téma 4: zisk a vztahy mezi zÁkladnÍmi · nákladové funkce nákladové funkce p ředstavují...
TRANSCRIPT
Téma 4:ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELIČINAMIOsnova:1. Výnosové funkce2. Nákladové funkce
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
2. Nákladové funkce3. Metody konstrukce nákladových funkcí4. Analýza bodu zvratu 5. Výpočty p ři různorodé produkci (globální modely)6. Provozní páka
Modely náklad ů, tržeb a zisku
Každé podnikání je postaveno na ekonomických modele ch, které hodnotí vzájemné vazby mezi:
– výnosy (V)– náklady (N)– ziskem (Z)– cenou výrobku (p)– vyrobeným množstvím (q)
Veličiny popisujícízákladní ekonomický
model podniku
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
– vyrobeným množstvím (q)
Je třeba pochopit souvislosti t ěchto veli čin tak, aby podnik dokázal odpov ědět na otázky:
Jaký objem produkce musíme prodat abychom nebyli ve ztrátě?Jaká musí být cena výrobku, abychom dosáhli zisku?Při jakých fixních a variabilních nákladech budeme dosahovat zisku?
model podniku
Modely náklad ů, tržeb a zisku
Nákladový model (nákladová funkce)– vyjadřuje závislost celkových nákladů na objemu produkce *
Model výnos ů (výnosová funkce)– vyjadřuje závislost celkových výnosů na objemu produkce *
Model zisku (zisková funkce)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Model zisku (zisková funkce)– vyjadřuje závislost zisku na objemu produkce *
* Objem produkce je v peněžním vyjádření „Kč“ nebo v počtu kusů
Model ZISKU vyplývá z modelu náklad ů a modelu výnos ů a je rozdílem (rozdílovou funkcí) mezi VÝNOSY a NÁKLADY
1. Výnosové funkce
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
1. Výnosové funkce
Téma 4:ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELI ČINAMI
Výnosové funkce
Výnosové funkce p ředstavují závislost výnos ů na objemu výkon ů (množství produkce)
Výnosové funkce:Funkce celkových výnos ů
– celkové výnosy jsou dány objemem produkce a cenou produkce
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Funkce průměrných výnos ů– průměrné výnosy jsou celkové výnosy, vztažené na měrnou
jednotku produkce (např. průměrný výnos na 1 kus výrobku)
Funkce marginálních (mezních) výnos ů– marginální výnosy říkají jak se změní výnosy, pokud se objem
produkce zvětší o malý přírůstek (např. podnik vyrobí o 1 kus výrobku více)
Výnosové funkce
Funkce celkových výnos ů
Funkce průměrných výnos ů
V = f(q)
vV
q
f q
q= = ( )
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Funkce marginálních výnos ůq
Vv
∂∂=′
q … je objem (množství) produkce. Objem produkce je nezávislá veličina na nákladech, výnosech a zisku podniku
Funkce celkových výnos ů
V teorii se nej častěji pracuje s prodejní cenou , která je konstantní v celém rozsahu produkce. Potom funkce celkových výnos ů je lineární a funkce pr ůměrných a marginálních výnos ů budou konstanty rovné cen ě za jednotku produkce
Výnosy – V
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Objem výroby – q (K č nebo Ks)
Výnosy – V(Kč)
Funkce celkových výnos ů
2. Nákladové funkce
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
2. Nákladové funkce
Téma 4:ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELI ČINAMI
Nákladové funkce
Nákladové funkce p ředstavují závislost výše náklad ů na libovolných faktorech, které podmi ňují či ovliv ňují vynaložení náklad ů. V užším pojetí jde o závislost výše náklad ů na objemu (rozsahu) produkce .
Rozlišujeme dva typy náklad ů:• Fixní náklady
Nadproporcionální
Nákladová funkcetypu S -křivka
(Kč)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Fixní náklady• Variabilní náklady
– proporcionální
– nadproporcionální
– podproporcionální,
– nákladová funkce typu S-křivka
Podproporcionální
Nadproporcionálnítypu S -křivka
Proporcionální
Nák
lady
–N
–(Kč
Objem výroby – q (Kč nebo Ks)
Variabilnínáklady
Fixnínáklady
Variabilní nákladové funkce
Proporcionální náklady• v závislosti na objemu produkce rostou náklady
rovnom ěrně, proporcionáln ě tj. se stejn ě velkými přírůstky. Celkové náklady pak mají rostoucí lineární funkci
Nadproporcionální náklady
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Nadproporcionální náklady• v závislosti na objemu produkce rostou náklady
nadproporcionáln ě, progresivn ě, mají pak celkové náklady progresivn ě rostoucí nelineární funkci (konvexní pravoto čivá parabola)
Variabilní nákladové funkce
Podproporcionální náklady• v závislosti na objemu produkce rostou náklady
podproporcionáln ě, degresivn ě, mají pak celkové náklady degresivní klesající nelineární funkci (konkávní levoto čivá)
Nákladová funkce typu S -křivka
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Nákladová funkce typu S -křivka• Někdy v závislosti na objemu produkce se se m ění
charakter náklad ů tak, že p ři nižších objemech produkce je růst náklad ů podproporcionální, p ři st ředních objemech proporcionální a p ři větších objemech nadproporcionální. Nákladová funkce má potom tvar „S-k řivky “
Funkce celkových náklad ů
Nadproporcionální
Nákladová funkcetypu S-k řivka
Proporcionální
Nák
lady
–N
–(Kč)
Variabilnínáklady
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Podproporcionální
Nák
lady
Objem výroby – q (Kč nebo Ks)
Fixnínáklady
Nákladové funkce
Funkce celkových náklad ů
Funkce průměrných náklad ů
N = f(q)
nN
q
f q
q= = ( )
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Funkce marginálních náklad ů
q q
q
Nn
∂∂=′
q … je objem (množství) produkce. Objem produkce je nezávislá veličina na nákladech, výnosech a zisku podniku.
3. Metody konstrukce nákladových funkcí
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Téma 4:ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELI ČINAMI
Metody konstrukce nákladových funkcí
Metoda klasifika ční analýzy :– kvalifikovaným posouzením se rozt řídí náklady na náklady
fixní a variabilní. Zjistí se součty nákladů v obou jednotlivých skupinách a to ve spojení s údaji o objemu výroby a délce sledovaného období umožní provést výpočet parametrů nákladové funkce
Metody pracující s údaji z více p ředchozích období:
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Metody pracující s údaji z více p ředchozích období:– vycházejí z informací o skutečných celkových nákladech
a o celkových objemech výroby v daném podniku za více období
Metoda dvou obdobíGrafická metodaMetoda nejmenších čtverc ů
Metoda klasifika ční analýzy
Příklad:Ve sledovaném m ěsíci se v podniku, kde se vyrábí jeden druh výrobku, vyrobilo 2 000 kus ů výrobku. Bylo zjišt ěno následující složení náklad ů:
– Spotřeba materiálu 2 000 000 Kč– Mzdy pracovníků ve výrobě 300 000 Kč– Mzdy administrativních pracovníků 100 000 Kč
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
– Mzdy administrativních pracovníků 100 000 Kč– Odpisy 700 000 Kč– Nájemné 250 000 Kč– Spotřeba technologické energie 200 000 Kč– Spotřeba energie na osvětlení 50 000 Kč– Doprava 100 000 Kč– Reklama 100 000 Kč
Metoda klasifika ční analýzy
Řešení p říkladu:
Variabilní a převážně variabilní náklady 2 600 000 Kč
– Spotřeba materiálu 2 000 000 Kč VN– Mzdy pracovníků ve výrobě 300 000 Kč VN– Spotřeba technologické energie 200 000 Kč VN– Doprava 100 000 Kč VN
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Fixní a převážně fixní náklady 1 200 000 Kč
– Mzdy administrativních pracovníků 100 000 Kč FN– Odpisy 700 000 Kč FN– Nájemné 250 000 Kč FN– Spotřeba energie na osvětlení 50 000 Kč FN– Reklama 100 000 Kč FN
Metoda klasifika ční analýzy
Řešení p říkladu:• Měsíční fixní náklady (FN) = 1 200 000 Kč• Variabilní náklady (VN) na 1 kus výrobku (q)
2 600 000 Kč / 2 000 Ks = 1 300 Kč
Lineární nákladová funkce:
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
N = FN + VN * q
N = 1 200 000 + 1 300 * q
q … je objem (množství) produkce.
Metoda dvou období
Předpokládáme lineární závislost mezi náklady a objem em produkce. Parametry p římky (nákladové funkce) se spo čítají ze dvojice vybraných bod ů (bodů ze dvou časových období) a následn ě řešíme dv ě rovnice o dvou neznámých.
Příklad: Ve sledovaném podniku se vyrábí jeden druh výrobku. Máme údaje o objemech výroby (q) a o celkových nákladech (N)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Máme údaje o objemech výroby (q) a o celkových nákladech (N) za dvě období.Rok 2010 q = 150 ks a N = 800 tis. KčRok 2011 q = 110 ks a N = 650 tis. KčRok 2012 očekáváme q = 130 ks
Odhadněte nákladovou funkci (N = FN + VN * q) a stanovte předpokládanou výši nákladů pro rok 2012?
Metoda dvou období
Řešení p říkladu:Rok 2010 800 000 = FN + 150 * VN Rok 2011 650 000 = FN + 110 * VN
Řešením rovnic dostáváme: FN = 237 500 Kč VN = 3 750 Kč
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
VN = 3 750 Kč
Nákladová funkce: N = 237 500 + 3 750 * q
Pro rok 2012 platí p ři q = 130 ks jsou celkové náklady 725 000 K č
Grafická metoda
• Grafická metoda konstrukce nákladového modelu je metodou orienta ční. Vychází se z naměřených hodnot, které se zobrazí v grafu a dle trendu zobrazených bod ů
Nák
lady
–N
(Kč)
........
. .........
. .
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
trendu zobrazených bod ů se usuzuje na tvar funkce, která zachycuje závislost náklad ů na objemu výroby
Nák
lady
Objem výroby – q (K č nebo Ks)
......
...........
......
Metoda nejmenších čtverc ů
Statistická metoda regresní analýzy , která se snaží proložit napozorované body nejlepší k řivkou (funkcí s nejmenším rozptylem tj. sou čtem druhých mocnin odchylek skute čných hodnot a hodnot ležících na p římce)
N (
Kč)
... ...... .. N = 15 000 + 59,50 * q
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Nák
lady
–N
(K
Objem výroby – q (K č nebo Ks)
.......
. ..
.............
. ..
......
N = 15 000 + 59,50 * q
Odhadovaná k řivkavývoje náklad ů
4. Analýza bodu zvratu
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Téma 4:ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELI ČINAMI
Ziskové funkce
Zisk = Výnosy – Náklady
(1) Z = (p * q) – (FN – VN * q)
(2) Z = (p – VN) * q – FN
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
(2) Z = (p – VN) * q – FN
p - je cena produktuFN - fixní náklady na celou produkci qVN - variabilní náklady na jeden produktu (jednotku)
Analýza bodu zvratu
Bod zvratu je úroveň objemu výroby a prodeje v daném období, při které jsou výnosy na úrovni nákladů:
Výnosy = Náklady ; ZISK = 0
p * q = FN + VN * q
Výnosy
Náklady
Výn
osy,
Nák
lady
(Kč)
V > NZiskBod zvratu
V = N
Cena „ pBZ“
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
p * q = FN + VN * q
q = FN / (p – VN)
Bod zvratu je kritické množství objemu výroby a prodeje, které odděluje ztrátové podnikání od podnikání ziskového (p – VN) je příspěvek na úhradu
fixních náklad ů k tvorb ě zisku
Objem výroby – q(Kč nebo Ks)
V < NZtráta
Cena „ pBZ“
Objem výroby „q BZ“
Analýza bodu zvratu
Výnosy
Náklady
Výn
osy,
Nák
lady
(Kč)
V > NZisk
Bod zvratu„BZ“V = N
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Objem výroby – q(Kč nebo Ks)
V < NZtráta
Cena „ pBZ“
Objem výroby „ qBZ “
Bod zvratu
Příklad:Kapacita výrobního za řízení je 200 t produkce za m ěsíc. Fixní náklady jsou FN =150 000 K č za měsíc a variabilní nákladyVN = 2 000 Kč/t produkce. Prodejní cena je v daném období konstantní a činí p = 5 000 K č/t
Celkové náklady N = 150 000 + 2 000*q
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Celkové náklady N = 150 000 + 2 000*qCelkové výnosy V = 5 000*qCelkový zisk Z = (5 000 – 2 000)*q - 150 000
• Jaké je kritické množství produkce (Bod zvratu q BZ)? • Kdy bude dosaženo maximálního zisku?
Příklad řešení:
Jaké je kritické množství produkce (Bod zvratu q BZ)?
qBZ nastává když:Výnosy = Náklad ům
Bod zvratu
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
5 000*q = 150 000 + 2 000*q3 000 * q = 150 000
q = 50 t
Kdy bude dosaženo maximálního zisku?Maximální zisk nastává při plném využití kapacity, tj. při q = 200 t
400
600
800
1000
1200
tis. Kč
Výnosy
Náklady
Zisk
bod zvratu
Bod zvratu
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
-400
-200
0
200
400
0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200
Produkce v t
tis. Kč
bod zvratu
2
4
6
8
10
12tis
. Kč/
q
Bod zvratu
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
-8
-6
-4
-2
0
2
0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200
Produkce v t
tis. Kč
Prům ěrné náklady
Prům ěrný zisk
Marginální náklady
5. Výpočty p ři různorodé produkci
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Téma 4:ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELI ČINAMI
Výpočty p ři různé produkci(globální modely)
• Různorodá produkce = výrobk ů je více druh ů; Objem produkce je souhrnn ě vyjad řován v K č pomocí cen; Ukázka globální nákladové funkce (na p říkladu funkce lineární):
N = FN + VN * q– q – objem produkce v Kč za období– N – odhad celkových nákladů v Kč za období
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
– N – odhad celkových nákladů v Kč za období– FN – odhad fixních nákladů v Kč za období– VN – odhad variabilních nákladů v Kč na jeden produkt
• Výpočet bodu zvratu: V = N
qBZ = FN / (1 – VN)
Globální modely
Příklad:Podnik vyrábí více druh ů výrobk ů, a to v t ěchto proporcích:
• 1/2 hodnoty z celkového objemu výroby tvo ří výrobek A a 1/2 výrobek B. Variabilní náklady výrobk ů na 1 Kč jejich ceny jsou: VN(h) A = 0,60 Kč a VN (h)B = 0,20 Kč.
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Celkové fixní náklady podniku jsou 200 000 K č za měsíc.
Vypočítejte bod zvratu v K č pro tento podnik?
Globální modely
• Pomocí váženého aritmetického pr ůměru vypo čítáme hodnotu parametru h za celou r ůznorodou produkci:
VN(h) = 0,6 * 0,5 + 0,2 * 0, 5 = 0,4
• Výpočty bodu zvratu:qBZ = FN / (1 – VN(h))q = 200 000 / (1 – 0,4) = 334 000 Kč
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
BZqBZ = 200 000 / (1 – 0,4) = 334 000 Kč
qBZ tohoto podniku odpovídá tedy m ěsíčním výrobám výrobku A za 167 000 K č a výrobku B rovn ěž za 167 000 Kč
6. Provozní páka
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Téma 4:ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELI ČINAMI
Porovnání dvou spole čností
ALFA s.r.o.• Výrobce specializovaných
katalog ů pro zákazníky• Vlastní tiska řské zařízení,
které provozuje v pronajaté výrobní hale
• 15 zaměstnanc ů
BETA s.r.o.• Prodejce specializovaných
katalog ů pro zákazníky• Výrobu katalog ů zadává
externím tiskárnám. Provozovna je malá kancelá ř
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• 15 zaměstnanc ů– 10 výrobních– 5 režijních*
• Cena katalogu 2 500K č
• Roční prodej 10 000ks
kancelá ř• 5 zaměstnanc ů
– 5 režijních*
• Cena katalogu 2 500K č
• Roční prodej 10 000ks
* Režijní pracovníci = vedení, prodejci, finance a logistika zajišťující běh firmy
Rozvaha spole čnost ALFA s.r.o.k 31.12.2012
AKTIVA CELKEM 8 930 000 K č PASIVA CELKEM 8 930 000 K č
Dlouhodobý majetek 6 500 000 Kč Vlastní kapitál 5 750 000 Kč
Tiskařský stroj 6 000 000 Kč Základní kapitál 4 500 000 Kč
Ekonomický software 500 000 Kč Rezervní fondy 250 000 Kč
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Ekonomický software 500 000 Kč Rezervní fondy 250 000 Kč
Oběžná aktiva 2 430 000 Kč Výsledek hospodaření 1 000 000 Kč
Zásoby - Tonery, papíry 1 000 000 Kč Cizí zdroje 3 180 000 Kč
Pohledávky za zákazníky 750 000 Kč Krátkodobé závazky 180 000 Kč
Peníze v bance 680 000 Kč Bankovní úvěry 3 000 000 Kč
Rozvaha spole čnost BETA s.r.o.k 31.12.2012
AKTIVA CELKEM 3 140 000 K č PASIVA CELKEM 3 140 000 K č
Dlouhodobý majetek 150 000 Kč Vlastní kapitál 2 650 000 Kč
Tiskařský stroj 0 Kč Základní kapitál 1 500 000 Kč
Ekonomický software 150 000 Kč Rezervní fondy 150 000 Kč
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Ekonomický software 150 000 Kč Rezervní fondy 150 000 Kč
Oběžná aktiva 2 990 000 Kč Výsledek hospodaření 1 000 000 Kč
Zásoby - výroby 1 480 000 Kč Cizí zdroje 490 000 Kč
Pohledávky za zákazníky 820 000 Kč Krátkodobé závazky 490 000 Kč
Peníze v bance 690 000 Kč Bankovní úvěry 0 Kč
Výkaz zisku a ztráty - ALFA s.r.o. k 31.12.2012Tržby za prodej zboží 0 Kč
Náklady vynaložené na prodané zboží 0 Kč
Obchodní marže 0 KčTržby za prodej vlastních výrobků 25 000 000 Kč
Výkonová spotřeba - materiál 10 000 000 Kč
Výkonová spotřeba - pronájem haly 3 000 000 Kč
Výkonová spotřeba - služby režijní 500 000 Kč
Přidaná hodnota 11 500 000 Kč 46%Osobní náklady - výrobní 3 216 000 Kč
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
3 216 000 Kč
Osobní náklady - režijní 2 814 000 Kč
Daně a poplatky 150 000 Kč
Odpisy dlouhodobého nehm. a hmotného majetku 1 083 333 Kč
Provozní výsledek hospoda ření 4 236 667 Kč 17%Nákladové úroky 210 000 Kč
Finanční výsledek hospoda ření -210 000 KčDaň z příjmů za běžnou činnost 765 067 Kč
Výsledek hospoda ření za účetní období 3 261 600 Kč 13%
Výkaz zisku a ztráty - BETA s.r.o. k 31.12.2012Tržby za prodej zboží 25 000 000 Kč
Náklady vynaložené na prodané zboží 18 000 000 Kč
Obchodní marže 7 000 000 KčTržby za prodej vlastních výrobků 0 Kč
Výkonová spotřeba - materiál 0 Kč
Výkonová spotřeba - pronájem haly 0 Kč
Výkonová spotřeba - služby režijní 300 000 Kč
Přidaná hodnota 6 700 000 Kč 27%Osobní náklady - výrobní 0 Kč
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
0 Kč
Osobní náklady - režijní 2 814 000 Kč
Daně a poplatky 150 000 Kč
Odpisy dlouhodobého nehm. a hmotného majetku 25 000 Kč
Provozní výsledek hospoda ření 3 711 000 Kč 15%Nákladové úroky 0 Kč
Finanční výsledek hospoda ření 0 KčDaň z příjmů za běžnou činnost 705 090 Kč
Výsledek hospoda ření za účetní období 3 005 910 Kč 12%
ALFA s.r.o. a BETA s.r.o.
Příklad:Spočítejte u obou spole čností:
• Fixní a variabilní náklady z výsledovky za rok 2012 ?
• Variabilní náklady na jeden produkt (katalog)?
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Variabilní náklady na jeden produkt (katalog)?
• Spočítejte bod zvratu q BZ pro ALFA a BETA
20 000
25 000
30 000
35 000
40 000
Nák
lady
v t
is. Kč
Průběh fixních a variabilních náklad ů
ALFA - VN
BETA - VN
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
0
5 000
10 000
15 000
20 000
0 2 500 5 000 7 500 10 000 12 500 15 000 17 500 20 000
Nák
lady
v
Počet výrobk ů
ALFA - VN
ALFA - FN
BETA - FN
25 000
30 000
35 000
40 000
45 000
50 000
Tržb
y a
nákl
ady
v tis
. Kč
Celkové náklady a tržby
ALFA - N
BETA – NSpolečná křivka tržeb pro ob ě spole čnosti
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
0
5 000
10 000
15 000
20 000
25 000
0 2 500 5 000 7 500 10 000 12 500 15 000 17 500 20 000
Tržb
y a
nákl
ady
v
Počet výrobk ů
20 000
25 000
30 000
35 000
Tržb
y, n
ákla
dy v
tis
. Kč
Body zvratu obou spole čností
ALFA - N
Společná křivka tržeb pro ob ě spole čnostiBETA – N
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
0
5 000
10 000
15 000
2 500 5 000 7 500 10 000 12 500
Tržb
y, n
ákla
dy v
Počet výrobk ů
„ qBZ pro ALFA“„ qBZ pro BETA
5 000
10 000
15 000
20 000
Zis
k v
tis. Kč
Body zvratu a tvorba zisku
ALFA - ZISK
BETA – ZISK
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
-10 000
-5 000
0
5 000
0 2 500 5 000 7 500 10 000 12 500 15 000 17 500 20 000
Zis
k v
Počet výrobk ů
„ qBZ pro ALFA“
„ qBZ pro BETA
ALFA s.r.o. a BETA s.r.o.
Příklad řešení:• Fixní a variabilní náklady z výsledovky za rok 2012 ?
– ALFA:• Fixní náklady (FN) = 8 522 400 Kč• Variabilní náklady (VN) = 13 216 000 Kč
– BETA:• Fixní náklady (FN) = 3 994 090 Kč
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Fixní náklady (FN) = 3 994 090 Kč• Variabilní náklady (VN) = 18 000 000 Kč
• Variabilní náklady na jeden produkt (katalog)?– ALFA = Jednicové VN = 1 322 Kč– BETA = Jednicové VN = 1 800 Kč
• Spočítejte bod zvratu q BZ pro ALFA a BETA– ALFA = 7 232kusů; BETA = 5 706kusů
Provozní páka
Provozní páka = citlivost zisku na výnosy
• Z = V – N = p * q – (FN + VN * q) = (p – VN) * q – FN
• Závislost zisku Z na q bude tím výrazn ější, čím větší bude rozdíl mezi cenou a variabilními náklady ( p – VN), a tudíž čím menší bude podíl fixních náklad ů
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
čím menší bude podíl fixních náklad ů
• Při nákladov ě odlišných výrobních variantách se bude varianta s relativn ě menšími VN a relativn ě většími FN vyzna čovat vyšší citlivostí zm ěny zisku na zm ěnu objemu výroby a prodeje - tzv. vyšší stupe ň provozní páky
• Vyšší stupe ň provozní páky znamená vysokou citlivost zisku na výkyvy objemu výroby a prodeje
Provozní páka
Příklad:• Podnik zvažuje t ři (navzájem se vylu čující) varianty
strojního vybavení. P ři variant ě A by byly fixní náklady za rok 14 300 K č a variabilní náklady 5,72 K č na kus produkce, p ři variant ě B fixní náklady za rok 57 200 K č a variabilní náklady 2,86 K č na kus produkce, p ři variant ě C fixní náklady za rok 143 000 K č a variabilní náklady 1,43 Kč na kus produkce
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
1,43 Kč na kus produkce • Výrobní kapacita by byla p ři variant ě A 80 000 kus ů
ročně, při B 120 000 kus ů ročně a při C 250 000 kus ů ročně
• Stanovte, pro jaké objemy produkce jsou vhodné jednotlivé varianty strojního vybavení?
Provozní páka
Příklad řešení:• Výpočet q1: NA = NB
14 300 + 5,72 * q = 57 200 + 2,86 * qq1 = 15 000 kusů za rok
• Výpočet q2: NB = NC57 200 + 2,86 * q = 143 000 + 1,43 * qq = 60 000 kusů za rok
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
q2 = 60 000 kusů za rok
• Pokud bude podnik toto vybavení používat na malé ro ční objemy produkce do 15 000 kus ů za rok, bude nejvýhodn ější vybrat variantu A; p ři výrobách mezi 15 000 kusů a 60 000 kusů za rok by byly nejnižší náklady při variant ě B a nad 60 000 kus ů ročně při variant ě C
Provozní páka
Příklad řešení: • Při jednotlivých variantách (v po řadí od A do C, tzn.
s rostoucím podílem fixních náklad ů) se mění strmost ziskové p římky, která je dána variabilními náklady
• Se strmostí k řivky roste stupe ň provozní páky; roste citlivost zisku na výkyvy produkce
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Téma 5: NÁKUPNÍ, PRODEJNÍ A MARKETINGOVÁ ČINNOST
Osnova:1. Nákup
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
1. Nákup2. Řízení zásob3. Logistika4. Prodej a marketing
1. Nákup
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
1. Nákup
Téma 5: NÁKUPNÍ, PRODEJNÍ A MARKETINGOVÁ ČINNOST
Základní funkce a úkoly nákupu
• Základním posláním nákupu je zajistit efektivní pořízení materiál ů, zařízení (běžných i investi čních) a služeb pro výrobní i nevýrobní procesy ( činnosti) podniku
V požadovanémČASE
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
V požadovanéKVALITĚ
Při optimálníchNÁKLADECH*
* Optimálním nákladem není nejnižší cena, ale nejnižší celkové nákladyživotní cyklu výrobku (Total Costs of Ownership)
Základní funkce a úkoly nákupu
Materiály a za řízení• Suroviny pro výrobu• pomocné materiály• Náhradní díly pro opravy• Obalový materiál • Doplňkový materiál
(kancelá řské pot řeby)
Služby• Služby výrobní povahy
– Opravy strojů– Údržba a čištění strojů– Pracovní síla (agentury)
• Služby nevýrobní povahy
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
(kancelá řské pot řeby)• Běžná zařízení
– Telefony– Osobní počítače
• Investi ční zařízení– Servery– Výrobní linky– Automobily
– Marketingové služby– Právní a účetní služby – Poradenské analýzy– Pojištění a bankovnictví– Pronájmy kanceláří– Pronájmy automobilů– Služby HW a SW (ICT)
Nákupní marketing
• Nákup musí být aktivním článkem v procesu pln ění hlavních (strategických) cíl ů podniku. Nákup nesmí být „pouhým“ administrativním místem
• V sou časnosti se prosadila koncepce nákupního marketingu , který zajiš ťuje pro podnik pot řebné informace a používá podobných nástroj ů jako marketing
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
informace a používá podobných nástroj ů jako marketing a obchod zam ěřený na zákazníka
• Zkoumá nákupní trhy a vyhodnocuje informace pot řebné k volb ě dodavatel ů, zjiš ťuje informace pot řebné k rozhodování o velikosti a frekvenci dodávek zásob, o jejich výši a o pot řebných logistických procesech
Nákupní marketing
• Pracovníci nákupu musí vytvo řit a využívat informa ční základnu o vstupech , které nakupuje a o dodavatelích , které jednotlivé vstupy (materiál – služby – za řízení) dodávají
• Pracovníci zajiš ťující nákupní činnosti musí být odborn ě kompetentní
– Kompetentnost v odborné rovině (vím co nakupuji)
jak
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
– Kompetentnost v obchodní rovině (vím jak nakupuji)
• V sou časném managementu p řevažuje koncept: Dodavatel = partner a spojenec, resp. férový protih ráč
• Marketingový mix = souhrn marketingových nástroj ů, u nákupního marketingu jde o nákupní marketingový mix
Kodex – IWAY spole čnosti IKEA
Základní pravidla chování IKEA, nebo chcete-li kode x IKEA, se nazývá „ Jak IKEA nakupuje výrobky pro za řízení domácností “ a uvádí, co mohou dodavatelé od IKEA o čekávat, a co IKEA o čekává od svých dodavatel ů. Je založen na mezinárodních konvencích a deklaracích a zahrnuje rovn ěž ustanovení Deklarace základních lidských práv a svob od OSN (1948),
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
ustanovení Deklarace základních lidských práv a svob od OSN (1948), deklaraci Mezinárodní organizace práce k základním pri ncip ům a práv ům při práci (1998), a Deklarace z Rio de Janeira o životní m prost ředí a rozvoji (1992). Zahrnuje oblast pracovních podmínek, aktivní prevence dětské práce, životního prost ředí a odpov ědného lesního hospodá řství a řadu dalších. Dodavatelé jsou navíc odpov ědní za to, že sd ělí informace o kodexu IKEA svým zam ěstnanc ům a subdodavatel ům a že požadovaná opat ření ve svých podnicích opravdu p řijmou a uskute ční.
www.ikea.com/ms/cs_CZ
Nákupní marketingový mix
1. INFORMAČNÍ A KOMUNIKA ČNÍ MIX • Informa ční soubory o cenách, produktech, dodavatelích,
dodacích podmínkách • Výzkum dodavatel ů, volba dodavatel ů, komunikace
s dodavateli, jejich hodnocení, rozhodování o další ch vztazích s dodavateli a jejich rozvojem
• Péče o dlouhodobé partnerství s dodavatelem
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Péče o dlouhodobé partnerství s dodavatelem
2. VÝROBKOVÝ MIX • Posouzení kvality, sortimentu, funk čnosti, spolehlivosti,
úspornosti, substituce, spln ění norem standardizace • U poskytovaných služeb posouzení rozsahu služeb,
pružnost a pohotovost pln ění, garance, opravy(SLA … Service Level Agreement – Dohoda o rozsahu poskytované služby)
Nákupní marketingový mix
3. CENOVÝ A KONTRAKTA ČNÍ MIX • Výše a zm ěny cen, vztah cena - užitná hodnota, cenová
pružnost, platební, dodací a logistické podmínky, d aňové a celní sazby, cenová vst řícnost, ochota jednat o cenách, rabatová politika, ceny substitut ů
4. LOGISTICKÝ A DODÁVKOVÝ MIX
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
4. LOGISTICKÝ A DODÁVKOVÝ MIX • Dodávková cesta: články, spolehlivost, rizika, pružnost,
hospodárnost, náklady, ztráty na dodávkové cest ě, řešení poruch, velikost dodávek
• Vlastní logistika: doprava, manipulace, balení, manipula ční jednotka, software, poradenství, skladování, technika a technologie, organizace, pohyb dodávek v rámci podniku
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
finetubes.co.ukINCOTERMS
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Marketingový nákupní proces a jeho fáze1. Poznání pot řeby – nákupní impuls2. Identifikace rozsahu pot řeby – nákupní rozhodnutí 3. Specifikace výrobku nebo služby 4. Zadání naší pot řeby u dodavatel ů - poptávka5. Hodnocení nabídek – nákupní výzkum trhu (dodavate lů) 6. Volba dodavatele (dle p ředložených nabídek)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
7. Rozhodnutí a formulace podmínek dodávek (zadání objednávky)
8. Logistické aktivity p ři vstupu dodávky do podniku 9. Kvantitativní a kvalitativní p řejímka dodávky10. Případné řešení reklamací11. Finanční vypo řádání a úhrada dodávky 12. Hodnocení výkonu dodavatele
Strategické řízení nákupu
• Dlouhodobá nákupní strategie podniku je základním předpokladem nezávislosti podniku na svých obchodních partnerech (dodavatelích) a dlouhodobé udržení svojí pozice na trhu
• Možné priority p ři řízení nákupu (ukazatele hodnocení)– celkové minimální náklady
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
– celkové minimální náklady– zrychlování obratu zásob– maximální materiálová hospodárnost– minimalizace rizika nekrytí potřeb– pružná kombinace více dodavatelských zdrojů
• Strategické řízení nákupu musí zahrnovat systém hodnocení a rozvoje dodavatel ů
Dodavatelský audit
• Dodavatelský (zákaznický) audit slouží k posílení vztah ů mezi dodavatelem a zákazníkem, zvyšuje d ůvěryhodnost dodavatele a ověřuje jeho schopnost dodávat výrobky a služby dle smluvního ujednání (specifikace)– OT – On Time – v požadovaných časech– IQ – In Quality – v požadované kvalitě– OB – On Budget – v dohodnutých cenách
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
– OB – On Budget – v dohodnutých cenách
• Dodavatelský (zákaznický) audit je v mnoha podnicíc h nedílnou sou částí výb ěru, schvalování a dlouhodobého hodnocení dodavatel ů– Dodavatelské manuály– Systémové požadavky dle norem (ISO + specifika oborů)
2. Řízení zásob
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
2. Řízení zásob
Téma 5: NÁKUPNÍ, PRODEJNÍ A MARKETINGOVÁ ČINNOST
Úkol řízení zásob
• Zajistit dostate čnou úrove ň zásob nezbytnou pro plynulou výrobu, prodej a celkový chod organizace. Zajistit eliminaci výkyv ů v dodávkách a následného dopadu na výrobu, prodej a chod podniku
• Zásoby by m ěly být udržovány na co nejnižší úrovni (zásoby váží kapitál – sou část majetkové struktury)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Strategické řízení zásob: • Řízení pot řeb zásob (součást řízení aktiv podniku)• Jaký objem finan čních zdroj ů bude pot řeba na nákup
a udržování výše zásob (součást finan čního řízení podniku)
Operativní řízení zásob: • Udržování konkrétních druh ů zásob v požadované výši,
struktu ře, kvalit ě a čase
Řízení zásob
Základní bilan ční rovnice zásob
ZDROJE = POTŘEBY
Zdroje = Z p + D Zdroje = Zásoba (počáteční) + Dodávka (v období)
Potřeby = M + Zk
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Potřeby = M + ZkPotřeby = Spot řeba (zásob) + Zásoba (konečná)
Zp + D = M + Zk
Z toho: D = M + Zk – Zp
* Zásoba na počátku období (Zp) Spotřeba zásob (M) za období Zásoba na konci období (Zk)Celková výše dodávky (D) v období
Druhy zásob a jejich optimalizace
Druhy zásob• Běžná (obratová) - pořízení najednou, čerpání v dávkách • Pojistná – eliminace výkyv ů na stran ě vstupu i výstupu
Optimalizace zásob• Minimalizace celkových náklad ů na dodávky, skladování
a udržování zásob
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
a udržování zásob • Náklady na dodávku : stejné pro každou dodávku
(příprava dodávky, komunikace, pr ůzkum trhu, p řejímka, kontrola, fakturace)
• Náklady na skladování a udržování zásob : náklady vázanosti prost ředků (úroková míra), provoz sklad ů, evidence, pojišt ění, ostrahy, náklady z rizika (znehodnocení, poškození, ztráta využitelnosti, apo d.)
Optimalizace zásob (náklad ů)
Celkové náklady na dodání, skladování a udržování
Nák
lady
(Kč)
Náklady na dodávky (rostou s poklesem velikosti dodávky čímž narůstá četnost menších dodávek)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Počet dodávek v čase*
Náklady na skladování a udržování zásob(klesají s poklesem velikosti dodávky nebo ť je skladováno menší množství zboží na sklad ě, dochází k častějším nákup ům)
Optimální po četdodávek za období * Počet dodávek je dán velikostí dodávek a jejich četností
Optimalizace zásob
Příklad:• Celková ro ční pot řeba dodávky ur čité suroviny do
podniku (D) je 1 480 tun, náklady na 1 dodávku zásob (Nd) 2 000 Kč a roční náklady na skladování 1 tuny zásob (N s) jsou 200 K č.D = 1 480 tunNd = 2 000Kč / dodávku
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Nd = 2 000Kč / dodávkuNs = 200Kč / tunu
• Vypočítejte optimální velikost jedné dodávky (d OPT), resp. optimální po čet dodávek za rok dle požadované celoro ční pot řeby
Optimalizace zásob
Řešení p říkladu:• Pro výpo čet optimální velikosti jedné dávky se použije
tzv. Harris ův-Wilson ův vzorec:
sdOPT NNDd /**2=
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Optimální velikost jedné dávky d OPT
dOPT = √2 * 1 480 * 2 000 / 200 = √29 600 = 172 tun
• Počet dodávek za rok = 1 480 / 172 = 8,6; po zaokrouhle ní je optimální po čet dodávek ro čně 9; při roční pot řebě 1 480 tun a optimální velikosti jedné dávky 172 tun
sdOPT NNDd /**2=
Moderní p řístupy k řízení zásob
JIT (JUST-IN-TIME)• Přísná kontrola kvality • Pravidelné a spolehlivé dodávky • Blízkost výroby • Spolehlivá komunikace • Operativní informace o pr ůběhu výroby • Spolupráce dodavatele a odb ěratele
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Spolupráce dodavatele a odb ěratele
• Metoda ABC: rozt řídění sortimentu materiál ů v zásobách na tři skupiny podle jejich celoro ční spot řeby
• Postupy a metody řízení jednotlivých skupin (skupiny A, B a C) jsou diferencovány dle významnosti dané skup iny; ABC tak p řispívá k dosahování pozitivních ekonomických efektů
Moderní p řístupy k řízení zásob
Metoda ABC : rozt řídění sortimentu materiál ů v zásobách na tři skupiny podle jejich celoro ční spot řeby. Postupy a metody řízení jednotlivých skupin (skupiny A, B a C) jsou diferencovány:
• A: 5 - 15 % druh ů zásob má 60-80% podíl na celkové spot řebě
• B: 15 - 25 % druh ů zásob má 15 -25% podíl na celkové
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• B: 15 - 25 % druh ů zásob má 15 -25% podíl na celkové spot řebě
• C: 60 - 80 % druh ů zásob má 5–15% podíl na celkové spot řebě
• Podnik se následn ě může zaměřit na zefektivn ění proces ů nákupu a výroby pro podnik d ůležitých položkách zásob a jejich dodavatelích
Metoda ABC při řízení zásob
4000
5000
6000
7000
8000
9000
10000
Hod
nota
zás
ob v
tis.
Kč
ABC Analýza zásob (členění hodnota zásob / produktová skupina)
Skupina A
Skupina B
Rozdílný p řístup k řízenínákupu zásob a dodavatel ů
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
0
1000
2000
3000
4000
Hod
nota
zás
ob v
tis.
K
Skupina B
Skupina C
3. Logistika
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
3. Logistika
Téma 5: NÁKUPNÍ, PRODEJNÍ A MARKETINGOVÁ ČINNOST
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Logistika
• Logistika: řeší organizaci a řízení rozmís ťování materiálu a zboží (tj. pohyby, transportní procesy), v četně souvisejících informací, které jsou zaznamenávány
• Řídí veškerý materiálový a informa ční tok podnikem (včetně toku od dodavatel ů a k odb ěratelům)
• Logistika zahrnuje : dopravu, p řekládku a manipulaci,
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Logistika zahrnuje : dopravu, p řekládku a manipulaci, skladování, balení, distribuci na místa pot řeby, p řípravu, úpravu a kompletaci dodávaného produktu, zajiš ťování výše uvedených p říslušných informací (v četně evidence a kontroly)
• Logistické řetězce: slad ěné posloupnosti logistických systém ů, jimiž prochází materiálový tok
4. Marketing a prodej
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
4. Marketing a prodej
Téma 5: NÁKUPNÍ, PRODEJNÍ A MARKETINGOVÁ ČINNOST
Prodej a Marketing
• Prodejní činnost podniku včetně prodejního marketingu zjiš ťuje pot řeby zákazník ů na trhu a prodejem produkt ů a služeb je uspokojuje
• Prodej a marketing zahrnuje: výzkum trhu, komunikacise zákazníky (v četně působení na n ě za účelem podpory prodeje), logistiku prodeje, tvorbu cen a další
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Marketingová koncepce řízení • Je filozofie podnikatelského myšlení, která d ůsledn ě
respektuje pot řeby zákazníka a jejich uspokojení • Je nedílnou sou částí strategického řízení podniku
Marketing
Marketingové řízení:• Plánování
– marketingová situační analýza– stanovení marketingových cílů– formulování marketingových strategií– sestavení marketingového plánu
• Realizace
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Realizace– vytvoření marketingové organizace – realizace plánu
• Kontrola– měření výsledků a porovnávání s plánem– hodnocení a analýza zjištěných marketingových výsledků
Marketingový výzkum
• Výzkum trhu – d ůležitá sou část marketingu• Marketingový výzkum zahrnuje:
– příprava výzkumu– sběr informací– analýza informací – prezentace výsledků
• Metody získávání informací:
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Metody získávání informací:– dotazování (ústní, telefonické, písemné)– pozorování
• Analýza dat: matematicko-statistické metody• Objekt marketingového výzkumu = nákupní chování• Při výzkumu nákupního chování se používá segmentace
zákazníků do cílových skupin pro efektivní oslovení
Marketingový mix – „4P“
• Marketingový mix je marketingový nástroj ovliv ňující nákupní rozhodování zákazník ů
• Prvky marketingového mixu: Výrobek (Product)Cena (Price)Distribuce (Place)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Distribuce (Place)Komunikace (Promotion)
www.m-journal.cz
Marketingový mix – „4C“
Snaha o trvalé získání zákazníka vedla k vytvo ření konceptu 4C, kterým je dopl ňován klasický model 4P:
Prvky konceptu 4C:Hodnota pro zákazníka (Customer Value )Celkové náklady pro zákazníka na získání a užití výrobku (Total Customer Cost )
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
(Total Customer Cost )Pohodlí pro zákazníka (Convenience )Oboustranná komunikace (Communication )
Výrobek
• Pro zákazníka má výrobek obvykle komplexní charakte r, mluvíme o komplexním výrobku
• Životní cyklus – vyjad řuje tržní reakce na výrobek v průběhu času (pronikání, rozši řování, ustálení, ústup )
• Výrobkový mix je sortiment (souhrn) výrobk ů, které
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Výrobkový mix je sortiment (souhrn) výrobk ů, které podnik nabízí na trh zákazník ům
• Sortiment je sestaven a upravován v zájmu plnění podnikových cíl ů a na základ ě úsp ěšnosti výrobk ů
• Výrobková analýza je d ůležitý analytický nástroj posouzení a řízení sortimentu výrobk ů
Hodnocení výrobku
Kalkulace úplných náklad ů
• podle rentability po čítané ze zisku (Zisk/Tržby)
Kalkulace p římých náklad ů• podle rentability po čítané
z hrubého rozp ětí (Hrubé rozp ětí/Tržby)
cena výrobku
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
celkové náklady
přímé náklady
režieZISK
HRUBÉ ROZPĚTÍ
Cena
Pro podnik je cena množství pen ěz vydaných zákazníkem na zakoupení produktu
Pro zákazníka je to hodnota, kterou mu vlastnictví a užívání produktu p řináší
Základní principy tvorby cen jsou:
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Základní principy tvorby cen jsou:• podle náklad ů• podle poptávky• podle konkurence
Pozor na cenovou elasticitu (neboli pružnost) poptá vky!
Distribuce
• Distribu ční politika je soubor postup ů a operací (v četně jejich návazností a prolínání), jimiž se výrobek dostává z místa svého vzniku do místa svého užití k zákazníkovi
• Distribuce umís ťuje zboží na trhu tzv. distribu ční cestou
• Distribu ční cesta m ůže být p římá nebo nep římá,
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Distribu ční cesta m ůže být p římá nebo nep římá, s mezi článkem, resp. mezi články, jimiž mohou být prost ředníci či zprost ředkovatelé
Komunikace
• Marketingová komunikace zahrnuje: zám ěrné a cílené vytvá ření a používání informací k p ůsobení na zákazníky (k ovliv ňování jejich kupního chování)
Složky marketingové komunikace :• Reklama – neosobní komunikace se zákazníkem
prost řednictvím médií• Podpora prodeje – časov ě omezený program s cílem
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Podpora prodeje – časov ě omezený program s cílem okamžitého nár ůstu prodej ů
• Osobní prodej – p římá osobní komunikace se zákazníkem• Public relations – vytvá ření kladné p ředstavy o podniku
v pov ědomí zákazník ů• Přímý marketing – p římý (nikoli osobní) kontakt se
zákazníkem (katalogový prodej, zásilkový prodej, telemarketing, teleshopping)
Složky marketingové komunikace:
• Event marketing – po řádání a využívání nevšedních akcí (her, kulturních a sportovních událostí) k upoutání potenciálního zákazníka
• Guerillový marketing – nekonven ční cesty k oslovení potenciálních zákazník ů; zákazník v ěnuje kampani pozornost, aniž by si byl v ědom, že jde o komunikaci
• Virální marketing – šíření reklamního sd ělení e-maily,
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Virální marketing – šíření reklamního sd ělení e-maily, SMS, ICQ apod.
• Mobilní marketing – využívá nástroj ů mobilní komunikace (SMS, MMS, …) ve form ě např. sout ěží, bonus ů a odm ěn
• Product placement – umís ťování produkt ů přímo do d ěje televizních a filmových p říběhů
Product placement
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Řízení prodeje a marketingu
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Credit Scoring
• Každá spole čnost musí velmi citliv ě řídit riziko spojené s úhradami pohledávek od svých zákazník ů– vysoké riziko (nedostatečná kontrola) může vést k nedobytným
pohledávkám a tvorbě opravných položek a poklesu zisku– nízká míra rizika (přehnaná kontrola) může vést ke ztrátě
příležitostí potenciálních obchodů a poklesu výnosů
• Úspěch závisí na maximalizaci výnos ů od zákazník ů
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Úspěch závisí na maximalizaci výnos ů od zákazník ů a snížení dopad ů neprovedených plateb a nedobytných pohledávek na výsledky hospoda ření podniku
• K dosažení tohoto vyváženého vztahu je nutné implementovat systém (interní – externí) na hodnocen í bonity stávajících a potenciálních zákazník ů
Téma 6: VÝROBA
Osnova:1. Vymezení výroby a výrobního systému
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
1. Vymezení výroby a výrobního systému2. Členění výrob3. Produk ční funkce4. Výrobní kapacita5. Nové výrobní systémy6. Produktivita podnikových systém ů
1. Vymezení výroby a výrobního systému
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
1. Vymezení výroby a výrobního systému
Téma 6: VÝROBA
Vymezení výroby a systému výroby
VÝROBA• soubor cílev ědomých činností, p ři nichž vzájemným
působením výrobních faktor ů dochází k p řeměně vstupních prvk ů na produkci
VÝROBNÍ SYSTÉM
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
VÝROBNÍ SYSTÉM • soubor všech prvk ů a vztahů mezi nimi, s jejichž pomocí
se uskute čňuje výroba
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
budweiser-budvar.cz
Vymezení výroby a systému výroby
• S výrobou velmi úzce souvisí nákup, doprava a skladování a správa a kontrola t ěchto oblastí
• Výroba zásadním zp ůsobem ovliv ňuje efektivnost podniku a jeho konkuren ční schopnost
• Převyšuje -li poptávka nabídku, jediným omezením pro
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Převyšuje -li poptávka nabídku, jediným omezením pro výrobu jsou výrobní a finan ční kapacity
• Pokud jsou pro podnik základním omezením požadavky trhu, m ělo by plánování výroby vycházet z plánování prodeje
2. Členění výrob
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
2. Členění výrob
Téma 6: VÝROBA
Členění výroby
a) Podle charakteru technologického procesu
b) Podle diferencovanosti produkt ů a vyráb ěného množství– Výroby hromadné– Výroby sériové
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
– Výroby kusové
Samostatná výroba se člení na:– Hlavní výrobu (hlavní produkty)– Vedlejší výrobu (výroba polotovarů a náhradních dílů)– Doplňkovou výrobu (zpracování odpadů a využití volné kapacity)
3. Produk ční funkce
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
3. Produk ční funkce
Téma 6: VÝROBA
Produk ční funkce
• Produk ční funkce vyjad řuje:– závislost mezi vstupy a výstupy podniku – závislost produkce na rozsahu vstup ů (výrobních faktor ů)
• Modelem je funkce, která vyjad řuje vztah mezi rozsahem vstup ů (výrobních faktor ů) a výstupem, tj. produkcí, výrobky, resp. její hodnotou
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
výrobky, resp. její hodnotou
• Tvar produk ční funkce je ovlivn ěn tím, jak se m ění produktivita vstup ů v závislosti na velikosti objemu výroby
• Produk ční funkce ovliv ňuje nákladovou funkci (inverzní vztah obou funkcí). Roste výkon výroby, umo řují se fixní náklady a pr ůměrné celkové náklady klesají
Obj
em v
ýrob
y
Produk ční funkce p ři neměnné produktivit ě
Produk ční funkce
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Množství vstup ů
• Produktivita vstup ů v závislosti na velikosti objemu výroby se nemění -> Produk ční funkce je lineární
Obj
em v
ýrob
y
Produk ční funkce p ři klesající produktivit ě
Produk ční funkce
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Množství vstup ů
• Produktivita vstup ů v závislosti na velikosti objemu výroby klesá -> Produk ční funkce je degresivní
Obj
em v
ýrob
y
Produk ční funkce p ři rostoucí produktivit ě
Produk ční funkce
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Množství vstup ů
• Produktivita vstup ů v závislosti na velikosti objemu výroby roste -> Produk ční funkce je progresivní
Obj
em v
ýrob
y
Produk ční funkce p ři prom ěnlivé produktivit ě
Produk ční funkce
Rostoucí
Neměnné
Klesající
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Množství vstup ů
• Produktivita vstup ů v závislosti na velikosti objemu výroby prom ěnliv ě mění -> Produk ční funkce je tvar „S-k řivka“
Rostoucí
4. Výrobní kapacita
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
4. Výrobní kapacita
Téma 6: VÝROBA
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Výrobní kapacita
Vyjad řuje maximální výrobní schopnost konkrétního výrobního za řízení za určité období a za určitých podmínek výroby.
Výrobní kapacita Qp závisí na:
1) Výkonností výrobního za řízení (Vp) – počty kus ů za hodinu
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
p
2) Využitelným časovým fondem (Tp) – počty hodin
Výrobní kapacita je dána sou činem výkonnosti a využitelného časového fondu:
Qp = Vp * Tp
Výkonnost výrobního za řízení
Výkonnost výrobního za řízení (Vp) vyjad řuje maximáln ě dosažitelné množství produkce za jednotku provozní doby za obvyklých provozních podmínekV každé výrob ě vznikají ztráty, které neumož ňují dosáhnout maximálního teoretického výkonu výroby.
Ztráty ve výrob ě lze rozd ělit do čtyř základních oblastí:
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Ztráty ve výrob ě lze rozd ělit do čtyř základních oblastí:– Plánované ztráty - preventivní údržba, úklid, vývoj, zkoušky– Operační ztráty - nastavování strojů, změna produkce, nedostatek materiálu a lidí, špatná obsluha, výpadky zařízení, úzká hrdla– Výkonové ztráty - špatné nastavení strojů, úmyslné zpomalení, selhání, prodloužení výrobního cyklu– Nekvalita výroby: vada materiálu, nepřesnost výroby, opravy
Využitelný časový fond
Využitelný časový fond (Tp)Je třeba brát v úvahu dobu, po kterou dané za řízení mohlo nebo m ělo být v činnosti. Využitelný časový fond se vypo čítává z kalendá řního fondu (Tk), kterým je celá délka sledovaného období, vyjád řená ve dnech nebo v hodinách
• Nominální časový fond (Tn) je kalendá řní fond po
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Nominální časový fond (Tn) je kalendá řní fond po odečtení nepracovních dní
• Časový fond oprav (Topr ) je doba po níž za řízení nevyrábí z důvodu opravy (plánované nebo neplánované)
Využitelný časový fond (Tp) = (Tn - Topr )
Hodnocení ú činnosti řízení výrobního procesuHodnocení ú činnosti výrobního procesu probíhá na základ ě srovnání mezi: Skute čně dosaženými a plánovanými (normovanými) výsledky. Srovnání se provádí pomocí pom ěrných čísel: skute čná úrove ň / plánovaná úrove ň a vyjad řuje se v %
Celkové využití výrobní kapacity integrální využití (%)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Celkové využití výrobní kapacity integrální využití (%)
kc = = (Qs / Qp) * 100
* Qs = to co se skute čně vyrobiloQp = to co se mohlo vyrobit (plánovalo) vyrobit
Hodnocení ú činnosti řízení výrobního procesuCelkové využití výrobní kapacity integrální využití se také může hodnotit p řes díl čí (analytické) výkonové a časové koeficienty (v %)
kc = k i * ke
Splnění normy výkonnosti - intenzivní složka . Koeficient
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Splnění normy výkonnosti - intenzivní složka . Koeficient výkonového využití kapacity:
k i = (Vs / Vp) * 100
Využití stanoveného časového fondu - extenzivní složka . Koeficient časového využití kapacity:
ke = (Ts / Tp) * 100
0%
5%
10%
15%
20%
25%
Společnost ALFA - Rentabilita ROCE
Snížení ziskovosti vloženého kapitálu (ROCE) m ůže být dáno ztrátami ve výrob ě
a souvisejících procesech:• nevyrábíme dle norem výkonu• máme ztrátové časy na linkách• vyrábíme velké množství zmetk ů• nemáme výrobky pro zákazníky
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
-5%
0%
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
ROCE - Rentabilita kapitálu (EBIT/(VK+Dl.K))
Zlepšování využití výrobních kapacit podniku je jed ním z hlavních nástroj ů jak dosahovat lepších ekonomických výsledk ů podniku
Využití výrobní kapacity
Příklad:• Kapacitní výkon linky na výrobu jogurt ů (Vp) je 1 tuna
produkce za hodinu. Využitelný časový fond ( Tp) je 10 000 hodin za rok. Ve sledovaném roce tento výrobní systém vyprodukoval 8 000 tun ( Qs), přičemž výrobní zařízení bylo v provozu 9 000 hodin ( Ts)
Vypočítejte:
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Vypočítejte:• výrobní kapacitu za rok ( Qp)• celkové (integrální) využití výrobní kapacity ( kc)• časové (extenzivní) využití výrobní kapacity ( k i)• výkonové (intenzivní) využití výrobní kapacity ( ke)
Využití výrobní kapacity
Řešení p říkladu:• Qp = 1 * 10 000 = 10 000 t za rok• kc = 8 000 / 10 000 = 80,0 % • vs = 8 000 / 9 000 = 0,888 t/hod. – skute čný výkon za řízení• k i = 0,888 / 1 = 0,888 = 88,8 %• ke = 9 000 / 10 000 = 90,0 %
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• ke = 9 000 / 10 000 = 90,0 %
Analytický rozpad: kc = k i * ke = 0,889 * 0,9 = 0,72 = 79,9% = 80%
Celkové (integrální) využití výrobní kapacity ( kc) bylo na úrovni 80%, z čehož časové (extenzivní) využití výrobní kapacity ( k i) bylo na úrovni 88,9% a výkonové (intenzivní) využití výr obní kapacity (ke) na úrovni 90% plánovaných možností
5. Nové výrobní systémy
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
5. Nové výrobní systémy
Téma 6: VÝROBA
Nové výrobní systémy
• Přechod od dosavadní opera ční koncepce řízení k nové koncepci procesní
• Zaměření na procesy jako celky a na řízení jejich efektivnosti
• Roste význam informací a znalostí za podpory modern ích informa čních a komunika čních prost ředků (ICT)
• Velký potenciál pro zvýšení produktivity - úspora meziopera čních časů, tzn. eliminace operací
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Velký potenciál pro zvýšení produktivity - úspora meziopera čních časů, tzn. eliminace operací nepřidávajících hodnotu
• Je třeba vytvo řit plynulý tok operací p řidávajících hodnotu, tzv. filozofie Just-in-Time
• Podniky využívající tuto filozofii ozna čujeme jako podniky sv ětové t řídy (World Class Company)
Charakteristiky nových výrobních systém ů• Štíhlé, bezztrátové procesy
• Úplný Just-in-Time (úplná eliminace ztrát)
• Řízení kvality
• Řízení zákazníkem
Znalostní organizace
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Znalostní organizace
• Štíhlé řízení
• Úplná zam ěstnanecká ú čast
• Integrace dodavatel ů
• Dokonalá informa ční podpora štíhlých systém ů
6. Produktivita podnikových systém ů
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
6. Produktivita podnikových systém ů
Téma 6: VÝROBA
Produktivita podnikových systém ů
• Produktivita je účinnost využívání výrobních faktor ů (vstup ů) ve výrob ě, obecn ě vyjád řená pom ěrem
(výrobní) výstup / (výrobní) vstup
• Pro řízení podniku mají hlavní význam ukazatele produktivity práce :
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
přidaná hodnota____________________________________
pracovníci nebo odpracované hodiny
• Celková produktivita a parciální produktivityhodnota výstupu (tržby) / ekonomické náklady spot řeby a vázání vstupu (všech druh ů nebo ur čitého druhu)
Ledovec náklad ů na kvalitu
ZMETKY PENÁLE
PŘEDĚLÁVKYZÁRUČNÍ OPRAVY
STAHOVÁNÍ VADNÝCH VÝROBK Ů
PROMARNĚNÝ ČAS PRACOVNÍKŮNADMĚRNÉ ZÁSOBY
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
NÁSLEDKY CHYBNÝCH ROZHODNUTÍ PROSTOJE
NEVYUŽITÉ KAPACITY
NEREALIZOVANÉ ZAKÁZKY
ZTRÁTA ZÁKAZNÍK ŮZTRÁTA JMÉNA
Téma 7: FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU
Osnova:1. Finanční řízení a jeho základní úkoly2. Finanční analýza
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
2. Finanční analýza3. Finanční plánování4. Čas a riziko ve finan čním řízení5. Strategické finan ční rozhodování6. Krátkodobé financování (řízení pracovního kapitálu)
7. Hodnotová kritéria pro m ěření výkonnosti podniku
1. Finanční řízení a jeho základní úkoly
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
1. Finanční řízení a jeho základní úkoly
Téma 7: FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU
Finanční toky podniku a zainteresované strany
PODNIK
Management Věřitelé
Banky
Zákazníci
Stát
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
PODNIK
VlastníciZaměstnanci
DodavateléOstatnízainteresované
strany
Strategie a finan ční řízení
Finanční řízení podporuje dosahování strategie podniku, která se dle časového hlediska d ělí na:
Cíle dlouhodobé• Růst tržní hodnoty podniku
Cíle střednědobé
MISE a VIZE
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Cíle střednědobé• Dosahování p řiměřeného zisku
Cíle krátkodobé• Zajišt ění platební schopnosti podniku
STRATEGIE
CÍLE a PLÁNY
Finanční řízení a jeho úkoly
• Základním úkolem finan čního řízení je zajišt ění dostate čného množství kapitálu z finan čních trh ů(peníze od investor ů a bank) , koordinace pen ěžních tok ů v podnikání (řízení cash flow ) a to vše s cílem dosáhnout co nejlepšího zhodnocení kapitálu (dosažení zisku) při zachování platební schopnosti podniku (likvidita)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Při dosažení všech výše uvedených cíl ů je úkolem finan čních manažer ů nalézt takovou variantu získaného kapitálu, jeho umis ťování do majetku podniku a rozdělování vytvo řeného zisku , která v dlouhodobém horizontu povede k maximalizaci hodnoty podniku
2. Finanční analýza
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
2. Finanční analýza
Téma 7: FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU
Finanční analýza
• Finanční analýza je analytický postup, který vede k zjišt ění a vyhodnocení finan ční situace podniku
• Předmět zájmu finan ční analýzy je:– krátkodobá finanční situace (platební schopnost v horizontu)– dlouhodobá finanční situace (schopnost hradit dlouhodobé
závazky v horizontu nad 1 rok)– efektivnost fungování podniku (dosahovaná výnosnost)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
– efektivnost fungování podniku (dosahovaná výnosnost)
• Finanční analýza poskytuje informace z minulostipro rozhodování o budoucnosti podniku
• Uživatelé finan ční analýzy:– interní uživatelé (management a vlastníci podniku)– externí uživatelé (banky a investoři)
Interní finan ční analýza
• Interní finan ční analýza – podnikový finan ční analytik má k dispozici veškeré údaje z informa čního systému podniku. Jím zpracované výstupy slouží na podporu rozhodování a pro finan ční plánování
• Interní zdroje informací: – Účetní finanční výkazy podniku (Y, H1/2, Q1/4, M1/12)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
– Účetní finanční výkazy podniku (Y, H1/2, Q1/4, M1/12)– Účetní informace z manažerského účetnictví – Podnikové statistiky– Předpovědi vývoje (prodej a marketing)
Intern ě zpracovaná analýza p řesahuje rámec klasické finan ční analýzy a je sou částí vnitropodnikových rozbor ů, které velmi
často provád ějí odd ělení controllingu
Externí finan ční analýza
• Externí finan ční analýza vychází z ve řejně dostupných informací, které podnik o sob ě zveřejňuje. Je realizována externím analytikem (bankovní, investi ční) a slouží jako „kontrola“ vývoje hospoda ření podniku pro investory
• Externí zdroje informací:– Veřejně dostupných účetních závěrek
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
– Veřejně dostupných účetních závěrek(Obchodní rejstřík – sbírka listin, specializované databáze)
– Informace z finančního (kapitálového trhu)– Informace z odborných periodik a publikací– Veřejně dostupné informace o podniku (podnikové PR)– Doporučení specializovaných investičních agentur
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
§ 20 Ověřování ú četní závěrky auditoremSpolečnosti, které ke konci ú četního období p řekročily nebo již dosáhly alespo ň jedno ze tří (akciové spole čnosti ) nebo dvou ze tří (ostatní obchodní spole čnosti a družstva ) uvedených kritérií:1. aktiva celkem více než 40 000 000 K č
2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 K č
3. průměrný p řepočtený stav zam ěstnanc ů více než 50
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
* Upraveno dle zákona o ú četnictví
3. průměrný p řepočtený stav zam ěstnanc ů více než 50
§ 21a Způsoby zve řejňováníÚčetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejs tříku, zveřejňují účetní závěrku a výro ční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejst říku ….. p řitom ú četní závěrka může být uložena jako sou část výro ční zprávy
Základní metody finan ční analýzy
A. Analýza extenzivních ukazatel ů
B. Analýza fond ů finan čních prost ředků
C. Analýza pom ěrových ukazatel ů• Ukazatele rentability• Ukazatele likvidity
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Ukazatele likvidity• Ukazatele finanční stability• Ukazatele aktivity• Ukazatele tržní hodnoty
D. Analýza soustav ukazatel ů
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Analýza extenzivních ukazatel ů• Horizontální analýza je analýza trend ů sledující vývoj
jednotlivých položek finan čních výkaz ů v čase• Vertikální analýza je procentní rozbor finan čních výkaz ů,
který vy čísluje procentní podíl jednotlivých položek na celkové bilan ční sum ě
V tis. K č 2010 2011 2010 2011 2011/2010AKTIVA CELKEM 634 699 694 054 100% 100% 9%Pohledávky za upsaný základní kapitál 0 0 0% 0% 0%
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Pohledávky za upsaný základní kapitál 0 0 0% 0% 0%Dlouhodobý majetek 380 042 411 159 60% 59% 8%Dlouhodobý nehmotný majetek 460 814 0% 0% 77%Dlouhodobý hmotný majetek 279 059 317 702 44% 46% 14%Dlouhodobý finanční majetek 100 523 92 643 16% 13% -8%Oběžná aktiva 251 953 277 788 40% 40% 10%Zásoby 84 348 88 350 13% 13% 5%Dlouhodobé pohledávky 1 520 3 680 0% 1% 142%Krátkodobé pohledávky 142 664 111 596 22% 16% -22%Krátkodobý finanční majetek 23 421 74 162 4% 11% 217%Časové rozlišení 2 704 5 107 0% 1% 89%
Analýza fond ů finan čních prost ředků
• Čistý pracovní kapitál ( ČPK) = Oběžná aktiva - Krátkodobé závazky
• Čisté pohotové prost ředky (ČPP) = Pohotové finan ční prost ředky – Okamžit ě splatné závazky
• Čisté pen ěžně pohledávkové fondy ( ČPPF)= Oběžná aktiva – Zásoby – Nelikvidní pohledávky –
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
= Oběžná aktiva – Zásoby – Nelikvidní pohledávky –Krátkodobé závazky
• Všechny ukazatele charakterizují platební schopnost podniku v r ůzných úrovních likvidity vyjád řenou v absolutní výší (v K č). Relativní pom ěry fond ů finan čních prost ředků zachycují pom ěrové ukazatele likvidity (viz. Pom ěrová analýza)
Analýza pom ěrových ukazatel ů
• Poměrové ukazatele jsou základním nástrojem finan ční analýzy. Vypo čtené ukazatele je pot řeba porovnávatv čase (hledání trend ů vývoje podniku) nebo mezi srovnatelnými podniky (benchmarking výkonnosti)
• Základní skupiny ukazatel ů:– Ukazatele rentability - ukazují, jak je zhodnocován
investovaný kapitál
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
investovaný kapitál– Ukazatele likvidity - vyjadřují potenciální schopnost
podniku vyrovnat se se splatnými závazky – Ukazatele finan ční stability - vypovídají o kapitálové
struktuře podniku a riziku věřitelů– Ukazatele aktivity - odrážejí vázanost kapitálu
v jednotlivých složkách majetku– Ukazatele tržní hodnoty - vycházejí z tržní ceny akcií
a informují o tom, jak podnik posuzují a hodnotí investoři
Ukazatele rentability
• Rentabilita je m ěřítkem schopnosti podniku dosahovat zisku a vytvá řet tak nové zdroje pro budoucí rozvoj podniku a uspokojování vlastník ů (investor ů)
Poměrové ukazatele rentability pom ěřují zisk* na investovaný kapitál**
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Ukazatele rentability se skládají z kombinace:* Zisků - EAT, EBT, EBIT, EBITDA, NOPAT, ekonomický zisk)a** Investovaného kapitálu - vlastní kapitál, celkový
investovaný kapitál, m ůže jím být v n ěkterých p řípadech i zvolená část majetku, která p ředstavuje investovaný kapitál – tedy vlastní kapitál a dlouhodobý cizí kap itál
Kategorie zisku
• EAT (Earnings after Taxes) je výsledek hospoda ření za účetní období ( čistý zisk); zisk po zdan ění, který je ur čen k rozd ělení mezi vlastníky a podnik (k výplat ě zisků nebo k reinvestování zp ět do podniku)
• EBT (Earnings before Taxes) je výsledek hospoda ření za účetní období p řed zdaněním (zisk p řed zdaněním); d ůležitý pro posouzení výkonnosti podniku
• EBIT (Earnings before Interest and Taxes) je výsledek
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• EBIT (Earnings before Interest and Taxes) je výsledek hospoda ření před úroky a zdan ěním; efekt podnikatelské činnosti podniku bez ohledu na zvolený zp ůsob financování a na zdanění
• EBITDA (Earnings before Interest, Taxes, Depreciation sand Amortization Charges) je výsledek hospoda ření před zdaněním, úroky a odpisy; efekt podnikání bez ohledu na zvolený zp ůsob financování, na zdan ění i na zp ůsob odepisování dlouhodobého majetku a dlouhodobých spl átek
Kategorie zisku
• NOPAT (Net Operating Profit after Taxes) je výsledek hospoda ření vytvo řený z provozní činnosti po zdan ění. Tento ukazatel v českých podmínkách odhadujeme nebo ť dle českých ú četních výkaz ů, nejsme schopni p řesně určitdaň jen z provozní činnosti
• Obvykle se NOPAT po čítá jako Provozní výsledek hospoda ření ponížený o teoretickou da ň z příjmu; n ěkdy v praxi bývá pro zjednodušení nahrazován ukazatelem EBIT
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Ekonomický zisk je celkový výnos z kapitálu ( výnos z podnikání ) po ode čtení náklad ů na kapitál ( očekávané zisky vlastník ů a úroky v ěřitelů)
• Mluvíme o ekonomické hodnot ě EVA zohled ňující rozdíl mezi výnosy z podnikání a ekonomickými náklady, zahrnujícími prémii za riziko podnikání pro investo ry
Ukazatele rentability
• Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE - Return on Capital Employed ) - měří výnosnost investovaného kapitálu bez ohledu na kapitálovou strukturu:
EBIT ROCE = ————————————————————
Vlastní kapitál + Dlouhodobý cizí kapitál
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Rentabilita aktiv ( ROA – Return on Assets ) - vyjad řuje návratnost vloženého kapitálu ve form ě aktiv (tedy výd ělečnou schopnost vloženého kapitálu):
EBIT ROA = —————————
Aktiva
Ukazatele rentability
• Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return on Equity ) vyjad řuje míru zhodnocení vlastního kapitálu:
EAT (čistý zisk) ROE = —————————————
Vlastní kapitál
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Vlastní kapitál
• Rentabilita tržeb (ROS – Return on Sales ) vyjad řuje míru zhodnocení tržeb:
EAT (čistý zisk) ROS = —————————————
Celkové tržby
Ukazatele likvidity
• Ukazatele krátkodobé finan ční rovnováhy, které m ěří schopnost podniku hradit závazky v horizontu 1 roku (princip: Krátkodobý majetek/Krátkodobé závazky)
• Běžná likvidita (Current Ratio) - doporu čený pom ěr 1,5 – 2,5
= Oběžná aktiva / Krátkodobé závazky
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio) - doporu čený pom ěr 1 – 1,5
= (Oběžná aktiva – Zásoby) / Krátkodobé závazky
• Hotovostní likvidita (Cash Position Ratio) - doporu čený pom ěr nad 0,5
= Peněžní prost ředky / Krátkodobé závazky
Ukazatele finan ční stability(zadluženosti)• Zadluženost vzniká v p řípadě, kdy podnik používá pro
financování svých aktiv cizí kapitál; užití cizích zdroj ů má vliv na rentabilitu podnikání (ziskovost) a je s pojeno s riziky v p řípadě, kdy se podniku neda ří (je ve ztrát ě)
• Ukazatele se d ělí na: ukazatele míry finan čního krytí ukazatele rozvahové a ukazatele rozvahové
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Ukazatele míry finan čního krytí:• Ukazatel úrokového krytí
= EBIT / Placené úroky
• Míra krytí dluhového b řemene = EBIT / (Placené úroky + Splátky jistiny)
Ukazatele finan ční stability(zadluženosti)
Ukazatele rozvahové:• Ukazatel v ěřitelského rizika (Total Debt to Total Assets)
= Cizí kapitál / Celková aktiva
• Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv = Vlastní kapitál / Celková aktiva
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Finanční páka= Celková aktiva / Vlastní kapitál
• Poměr kapitálu v ěřitelů a kapitálu akcioná řů (Debt to Equity Ratio) = Kapitál v ěřitelů / Kapitál akcioná řů
Ukazatele aktivity
• Ukazatele aktivity jsou zam ěřeny na schopnost podniku využívat majetek, který podnik vlastní (po řídil z vlastního nebo cizího kapitálu)
• Ukazatele aktivity m ěří buď rychlost obratu (kolikrát se za určité období majetek „obrátí“) nebo dobu obratu (jak dlouho je majetek v dané form ě „vázán“)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Rychlost obratu = Tržby nebo náklady / Stav položky aktiv
• Doba obratu = Stav položky aktiv / Denní tržby nebo náklady
* Denní tržba = ro ční tržby / 360 (stejné pro náklady)
Ukazatele aktivity• Obrat aktiv (Total Assets Turnover Ratio)
= Tržby / Aktiva
• Obrat dlouhodobého majetku (Fixed Assets Turnover) = Tržby/Dlouhodobý majetek
• Obrat zásob (Inventory Turnover Ratio) = Tržby/Zásoby
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Doba obratu zásob (Inventory Turnover)= Zásoby/(Tržby/360)
• Doba splatnosti pohledávek (Average Collection Period) = Pohledávky/(Tržby/360)
• Doba splatnosti krátkodobých závazk ů (Creditors Payment Period)
= Krátkodobé závazky/(Nákupy na úv ěr/360)
Ukazatele tržní hodnoty (kapitálového trhu)• Vypočítávají se pro podniky s ve řejně obchodovatelnými
cennými papíry a vyjad řují, jak finan ční trh (burza, investo ři) hodnotí minulou činnost podniku a jeho budoucí možnosti (vývoj)
Analýza soustav ukazatel ů• Tzv. pyramidové struktury pom ěrových ukazatel ů
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Tzv. pyramidové struktury pom ěrových ukazatel ů postihují charakteristické rysy podnikání (rentabil itu, likviditu, finan ční stabilitu i aktivitu podniku) ve vzájemných souvislostech
• Du Pont diagram = základní pyramidová struktura(rozklad ukazatele ROA nebo ROE)
• Ukázka INFA – zdroj: Ministerstvo pr ůmyslu a obchodu
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
3. Finanční plánování
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
3. Finanční plánování
Téma 7: FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU
Finanční plánování
• Finanční plánování je nedílnou součástí podnikového plánování a základním p ředpoklad pro zajišt ění finan čního zdraví podniku a jeho dlouhodobé finan ční stability
• Finanční plán je specifická forma podnikatelského záměru, kdy podnik stanovuje finan ční cíle podniku a určuje prost ředky pro dosažení stanovených cíl ů
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
a určuje prost ředky pro dosažení stanovených cíl ů
• Finanční plán p ředstavuje model stav ů a toků peněz ve financích podniku tak, aby byly vyrovnány finan ční pot řeby a dostupné finan ční zdroje
• Finanční plán se sestavuje v podob ě plánové rozvahy, plánového výkazu zisku a ztráty, plánového p řehledu o peněžních tocích , který vyplývá z plánu p říjmů a výdaj ů
Finanční plánování
Plán výroby
Pláninvestic
Personálníplán
Plán náklad ů
Plán prodeje a marketingu
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Výkaz zisku a ztráty
Výkaz Cash Flow
Rozvaha
CASH FLOW (CF)
• Cash Flow představuje rozdíl peněžními p říjmy a peněžními výdaji za sledované období:
– peněžní příjmy Cash Flow zvyšují– peněžní výdaje Cash Flow snižují
• Cash Flow vychází z pohybu pen ěžních prost ředků, které
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Cash Flow vychází z pohybu pen ěžních prost ředků, které má podnik uloženy na bankovních ú čtech, pen ěžních prost ředků v hotovosti a pen ěžních ekvivalent ů. Tento pohyb se sleduje za ur čité období v souvislosti s ekonomickou činností, kterou podnik vykonává
CASH FLOW
PENĚŽNÍ PŘÍJMY- prodej za hotové- úhrady pohledávek- přijaté půjčky a úvěry- vklady vlastníků
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
PENĚŽNÍ VÝDAJE- platby za faktury- výplaty mezd - nákup strojů (investic)- odvody daní- splátky půjček a úvěrů- výplata dividend
Výsledek hospoda ření vs Cash Flow
Příklad:Podnik nakoupil v lednu materiál za 2,6 mil. K č. Polovina nakoupeného materiálu byla ješt ě v lednu zaplacena a spot řebována na výrobu výrobk ů. Vyrobené výrobky byly v lednu prodány za 4 mil. K č (na fakturu). Zákazník ješt ě v lednu uhradil 50 % pohledávky, zbytek pohledávky byl inkasován v následujícím m ěsíci v únoru.
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
pohledávky byl inkasován v následujícím m ěsíci v únoru. Mzdy pracovník ů za měsíc leden ve výši 1,5 mil. K č byly zúčtované v m ěsíci lednu a vyplacené v m ěsíci únoru. Měsíční odpisy stroj ů byly stanoveny na 0,9 mil. K č.
Určete výsledek hospoda ření (zisk) a Cash Flow za měsíc leden a únor?
Řešení p říkladu:
Období / mil. K č Leden Únor Leden - Únor
výnosy 4,0 0,0 4,0
náklady materiál 1,3 0,0 1,3
náklady mzdy 1,5 0,0 1,5
náklady odpisy 0,9 0,0 0,9
zisk 0,3 0,0 0,3
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
zisk 0,3 0,0 0,3
Období / mil. K č Leden Únor Leden - Únor
příjmy (+) 2,0 2,0 4,0
výdaje (-) - 1,3 - 1,5 - 2,8
cash flow 0,7 0,5 1,2
CASH FLOW (CF)
Rozlišujeme CF ze tří základních činností : • CF z provozních činností• CF z investi čních činností• CF z finan čních činností
• Podniky vykazují CF v p řehledu o pen ěžních tocích (součást ú četní záv ěrky)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
(součást ú četní záv ěrky)
Pro sestavení p řehledu lze využít: • Přímou metodu – tedy p římé sledování p říjmů a výdaj ů• Nepřímou metodu – vychází se z výsledku hospoda ření
a z rozvahy podniku. Porovnávají se z ůstatky na za čátku a konci sledovaného období
Přehled o pen ěžních tocích (nepřímá metoda )AKTIVA• Zvýšení jakékoliv položky aktiv (krom ě peněžních
prost ředků) vyvolá snížení peněžních prost ředků (negativní (-) pen ěžní tok)
• Snížení jakékoliv položky aktiv (krom ě peněžních prost ředků) vyvolá zvýšení peněžních prost ředků(pozitivní (+) pen ěžní tok)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
(pozitivní (+) pen ěžní tok)
PASIVA• Zvýšení jakékoliv položky pasiv vyvolá zvýšení
peněžních prost ředků (negativní (-) pen ěžní tok)• Snížení jakékoliv položky pasiv vyvolá snížení peněžních
prost ředků (pozitivní (+) pen ěžní tok)
Příklad :
Aktiva 1.1. 31.12. Pasiva 1.1. 31.12.
Dlouhodobý majetek (pořizovací cena)
800 1000 Základní kapitál 1 000 1 000
Oprávky k majetku -120 -150 Nerozdělený zisk 55 200
Zásoby 80 120 Závazky k dodavatelům
25 130
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Pohledávky vůči zákazníkům
120 10 Závazky k zaměstnancům
80 60
Peníze 320 450 Dlouhodobé úvěry 40 40
Celkem 1 200 1 430 Celkem 1 200 1 430
Sestavte p řehled o pen ěžních tocích za období?
Řešení p říkladu
Stav pen ěžních prost ředků na začátku období = 320 tis. K č
• Nerozdělený zisk = + 145 tis. K č
• Nárůst dlouhodobého majetku = - 170 tis. K č
• Nárůst zásob = - 40 tis. K č
• Pokles pohledávek = + 110 tis. K č
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Pokles pohledávek = + 110 tis. K č
• Nárůst závazk ů vůči dodavatel ům = + 105 tis. K č
• Pokles závazk ů vůči zaměstnanc ům = - 20 tis. K č
CF celkem = + 130 tis. K č
Stav pen ěžních prost ředků na konci období = 450 tis. K č
P. Stav pen ěžních prost ředků a peněžních ekvivalent ů na začátku ú četního období (v tis. K č) 65 091Peněžní toky z hlavní výd ělečné činnosti (provozní činnost)
Z. Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním 43 989A. 1 Úpravy o nepeněžní operace 3 154A. 1 1 Odpisy stálých aktiv a umořování opravné položky k nabytému majetku 12 184A. 1 2 Změna stavu opravných položek, rezerv -8 486A. 1 3 Zisk/Ztráta (-/+) z prodeje stálých aktiv A. 1 4 Výnosy z dividend a podílů na ziskuA. 1 5 Vyúčtované nákladové úroky s vyjímkou kapitalizovaných a vyúčtované výnosové úroky -544A. 1 6 Případné úpravy o ostatní nepěněžní operaceA. * Čistý pen ěžní tok z prov. činnosti p řed zdan ěním, zm ěnami prac. kapitálu a mim.položkami 47 143A. 2 Změny stavu nepěněžních složek pracovního kapitálu 33 099A. 2 1 Změna stavu pohledávek z provozní činnosti, přechodných účtů aktiv 23 424A. 2 2 Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti, přechodných účtů pasiv 11 606A. 2 3 Změna stavu zásob -1 931A. 2 4 Změna stavu krátkodobého finančního majetku nespadajícího do peněžních prostředků a ekvivalentůA. ** Čistý pen ěžní tok z provozní činnosti p řed zdan ěním a mimo řádnými položkami 80 242A. 3 Vyplacené úroky s výjimkou kapitalizovanýchA. 4 Přijaté úroky 544A. 5 Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a doměrky daně za minulá období -12 753
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
A. 5 Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a doměrky daně za minulá období -12 753A. 6 Příjmy a výdaje spojené s mimořádným hospodářským výsledkem včetně daně z příjmůA. *** Čistý pen ěžní tok z provozní činnosti 68 033
Peněžní toky z investi ční činnostiB. 1 Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv -26 358B. 2 Příjmy z prodeje stálých aktivB. 3 Půjčky a úvěry spřízněným osobámB. *** Čistý pen ěžní tok vztahující se k investi ční činnosti -26 358
Peněžní toky z finan čních činnostíC. 1 Dopady změn dlouhodobých,resp. krátkodobých závazkůC. 2 Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a ekvivalenty -38 889C. 2 1Zvýšení peněžních prostředků z důvodů zvýšení základního kapitálu, emisního ážia atd.C. 2 2Vyplacení podílů na vlastním jmění společníkůmC. 2 3Další vklady peněžních prostředků společníků a akcionářůC. 2 4Úhrada ztráty společníkyC. 2 5Přímé platby na vrub fondůC. 2 6Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zaplacené daně -38 889C. *** Čistý pen ěžní tok vztahující se k finan ční činnosti -38 889F. Čisté zvýšení resp. snížení pen ěžních prost ředků 2 786R. Stav pen ěžních prost ředků a pen. ekvivalent ů na konci ú četního období (v tis. K č) 67 877
4. Čas a riziko ve finan čním řízení
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
4. Čas a riziko ve finan čním řízení
Téma 7: FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU
Investi ční trojúhelník
Výnosnost(rentabilita)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Likvidnost(čas)
Rizikovost(bezpečnost)
Riziko ve finan čním řízení
• Budoucí o čekávané platby jsou v ětšinou spojeny s rizikem, zda budou o čekávání napln ěna; riziko je tedy stupe ň nejistoty spojený s o čekávaným výsledkem
• Čím vyšší je riziko vložení prost ředků do ur čitého aktiva (projektu), tím vyšší je požadován výnos aktiva (pr ojektu)
• Při stejném riziku je preferován vyšší výnos p řed
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Při stejném riziku je preferován vyšší výnos p řed výnosem nižším a stejn ě tak p ři stejném výnosu je preferováno riziko nižší p řed rizikem vyšším
• Motivem pro vložení pen ěžních prost ředků do ur čitého aktiva (projektu) je o čekávání vyššího výnosu, než by přineslo vložení prost ředků do jiného aktiva (projektu), ovšem s ohledem na míru rizika a likvidnost aktiva
Kvantifikace rizika ve finan čnímřízení a investování• Očekávaný výnos z držení rizikového aktiva (projektu)
by m ěl být dán výnosem plynoucím z držení bezpe čného aktiva (projektu) navýšeného o rizikovou prémii ply noucí z typu drženého aktiva (projektu)
Výnos = Bezrizikový výnos + Prémie za riziko10,5% 3,8%* 6,7%**
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
10,5% 3,8%* 6,7%**
* Jako bezrizikový výnos se velmi často bere míra výnosnosti státních dluhopis ů
** Prémie za riziko je sou čtem rizik podnikatelského, finan ční stability, provozního rizika (model CAPM)
Časová hodnota pen ěz
Hodnota pen ěz se v čase mění:• Budoucí hodnota (Future Value, FV) je hodnota částky,
kterou obdržíme k n ějakému budoucímu časovému okamžiku
• Současná hodnota (Present Value, PV) je hodnota k dnešnímu okamžiku
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Časová hodnota pen ěz je založena na alternativních nákladech kapitálu. Pokud získá podnik pen ěžní prost ředky d říve, může je hned investovat a získat tak další výnos; Získá-li podnik pen ěžní prost ředky pozd ěji, ztrácí výnos (ve smyslu ušlé p říležitosti peníze uložit a zhodnotit)
5. Strategické finan ční rozhodování
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
5. Strategické finan ční rozhodování
Téma 7: FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU
Strategické finan ční rozhodování
• Součástí strategického finan čního řízení je rozhodování o kapitálové struktu ře podniku. Podílu mezi vlastním a cizím kapitálem, který bude podnik používat pro financování svého majetku a provozu
• Cílem optimalizace pom ěru mezi vlastním a cizím kapitálem je, aby náklady na kapitál byly co nejniž ší a nebyla p řitom ohrožena finan ční stabilita podniku
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
a nebyla p řitom ohrožena finan ční stabilita podniku
• Cena vlastního kapitálu je vyšší než cena kapitálu cizíhoJe to dáno tím, že investor (vlastník) nese v ětší míru rizika spojenou s provozování podnikání než v ěřitel (banka) a proto by mu m ěla náležet vyšší odm ěna– Odměna vlastníka = ZISK (dividenda, podíl na zisku)– Odměna banky = ÚROK z úvěru nebo z dluhopisu
Finanční páka – náklady na kapitál
Průměrné náklady na celkový kapitál
Úro
ky b
ance
neb
o zi
sk p
ro v
last
níka
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Úroky pro banky Odměna pro vlastníka
úvěry 15% kapitálu úv ěry 50% kapitálu úv ěry 85% kapitálu
Úro
ky b
ance
neb
o zi
sk p
ro v
last
níka
Náklady na kapitál
• Průměrné kapitálové náklady (WACC) vyjad řují náklady celkového kapitálu podniku:
D EWACC = rd * ( 1 – t) * —— + re * ——
C C
• r – průměrná úroková sazba cizího kapitálu
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• rd – průměrná úroková sazba cizího kapitálu• t – sazba dan ě z příjmů (v desetinném vyjád ření)• re – náklady vlastního kapitálu (očekávaný výnos vlastníka)• D – dlouhodobé cizí zdroje (Debt) • E – vlastní kapitál (Equity)• C – celkový dlouhodobý kapitál (C = D + E)
Náklady na kapitál
WACCPrůměrné náklady na celkový kapitál
% n
ákla
dy n
a ka
pitá
l (r
ene
bo r
e)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
rd .. náklady na cizí kapitál re .. náklady vlastní kapitál
Nezadlužený podnik (E vlastní >D cizí) Zadlužený podnik (E vlastní <D cizí)
% n
ákla
dy n
a ka
pitá
l (r
Příklad:• Společnost využívá pro financování vlastní i cizí kapitál .
Celkový kapitál spole čnosti je 10 mil. K č
• Vlastní kapitál (E) je 6 mil.K č (podílí se na financování celkového kapitálu ze 60 %). Požadovaný výnos vlastn ího kapitálu (r e) činí 12 %
• Cizí kapitál (D) je 4 mil.K č (podílí se na financování celkového kapitálu ze 40 %). Průměrná úroková sazba ( rd)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
%24,106,0*124,0*)20,01(*5,9 =+−=WACC
celkového kapitálu ze 40 %). Průměrná úroková sazba ( r ) je 9,5 %; sazba dan ě z příjmů (t) činí 20 %
• Stanovte náklady na kapitál (WACC)?
( )C
Er
C
DtrWACC ed **1* +−=
Optimální kapitálová struktura
• Cena jednotlivých složek kapitálu není konstantní• S rostoucím zadlužením podniku cena kapitálu roste, tak
jak roste riziko, že podnik nebude schopen splatit svoje dluhy
• Cizí kapitál použijeme jako zdroj financování našic h aktivit v p řípadě, kdy rentabilita celkového kapitálu(EBIT / C) je vyšší než cena cizího kapitálu ( r * (1 – t))
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
aktivit v p řípadě, kdy rentabilita celkového kapitálu(EBIT / C) je vyšší než cena cizího kapitálu ( rd * (1 – t))
EBIT ——— * (1 – t) ≥ rd * (1 – t) což je NOPAT ≥ rd * (1 – t)
C
Optimální kapitálová struktura
• Zlaté bilan ční pravidlo financování : Dlouhodobý majetek by m ěl být financován vlastním kapitálem, pop řípadě dlouhodobými cizími zdroji. Ob ěžný majetek by m ěl být financován z krátkodobých zdroj ů; v p řípadě trvalých nebo dlouhodobých zásob je však t řeba využít dlouhodobé finan ční zdroje
• Zlaté bilan ční pravidlo vyrovnání rizika : Pom ěr vlastního a cizího kapitálu by m ěl být 1 : 1
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
a cizího kapitálu by m ěl být 1 : 1
• Zlaté bilan ční pari pravidlo : V dlouhodobých zdrojích by měl převládat vlastní kapitál
• Zlaté bilan ční pom ěrové pravidlo : Tempo r ůstu investic by nem ělo být vyšší, než tempo r ůstu tržeb
Optimální kapitálová strukturaOptimální je taková struktura kapitálu, která: • vyvolá minimální celkové náklady na jeho po řízení • zajistí maximální rentabilitu vloženého kapitálu • zabezpečí, aby struktura zdroj ů financování byla
v souladu se strukturou podnikového majetku (z hledis ka jeho likvidnosti)
Faktory ovliv ňující strukturu kapitálu :
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Faktory ovliv ňující strukturu kapitálu :• Náklady na kapitál (WACC)• Výše a stabilita podnikových tržeb a zisku• Provozní páka (citlivost zisku na zm ěny tržeb)• Majetková struktura podniku • Finanční nezávislost podniku• Stabilita rozd ělování výsledku hospoda ření
6. Krátkodobé financování (řízení pracovního kapitálu)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
(řízení pracovního kapitálu)
Téma 7: FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU
Obratový cyklus peněz
HOTOVOST
MATERIÁLPOHLEDÁVKY
1) Nákup5) Inkaso plateb KčKč
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
ROZPRACOVANÁ VÝROBA
HOTOVÉ VÝROBKY
2) Výroba
3) Výroba
4) Prodej, expediceKčKč
Kč
Kč
Obratový cyklus peněz
Materiálna sklad ě
Výroba výrobk ů
Hotové výrobky
Pohledávky za zákazníky
5 dní 20 dní 10 dní 45 dní
Aktivní část cyklu: nakupuji, vyrábím, prodávám zákazník ů
Obdržímplatbu od zákazníka
Prodejvýrobku
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Závazek vůči dodavateli
30 dní
Nutno financovat50 dní
Pasivní část cyklu: nakupuji a dlužím dodavatel ům
zákazníka
Platím dodavateli
Řízení pracovního kapitálu
Doba od kladu plateb
Doba vázanosti kapitálu v ob ěžném majetku
Doba obratu zásob (skladování materiálu, výroba, skladování
výrobků)
Doba inkasa pohledávek
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
termín nákupu
materiálu
termín platby
dodavatelům
termín prodeje
termín inkasa
pohledávek
dny
plateb majetku
Řízení pracovního kapitálu
• Řízení pracovního kapitálu je o řízení zásob, pohledávek a finan čního majetku (Ob ěžná aktiva); je t řeba stanovit optimální velikost všech t ěchto složek, je t řeba také řešit způsob financování ob ěžného majetku
• Kapitálová pot řeba v oblasti ob ěžného majetku
= Průměrná výše ob ěžného majetku - Průměrná výše
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
= Průměrná výše ob ěžného majetku - Průměrná výše krátkodobých závazk ů alternativní výpo čet
• Kapitálová pot řeba v oblasti ob ěžného majetku
= Průměrná doba vázanosti kapitálu v ob ěžném majetku *Průměrné denní výdaje na ob ěžný majetek (náklady přepočtené na 1 den)
Řízení pracovního kapitálu
• Doba vázanosti kapitálu v ob ěžném majetku = Doba obratu zásob + Doba obratu pohledávek – Doba obratu závazk ů
• Doba obratu = Průměrná stav položky ob ěžného majetku (nebo
/
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
krátkodobých závazk ů) / Denní tržby
* Denní tržby = Tržby za rok / 360
Příklad
• Podnik dostává od svých dodavatel ů odklad plateb 20 dní (Faktury došlé od dodavatel ů se splatností 20 dní), své pohledávky inkasuje po 80 dnech (Faktury vydané v ůči zákazníkům se splatností 80 dní). Zásoby materiálu nakupuje s 14 denním p ředstihem, doba výroby je 5 dní. Hotové produkty se skladují pr ůměrně 8 dní.
• Denní výdaje na ob ěžný majetek činí 10 500 Kč. Stanovte kapitálovou pot řebu v oblasti ob ěžného majetku?
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Řešení:• Doba vázanosti kapitálu v ob ěžném majetku
= Doba obratu zásob + Doba obratu pohledávek – Doba obratu závazk ů = 14 + 5 + 8 + 80 - 20 = 87 dní
• Kapitálová pot řeba v oblasti ob ěžného majetku = Průměrná doba vázanosti kapitálu v ob ěžném majetku * Průměrné denní výdaje = 87 * 10 500 = 913 500 Kč
Financování ob ěžného majetku
• Dodavatelský úv ěr
• Zálohy od odb ěratelů
• Předčasné inkaso pohledávek
• Běžné úv ěry
• Kontokorentní úv ěry
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Kontokorentní úv ěry
• Postoupení pohledávky
• Faktoring
• Forfaiting
• Nesplacené závazky
7. Hodnotová kritéria pro m ěření výkonnosti podniku
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
výkonnosti podniku
Téma 7: FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU
Economic Value Added (EVA)
• EVA = rozdíl mezi provozním výsledkem hospoda ření po zdanění (NOPAT) a náklady na kapitál (WACC)
EVA = NOPAT – WACC * C
WACC … průměrné náklady na kapitálC … celkový dlouhodobě investovaný kapitál
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
C … celkový dlouhodobě investovaný kapitál
• V případě, že podnik dosáhne zisku NOPAT = 16 mil. K č a jeho náklady na kapitál jsou 10 mil. K č, podnik vytvá ří ekonomickou p řidanou hodnotu EVA. V nákladech na kapitál jsou zahrnuty úroky z cizího kapitálu (úv ěrů) a požadované zisky akcioná řů (vlastní kapitál)
Economic Value Added (EVA)
Finanční výkonnost podniku lze zlepšit:• Zvyšováním provozního výsledku hospoda ření po
zdanění při stabilním objemu dlouhodob ě investovaného kapitálu
• Omezením podnikových aktivit, které nemají výnosnos t požadovanou investory (posuzování projekt ů proti vnit řní úrokové mí ře a projekty s nižším zhodnocením nerealizovat)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
úrokové mí ře a projekty s nižším zhodnocením nerealizovat)
• Investováním volných pen ěžních prost ředků do projekt ů, jejichž výnosnost je vyšší než náklady na kapitál
• Optimalizací struktury podnikového kapitálu (naleze ní optimálního pom ěru mezi cizím a vlastním kapitálem)
Market Value Added (MVA)
• MVA představuje rozdíl mezi hodnotou, kterou by vlastníci a ostatní investo ři získali prodejem svých akcií, podíl ů a dluhopis ů, a hodnotou, kterou do podniku vložili
MVA = Tržní hodnota – Investovaný kapitál
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Téma 8: INVESTIČNÍ ČINNOSTI PODNIKU
Osnova:1. Vymezení pojmu investice2. Metody hodnocení investic
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
2. Metody hodnocení investic2.1. Statické metody2.2. Dynamické metody
3. Postup p ři hodnocení investice4. Zdroje financování investic
1. Vymezení pojmu investice
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
1. Vymezení pojmu investice
Téma 8: INVESTIČNÍ ČINNOSTI PODNIKU
Vymezení pojmu investice
• Investice jsou jednorázov ě (krátkodob ě) vynaložené zdroje , které budou podniku přinášet pen ěžní příjmy v delším budoucím časovém období
• Investice hmotnéinvestice do dlouhodobých hmotných majetk ů
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Investice nehmotnéinvestice do dlouhodobých nehmotných majetk ů
• Investice finan ční investice do dlouhodobých finan čních majetk ů
Kritéria efektivnosti investic
Výnosnost(rentabilita)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Ideální investice je taková, která má vysokou výnosnost, minimální rizika a co nejd říve se zaplatí!
Likvidnost(čas)
Rizikovost(bezpečnost)
2. Metody hodnocení investic
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
2. Metody hodnocení investic
Téma 8: INVESTIČNÍ ČINNOSTI PODNIKU
Metody hodnocení investic
Statické metody
A. Průměrný ro ční výnos
B. Průměrná doba návratnosti
Dynamické metody
A. Čistá sou časná hodnota
B. Vnit řní výnosové procento
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
C. Průměrná procentní výnosnost
D. Doba návratnosti
Neberou v úvahu faktor času a rizika!
C. Index ziskovosti
D. Diskontovaná doba návratnosti
Pracují s faktorem času a zohleďnují rizika!
2.1. Statické metody
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
2.1. Statické metody
Téma 8: INVESTIČNÍ ČINNOSTI PODNIKU
Statické metody• Při použití statických metod se pen ěžní příjmy z investice
porovnávají s kapitálovými výdaji
• Hlavní nedostatek statických metod: neberou v úvahu faktor času a nezahrnují faktor rizika
• Využívají se p ředevším pro hodnocení investi čních projekt ů, které jsou málo významné , mají krátkou dobu
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
projekt ů, které jsou málo významné , mají krátkou dobu životnosti a nízký stupe ň rizika
• Statické metody :– doba návratnosti– průměrný ro ční výnos– průměrná doba návratnosti– průměrná procentní výnosnost
Statické metody
KCFPP
nn =∑
=1
• Doba návratnosti (Payback Period, PP)
CF – příjmy plynoucí z investice v jednotlivých letech
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
CFn – příjmy plynoucí z investice v jednotlivých letechK – kapitálové výdaje na invcestici
Doba návratnosti je doba, za kterou se kumulované p říjmy plynoucí z investice rovnají kapitálovým výdaj ům na investici . Doba návratnosti by m ěla menší než doba používání investice (aktiva).
Příklad • Podnik se rozhodl zakoupit nový stroj za 400 tis. K č,
který bude uveden do provozu v následujícím roce a má životnost 4 roky. V jednotlivých letech se předpokládají p říjmy 380 tis. K č.
• Stanovte dobu návratnosti?
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Úhrn za Z toho v roce:
V tis. Kč Období 0 1 2 3 4
1 Příjmy z investice 800,0 0,0 200,0 180,0 200,0 220,0
2 Kapitálový výdaj 400,0 400,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Řešení p říkladu
Kapitálový výdaj spojený s investicí je 400 tis. K č
1. Rok - Za první rok se vrátí 200 tis. K č (příjmy)
2. Rok - V druhém roce se vrátí 180 tis. K č (příjmy)
3. Rok - V t řetím roce do pokrytí kapitálového výdaje 400 tis. Kč zbývá ješt ě 20 tis. K č (za první a druhý rok mám
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
400 tis. Kč zbývá ješt ě 20 tis. K č (za první a druhý rok mám kumulativní p říjem 380 tis. K č). V třetím roce bude p říjem 200 tis. K č a proto již jen po čítám, za jak dlouho v t řetím roce získám zbývající p říjem 20 tis. K č.
20 tis. K č / 200 tis. K č = 0,1 roku
Doba návratnosti investice = 2,1 roku nebo
2.2. Dynamické metody
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
2.2. Dynamické metody
Téma 8: INVESTIČNÍ ČINNOSTI PODNIKU
Dynamické metody
• Při použití dynamických metod se také pen ěžní příjmy z investice porovnávají s kapitálovými výdaji
• Dynamické metody však berou v úvahu faktor času; všechny vstupní parametry jsou diskontovány na současnou hodnotu (v diskontním faktoru (sazb ě) ‚je promítnuto p ůsobení času i rizika )
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Dynamické ukazatele efektivnosti investic:
– Čistá současná hodnota (NPV)– Vnitřní výnosové procento (IRR)– Index ziskovosti (PI)– Diskontovaná doba návratnosti
Diskontní sazba
• Při hodnocení investic pomocí dynamických metod jsou příjmy a výdaje spojené s investicí diskontovány pomocí diskontní sazby na sou časnou hodnotu
Diskontní sazba (i) = Podniková diskontní míra
• Určení podnikové diskontní míry se ur čuje na základ ě
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Určení podnikové diskontní míry se ur čuje na základ ě celkových náklad ů na kapitál podniku (WACC). Investice financované jen z vlastních zdroj ů by m ěly mít diskontní sazbu vyšší než náklady na vlastní kapitál ( re). Investice financované jen cizích zdroj ů diskontní sazbu vyšší než náklady na cizí kapitál ( rd). V případě kombinace vlastního i cizího kapitálu bereme v úvahu průměrné náklady na kapitál (WACC) = Diskontní sazba (i)
Diskontní sazba
• Průměrné kapitálové náklady (WACC) vyjad řují náklady celkového kapitálu podniku:
Debt EquityWACC = rd * ( 1 – t) * ———— + re * ————
Capital Capital
• r – průměrná úroková sazba cizího kapitálu
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• rd – průměrná úroková sazba cizího kapitálu
• re – náklady vlastního kapitálu (očekávaný výnos vlastníka)Výnos = Bezrizikový výnos + Prémie za riziko10,5% 3,8%* 6,7%**
* Jako bezrizikový výnos se velmi často bere míra výnosnosti státních dluhopis ů
** Prémie za riziko je sou čtem rizik podnikatelského, finan ční stability, provozního rizika
Úhrn za Z toho v roce:
(v tis. K č) období 0 1 2 3 4
1 Příjmy z investice 1520,0 0,0 380,0 380,0 380,0 380,0
2 Provozní výdaje 672,0 0,0 168,0 153,0 168,0 183,0
Posuďte investici pomocí dynamických metod hodnocení?
Dynamické metody - p říklad
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
3Cash Flowz investice
848,0 0,0 212,0 227,0 212,0 197,0
4Diskontované Cash Flow z investice (i* = 15 %)
607,9 0,0 184,3 171,6 139,4 112,6
5 Kapitálový výdaj 400,0 400,0 0,0 0,0 0,0 0,0
* i .. Diskontní sazba = podnikové diskontní sazb ě pro hodnocení investic (nap ř. WACC)
Čistá sou časná hodnota (NPV)
( )K
i
CFNPV
N
nn
n −+
=∑=1 1
• Čistá sou časná hodnota představuje rozdíl mezi p říjmy z investice a kapitálovými výdaji, které jsou diskon továny na sou časnou hodnotu ( diskontní sazbou )
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
( )in +∑=1 1
– CFn - příjmy z investice v jednotlivých letech podnikání– i - diskontní sazba v desetinném vyjádření– n - jednotlivé roky životnosti investice– N - doba životnosti investice– K - kapitálové výdaje na investici
Řešení p říkladu
Metoda: Čistá sou časná hodnota
• Z rozdílu mezi p říjmy a výdaji, které se váží k hodnocené investici, spo čítáme Cash Flow , které z investice plyne
• Takto získané Cash Flow pro jednotlivé roky diskontujeme pomocí diskontní sazby i=15% a získáme
( )K
i
CFNPV
N
nn
n −+
=∑=1 1
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
diskontujeme pomocí diskontní sazby i=15% a získáme diskontované CF v jednotlivých letech
• Čistá sou časná hodnota (NPV) je rovna rozdílu mezi součtem diskontovaného Cash Flow za všechna období a kapitálovým výdajem na za čátku, kdy jsme investici provedli
• Čistá sou časná hodnota = 607,9 – 400 = 207,9 tis. K č
Čistá sou časná hodnota (NPV)
• Je-li NPV kladná pak se investice podniku vyplatí a přispívá k r ůstu hodnoty podniku tím, že vytvo řila příjmy vyšší než vložené kapitálové výdaje
• Je-li NPV záporná pak se investice podniku nevyplat í, nebo ť příjmy z investice nedosáhly výše vložených kapitálových výdaj ů
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
kapitálových výdaj ů
• Je-li NPV = 0 pak investice podniku nic nep řinese
Vnit řní výnosové procento (IRR)
( )K
CFNn =∑
• Vnit řní výnosové procento představuje relativní výnos (rentabilitu), který investice p řináší b ěhem své doby životnosti. Vnit řní výnosové procento je taková diskontní sazba (IRR), p ři které se diskontované p říjmy rovnají kapitálovému výdaji (NPV = 0)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
( )K
IRRnn
n =+∑
=1 1
• Čím vyšší má investice IRR, tím vyšší je její relati vní výnos (rentabilita). Aby však bylo možné investici považovat za výhodnou, je pot řeba porovnat hodnotu IRR s podnikovou diskontní mírou (IRR > WACC ( re, rd))
Řešení p říkladu
Metoda: Vnit řní výnosové procento
• Hledáme takovou diskontní sazbu (IRR), p ři které se diskontované Cash Flow rovnají kapitálovému výdaji (NPV = 0). Spočítám (pokus omyl) dva výsledky pro Čistou sou časnou hodnotu (NPV) tak, aby první NPVk > 0 (kladná) a druhá NPVz < 0 (záporná). IRR je mezi použitými diskontními sazbami i a i
( )K
IRR
CFN
nn
n =+∑
=1 1
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
NPVk > 0 (kladná) a druhá NPVz < 0 (záporná). IRR je mezi použitými diskontními sazbami ik a iz
• IRR = 39,3 %; postup pro i = 39 % je NPV = 1,7 tis. Kč; pro i = 40 % NPV = - 4,2 tis. K č
Index ziskovosti (PI)
( )iCF
PI
N
nn
n∑
= += 1 1
• Index ziskovosti se stanoví jako pom ěr diskontovaných příjmů z investice a kapitálových výdaj ů. Jeho využití je při srovnávání r ůzných investi čních projekt ů mezi sebou
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
KPI =
• Bude-li PI >>>> 1 pak je NPV je kladná a investici lze doporu čit k realizaci. Čím bude PI vyšší, tím je projekt pro podnik ekonomicky výhodn ější
• Bude-li PI <<<< 1 pak je NPV je záporná a investice se podniku nevyplatí realizovat
Řešení p říkladu
Metoda: Index ziskovost (PI)
• Počítáme pom ěr diskontovaného Cash Flow z investice
( )K
i
CF
PI
N
nn
n∑
= += 1 1
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Počítáme pom ěr diskontovaného Cash Flow z investice a kapitálových výdaj ů.
• Diskontované Cash Flow z inevstice = 607,9tis. K č• Kapitálové výdaje = 400 tis. K č
• Index ziskovosti (PI) = 607,9/400 = 1,52
Diskontovaná doba návratnosti(PPD)
( )∑= +
=dPP
nn
n
i
CFK
1 1
• Diskontovaná doba návratnosti říká, za jak dlouho se z diskontovaných p říjmů z investice splatí kapitálové výdaje
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
( )= +n i1 1• Za efektivní je považována investice, jejíž diskont ovaná
doba návratnosti je kratší než doba životnosti inve stice • Metoda se používá zpravidla jako dopl ňující kritérium
při hodnocení investic nebo ť neinformuje o tom, jaké příjmy generuje investice po splacení po čátečních kapitálových výdaj ů
Řešení p říkladu
Metoda: Diskontovaná doba návratnosti (PP D)
• Zjiš ťujeme za jak dlouho se z diskontovaných p říjmů z investice splatí kapitálové výdaje
1. Rok - Za první rok se vrátí 184,3 tis. K č (diskontované CF)2. Rok - V druhém roce se vrátí 171,6 tis. K č (diskontované CF)3. Rok - V třetím roce do pokrytí kapitálového výdaje
( )∑= +
=dPP
nn
n
i
CFK
1 1
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
3. Rok - V třetím roce do pokrytí kapitálového výdaje 400 tis. K č zbývá ješt ě 44,1 tis. K č (za první a druhý rok mám kumulované diskontované CF 355,9 tis. K č). V třetím roce bude diskontované CF 139,4 tis. K č a proto již jen po čítám, za jak dlouho v t řetím roce získám zbývajících 44,1 tis. K č.
44,1 tis. K č / 139,4 tis. K č = 0,32 roku
• Diskontovaná doba návratnosti = 2,32 let
3. Postup p ři hodnocení investice
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
3. Postup p ři hodnocení investice
Téma 8: INVESTIČNÍ ČINNOSTI PODNIKU
Postup p ři hodnocení investice
A. Určení kapitálových výdaj ů
B. Stanovení p říjmů z investice
C. Určení diskontní sazby (diskontní faktor)
D. Vlastní hodnocení a interpretace výsledk ů
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Statické metody
• Průměrný ro ční výnos• Průměrná doba návratnosti• Průměrná procentní
výnosnost• Doba návratnosti
Dynamické metody
• Čistá sou časná hodnota• Vnit řní výnosové procento• Index ziskovosti• Diskontovaná doba
návratnosti
A. Určení kapitálových výdaj ů
• Za kapitálové výdaje považujeme všechny peněžní toky (zpravidla výdaje) , které souvisejí s danou investicí (až do okamžiku zahájení jejího využívání)
• U kapitálových výdaj ů na po řízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je t řeba započítat i výdaje, které s po řízením majetku souvisejí (zpracování projektu, výdaje na dopravu, instalace za řízení, …)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
projektu, výdaje na dopravu, instalace za řízení, …) a výdaje na zm ěnu čistého pracovního kapitálu (nárůst zásob, pohledávek, finan čního majetku)
• Kapitálové výdaje mohou být vynaloženy jednorázov ě, ale i postupn ě v delším časovém horizontu. V takovém případě je pot řeba použit dynamických metod a zohlednit časovou hodnotu pen ěz
B. Stanovení p říjmů z investice
• Příjmy z investice jsou odhadované pen ěžní toky , které investice v jednotlivých letech podniku p řinese
• Stanovení p římů vychází z plánu (odhadu) tržeb a z plánu provozních výdaj ů v jednotlivých letech za které investici hodnotíme
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Do příjmů z investice je t řeba započítat i p řípadné p říjmy z prodeje dlouhodobého majetku po skon čení využívání investice
• Při vy řazování investice mohou vznikat výdaje na odstran ění dlouhodobého majetku. I ty musí být také do výpo čtu zahrnuty
C. Určení diskontní sazby
• Diskontní sazba se stanovuje obvykle na základ ě náklad ů na kapitál . Při financování investice vlastním i cizím kapitálem je t řeba stanovit pr ůměrné náklady na kapitál (WACC)
• Na základ ě požadované výnosnosti investice – vycházíme z alternativního výnosu kapitálu (výnosnost nejlepší varianty, která se neuskute ční z důvodu investování do
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
varianty, která se neuskute ční z důvodu investování do jiné, námi posuzované, investice), nebo z modelu CA PM, který stanovuje diskontní sazbu jako požadovanou výnosnost = úroková sazba bezpe čných investic + prémie za riziko
Výnos = Bezrizikový výnos + Prémie za riziko10,5% 3,8% 6,7%
D. Vlastní hodnocení a interpretace výsledk ů• Při posuzování efektivnosti investic se jako klí čová
metoda bere dynamická metoda Čistá sou časná metoda (NPV) – hodnocení jaké pen ěžní prost ředky je schopna investice generovat p ři respektování časové hodnoty peněz a rizikovosti investice
• Metodu NPV je vhodné doplnit výpo čtem IRR (výnosnost
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Metodu NPV je vhodné doplnit výpo čtem IRR (výnosnost investice) a následn ě ji porovnat s o čekáváním podniku případně s jinými projekty
• Z pohledu řízení peněžních prost ředků můžeme se pomocí metody Diskontovaná doba návrat (PaybackPeriod) dozv ědět o likvidit ě dané investice, tj. za jakou dobu dosáhnou p říjmy z investice kapitálové výdaje
kapi
tal
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
ww
w.c
zech
inve
st.o
rg/v
entu
re-
kapi
tal
4. Zdroje financování investic
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
4. Zdroje financování investic
Téma 8: INVESTIČNÍ ČINNOSTI PODNIKU
Zdroje financování investic
Vlastní zdroje
Vlastní interní :• odpisy• zisk (tzv. samofinancování)
Cizí (externí - vn ější) zdroje:
• dlouhodobé (investi ční) úvěry • emise dluhopis ů (obligací)
• finan ční leasing
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Vlastní externí - vnit řní:• vklady vlastník ů
• tzv. rizikový kapitál
• Výhoda cizích zdroj ů je v cen ě. Cizí zdroje jsou levn ější a sou časně je množné si úroky ode číst od daňového základu (tzv. daňový štít )
Financování podniku v závislosti na vývojové fázi firmy
Vysoké
RIZIKOINVESTICE
FFF *
BUSINESS ANGELS
RIZIKOVÝ KAPITÁL
BUYOUT
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Nízké
Založení Po čáteční růst Etablovaná firmaFÁZE VÝVOJE FIRMY
BUYOUT
KAPITÁLOVÉ TRHY
BANKY A LEASINGOVÉ SPOLE ČNOSTI
* Family, Friends, Fools
Rizikový kapitál v ČR
• ETA – domácí elektrospot řebiče
• GRISOFT – software AVG
• ZENTIVA – léčiva
• SEZNAM – Internet
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• PIETRO FILIPI – oble čení
• GUMOTEX – výrobky na bázi polyuretanových hmot
• HOLMES PLACE – životní styl
www.czechinvest.org/venture-kapitalwww.cvca.cz/cs/
Téma 9: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKU
Osnova:
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Osnova:1. Pojem organizace, organizování a organiza ční struktura
2. Organizace podnikového řízení3. Proces tvorby organiza ční struktury4. Organiza ční normy
1. Pojem organizace, organizování a organiza ční struktura
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
a organiza ční struktura
Téma 9: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKU
Pojem organizace, organizování a organiza ční strukturaPojem organizace m ůžeme vnímat ve t řech základních významech:
– Organizace jako míra uspo řádanosti systému
– Organizace jako činnost ( funkce managementu)
– Organizace jako výsledek organizování
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Pod pojmem organizování rozumíme:
– Jednu z pr ůřezových funkcí managementu
– Tvorbu pravidel chování a organiza čních pravidel
– Tvorbu organiza čních struktur
Pojem organizace, organizování a organiza ční struktura
• Organiza ční struktura je zp ůsob, jakým je organizace rozdělena do jednotlivých organiza čních jednotek (útvar ů); účelem struktury je organizovat činnosti a lidi tak, aby bylo dosaženo podnikových cíl ů
• Organiza ční struktura p ředstavuje formální rozd ělení podniku do organiza čních útvar ů a vymezení vzájemných organiza čních vztah ů a vazeb mezi nimi
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
organiza čních vztah ů a vazeb mezi nimi
• Základní organiza ční vztahy, vztahy nad řízenosti a pod řízenosti, vyplývají z rozd ělení pravomoci a odpov ědnosti mezi zam ěstnance podniku
• Neformální organizace vzniká spontánn ě a vychází ze sociální a psychologické interakce mezi lidmi
Pojem organizace, organizování a organiza ční struktura
Důvody pro organizování:• Dělba práce uvnit ř podniku• Omezená schopnost člov ěka řídit ur čitý (omezený) po čet
pod řízených v podniku
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Pojem organizace, organizování a organiza ční struktura
Dělba práce uvnit ř podniku• Specializace pracovník ů vyžaduje koordinaci; jednotlivec
pov ěřený koordinací je nad řízený pracovník, který má má určité kompetence
• Centralizace p ředstavuje p řenášení kompetencí na vyšší
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Centralizace p ředstavuje p řenášení kompetencí na vyšší organiza ční úrovn ě (na manažery)
• Decentralizace p ředstavuje p řenášení kompetencí na nižší organiza ční úrovn ě
Pojem organizace, organizování a organiza ční strukturaOmezená schopnost člov ěka řídit ur čitý (omezený) po čet pod řízených
• Rozpětí řízení je počet osob, které je schopen vedoucí pracovník p římo řídit
• Optimální rozp ětí řízení je maximální po čet pod řízených, které je vedoucí schopen ješt ě efektivn ě řídit
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Optimální rozp ětí řízení je maximální po čet pod řízených, které je vedoucí schopen ješt ě efektivn ě řídit
• Rozpětí řízení závisí p ředevším na: organiza čních schopnostech řídicího pracovníka, kvalifikaci a motivaci pod řízených pracovník ů, složitosti práce
• Nelze stanovit obecn ě platné optimální rozp ětí řízení!
Organizace s úzkým rozp ětím řízení „strmá organiza ční struktura“
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Organizace se širokým rozp ětím řízení „plochá organiza ční struktura“
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
2. Organizace podnikového řízení(struktury podle formy vymezení úkol ů a podle formy řízení)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
(struktury podle formy vymezení úkol ů a podle formy řízení)
Téma 9: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKU
Organizace podnikového řízení
• Organiza ční schéma je grafické znázorn ění organiza ční struktury podniku, které poskytuje informace o zp ůsobu a rozsahu d ělby práce a zp ůsobu koordinace, p řípadně komunikace
• Vznikají organiza ční struktury: – podle formy vymezení úkol ů
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
– podle formy vymezení úkol ů
• Funkční• Divizní
– podle formy řízení• Nadřízenost• Podřízenost• Štábní úroveň
Typy organiza čních struktur
tvorba útvarů podle druhu činnosti
(„výkonový princip“)
vytváření divizí podle -skupin produktů -skupin zákazníků -regionů atd.
ad
řízen
ost
a p
od
řízen
ost jednoliniové
systémy
funkční členění divizní členění
vymezení úkolů
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
-regionů atd.
štáby jako poradní, linie jako rozhodující jednotka/y (možné ve všech strukturách)
maticová organizace kombinace výkonového a objektového principu
nad
řízen
ost
a p
od
řízen
ost
liniově-štábní systémy
víceliniové systémy
Funkční členění
Ředitel
Výroba Nákup Prodej Výzkum a vývoj
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Prod
ukt
A
Prod
ukt
B
Prod
ukt
C
Prod
ukt
A
Prod
ukt
A
Prod
ukt
A
Prod
ukt
B
Prod
ukt
B
Prod
ukt
B
Prod
ukt
C
Prod
ukt
C
Prod
ukt
C
Funkční členění
Výhody:• Vysoká specializace, nejlepší možné využití odborný ch
schopností pracovník ů
• Je jasn ě vymezena pot řebná kvalifikace pracovník ů
• Plnění úkol ů může být velmi efektivní
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Plnění úkol ů může být velmi efektivní
• V rámci dané funk ční oblasti je lepší koordinace
• Jednotlivé funk ční oblasti jsou pod řízeny vedení podniku; strategická rozhodnutí jsou provád ěna na úrovni vrcholového vedení
Funkční členění
Nevýhody:• Mezi jednotlivými funk čními oblastmi musí komunikaci
zajiš ťovat vrcholové vedení; rozhodování m ůže být pomalejší (reakce na zm ěny prost ředí může být velmi pomalá a t ěžkopádná)
• Pracovníci nemají pochopení pro problémy ostatních funk čních oblastí
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
funk čních oblastí
• Problémy v jedné funk ční oblasti se projeví ve všech ostatních oblastech
• Omezení inova ční aktivity podniku
• Výchova vrcholových manažer ů je velmi obtížná
Produktov ě orientované členění
Ředitel
Produkt A Produkt B Produkt C
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Výz
kum
Prod
ej
Nák
up
Výr
oba
Výz
kum
Výz
kum
Prod
ej
Prod
ej
Nák
up
Nák
up
Výr
oba
Výr
oba
V současné dob ě se prosazuje členění podle tzv. strategických obor ů podnikání (SBU).
Produktov ě orientované členění
Výhody:• Produktoví manaže ři mají zna čné pravomoci a vysoký
stupe ň odpov ědnosti za dosahování zisk ů • Prodejní úsilí prodejc ů je efektivn ější• Vysoká flexibilita podniku s ohledem na zm ěny okolí• Zaměření na produkt (ne na činnost)• Příprava vrcholových manažer ů probíhá p řirozen ě
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Nevýhody:• Ne vždy efektivní využívání zdroj ů
• Menší specializace pracovník ů
• Upřednost ňování cíl ů divize p řed cíli celého podniku
Tržně orientované členění
Vedení podniku
Vnitřní trh EU Ostatní Evropa Světový trh
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Vnitřní trh EU Ostatní Evropa Světový trh
Výr
oba
Obch
odníc
i
Přím
ý pro
dej
Výr
oba
Výr
oba
Logis
tika
Obch
odníc
i
Atd
.
Přím
ý pro
dej
Tržně orientované členění
Výhody:• Lepší reakce na p řání zákazník ů• Větší znalosti o zákaznících• Je demonstrována ochota naslouchat pot řebám
zákazníků
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Nevýhody:• Vznik nadbyte čných kapacit• Nižší využití specializovaných pracovník ů
Jednoliniový systém
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Jednoliniový systém
Výhody:• Pravomoc vedoucího je komplexní, úplná a ned ělitelná• Jednoduchá a p řehledná struktura
Nevýhody:• Vedoucí musí zvládnout všechny odborné
a specializované činnosti
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
a specializované činnosti• Organizace s ohledem na zm ěny okolí m ůže být
těžkopádná
Víceliniový systém
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Víceliniový systém
Výhody: • Příkazy p řicházejí z kompetentních míst; komunika ční
cesty jsou krátké• Velmi flexibilní řešení problém ů
Nevýhody:• Kompeten ční konflikty mezi nad řízenými• Podřízený může obdržet p říkazy, které si vzájemn ě
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Podřízený může obdržet p říkazy, které si vzájemn ě odporují
• Problémy vznikají p ři přiřazování odpov ědnosti
Liniov ě – štábní systém
2. úroveň
štáb 1. úrovně liniového řízení
1. úroveň liniového řízení
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
3. úroveň liniového řízení
štáb 2. úrovně liniového řízení
2. úroveň liniového řízení
Liniov ě – štábní systém
Výhoda:• Štáby mohou významn ě napomoci práci liniových útvar ů
a zvýšit kvalitu jejich rozhodování
Nevýhody:• Kompeten ční konflikty mezi liniovými a štábními útvary • Izolace štábních míst
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Izolace štábních míst
Maticová organizace
Vedení podniku
Manažer nákupu
Manažer prodeje
Manažer výzkumu
Manažer výroby
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Manažer produktové
řady A
Manažer produktové
řady B
nákupu prodeje výzkumu výroby
Maticová organizaceVýhody a nevýhody :• Pracovníci mají nej častěji dva nad řízené; to m ůže
přinášet nap ětí a vyvolávat konflikty• Výměna názor ů může zvýšit inova ční schopnost
a pružnost podniku• Na průsečících obou linií musí dojít ke slad ění zájmů
obou typ ů manažerů; v této oblasti je t řeba dbát na přesné vymezení kompetencí
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
přesné vymezení kompetencí • Existuje paralelní struktura (k existující primární
organizaci)• Ta nezasahuje do stávající organiza ční struktury,
v určitých p řípadech (projektech) jsou ale pracovníci pod řízeni vedoucím projekt ů
• Projekty se zpravidla týkají úkol ů, které hierarchická struktura m ůže vyřešit velmi obtížn ě nebo v ůbec
Štábní projektová organizace
Koordinátor projektu
Vedení podniku
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
Maticová projektová organizace
Vedoucí
Vedení podniku
Vedoucí prodeje
Vedoucí výroby
Vedoucí výzkumu
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
vertikální liniové vztahy horizontální tok kompetencí při řešení projektu
Vedoucí projektu 1
Vedoucí projektu 2
Projektová organizace
Různé zapojení projekt ů do stávajících struktur:• Liniová projektová organizace - vedoucí projektu má
rozsáhlé kompetence
• Štábní projektová organizace - existuje koordinátor projektu, který má menší kompetence
• Maticová projektová organizace - kompetence jsou
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Maticová projektová organizace - kompetence jsou rozděleny, jedná se o víceliniový systém
3. Proces tvorby organiza ční struktury
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
3. Proces tvorby organiza ční struktury
Téma 9: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKU
Organizování v podniku
Posláním organizování je vymezit a hospodárn ě zajistit nezbytné činnosti lidí p ři pln ění cílů podniku . Formou sdružování činností i lidí p ři zabezpečování stanovených úkol ů jsou organiza ční struktury.
Posláním organiza čních struktur je zajistit:• cíle podnikání ( Objectives)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• cíle podnikání ( Objectives)• specializaci ( Specialization)• koordinaci ( Coordination)• pravomoc ( Authority)• zodpov ědnost ( Responsibility)
Pro snadnou zapamatovatelnost se t ěchto p ět požadavk ůna organizování v podniku ozna čuje jako tzv. OSCAR.
Proces tvorby organiza ční struktury• Definovat a p řidělit práce r ůzným skupinám
a jednotlivc ům na základ ě jejich dovedností a znalostí
• Určit po čet úrovní ve struktu ře
• Stanovit odpov ědnosti za výsledky pro skupiny i jednotlivce
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Maximáln ě decentralizovat samostatné organiza ční jednotky
• Určit postupy, pravidla a systémy práce a zp ůsob jejich monitorování a kontroly
Proces tvorby organiza ční struktury
• Procesní organizace je varianta divizní struktury, která se vyzna čuje vysokou orientací na užitek pro zákazníka a je ve vazb ě na tato kritéria vysoce flexibilní
• V praxi se vyskytují smíšené podoby všech forem organizací (snaží se spojit výhody jednotlivých typ ů struktur a odstranit jejich nevýhody)
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Smíšené formy v rámci jednoho podniku ozna čujeme jako hybridní organizace
• Struktura m ůže zahrnovat i více autonomních podnik ů, pak mluvíme o sí ťové organizaci
Chceme-li vytvořit správně fungující organizaci, je zapotřebí ustanovit takové programy, systémy a procesy, které nám umožní realizovat naše stanovené cíle a přijaté strategie. Přitom situace na trhu a především naši zákazníci určují, jaký druh strategie firma vybere. A je to právě strategie, která následně určuje typ podnikové kultury a hlavní podnikové kompetence.
Budování efektivních organizací
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
www.businessinfo.cz
4. Organiza ční normy
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
4. Organiza ční normy
Téma 9: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKU
Organiza ční normy
• Organiza ční normy upravují postavení a poslání daného podniku ve spole čnosti a jeho vnit řní pravidla. Normy jsou zam ěřeny na základní a relativn ě trvalé organiza ční vazby v podniku
• Určující vliv na organiza ční normy mají právní normy z nichž n ěkteré podnikové normy vycházejí
• Organiza ční normy mají být srozumitelné, p řehledné a dostupné všem zam ěstnanc ům podniku
Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2
• Stanovy spole čnosti vymezují poslání podniku, právní formu vlastnictví, základní vztahy k okolí, základn í organiza ční jednotky, statutární orgány, atd.
• Organiza ční řád upravuje provozní podmínky podniku • Pracovní řád upravuje práva, povinnosti a odpov ědnosti
pracovník ů a jejich vztahy k podniku