The Information revolutionedited by Donald Altschiller

Nina Seyčková

Martina Čulíková

Shrnutí

● kniha má 6 tematických celků

● komplexně pojednává o filosofických, kulturních, politických a ekonomických důsledcích informační revoluce

1. Přehled informační revoluce (IR)

● buzzword informační dálnice (1993)● NII - National Information Infrastructure● Interenet – historie a budoucnost

2. Ekonomické a obchodní aspekty IR

● obchodní i spotřebitelské výdaje na technologie rostou

● převálcuje online nakupování kamenné obchody?

● média, noviny a zpravodajské agentury

3. Právní a zákonodárné aspekty IR

● správa a regulace informační dálnice● soukromí● bezpečnost

4. Politické aspekty IR

● The National Information Infrastructure● ochrana soukromí● on-line demokracie

5. Kulturní a sociální aspekty IR

● inteligece počítačů x banalita televize● ženy, technologie a manažerské posty● pornografie

National Information Infrastructure - základy

● Informační politika má nesmírný vliv na ekonomiku USA (informace jako klíčový komponent ekonomiky)

● Informační služby a produkty jsou druhým největším sektorem ekonomiky USA pokrývající 10-12% HDP

● 80 léta - investice 1 trilionu dolarů do IT (info politka začala pronikat do finančních trhů)

● Globální finanční systém = informační síť (banky v důsledku investují do IT)

● Potřeba překonat bariéru času a vzdálenosti

● Gore a Clinton se 1992 závázali k nasazení „národní informační sítě“ - příšlo od Gora (Komunikační akt z 1991)

NII - vize

● tisíce propojených interoperabilních telekomunikačních sítí, počítačových systémů, televizí, faxů, telefonů a jiných informačních zařízení, software, informačních systémů a databází a i lidí

● do roku 2015 prolinkovat každou domácnost, firmu, laboratoř, třídu a knihovnu (strategie od roku 1993)

● zlepšení přístupu k veřejným informacím

● Agenda for Action – identifikovala 9 principů a cílů NII:● 1) podporovat investice soukromého sektoru;

● (2) rozšíření univerzální služby - zajistit, aby informace byly k dispozici za dostupnou cenu;

● (3) technologické inovace a nové aplikace;

● (4) podpora interaktivity a uživatelsky řízený provoz;

● (5) zajištění informační bezpečnosti a spolehlivosti sítě;

● (6) zlepšení správy spektra;

● (7) ochrana práv k duševnímu vlastnictví;

● (8) koordinace s ostatními úrovněmi veřejné správy a dalších národů a

● (9) poskytování přístupu k vládním informacím a zefektivnění zadávání veřejných zakázek.

1.

Realizace NII

● Komplexní vize vyžaduje komplexní plán realizace: Federální komunikační komise (FCC) – regulační a kontrolní orgán odpovídající za veškerou komunikaci, jejíž smyslem je naplňování zákona o komunikaci a výkon státní správy v oblasti telekomunikace

● “Telecommunications Act of 1996” - podepsán Billem Clintonem, jde o rozsáhlý zákon o telekomunikacích

● Jeho součástí je Communications Decency Act - explicitně říká, že mladistvým do 18 let nesmí být předkládáno cokoli, co podle současných mravních kritérií zjevně nepřístojným způsobem popisuje či zobrazuje “sexuální či vyměšovací aktivity nebo orgány” - kritika ve spojitosti se svobodou vyjadřování

Realizace NII – státní dohled

● Potřeba dohledu antimonopolního úřadu (politika hospodářské soutěže) – případ AT&T, která byla po téměř 60 letech uznána za monopol (nutnost oddělení regionálních společností od mateřské matice)

● stát a lokální vlády regulují služby telekomunikační providerů

● Info politika v USA je tvořena více než 100 výkonných a nezávislých agentur (executive branches), dva tucty kongresových výborů, podvýborů a odborných poradních orgánů, federálních soudů, 51 státních veřejných zakázek a doslava tisíce lokálních regulačních orgánů

NII jako výzva

● identifikovat a sledovat racionální,konzistentní a efektivní informační politiku, což se skutečně začalo dít za Clintonovi vlády

● univerzální služba jako vize (historicky POTS – Plaind Old Telephone Service – propojení každé domácnosti s telefonní sítí) – ale univerzální služba je vždy spjatá s představou monopolu a státní regulace

● Mohl by vůbec vzniknout internet, kdyby lidé od začátku předpokládali, že k němu je nutný univerzální přístup?

NII jako výzva II

● Je hrozně zjednodušující mluvit o těchto věcech jako o absolutních a nemluvit o cenách a časových plánech nutných pro uskutečnění těchto věcí

● Agenda for Action dává důraz na ochranu duševního vlastnictví, což se ale v realitě neděje – ohrožení cílů NII – částečně z důvodu, že kopírování a krádež duševního vlastnictví je v digitálním světě technicky velmi snadná

● Info politiku ovlivňuje diverzita, počet problému a počet zainteresovaných stran

Ochrana soukromí

● před 100 lety Louis Brandeis a Samuel Warren – právo na soukromí

● případ Olmstead vs. USA (1928 – odposlouchávání – nebylo porušeno právo na soukromí)

● čtvrtý dodatek ústavy zaručuje právo na ochranu soukromí - Ústava USA jako kompromis mezi dvěma zly – anarchií a tyraníí

● Katz vs. United States: příčina změny dodatku – je třeba právo na soukromí rozšířit i do veřejných prostor (telefonní budka) – Katz vyhrál

● s nástupem technologií se otázka soukromí přesouvá do dvou oblastí: dohled, dozor ze strany autority (státu) a ochrana osobních dat

Kontrola ze strany autority

● dnes je běžné kontrolovat ze strany zaměstnavatele zaměstnance (maily, hovory)

● za posledních 20 let mnoho strategiíí ochrany

● USA 1973: Kodex legálních praktik v oblasti automatizovaných systému osobních dat

● 1986: Soukromí v elektronické komunikaci (zásah pouze na základě soudního příkazu)

Strategie

● strategie USA: přijímat legislativní opatření na základě průběžných problémů

● vs. strategie přijímaní širokých a plošných řešení potencionálních problémů (UK, Švédsko) nebo ukládání paušálních zákazů užití veřejných a soukromých dat bez souhlasu uživatele subjektu

● je těžké zapracovávat změny v náležitém tempu

● spolknout technologické změny právo na soukromí?

● totální soukromí není možné

● nemělo by dojít k úniku soukromých informací na veřejnost, ale zároveň by nemělo být vyžadováno právo na soukromí v případě nesoukromých elektronických dokumentů

On-line demokracie

● Jak moc je demokracie závislá na médiích? (pokud by knihy, časopisy, noviny, rádio a tv zmizeli, bylo by pravděpodobně nemožné demokracii udržet)

● Aristoteles tvrdil, že demokracii není možné udržet ve větším prostoru než v Athénách (důvod: všichni lidé se musí vejít na náměstí, aby slyšeli řečníka)

● Je tedy demokracie ve státě s 250 mil obyv. možná? Velikost a komplexnost vlády roste úměrně s počtem obyvatel.

● Podle výzkumu Američané v současnosti nevěří, že žijí v demokracii, jsou frustrovaní, nevěří, že jedinci mají na něco vliv

● Čím větší vláda je, tím těžší je udržet ji odpovědnou - tomu dosti pomohli noviny a tv – zmírnili problémy.

● Nejsou ale samospásné (tedy technologie), je důležitá správná výchova a vzdělávání k občanskému žiivotu.

Přínosy online demokracie

● schopnost rozšířit přímou účast občana na politickém procesu

● technologie, hlasování z domovů, meetingy online

● zlepšení přístupu k jednáním (přenosy ze sněmovny)

● zmedializovaná demokracie – lidé chtějí důvěryhodné informační zdroje = funkce médií, ale stále není ideální

● pasivní masová média by měla být nahrazena interaktivními multimédii, jakýmisi informančími agenty (lokální noviny x prodej info od reportérů přes telefon)

● potřeba nové veřejné politiky

Kulturní a sociální aspekty

● technofobove říkají, že dopady technologie jsou nepředvídatelné a často negativní

● strach – technologie je silný nástroj a v rukách vlády (nebo marketérů) může být velmi nebezpečná

● časoprostorové kontinuum bylo vyzváno – brzy budou veškeré informace ve vesmíru přístupné kdykoliv a kdekoliv na světě = vize info superdálnice

Kulturní a sociální aspekty II

● nová technologie je vždy viděna z přítomného bodu pohledu

● když říkáme, že společnost není připravena, myslíme tím, že je stále vázána zvyky a uvažuje pouze ve stávajících termínech

● NII – v sázce je mnoho – mohly by být manipulovány naše info potřeby či chování, lidé o kterých nechceme, aby o nás věděli by mohli vědět všechno – všechno by totiž mohlo být monitorováno

● zkušenost s internetem pomalu ukazuje, jak je potřeba se chránit

● je možné se vymanit z všudypřítomnosti technologie

Závěr

● téměř 20 let ve vývoje v technologii ● dnešní realita x sci-fi roku 1995 ● jazyk a pojmy ● stejné otázky: bezpečí, soukromí