neubauer, zdenek - doslov k milarepovi

8/7/2019 Neubauer, Zdenek - Doslov k Milarepovi

1/6

DOSLOVZakladajicl pffbehyMilerepova biografie (MIlAREPE NAMTHAR) pfedstavuj e j eden

z vrcholnych duchovnich eposu l idstva. At zapadni vzdelanosti maloznamy, fadi se svyrn smyslem a dejinnou ulohou vedle Gilgam:se~Bhagavadgi ty, Il iady, Aene idy, Nibe lungu apod. Kazda epocha, kazdyuzemnf C i etnicky celek, ktere se pretvorily ve svebytnou kulturu,vykrystalizovaly z nejakeho takoveho fundamen~talruno pfI?e~u. Ostatn~kulturni projevy, vykony a hodnoty se kolem neho seskupily jako horskymasiv, Vztahly se k tomuto svemu stredu a pochopily sebe sarna skrze tentovztah. Z tohoto vrcholu se jim zjevil svet, v horizontu poselstvi prfbehuse usebral celek skutecnos ti , Kazde kulture se zjevil j edinecnym zpusobem- k e k az de rn u z je ve ru celku nalezf urCita perspektiva a svebytny obzor.

Podobne eposy C i v yp rav en i o b yce jn e p o vs ta v aj f j a ke o zv en a d u ch o v nf hokvasu a bourl ivych uda losti vedouc ich k zasadni prornene spolecn~sl i.Zakladajfci phbehy zpravidla samy tuto promenu zrcadl f a symbol ickyztvamuj i , Typicky to v i dfme n a Pisni 0Nibelunzich C i v legendach a romancichartusovskeho a graloveho okruhu, jet nesou stopy prechodu od pffrodnfhopohanstvi ke kresranske civilisaci.Kanonlcka pfedloha romanoBudhismus se rozsffi l z Indie dofady mimoindickych oblas tf jako Cina,

Japonsko, Nepal aj. Zde vsude nabyl svebytnych po~ob. ~vs~k ~ouzev Tibetu mel za nasledek genez i kul tury vubec, zde se j akozto lamaismuspffmo ztotoznil se zemi a s jejfm lidem. Tento dopad se vtelil v duoMILAREPE NAMTHAR, provazene sbirkou GURBUM (mgur-bum) -"Sto t isfce zpevu" Mila repovych, Drama zivotufho pffbehu Milarepy,narodnfho hrdiny, svetce a basnfka, symbolisuje pferod kocovnycha loupezivych obyvatel Tibetske n ah o rn i p lo si ny v j ed in e cn y c iv il iz a cn fa duchovni utvar . "Pferodem" minfm skutecnou vnitfnf promenu, zasadnizmenu v hierarchii hodnot, ktera veveW c i mensi mire vykonala vliv nasiroke vrstvy obyva tel stva a poskytla vsem obyva telum zakladnf z ivotnfa etickou orientaci, jakkoliv primitivne je chapana a navzdorypfetrvavanf puvodnich poverecnych a magickych prvku. Prerod ktery seodrazf v Milarepovi, dovrsil usilf nabozenskych reforrnatoru, tvurcusverazne podoby tibetskeho budhisrnu, jakymi byli Alga nebo Milarepuvsoucasnfk Padmasambhava. Ti sarni ovlivnili spfse vzdelanos t, verouku,

27 6

:;--1::-,::

clrkevnf hierarchii a statnf organizace. Teprve strastiplne, drasticke oCistenfTopagy-Milarepy od vlastnich zlych skutkfi cerne magie, kterych sedopustil ve sluzbach rodove msty, symbolizuje a prakticky dokonavapfevrat, 0kteryreformatoi'i usilovali: pfechod od poverciveho, primitivneanimist ickehn a polyte isti ckeho earode juictvi banu - tibetskych magu,zaklfnacu, samauu - k v y S S i forme spirituality a mysleni, kterou pfinaseloBudhovo ucenf, (podle legendy byl budhismus pfinesen do Tibetu uzv sestern Ci sedmem stolen po Kristu dverna princeznami, nepalskoua cfnskou, manzelkarni prvnfho historickeho krale Tibetu Song ConGampo; Milarepa iiI v prvnim stoletf naseho tis fciletf. )Smysl Milarepova iivotniho prlbehu

Prvnf dye obdobi Mila repova iivo ta - ZI6 skutky a Pokanf - odpovfdajfvlastne pusobeni Padmasambhavy a jehoboj i s bony. Avsak posledni usekjeho z iv otn f d ra hy - v ys tu p k h orsk ym v rc ho lum , jeho d u ch o v nf cv ic enta odffkani, cela asketicka cesta, jiz se Milarepa tolik proslavil _symbolizuje neco kvali tat ivne j ineho, neco, co svym vyznamem dalekoprekracuje snahy reforrnatoru, jet byly pfevazne nabozenske a filosoficke.Tim to prechodem odzasvecenfj: pfijetf a pochopeni) k osviceni(:prozfenia uskutecnenf) pfekracuje Milarepuv l ivot hranice kulturne regionalnfho .vlivu a dosplva vrcholu dejin lidskeho poznanf vubec. Rodne jmenoMilarepovo Topaga, coz znamena "dobry k slysen]" ,"radostny k naslouchant"(a krere E. Tomas vhodne spoj uje s pffjemn9m hlasem Milarepy a s jeho.vypravecskym a peveckym talentem), interpretujt nekteff p rek lad at el e . :(napr. Bacot) jako Dobrou Zpravu, Tento "m lu v fc f v y ra z " j e podivuhodne .totozny s onim, jfrnz se oznaCila duchovni transformace Zapadukfest 'anstvfm 0jedno tisfciletf di'ive: Evangelium, fecky EU-ANGELION?coz taktez znamena "Dobra Zprava".

Milarepovo osobnf svedectvi znamena vsak mnohem vfc nei jen ...nabozensky a kulturnf obrat; znamena pfedevsfrn obrat episternologicky,tj. tyka jfct se lidskeho veden! a sebepoznaru,

Svedectvl 0 zrnene vsebepochopen i cloveka se zde dej e zpusobern,ktery, pokudje mi znamo, nerna mezi zakladajfcfmi pffbehy lidstva vubecobdoby, Jde 0 osobnl svedectvi subjektivnfho charakteru psane furmouautobiograf ie- tedyv 'j ch-forme" (prvnf osobe) - jen zcela volne zasazenedo ramce "interview" s Milarepovym zakern Racungem. Milarepovav y po v ed ' s e s kla da ze s ta ly c h o br at u t yp u " pomys le l jsem s i ", "obaval jsemse", "napadlo mi", "tehdy jsem jeste nepochopi l", "pochybovaljsem" apod.Hledejme neco podobneho u Hornera nebo v biblickych textechlI v druhotne, spekulativnl l iterature Vychodu, ve vedante ci pali-kanonu,

..!

27 7


2/6

ktere zde mohly slouzit predlohou, se tyto prvky osobnfho svedectvl,a vyssf , uvedomovane seberef lexe vyskytujf j en sporadicky, vetsinou spfsejako stylisticke prostfedky nez jako skutecny vyraz vnitrnf reflexedusevnfch pochodu jedincovych. Evropa musela na svu] "obrat k subjektu"jak se to nazyva, eekat az do n ov ov ek u ( s jedinou, lee dulezitou v9jimkou:Augustinovych Vyznanf), A i tomuto objevu subjektivity - u basnikuv Dantovi, v nabozenstvi u reforrna toru, ve filosofi i u Descarta - zustala ,j ak si dale rekneme, mnoho dluzna .

Lldsky mozek a drama lidske psychikyV Milarepovi doslo k srazce dvou snad nejvzdal ene js f ch mys li te l skych

poloh: bonskeho earodej nic tvf a subti lni budhist icke filosofie . To dalopovsta t necemu, co nevaham oznaCit za "prekonani nabozenstvf - nikolivjeho zrusenim, nybrz vnitmfm nahlednutfm jeho povahy.

Teprve dnes, diky kybernetice a "pocftacove gram otnosti" , dis-ponujeme pojrny schopnymi ucinit psychofysiologickou strankunabozenske zkusenosti soueasn vedeckeho porozumenf svetu. Jsrne totizkonecne s to uvazovat 0 skutecnosti take po j eji st rance komunikacnia inforrnacni, To nam dovoli spatfit ve fenornenu nabozenstvf jakesi"softwarove", t j. prograrnove vybaveni pro potreby " informacni hygieny"lidske psychiky.Vysvetleme si to blfze. Behem evoluce cloveka doslo k prudkemuvyvoji mozkove kury (neokortexu); rnluvi se pffmo 0 "mozkove explozi",V lidskem mozku se pfitom vydelila fada oblasti, jejichz zpusobyzpracovanf informace jsou po kyberneticke strance, a dokonce i postrance fysiologicke realisace, zcela nesourode a neslucitelne("inkompalibilni"). Neuropsychologie konstatuje, ze se nas mozek skladaze tfi vrs tev: plazf (reptilni complex) , savci (Iimbicky cortex) a vlastni kuramozkova (neocortex) . Ta sejeste ke vsemu vyznacuje funkcni asymetr if sveleve a prave poloviny, cili hemisfery, V tzv. dominantni hemisfere(vetsinou leve) vzniklo ustfedf reci spojene s logickym myslenfm,v hemisfere opacne (prave) ovladla oblast specialisujici se naprostorovou orientaci, esteticke vnfmani apod. Rozdfl ve funkcnistrategii mezi obema hemisferami je pfirovnavan k rozdflu mezidigitalnfm a analogovym zpracovanfm informace u pocftacu. Cely lidskymozek se tak j evi j ako nesouroda, volna sestava "compute ru", I isfclch sesvym evolucnfm staffrn, .anatomickou strukturou, fysiologii, vrozenou "pro-grantovou vybavou" pudu, ins tinktu, ideji . Teto ruznorodosti sice vdecfmeza bohatstvi , mnohostrannost a praktickou neomezenost moznostf l idske

27 8

psychiky, avsak platfme za to ohrozenim jej l j ednoty: l idska subjektivita je~rek~rnf, nesta?ilni, vystavena sta lemu nebezpec i zhroucenf. I to je p rohdsky druh typicke, Tuto narocnou komplikovanost vlastnf bytostiprozfvame jako napetf mezi emocnfm a racionalntm, imaginativnima abstraktnfm, vnfmanym a myslenym, biologickym a kulturnfm, fantas-tickym a r ea ln ym , p o zn avac fm a tvUrcim, snovym a b de lym , s lo v nfm anevyslovnym - a jak se vsechny ty odlisne a protichudne naroky nasichved~mych i nevedomych tihnuti, snah, rozvrhu a v y ko n u, c e ly ten komplexprotichudnych pudovych, instinktivnfch, myslenkovych, volnicha spontannfch hnutf a proudu v na s projevuje a nazyva, Je to dramaodeh~avajici se ~ezi smyslem a absurditou, mezi genialitou a prosttenosn,~ana~ltou ~ bl~~mce~. Z hlediska kybernetickeho je tento typicky projevlidske subjektivity zpnsobeo -prave neslucitelnosn jednotlivych straneknasf psychiky. Je to dano ruznorodostf l idskeho mozku -"biocomputeru'"spojenf jeho jednotlivych slozek a vrstev je evolucne mlade na telesneurovni dosud nedoresene, jakoby "zbastlene". '

Nabozenstvi a kybernetikaDnes ale take vime, ze podobne nedostatky "hardwaroveho" resen! lze

"softwarove osetfit'', tj. kompensovat programovou vybavou. A nabozenstvise n~m v teto s?uvislosti jevi prave jako takova soustava programuneuved~meIe, ZIvelne v his tori i narodu vznikaj icich s trategii v jednani,mluvem, myslenf, predstavach, hodnoceni a mot ivac i, kte re pomaha jfk dosazent, udrzenf, posilenf vnitfnf jednoty navzdory telesne ruznorodosti.Tento "softwarovy repertoar", j e predavan po "komunikacnfm kana lu"~abozenske tradice (:kultura, "nurture") a kompenzuje nedostatkymformace proudfcf po kanalu genetickem (dedicnost, "nature").

V minulosti si s tim veda nevedela rady, Zamefena na zkoumanip re dme tn yc h s tr an ek s ve ta k on sta to va la p ou ze , Ze nabozenskym preds tavampojmum, mytum, spekulacim atp. nic "realne" neodpovfda ani "venku" tj.v obj ekt ivnf real ite vne js!ho sve ta, ani "uvnitf" - "v hlave", v nervovycha obecne telesnych pochodech. To je vsak jako bychom se snazili pomontersku najit v pocitaci program! Dnes konecne marne smysl iprokomunikacnl, a inforrnacnf, tj. "softwarove" s tranky sveta - nejen "sveta"poCitacich stroju, ale i prirozeneho sveta zivota a psychiky. Chaperne, zenenf ani tak rozhodujfd, zda jednotlivym slozkam religiozity neco"skutecne odpovida"; rozhodujfcl j e pro nas skutecnost , ze nabozenskepojmy, pteds tavy, pos toje, symboly, obfady apod. zaj is t'uj i vnitrni soulada davajf vnejsl rad, udrzujf sounalezitost, celistvost vsech Iidskych

279


3/6

rnohutnostf. To neznarnena poprenl nabozenskych pravd; jde spfse 0 tohloubeji pochopit povahu sarnotne pravdy a skutecnosti,

Hlubsl racionalita nabofenstvlJe pochopitelne, ze z hlediska jedne ze slozek nasi psychiky - uzce

chapane racionality, 0 kterou se opfelo poznani vedecke - se jevinabozenstvf eimsi iracionalrum. Pouceno neuropsychologii a teori l infer-mace je vsak i nase dnesnf racionalnf vedenf s to pod vnejskovyrnistrankarni religiosity rozpoznat hlubsl, puvodnejsf racionalitu - Ci j ialespo ii zatusi t, uznat jej i moznost, smysl a funkc i. Tradicne se nazyva latato hlubsf racionali ta "moudrostf' Ci"zboznostr ', Neni vsak duvod se zdeslovu "raciona lit a" radej i vyhnout: l atinsky "rat io" znamena puvodnepom er, vztah. H lubsf "racionalita n abo zen sk a" uva df do harrnonickychvztahu nikoliv obsahy jedne oblasti zkusenosti, jak Cinf r acionalitavedecka, nybrt harrnonisuje rnezi sebou cele oblast i psychiky. Religiosi tase tedy nesta ra 0 urc itou logiku a bezrozpornost, nybrz 0 celkovy soulada sounalezitost. Vsechny slozky psychiky s jej ich ruznymi "racionalitarni"vsak nelze zahrnou t dojedineho syste rnu, ne lze je spa tfit z jednoho uhlupohledu. Principy vzaj ernnosti a j ednoty jsou pouze obsahem prozi tku- nabozenske zkusenost i: j eji ch rozumove uznani zustava zalezitosu viry.

Nabozenska zkusenost tuto svou povahu vetsinou spravne tusila.SvwCi 0 tom pojmy jako " z to toznenr ', " communio" , " spo l ecen st v f" , "u seb ran f " ,"sous tredenf" , "sjednocenf", "seberealizace" , " troj jedinost" apod. FyzikDavid Bohm upozori iuje, ze napf, anglicke "holy'-svaty, souvisf s "whole''-cely a "health"-zdravL Konecne, samo slovo "religio" se tradicneodvozuje od re-Iigare - opetovne eizpetne vazat (srv. kyberneticke pojmyjako zpetna vazba, samovztaznost , rekurzivita apod.). Nabozenska tradicesevsak pochopitelne nemohla teto sve povahy dopatrat, privest j i k nahledua vyslovnosti, Aro nikoliv pro svou mytickou naivitu , nybd z podstaty veci,Stale je ve Me ryse zrnfneny paradox, ktery brant take vedecke racionali tev pffstupu ke smyslu nabozenstvt; jak jednotne pochopit sam principjednoty ruznych zpusobu chapanf?

Vychodni sebereflexe nabozenstvlZde vsak ptedstavujf nektere proudy nabozenske tradice Vychodu

vyjimku. Vne jsi proj evy se postupne ne jen zvnitniovaly (to lze sledovati na Zapade) nybd se piimo prorneriovaly v cflevedorne cesty k dosazentvn itrnf jednoty a rovnovahy, A tan tricke metody, ktere Mila repuv uti te l

28 0

Marpa prevezl do Tibetu z Indie, jdou v tomto ohledu jdte dal:nepfedstavuji uz jen praxi zamerenau na dosahovani vnit rnfho souladu-j sou zaroven teoretickymi postupy - soustavou raf inovanych zpusobu, ja kobejf t zmfneny paradox a vybudovat si takovou rovinu chapani ("zrenf ') ,na'na-t-ze n ej en v yu zf va t, ale pifmo poznava t, zkoumat a zamernepfetvaret samotne principy vnitfnf jednoty. Z teto "metaorovne''("nadja"), z perspektivy "vnitfnfho zrece", se ovsern nakonec jevf konkretn]nabozenske obsahy jako "prazdnota", "nicota", vytvor vlastnfho intelektu"apod .,jak se s tim vMilar epovi se tkavarne, Co nam pripada j ako odtazi tepojmy krkolornne spekulace eiprojev mystickeho blouzneni, je ve skutecnosti 'proste nahlednurj, uvedorneni se, chopenf se toho, co jsme zde oznacil i zapozadavky a predpoklady jednoty lidske psychiky, Jsou "softwarove", tedyz objektivniho hlediska vskutku "nicotne", "nejsouct". A presto pfedstavujtto, 0 ca jde: zjevujf vlastnf skutecnost: ta, co me telesne, konkretnesjednocuje, je zaroven tim, ca 7.akladajednotu lidskeho vedornf sesvetem,a to je to nejskuteenejsf, co lze prozft a poznat. Takto nabyte poznanl jenavic toho druhu, ze ho lze predavat a vyucovat,

Cesta tibetske myst iky a zapadm vedaTim byla z iv el na , v n it rn f nabozenska empirie promenena v metodicke

a systernaticke poznanf zakonitosti jednoty C10vekaaskutecnosti, To je vsakpresne to, co odpovfda na Zapade vede. V tomto smyslu lze rnluvitu nejvyssich forem vychodru mystiky 0 "prekonanf nabozensrvr ', v podobnernryznamujako v zapadn] vededoslo k "prekonant mytu", Na Zapade se vsakveda soustredila na objektivnf s tranku skutecnosti. 1zde bylo nutno resitparadox: jak se dosta t za zkusenost , kdyz jsme na ni odkazani a do niponofeni, jak dospe t k zakoni tostem na nas nezavisleho sveta? Vychodnaproti tomu obracel svou pozornost na vnitrnf, subjektivni strankuskutecnosti , Zde je to podobne: jak se dostat za empirii sebeprozivant,v nemz je cloveku dana vlastnf subjektivita, j ak proniknout k jej f podstateprekracujfcf sebeprozfvanf?Za vrcholny projev tohoto usilf povazuji prave tibetskou nauku MDt.

Ve spolecenstvl - KADIPA - ktere tuto tradici pestuje a udrzuje, sehralMilarepa vpravde "newtonovskou" roli. Na teto ceste je dulezite, zezduraziiuje osobni vykon, t iste vlastnf zkusenost a nahled. Sebepoznanjneni necfm abstraktne "duchovnfm", nybrz je v nern angazovana veskeratelesnost - masivne, konkretne, fysiologicky. To je smysl cvicenf, odffkanfa askeze, kte ra v pi'fpade Mi la repave dosahuj e krajn ich podob. Je-li namto cizf, pak si uvedornrne, j ak jinak narocne , nebezpecne a drasti cke j sou

2 8 1


4/6

prostredky, k nimz na ceste poznanf saha zapadnf veda; vsechny ty nesrnirnedrahe, s Iozite a krajne r iskantni pffstroje - urychlovace, lasery, reaktorya kosmicke sondy - jimit si zapadni veda razf cestu k poslednf pravdetusene v hmotnych zakladech sveta, lunas klade vedecka prfprava vysokenaroky na duchovnf pfedpoklady "adeptu" a na namahu spojenou s ocistouad navyku prirozeneho, laickeho mysleni. Teoreticke pfedpokladyskutecne vrcholneho vykonu jsou ve vede tak abstraktnf , nedosazitelne,vzdalene a tajne (vzpomefune jenom na matemat icky aparat t eoretickefyzikyl), ze iu nas jsou de facto plne prfstupne jen malo vyjirnecnymjedincum, A take na ne to klade nesmirne naroky: mnoholetou kazeii,oddanost.odffkanf a vytrvalos t - s tejne tak, j ako s ije vyzadalo oCisl 'ovinia zasvecovanf Milarepovo, Tyto podobnosti nam vsak vetsinou unikaji,protoze jsme zvyklf povazovat zapadni, objektivnf zpusob vedeckehozkoumani zasamozrejmy a jasnyzpusob poznani, ktere je majetkem vsech."Vsern '' - nezasvecenyrn laikum -jsou vsak pouze nabfzeny vnejsi podobyvedy, tak jako u poznanf duchovnfho jsou verejnosti k dispos ici j en vnejs fnabozenske ukony. Marne dokonce sklon povazovat vedecky styl za vubecjediny a vse ostatnf odsoudit jako poveru, vymysl C i iluzi, V lepsim prfpade- j sme-li moudfejsi - jsme sice ochotni pfiznat i jinym cestarn sv eopravnenf, jsme vsak pfesvedceni, zev nichjde 0cosi zcela odl isneho, nezve vede . (Pfipommam zde vynikajfc f esej naseho biologa FerdinandaHercfka "Cesta t ibetske mystiky" z jeho knihy Zivot na ruby.)Donedavna iskutecne to vypadalo, ze obj ektivni vedeni j e 0necemjinem. To proto, ze jsme ten druhy, duchovni, subj ektivni styl poznani ,vychazejfc i z nabozenske zkusenosti, zcela zanedbaval i, A presto vyzvak nernu - napis nad delfskou vestfrnou GNOTHI SAUTON (poznej samsebe) - byla vytesana doslova n ad li mo , z nchoz z apad ni l as k a k moudrostia k vecieni vzesla: "DELFOS" toti z znacf delohu, Anticke vzdelanosti sestala tato vyzva filosofickou devizou (Sokrates) a dokonce i tvurci novovekevedy (Descartes) na ni navazovali. Teprve dnes vsak maji ob e cesty se setkata nalezt spolecnou fec. Ne nahodou spickovf vedci z fad teoretickychfyziku a kosmologu, ale i biologu a neurofysiologu sahajf po pojrnecha predstavach Vychodu, Pravem se jim zda, ze vychodni myslenkovyrepertoar mnohem prirnereneji vyst ihuje nove dirnenze hmoty, zivotaa psychiky, ktere pred soucasnou vedou vyvstavajf, Obycejne se vsakobracej i k vedante a k taoisrnu; stale nam jeste unika, ze k uvedorne lemuprohlednutf toho, 0 co jim jde, co je inspiruje a Iascinuje na vychodnfmythologii a religiosite, doslo pIne v Tibetu. Ten vsak zustava staleneznamou a nepffstupnou "zemf bohu a demonu".

28 2

K romanove podobe ceskeho pfevoduPuvodnt text MlLAREPENAMTHARje ovsem dobovym a kulturne

podmfnenym vyj adfenfm onoho vykonu, vselidsky pla tne zkusenostivedeckeho sebepoznanf. Proto je dosti obtane Citelny. (NewtonovaPrincipia se osta tne dnesnirnu ctenati - i vedecky fundovanemu - nej evfjinak!) Jde tot iz 0 pohled tibetske kultury smerern yen. Je to mytus C ilegenda v puvodnim vyznamu techto slov: toho, co je urcene k ustnfrnupodanf, tj. k vypraveni Ci predcitani. Prostfedf, v nemz se to deje, jesamozfejrnou soucastf obsahu textu - jako jeho ken-text, k nemuz seodkazuje. Teprve spolecne s tfrnto kontextem dava sdelenf Milarepovaprfbehu a duchovnf zkusenosti pine smysl . Raz krajiny, mental ity, zivotaatd, sdileji tibetstf ctenari a posluchaci stejne samozrejme jako jazyk, vnemzje jim Milarepa prednasen. Sarno doslovne, hole znenf textu je proto jenobtizne sdflne, Takovy preklad je urcen predevsim odbornfkum, znalcumrealii, Beznemu ctenari je proto lepe pfedlozit obsah textu spolecnes kontextem. Poslanfrn krasne literatury je prave zprostredkovavatprozitek vzdaleneho kontextu - Casto zcela jineho a neslucitelnehos kontextcm, v nernf sepohybuje ctenar. Podobne jako nabozenstvfumoziiuje kornunikaci mezi ruznyrni vrs tvarni naSi psychiky, prave takpripada beletri i uloha "prekladace" kulturne ruznych zkusenosti. Zde rnapr


5/6

28 4

Archetyp Locavy-pfekladatele Poslant

Krome techto duvodu formalnfch a obsahovych, ktere romanovezpracovani ospravedlfmji, je zde jeStt~ jeden vnitfnf a hlubsi duvod,ulozeuy v samotnem srdci milarepovske ternatiky, Je to archetypLocavy, ztelesneny osobnosti Milarepova ucitele Marpy-prekladatele(tibet skyMARPA-LOCAVA). Do sve tovych nazvU archetype prispelat ib et st in a t iZ j ednou: poskytla termin MANDALA - kruh, symbol eelistvosti.Proc by nemohla takto poskytnout z pokladnice sve j edinecne duchovnizkusenosti dalsf pujcku? Upozornenf na pojem LocA VA budiz nynitakovym pokusem., Pojem svetee-prekladatele je take speeifikum Tibetu. (Ne, l .e byZapadtakovou postavu nemel ; by l jim t feba svaty Jeronym, autor kanonickehoprekladu Bible do lat iny zvaneho Vulgata, j enz mel pro nasi kulturu s tejnyvyznam jako Marpovo dflo pro Tibet; neni vsak .nctfvan coby prekladatel ,j eho svatos t se k tornuto rozhodujfcimu kulturnfmu pocinu nevztahuje. )Marpa je vsak uc tfvan jakozto Locava; pfekladatelstvf jej C i r r i svetcern --DZEB CUN, doslova: "ctihodnym", Najeho chovanf ctenaf ostatne zadnounapadnou uctyhodnost C i dokonce svatos t nepozoruje. Marpa vsak nenfprekladatelem jakozto znalec cizich jazyku, odbornfk na spravne a presneprevody textu z jednoho jazyka do jazyka jineho. Nejde zde totiz vubeco presnost a spravnost podepfenou dukladnymi z na lo st mi s lo vn ik u a gramatiky.Jde vpravde 0 "svato" - v puvodnfm slova smyslu jakozto sflu, moe.("Svatopluk" napi'fklad znamena lo "mocny pluky'") Marpovopfekladatelstvi-pfedavatelstvi, aktivita na prvnf pohled Cisle filologicka, sevli la do oCisteneho, utraparni a vytrvalost i vytffbeneho Milarepy: logos sezde vskutku s tal telem, trplci s luzebnfk vlastnim srnyslem "zakona a pro-roki l"l Proto je Marpa Mila repou vdecne vzpomfnan na pocatku kazdehoz onech "sto tislc" zpevu; tim Milarepou, ktery vduchu kad'Ipy vsechnyknihy, texty, papirovou vzdelanost, ucenost a informovanost, vsechna "zasvecenfa "taj ne nauky", 0 ktere cely zivot tolik usiloval, nakonec odvrhne.Uctyhodnost Locavy nespocfva na textech a take "nezustala na papffe"!

Duchovnf rozmer umeni Locavy v ceskem vyrazu "pfeklad" neza-znfva; toto slovo navozuje spise predstavu pfesouvani nakladu, Aniv anglickern "trans lation" - dos lova prenos- transport - nezas leehnemeto,o cozde jde .Snadjeste ne jblf ze je predstava prevodu-pfevadenf, k nIl .odkazuj e francouzske "traduct ion". Staff pak fika li vhodnej i "versio" -obracenf. Romanova verze MILAREPE NAMTHAR Eduarda Tomaseztelesi iuje prave toto archetypalni tajemstvi transkulturalnfho sdfleninabozenske zkusenosti , toti f podanf garantovane vn itfnf osobni zkuse-nostf,

. S luselo byse nazaver konstatovat , zeTomasuv roman konecne vyplr iujecltel~,ou mezeru v nasem pfsemnictvf - jenomze by to nebyla pravda.Nep~lt~m.n?st a .neznfu:lOst Mi~~repova pffbehu vnfmajf jen ti, kteff jej uzzna li - Z c izfch prekladu nebo pnmo z Tomasova dfla ze samizdatbvychrukopisu, kte re vznikly a kolova ly po opakovanych marnych pokusech~.~~C!~~~izvefejnenf, Sku~e~ny tvlirCfCinvsak nikdy zadnou - "pocit'ovanou"CI zeJICI - rnezeru nevyplnuJe.Naopak: vy tva If potJ'ebu dosud nepocit'ovanoua neznamou, rozvrhuje tak novy prostor moznostf, Tomasovo podanfnabfzf moznost setkani s jednou monurnentalni duchovnf dimenzi l idstvaa ~k9ta perspektivu pro vhled do jejfho vselidskeho obsahu. Tak snadpfipravi duchovnf kontext pro c es ke v yd an t samotneho MILAREPENAMTHAR doprovazeneho reprezentat ivnim vyborern z GURBUM - sto~isfcezpe.~ Milarepovych, To vs e by bylo za ji st e ve lm i zadoud. Nejdlileiitejsfje vsak erst, naslouchat, rozumet a konat.

V Praze, na slavnost V s ec h S v at yc hLeta Pane MCMXCZdenek Neubauer

28 5


6/6

Eduard TomasMILAREPA

Vydalo soukrome nakladatelstviGEMMA89

. Truhlafska 11.Praha 1, PSC 110 00Odpovedny redaktor Miroslav Z,akObalku navrhI a graficky upravil Jifi Mann1. vydanfZ dodane sazby vytiskly Moravske tiskarny Olomouc

ISBN 80-85206-03-X

neubauer, zdenek - doslov k milarepovi

Documents