchů, osazení kanalizace

a osazení osvětlení. Tato ulice nabyde

vyšší význam, protože do dvou let

plánujeme při východní hraně parku

Na Špici vybudovat lávku přes Labe.

Do té doby by měla rekonstrukce ulice

proběhnout.

Co očekáváte od soutěžního

workshopu?

Proces pořízení regulačního plánu byl

zahájen především kvůli budoucnosti

Automatických mlýnů. Přesto očeká

vám, že se dořeší celé území včetně

areálu pekáren, které by tam podle

mého názoru v budoucnu již neměly

být. Neočekávám, že se vyřeší doprav

ní omezení, které je dáno dimenzemi

cest přes mosty. Spíše si myslím, že by

se funkční využití území, které proces

navrhne, mělo dopravě přizpůsobit.

Návrhy by měly každopádně brát

v úvahu finanční možnosti města.

Jako městský obvod máme omezené

prostředky na nové zásahy. V naší

kompetenci je správa a úprava povr

chů a údržba zeleně. Po roce 2011 nám

město snížilo rozpočet na údržbu.

Pro nás jako městský obvod s největší

koncentrací parků a reprezentativních

veřejných prostranství to znamená

snížení objemu služeb.

58 59

UnitedBakeries,

a. s.na ležánkách 1624

provozní doba: nonstop

50 zaměstnanců

„Momentálně se zbavuje-me budov a prostor, které po zmenšení výroby nepo-třebujeme. Výrobu jsem zaměřili na chleba, rohlíky a mražené polotovary.

V minulosti jsme prodali budovu perníkárny, další budovu plánujeme prodat na výrobu bezlepkového chleba. Chceme kontrolo-vat, komu tyto objekty pro-dáme. Měly by dále fungo-vat v režimu lehké výroby, ideálně tematicky navazo-vat na naši produkci.“

TomášVaněkprovozně-výrobní ředitelUnitedBakeries,a.s.

IvanFlekgenerální ředitel

UnitedBakeries,a.s.

Jak využíváte území Mlýnského

ostrova?

Pardubická pekárna je jedním ze

13 závodů UNITED BAKERIES, a. s.

Závod je v provozu již od roku 1971.

I když v současnosti zde pracuje jen

50 zaměstnanců, dříve to bylo až 200

lidí. Pekárny UB jsou po České poště

druhým největším dodavatelem

v republice.

Jaké je obvyklé dopravní zatížení

pekárenského provozu?

Týdně k nám dojíždí asi 10 cisteren

a 5 kamionů (20 tun). Za den pak

je v provozu 50 nákladních aut

(3–15 tun). Dodávky pro rozvoz pe

čiva parkují v našem areálu. Ulicí

Na Ležánkách musíme jezdit téměř

tempem chůze. Uvědomujeme si, že

provoz pekáren zatěžuje zejména

místní rezidenty.

Jaký je režim výroby?

22.00–2.00 hlavní směna výroby

2.00–6.00 první závoz

6.00–10.00 druhá směna výroby

12.00–15.00 pokud je třeba tzv.

ambulantní směna výroby.


změnili?

Je třeba se postarat o to, aby v území

nepřibývaly další problémy s logis

tikou. V rámci regulace by měla být

zachována nosnost vozovky. Ulice by

se měly rychlostně zpomalit.

Automatické mlýny

Jak by měly být Automatické

mlýny využity?

Momentálně jsem ve stádiu pozvolné

ho oživení areálu, hledání vhodného

využití budov a nastavení optimálního

podnikatelského modelu.

Do poloviny roku 2018 bychom chtěli

mít jasno v zadání projektu rekon

strukce. Naše zadání pro rekonstrukci

Mlýnů bude navazovat na výstupy ze

soutěžního workshopu Pardubice:

Mlýnský ostrov tak, aby bylo v souladu

s připravovaným regulačním plánem.

Rekonstrukci budovy Automatických

mlýnů bychom chtěli dokončit v le

tech 2019 až 2020.


změnili?

Soutěžní workshop pomůže najít urba

nistickou vizi celého území. V dalším

kroku za zásadní považuji zpřístupně

ní areálu mlýnů široké veřejnosti včet

ně úžasné Gočárovy budovy. Území

poté pomohou lidé, kteří si tuto loka

litu oblíbí a vdechnou jí nový život.

Budou zde bydlet, pracovat, chodit za

zábavou a trávit volný čas.

ulice Mezi Mosty

budova je s výjimkou pár akcí mo-

mentálně nepřístupná, ale jak říká

majitel, už brzy tomu tak nebude.

„Mlýny jsou mojí srdeční záležitostí a v Pardubicích se mi líbí. V současnosti navazuji vztahy s Pardu-báky a rozhlížím se tady. Zároveň po světě hledám vhodné příklady konverzí starých průmyslových are-álů. Mohu říci, že Automa-tické mlýny jsou jedním z nejkrásnějších industri-álních areálů, které jsem viděl.

Mlýny vnímám jako vel-kou ikonu architektury začátku 20. století a záro-veň dominantu Pardubic. Byl bych rád, kdyby se v budoucnu více oživilo nábřeží a okolí by navá-zalo na úspěšné projekty přilehlých parků.“

LukášSmetanamajitel Automatických mlýnů

60 61


ostrova?

Naše firma zde provozuje výrobu

pardubického perníku od roku 2010.

Vlastníkem objektu jsme se stali

v roce 2013. Kdybychom tehdy věděli,

že město nemá zájem v tomto území

dále podporovat výrobu, asi bychom

zde neinvestovali. Na druhou stranu

pardubický perník je chráněné země

pisné označení zapsané na seznamu

EU. Pro použití tohoto označení musí

být jeho výroba umístěna v katastru

města Pardubic. Najít případný nový

prostor by pro nás byl problém a ob

rovská investice.

V jakém režimu funguje provoz

perníkárny?

Ročně vyrobíme 3–5 milionů kusů

perníků. Odebírají jej hlavně super

markety. Asi 50 % našich výrobků jde

na export. Výroba běží nonstop, naše

stroje se někdy nezastaví i 6 měsíců.

Zaměstnanci pracují v 8hodinových

směnách. Zaměstnanci jezdí do práce

většinou na kole, a to i v zimě! Dodáv

ky surovin a odvoz zboží do našeho

skladu v jiné části města probíhájí

ráno a dopoledne. Denně expedujeme

1–3 nákladní vozy. Protože neproduku

jeme čerstvé pečivo, nemusíme rozvá

žet během noci jako pekárny.


změnil?

Vše závisí na představách města. Chce

město Pardubice stavět na příbězích

lokality? Je množství způsobů jak zvý

šit povědomí o perníku a udělat

z příběhu perníku součást pardubické

strategie cestovního ruchu. V Norim

berku se perník vyrábí tak, že do

výrobny mohou vstoupit návštěvníci

a seznámit se s procesem. U nás to

nejde na denní bázi, ale uměli bychom

si představit například komentované

prohlídky areálu v dohodnutý den.

V úvahu by připadala i větší propagace

perníku v centru města nebo otevření

vzorkové prodejny v mlýnech. Vše

závisí na vizi a obraze území, který

chce město vytvořit. V území by měla

být vyřešena dostupnost a prostupnost

ulice Na Ležánkách. Velkým problé

mem zde je neregulované parkování.

Území by taky mělo být lépe propoje

no s řekou a okolními čtvrtěmi. S tím

je spojena i nutnost zlepšit orientaci

v území, jeho čitelnost.

Jaké máte plány do budoucna?

My bychom rádi udrželi výrobu v sou

časném objemu, investovali do kvalit

nějších surovin a zvyšovali hodnotu

našich produktů. Nemyslím si ale, že

můžeme dosáhnout na větší skupinu

klientů, pokud nevylepšíme celkovou

image perníku.

GoldfeinCZ,s. r. o.

Franz-JosefEwersjednatel společnostiGoldfeinCZ,s.r.o.

„Máme připravený projekt na rozšíření výroby v části budovy, ale je momentál-ně ve stádiu hibernace. Trápí nás, že povědomí o pardubickém perníku není nejlepší, přímo bych řekl nulové. Německá města jako Norimberk na příběhu perníku staví svou identitu. Pardubický perník má silné povědo-mí, ale nenajdete ho na stránkách města. Pokud by do budoucna začala debata o větší propagaci, rádi budeme u toho.“

na ležánkách 1624

provozní doba: nonstop

80 zaměstnanců

62 63

Povodí Labe,s.p.

cihelna 135

na pravém břehu labe

severně od Mlýnského ostrova

„Bylo by vhodné, kdyby ve spolupráci s městem vznikla dohoda jak ovliv-nit vzhled mol a přístavišť,aby nevypadaly každé jinak. Zároveň bychom měli vést debatu o veřej-ném přístavišti, které by mohlo dále oživit aktivity na řece.“

Petr Michalovichprovozně-technický náměstekPovodí Labe, s. p.

V čem spočívá práce Povodí Labe?

Naše činnost spočívá ve správě toku,

údržbě koryt a břehů, správě a údrž

bě majetku, jakými jsou vodní díla,

abychom zajistili splavnost a odvá

dění vody z území. Zároveň se

vyjadřujeme k plánovaným zámě

rům na tocích Labe a Chrudimky

a v jejich okolí.


ostrova?

Naši pracovníci provádějí na Chru

dimce a ostatních tocích především

údržbu břehů a břehových porostů,

případně i odstraňování nánosů

z koryta řeky.


změnili?

V rámci možností chceme podpo

rovat využívání Chrudimky ve pro

spěch rekreačního využití. V sou

časné době evidujeme pět nových

žádostí o zřízení kotviště u nábřeží

v blízkosti Automatických mlýnů.

Jde o soukromé iniciativy, které musí

dodržovat určitý režim – na zimu

se musí molo i schodiště přesunout

na pozemky provozovatelů. Co se

zpřístupnění břehů týká, jsme do

budoucna ochotni diskutovat o tom,

jak by měla vypadat protipovodňová

opatření tak, aby nebyla bariérou

v přístupu k řece.

LindeGas,a. s.


ostrova?

Naše firma prodává a plní lahve tech

nickými a speciálními plyny

a prodáváme svařovací materiály.

Klienti k nám jezdí z celého pardubic

kého regionu. Přijede jich tak 100 za

týden. Před lety jsme uvažovali, zda

zde zůstat. Nakonec jsme se rozhodli

zůstat a náš areál jsme v roce 2015 zre

konstruovali. Popravdě prostor kolem

naší provozovny nás velmi nezajímá,

nemáme mnoho času využívat ho.

Zkrátka tu pracujeme. Občas si zajde

me do restaurace Tenis Club, ale je to

spíše výjimka. Vlastně nám zde chybí

restaurace, za jídlem je to daleko.


změnili?

Vnímáme, že výroba je v této části

města trochu přežitá. Mělo by zde být

asi něco jiného. Dopravní provoz tady

zatím není tak velký, ale pokud by se

toto území mělo rozvíjet, bude se mu

set okamžitě řešit doprava.

na ležánkách 468

provozní doba: 7.00–15.30

8 zaměstnanců,

místní pobočka řetězce

“V této lokalitě se prodej plynových lahví provozuje od třicátých let. Jako firma jsme v roce 2015 oslavili 25 let na českém trhu.Nepotřebujeme se nutně rozvíjet, máme stabilizo-vanou klientelu.”

Petr Voldánobchodní zástupceLinde Gas, a. s.

LuděkSankotvedoucí prodejeLinde Gas, a. s.

64 65

Pražská správa

nemovitostí, spol. s r. o.

Mezi Mosty 1793

majitel administrativní budovy„Podstatou našeho pod-nikání je správa a proná-jmem nemovitostí. Jednou z priorit je chránit náš majetek, zhodnocovat naši budovu a přemýšlet o je-jím dalším osudu. V úvahupřipadá její pronájem i prodej.“

JanImramovskývedoucí technického oddělení PSN, pobočka Pardubice


ostrova?

V území vlastníme administrativní

budovu, ve které v současnosti sídlí

krajská hygienická stanice a několik

soukromých firem. Docházíme sem

jednak spravovat náš majetek a pak

také se zájemci o pronájem. Největší

mi hodnotami v území jsou z mého

pohledu řeka, historický most a po

chopitelně i budova Automatických

mlýnů.


změnili?

Všichni aktéři by se měli dohodnout

na vizi území, PSN se tohoto procesu

chce zúčastnit. Podle dohodnutých

scénářů vývoje pak můžeme určit

i osud našeho objektu.

Je třeba vyřešit dostupnost území,

zastávky MHD jsou relativně daleko.

Veřejná prostranství jsou rovněž

ve špatném stavu, nábřeží by mohlo

být lépe vybavené. Zlepšit by se měla

i prostupnost území a orientace

v prostoru.

Eveloservis, s. r. o.


ostrova?

Naše firma se zabývá prodejem

a servisem elektrokol. Máme eshop,

takže naši klienti jsou z celé republi

ky. Tady v jedné z budov Mlýnů máme

prodejnu a servis. Když k nám přijde

klient, na nábřeží Chrudimky si kolo

často testuje. Já osobně se po nábřeží

a území ostrova moc nepohybuji.

Jednou za čas s manželkou chodím do

parku, většinou jdeme přes lávu dále

do Tyršových sadů u zámku. Majitel

sice koupil obchod ve městě, ale dílnu

bychom tady chtěli nechat. Půjčovna

by měla sloužit návštěvníkům parku.

Po rekonstrukci Automatických mlýnů

by bylo skvělé, kdyby firma mohla

získat více prostoru.


změnili?

Péče o nábřeží mi přijde zásadní.

Všude zde parkují auta, blokují pohyb

chodců. Denně vidím lidi obcházet

auta. Je to nepříjemné pro každého,

zejména pak pro rodiče s kočárky. Lidé

by měli mít možnost dostat se k vodě.

Současná protipovodňová hráz podél

Chrudimky mi přijde jako velká barié

ra. Dále by zde měly vzniknout nějaké

kavárny, restaurace, kde by si člověk

mohl sednout.

u Mlýnů 1901

sídlí v objektu mlýnů od roku 2013

provozní doba 9.00–17.00

jeden stálý zaměstnanec

„Nechtěl bych být ženou a po setmění se procházet po nábřeží. Chybí tady ve-řejné osvětlení, je to velminevlídný prostor.“

AlexanderLowingervedoucí prodejeEveloservis,s.r.o.

68 69

Pavla Brunclíková

rezidentka

dům na ležánkách 66

„Chybí nám základní občanská vybavenost, pro potraviny je třeba jít do vzdáleného supermarketu. Chybí zde zastávka MHD. Zároveň bychom chtěli, aby lokalita zůstala nadále klidnou. Tedy nový rozvoj by neměl být na úkor ticha.“


ostrova?

V území bydlím již 10 let. Považuji

tuto část města za klidnou. Největší

hodnotou zde jsou pochopitelně Gočá

rovy Automatické mlýny, ale pro mě je

cenná moje zahrada, příroda a klid.


změnila?

Zavést regulaci parkování, ideálně by

na ulici měli parkovat pouze majitelé

domů. Bylo by dobré vyřešit i dostup

nost MHD a obecně lepší podmínky

pro chodce, například tady chybí

přechody.

RodinaJandova


ostrova?

Naše rodina zde bydlí již od roku 1912.

Máme tuto část města rádi pro její klid

a dobré sousedské vztahy. Jde o velmi

starou část města. Již v polovině

19. století tady byly farmářské used

losti. V poslední době je vidět, že toto

území mění charakter. Hukot mlýnů

střídají volnočasové aktivity.


změnili?

Je třeba zlepšit prostupnost území

a propojení s nábřežím Chrudimky.

Obecně se musí více investovat do ve

řejného prostoru. V části území chybí

veřejné osvětlení.

rezidenti


„Jsme parkoviště pro lidi z města. Automobily pře-těžují kapacitu ulice, ka-miony a zásobovací vozy odírají a ničí auta v ulici. Řidiči často nerespektují povolenou rychlost.“

70 71

Park NaŠpici

labská 233

provozní doba: 9.00–22.00

„Chybí nám základní občanská vybavenost, pro potraviny je třeba

jít do vzdáleného supermarketu. Chybí

zde zastávka MHD. Zároveň bychom chtěli,

aby lokalita zůstala nadále klidnou. Tedy nový rozvoj by neměl

být na úkor ticha.“

V jakém režimu funguje park

Na Špici?

Park je v majetku města, ale údržbu

provádí městský obvod Pardubice I.

V roce 2014 provedlo město zásadní

rekonstrukci parku. Využilo k tomu

dotace z evropských fondů. S tím je

taky spojeno omezení komerčních

aktivit, tedy do roku 2019 zde nemůže

být umístěno například ani občerst

vení. Vzhledem k vysoké návštěvnosti

zde ale přesně toto zázemí chybí.

Kolik lidí park navštěvuje?

Když je venku hezky, může zde být

více než tisíc lidí za den. Lidé sem rádi

přicházejí odpoledne a zůstávají až

do večera. Dopoledne jsou zde hlavně

školky a školáci. Většina návštěvníků

se věnuje sportu a rekreaci, někteří

se chodí i koupat do Labe. Někdy

i bez plavek.

Pokud je dobré počasí, lidé zůstávají

dlouho. Hřiště je otevřeno do 21.00,

grilování končí ve 22.00.

Milena Kašparová


ostrova?

V ulici Na Ležánkách bydlím už od

roku 1984. Prostor Mlýnského ostrova

nevyužívám skoro nijak, příležitost

ně na procházku. V minulosti jsem

navštívila koncert v Automatických

mlýnech.


změnila?

Bylo by skvělé, pokud by nepostavili

už nic většího než to, co tady mo

mentálně je a funguje. Mohlo by tady

vzniknout třeba nějaké kulturní cen

trum, sportoviště, případně něco pro

děti. Uvítala bych také kavárnu, rozší

ření parku, hřišť, sportovišť, míst pro

trávení času. My z domu rádi chodíme

k Lupťákovi. Obecně tady ale chybí

komunitní život.

rezidentka


„Pokud zde žijete, zjistíte, že tady chybí hodně věcí.Přechod pro chodce na mostě. Prodejna potravin je daleko. A ráno tu na-opak máme hodně hluku,nákladní auta projíždějí ulicí. Je zde hodně aut,která jezdí příliš rychle.“

72 73

VýčepULupťáka

provozní doba: 14.00–22.00,

od dubna do listopadu

2–4 zaměstnanci

„Provozováním hospody si plníme jistý životní cíl, je to náš životní styl. Jsme tu 14 let a toto území dokonale známe. Znali jsme ho před tím, než zde byly postaveny rodinné domy, před tím, než byl revitalizován park.“

Co hospoda U Lupťáka území

přináší?

Zastavují se u nás lidé z parku, přichá

zejí k nám ale i jen tak si sednout po

práci. Máme relativně stabilní skupinu

klientů. Vyhovuje nám jistá komor

nost, kdo chce, najde si nás. Myslím si,

že naši klienti nejvíce oceňují auten

tičnost naší hospody.

Jaká je vaše vize do budoucna?

Udržet si současný stav a kvalitu na

bídky. Přestože nemáme nabídku širo

kou, snažíme se o co nejlepší kvalitu.

Máme pocit, že se stáváme obětí úspě

chu rekonstrukce parku Na Špici.

S jeho vzrůstající popularitou cítíme

tlak, abychom po vypršení nájemní

smlouvy odešli.

Co by se na Mlýnském ostrově

mělo změnit?

Zlepšit je třeba prostupnost území.

Zeleň podél náhonu Halda dělá území

dost nepřehledné. Orientace v prosto

ru není dobrá, často nás lidé navštěvu

jí na doporučení, jinak nás v této části

města těžko kdo najde.

MichaelaLuptovskáspolumajitelka výčepuULupťáka


ostrova?

Od roku 2013 provozuje výletní plavby

anglickými loděmi v Týnci nad Labem,

tady na Chrudimce jsem dostal po

volení ke kotvení až v červenci 2016.

Loď je k dispozici nonstop, funguje na

objednávky. Provozujeme tematické

jízdy, jako je romantická plavba nebo

pirátská loď. Například 34 km dlouhá

okružní plavba trvá asi 5 hodin.

Co by se v prostoru nábřeží mělo

změnit?

Fyzická i mentální vstřícnost k vodě

by měla být větší. Lidé by měli mít

možnost dostat se k vodě, využívat

plovoucí mola a další infrastrukturu.

Mohl by tady vzniknout prostor pro

občerstvení, nové restaurace, ubyto

vání. Nábřeží by mělo být osvětlené.

Domnívám se, že bychom spolu měli

jako hlavní aktéři území více spolu

pracovat.

Milan Zavadilmajitel lodi na chrudimce

jednatel firmy eKosan servis, s. r. o.

„Plním si tady svůj sen s vodou. Rád bych spolu-pracoval s majitelem Automatických mlýnů. Jako synergii k mému podnikání si v budově mlýnů umím představit stravovací zařízení nebo prodej lístků na mé tematické plavby.“

74 75

ParknaŠpici

Výroba

Parkoviště

Labe

Chrudimka

UlicenaLežánkach

Gočár

BudovaPNSLabská

Bělobranskénáměstí

Poslední starý dům starého světa

Drobné budovy v areálu mlýnů

Dvůr

Protipovodňová hráz

Odpadní kanály

Výroba

Most

Čičák

Ztracenádivočinapřiodpadníchkanálech

Hodnoty a problémy území

Mapa hodnot a problémů území ukazuje shodu hlavních aktérů v hodno-cení Mlýnského ostrova.

Čím je značka větší, tím více hlavních aktérů tuto hodnotu/problém zmínilo.

77

Desetzákladních

principůrozvoje6

78 79

Město Pardubice, vlastníci v území,

místní občané, veřejnost, zástupci stát

ní správy, ti všichni v uplynulých třech

letech na různých fórech diskutovali

o budoucí podobě Mlýnského ostrova.

Během těchto diskuzí se často opako

vala témata, která je možné považovat

za společně sdílené hodnoty všech,

kteří mají k území vztah a díky kte

rým se proces změny dal do pohybu.

„Deset základních principů rozvoje“ je

široce sdílenou vizí, jak by Mlýnský os

trov měl vypadat. Pro stanovení tako

vé vize bylo nezbytné na chvíli opustit

každodenní uvažování o krátkodobých

cílech a zamyslet se nad dlouhodobý

mi prioritami.

Toto desatero převádí sdílené hodnoty do hlavních zásad dalšího rozvoje Mlýnského ostrova a vytváří rámec pro detailní urbanistické a programové koncepty tohoto místa.

Jak stanovit základní principy rozvojeMlýnského ostrova?

80 81 1

Veřejná prostranství městského charakteru zaručí lepší

prostupnost území, zejména jeho napojení na nábřeží

Chrudimky a Labe, zlepší jeho průchodnost pro pěší

a cyklisty a vyřeší dostupnost veřejnou dopravou

a automobily.

Veřejná prostranství, ulice, nábřeží

a náměstí se stanou základním skeletem území,

stabilním prvkem, který území začlení do městské

struktury a dodá mu i potřebnou čitelnost. V konturách

těchto veřejných prostranství se bude ostrov

postupně zastavovat.

Dojde k propojení úspěšných projektů revitalizace

veřejných prostor třídy Míru, Starého Města a prostor

vázaných na řeky, jako je park Na Špici a Tyršovy sady.

Manifest Mlýnského ostrova

Prostupnýveřejnýprostor

82 83 2

Soutok Labe a Chrudimky předurčil založení města.

Nová vize území lépe využije potenciál řek a vody jako

živlu, který přináší život a prosperitu do místa a zvyšuje

jeho atraktivnost.

Návrh zhodnotí nábřeží Chrudimky, umožní jeho

lepší využití pro rekreaci a lodní dopravu a využije

i menších hraničních vodních toků ostrova. Městské

centrum se postupnou zástavbou rozšíří na pravý

břeh Chrudimky.


Návratk řekám

84 85 3

Citlivá revitalizace Mlýnského ostrova dotvoří kompozici

města. Prodlouží obyvatelný městský prostor podél osy

od nádraží k soutoku řek, mezi dvěma elementy, kterým

Pardubice vděčí za svou existenci a rozmach.

Těžiště města, vychýlené nedávným rozvojem

k Masarykovu náměstí, se tak vrátí zpět do svého odvěkého

bodu v historickém jádru města. Život na Mlýnském

ostrově, jeho rozmanitý program bude novým důvodem,

proč centrální část města navštívit. Navrátí tak komerční

život i do východní části Starého Města.

Opravená národní kulturní památka Automatické mlýny

se stane společně s pardubickým zámkem a Pernštýnským

náměstím pomyslným třetím vrcholem historického

trojúhelníku Pardubic.


Prosperující centrum

města

86 87 4

Urbanistický koncept bude ohromující svojí

propracovaností, respektem k místu a jeho kontextu,

nikoliv svým měřítkem.

Monumentalita bude ponechána budově

Automatických mlýnů, jejichž výraz nová urbanistická

kompozice ještě posílí.

Návrh uchová současnou intimitu míst, jako je rezidenční

část ulice Na Ležánkách.


Monumentálnís lidskýmměřítkem

88 89 5

Nový koncept rozvoje navrhne funkční mix, aktivity,

které ostrovu vdechnou život pro každou část dne, týdne

a roku. Jednotlivé formy využití, obytná funkce,

kancelářské prostory, obchody a služby, vzdělání

a volnočasové aktivity budou cílit na široké spektrum

uživatelů napříč sociálním složením obyvatel.

Přístupnost se ve fyzické formě projeví otevřeností

a průchodností areálu Automatických mlýnů tak, aby tuto

stavbu mohl kdokoliv obdivovat v kteroukoliv hodinu

obdobně jako ostatní významné stavby města.

Rozmanité využití zajistí udržitelný rozvoj území a zvýší

odolnost investice do území v případě změn výnosů

v důsledku ekonomických cyklů.

88 Manifest Mlýnského ostrova

ROZMANITÝ A PŘÍSTUPNÝ

PROGRAM

90 91 6

Město je neustále v proměně. Nová struktura území

Mlýnského ostrova, jeho morfologie, bude dostatečně

robustní, aby mohla dlouhodobě zajistit fungování území

i při měnících se formách jeho využití.

Dlouhodobě pevná a neměnná struktura území daná

břehy a systémem veřejných prostranství bude v kontrastu

s adaptabilním využitím jednotlivých pozemků. Tento

přístup umožní postupnou transformaci území a dočasné

a přechodné formy jeho využití.

Obdobně jako staletí budovaná města dovolí urbanistická

struktura ostrova změnu využití jednotlivých parcel,

bude-li to další změna v hospodářství vyžadovat, aniž by

došlo k narušení celé kompozice.


ODOLNÁA ADAPTABILNÍ

STRUKTURA

92 93 7

Nová vize pro Mlýnský ostrov bude realistická a bude

mít prověřenou finanční proveditelnost. Tento požadavek

nechce omezovat inovativní a ambiciózní koncepce.

Chce je vystavět na realistických předpokladech tak, aby

rozvoj území přinesl mladým generacím nové možnosti

a nezatížil je životem na dluh a neuváženými rozhodnutími

generace předchozí.


PROVEDITELNÉ ŘEŠENÍ

94 95 8

Nový koncept rozvoje posílí jedinečnost Mlýnského

ostrova, jeho genius loci a odkaz na jeho industriální

historii. Identitu místa tak bude nejen respektovat, ale

bude na ní dále stavět, aby uchoval odkaz na industriální

rozmach Pardubic na přelomu 19. a 20. století, na epochu,

která umožnila městu vyrůst.

Nová vize bude sdílena vlastníky území, jeho

uživateli, městem Pardubice a hlásit se k ní budou

i ostatní Pardubáci jako „ke své“ s poznáním skutečnosti,

že s vlastnictvím je spojena i zodpovědnost za toto místo.


JEDINEČNÝOSTROV

S INDUSTRIÁLNÍ HISTORIÍ

96 97 9

Vlastník Automatických mlýnů i zástupci místní umělecké

obce a kreativních průmyslů vidí historickou budovu

Automatických mlýnů jako centrum, které nabízí zázemí

pro subjekty kulturních a kreativních odvětví a zároveň

prostor pro multižánrovou uměleckou produkci.

Inspirována tzv. kulturfabrikami v jiných evropských

městech, ambicemi místních kreativců a snahou města

o rozvoj tohoto odvětví s vysokou přidanou hodnotou

bude nová vize počítat s využitím části areálu pro umění,

výuku k tvořivosti a podnikání v kreativních odvětvích.

Tyto aktivity s přesahem do cestovního ruchu přispějí

k propagaci města Pardubic.


CENTRUMKULTURY

A KREATIVITY

98 99 10

Mlýnský ostrov poskytne malé i velké zážitky každému,

kdo jej navštíví. Bude prodchnut příběhy industriálního

dědictví, příběhem řek, kulturními a obchodními

aktivitami.

Obyvatelům Pardubic nabídne každodenní

drobné radosti, ať už sem budou směřovat za zábavou,

nákupy nebo jen tak posedět v odpoledním slunci na břehu

Chrudimky. Kvalitně ztvárněný veřejný prostor poskytne

dostatek dostatek prožitků a neopakovatelných vjemů.

Zároveň se ostrov stane magnetem města, který nabídne

turistům silný příběh, zážitek, pro který se vyplatí

vystoupit z vlaku do Vídně. Vyznačí tak Pardubice

na turistické mapě Evropy.


ZÁŽITKYPRO VŠECHNY

© ONplan lab, s. r. o., 2016

© Město Pardubice, 2016

Autoři: Petr Návrat, Milota Sidorová

Ilustrace:DanaLedl

Grafickáúprava:TomášCikán

Jazyková redaktorka: Nataša Machačová

Spolupráce:KarolínaKoupalová,ŠtěpánVacík

Pracovní vydání

Hledání vize pro Mlýnský ostrov

Pardubice

pardubice_digital_dvoustrany

Documents