fresh marketing 3/2010

21www.freshmarketing.cz

Na první pohled

jiné fotky

Inzerat _Lyzar-200-265_6b.indd 1 3/1/10 1:38:42 PM


Vá!ení a milí "tená#i

V ítám vás u dal!ího "ísla Fresh marketingu. A hned na za"átku se vám p#iznám – tentokrát jsme na sebe upletli opravdu po#ádn$ bi". Jedním z hlavních

"lánk% "ísla je toti& materiál pojednávající o tom, jak byste vy (jako&to zástupci obchodního a marketingového segmentu) m'li zacházet s noviná#i. Ale abychom byli trochu hodní i na sebe, nabádáme vás k !etrnému jednání. Ono toti&, kdy! vás noviná" na#tve, není nejlep!ím #e!ením s horkou hla-vou zvedat telefon a dát mu co proto. „Na faktickou chybu v médiích v&dy reagujte, pe"liv' si ale rozmyslete jak a kdy.

Klí"ové je správn' vyhodnotit, jak v$znamná chyba je a jak$ je její dopad,“ radí vám ve svém "lánku Jana Malíková a Karel K#ivan.

V médiích vás ale ne"ekají vyjednávání s noviná#i ale i s pracovníky inzertních odd'-lení – to v p#ípad', &e budete chtít odstartovat n'jakou reklamní kampa(. I to ale, stejn' jako komunikace s noviná#i, vy&aduje "as a klidnou hlavu. P"íprava marketingové a reklamní kampan$ je v'cí, které byste rozhodn' m'li v'novat velkou pozornost. M%&e probíhat v osmi postupn$ch krocích, s jejich& zvládnutím vám pom%&e "lánek Petra Majerika.

P#i plánování sv$ch kampaní nemusíte myslet jen na tradi"ní média. Zajímav$m prost#edkem pro propagaci zna"ky, produkt% a slu&eb jsou bezesporu i sociální sít'. Na tu v sou"asné dob' nejvíc diskutovanou – tedy na Facebook – jsme se zam'#ili hned ve dvou "láncích. Michal Finta a Vít Hork$ vám poradí, jak dokonale vyu&ít Facebook jako marketingov% nástroj.

Snem ka&dého podnikatele je, aby zna"ka, která je spojena s jeho jménem „zlidov'-la“, aby si o ní povídali vrabci na st#e!e, maminky v supermarketu i jejich d'ti p#i cest' ze !koly. Vojt'ch Bedná# takovému zlidov'ní #íká privatizace zna&ky. Ve svém "lánku nazvaném Siln$ jako Tatra, ú"inn$ jako Jar, rychl$ jako plze(ská práva vám poradí, jak privatizaci své zna"ky napomáhat, ale také jak se vyhnout tomu, abyste získali „ve#ejnou nálepku“, která odradí va!e zákazníky, ud'lá vám v!ude ostudu a ani s vynalo&ením velkého úsilí se vám nebude da#it se jí zbavit.

Pokud vás v posledních zimních a prvních jarních dnech "eká i n'jak$ ten voln$ t$-den, mo&ná se inspirujete v dal!ím dílu na!eho seriálu o cestování – tentokrát se vypraví-me do nejmen!í zem' St#ední Ameriky, do Salvadoru, kde p#ed mnoha staletími stav'li své chrámy Mayové a kde teplota vody v Tichém oceánu od listopadu do kv'tna neklesá pod 27 °C a teplota vzduchu pod 32 °C.

M'jte p#íjemné pracovní i volné dny.P#eji vám p#íjemné po"tení.

Jakub N'mec, !éfredaktor

Oran!ová: PMS 021"edá: PMS 7545

Oran!ová: CMYK 0-72-100- 0"edá: CMYK 0-0-0-75

"edá: CMYK 0-0-0-75

Ro!ník VI., !íslo 3, b"ezen 2010

Adresa redakce Klicperova 8, 150 00 Praha 5 [email protected] tel.: +420 222 352 584

#éfredaktor Jakub N'mec tel.: +420 775 187 878 e-mail: [email protected]

Spolupracovníci redakce Zden'k Mar!ál, Jan Krása, Jan K#í&, Jan Markovi", Karel K#ivan, Zuzana )empelová, Petr Frey, Lucie Komárová

Grafická úprava titulní strany Ji#í Pa#ízek

Grafická úprava !asopisu Josef Gabriel ml., Karel Zahradník

Jazyková redakce Pavel Vo(ka

Vydavatel Ambit Media a. s. | www.ambitmedia.cz

P"edseda p"edstavenstva Ond#ej Novotn$

Marketing Petr Belica, marketing manager tel.: +420 222 352 575 e-mail: [email protected]

Obchod Sv'tlana Haru!tiaková, key account manager tel.: +420 604 931 471 e-mail: [email protected]

Ji#í Lacina, account manager tel.: +420 725 015 381 e-mail: [email protected]

Tisk PROTISK spol. s r. o. Zlatá Hora 1414 Slavkov u Brna

Distribuce PNS, a. s.

P"edplatné POSTSERVIS, odd'lení p#edplatného, Pod'bradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, [email protected], infolinka 800 300 302, www.periodik.cz

Cena v$tisku: 64 K"

Ro"ní p#edplatné: 640 K"

Studentské p#edplatné: 512 K"

Registrace MK )R E 16250, ISSN 1803–9197

P#etisk a jakékoliv !í#ení je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Redakcí nevy&ádané p#ísp'vky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerát%. Zkratka (kp) zna"í komer"ní prezentaci.

© Ambit Media, a. s. 2010

I EDITORIAL

www.freshmarketing.cz

fresh marketing I OBSAH

fresh marketing 8 P#íprava reklamní kampan' v osmi krocích

12 Na!tvala vás média! Stojí za to se ozvat?

16 City marketing – komunika"ní eso v rukávu m#st a obcí

22 Vyu&ijte Facebook pro své firemní aktivity 25 Facebook – propagujte úsp'!n' svou zna"ku 30 Fresh komentá#e

fresh byznys

34 Siln$ jako Tatra, ú"inn$ jako Jar, rychl$ jako plze%ská práva

40 Kvalitní projektov$ t$m – podmínka úsp'!né realizace projektu

44 Bu&te t#mi, kte'í vystoupí z 'ady

48 Chra(te své v$robky p#ed zneu&itím 52 Spojené arabské emiráty: Dubaj se vrací k normálnímu tempu

fresh management

56 Romana Woloszczuková Jelínková: Dávám p#ednost kvalit' p#ed kvantitou

60 P'ím$ prodej odolává krizi

fresh styl

64 Nové BMW: p'tka, nebo sedmi"ka?

68 Salvador – mayská kultura na dosah


Mana!e"i si myslí, !e se „láme chleba“

J i& rok a p%l média denn' informují své "tená#e a diváky o globální

finan"ní krizi. Spole"nost pro v$zkum trhu GfK Czech proto zji!*ovala, jak "e!tí mana&e#i krizi vnímají. Obecn'

lze #íci, &e b'hem posledního p%l roku do!lo k v$raznému posunu v samotném p#ipou!t'ní si krize. Zatímco v "ervnu roku 2009 se 52 % mana&er% domnívalo, &e nastala skute"ná krize, v prosinci u& jich bylo 69 %. V$razná zm'na nastala také v o"ekávání délky krize. Oproti 16 % v p%li roku 2009 se ji& cel$ch 23 % mana-&er% domnívá, &e krize bude del!í ne& t#i roky. Zajímav$ v$voj nastal i v pou&ívání r%zn$ch opat#ení proti krizi. V "ervnu lo(-ského roku p#eva&ovaly úspory na stran' v$roby (70 %) a následovaly je úspory v oblasti lidsk$ch zdroj% (56 %). Na konci roku se role oto"ily a opat#ení lidsk$ch zdroj% se dostala na první pozici a do-sáhla 68 %. V$znamn$ skok v opat#eních proti krizi zaznamenala v pr%b'hu minu-lého roku také oblast PR – protikrizová opat#ení narostla z 11 na 27 %. S postu-pujícím "asem p#estávají mana&e#i vnímat krizi jako ohro&ení (pokles z 54 na 45 %) a více v ní spat#ují p#íle&itost k rozmachu (nár%st z 32 na 40 %). Z v$sledk% studie je také evidentní domn'nka, &e krize v pr%b'hu "asu nemá vliv ani na zna"ku, ani na tr&ní podíl. Dopad je spí!e znát na prodejích, které bu+ stagnují, nebo spí!e klesají. P#ibli&n' dv' t#etiny mana&er% (64 % v polovin' roku 2009 a na jeho konci 60 %) se sna&í v dob' krize hledat netradi"ní #e!ení. Nej"ast'j!ím cílem b$vá snaha odli!it se od konkurence, zv$!it objem prodej% a naopak nesni&ovat ná-klady na komunikaci. Podle 59 % )ech% v #ídících funkcích pro&íváme práv' te+ období, kdy se „láme chleba“.

Ekologické dotace pro malé a st"ední podniky

Ch cete ve své firm' sní&it v$daje na energie? Chce-

te obm'nit staré technologie za nové a úsporn'j!í? Chcete vyráb't elektric-kou nebo tepelnou energii z obnovitel-n$ch zdroj%? Jste mal$ nebo st#ední podnik a sv%j projekt chystáte mimo Prahu? Pak m%&ete po&ádat o podporu z programu Eko-energie. Ten nabízí t#i miliardy korun podnik%m v!ech velikostí, které se rozhodnou investovat do úspor energie – tedy nap#íklad podpo#í vyu&ití odpadní energie p#i v$rob' "i moder-nizují za#ízení na v$robu energie nebo zateplení v$robních budov a kancelá#í. Malé a st#ední podniky mohou získat podporu i na vyu&ití obnoviteln$ch a dru-hotn$ch energetick$ch zdroj%, jako t#eba vody nebo biomasy. Z dotace je mo&né podpo#it i nákup a úpravy pozemk%, náklady na projektovou dokumentaci stavby, in&en$rskou "innost ve v$stavb', nákup, budování, rekonstrukci a moder-nizaci staveb, stejn' jako nákup a provoz hardwaru, softwaru, sítí a dat. Na jeden projekt v tomto programu m%&ete získat dotaci v hodnot' 500 tisíc a& 250 milion% korun. ,ádosti o dotace bude p#ijímat agentura CzechInvest a& do 30. "ervna 2010. Kontakty na regionální kancelá#e, které vám dodají více informací, najdete na www.czechinvest.org/regionalni-kan-celare.

Máte dobr% PR projekt? P"ihlaste ho do sout$!e!

A sociace public relations agentur vyhlásila ji& 5. ro"ník )eské ceny

za PR. Do tak#ka dvaceti sout'&ních kate-gorií m%&ete p#ihlásit jak$koliv PR projekt "i jeho díl"í "ást. Profesní sout'& )eská cena za Public Relations je otev#ená v!em PR agenturám, komunika"ním odd'lením firem, jednotlivc%m, státním orgán%m i subjekt%m z nevládního sektoru. Ocen'-ny budou ty práce, které byly realizovány alespo( z"ásti v roce 2009 a co nejlé-pe vycházejí z podnikatelské strategie zadavatele, obsahují kreativní #e!ení, jsou v souladu s etick$mi pravidly oboru a mají prokazateln' pozitivní dopad na podnikání a reputaci zadavatele. „V lo(ském ro"níku jsme zna"n' roz!í#ili po"et sout'&ních kategorií, a to podle oboru podnikání i podle komunika"ní techniky "i technolo-gie. -lo o takzvané dopl(kové kategorie, u kter$ch platil po&adavek p#ihlásit danou práci i k jedné z p'ti základních kategorií. Letos stojí jednotlivé "ásti projekt% – tedy r%zné eventy "i klasická i nová média – zcela samostatn' jako takzvaná speciální kategorie, není u nich tedy nutná vazba na kategorie základní. A novinkou tohoto ro"-níku je i v$b'r jedné práce jako absolutní-ho vít'ze, p#i"em& hledat se bude nap#í" v!emi sout'&ními kategoriemi,“ #íká Pavla Schwingerová, v$konná #editelka Aso-ciace public relations agentur. Uzáv'rka p#ihlá!ek je 10. dubna 2010. P#ihla!ovat se m%&ete prost#ednictvím stránek www.cenapr.cz, kde také naleznete podrobné informace o celé sout'&i.

I MONITOR

8 rádce mana&era

PROPUKNUTÍ CELOSV!TOVÉ FINAN"NÍ KRIZE JE!T" VÍCE ZD#RAZNILO POT$EBU EFEKTIVNÍHO PLÁNOVÁNÍ REKLAMNÍCH KAMPANÍ. RECESE DONUTILA $ADU FIREM V"NOVAT SE D#SLEDN"JI JI% SAMOTNÉ P$ÍPRAVNÉ FÁZI SV&CH KOMUNIKA'NÍCH AKTIVIT, NA CO% SE V MINULOSTI OB'AS ZAPOMÍNALO. P$ED ZAHÁJENÍM KA%DÉ MARKETINGOVÉ A REKLAMNÍ KAMPAN" JE TOTI% T$EBA SE NA CEL& SLO%IT& PROCES NÁLE%IT" P$IPRAVIT. TAKOVÁ P$ÍPRAVA M#%E PROBÍHAT V OSMI KROCÍCH, S JEJICH% ZVLÁDNUTÍM VÁM POM#%E TENTO 'LÁNEK. Text: Petr Majerik, Foto: Shutterstock & Fresh

P#íprava

reklamní

kampan$

v

8 krocích


1 D!KLADN" ZMAPUJTE SV!J SEGMENT

V první #ad' se musíte zajímat o oblasti, jako jsou nap#íklad velikost trhu, perspektivy jeho budoucího v$voje – a to v"etn' p#ípadn$ch hrozeb a p#íle&itostí. I základní a notoricky známá SWOT anal$za p#íle&i-tostí a hrozeb m%&e b$t v této fázi velmi pot#ebnou pom%ckou. Aby byl v$stup SWOT anal$zy co nejkom-plexn'j!í a aby nedocházelo k jeho samoú"elnému p#ikrá!lování, je ideální, pokud se na p#íprav' anal$zy podílí krom' va!ich interních pracovník% i n'kdo ne-závisl$ zven"í. Vhodnou osobou m%&e b$t nap#íklad externí poradce nebo odborník z reklamní agentury.

TIP: Informace je krom' vlastních zku!eností a obecn' dostupn$ch zdroj% t#eba "erpat té& od v$zkumn$ch spole"ností specializujících se na danou oblast. Zadat m%&ete bu+ ad hoc projekt „na klí"“, nebo m%&ete vyu&ít dostupné benchmarky (srovnávací indexy) z va!í kategorie.

2 ZJIST"TE, CO PODNIKÁ KONKURENCE

Je &ádoucí zmapovat aktivity hlavních konkuren-t%. A to jak p#ím$ch, tak nep#ím$ch. P#íkladem p#ímého konkurenta v$robce vitamínov$ch tablet je subjekt podnikající ve stejném oboru, nep#ím$m konkurentem m%&e b$t producent bio ovocn$ch !*áv. Minulé aktivity t$kající se v$daj% za reklamu do médií a podíl% na trhu m%&ete zjistit zejmé-na z konkuren"ních anal$z, které vypracovávají mediální agentury na m'sí"ní bázi v p#ehledn$ch tabulkách a grafech. Jejich zdrojem jsou data od spole"nosti TNS Media Intelligence a nov' té& projekt Admosphere od Mediaresearch.

Budoucí aktivity konkurence je samoz#ejm' obtí&né p#esn' p#edvídat, ale n'kdy nap#íklad m%&e vydat na trh nov' vstupující konkurent tisko-vou zprávu, která obsahuje p#ekvapiv' podrobné informace o jeho budoucích marketingov$ch akti-vitách. Pak sta"í jen p#izp%sobit t'mto skute"nos-tem na"asování vlastní kampan' a zahájit ji t#eba bezprost#edn' p#ed ním.

TIP: P#edchozí aktivity konkurence nepova&ujte automaticky za bernou minci pro rok budoucí. Strategie se m%&e radikáln' zm'nit. Co kdy& kon-kurent napodobí p#í!tí rok paradoxn' t#eba práv' vá! lo(sk$ postup?

I DOB!E NAPLÁNOVANÁ PROPAGACE

M yslíte si, &e k tomu, aby reklamní nebo marketingová kampa( usp'la, sta"í geniální nápad, kter$ vás spolehliv' odli!í od konkurence? Nemusí to b$t pravda!

Kampa( není sprint, ale b'h na dlouhou tra*. A vy&aduje proto d%kladnou p#ípravu. Pokusím se vám poradit, jak na to. Popsané kroky vycházejí ze zjednodu!eného postupu obvyklého pro reklamního zadavatele st#ední velikosti. S jistou mírou zjednodu!ení je lze úsp'!n' aplikovat i v podmínkách men!ích firem.

12 rádce mana&era

P ro" se hned neozvat? Proto&e první a zásadní rada zní: poté, co si p#e"tete n'co z va!eho pohledu nehorázného, po"ítejte

do padesáti, místo kávy si dejte "aj a jd'te se projít. A& pak zavolejte svému píáristovi – nebo v p#ípad', &e jste v!e vym$!leli sami, za"n'te usilovn' hledat n'koho povolaného, kdo vám poradí. D%le&ité jsou toti& pe"livá anal$za, odstup a #e!ení,

MNOZÍ JSTE TO ZA%ILI. SEDÍTE RÁNO V KANCELÁ$I ZALITÉ SLUNCEM, NA STOLE !ÁLEK KÁVY A 'ERSTVÉ NOVINY, NA KTERÉ SE T"!ÍTE, PROTO%E V NICH MÁ B&T 'LÁNEK O VA!Í FIRM" 'I PRODUKTU. V P$ÍJEMNÉM O'EKÁVÁNÍ NOVINY OTVÍRÁTE A ZJISTÍTE, %E O VÁS NAPSALI N"CO, CO P$ECE V#BEC NENÍ PRAVDA! PRVNÍ, CO VÁS NAPADNE, JE ZVEDNOUT TELEFON A NEJD$ÍVE TO P"KN" VYTMAVIT TÉ HLOUPÉ NOVINÁ$CE NEBO IGNORANTSKÉMU REPORTÉROVI. HNED DAL!Í NA $AD" JE VÁ! PR KONZULTANT. V P$ÍPAD" NOVINÁ$# JE ALE RYCHL& NA!TVAN& TELEFONÁT P$ESN" TÍM, CO BYSTE NIKDY NEM"LI UD"LAT. Text: Jana Malíková, Karel K#ivan, Foto: Shutterstock, Profimedia

Na%tvala vás média! Stojí za to se ozvat?

které p#ijmete s chladnou hlavou. Proto v takové situaci v&dy pot#ebujete n'koho, kdo není „ran'n$ provozní slepotou“, udr-&uje si nad problémem nadhled a doká&e vám v!e nezaujat' podat z pohledu média i "tená#e. To je druhá rada.

Není toti& um'ní noviná#e „do#vat“, ale také není &ádné hrdinství na p#ípadné ne-p#esnosti v médiích chladn' nereagovat. Najít tu správnou cestu, jak noviná#e ne-

na!tvat a sou"asn' nejasnosti v jeho textu vyu&ít pro sv%j dal!í kontakt s ním, to je úkol správného PR konzultanta. Zkusíme vám popsat n'kolik situací, které mohou p#i komunikaci s médii nastat, a poradit, jak na n' adekvátn' reagovat.

Noviná' uve'ejnil faktickou chybuNa faktickou chybu v médiích v&dy rea-gujte, pe"liv' si ale rozmyslete jak a kdy. Klí"ové je správn' (podle toho, v jakém médiu se materiál objevil) vyhodnotit, jak v$znamná chyba je a jak$ je její dopad. Je jasné, &e pokud zpravodajství nejv't!í televize u nás va!i firmu „po!le do konkur-zu“, je t#eba reagovat rychle, slu!n', ale nekompromisn' a &ádat uvedení na pra-vou míru. Toté& se t$ká nesmysl% o va!em produktu, pokud se objeví v odborném tisku. Na druhou stranu pokud v lifes-tylovém "asopise najdete "lánek, kter$ byste tam za normálních okolností v%bec ne"ekali a text obsahuje n'jakou faktickou chybku, ale celkov' pro vás informace v n'm obsa&ené vyzní pozitivn', zva&te, zda z pohledu "tená#e je opravdu nutné z toho „d'lat v'du“. Co& neznamená, &e byste si omyl redaktora nem'li zapa-matovat a p#i n'jaké vhodné p#íle&itosti mu ho p#ipomenout. V tomto p#ípad' ale rozhodn' nestojí za to se roz"ilovat, proto&e v$sledek je vlastn' dobr$ a detail,

fresh marketing I JAK NA NOVINÁ!E


!ení, v hor!ím p#ípad' o tom, &e nevíte, jak zaujmout "tená#e.

Nato"ili o vás krásnou reportá(I v tomto p#ípad' – a v tomto zejména – úpln' zapome(te na okam&itou reakci. Vyvarujte se toho, ihned nad!en' volat, psát pochvalné SMS nebo posílat novi-ná#ce kv'tiny a noviná#i fla!ku. Jakmile je toti& takto pochválíte, dojde jim, &e se n'kde stala chyba. Jejich práce není d'lat pro vás marketing, jejich práce je informovat "tená#e, diváky, poslucha"e. Tak&e vá! vít'zn$ telefonát: „Díky za va!i reportá&, prodej v e-shopu se nám zvedl o sto procent,“ je vskutku to nejhor!í, co m%&ete ud'lat. A& pak budete po tom noviná#i n'co chtít, odká&e vás na inzertní odd'lení.

Dlouhodob$, trp#liv$ a náro"n$ vztahUm'ní ú"inn' reagovat na to, co se o vás objevuje v médiích, vy&aduje skute"n'

strategické my!lení, schopnost defini-ce a dodr&ování priorit a pevné nervy. D%le&ité je nebát se #íct si pravdu o své firm' a o sv$ch produktech. Ka&d$ se vidíme lépe, ne& na tom ve skute"nosti jsme. Proto vám musí pomoci va!i PR spolupracovníci. Na problém se nau"te dívat z pohledu noviná#e. Napsali byste to jinak, kdyby se jednalo o konkurenci? Vskutku nemáte p#íli! mnoho reklama-cí oproti minulému roku? Odli!ujte! P#i ka&dé reakci zva&te v$znam média, které o vás informovalo. Je rozdíl mezi reportá-&í v hlavních zprávách na Nov' a "lánkem na internetu, kter$ za pár hodin zmizí z homepage. „Váze“ médií pak musí od-povídat i síla va!í reakce. Bu+te velkorysí. Ka&d$ d'láme chyby, v't!inou neúmy-sln'. Tak se dívejte i na práci noviná#%. Nevolejte jim v prvním roz"ílení, sna&te se je pochopit.

Na jednoduchou otázku, zda rea-govat, nebo nereagovat na chybnou informaci o vás v médiích, tedy neexis-

I JAK NA NOVINÁ!E

tuje jednoduchá odpov'+. U& proto, &e ta informace nemusí b$t v%bec chybná. Nebo nemusí b$t zas a& tak chybná. Ka&dopádn' i chybn$ "lánek vám m%&e pomoci vybudovat s noviná#em vztah. Pokud tedy bude va!e reakce vst#ícná a nekonfliktní. Média neporazíte. Média budou mít v&dy v$hodu posledního slova. Média mají oproti vám v!echny trumfy v rukou. Média jsou sv't s vlast-ními pravidly a vy nejste ti, kte#í je ur"ují. Chcete li b$t v médiích, musíte se nau"it s nimi &ít, ne k nim jen chodit na ná-v!t'vu. Tak&e se op't vracíme k oné PR mant#e: práce s médii je vztah – dlouho-dob$, trp'liv$ a náro"n$. Klienti mnohdy nechápou, za co mají PR agenturám platit. A kdy& dojde k maléru, diví se, &e zm'na nenastane hned. )ím lépe zná vá! PR konzultant lidi v redakcích, tím spí!e se vyhnete nep#íjemn$m p#ekvape-ním. Myslete na to, a& si zase o vás n'co „p'kného“ p#e"tete a za"nete shán't telefon na autora "lánku.

INZERCE

16 rádce mana&era

City marketing – komunika"ní eso v rukávu m$st a obcí

JAKKOLI ZNÍ V#RAZ CITY MARKETING ST"%Í P$EDSTAVI-TELN", JEDNÁ SE O SPOJENÍ DVOU ZCELA ZNÁM&CH SLOV. ÚKOLEM MARKETINGU V!EOBECN" JE USPOKOJENÍ ZÁJMU ZÁKAZNÍK# A PRODÁVAJÍCÍCH NA TRHU RENTABILNÍM ZP#-SOBEM PROST$EDNICTVÍM SM"NY. SLOVO „CITY“ M#%EME P$ELO%IT JAKO M"STO, M"STSK&, ALE V TOMTO KONTEXTU TAKÉ JAKO OBEC A OBECNÍ. SPOJENÍM M"STA A MARKETINGU VZNIKÁ MARKETING, KTER& SE ZAB&VÁ PODPOROU KOMUNI-KACE A KOOPERACE MEZI STRANAMI POPTÁVKY A NABÍDKY.

N a stran' poptávky z hlediska city marketingu figurují turisté, inves-

to#i, ob"ané a podnikatelé, na stran' nabídky p#edev!ím m'stská správa. Lidé cht'jí &ít v atraktivním m'st', které má pozitivní interní a externí image. V atraktivním m'st' (regionu) jsou ob"ané spokojeni s kvalitou &ivota a zto-to&(ují se s ním. Do tohoto m'sta p#icházejí investo#i, kvalitní pracovní síla, turisté, studenti a jiné skupiny. V atraktivním m'st' je znatelná

podnikatelská aktivita ob"an% a toto m'sto disponuje dostatkem pracovních míst.

Ten, kdo má co nabídnout, je m'stská správa a jí z#ízené instituce, podnikatelé a de-velope#i. Akté#i rozvoje m'sta se sna&í zv$!it kvalitu m'sta, ve kterém &ijí – jist' na tom mají osobní individuální zájem. Politici #ídící ve#ejn$ sektor, si tak nep#ímo zvy!ují své volební preference a podnikatel%m jde samoz#ejm' o zv$!ení zisku. Stále v$znamn'j!í roli hrají takzvané m'kké lokaliza"ní faktory, k nim& pat#í kvalita &ivotního prost#edí, mo&nosti

Text: Zden$k Mar%álFoto: archiv

fresh marketing I MARKETING M"ST A OBCÍ


I MARKETING M"ST A OBCÍ

Praha kamenná

G

!ím severu

E

srdce Evropy

D

Praha stov#$atá

A

perla m#st

Fmatka m#st

B

zlatá Praha

C

22 rádce mana&era

Vyu!ijte Facebook pro své firemní aktivity

EXISTUJÍ R$ZNÉ ZP$SOBY, JAK PROPAGOVAT FIR-MU, V&ROBKY NEBO SLU%BY NA FACEBOOKU. M"L JSEM MO%NOST SI S JEDNÍM SV&M PRODUKTEM A TAKÉ S N"KTER&MI PRODUKTY SV&CH KLIENT# ÚSP"!NOST REKLAMNÍ KAMPAN" NA TÉTO SOCI-ÁLNÍ SÍTI VYZKOU!ET. V&SLEDEK BYL VELICE P$E-KVAPIV& – $EKL BYCH TO SLOVY „ZA MÁLO PEN"Z, HODN" MUZIKY“. POKUD SE NA TO JDE DOB$E, JE FACEBOOK OPRAVDU DOBR&M MARKETINGOV&M NÁSTROJEM. JAK TEDY NA TO?

N ejprve si pov'zme, pro koho je reklama na Facebooku vhodná. Nemusí se jednat pou-

ze o internetové obchody, které prost#ednictvím této sít' nabízejí své produkty, ale také o spole"nosti, které poskytují slu&by. Více je reklama na této síti vhodná pro zákaznick$ segment (B2C) ne& pro ten firemní (B2B). Ov!em ani to nemusí b$t pravidlem, proto&e

"lov'k, kter$ rozhoduje o nákupech ve firm', m%&e mít a pravd'podobn' má sv%j ú"et na Facebooku – a va!i reklamu tak jist' m%&e zaznamenat.

Roli hraje správné na"asováníFacebook vznikl v roce 2004. P%vodn' se jednalo o systém, kter$ byl ur"en pro studenty Harvardovy

Text: Michal Finta

SV)T více ne$ 400 milión% u$ivatel%

asi 50 % u$ivatel% se p&ihla'uje denn#*R více ne$ 2,5 milión% u$ivatel%

5,5 milión% lidí v (R má p&ístup k internetu, z nich p&ibli$n# polovina je na Facebooku

fresh marketing I FENOMÉN FACEBOOK


I FENOMÉN FACEBOOKI FENOMÉN FACEBOOK

F acebook jsou webové stránky ozna"ované obvykle jako soci-ální sí* nebo komunitní server, kde lidé po celém sv't' mohou

komunikovat se sv$mi p#áteli, sdílet s nimi fotografie, zajímavosti nebo s nimi p#ímo komunikovat. S rapidn' rostoucím po"tem u&ivatel% webu je Facebook pravideln' ak-tualizován a u&ivatel%m jsou nabízeny nové funkce a mo&nosti. V )eské republice vyu&ívání Facebooku za&ívá boom, )esko se na Facebooku stalo desátou nejrychleji rostoucí zemí v po"tu u&ivatel% v pom'ru k velikosti zem'. 50 procent u&ivatel% (celosv'tov') se vrací na Facebook denn' a 80 procent se objeví na Facebooku ale-spo( jednou do t$dne. )e!i dr&í prim ve

FACEBOOK JE SOU'ASN&M FENOMÉNEM KOMUNIKACE NA INTERNETU. NAJDETE NA N"M JI% VÍCE NE% DVA MILIONY ZAREGISTROVAN&CH 'ECH#. EFEKTIVITA PROPAGACE FIREM A PRODUKT# NA FACEBOOKU RAPIDN" VZR#STÁ, KONKURENCE JE NAVÍC STÁLE NÍZKÁ. PRO' JE SOCIÁLNÍ SÍ( FACEBOOK ZAJÍMAVÁ PRO MARKETINGOVÉ Ú'ELY I MAL&CH A ST$EDNÍCH FIREM A JAKÉ JSOU KONKRÉTNÍ MO%NOSTI PROPAGACE? Text: Vít Hork&, Foto: Shutterstock & Fresh, archiv

Facebook – propagujte úsp$%n$ svou zna"ku

sv'tov$ch statistikách aktivity u&ivatel% – podobn' jako svou nadpr%m'rnou aktivitu prokázali p#i roz!í#ení SMS.

+iroké mo(nosti propagace firmyFacebook umo&(uje vytvo#ení a provozo-vání propagace firmy s r%zn$mi mo&nost-mi. Ka&dá firma p#ed provedením prvních marketingov$ch plán% propagace na Facebooku pot#ebuje podrobn' analy-zovat situaci a stanovit si realistické cíle. Takové cíle jsou v&dy unikátní pro danou firmu, obor "innosti i aktuální období s p#i-hlédnutím k neustálému v$voji Facebooku a rostoucímu po"tu u&ivatel%. Mezi obvyk-lé formy propagace na Facebooku pat#í:

podpora prodeje stávajících produkt%

uvedení nov$ch produkt% na trh budování zna"ky, zvy!ování brand-

awareness komunikace ak"ních nabídek tvorba komunity p#íznivc%

Co si u(ivatelé (ádají?U&ivatelé Facebooku se p#ipojují, proto&e se cht'jí bavit, odpo"inout si, virtuáln' se setkat s p#áteli. Mezi jejich nej"ast'j!í aktivity tak pat#í komentování fotografií, vkládání status% (co práv' d'lám nebo co mám na srdci) "i diskuze s p#áteli. Úkolem marketéra je poznat a vyu&ít chování u&ivatel%, nabídnout jim n'co, o co mají zájem – a prost#ednictvím této "innosti docílit marketingov$ch cíl%.

O co mají u&ivatelé Facebooku zájem? Tradi"n' nejpopulárn'j!í témata na Facebooku jsou spojeny s koní"ky, zábavou, hrami, obsahem vyvolávají-cím emoce a interaktivními funkcemi, které jim nabízejí zábavnou komunikaci s p#áteli. Jaké jsou tedy konkrétní tipy pro úsp'!nou komunikaci s komunitou na sociální síti?

Vzbu+te pozornost v ne"ekan$ "as nebo ne"ekan$m zp%sobem, provokuj-te, nazna"ujte.

28 rádce mana&era

PO$ADATEL TRADI'NÍHO VELETRHU REKLAMNÍCH SLU%EB, KTER& SI ZA DOBU SEDMNÁCTI LET UDR%EL KVALITU A PRESTI% NEJENOM V 'ESKO-SLOVENSKÉM M"$ÍTKU, ALE I V KONTEXTU EVROPSKÉM, SE P$IPRAVUJE NA SVOJE OTEV$ENÍ. LETO!NÍ RO'NÍK SE USKUTE'NÍ U% POSEDMNÁCTÉ A P$EDSTAVUJE DVA NOVÉ PROJEKTY V OBLASTI SIGNMAKINGU.

Veletrh Reklama, Polygraf bude letos pln! novinek

28 rádce mana&era

I KOMER#NÍ PREZENTACE

První novinka: Sout#( roku v polepu aut Sout'& je p#ipravena pro v$robce materiál% na polep aut, dodavatele a jejich odb'rate-le, spole"nosti prakticky aplikující reklamu na auta zákazník%. Jak v%bec sout'& vznik-la, vysv'tluje Monika Hrubalová, #editelka veletrhu, která ji v tomto roce iniciovala: „V zahrani"ní bylo n'co okrajov' podob-ného, co m' k této my!lence p#ivedlo. Samoz#ejm', v!ichni to známe, na stán-cích, v prostorách mimo v$stavní plochu se polepují r%zné typy aut. Ud'lat sout'&, vyzvednout tento zajímav$ obor, vy&aduje pevnou vazbu: kvalitní materiál a zku!en$ a odborn$ t$m realizátora reklamy. Obor, jak$m v$roba reklamy je, nemá moc oce-n'ní, ale p#itom je to vysoce specializovaná práce, která si ho hodn' zaslou&í.“

Hlavními partnery sout'&e se na his-toricky prvním ro"níku stávají spole"nosti Geodis Brno, HSW Signall, Multiexpo a spole"nost Spandex. Sout'& si dává za cíl p#edvést praktické ukázky v polepu aut, kvalitu pou&it$ch materiál%, jejich funk"ností a odolnosti. Sout'& je ur"ena pro v!echny náv!t'vníky veletrhu Rekla-ma, Polygraf, je atraktivní a p#inese trochu adrenalinu do "innosti, která je vysoce specializovaná. Zám'rem sout'&e je zatraktivnit tuto "innost pro !ir!í odbornou ve#ejnost, ukázat její profesionalitu a ob-

tí&nost, vyzvednout zru"nost jednotliv$ch odborn$ch zam'stnanc% pracujících v této oblasti a ukázat na mo&nosti a kvalitu jednotliv$ch materiál%.

HARMONOGRAM V JEDNOTLIV'CH DNECH:23. 3. od 10.30 – praktické ukázky pole-pování aut a jejich komponent% za ú"asti

p#edních odborník%. Za podpory hlavních partner% sout'&e bude probíhat p#ímo u aut. Tam se budou ukazovat dovednosti v polepu jednotliv$ch slo&it'j!ích kom-ponent%, prostor bude i pro individuální dotazy a prezentace. Dalo by se #íci, &e p%jde o zah#ívací kolo p#ed následujícím sout'&ním dnem. 24. 3. od 10.30 do 15.00 hodin – prob'hne vlastní sout'&. Sout'& bude pro-bíhat nep#etr&it', sout'&í se hlavn' o rych-lost a samoz#ejm' i o kvalitu. V pr%b'hu ob'da se uskute"ní p%lhodinová pauza a dále se bude pokra"ovat v sout'&i a& do „ost#e sledované“ 15. hodiny. Následn' bude po porad' poroty, která bude celou sout'& sledovat, vyhlá!en vít'z.24. 3. v 18.00 hodin – budou p#edána ocen'ní vít'znému t$mu i dary a ceny dal!ím sout'&ícím. V rámci slavnostní-ho ve"era prob'hne také vyhla!ování vít'z% sout'&e o nejlep!í signmakingovou realizaci Duhov$ paprsek. Ve"er bude "esko-slovensk$, moderátorem sout'&í bude znám$ slovensk$ herec Andrej Hryc, kter$ v poslední dob' "asto hraje v "esk$ch filmech, a tak z%stává tajem-stvím, zda bude moderovat "esky, nebo slovensky.25.3. od 10.30 – poslední den veletrhu prob'hne ukázka odstra(ování polep% z aut.

Druhá novinka: Reklamní technologie a v$tvarné um#ní – sou(ití v nov$ch souvislostechVe dnech od 23. do 25. b#ezna se na veletrhu Reklama, Polygraf uskute"ní novinka leto!ního ro"níku s podtitulem reklamní technologie a v$tvarné um'ní – sou&ití v nov$ch souvislostech. Jedná se o p#edstavení #ady v$tvarn$ch, fotogra-fick$ch a um'leck$ch d'l vyti!t'n$ch na moderních digitálních tiskov$ch strojích.

29www.freshmarketing.cz 29www.freshmarketing.cz

I KOMER#NÍ PREZENTACE

Krom' jin$ch zajímavostí m%&ete vid't:

Kodex Gigas – .áblovu bibli Jedná se o unikátní práci od firmy Grapo, která vytiskla p#esnou kopii p%vodního origi-nálu. Jak rozm'rem, tak i váhou a p#es-ností je nerozpoznatelná od originálu. Máte také mo&nost oto"it rozm'rn$m listem. Kniha je umíst'na ve speciálním, d%mysln' designovaném stojanu.

kopii Katalánského atlasu – uká&e p#esnost historick$ch map. )elní strana ze skla je poti!t'na historic-kou mapou, za ní je mapa sou"asná. Náv!t'vník m%&e prozkoumat tak#ka stoprocentní p#esnost obou map.

v$tvarná díla realizovaná na digitálních technologiích Pavla Vavryse a Pavla Formana

fotografie Jind#icha -treita a mnoho dal!ího

Popai zonaV rámci veletrhu bude vy"len'na "ást pravého k#ídla pod názvem POPAI zona.

POPAI CE a po#adatel veletrhu zvou na tuto událost #adu v$znamn$ch host% a za-davatel%, a to nejenom na stánky sv$ch "len%, ale hlavn' na POPAI Forum (24. b#ezna), kde se objeví celodenní nabídka aktuálních informací z oboru. Krom' toho je mo&nost setkat se na stánku POPAI s "leny a zástupci asociace, která sv%j program na v$stav' ukon"í volební valnou hromadou.

Doprovodn$ programSou"ástí veletrhu je tradi"n' i doprovodn$ program pod názvem Forum Reklama, v rámci n'ho& se p#edstaví !pi"koví "e!tí a zahrani"ní odborníci marketingov$ch komunikací. Nabídne pr%#ez tím nejza-jímav'j!ím, co se v jednotliv$ch oblas-tech marketingov$ch komunikací událo v uplynulém roce. Doprovodn$ program tradi"n' otev#e )eská marketingová spole"nost, která v leto!ním roce slaví 20. v$ro"í svého vzniku. Pro leto!ní ro"ník si vybrala diskuzi pod názvem Marketing v"era, dnes a zítra. Jak #íká její prezident-

ka Jitka Vysekalová: „Pokud se vracíme k za"átk%m, nejde o nostalgické vzpomí-nání, ale o vyu&ití toho pozitivního, co bylo p#ínosné ke spln'ní cíl%, které si klademe pro budoucnost.“

V rámci doprovodného programu bu-dou ocen'ni dlouholetí v$konní "lenové spole"nosti. Následovat bude n'kolik marketingov$ch témat, která vyústí v diskuzi odborník% pracujících v oblasti reklamních a dárkov$ch p#edm't%. Po této motiva"ní diskuzi pak prob'hne vyhla!ování sout'&e Hv'zda 3D reklamy. T'!it se m%&ete nap#íklad i na prezentaci sout'&e Duhová kuli"ka a na n'kolik zajímav$ch p#edná!ek na téma on-line marketing.

I v leto#ním roce nabízí po"adatel zlev-n$nou vstupenku v hodnot$ 100 K& po registraci na www.reklama-fair.cz. T$#íme se na setkání ve dnech 23. a! 25. b"ezna na pra!ském V%sta-vi#ti v Hole#ovicích a v rámci v#ech doprovodn%ch aktivit veletrhu.

NEJV!T"Í VELETRH REKLAMNÍCH SLU#EB

V!STAVI"T# PRAHA – HOLE"OVICE

Sout$% roku v polepu aut (24. 3. 2010) POPAI ZONA (diskusní témata POP v rámci doprovodného programu) Reklamní technologie a v&tvarné um$ní - sou%ití v nov&ch souvislostech (Levé k!ídlo) Tematicky zajímav& doprovodn& program

Z A J Í M AV O S T I V E L E T R H U

23. – 25. 3. 2010

17. mezinárodní veletrh reklamních slu"eb, marketingu a médií

17. mezinárodní veletrh polygrafie, papíru, obal# a balicí techniky

Zaregistrujte se na www.reklama-fair.cz a získejte zlevn$nou vstupenku v hodnot$ 100 K'.

hlavní partner projektu

32 rádce mana&era

DEJTE O SVÉ FIRM! V!D!T!

jak budovat vizuální obraz své zna!ky

Dozvíte se ...

jaká média pro své reklamní kampan" zvolit

jak oslovovat noviná#e a dostávat se do médií

jak zaujmout na v$stavách a veletrzích

PRAKTICK! WORKSHOP !asopisu Fresh marketing pro malé a st"ední podnikatele. Zku#ení auto"i !asopisu Fresh marketing poradí mal$m a st"edním podnikatel%m, jak dostat jejich firmu do pov&domí zákazník%, konkurence i médií a jaké kanály k tomu vyu'ít.

www.freshworkshop.cz


Lucie Komárovácreative director reklamní agentury Magic Seven

„Nedílnou sou"ástí firem-ního stylu jsou mimo jiné i "asto opomíjená loga, písma a barvy,“ !íká Lucie Komárová. Tato odbornice na grafiku vám vysv"tlí, co je to vizuální komuni-kace a pro# by na ni m"la brát z!etel i va$e firma, jaké jsou v%hody pou&ívá-ní design manuálu nebo které barvy nejlépe prodají ur#ité typy zbo&í.

„Tiskové zprávy bohu#el mnohdy p$ipomínají n%co mezi inzerátem a obchodní nabídkou. P$i jejich p$í-prav% se v&bec nemyslí na noviná$e, "tená$e, diváky, poslucha"e,“ konstatuje Karel K!ivan. Na praktic-k%ch p!íkladech vám uká&e, jak%m chybám se p!i ko-munikaci s médii vyvarovat, pro# mén" n"kdy znamená více a kdy zavolat na pomoc odborníky.

Petr Majerikv%konn% !editel mediální agentury ZenithOptimedia

„Média pro své kampan% volte obez$etn%. Pau'áln% se ani o jednom médiu nedá $íct, #e je lep'í nebo hor'í, v#dy musíme posoudit konkrétní okolnosti a své marketingové cíle,“ !íká Petr Majerik. Ten vám p!edstaví základní v%hody a nev%hody jednotliv%ch typ' médií (ti$t"n%ch médií, tele-vize, rozhlasu, internetu, kin a venkovní reklamy) a jejich vhodnost pro reklamní ú#ely.

Monika Hrubalováobchodní !editelka firmy M.I.P. Group, a. s.

„Veletrhy a v(stavy stále funguji. D&le#ité je efek-tivn% vyu#ít tohoto nástro-je marketingové komuni-kace a vypo"ítat efektivitu své ú"asti. V#dy) veletrh je jedním z mála míst, kam náv't%vníci p$icházejí obchodn% nalad%ni,“ !íká Monika Hrubalová. Dozvíte se od ní, pro# a jak vysta-vovat, co funguje v rámci designu stánk' a jak praco-vat p!ed veletrhem, na n"m i po n"m.

Fresh workshop se koná v novém multimediálním $kolicím st!edisku PPF Media, a. s., FUTUROOM, které se nachází nedaleko centra Prahy na Pankráci, t!i minuty od stanice metra Pankrác a zastávky „Pra&ského povstání“ tramvaje #íslo 18.

FUTUROOM PPF Media, a. s.Na Pankráci 1658/121140 00, Praha 4

15. 4. 2010 Registrace ú#astník' v 9.00

P!edpokládan% konec v 17.00

Registra#ní poplatek 3990 K" *pro p!edplatitele Fresh marketingu 2990 K" (V cen" jsou zahrnuty i pot!ebné materiály a ob#erstvení.)

Bli&$í informace a objednávky: www.freshworkshop.cz e-mail: workshop*ambitmedia.cz tel.: 222 352 573 (Ivana (ampachová)

Karel K$ivanpartner v komunika#ní agentu!e MouseHouse

34 rádce mana&era

fresh byznys I ZLIDOV"NÍ ZNA(KY


I ZLIDOV"NÍ ZNA#KY

Siln& jako Tatra, ú"inn& jako Jar, rychl& jako plze'ská práva

EXISTUJÍ FIRMY, KTERÉ NEPOT$EBUJÍ INVESTOVAT DO TOHO, ABY SEZNAMOVALY LIDI SE SVOU EXISTENCÍ. JEJICH NÁZVY, ZNA'KY, N"KDY I PRODUKTY, JSOU TOTI% SOU'ÁSTÍ V!EOBEC-N&CH ZNALOSTÍ, LIDOVÉHO FOLKLORU, LIDSKÉ TVO$IVOSTI. LIDÉ SI JEJICH NÁZVY A IDENTITU ROZEBRALI, „PRIVATIZOVALI“, P$IVLASTNILI. CHCETE B&T TAKÉ TAKOVOU FIRMOU? PRIVATIZA-CE ZNA'KY JE SV&M ZP#SOBEM GAMBLERSTVÍM S ÚSP"CHEM. M#%E Z VÁS UD"LAT LEGENDU – A STEJN" TAK VÁM M#%E NASA-DIT OSLÍ HLAVU.

N 'které firmy zná cel$ sv't. Malí, velcí, mu&i, &eny, vysoko!koláci v Evrop'

"i v Americe i negramotní prodava"i v rovníkové Africe nap#íklad v'dí, &e existuje Coca-Cola i co vyrábí. I kdyby p#esn' neznali produkt této spole"-nosti, znají její název a znají podobu jejího loga – to najdete na tisíci místech sv'ta nejen v oficiálních tiskovinách, ale "asto i na"máranou jako graffiti na zdi, neum'le fixem umíst'nou na prodejním stánku, ztvárn'nou v komiksu, a dokonce i na roli"kách toaletního papíru. Zkrátka a dob#e na mnoha místech, kam by ji oficiální PR spole"nosti nikdy nedaly, a v podobách, za které by kreativci oficiální propagace nikdy nedostali prémie. Jak je to mo&né?

Coca-Cola je tak#ka dokonal$m p#íkladem glo-bální firmy, která zlidov'la. Práv' proto, &e základní znaky její korporátní image v!ichni znají, prakticky nepot#ebuje investovat prost#edky do svého prosa-zení se. U& to není jen továrna na oslazenou vodu. Je to sou"ást kultury, kulturního d'dictví, dokonce b'&né mluvy. Její zna"ka se stala tak v!eobecn'

známou, &e se jí u"í d'ti znát ji& ve !kolce a m%&eme ji právem pova&ovat za fantastick$ marketingov$ úsp'ch – za zna"ku, která „pat#í v!em“.

Zlidov#ní zna"ky nep'iná!í jen samá pozitivaNe ka&d$ úsp'ch má ov!em pouze kladné stránky a ani v p#ípad' Coca-Coly tomu nem%&e b$t jinak. Druhá polovina jejího názvu se stala obecn$m pojmenováním pro cel$ jeden druh nápoj%. Firma se proti tomu sna&í bojovat kampaní „originál &ádejte cel$m jménem“, av!ak z#ejm' bez v't!ího úsp'chu. Logo firmy i její název se staly p#edm'tem tisíc% zesm'!n'ní "i vyobrazení v ne práv' lichotiv$ch souvislostech. Historky o „alternativních“ pou&i-tích samotného produktu nap#íklad k uvol(ování zarezl$ch matic "i efektech dlouhodobého p%sobení Coca-Coly na hliníkové mince opravdu nejsou tím, co by spole"nost vítala jako vhodnou sou"ást své propagace. Zlidov'ní a vstup do obecné kultury s sebou nese riziko, &e za"ne pracovat lidová tvo-#ivost a &e se &ivot zna"ky bude odehrávat daleko

Text: Vojt$ch Bedná#Foto: Profimedia & Fresh,

archiv

40 rádce mana&era

P rojektov$ t$m je do"asná organiza"ní struktura s vyhra-n'nou problémovou orientací, jejím& cílem je zvládnutí úkol%

spojen$ch s realizací projektu. Do"asnost organiza"ní struktury projektového t$mu v!ak nemusí v&dy znamenat do"asnost pracovního t$mu jako takového. M%&e se jednat o relativn' stabilní odd'lení organi-zace, které je "asto vyu&íváno pro realizaci r%zn$ch projekt%.

Nutná schopnost jednat diplomatickyIdeální je, pokud si jako projektov$ mana&er m%&ete sám vybrat "leny t$mu.

DOBR& PROJEKTOV& T&M JE ZÁKLADNÍM STAVEBNÍM KAMENEM ÚSP"!N" REALIZOVANÉHO PROJEKTU. S NADSÁZKOU M#%EME $ÍCI, %E KVALITNÍ T&M DOKÁ%E P$I SAMOTNÉ REALIZACI ZACHRÁNIT I NA PO'ÁTKU !PATN" NAPSAN& PROJEKT. JAK TO UD"LAT, ABYSTE T&M DOB$E SESTAVILI? JAK ROZD"LIT PRAVOMOCI A ODPOV"DNOSTI? A BEZ KTER&CH ROLÍ SE T&M ROZHODN" NEOBEJDE? NA TO VÁM ODPOVÍ TENTO 'LÁNEK. Text: Zuzana (empelová, Foto: Shutterstock, Profimedia

Kvalitní projektov& t&m – podmínka úsp$%né realizace projektu

Nejprve identifikujte pot#ebné znalos-ti a dovednosti a teprve pak hledejte ty, kte#í tyto po&adavky spl(ují. Lépe je mít v projektovém t$mu lidi, kte#í mají mo&nost se projektové práci pln' v'novat a mají o danou práci zájem, ne& osv'd"ené odborníky, kte#í b$vají nadm'rn' p#etí&ení. Zva&te také, zda vámi vytipovaní lidé budou po osobnostní stránce vhodn$mi "leny t$mu. P#i v$b'ru se m%&ete obrátit také na ty, kte#í se ji& v p#ede!l$ch projektech osv'd"ili. Zva&te mo&né zapojení externích expert% na danou problematiku.

V p#ípad', &e je vá! v$b'r zna"n' omezen, nebo vám byl dokonce t$m

sestaven a vy nemáte mo&nost do jeho podoby zasáhnout, bude obtí&n'j!í t$m u#ídit. V t$mu je ka&d$ "len jedine"nou individualitou, co& si &ádá individuální p#ístup – ale zatímco klasické t$my mohou na slad'ní pracovat n'kolik m'síc% i let, vy se k této harmonii musíte propracovat b'-hem pár dní, maximáln' t$dn%. A musíte se dokázat vyrovnat i se situací, kdy si n'-kte#í "lenové t$mu jednodu!e „nesednou“. Zatímco u standardních t$m% m%&ete nefungující "lánek bez v't!ích problém% nahradit, u projektového t$mu to a& tak jednoduché není. A tak se jako projekto-v$ mana&er neobejdete bez schopnosti jednat diplomaticky s druh$mi lidmi, #ídit diskusi, zvládat konfliktní situace a p%sobit v nich jako mediátor.

*ím men!í t$m, tím lépeA jak velk$ t$m vlastn' pot#ebujete? Zále&í na tom, o jak$ projekt jde. Jedná se o men!í neinvesti"ní projekt, b'hem kterého budete chtít pro!kolit skupinu sv$ch zam'stnanc%? Pak jej m%&ete hrav' zvládnout ve "ty#ech lidech. Nebo jde o v't!í investi"ní projekt? Pak se po"et "len% t$mu m%&e pohybovat mezi sedmi a deseti. U velk$ch mezinárodních projek-t% se m%&e stát, &e deset "len% nominuje ka&d$ ze zahrani"ních partner%. Ale a* je vá! projekt jak$koli, v&dy platí, &e mén' je

fresh byznys I STRUKTURÁLNÍ FONDY


více. U& proto, &e v men!ím po"tu lidí je t$mová komunikace osobn'j!í, rozhod-nutí jsou rychlej!í a celkov' je takov$ t$m dynami"t'j!í a flexibiln'j!í.

Základem jsou ale v&dy lidé. Jaké role v t$mu tedy pot#ebujete ka&dopád-n' obsadit? Jsou to mana&er projektu a finan"ní mana&er, dále pak koordinátor a experti, kte#í mají na starost jednotlivé aktivity. Mana&er projektu bude osobn' odpov'dn$ za #ízení realizace projektu. Bude mít na starosti "innosti realiza"ního t$mu, rozd'lování úkol% a kontrolu jejich pln'ní, ur"ení "asového harmonogramu a kontrolu jeho pln'ní, monitoring a kon-trolu realizace aktivit, #ízení spolupráce s dal!ími subjekty, zaji!*ování podmínek realizace akcí. Finan"ní mana&er bude #ídit ekonomickou stránku projektu, "erpá-ní finan"ních prost#edk% v souladu se schválen$m rozpo"tem v návaznosti na realizované aktivity, vedení odd'leného ú"etnictví, mzdovou evidenci a podobn'. Koordinátor bude mít na starost koordi-naci aktivit projektu, bude spolupracovat p#i svolávání a vedení pracovních skupin, bude zodpovídat za pomocné a asis-tentské "innosti vázané na #ízení a admi-nistraci projektu, vedení dokumentace a evidenci. A nakonec experti – ti budou zodpov'dní za realizaci konkrétních aktivit (a* u& z interních, "i z externích zdroj%). Budou to oni, kdo budou zaji!*ovat p#ípra-vu a realizaci v$b'rov$ch #ízení, p#ípravu a realizaci vzd'lávacích akcí, v$voj vzd'-


I STRUKTURÁLNÍ FONDY

lávacích modul%, p#ípravu a implementaci technologií, p#ípravu a realizaci stavebních akcí a podobn'. Díky nim se projekt z ob-lasti plán% p#enese do reálného &ivota.

Informovat p'im#'en#Máte sestaven$ t$m, a tak nevidíte d%vod, pro" se s chutí nevrhnout do realizace jednotliv$ch aktivit? Jak ale dosáhnout toho, aby byly realizovány systematicky, aby byly dodr&eny v!echny sledované ukazatele a termíny? Platí, &e by v!echny aktivity m'ly probíhat v p#edem stano-ven$ch termínech a navazovat plynule jedna na druhou. Navíc by m'ly sm'#ovat k napln'ní monitorovacích ukazatel%. Jako projektoví mana&e#i byste m'li

mít rámcovou p#edstavu o pr%b'hu jednotliv$ch aktivit a projekt jako celek koordinovat. Ale znát ve!keré detaily, na pr%b'h aktivit dohlí&et (a n'které dokonce osobn' realizovat) skute"n' není v silách jednoho "lov'ka. Je t#eba, aby za ka&dou oblast, za ka&dou "ást projektu, nesl odpov'dnost jeden konkrétní "lov'k, kter$ nejen vás, ale taky v!echny, kte#í jsou na jeho v$sledcích závislí, bude o pr%b'hu aktivit informovat. A vy pak budete podle vlastního uvá&ení informovat zbytek t$mu. P#im'#en' informovat.

Bohu&el se ob"as stává, &e projektov$ mana&er ve snaze z%stat tou nejd%le&it'j!í osobou v celém #et'zci v!echny informa-ce soust#edí u sebe. Mimo to, &e je tento postup zcela proti základním pravidl%m efektivního fungování t$mu, je také zcela kontraproduktivní, jde-li o zdárnou reali-zaci projektu. Toto zadr&ování informací m%&e mít katastrofální d%sledky v mo-ment', kdy z ur"it$ch d%vod% projektov$ mana&er nem%&e dlouhodob' vykonávat svou práci nebo je z projektu odvolán.

Stejn' ne&ádoucí ov!em je opa"n$ p#í-stup, kdy projektov$ mana&er ze strachu, aby neopomenul n'jakou d%le&itou osobu, rad'ji informuje v!echny o v!em. To m%&e vést k informa"nímu zahlcení a následn' k pasivit' a nezájmu takto „p#einformova-n$ch“ "len% projektového t$mu. P#estanou stíhat (nebo mít v%li) "íst v!echno, co se na n' z projektu „hrne“ – a m%&e jim unik-nout to podstatné.

V men%ím po&tu lidí je t'mová komunikace osobn(j%í, rozhodnutí jsou rychlej%í a celkov( je takov' t'm dynami&t(j%í.

INZERCE

42 rádce mana&era

role RACI. Vytvo#ení takovéto p#ehledné matice má hned dv' podstatné v$hody. První z nich je, &e si jasn' definujete n'kdy spí!e tu!ené ne& jasn' vy#"ené odpo-v'dnosti a kompetence. Lidé tak budou mít jasno, kdo se na jakém úkolu jak$m

N'KOLIK PRAKTICK(CH TIP)

Definujte si spole!n$ pravidla fungování svého t%mu – kodex. Nabídn$te !len&m t%mu zázemí projektové kancelá"e. Vytvo"te platformu pro sdílení informací – intranet, chat a podobn$. Zave'te krátké operativní a zejména ú!elné porady, videokonference. P"esn$ definujte odpov$dnosti a pravomoci jednotliv%ch !len& t%mu. Zave'te obousm$rnou a hlavn$ otev"enou zp$tnou vazbu. Nastavte pr&hledn% a motivující odm$(ovací systém. Bu'te spravedliví a nestranní v&!i v)em !len&m t%mu. V$"te sv%m lidem, oni budou v$"it vám.

ZUZANA *EMPELOVÁOd roku 1997 pracuje jako mana*erka, lektorka a poradkyn$. Její

specializací jsou komunika!ní, obchodní a mana*erské dovednosti.

V$nuje se mimo jiné problematice strukturálních fond&. V sou!asné

dob$ p&sobí ve spole!nosti RPIC – ViP zab%vající se poradenstvím

v oblasti "ízení a rozvoje lidsk%ch zdroj&, zavád$ním systém& kvality

a p"ípravou a realizací projekt& ze strukturálních fond&.

Ujasn#ní pravomocí a odpov#dnostiJak se tedy rozhodnout, které informace jsou pro ur"itého "lena t$mu podstatné? Souvisí to s jeho zapojením v projektu, s úkoly, které "len t$mu plní nebo na nich& spolupracuje, s odpov'dností, kterou nese. Pomoci vám v tomto ohledu m%&e takzvaná RACI matice. Její název je akronym, za po"áte"ními písmeny jsou schovány "ty#i otázky – Who is respon-sibile? Who is accountable? Who is con-sulted? Who is informed? Ty v p#ekladu znamenají: Komu bylo sv'#eno provedení úkolu, kdo je za úkol zodpov'dn$? Kdo je fináln' odpov'dn$, kdo p#ijímá rozhod-nutí? S k$m musí b$t v'c konzultována p#edtím, ne& je u"in'no rozhodnutí nebo

fresh byznys I STRUKTURÁLNÍ FONDY

provedena akce? Koho je t#eba informovat o u"in'n$ch rozhodnutích nebo provede-n$ch akcích?

Sestavte si matici, která má v #ádcích jednotlivé aktivity, je& mají b$t realizovány, a ve sloupcích k nim p#i#a+te jednotlivé


zp%sobem podílí. A budou v'd't, na koho se obrátit pro kolegiální pomoc. A vy nemusíte nést odpov'dnost za v!e, co se v projektu d'je. Druhou v$hodou je, &e vám tato vizualizace pom%&e odhalit p#ípadné p#etí&ení jednotlivc%, n'kdy m%&e upozornit ta fakt, &e se jednomu úkolu v'nuje zbyte"n' mnoho lidí nebo naopak nikdo. A vám toto zp#ehledn'ní pom%&e v ú"inném poskytování informací a v%bec #ízení projektu.

St,jte opodál a pozorujteVytvo#ení t$mu je z organiza"ního hlediska pom'rn' jednoduchou a jednorázovou akcí. Pro stabilizaci t$mu a efektivní t$movou práci, která povede k napln'ní cíl% projektu, je v!ak zapot#ebí daleko více – kvalitní, syste-matická a vytrvalá mana&erská práce. Va!e mana&erská práce bude stejn' jako v jin$ch p#ípadech vy&adovat plá-nování, organizování, kontrolování, hodnocení, motivaci. Ale bude více ne& jindy d%le&ité, aby v ní bylo minimum stop po autoritativním #ízení a maximum prvk% kou"ování a delegování.

Plánování by se m'li "lenové t$mu aktivn' ú"astnit, aby znali finální cíle realizace projektu a spole"n' s vámi naplánovali „cestu“, jak se k nim dostat. Aby s nimi byli ztoto&n'ni a maximáln' se pak p#i následné realizaci ka&d$ z nich sna&il o jejich napln'ní. Také je velmi d%le&i-té dát jim prostor a zejména d%v'ru p#i pln'ní sv'#en$ch úkol%, aby vyu&ili vlastní kreativitu a zku!enosti. Tím mohou ka&dou z projektov$ch aktivit v$razn' obohatit. V p#ípad' problém% pouze st%jte opodál, sledujte, jak si radí a bu+te p#ipraveni nabídnout sv%j úhel pohledu. Nau"í se tak #e!it problémy samostatn', brát za sv'#ené úkoly odpov'dnost. A zejména cítit projekt jako vá! spole"n$ projekt, jako jejich projekt. Cht'jte sly!et jejich názor v p#ípad' zásadních rozhodnutí. Jako realizáto#i díl"ích aktivit o nich mají mnohem detailn'j!í informa-ce ne& vy, a mohou tak nabídnout p#esné zhodnocení dosavadního v$voje a v't!inou také erudovan$ názor na sou"asnou situaci a postupy do budoucna. O jejich ná-zorech s nimi diskutujte a sna&te se dosp't ke spole"né-mu rozhodnutí. Není-li mo&n$ konsenzus v!ech, zd%vod-n'te minimáln' rozhodnutí, které jste se rozhodli ud'lat. Také spole"n' mapujte a hodno*te dosavadní v$sledky a oce(ujte mimo#ádnou práci jednotlivc%. Vytvo#íte tak sout'&ivé prost#edí, ve kterém ov!em potáhnou v!ichni za jeden provaz, místo aby stáli jako rivalové proti sob'. A „tvorba prost#edí“ je vlastn' va!e hlavní práce. Jste tv%rce prost#edí, v n'm& vá! t$m pracuje a v n'm& se jeho "lenové rozvíjejí, v n'm& se budují vztahy. A mimo-to vytvá#íte podmínky pro spolupráci t$mu s externími dodavateli, kontrolními orgány, cílov$mi skupinami a podobn'. Je to cesta, jak vytvo#it synergicky fungující t$m, kter$ staví na p#ednostech a na jedine"nosti sv$ch "len%. Takov$ t$m je pak schopen realizovat projekt se zcela mimo#ádn$mi v$sledky. IN

ZE

RC

E

44 rádce mana&era

fresh byznys I ODLI)IT SE OD KONKURENCE


I ODLI$IT SE OD KONKURENCE

Bu(te t$mi, kte#í vystoupí z #ady

V!T)INA Z NÁS NEPRACUJE VE FIRMÁCH, KTERÉ MAJÍ NA TRHU DLOUHODOB" VYBUDOVANÉ UNIKÁTNÍ POSTAVENÍ. P$E-STO SE V!ICHNI SNA%ÍME PRODÁVAT CO NEJLEP!Í V&ROBKY A POSKYTOVAT CO NEJLEP!Í SLU%BY – A ONO TO STÁLE N"JAK NESTA'Í. D#VODEM JE TRH, KTER& NABÍZÍ OBROVSKÉ MNO%STVÍ OBDOBN&CH V&ROBK# A SLU%EB V POM"RN" SROVNATELNÉ KVALIT". TAK%E KDY% U% P$EKONÁME V!ECHNY BARIÉRY, KTERÉ ZPO'ÁTKU STÁLY V CEST" NA!EMU PODNIKÁNÍ, ZJI!(UJEME, %E JI% SICE D"LÁME TO, CO JSME CHT"LI, ALE N"JAK TO STÁLE NENÍ ONO. JSME SICE NA TRHU, ALE JAKO JEDNI Z MNOHA, A TO SE NÁM POCHOPITELN" NELÍBÍ. JAK V#BEC ZA'ÍT UVA%OVAT O SOB" A O SVÉM PODNIKÁNÍ A JAK ZA'ÍT VYTVÁ$ET JEDINE'NOU IDENTITU, KTERÁ NÁM POM#%E ODLI!IT SE, VYSTOUPIT Z $ADY A STÁT SE ZNÁMOU ZNA'KOU?

P rvním krokem je samotné rozhodnutí za"ít svou identitu formovat a pod#ídit tomu

v!echny ostatní "innosti. Je t#eba si uv'domit, &e nejde o n'jakou p#idanou hodnotu k podnikání, ale o to, najít klí" ke své odli!nosti, kter$ je i klí"em k srdci zákazníka. Jde tedy o v!echno – vzdát se pr%m'rnosti a ud'lat krok do neznáma, nebo z%stat na míst' a rad'ji dál p#e&ívat.

Cena a kvalita odli!ení nezajistíZe v!ech stran "asto sly!íme dv' slova – kvalita a cena. Je na n' up#ena pozornost v!ech podnik%, proto&e si tém'# v!ichni myslí, &e práv' ona jsou klí"ová. Není to pravda. Samoz#ejm' &e ka&d$ vítá dobrou kvalitu a rozumnou cenu, ale tyto atributy se u& díky neúprosné sout'&i staly prost' standardy, tak&e jsou sice základem úsp'chu, ale nikoli cestou k odli!ení se na trhu. Kolem nás je toti& mnoho v!ech mo&n$ch variant v$robk% a v ur"it$ch katego-

riích si jsou i velmi podobné. A cena? Kdy& ji sní&íte, m%&e to samé ud'lat i konkurence, a rozto"íte dlouhou spirálu. Získat p#evahu díky této strategii je pak více ne& obtí&né. Mnozí sice doufají, &e takzvan$ pov$prodejov$ efekt m%&e b$t pro prodej pozitivní, ale z dlouhodobého hlediska tato strategie p#íli! ne-funguje. Není ani p#íli! prokazatelné, &e by zákazníci kupovali ur"ité zna"ky práv' proto, &e jsou ve slev'. V't!inou je kupují spí!e v'rní zákazníci, kte#í si na slevovou vlnu po"kají. David Ogilvy pronesl k tomuto tématu jednu trefnou poznámku. /ekl: „Ka&d$ bláhov$ po!etilec m%&e nabídnout v$hodnou koupi, ale je pot#eba geniality, víry a vytrvalosti k tomu, abychom stvo#ili zna"ku.“

Jist', #eknete si, kvalita a cena u& dnes nejsou cestou k odli!ení, ale na!e slu&by zákazník%m jsou lep!í ne& u konkurence. I toto je standard, kterého musíte dosáhnout, ale není to cesta k va!emu odli-!ení. V dne!ním sv't' se u& bohu&el dá t'&ko dlou-

Text: Petr FreyFoto: Profimedia & Fresh

48 rádce mana&era

P okud va!e obchodní "innost sestává z v$roby a nabízení produkt%, jste vy sami autory my!lenky vyráb't ur"it$ pro-

dukt, tento produkt vyrábíte a následn' jej prodáváte nebo zajistíte jeho prodej t#etí osobou. A v takovém p#ípad' byste v&dy m'li zvá&it, zda se vám nevyplatí originalitu sv$ch v$robk% chránit. Jist' byste neradi

VELMI Z$ÍDKA SE LZE NA TRHU SETKAT S PRODUKTEM, JEN% BY NEOBSAHOVAL N"JAKÉ CHARAKTERISTICKÉ RYSY, KTERÉ BY JEJ ODLI!OVALY OD V&ROBK# KONKUREN'NÍCH. VE V"T!IN" P$ÍPAD# JSOU TAK V&ROBKY KROM" STANDARDNÍHO OZNA'ENÍ O SLO%ENÍ V&ROBKU 'I JEHO V&ROBCI OPAT$ENY NEJR#ZN"J!ÍMI LOGY NEBO JIN&MI PRVKY S CÍLEM NA KONKRÉTNÍ PRODUKT UPOZORNIT POTENCIÁLNÍHO ZÁKAZNÍKA A ODLI!IT V&ROBEK OD KONKURENCE. ABY NEBYL VÁ! V&ROBEK ZNEU%IT V NE'ISTÉM KONKUREN'NÍM BOJI, M"LI BYSTE HO CHRÁNIT A K TOMU VÁM MOHOU POSLOU%IT I OCHRANNÉ ZNÁMKY A PR#MYSLOVÉ VZORY. Text: Ivan Ráme%, Foto: Shutterstock, archiv

Chra'te své v&robky p#ed zneu!itím

na pultech obchod% objevili sv%j v$robek s konkuren"ním logem bez valné mo&nosti právn' se bránit.

Klí"ovou roli hraje tvarPodnikatelé si "ím dál "ast'ji uv'domu-jí, &e jednou z klí"ov$ch vlastností p#i nabízení a prodeji v$robk% je jejich tvar, kter$ plní hlavní roli p#i v$b'ru v$robku

zákazníky. V mnoha p#ípadech mohou b$t jednotlivé prvky v$robku chrán'ny jako takzvaná práva pr%myslového vlastnictví. A nej"ast'ji lze ve spojení s ochranou v$robku nebo jeho tvaru hovo#it o ochran-n$ch známkách a pr%myslov$ch vzorech. Laická ve#ejnost si s touto formou ochrany nej"ast'ji spojuje „patenty“ a velmi ráda hovo#í o „patentovaném v$robku“, a"koli ochranné známky a pr%myslové vzory jsou odli!né instituty práva pr%myslového vlastnictví a není vhodné je navzájem zam'(ovat.

Pokud to povaha v$robku umo&(u-je, m%&e b$t jeden konkrétní v$robek chrán'n více právy pr%myslového vlast-nictví – lze si snadno p#edstavit situaci vynálezu, kter$ je chrán'n$ jako patent, jeho tvar (design) je sou"asn' registrován jako pr%myslov$ vzor a jeho sou"ástí je logo v$robce chrán'né jako ochranná známka. Tyto situace nejsou nikterak v$jime"né. V tomto "lánku se zam'#ím p#edev!ím na problematiku ochrann$ch známek a pr%myslov$ch vzor% – tedy na pr%myslov'právní ochranu, která je klí"ová pro ochranu tvaru v$robku nebo jeho "ásti.

Více druh, ochrann$ch známekJak bylo ji& nazna"eno v úvodu, ozna"o-vání v$robk% ochrann$mi známkami "i

fresh byznys I OCHRANA V%ROBKU

51www.freshmarketing.cz 51

I UM"NÍ VYJEDNÁVAT

Fresh marketingová

Nabídka platí pro prvních 50 nov$ch p#edplatitel%. Kalkula"ku získáte po uhrazení ro"ního p#edplatného.

Objednávám p)edplatné *asopisu Fresh marketing

Standardní, ro*ní 640 K&

Studentské, ro*ní 512 K&

P)edplatné zahrnuje 11 *ísel *asopisu Fresh marketing.

Vypln'n$ kupón za!lete po!tou na adresu Postservis, odd'lení p#edplatného, Pod'-bradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na "íslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu [email protected]. P#edplatné si m%&ete objednat také na bezplatné infolince )eské po!ty 800 300 302 nebo webov$ch stránkách www.periodik.cz.

ODB'RATEL:

Titul: .......................................................................................

Jméno a p)íjmení: ..................................................................

Pozice: ...................................................................................

Obor *innosti: ........................................................................

Adresa: ..................................................................................

PS' a m+sto: ........................................................................

Telefon: ..................................................................................

E-mail: ...................................................................................

FAKTURA*NÍ ÚDAJE: (nevypl,ujte, jsou-li shodné s odb+ratelem)

Organizace: ...........................................................................

Adresa: ..................................................................................

PS' a m+sto: ........................................................................

I': ..........................................................................................

DI': .......................................................................................

Telefon: ..................................................................................

E-mail: ...................................................................................

Zp-sob úhrady: slo.enka faktura

Datum: ...................................................

Podpis: ..................................................

Vypln'ním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shroma&+ovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona ". 101/2000 Sb., o ochran' osobních údaj%, v platném zn'ní, osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úpln$m pou"ením o ochran' osobních údaj% jsem se seznámil na webov$ch stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovoln'.

OB

JED

NA

CÍ

KU

PÓ

N

V/sledky v/po*tu p)íjmáme na www.freshmarketing.cz nebo e-mailu [email protected].

Více informací o zna*ce CERRUTI 1881 najdete na www.manazerskedarky.cz.

ro"ní p#edplatné (640 K&) +

kalkula"ka CERRUTI 1881 (498 K&) =

p#edplatné s kalkula"kou zdarma (640 K&)

DÁ

RE

K K

P+

ED

PL

AT

NÉ

MU

52 rádce mana&era

SAE

OMÁN

Abú Dhabi

SAUDSKÁ ARÁBIE

ekonomick$m v$vojem, kter$ v Evrop' trval n'kolik staletí. V oblasti arabského sv'ta pat#í SAE jak k politicky nejliberál-n'j!ím, tak hospodá#sky nejrozvinut'j!ím zemím.

Abú Dhabi versus DubajSpojené arabské emiráty s !esti milióny obyvatel dokázaly s ohledem na rozsáhl$ unikátní ekonomick$ rozvoj v posledních

Spojené arabské emiráty: Dubaj se vrací k normálnímu tempu SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY I NADÁLE Z#STÁVAJÍ TRHEM S VELK&M POTENCIÁLEM. P$EDEV!ÍM PRO TY FIRMY, JE% JSOU SCHOPNY NABÍDNOUT PRODUKT, KTER& OBSTOJÍ VE VYSOCE KONKUREN'NÍM PROST$EDÍ TVO$ENÉM ETABLOVAN&MI SV"TOV&MI FIRMAMI. SAE TAKÉ Z#STÁVAJÍ NÁSTUPNÍ PLATFORMOU P$I PR#NIKU NA TRHY OSTATNÍCH ZEMÍ ST$EDNÍHO V&CHODU, TAK%E SV&M V&ZNAMEM PODSTATN" P$ESAHUJÍ SVOJI VELIKOST. MÁ TO ALE JEDEN DROBN& HÁ'EK: P$EDPOKLADEM DLOUHODOBÉHO OBCHODNÍHO ÚSP"CHU JE 'ASTÁ NEBO SPÍ!E TRVALÁ P$ÍTOMNOST V TERITORIU. Text: Ji#í Zavadil, Foto: Profimedia, archiv

letech p#ipoutat pozornost tém'# celého sv'ta. Tato zem' sv$m HDP na jednoho obyvatele dvaap%lkrát p#evy!uje hod-notu HDP per capita v )eské republice. Ekonomická dominance SAE ale byla ne-dávno ohro&ena. Loni v listopadu upoutal mezinárodní pozornost jeden z "len% této federace, emirát Dubaj, svou &ádostí o posun splatnosti "ásti sv$ch závaz-k%, které má v%"i v'#itelsk$m, zejména

N a map' ekonomicky nezají-mavého pou!tního území se SAE objevily teprve v roce 1971. Do té doby bylo na

jejich míst' uspo#ádání zalo&ené p#ede-v!ím na kmenové p#íslu!nosti a k obcho-dování se pou&ívala p#edev!ím indická rupie, nebo* oblast nem'la vlastní m'nu. Toto v!echno je ji& dávnou minulostí a zem' v pr%b'hu jedné generace pro!la

fresh byznys I INVESTI#NÍ P!ÍLE&ITOSTI V ZAHRANI#Í


britsk$m bankám. Prohlá!ení vzbudilo pozornost sv'tov$ch ekonom%, a tak nej-v't!í emirát Abú Dhabi v zájmu zachování dobrého jména federace nakonec poskytl pot#ebné finan"ní prost#edky na vy#e!ení dubajského rozpo"tu. Abú Dhabi je nejen hlavním m'stem celé federace, ale sou"asn' je to nejv't!í a ekonomicky nej-siln'j!í emirát cel$ch SAE, kter$ se z 60 procent podílí na tvorb' HDP, zatímco podíl emirátu Dubaj je „jen“ 29 procent (zbytek HDP tvo#í zb$vajících 5 mal$ch emirát%). Ekonomika emirátu Abú Dhabi má p#íjmy hlavn' z ropy (tedy „svoje vlastní peníze“), zatímco Dubaj financuje svoje projekty p#es bankovní úv'ry. Mezi emiráty tak dlouhodob' vzniká ur"ité pnutí.

Neoficiáln' se mluví o tom, &e p#e-jmenování nejvy!!í budovy sv'ta p#i jejím slavnostním otev#ení 4. ledna, a to z p#ed-b'&ného názvu Burd& Dubaj (V'& Dubaj) na dne!ní název Burd& Khalifa (Khalifa je jméno vládce emirátu Abú Dhabi, kter$ je sou"asn' té& prezidentem SAE), bylo sou"ástí dohody o finan"ní v$pomoci mezi ob'ma emiráty. Hektické stavební tempo v Dubaji v letech 2006–2009 se nyní vrací k normálním hodnotám. Skute"ností je, &e emirát Abú Dhabi vy!el ze situace v$razn' posílen zm'nou orientace zájmu stavebních investor% sm'rem k tomuto emirátu. V kone"ném d%sledku posílení emirátu Abú Dhabi znamená posílení celé federace.

Poznejte a vyu(ijte obchodní odli!nostiPouze 16 procent obyvatel SAE tvo#í Emirát"ané. Ostatní jsou p#ist'hovalci za prací, jejich& reziden"ní víza jsou vázána na pracovní kontrakt a po jeho skon"ení musí zemi opustit. Jsou mezi nimi p#ede-v!ím Indové, Arabové, Filipínci, Pákistánci a obyvatelé dal!ích asijsk$ch zemí. Nejpo-"etn'j!í evropskou komunitu tvo#í Britové. B'&n$m komunika"ním jazykem v zemi je angli"tina. Anglick$ jazyk v$razn' domi-nuje nad oficiální arab!tinou, co& vypl$vá z v$!e zmín'ného slo&ení obyvatelstva. Rovn'& Arabové, aby se mohli spolehliv' domluvit ve vlastní zemi, angli"tinu ovláda-jí. Naprostá v't!ina tiskovin (knihy, noviny) je k dispozici v tomto jazyce, a proto se na

RAMADÁNPostní m'síc ramadán (v roce 2010 bude probíhat od 11. srpna do 9. zá#í ) je v%bec nejmén' vhodn$m "asem pro cesty na jednání do arabského sv'ta. Pracovní doba firem a ú#ad% je b'hem n'j zkrá-cena, a pokud se cokoliv dá odsunout "i p#elo&it, bude to odsunuto a p#elo&eno na dobu „after ramadan“.

DOCHVILNOSTJste Evropan, tak&e místní partner auto-maticky p#edpokládá, &e budete dochvil-n$. Ov!em partner "asto Evropanem není, tak&e u n'ho není dochvilnost nezbytná. V tomto ohledu nejsou vztahy symetrické. )as je v arabském sv't' pojem velmi rela-tivní, tak&e nedávejte najevo netrp'livost, "i dokonce nervozitu z toho, &e obchodní partner p#i!el o hodinu pozd'ji – p#estal by si vás vá&it.

SPOLEHLIVOSTI domluvené sch%zky mohou b$t ze strany arabsk$ch partner% odvolány nebo p#esunuty podstatn' "ast'ji ne& v ev-ropsk$ch pom'rech, p#ípadn' k jednání n'kdy nedojde dokonce bez upozorn'ní p#edem. Je nutno mít na pam'ti, &e mus-limové – pokud se jim nepoda#í dostat se na sch%zku nebo naopak museli naléhav' odjet – uva&ují tak, &e „Alláh si sch%zku nep#ál“. Neznamená to ov!em, &e si ji nep#ál nav&dy – je pot#eba se partnero-vi znovu ozvat, b$t velkorys$, nemluvit o ztrát' "asu, ale naopak vyjád#it hluboké pochopení a p#ipravenost uskute"nit sch%zku v jiném termínu.

DOPRAVAP#i doprav' po m'st' pou&ívejte bez obav taxíky, které jsou v porovnání s "esk$mi pom'ry levné, #idi"i jsou milí a úslu&ní. Ta-xíky pou&ívají nejen náv!t'vníci m'sta, ale p#edev!ím !iroké vrstvy #adov$ch ob"an%.

SJEDNÁVÁNÍ SCH!ZEKNa vá! návrh sch%zky vám partner v SAE v't!inou odpoví velmi zdvo#ile n'co ve smyslu: „Ano, velmi rád se s vámi setkám, budu-li v té dob' v zemi.“ Nelze "ekat, &e potvrdí p#esn$ termín a "as setkání. )asto toti& v dané chvíli opravdu neví, co bude v den sch%zky p#esn' d'lat. Musíte pro-

V oblasti arabského sv(ta pat*í SAE k politicky nejliberáln(j%ím i k hospodá*sky nejrozvinut(j%ím zemím.

n'j m%&ete spolehnout p#i i obchodních jednáních.

Stejn' tak katalogy i vizitky posta"í mít v angli"tin'. Doporu"uji p#iplatit si spí!e za kvalitu (profesionální provedení, kvalitní papír) ne& za p#eklad do arab!tiny, nebo* arabskou verzi si nearab!tí mana&e#i nep#e"tou. Navíc pokud máte arab-skou verzi, arabsk$ mana&er bude sice pot'!en, ale pouze do té doby, ne& zjistí, &e v p#ekladu jsou chyby, co& se bohu&el p#i p#ekladech do arab!tiny v "esk$ch kon"inách "asto stává. Jednání v&dy za-"n'te hovorem o obecn$ch v'cech – n'co o po"así, n'co o cest', dále o tom, jak je Dubaj úchvatná, zajímejte se o partnerovy cesty do Evropy a podobn'. Nabíze-nou kávu "i "aj rozhodn' neodmítejte. A jednání m%&e za"ít! Obchodování má v SAE n'která specifika. V tomto "lánku se vás pokusím upozornit alespo( na ta nejpodstatn'j!í:

Zp,sobyNebu+te p#íli! &oviální, vynechejte bodrá gesta a poplácávání po zádech. Neuka-zujte na nikoho prstem, a pokud pou&íváte ruku k pokynutí n'komu do dve#í nebo k tomu, aby se v hotelové restauraci posadil partner jako první, sm'#ujte sv$mi prsty v&dy sm'rem k zemi. Pokud mo&no si nedávejte p#i sezení nohu p#es nohu. Nem%&ete-li ji& vydr&et v posezení sno&mo, dbejte na to, aby partner nemohl zahlédnout va!i podrá&ku (pova&uje se to za urá&livé gesto) a také aby !pi"ka boty ve vzduchu nesm'#ovala na &ádného Araba v místnosti.

I INVESTI#NÍ P!ÍLE&ITOSTI V ZAHRANI#Í

56 rádce mana&era

Romana Woloszczuková Jelínková

!editelka fotobanky Allphoto

Jaké byly va#e podnikatelské za&át-ky? Kdy se vám v hlav$ zrodil nápad zalo!it fotobanku? A jak se tahle idea postupn$ rozvíjela v praxi?Allphoto jsem zalo&ila krátce po revoluci jako první soukromou fotobanku v )esko-slovensku. Ji& d#íve jsem spolupracovala se zahrani"ními fotobankami, které m'ly zájem o snímky od "esk$ch fotograf%. Jak se ale postupn' ukazovalo, byla zde sice celá #ada fotograf%, ale skute"n' jen pár t'ch, jejich& tvorba byla vyu&itelná

Romana Woloszczuková Jelínková: Dávám p#ednost kvalit$ p#ed kvantitouROMANA WOLOSZCZUKOVÁ JELÍNKOVÁ DOSTALA PO REVOLUCI ZAJÍMAV& PODNIKATELSK& NÁPAD – V 'ESKOSLOVENSKU CHYBÍ SOUKROMÁ FOTOBANKA, KTERÁ BY BYLA SCHOPNÁ POSKYTOVAT SLU%BY RODÍCÍMU SE REKLAMNÍMU PR#MYSLU. ZA'ÍNALY SE SESTROU JEN VE DVOU – A S VELMI NEJIST&MI VYHLÍDKAMI. ÚSP"CH SE ALE DOSTAVIL. DNES FOTOBANKA ALLPHOTO NABÍZÍ VÍCE NE% P"T A P#L MILIÓNU FOTOGRAFIÍ A ILUSTRACÍ Z PROFESIONÁLNÍCH KOLEKCÍ Z CELÉHO SV"TA. A HODLÁ SE STÁLE ROZVÍJET A P$ESV"D'OVAT O POT$EBNOSTI PROFESIONÁLNÍCH FOTOGRAFIÍ V REKLAMNÍCH KAMPANÍCH. „JE !KODA, %E INVESTO$I V%DY NEDOCENÍ SÍLU FOTOGRAFIE,“ $ÍKÁ ROMANA WOLOSZCZUKOVÁ JELÍNKOVÁ V NA!EM ROZHOVORU. Text: Jakub N$mec, Foto: archiv Allphoto

v moderní vizuální komunikaci. Co& je po-chopitelné vzhledem k informa"ní i tv%r"í izolaci, ve které se b'hem socialismu na!e zem' nacházela. Tehdy vznikla idea zalo&it fotobanku a za"ít poskytovat servis rodí-címu se reklamnímu pr%myslu. Za"átky byly opravdu skromné a velmi pracovní. V suterénních místnostech jsme sed'ly dv', já a moje sestra, která d'lala ú"etnic-tví. Odjela jsem do N'mecka na stá& do jedné ze zaveden$ch fotobank, p#ivezla n'kolik aut katalog%, naplnila n'kolik sk#íní

fresh management I ROZHOVOR


I ROZHOVOR

diapozitivy a za"ala obcházet potenciální zákazníky. O tom, jak funguje fotobanka, v'd'li zpo"átku pouze „reklamáci“ ze zahrani"ní.

Kdo vám dnes fotografie dodává? Berete je v%hradn$ od velk%ch za-hrani&ních fotobank, nebo máte i sí, vlastních fotograf-?Samoz#ejm' &e od doby, kdy jsem za"ína-la, se toho stra!n' moc zm'nilo. P#est'ho-vali jsme se do nov$ch prostor, p#ib$valy partnerské agentury, zam'stnanci i zákaz-níci a hlavn' z analogové fotobanky jsme se museli p#etransformovat do kompletn' digitalizované podoby. Stejn' jako ostatní fotobanky jsme zlikvidovali tuny katalog%, naskenovali tisíce diapozitiv% a vybudovali webové stránky s on-line prezentací a pro-dejem fotografií. Období digitalizace bylo jedno z nejkrizov'j!ích v historii tohoto od-v'tví a také v té dob' hodn' fotobank zkra-chovalo, proto&e nem'ly dostatek kapitálu. Já jsem bohu&el také nem'la tolik financí jako nap#íklad Bill Gates, kter$ v té dob' zalo&il jednu z nejv't!ích fotobank, ale zase jsem m'la spoustu energie a chuti v téhle práci pokra"ovat. Tak&e se mi nakonec i díky skv'l$m spolupracovník%m poda#ilo firmu nejen udr&et, ale i rozvíjet. Na na!ich stránkách dnes m%&ete vybírat z více ne& p'ti a p%l miliónu fotografií a ilustrací z pro-fesionálních kolekcí z celého sv'ta. Vím, &e n'kdo namítne, &e na tom a tom serveru je sedm nebo deset milión% fotografií, já si ale myslím, &e je t#eba rozli!ovat, kolik fotografií z t'ch mnoha milión% je skute"n' pou&itel-n$ch, kvalitních a inspirativních. Jsou-li to fotografie, u kter$ch se n'kdo zamyslel, dal do nich kus svého v$tvarného vid'ní a srd-ce, nebo se jen postavil a ma"kal spou!*. Tak&e já n'kdy rad'ji kolekci odmítnu, ne& abych na na!e stránky nahrávala spousty fotografického balastu, ale mohla se pak py!nit omra"ujícími "ísly. Krom' zahrani"-ních kolekcí prodáváme i "eské a slovenské fotografy, tak&e v na!í nabídce najdete i vlastní kolekci, která práv' obsahuje sním-ky z tuzemské produkce.

Jaké firmy jsou va#imi nej&ast$j#ími klienty?Mezi tradi"ní klienty fotobank pat#í p#edev!ím vydavatelé, reklamní agentury

a grafická studia. A v poslední dob' hod-n' p#ibyli i web designé#i.

Souhlasíte, !e fotografie b%vají p"i p"íprav$ reklamních a propaga&ních materiál- podce.ovány jako n$co ned-le!itého? Ano, je tomu tak. Díky bou#livému v$voji fotoaparát%, jejich& software dovede optimáln' nastavit podmínky po#izování záb'ru, si dnes spousta lidí myslí, &e si sta"í koupit „po#ádn$ fo*ák“ – a je z nich fotograf. Ale tak to není. Tak jako ne ka&d$, kdo si koupí !t'tec a profesionální barvy, je malí#, i od koup' fotoaparátu k profesionální fotografii vede daleká ces-ta. Pokud n'kdo fotografuje 500 v$robk%

Na na%ich stránkách dnes m+,ete vybírat z více ne, p(ti a p+l miliónu fotografií a ilustrací z profesionálních kolekcí z celého sv(ta.

60 rádce mana&era

fresh management I P!ÍMO K ZÁKAZNÍKOVI

H istorie osobního prodeje sahá hluboko do minulosti. V dáv-n$ch dobách toti& neexistovaly &ádné kamenné obchody,

internet ani hypermarkety. V$robky se ukazovaly a p#edvád'ly p#ímo mezi lidmi. Moderní sofistikovan$ p#ím$ prodej vznikl ji& v 19. století zejména v zemích s nep#íli! hustou maloobchodní sítí, kde obchodníci aktivn' vyhledávali své potenciální zákaz-níky. Ve 20. letech minulého století pak p#i!li v$robci na to, &e n'které v$robky se daleko lépe prodávají, jsou-li osobn' p#ed-vedeny a zákazníci si je mohou vyzkou!et. K tomu p#istoupila je!t' mo&nost v$d'lku

I V DNE!NÍ DOB" EXISTUJE CELÁ $ADA FIREM, KTERÉ NAVZDORY HOSPODÁ$SKÉ RECESI PROSPERUJÍ. KROM JINÉHO JSOU TO 'ASTO I TY, KTERÉ FUNGUJÍ NA PRINCIPU P$ÍMÉHO, TEDY OSOBNÍHO PRODEJE. P$ÍB"HY N"KOLIKA V 'ESKÉ REPUBLICE ÚSP"!N" P#SOBÍCÍCH FIREM DOKAZUJÍ, %E „PODOMNÍM“ A OSOBNÍM PRODEJC#M NEUBLÍ%IL ANI P$ECHOD DO DIGITÁLNÍHO V"KU 21. STOLETÍ. Text: Silvie Králová, Foto: Shutterstock, Profimedia

P#ím& prodej odolává krizi

na základ' obchodních v$sledk%, která byla pro prodejce velmi motivující. N'které firmy p#ímého prodeje jsou na trhu ji& p#es sto let.

Formu p#ímého prodeje dnes v )eské republice vyu&ívá #ada znám$ch zna"ek, nap#íklad Avon, Oriflame, Amway, Vor-werk, Zepter nebo Top Moravia Q. A nejde o &ádné „malé ryby“ – ro"n' se u nás podle údaj% Asociace osobního prodeje prodá zbo&í odhadem za 4,5 miliardy korun. „Tato forma prodeje dopad%m krize odolává,“ #íká její !éf Jan Stránsk$, a vysv'tluje tak d%vody r%stu tr&eb, kter$ letos hlásí v't!ina firem, které metodu p#í-

mého prodeje praktikují. Jak se ukazuje, ekonomická krize mo&ná t'mto firmám naopak nahrává.

Ní(!í vstupní investiceD%vody toho, pro" se mnoha firmám preferujícím p#ím$ prodej da#í, jsou vcelku prosté. Pro tento zp%sob podnikání toti& nejsou t#eba velké vstupní investice, úv'ry, provozní prostory "i p#edb'&né vzd'-lání. Úspor se v tomto druhu podnikání najde více, a to nejen za pronájmy budov a vybavení prodejen. )ím je toti& #et'zec prodeje více "lánkovit$, tím jsou vy!!í náklady. P#ím$ prodej má t'chto "lánk% málo, proto má také ni&!í náklady a takto získané prost#edky mohou b$t ú"inn' po-u&ity pro motivaci prodejc% – distributor%, kte#í si tak mohou vyd'lat velmi zajímavé odm'ny.

Navzdory tomu v!emu ale náklady na p#ím$ prodej nemusí b$t men!í ne& na b'&n$ zp%sob obchodování. „A stejn' tak bych ne#ekl, &e je tento zp%sob obcho-du dra&!í. Náklady, které jsou spojeny s prezenta"ními akcemi, tedy ve"e#e, malé pozornosti pro náv!t'vníky a tak podobn', se p#ibli&n' rovnají náklad%m na b'&n$ marketing, jak ho známe – tedy na televizní reklamy, inzertní propagace a tak dále,“ tvrdí Roman Zavadil, !éf firmy Top Moravia Q.

64 rádce mana&era

KDY% V ROCE 2004 VYJELO NA SILNICE DNES ODCHÁZEJÍCÍ BMW $ADY 5, POT"!ILO SV&M „LEHCE ST$ELEN&M“ DESIGNEM $ADU P$ÍZNIVC# MNICHOVSKÉ AUTOMOBILKY. KROM" TOHO JÍ ALE VYTVO$ILO I VELKÉ MNO%STVÍ ODP#RC#. JAK SE ZDÁ, NADCHÁZEJÍCÍ GENERACE SI CHCE ZÍSKAT KA%DÉHO. A TO NEJEN SV&M VZHLEDEM, ALE I KOMFORTEM A TECHNOLOGIEMI, KTERÉ JI U% PRÁVEM MOHOU $ADIT DO VY!!Í ST$EDNÍ T$ÍDY. Text: Jan Markovi), Foto: archiv

I kdy& se na dosluhující p'tkové BMW strhla po#ádná vlna kritiky, jedno se mu nedalo up#ít. Prodáva-lo se jako teplé housky a zazname-

nalo úsp'ch asi na v!ech trzích, na které se vydalo. Nová generace s ozna"ením F10 bude mít minimáln' stejn$ úsp'ch – alespo( to tedy p#edpovídali mana&e#i, kdy& nás vítali na tiskové prezentaci. Ta prob'hla v polovin' února v Lisabonu.

Polohování k'esel v mnoha sm#rechDesign nového BMW 5 je ur"it' usedlej!í ne& u generace E60. Pry" jsou sv'tla ost#e za#íznutá do kapoty, pry" je „kachní ocas“

Nové BMW: p"tka, nebo sedmi#ka?

na zádi. P'tka je te+ dosp'lej!í a víc ne& kdy p#edtím vypadá podle toho, kam se ji opravdu slu!í za#adit – do segmentu mana&ersk$ch limuzín po bok Audi A6, Mercedesu-Benz t#ídy E nebo t#eba Jagu-aru XF. Auto má slad'nou fazónu s BMW 5 GT i velk$m BMW #ady 7. Ledvinky vp#edu zase o kousek vyrostly a zá+ zdobí pohledná sv'tla tvo#ená ze svítících trubic. Auto navíc v$razn' povyrostlo na rozm'ry 4899 0 1860 0 1464 mm. Kdy& jsme tu jezdili loni na podzim, za volantem BMW 5 Gran Turismo jsme p#em$!leli, jak moc mu bude nová p'tka podobná. GT hraje hlavn' na prostorn$ interiér (co se

t$"e místa nad hlavou i p#ed koleny) a sa-moz#ejm' na velk$ zavazadelník s dvojit' otevírateln$m víkem. Velk$ dojem na nás ale ud'lal jízdní komfort, kter$ je pln' srov-nateln$ s limuzínou #ady 7. Te+ u& víme, &e v tom pokra"uje i p'tka.

Palubní deska má sice sv%j vlastní tvar, z jednotliv$ch prvk% se ale dají identifikovat sou"ásti z 5 GT i 7. Shoduje se kapli"ka s p#ístroji, !ikovn' dopln'ná o barevn$ displej palubního po"íta"e, velk$ volant, ovlada"e klimatizace a rádia, obrazovka navigace a vysok$ st#edov$ tunel s joystic-kem místo #adicí páky a klikacím kole"kem pro ovládání nejnov'j!í verze palubního

fresh styl I AUTO


Exkluzivní m!sí"ník o v#tvarném um!ní, architektu$e, designu a staro%itnostech

Mo%nosti p$edplatného:

ro!ní (11 !ísel) 825 K! p"lro!ní (6 !ísel) 500 k!

V#hody p$edplatného:

slevu 165 K! oproti koupi na stánku

spolehlivou distribuci do va#í schránky

slevu na vstupném do partnersk$ch galerií

zdarma t%i star#í !ísla (pro nové p%edplatitele na vy&ádání)

Jak objednat?

na webu: www.artantiques.cz e-mailem: [email protected] faxem: 284 011 847 telefonicky: 800 300 302po#tou: POSTSERVIS, odd'lení p%edplatného Pod'bradská 39, 190 00 Praha 9

68 rádce mana&era

MAYOVÉ P$ED MNOHA STALETÍMI UM"LI STAV"T CHRÁMY, VYTVO$ILI KRÁSNÉ PÍSMO, VYPRACOVALI D#MYSLNOU PO'ETNÍ SOUSTAVU A DOVEDLI K DOKONALOSTI ASTRONOMICK& A ASTROLOGICK& KALENDÁ$. BYLI I U ZRODU %V&KA'KY – %V&KALI !(ÁVU Z GUMOVNÍKU. ALE TAKÉ PR& P$EDVÍDALI KONEC NA!Í ÉRY. V 10. STOLETÍ PAK JEJICH CIVILIZACE RYCHLE ZANIKLA. PRO' ODE!LI A ZANECHALI SVÉ P$ÍBYTKY TAK, JAKO BY SE M"LI KA%D&M OKAM%IKEM VRÁTIT K VE'E$I? S TOUTO OTÁZKOU NA RTECH Z#STANE V Ú%ASU STÁT KA%D&, KDO SPAT$Í DOKONALÉ POZ#STATKY %IVOTA MAY# NA VLASTNÍ O'I P$ÍMO NA MÍST" – V SALVADORU. Text: Hana Labudová, Foto: Exim Tours

Salvador – mayská kultura na dosah

v Salvadoru. Do zem', kde teplota vody v Tichém oceánu od listopadu do kv'tna neklesá pod 27 °C a teplota vzduchu pod 32 °C, létají z Prahy charterové lety )SA. Jde o v%bec nejdel!í a zárove( první p#ímé lety k Pacifiku od nás.

fresh styl I CESTOVÁNÍ

N ení to nereáln$ sen. Salvador, nejmen!í a sv$m charakterem také „nej!pan'l!t'j!í“ zem' St#ední Ameriky, rozkládající se

na území velkém asi jako Morava (má mén' ne& 7 milion% obyvatel), je skv'l$m v$cho-

zím bodem k poznání maysk$ch ko#en% i kolonizace území, kde dodnes &ijí potomci geniální i záhadné civilizace. Mayové nebo také „/ekové Nového sv'ta“, jak se jim #íká, sídlili krom' Mexika a Belize p#ede-v!ím v Guatemale, v Hondurasu a práv'


Plá(e, sopky i golfové h'i!t#Tropická zem', kde ma"ety jsou !perky mu&%, kde &ije sedm-náct druh% kolib#ík%, kde roste p'tadvacet druh% manga a kde se pijí snad v!echny druhy koktejl%, je jako stvo#ená pro milov-níky vysok$ch vln oceánu i kávy – jedné z nejlep!ích na sv't'. Kafe tu roste p#ímo u cesty a nejd#ív chutná jako divná vi!e(. V!echny okouzlí vysokohorská jezera ve vyhasl$ch kalderách, sopky i nezalidn'né plá&e na sedmdesátikilometrovém "leni-tém pacifickém pob#e&í z jemného vulkanického písku. Pot'!í ale i setkání s místními – stále usm'vav$mi – obyvateli. Jsou to v't!inou mestici, ale n'kdy i indiáni a kreolové. Salvador, !pan'lsky doslova „Spasitel“, je rájem i pro dobrodruhy, kte#í se zav'!eni na lan' prolétnou 300 metr% vysoko nad d&unglí de!tného pralesa údolí Ahuachapan a pak se po sestupu pralesem vykoupají ve vodopádech, vyv'rajících ze sope"-n$ch skal.

Po historicky posledním aktivním projevu sopky San Salvador nad hlavním m'stem v roce 1917 vylitá láva vytvo#ila u p#ístavu Acajutla chrán'n$ úsek pob#e&í, kde pozd'ji vznikl komplex Sallinitas – hotelov$ resort renomované nadnárodní spole"nosti Decameron Hotels, kde si „nové“ turisty ze st#ední Evropy (donedávna sem cestovali turisté p#evá&n' jen z USA) h$"kají. A tak tam najdete nápisy v "e!tin' i jediné golfové h#i!t' oblasti s devíti jamkami. Zvlá!tností komplexu je velk$ p#írodní bazén s mo#skou vodou, kter$ je spojen s oceánem a kopíruje pohyb odlivu a p#ílivu. Umo&(uje tak plavání v mo#i i p#i siln'j!ím p#íboji. Plá&e u otev#eného mo#e, kde se vlny Pacifiku bou#í a mohou vám p#ipadat vysoké jako domy, jsou krásné – a máte na nich opravdu dostatek prostoru. Vzhledem k siln$m podmo#sk$m proud%m podél n'kter$ch plá&í se nedoporu"uje plavat daleko do mo#e a také p#i placht'ní nebo windsurfingu musíte b$t opatrn'j!í.

Sopky pojmenované podle (ivl,Salvador je "asto spojován s ob"anskou válkou, ta v!ak skon-"ila p#ed více ne& 15 lety. Hotelov$ areál a plá&e jsou zcela bezpe"né. Nedoporu"uji v!ak podnikat v$lety na vlastní p'st bez p#edchozí konzultace. Nad bezpe"ím turist% bdí i zvlá!tní slo&ka – turistická policie. Salvador je malá zem' a v!ech-no je tam blízko. M%&ete si zvolit pobyt v komfortním hotelu s all inclusive slu&bami a vyrá&et odtamtud na v$lety, nebo podniknout jednu z okru&ních cest Transamerickou dálnicí po stopách May% i do sousední Guatemaly a Hondurasu, kde jsou – stejn' jako v Salvadoru – poz%statky dávn$ch p#edk% jsou dosud naprosto z#etelné.

A kam vyrazit p#ímo v Salvadoru? Antigua, jedno z nej-cenn'j!ích historick$ch míst St#ední Ameriky, odkud ve st#edov'ku -pan'lé vládli celému tomu úzkému a kou#ícímu pásu zem' mezi Mexikem a Ji&ní Amerikou, je pova&ována za nejkrásn'j!í m'sto St#ední Ameriky a je zapsána na listinu sv'tového kulturního d'dictví UNESCO. Bylo prvním plánovit' zalo&en$m evropsk$m m'stem na americkém kontinentu. V ulicích tu jezdí fiakry a d'ti na koních, pr%vodci vás zavedou i do dílny na zpracování tradi"ních !perk% z místního vzácné-

I CESTOVÁNÍ

ho kamene – jadeitu. Nad m'stem se ty"í t#i sopky jménem Ohe(, Voda a Vzduch.

Nejkrásn#j!í jezero sv#ta je obklopeno sopkamiMayské m'sto Tikal u hranic s Belize je pro obrovsk$ rozsah pamá-tek a dochované p%vodní texty pova&ováno za hlavní m'sto celé mayské #í!e. V 6. století v n'm &ilo p#es 100 tisíc obyvatel. Mayskou Pa#í&í zase b$vá naz$ván Copán u hranic s Guatemalou, m'sto s pyramidami a ob'tním kamenem, jen& má i hlubok$ kanálek pro odvád'ní krve „!*astn$ch ob'tí“ – tam kdysi hráli Mayové podivnou hru o "est b$t ob'tován. Mayské um'ní dosáhlo v Copánu vrcholu – spat#it je m%&ete nap#íklad v podob' plastik, soch jaguár% nebo hieroglyfického schodi!t' – obrazu dynastické posloupnosti zdej!ích vládc% i sep'tí "lov'ka s p#írodou. I Copán je zapsán do seznamu památek UNESCO.

Ty nejd%le&it'j!í a nejzachovalej!í památky ale najdete v Tazu-malu. V jazyce quiché ozna"uje Tazumal pyramidu, kde byly páleny ob'ti. Vykopané ruiny jsou jen zlomkem z p%vodní celkové zastav'-né plochy deseti kilometr% "tvere"ních. Mnoho památek je skryto pod zemí. Vysokohorské jezero Atitlán ve v$!ce p#es 1500 metr% nad mo#em ozna"il slavn$ cestovatel Humboldt za nejkrásn'j!í jeze-ro sv'ta. Pohled na n'j – pod vrcholy okolních sopek – je omra"ující. Archeologové odkryli i mayské sídli!t' Joya Ceren, po tisíciletí

INZERCE

ANAL-ZA PODNIKU V RUKOU MANA.ERA Monika Grasseová Radek Dubec David !ehákComputer Press, 336 stran, 339 K'

Publikace s podtitulem 33 nejpou(ívan)j*ích metod strategického +ízení vám objasní základní pojmy a nejznám)j*í modely anal,zy podniku – nap+íklad balanced scorecard nebo +ízení rizik. Nabízí desítky praktick,ch nástroj- jako PES-TLE anal,zu, metodu delfskou, anal,zu konkurence v odv)tví, participativní metody, anal,zy zainteresovan,ch stran, metody pro anal,zu vnit+ního prost+edí, anal,zu rizik, benchmarking, sebehodnocení v,konnosti nebo procesní anal,zu. Dozvíte se, co je strategické +ízení, jak probíhá správné strategické plánování, pro' je +ízení rizik sou'ástí strategického +ízení, jak pracovat s nástroji vn)j*í a vnit+ní stra-tegické anal,zy a pro' SWOT anal,za funguje jako integrující nástroj. Sou'ástí publikace je i CD, na kterém najdete u(ite'né softwarové nástroje Katalog rizik i SWOT anal,zu, které vám p+i strategickém plánování u*et+í práci.

INTERNETOV- MARKETINGViktor JanouchComputer Press 304 stran, 331 K'

Marketing na internetu vy(aduje p+ipravené lidi! Marketér-m u( nesta'í pouze znalosti marketingu. Musejí mít pov)domí o technick,ch aspektech, aby v)d)li, jak nejlépe tento marke-ting provád)t. Zvy*te tedy sv-j profit díky SEO, Skliku, Google Adwords, Facebooku 'i YouTube. Zku*en, lektor a vyu'ující vám v knize s podtitulem „Prosa.te se na webu a sociálních sítích“ vysv)tlí v*echny technické aspekty úsp)*né propagace na internetu a pod)lí se s vámi o +adu zku*eností z marketingové praxe. Také se nau'íte své inter-netové aktivity m)+it a vyhodno-covat. Kniha je vhodná nejenom pro v*echny tv-rce, správce a majitele webov,ch stránek, ale také pro marketingové mana(ery, konzultanty a asistenty. Mimo jiné se v ní dozvíte i to, jak provád)t optimalizaci web- pro vyhledá-va'e, jak tvo+it text orientovan, na zákazníka (copywriting) nebo jak tvo+it inzeráty a reklamní kampan) v PPC systémech. Sou-'ástí knihy je i DVD s praktick,mi ukázkami, videotutoriály, p+ed-ná*kami, v,ukov,mi materiály, softwarov,mi nástroji a u(ite'n,-mi odkazy na blogy a dal*í zdroje informací o marketingu.

KNIHY

ODLO.ÍM TO NA ZÍTRAKathrin Passig Sascha LoboPortál, 192 stran, 248 K'

Kniha, která vám poradí, jak si zorganizovat (ivot bez zbyte'ného organizování. Tém)+ ka(d, má sklon odkládat v)ci a hrnout p+ed sebou nevy+ízené povinnosti. Pro tuto vlastnost existuje ozna'ení prokrastinace (z latinského cras – zítra), v anglicky mluvících zemích je známá pod ozna'ením LOBO (Lifestyle of Bad Organisation). Kniha je ur'ena v*em, kte+í prokrastinací trpí. Auto+i ukazují cestu, jak se vyhnout tlaku neko-ne'n,ch seznam- úkol- a jak se nau'it zvládat nedostatek 'asu a p+etlak termín- bez *patného sv)domí. Knihu ocení 'tená+i se zájmem o zlep*ení svého pracovního i (ivotního stylu. Její kvalitu zaru'uje i duo zku*en,ch autor-. Kathrin Passig pracuje jako vedoucí marketingu v Zen-trale Intelligenz Agentur. Má za sebou literární 'innost, za kterou obdr(ela n)kolik n)meck,ch oce-n)ní. Sascha Lobo je +editelem kreativního odd)lení reklamní agentury, pracuje rovn)( jako lektor v oblasti komunika'ních strategií.

FINAN*NÍ /ÍZENÍ PODNIKU: MODERNÍ METODY A TRENDYRomana N*vltová, Pavel Marini+Grada, 208 stran, 299 K'

V publikaci vycházející z aktuální podnikové praxe se seznámíte s moderními p+ístu-py, metodami a instrumenty finan'ního +ízení – primárn) z pohledu základního finan'ního cíle, tedy tvorby a zvy*ování hodnoty podniku pro jeho vlastníky. Auto+i popisují rozho-dování a postupy v nejd-le(i-t)j*ích oblastech krátkodobého i dlouhodobého finan'ního +ízení s ohledem na zvolenou podnikovou finan'ní strategii, 'as, riziko i klí'ové faktory vn)j-*ího prost+edí. V základní rovin) také poznáte metody hodnocení firemní v,konnosti a oce/ování podniku jako celku. Sou'ástí publikace jsou tematické p+íklady s +e*ením a studium problematiky usnad/ují také shrnutí základních poznatk-, klí'ové pojmy a znalostní i testové otázky v'etn) +e*ení, uvedené v záv)ru kapitol.

72 rádce mana&era

INZERCE

KDE NESMÍTE CHYB)TKNIHYKURZ 30. 3., Praha

Mana(er-m, vedoucím pracovník-m v*ech úrovní a +ídícím pracovník-m je ur'en kurz s názvem Vedení zam#stnanc% k vy''ím v*kon%m, kter, se uskute'ní 30. b+ezna v Praze. Dozvíte se na

n)m, jak fungují skupiny – t,my, jaké jsou v nich pozice a role, naleznete své postavení ve skupin) jako 'lov)k a jako mana(er, získíte na sebe náhled, vym)níte si s ostatními mana(ery navzájem zku*enosti, pou'íte se o postupech úsp)*n,ch a zv,*íte svou sociální vnímavost. Obsahem kurzu

jsou i zásady systémového p+ístupu, principy vedení, které zvy*ují v,kon zam)stnanc-, podstata a charakteristika leadershipu, psychologick, pohled na skupiny a t,my a návrh individuálního rozvoje ú'astník-. Více informací získáte na telefonu 234 718 707 nebo na e-mailu [email protected].

TRÉNINK 24. 3., Praha

Nejen v rámci pravideln,ch hodnoticích rozhovor- se jako vedoucí 'asto dostáváte do situací, kdy chcete a musíte poskytnout efektivní zp)tnou vazbu. Víte, jak ji „správn)“ poskytnout? Umíte s její pomocí motivovat své pod+ízené? Nacvi'te si

v rámci tréninku Klí+ové mana$erské rozhovory, kter, prob)hne 24. b+ezna v Praze, správné vedení hodnotícího rozhovoru a získejte od lektora a koleg- bezprost+ední zp)tnou vazbu, která v praxi 'asto chybí. Trénink je ur'en v*em, kte+í se cht)jí nau'it vést hodnotící rozhovory, um)t poskytovat efektivní zp)tnou vazbu a s její pomocí

motivovat své pod+ízené. Získáte kompetence pot+ebné pro úsp)*né zvládnutí p+ípravy na hodnotící rozhovor, zdokonalíte se ve vedení hodnotícího rozhovoru a nau'íte se motivovat zam)stnance pomocí otev+ené komunikace – zp)tné vazby. Více informací získáte na telefonu 234 718 707 nebo na e-mailu [email protected].

KURZ 31. 3., Praha

Lidské zdroje jsou základem podnik- i firem. A jejich dobr,m v,b)rem získáte pracovníka, kter, zajistí úsp)*nou perspektivu va*í firmy. Jak dob+e vybírat, se nau'íte na kurzu Vedení

v*b#rového pohovoru 31. b+ezna v Praze. Ten je ur'en pro personalisty, HR pracovníky, vedoucí pracovníky, mana(ery a v*echny, kte+í se ú'astní v,b)rov,ch +ízení a mají zájem o tuto problematiku. Seznámíte se s jednotliv,mi fázemi v,b)rového pohovoru, s 'ast,mi chybami p+i vedení pohovoru,

poznáte metody a techniky, které se pou(ívají k úsp)*nému v,b)ru, za(ijete praktické situace, ve kter,ch pochopíte r-zné typy reakcí uchaze'- a nau'íte se aktivnímu naslouchání p+i komunikaci s uchaze'em. Více informací na telefonním 'ísle 210 084 210 nebo na e-mailu [email protected].

TRÉNINK 8. 4., Praha

Cílem tréninku Business etiketa a obchodní protokol pro mana$ery, kter, se koná 8. dubna v Praze, je p+edat základní a prohloubit p+ípadn) ji(

získané znalosti a dovednosti ú'astník- v oblasti pravidel a norem spole'enského chování, business etikety, diplomatického a obchodního protokolu tak, aby získali jistotu, p+íslu*nou zru'nost a pat+i'né sebev)domí pro v*echny situace, které se mohou

vyskytnout v pr-b)hu pln)ní jejich pracovních povinností p+i r-zn,ch jednáních, seminá+ích, konferencích a spole'ensk,ch p+íle(itostech. Více informací na telefonním 'ísle 210 084 210 nebo na e-mailu [email protected]. TR

ÉN

INK

Y

KU

RZ

Y

SE

MIN

Á+

E


74 rádce mana&era

M %&e radní )eské národní banky Pavel /e&ábek fungo-vat jako dealer návykov$ch látek? A co sám guvernér Zden'k T%ma? Nebo Ben Bernanke, !éf centrální banky

USA? Sv$m zp%sobem ano. Alespo( podle ekonoma a banké#e Douga Frenche. Ten upozor(uje na knihu neurologa Reada Mon-tagua Why Choose This Book?. V'dec v ní nahlí&í do nitra lidského mozku a zkoumá, jak "iníme ur"itá rozhodnutí. V jedné z kapitol popisuje zajímav$ experiment, s ním& mu pomohli dva ekonomové.

Experiment spo"íval v investi"ní h#e, která v'rn' simulovala historicky autentické tr&ní situace. Hrá"i, tedy „pokusní králíci“, byli obdarováni sto dolary a m'li tyto peníze co mo&ná nejv$nosn'ji investovat. Nev'd'li, &e hrají na de facto autentick$ch trzích. Asi vás nep#ekvapí, &e nejvíce poho#eli tehdy, kdy& investovali v rámci trhu, jej& simuloval burzovní krach roku 1929. Debaklem byl i trh, kter$ v'rn' napodoboval sesuv v roce 1987.

Co p#ivedlo hrá"e „na buben“? Oby"ejná lítost, ji& lze charak-terizovat jako rozdíl mezi hodnotou, která reáln' je, a hodnotou, je& mohla b$t (rozdíl mezi vrabcem v hrsti a holubicí na st#e!e). Lépe #e"eno strach z této lítosti. Montague to m%&e tvrdit docela jist', nebo* hrá"%m p#i experimentu nasadil p#ístroj, kter$ m'#il aktivitu jednotliv$ch mozkov$ch center. Zvlá!t' si pak v!ímal cho-vání mozkového hormonu zvaného dopamin. Tato chemická látka (krom' jiného) lidské bytosti odm'(uje, nebo* navozuje libé pocity v reakci na u"in'ná správná rozhodnutí.

Opojn$ dopamin je ale prevít. Uvolní se jen tehdy, natrefí-li jedi-nec na !t'stí spadlé z nebe, na neo"ekávanou v$hru, nikoli tehdy, dostane-li "lov'k, co u& vlastn' "ekal. Hrá"i ve zmín'né simulaci roku 1929, popisuje Montague, v jistém momentu zab#edli do str-nulosti a nebyli schopni "init racionální rozhodnutí. )ekali na !t'stí spadlé z nebe, které jejich mozkové receptory obla&í po#ádnou dávkou dopaminu. Jen&e dávka nep#i!la, proto&e cel$ trh zamí#il kolosáln' k zemi – ostatn' p#esn' jako v roce 1929 – a hrá"i p#i!li do jednoho o peníze. Lítost (&e nedosáhnou na holubici), které se p#edtím obávali, vyst#ídala po#ádná frustrace. Ulet'la nejen holubice, n$br& i ten vrabec.

Není d%vod domnívat se, &e jsou v!ichni reální obchodníci na sv'tov$ch burzách jiní. ,e jsou snad n'jak$mi superracionálními bytostmi, které v"as doká&ou dát sbohem tu&b' po hormonální droze, po dopaminu, a v pravou minutu opustí pr%!vihem zaván'-jící investi"ní pozice. Pak vzniká za"arovan$ kruh: jedni „závisláci“ utvrzují v chybn$ch rozhodnutích jiné „závisláky“. V!ichni tou&í po dávce dopaminu a odmítají si p#iznat, &e tam, kde fundamentální hodnota a r%st firmy v$znamn' zaostávají za tr&ní valuací akcií, ji& zdroje neo"ekávaného !t'stí, tedy i dopaminu, patrn' vyschly.

Ale pozor, existují centrální banky. Kdy& trh dává signál, &e zdroje dopaminu vyschly, umí tyto „kouzelné“ instituce poskyt-

nout dodate"nou likviditu. Jin$mi slovy napumpují na trhy nové peníze, "ím& sní&í úrokové míry. Obchodníci se uklidní, "ást z napumpovan$ch pen'z investují do akcií v o"ekávání nov$ch dávek dopaminu. Vidí-li, &e ceny akcií nyní rostou, zvy!ují se i jejich o"ekávání – investují tedy je!t' rizikov'ji. Vidina ko(ské dávky dopaminu prom'(uje trh v bublinu. Jen&e fundamenty nejsou s to vyplnit ona o"ekávání, nejsou s to dostát nad'jím, je& do nich vkládá dav investor%. Nezasáhne-li op't centrální banka, bublina splaskne, n'které firmy zkrachují, mnoho investor% v$razn' zchudne – a budou frustrováni (doslova), neb p#ísun dopaminu se nekonal.

V$znamn$ ekonom rakouské !koly Ludwig von Mises ve svém vrcholném díle Human Action napsal: „Pokles úrokov$ch sazeb ,vyroben$‘ centrální bankou prost#ednictvím zv$!ení likvidity "iní kalkulaci obchodník% fale!nou a zavád'jící. A to proto, &e #ada investi"ních projekt% se najednou jeví jako zisková a realizovatel-ná, zatímco p#i správné kalkulaci, zalo&ené na úrocích nezmani-pulovan$ch centrální bankou, by trh od t'chto nereáln$ch v$hled% dávno upustil.“

Centrální banké#i, deale#i návykového dopaminu, "iní nepodlo-&en$m zlevn'ním pen'z (sní&ením sazeb) zmatek v hormonálních soustavách investor%, kte#í po dávce dopaminu, je& p#ijde nap#í-klad po razantn'j!ím ne& o"ekávaném sní&ení sazeb, o"ekávají dal!í a dal!í infúze.

,e je p#edstava centrálních banké#% poskytujících krom' lev-n$ch pen'z té& (do"asnou) hormonální úlevu p#ita&ená za vlasy? Ekonomick$ &urnalista Daniel Gross se v jednom z text%, jen& vy!el v magazínu Slate, tá&e, pro" se nejvy!!í !éfové korporací i finan"ní vlci z Wall Street chovají tak d'tinsky. Jako d'ti &adonící cukrlátka mu tyto figury p#ipadají, kdy& naléhají na centrální banké#e, aby hnuli s úrokov$mi sazbami. A &e Gross takov$ch naléhaní, jak uvádí, p#i ekonomickém fóru v Davosu p#ed dv'ma lety zhlédl nemálo. )ím v't!í ekonomické turbulence se vzná!ejí ve vzduchu, tím více prosík% je sly!et.

„Cukrlátka jsou peníze. A kdy! finan"níci vidí mo!nost získat jich více, chovají se jako malí – nepo"ítají v#bec s následky,“ cituje Gross newyorského psychologa Alana Hilfera a dodává, &e práv' proto má sou"asn$ finan"ní systém tak rozbolav'l$ &aludek.

LUKÁ/ KOVANDA

Autor je ekonomick% noviná", pracuje

v !asopise T%den a p"edná)í na V#E v Praze.

Jeho fejetony a komentá"e najdete na

kovanda.blog.tyden.cz.

Banké#i – deale#i návykov&ch látek?

fresh marketing I FEJETON LUKÁ$E KOVANDY

fresh marketing 3/2010

Documents