analýza webových stránek města prahyinfo.sks.cz/www/zavprace/soubory/67680.pdfdělat další...
TRANSCRIPT
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky
Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze
Lukáš Kovanda
Analýza webových stránek města Prahy
Bakalářská práce
2010
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s vyuţitím uvedených prame-
nů a literatury.
V Praze dne ……………………………….
Podpis
ABSTRAKT
Cílem mé bakalářské práce je analyzovat oficiální webové stránky hlavního města Prahy.
Ve své práci se především zaměřuji a vysvětluji problematiku přístupnosti a také pouţitel-
nost webu. Rozebírám jednotlivé analýzy, kterými se dají jednotlivé weby testovat, a někte-
ré z nich i pouţívám pro praktické testování. Samozřejmě také poukazuji na slabá místa
webu. Snaţím se vytvářet náměty a případná doporučení, které povaţuji vhodné pro daný
web k jeho zkvalitnění.
KLÍČOVÁ SLOVA: přístupnost, pouţitelnost, Rutgers Index, heuristická analýza,
webové stránky Prahy
ABSTRACT
The aim of my bachelor thesis is to analyze the official website of the Prague City. I am
focusing on and explaining main problems of accessibility and usability of the web.
I go into the detail with analysis, which can be used for testing of individual website and
some of them I use for practical testing. I also point to the weaknesses of the web.
I have prepared suggestions and recommendations, which could be appropriate for prague
web and can lead to its improvement.
KEY WORDS: accessibility, usability, Rutgers Index, heuristics analysis, website of
Prague
Poděkování
Na tomto místě bych rád poděkoval paní PhDr. Haně Slámové, PhD. za vedení mé
práce. Dále bych chtěl poděkovat své rodině a svým blízkým za chápavý přístup a podporu.
Síla webu je v jeho univerzalitě. Přístup pro každého nezávisle na schopnostech je
jeho základním prvkem.
Tim Berners-Lee, W3C
OBSAH
ÚVOD .................................................................................................................................... 8
1 VYSVĚTLENÍ POJMU ANALÝZA WEBOVÝCH STRÁNEK........................... 9
2 PŘÍSTUPNOST ........................................................................................................ 10
2.1 HANDICAPOVANÍ UŢIVATELÉ ................................................................................ 10
2.2 NORMY PŘÍSTUPNOSTI .......................................................................................... 12
2.2.1 Web Content Accessibility Guidelines ........................................................ 12
2.2.2 Pravidla přístupnosti ..................................................................................... 12
2.2.3 Blind Friendly Web ...................................................................................... 13
3 MARKETINGOVÁ HODNOTA WEBU ............................................................... 14
4 POUŢITELNOST .................................................................................................... 15
4.1 POUŢITELNOST NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH ......................................................... 16
4.2 PRAVIDLA POUŢITELNOSTI .................................................................................... 17
4.3 POUŢITELNOST A JEJÍ VÝZNAM ............................................................................. 18
5 METODY ANALÝZY WEBOVÝCH STRÁNEK ................................................ 19
5.1 HEURISTICKÁ ANALÝZA ....................................................................................... 19
5.2 UŢIVATELSKÉ TESTOVÁNÍ..................................................................................... 22
5.3 CARD-SORTING .................................................................................................... 26
5.4 FOCUS GROUPS ..................................................................................................... 27
5.5 COGNITIVE WALKTHROUGH .................................................................................. 28
5.6 A/B TESTOVÁNÍ .................................................................................................... 28
5.7 EYE TRACKING ..................................................................................................... 29
6 HODNOCENÍ WEBOVÝCH PORTÁLŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY ........................ 31
6.1 THE E-GOVERNANCE INSTITUTE .......................................................................... 31
6.2 ZLATÝ ERB ........................................................................................................... 31
7 ANALÝZA WEBOVÉHO PORTÁLU PRAHY ................................................... 32
7.1 ANALÝZA PŘÍSTUPNOSTI ...................................................................................... 32
7.1.1 Část A: Obsah webových stránek je dostupný a čitelný ............................... 33
7.1.2 Část B: Práci s webovou stránkou řídí uţivatel............................................ 33
7.1.3 Část C: Informace jsou srozumitelné a přehledné ........................................ 34
7.1.4 Část D: Ovládání webu je jasné a pochopitelné ........................................... 34
7.1.5 Část E: Kód je technicky způsobilý a strukturovaný .................................... 34
7.1.6 Část F: Prohlášení o přístupnosti webových stránek .................................... 35
7.1.7 Celkové hodnocení ....................................................................................... 35
7.2 ANALÝZA ZA POMOCI RUTGERS-SKKU E-GOVERNANCE PERFORMANCE
INDEXU ................................................................................................................. 35
7.2.1 Klíč k hodnocení .......................................................................................... 35
7.2.2 Hodnocení podle kategorií ........................................................................... 37
7.2.2.1 Soukromí a bezpečnost ........................................................................ 37
7.2.2.2 Pouţitelnost .......................................................................................... 38
7.2.2.3 Obsah ................................................................................................... 39
7.2.2.4 Sluţby .................................................................................................. 41
7.2.2.5 Propojení s občany ............................................................................... 42
7.2.3 Výsledky ....................................................................................................... 43
8 HEURISTICKÁ ANALÝZA POUŢITELNOSTI ................................................. 45
9 STATISTIKA NÁVŠTĚVNOSTI ........................................................................... 51
10 ZHODNOCENÍ ........................................................................................................ 52
ZÁVĚR ............................................................................................................................... 56
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .............................................................................. 58
PŘÍLOHA:P I: PRAVIDLA PŘÍSTUPNÉHO WEBU .................................................. 60
PŘÍLOHA P II: ZÁKON 365/2000 SB. TÝKAJÍCÍ SE INFORMAČNÍCH
SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY ............................................................................ 63
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 8
ÚVOD
Ve své bakalářské práci bych se rád zaměřil na kvalitu přístupnosti a pouţitelnosti oficiál-
ních webových stránek hlavního města Prahy. Mít kvalitní webové stránky je dnes jiţ pro
kaţdé město nutnost, především pokud se jedná o hlavní město, do kterého jen za loňský
rok přijelo na návštěvu více neţ 6 milionů turistů z celého světa.
Vytvořit kvalitní stránky, které by splňovaly většinu očekávání, není vůbec lehké. Nicméně
Praha se jiţ od roku 2005 umisťuje v TOP 20 nejlepších webů světových metropolí.
V posledním ţebříčku se dostala dokonce aţ na druhé místo na světě a nejlépe v Evropě.
Z tohoto ocenění vyplývá, ţe web Prahy má poměrně vysokou hodnotu a je dobře zpraco-
vaný, coţ je v dnešní době velice důleţité.
Web města musí slouţit jak běţným občanům města, kde získají informace, které hledají o
jednotlivých úřadech, ale také o dění v jejich městě, elektronickém kontaktu s radnicí apod.
Druhá páteřní část takového webu je určená k propagaci města jednak v dané zemi, tak i
v zahraničí. V dnešní době, kdy turistický ruch je odvětví, kde se kaţdoročně točí miliony
dolarů, je důleţitý pro kaţdé město, protoţe z turistického ruchu přicházejí nemalé finanční
částky do městských pokladen. Proto je nutné dávat velký zřetel na kvalitní web, který
slouţí často jako první kontakt potencionálního turisty s daným městem. Svým způsobem
takový web je reklamou, ale i zároveň vizitkou města. A v dnešní době, kdy stále více svě-
tové populace hledá informace na internetu, mohou být kvalitní a dobře pouţitelné stránky
obrovskou výhodou, a místem, kde se dá relativně jednoduchým způsobem předčit „konku-
renci“ dalších i třeba ekonomicky vyspělejších metropolí světa.
Webové stránky se dají analyzovat širokým spektrem metod, ať se jedná o metody přístup-
nosti, pouţitelnosti, atd. Ve své práci se zaměřím především na tyto dvě páteřní metody.
Web bychom také mohli měřit podle čitelnosti, jasnosti formulací, velikosti fontů atd.,
nicméně to by jiţ přesahovalo rozsah bakalářské práce, a proto jsem se rozhodl pouţít zá-
kladní metody.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 9
1 VYSVĚTLENÍ POJMU ANALÝZA WEBOVÝCH STRÁNEK
Podobně jako samotný internet je analýza webových stránek poměrně mladý pojem a
z tohoto důvodu pro něj ještě neexistuje v dnešní době sada přesných definic. Proto bych
chtěl zde uvést jak můţeme tento výraz chápat ze dvou úhlů pohledu:
1. Z jednoho pohledu se můţeme na to dívat jako na jednu z fází ţivotního cyklu
webu. Slovo analýza můţeme parafrázovat jako postup, jehoţ výstupem je logický
model vytvářeného systému.
2. Druhou moţností vysvětlení je proces a výsledek zkoumání určité sloţky kvality
webových stránek. A tento smysl slova analýza jsem pouţil pro svoji práci.
Ve své práci tedy myslím analýzu webových stránek jako jejich rozbor z mnoha úhlů po-
hledu. Pokud chceme vytvořit úspěšný web, tak realizace některých typů analýz je napros-
to nezbytná jiţ v první fázi plánování webu. Během vytváření celého webu je také vhodné
dělat další typy analýz. Avšak např. analýza návštěvnosti, která je také důleţitá, se dá ze
zištných důvodů dělat aţ po spuštění webu. Výsledkem analýzy by měl být výstup, ve kte-
rém jsou popsány silné i slabé stránky tohoto webu, nejzásadnější chyby a vhodné je i po-
psat návrh na řešení těchto chyb. Výsledkem by nemělo být popis jednotlivých opatření ani
vyhodnocování dopadů. Na druhou stranu je moţné analýzu provést i opakovaně. Kvalitní
web často bývá výsledkem mnoha iterací, které zahrnují tři části a sice kontrolní, imple-
mentační a analytickou.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 10
2 PŘÍSTUPNOST
V této kapitole bych chtěl vysvětlit jednotlivá úskalí, která jsou potřeba při tvorbě webu
vzít do úvahy. Přístupnost můţeme chápat jako zamezení jakýchkoli překáţek v pouţívání.
V dnešní době jiţ má například většina institucí bezbariérové vchody apod. Stejně tak, jako
je kladen důraz po fyzické stránce v přístupu do budov a jiných míst, tak by měl být i kla-
den důraz při tvorbě webu, aby byl také bezbariérový. Velmi dobře to hodnotí David Špi-
nar ve své knize Tvoříme přístupné webové stránky. „Přístupná webová stránka je pouţi-
telná pro kaţdého uţivatele Internetu, a to nezávisle na jeho postiţení, schopnostech, zna-
lostech, zkušenostech či zobrazovacích moţnostech.“1 Ve své knize popisuje celou řadu
charakteristik a bariér, kterých by se kaţdý designér webových stránek měl vyvarovat a
které by měl brát v úvahu.
Tato slova potvrzuje i web konsorcia W3C, které je povaţováno za zakladatele technologie
tvorby webu. Webové stránky jsou přístupné tehdy, kdyţ nekladou svým uţivatelům ţádné zá-
sadní překáţky, které by omezovaly jejich pouţitelnost2.
2.1 Handicapovaní uţivatelé
Na první pohled by se mohlo zdát, ţe mezi handicapované uţivatele internetu patří pouze
zrakově postiţení. Avšak lidé s různým zrakovým postiţením tvoří pouze část uţivatelů.
Znovu bych zde zmínil knihu Davida Špinara Tvoříme přístupné webové stránky, kde uvá-
dí, ţe aţ 30 procent uţivatelů mají nějaký typ postiţení. Nyní si ukaţme, které skupiny
zahrnujeme mezi handicapované uţivatele.
1. Zrakově postiţení. Sem můţeme zařadit nevidomé uţivatele a uţivatele s těţkými
poruchami zraku. Tito lidé pouţívají braillský řádek nebo hlasové čtečky. Díky to-
mu je potřeba, aby webové stránky měli vţdy textovou podobu, protoţe tyto čtečky
jsou schopné interpretovat pouze textovou formu. Mezi další uţivatele s určitou po-
ruchou se řadí slabozrací. Pro ně je nejdůleţitější, aby bylo moţno texty zvětšovat a
1 ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky.. 2004. Brno : Zoner Press, 2004. 360 s. ISBN 80-86815-
11-0. 2 W3C. W3C [online]. 2008 [cit. 2010-03-14+. Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) 2.0. Dostupné z
WWW: <http://www.w3.org/TR/WCAG/>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 11
také aby měl text v popředí s pozadím stránky jasný kontrast. Jasný kontrast je dů-
leţitý i pro barvoslepé uţivatele, pro něţ je také nezbytný.
2. Neslyšící. Tato skupina uţivatelů nemá aţ tak velký problém s procházením webo-
vých stránek, protoţe větší obsah webů zahrnuje textová část. Na druhou stranu,
například při některých krátkých ukázkách či videí je zvuk důleţitou součástí. A
proto by na správném webu mělo být moţné si i stáhnout titulky k jednotlivým vi-
deím, to také ocení někteří uţivatelé, kteří například nemají sluchátka nebo jsou
v prostředí, kde je vyţadováno ticho a díky titulkům mohou pochopit i obsah videí.
3. Pohybově postiţení. V této skupině mám na mysli především problém pro lidi s tr-
valým postiţením, ale i například se zlomenou rukou a tedy nemoţností pouţívat
myš. Proto je vhodné, aby programátor dokázal naprogramovat web tak, aby ho by-
lo moţné ovládat jen klávesnicí.
4. Uţivatelé podle softwarového vybavení. Kaţdý z uţivatelů má svůj oblíbený webo-
vý prohlíţeč. Podle statistiky jsou sice nejrozšířenější Internet Explorer a Mozilla
Firefox, nicméně řada uţivatelů pouţívá i další prohlíţeče, jako např. Operu, Goo-
gle Chrome, Safari atd. Je tedy nutné vytvořit web, který nebude závislý na jednom
prohlíţeči, jestli podporuje technologii Flash nebo jestli má uţivatel povolený Ja-
vascript a další.
5. Nezkušení uţivatelé internetu. Do této skupiny se mohou řadit především lidé, kteří
dříve s počítačem a internetem nepřišli do styku. Proto je vhodné, aby webové
stránky byly jednoduché, srozumitelné a uţivatel nemusel hledat zdlouhavé cesty
pro výběr konkrétního poţadavku.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 12
2.2 Normy přístupnosti
2.2.1 Web Content Accessibility Guidelines
Tato norma byla vydána konsorciem W3C. Původní pochází z roku 1999 pod označením
WCAG 1.0. Od konce roku 2008 je nová s označením WCAG 2.0. Norma WCAG 2.03
určuje, jak vytvářet obsah webu pro handicapované uţivatele. Stojí na následujících čtyřech
pilířích:
1. Rozpoznatelnost a vnímatelnost
2. Zajistit funkčnost pomocí klávesnice (bez nutnosti pouţívat další zařízení)
3. Čitelnost a srozumitelnost
4. Funkčnost současnými a budoucími technologiemi
Kompletní normu můţeme nalézt na webu W3C.
2.2.2 Pravidla přístupnosti
Pravidla tvorby přístupného webu je nejvýznamnější projekt v České republice. Tento pro-
jekt je datován do roku 2004 a byl vytvořen na Ministerstvu informatiky. Pravidla jsou
zakotvena v novele zákona číslo 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy
provedenou zákonem číslo 81/2006 Sb. Tato forma byla v roce 2006 aktualizovaná a pře-
pracovaná oproti původní verzi v rámci „projektu vědy a výzkumu“ pod vedením Minister-
stva informatiky. Pravidla byla uznávána, nicméně se časem ukázalo, ţe je v nich mnoho
chyb a proto byla aktualizována. Problém byl v tom, ţe původní pravidla neodpovídala
úplně potřebám, v určitých směrech byla moc striktní, v jiných zase naopak málo definová-
na. Další nevýhodou bylo, ţe původní verze neměla ţádnou návaznost na mezinárodní pra-
vidla WCAG 2.0.
Úplný seznam Pravidel tvorby přístupného webu se nachází na stránkách www.pravidla-
pristupnosti.cz , v příloze této práce se nachází seznam těchto pravidel.
3 W3C. W3C [online]. 2008 [cit. 2010-03-14+. Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) 2.0. Dostupné z
WWW: <http://www.w3.org/TR/WCAG/>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 13
2.2.3 Blind Friendly Web
V roce 2000 vznikl v České republice ve sdruţení SONS4 tento projekt, který se věnuje
pravidlům přístupnosti webových stránek pro těţce zrakově postiţené. Do určité míry tento
projekt vychází z normy WCAG 1.0.
4 Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR *online+. 2002 *cit. 2010-04-07+. SONS. Dostupné z
WWW: <http://www.sons.cz/index.php>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 14
3 MARKETINGOVÁ HODNOTA WEBU
V dnešní době jsou webové stránky nedílnou součástí marketingu. V podstatě ţádná velká
profitující firma nebo město by se bez prezentace na webových stránkách neudrţela mezi
konkurencí. Webové stránky můţeme povaţovat za jednu ze základních sloţek marketin-
gu. V oblasti webových stránek jednotlivých měst-na které se zaměřuji ve své práci- slouţí
webové stránky jako nedílná součást propagace daného regionu. Kdyţ vezmeme v potaz
chování dnešních spotřebitelů a potencionálních turistů, téměř kaţdý si jiţ předem snaţí
zjistit informace předem na webu o jednotlivých destinacích, kam se chystá. Dnes jsou jiţ
v nenávratnu doby, kdy klienti přišli do cestovní kanceláře a nechali si sestavit komplexní
balíček se všemi informacemi. Coţ je dáno více faktory, dnes je daleko jednodušší si se-
hnat informace o daných destinacích na webu, a proto je velmi důleţité, aby stránky jednot-
livých měst byly na vysoké úrovni vzhledem k dnešní konkurenci. Dalším faktorem jsou
nízkonákladové letecké společnosti, které zpřístupnily cestování mnoha mladým lidem,
kteří dříve neměli dostatek finančních prostředků na cestování. A právě tato cílová skupina
je velmi znalá v počítačové oblasti a vyhledává si sama tyto informace na webu. Je tedy
důleţité, aby na jedné stránce uţivatelé našli všechno, co dnes potřebují k zařízení dovole-
né nebo víkendového pobytu. Je tedy nutností, aby na jedněch webových stránkách se do-
zvěděli informace o destinaci (městě), kam se chystají, dále aby na těchto stránkách rovnou
našli i moţnosti ubytování, informací, co mohou ve městě vidět-památky, výstavy atd.,
navštívit různé veletrhy a krátkodobé festivaly, sportovní utkání. V neposlední řadě je dů-
leţité, aby zde byly informace o počasí, dopravní dostupnosti a plánkem města.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 15
4 POUŢITELNOST
Pouţitelnost internetových stránek určuje, jak snadno se na nich uţivatelé orientují, jak
rychle pochopí jejich uspořádání a ovládání a jaký uţivatelský záţitek si z nich odnesou.5
Z této definice si můţeme vyvodit jasný závěr, ţe aby náš web byl dobře pouţitelný, měl by
být jednoduchý, přehledný a měl by klást důraz, abychom se na jednotlivé odkazy dostali
s co nejmenším počtem prokliků.
Pojmem pouţitelnost se zabývali Clayton Lewis a John Gould v 80. letech 20. Století ve
svém díle Designing for Usability: Key Principles and What Designers Think6. Svoje teze
opírají o čtyři základní body – včasné zaměření na uţivatele, interaktivní design, empirické
testování, opakovatelnost, jenţ vede ke zlepšení - které zůstávají stejné do dnešní doby.
Původně se touto problematikou zabývali především univerzitní profesoři a někteří odbor-
níci z velkých počítačových firem. Postupem času, na konci 90. let 20. století nastal obrov-
ský rozmach tohoto odvětví. O problematiku se začalo zajímat mnohem více lidí, manaţerů
z celého spektra odvětví nejen softwarových firem. Mezi největší odborníky na tuto pro-
blematiku řadíme především Jakoba Nielsena a Steva Kruga.
Jakob Nielsen je dnes povaţován za guru pouţitelnosti, který získal doktorát na Technické
univerzitě v Dánsku. Mezi nejvýznamnější firmy, pro které pracoval, můţeme uvést IBM
nebo Sun Microsystems. Je povaţován za experta v oblasti snadnějšího pouţívání softwaru
a internetu. To je dokumentováno i tím, ţe drţí celkem 79 patentů pro tuto oblast. V roce
1995 spustil vlastní webové stránky7, na kterých je moţné si přečíst mnoho zajímavých
postřehů, analýz a predikcí pro budoucnost. Mimo jiné se na jeho webu nachází definice,
čím je tvořena pouţitelnost: naučitelnost, efektivita, zapamatovatelnost, chyby a uspokoje-
ní8. Má svůj typický úhel pohledu na pouţitelnost webových stránek z pohledu uţivatele a
klade největší důraz na jednoduchost. V roce 1998 zaloţil s Donaldem Normannem firmu
5 WebMagazine [online]. 1998 [cit. 2010-04-11+. Slovník pojmů. Dostupné z WWW:
<http://www.webmagazine.cz/slovnik-pojmu>. 6 GOULD, John; LEWIS, Clayton. Designing for usability: key principles and what designers think [online].
New York : ACM, 1985 [cit. 2010-04-10+. Dostupné z WWW: <http://portal.acm.org/citation.cfm?id=3170> 7 Jakob Nielsen´s Website *online+. 1995 *cit. 2010-03-24+. Jakob Nielsen´s Website. Dostupné z WWW:
<http://www.useit.com/>. 8 Jakob Nielsen´s Website *online+. 1995 *cit. 2010-04-01+. Introduction to Usability. Dostupné z WWW:
<http://www.useit.com/alertbox/20030825.html>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 16
NielsenNorman Group. Často mu je vytýkána jeho staromódnost a určitý odpor k moder-
ním technologiím, coţ je dokumentováno jeho webovými stránkami, které v podstatě ne-
změnily svůj design za celých 15 let.
Steve Krug se od roku 1989 zabývá testováním pouţitelnosti. V dnešní době se zabývá
především poradenstvím a pořádáním mnoha seminářů zabývající se pouţitelností. Mimo
jiné je autorem knihy Nenuťte uţivatele přemýšlet!9. Mezi jeho hlavní myšlenky bych zde
chtěl uvést tři nejdůleţitější:
1. Nenuťte mě přemýšlet10
- je důleţité, abychom se jasně orientovali, kdyţ vstoupíme
na neznámou stránku a bylo nám zřejmé, co se zde nachází
2. Nezáleţí, kolikrát musím klepnout, pokud jde vţdy o bezmyšlenkovitou a jasnou
volbu11
- hledanou informaci nemusím vţdy najít na úvodní stránce, ale abych se
k ní dostal bez dlouhého přemýšlení
3. Zbavte se poloviny slov na kaţdé stránce a potom ještě poloviny z toho, co zbylo12
-
uţivatelé si neznámé webové stránky především prohlíţí, a ne je hned čtou, a proto
je dobré co nejvíce redukovat dlouhé texty
4.1 Pouţitelnost na webových stránkách
Důvodů, proč mít dobře přístupný web, je mnoho. Zde uvádím pouze základní:
1. Co nejmenší počet nespokojených uţivatelů a chyb- abychom dosáhli spokojenosti
uţivatelů našeho webu, potřebujeme, aby byl dobře přístupný a obsahoval co
nejméně chyb
2. Návštěvnost- pokud je náš web dobře srozumitelný a pouţitelný, uţivatelé mají dů-
vod, proč se na náš web vrátit znovu
9 KRUG, Steve. Web design – Nenuťte uživatele přemýšlet! 1. vyd. Brno : Computer Press, 2003.
144 s. ISBN 80-7226-892-9. 10
tamtéž 11
tamtéž 12
tamtéž
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 17
3. Důvěryhodnost- ke zvýšení důvěryhodnosti a posílení firemní značky je zapotřebí,
aby webové stránky byly důvěryhodné a snadno se na nich orientovalo
Obecně vzato, na dobře pouţitelném webu se můţeme snadno orientovat, dále nám je
zřejmé, co tyto stránky nabízejí a je pro nás jednoduché se na nich pohybovat a vyhledávat.
4.2 Pravidla pouţitelnosti
Zakladatelem těchto pravidel je Jakob Nielsen, který například ve svém článku Ten usabili-
ty heuristics13
popisuje právě pouţitelnost, na nějţ pak navázali mnozí další autoři.
V dnešní době se celému okruhu vytváření dobře pouţitelných webových stránek říká heu-
ristika.
Jak jiţ bylo výše uvedeno, velmi záleţí na rozloţení a vzhledu stránky. Mezi základní pra-
vidla patří, aby vţdy byly stránky jednoduché, přehledné, dalo se na nich dobře orientovat.
Za další je také důleţité, aby byl dobře nastaven kontrast textů s pozadím, aby uţivatel ne-
měl problém číst jednotlivé texty. Také je důleţité, aby byly dobře vytvořené odkazy a pře-
devším, aby tyto odkazy byly funkční.
Kdyţ se podíváme na problematiku z pohledu struktury stránky, tak je dokázané, ţe uţiva-
telé nečtou celé texty, ale spíše si pouze prohlíţejí stránky. Z toho vyplývá, ţe uţivatel si
po čase vybaví pouze věci, které ho zaujaly. Tím pádem je naším úkolem se snaţit vytvořit
takové stránky, aby návštěvníka co nejvíce zaujaly. Nejdůleţitější a nejpodstatnější infor-
mace by se měli nacházet v horní části stránky, aby si jich uţivatel všiml okamţitě, aniţ by
musel scrollovat po stránce dolů. Mezi další důleţitá ustanovení se řadí pravidlo srozumi-
telnosti. Měli bychom se snaţit popisovat jednotlivé texty nebo názvy ustálenými výrazy,
které zná široké spektrum uţivatelů a nepouţívat speciální a odborné názvy. Mnoho lidí by
nemuselo vědět, co znamenají, respektive jsou také hůře zapamatovatelné. Také je podstat-
né, aby na všech stránkách bylo jednoduché se dostat zpět na úvodní stránku (např. aktiv-
ním kliknutím na logo).
13 Jakob Nielsen´s Website *online+. 1995 *cit. 2010-03-28+. Ten Usability Heuristics. Dostupné z WWW:
<http://www.useit.com/papers/heuristic/heuristic_list.html>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 18
Kapitolou samou pro sebe je úvodní stránka, která je velmi specifická. Je to stránka, kterou
vidí všichni uţivatelé, kdyţ chtějí vstoupit na web jednotlivých stránek měst nebo firem. Je
potřeba, aby zde bylo jasně a srozumitelně vidět logo a název (města, firmy), aby bylo
zřejmé, co tyto stránky propagují. Důleţitá je také struktura této stránky, jejich jasně čitelné
odkazy na další stránky a jednoduchá navigace. Důleţité je, aby celkové menu zůstalo za-
chováno na celém webu a pokud moţno mělo vţdy i stejné názvy, barvy textu a styl písma.
Na úvodní stránce by také mělo být jasné pole s vyhledáváním, kde můţe uţivatel zadat
jednotlivá hesla, která chce najít.
4.3 Pouţitelnost a její význam
Důvodů, proč je v dnešní době dáván takový zřetel na pouţitelnost webu, je velmi dobře
patrný citací z knihy Steva Kruga „Konkurence je vzdálena jen na jedno kliknutí myši“14
.
Proto je zapotřebí, aby náš web byl jednoduchý a srozumitelný, aby se snaţil přilákat co
nejvíce klientů a ne je naopak odpuzoval. Ne nadarmo se říká, ţe v jednoduchosti je krása a
u webových stránek to platí dvojnásob. Nikdo z uţivatelů se nechce zabývat sloţitými
stránkami, ale chce najít jednoduše to, kvůli čemu na tyto stránky zavítá. Většina lidí neza-
čne sama od sebe pouţívat věci, ke kterým jsou mnohastránkové návody. To dělají pouze
v případě, ţe jsou k tomu určitými okolnostmi donuceni. Raději sáhnou po tom, co je jasné
a srozumitelné.
Hodnota pouţitelnosti webu se velmi snadno promítne i z ekonomického hlediska firmy,
vytvářející tento web. Např. pro internetový obchod, pokud je velmi dobře pouţitelný, ma-
jitelé vidí přímý ekonomický přínos zvýšením objednávek zboţí. To však platí i pro obecné
weby a ne pouze pro e-shopy. U ostatních webů to nemá sice tento přímý ekonomický do-
pad, ale pokud se na naše stránky dívá více lidí, v našem případě na stránky města, tak poté
se rozhodnou přijet do daného města a utratit v něm určité peníze a pak tedy vidíme eko-
nomický profit. Dalším důvodem, který především vyuţívají zpravodajské servery, jsou
nemalé příjmy z reklamních bannerů.
14 KRUG, S. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet! 2.vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN: 80-
251-1291-8.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 19
5 METODY ANALÝZY WEBOVÝCH STRÁNEK
V následující kapitole bych se rád rozepsal o jednotlivých metodách, které budu pouţívat
při analýze webových stránek Prahy.
Pomocí těchto analýz zjišťujeme, jestli dané webové stránky jsou správně naprogramova-
né, případně které části by se měly zlepšit. Díky těmto metodám jsme schopni odhalit pro-
blémy, které bývají překáţkou pro správně fungující web. Proto je důleţité, abychom testy
pouţitelnosti prováděli od samého vzniku našich webových stránek. Mezi další aspekt,
proč se zabývat testováním při tvorbě webu, je minimalizace finančních prostředků na pří-
padnou rekonstrukci webu.
5.1 Heuristická analýza
Heuristická analýza je jednou z nejpouţívanějších a základní analýzou pro zkoumání
webových stránek. U jejího zrodu v roce 1990 stáli Jakob Nielsen a Rolf Molich.
Nyní si vysvětleme a objasněme jak tedy při heuristické analýze obvykle postupujeme.
Předloţíme vybrané webové stránky odborníkům a ti na základě obecných pravidel zjišťují,
zda dané stránky odpovídají pravidlům. Postupně procházejí jednotlivé části webu a určují,
jestli jsou dané části přípustné, či by se měly předělat. Jako ideální počet expertů se obvyk-
le říká, ţe bych jich mělo být tři aţ pět. V praxi však z mnoha důvodů (často především
finančních) hodnotí stránky jeden aţ tři odborníci. Dalším rozlišovacím prvkem je analýza
strukturovaná, kdy postupují podle daných úkolů a nebo nestrukturovaná, při níţ webové
stránky procházejí náhodným způsobem a analyzují je.
Na konci testování vţdy vzniká jakýsi report, kde jsou shrnuty všechny problémy, které
jsou pak předány správci těchto stránek, který by se jimi měl řídit a chyby opravit.
Nyní bych zde rád uvedl 9 zásad15
Jakoba Nielsena a Rolfa Molicha jakoţto zásady slouţí-
cí pro heuristické hodnocení, které vytvořili v roce 1990.
15 VIJAYAN, Rajesh. College of Computing [online]. 2005 [cit. 2010-04-01+. Heuristic Evaluation. Dostupné z
WWW: <http://www.cc.gatech.edu/classes/cs6751_97_winter/Topics/heur-eval/>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 20
1. Jednoduchý a přirozený design: jde o co nejefektivnější vyuţití a rozloţení webo-
vých stránek. Sada nejdůleţitějších informací by měla být barevně odlišena od
zbytku informací. Měli bychom se vyvarovat, abychom neměli mnoho informací na
jedné stránce, v tomto případě je lepší to řešit formou odkazů na další stránky
s podrobnými informacemi.
2. Srozumitelná forma názvů pro uţivatele: Důleţitým hlediskem je, aby psanému tex-
tu na webu rozumělo široké spektrum uţivatelů, proto by se měly odborné a sloţité
názvy objevovat pouze ve výjimečných případech.
3. Minimalizovat zátěţ na paměť uţivatelů: uţivatelova krátkodobá paměť je omeze-
na, proto je tedy nutné, aby ovládání webových stránek bylo jednoduché a intuitiv-
ní, aby uţivatel nemusel nad tím dlouho přemýšlet.
4. Konzistentnost: uţivatelé by neměli váhat, jestli jednotlivá slova, fráze a situace
znamenají stejnou věc. Zejména systém opatření v případě potřeby by uţivatel měl
být vţdy schopen dosáhnout jednu konkrétní akci. S tím také souvisí neměnný
design jednotlivých stránek daného webu, aby uţivatel nenabyl pocitu, ţe se objevil
na jiných webových stránkách.
5. Poskytnutí zpětné vazby: internetové stránky by měly vţdy uţivatele informovat o
moţnosti, kam se obrátit, aby se mu dostala odpovídající zpětná vazba v přiměřené
lhůtě.
6. Poskytnout zřetelně označené cesty: uţivatel by se neměl nikdy dostat do situace,
odkud by neměl viditelný krok nazpět, návrat na domovskou stránku nebo provádět
různé změny.
7. Zkratky: zpřístupnit stránky začínajícím, tak i pokročilým uţivatelům. Pro pokroči-
lého uţivatele můţe být otravné procházet jemu jiţ známé postupy, které však ocení
začínající uţivatel (proto je vhodné vytvořit například odkazy pro pokročilé uţiva-
tele obeznámené danou problematikou)
8. Dobré chybové zprávy: správné chybové zprávy jsou defenzivní, přesné a konstruk-
tivní. Obranné chybové zprávy by měly ukázat vinu na nedostatky systému a nikdy
kritizovat uţivatele. Přesné chybové zprávy uţivateli poskytují přesné informace o
příčině problému. Konstruktivní chybové zprávy poskytují smysluplné návrhy pro
uţivatele o tom, co dělat dál.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 21
9. Vyhýbání se chyb: vyvarovat se chyb se můţeme díky vytvoření potvrzovacího tla-
čítka, které donutí uţivatele, aby si zkontroloval správnost jím zadaných údajů.
V roce 1994 Jakob Nielsen revidoval výše uvedený seznam návodů16
:
1. Viditelnost stavu systému
2. Vazba mezi systémem a reálným světem
3. Uţivatelská kontrola a svoboda
4. Soudrţnost a normy
5. Vyvarování se chybám
6. Rozpoznávání oproti pamatování
7. Flexibilita a činnost pouţití
8. Minimalistický a estetický design
9. Pomoci uţivatelům rozpoznat, diagnostikovat a vzpamatovat se z chyb.
10. Nápověda a dokumentace
Následující graf dokazuje, ţe na tuto metodu není nutné vyuţít mnoho expertů. Obecně se
říká, ţe je dostatečný počet tří aţ pěti hodnotitelů. V obrázku jsou tři křivky znázorňující
hodnotitele-začátečníky, průměrné specialisty a experty.
16 Jakob Nielsen´s Website *online+. 1995 *cit. 2010-03-28+. Ten Usability Heuristics. Dostupné z WWW:
<http://www.useit.com/papers/heuristic/heuristic_list.html>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 22
Obrázek 117
Průměrný počet hodnotitelů a procento zjištěných problémů pomocí
heuristické analýzy
Mezi hlavní výhody této metody patří rychlost, ekonomická nenáročnost a v neposlední
řadě také počtem zjištěných problémů, které jiné metody neobjeví. Heuristická analýza na
druhé straně nemá konzistentní výsledky, protoţe dané webové stránky nejsou nijak unifi-
kovány, respektive nemají ţádná jasně daná pravidla designu a dalších sloţek, se kterými
by se dané stránky porovnávaly. Za nevýhodu je také povaţováno hodnocení expertem,
které můţe být subjektivní. Často výsledky poukazují na určité chyby, které jsou však mi-
noritního rázu oproti závaţným chybám, které tato analýza neobjeví.
Ideální rovnováhu výsledku dosáhneme, pokud dané stránky hodnotí odborník na pouţitel-
nost a zároveň expert pro zvolenou tématickou problematiku.
5.2 Uţivatelské testování
User testing je nejčastější a nejdůleţitější metodou, která se pouţívá při testování pouţitel-
nosti jednotlivých webů. Ani nejlepší designér není schopný vytvořit ideální web. Jednou
z alternativ, jak se k ideálnímu webu dostat, je pouţít uţivatelské testování. Díky tomu, ţe
17 VIJAYAN, Rajesh. College of Computing [online]. 2005 [cit. 2010-04-01+. Heuristic Evaluation. Dostupné z
WWW: <http://www.cc.gatech.edu/classes/cs6751_97_winter/Topics/heur-eval/>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 23
necháme uţivatele hodnotit web, tvůrce nebo designér získává neocenitelné rady a výtky,
které se dozví právě z testování. Doporučuje se tyto testy dělat co nejčastěji v průběhu
tvorby webových stránek. Také se tato metoda občas nazývá tzv. přemýšlení nahlas.
Často se uţivatelské testování zaměřuje na podněty, na které není jasná odpověď, jestli
designer vytvořil stránku správně nebo špatně, ale jedná se především o pocitové záleţitos-
ti.
Během testování se vytváří záznam jak zvukový, videa, tak i textového zápisu. Velmi vý-
stiţný je následný obrázek, který ilustruje celkový záznam.
Obrázek 218
Jednotlivé vstupy uţivatelského testování
Výběr testerů
Nejideálnějšími lidmi pro testování jsou ti, o kterých se předpokládá, ţe budou web pouţí-
vat. Proto třeba není vhodné vybírat odborníky, kteří pracují s počítači, ale je lepší testovat
na lidech, kteří nemají excelentní znalosti v internetu. Tím docílíme, aby výsledek nebyl
18 Open interface [online]. 2001 [cit. 2010-04-13]. User testing. Dostupné z WWW:
<http://www.openinterface.ie/images/user_testing.gif>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 24
zkreslený a reprezentoval vzorek nejširší části uţivatelů. Také hodně záleţí na typu stránek,
které se mají testovat. Např. zda se jedná o stránky pro děti, skupinu uţivatelů s nějakým
úzce specifikovaným tématem a nebo o web veřejné správy, který je pouţíván průřezově
všemi vrstvami uţivatelů internetu.
Počet testerů
Doporučený počet testerů je pět, protoţe bylo zjištěno, ţe s větším počtem testerů klesá
počet nově odhalených chyb, pouze se opakují uţ odhalené problémy. Toto tvrzení demon-
struje Nielsenův graf.
Obrázek 319
Křivka vykreslující poměr testerů a nalezených problémů
V některé literatuře se dá dočíst, ţe ideální počet testerů se pohybuje mezi třemi aţ osmi.
Vţdy je však nutné mít alespoň tři uţivatele pro testování.
Prostředí
Testování by mělo probíhat v prostředí, kde se nebude tester bát vyslovit svůj názor. Vţdy
by však v místnosti měl sedět pouze tester a moderátor, případně pozorovatel. Moderátor
by měl umět naslouchat a neměl by testerovi skákat do řeči a vyslechnout jeho celkový
19 Jakob Nielsen´s Website *online+. 1995 *cit. 2010-04-10]. User testing. Dostupné z WWW:
<http://www.useit.com/alertbox/20000319-user-testing-diminshing-returns-curve.gif>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 25
názor. Pro detailní výsledky bývá často místnost snímána kamerou, aby se zpětně mohly
analyzovat všechny detaily, co tester uvedl.
Příprava testování
Testování probíhá podle předem stanoveného scénáře, který zahrnuje úkoly seskupené od
jednoduchých po sloţité. Tyto úkoly by měly zahrnovat běţné operace, které se očekávají
od uţivatelů např. zaregistrováním se do databáze, objednání si zboţí v e-shopu nebo na-
lezení kontaktu a napsání komentáře administrátorovi webu. Vytvořený seznam úkolů je
vhodné před prvním testování vyzkoušet nanečisto a doladit formulaci úkolů.
Vlastní testování
Začne se vysvětlením důvodů testování a jeho průběhem. Nastíní se scénář testu. Následují
dotazy na testera a jeho zkušenosti s ovládáním internetu. Poté začíná samotné plnění úko-
lů. Tester je vyzván, aby při jejich plnění uvaţoval nahlas. Občas se stává, ţe se tester do-
stane do stádia, kdy neví, jak má dále postupovat. V tento moment je vhodné, aby moderá-
tor testerovi neradil, a aby našel vlastní cestu zpět. Během testování se zapisují poznámky
o nalezených obtíţích. Optimálním časem testování je půl hodiny, nicméně hodně záleţí na
rozsahu webu. V některých pramenech se můţeme dočíst, ţe testování můţe probíhat aţ
dvě hodiny.
Zpracování výsledků
Po ukončení testu je vhodné ihned zpracovat výsledky a vytvořit report z testování. . Jedná
se o problémy, se kterými se testeři potýkali, stejně tak i moţné příčiny těchto problémů a
návrhy na jejich realizaci. Na výsledky můţeme nahlíţet z mnoha úhlů pohledu jako např.
čas při plnění úkolů, splnitelnost úkolu, chybovost, úspěšnost a spokojenost.
Jak jsem jiţ na začátku podkapitoly uvedl, jedná se o nejpouţívanější metodu testování. To
je spojené s řadou výhod, jako např. ţe získáme poměrně relevantní výsledky, které nejsou
subjektivně zabarvené a také praktičnost. Na jednu stranu testerem můţe být prakticky
kdokoliv, ale je vhodné zaměřit se na okruh lidí, pro které je web určen. Na druhé straně
můţe být tato metoda časově, ale i finančně nákladnější především v momentě, kdy se má
jednat o rozsáhlý web.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 26
5.3 Card-Sorting
Card-Sorting bychom v české literatuře hledali jako třídění karet. „Card-Sorting je skvělá,
spolehlivá a levná metoda pro nalezení modelů, jak by uţivatelé očekávali najití obsahu či
funkčnosti.“ „Card-Sorting vytváří celkovou strukturu pro vaši informaci, jakoţ i návrhy
pro navigaci, nabídky a případné taxonomie.“20
Cílem této metody je zařazovat karty do
správných skupin, ve kterých je poté uţivatelé hledají z logického hlediska, neboli aby jed-
notlivá struktura webu byla jasná a zřetelná.
Při Card-Sortingu často mluvíme o dvou typech této metody:
1. Open card-sorting: Účastníkům jsou rozdány karty ukazující obsah webu bez pře-
dem stanovených skupin. Tato metoda je především pouţitelná jako vstup do in-
formační struktury v nových nebo stávajících webových stránkách a produktů.
2. Closed card-sorting: Účastníkům jsou rozdány karty ukazující obsah webu s jiţ pře-
dem stanoveným návrhem skupin. Účastníci jsou poţádáni, aby umístili karty do
těchto skupin. Closed card-sorting je uţitečný při přidávání nového obsahu do jiţ
existujícího systému, nebo pro získání zpětné vazby.
Metodu provádíme s maximálním počtem 15 testerů, kteří testují vybrané stránky. Při vy-
hodnocení testů se díváme jednak na statistické výsledky, a zároveň také na komentáře
jednotlivých testerů, které nám mohou přinést další uţitečné informace.
Tato metoda je jiţ pouţívána více jak 10 let a proto je tedy uţ poměrně zavedená. Mezi
další výhody patří cenová nenáročnost, jednoduchost, rychlost. Na druhou stranu i zde se
nevyvarujeme stinných stránek jako např. rozdílnost jednotlivých výsledků uţivatelů nebo
časová náročnost prozkoumávání velkého mnoţství dat.
20 Boxes and arrows [online]. 2004 [cit. 2010-03-29+. Card sorting. Dostupné z WWW:
<http://www.boxesandarrows.com/view/card_sorting_a_definitive_guide>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 27
Obrázek 421
vizualizace metody Card-Sorting
5.4 Focus groups
Skupinové testování je další metodou pouţitelnosti. V této moderátorem řízené diskuzi se
obvykle vyskytuje šest aţ deset respondentů, kteří odpovídají na předem připravené otázky
moderátora. Tato metoda je známa především z reklamy a marketingu, ale vyskytuje se i u
testování webových stránek.
Focus groups se pouţívá zejména pro získávání podnětů v prvotních fázích vývoje nových
internetových prezentací, při specifikaci jejich potřebných funkcí a poţadavků na obsah.
Na rozdíl od běţného uţivatelského testování se tedy nepouţívá k hodnocení pouţitelnosti
webu, ale pro poznání názorů jeho potenciálních uţivatelů.
Díky focus groups můţeme odhalit, které části webu mají největší vliv na uţivatele. Cílem
těchto diskuzí je získání reakcí a názorů respondentů, z nichţ můţe zadavatel čerpat nové
nápady ke zlepšení webu. Většina ostatních metod se snaţí pouze odhalit chyby jiţ navrho-
vaného webu.
Mezi nevýhody této metody můţeme zařadit vyšší náklady, náročnější realizaci a také
moţnost, ţe se ve skupině najde jedinec s vysokými přesvědčovacími schopnostmi, který-
mi můţe ovlivnit úsudek ostatních respondentů.
21 Business modeling [online]. 2004 [cit. 2010-04-03+. Card sorting. Dostupné z WWW:
<http://modelmeld.com/NotesImages/Topic5NotesImage4.jpg>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 28
5.5 Cognitive walkthrough
Poznávací procházení zjišťuje pouţitelnost pro nové uţivatele, tedy jak budou stránky
srozumitelné a jak obtíţná nebo lehká bude orientace v nich. Tato metoda se často vyuţívá
při tvorbě stránek, ale také se dá pouţít i jiţ na funkčních webech. Během testování prová-
dí tester nebo skupina testerů předem dané úkony na stránkách, přitom zvaţují, jak jsou pro
nové uţivatele obtíţné, zda jsou pochopitelné, jestli uţivatelé mají dostatek informací pro
další úkony apod. Pokud má podle testerů uţivatel dostatek srozumitelných informací, je
úkol označen jako splněný, v opačném případě je nutné identifikovat problémy a nedostat-
ky. Ve výsledku dostaneme seznam konkrétních poznatků, které části mohou být problema-
tické a jak by bylo vhodné je upravit.
Výhodou této metody je, ţe nepotřebujeme shánět ţádné odborníky na testování a také se
jedná o velmi levnou techniku. Při testování rozsáhlého webu však můţeme narazit na to,
ţe k výsledku vede celá řada cest, coţ můţe zapříčinit zdlouhavé procházení a tím pádem i
méně efektivní.
Často se uvádí, ţe je vhodné kombinovat cognitive walkthrough spolu s heuristickou ana-
lýzou pro získání kvalitních výsledků.
5.6 A/B testování
„A/B testování je binárním testem, který porovnává účinnost dvou statických prvků, např.
dvě různé verze hlavní stránky, dva různé bannery. Samozřejmě lze otestovat i více neţ dvě
varianty.“22
Toto testování je velmi levnou záleţitostí, které můţe přinést rychlé výsledky v podobě
vyššího počtu návštěv daného webu.
V praxi testování funguje tak, ţe polovině návštěvníků se načte jeden vzhled stránek a dru-
hé polovině druhý typ stránek. Díky statistikám návštěvnosti můţeme vysledovat rozdíly
obou variant, kteří zákazníci pokračovali v surfování po daném webu a snadno určit, která
varianta je lepší, respektive uţivateli ţádanější.
22 Robert Němec *online+. 2001 *cit. 2010-05-22+. A/B Testování. Dostupné z WWW:
<http://www.robertnemec.com/a-b-testovani/>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 29
Obrázek 523
na tomto obrázku můţeme vidět, jak v praxi vypadá A/B testování, při
kterém se hned vypisuje statistika návštěvnosti, času stráveného na daných strán-
kách a konverze
5.7 Eye tracking
Analýza testování oční kamerou je poměrně novou, avšak velmi rychle rozvíjející se a po-
pulární metodou. Na obrázku jsou vidět tzv. heat zone maps. Tato mapa funguje na tepel-
ném principu, který zaznamenává, kolik času se uţivatelé dívají na jednotlivé části monito-
ru. Červená barva znázorňuje nejvyšší výskyty a modrá nejniţší (viz stupnice v obrázku).
23Click Value [online]. 2006 [cit. 2010-04-02]. A/B testování. Dostupné z WWW:
<http://www.clickvalue.com/images/site_optimisation_ab_testing.jpg>
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 30
Obrázek 624
Heat zone mapa provedená na stránce Google. Červená barva znázor-
ňuje nejvyšší výskyt, kam se dívá uţivatel.
Po vyhodnocení jednotlivých stránek pomocí testování oční kamerou je patrné, ţe výsledky
bývají velmi podobné. Červeně se vykresluje písmeno F. Jedná se o takzvaný F vzorec, ze
kterého můţeme vyčíst pohyb očí uţivatelů. Nejprve si přečtou první řádky, poté několik
řádků přeskočí a čtou další a nakonec sjíţdějí k spodnímu okraji obrazovky po levé straně a
tím vzniká právě písmeno F, někdy se také objevuje tvar písmena E.
V začátcích pouţívání této metody se testerům dávaly různé helmy a brýle se senzory po-
hybu očí. Dnes však jiţ existují systémy zabudované v obrazovkách počítačů.
I díky těmto výsledkům se často designéři webu řídí pravidlem, kam umístit důleţité in-
formace, aby je právě uţivatel našel. Proto tedy často bývá menu jednotlivých stránek situ-
ované po pravé straně svrchu dolů.
24 Blogstorm [online]. 2003 [cit. 2010-04-18]. Eye tracking. Dostupné z WWW:
<http://www.blogstorm.co.uk/images/eye-tracking-transactional.gif>
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 31
6 HODNOCENÍ WEBOVÝCH PORTÁLŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
Kaţdý uţivatel si představuje pod kvalitou stránky něco jiného. Často to souvisí s tím, jaké
typy stránek daný klient navštěvuje. Jsou uţivatelé, kteří dbají na dostupnost informací, jiní
dávají zřetel na grafické zpracování, dalším jde především o přehlednost nebo jiţ výše po-
pisovanou přístupnost a pouţitelnost. Musíme rozlišovat, jestli se jedná o komerční stránky
firem a nebo se jedná o portály veřejné správy.
6.1 The E-Governance Institute
Kaţdé dva roky se koná nejznámější hodnocení webů veřejné správy , které má pojmeno-
vání „Digital Governance in Municipalities Worldwide“ a porovnává weby 100 světových
metropolí. The E-Governance Institute je součástí prestiţní Rutgers University v Newarku
(USA), který vytváří tento světový ţebříček spolu s Division for Public Administration and
Development Management Organizace spojených národů.
V roce 2005 se praţský web umístnil na slušném 14. místě. O dva roky později klesl o jed-
nu příčku na 15. pozici. V dubnu 2010 bylo zatím poslední vyhlášení výsledků a Praha se
dostala na vynikající 2. místo. Konkrétnímu hodnocení Rutgersovým indexem se budu vě-
novat v další části své práce.
6.2 Zlatý erb
Pod tímto názvem se skrývá obdobný typ soutěţe, s tím rozdílem, ţe se jedná o hodnocení
v rámci České republiky. Soutěţ se koná kaţdým rokem jiţ od roku 1999. Cílem této sou-
těţe je podporovat rozvoj webů jednotlivých měst a obcí, ocenit vynikající projekty, pod-
pořit výměnu zkušeností a hodnotit kvalitu a přístupnost portálů obcí. Výsledky jsou vţdy
vyhlašovány v šesti kategoriích, nejlepší webová stránka města, obce, nejlepší elektronická
sluţba (kterou letos získal server zakázky, který patří do portálové rodiny praţského webu),
cena veřejnosti a dále dvě zvláštní ceny za bezbariérový přístup ke stránkám a za nejlepší
turistickou prezentaci. V roce 2009 obsadil praţský web v hlavní kategorii 3. místo.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 32
7 ANALÝZA WEBOVÉHO PORTÁLU PRAHY
V následující kapitole bych rád rozebral praţský web www.praha.eu. Naskýtá se široká
paleta moţností jak testovat tento portál. Po delší rozvaze jsem se rozhodl provést čtyři
typy analýzy. Chtěl bych otestovat přístupnost webu, také portál rozeberu z pohledu Rut-
gersovy metody, poté ještě pouţiji heuristickou metodu z pohledu pouţitelnosti a také se
zmíním o statistické návštěvnosti webu. Důvodů, proč jsem se rozhodl vybrat právě tyto
metody, bylo více. Domnívám se, ţe díky tomuto výběru konkrétních analýz dokáţi závě-
rem zhodnotit tento portál z poměrně širokého hlediska.
7.1 Analýza přístupnosti
V této kapitole provádím hodnocení portálu pomocí pravidel přístupného webu, o kterém
jsem se zmiňoval jiţ v podkapitole 2.2.2.
Při své analýze postupuji následujícím způsobem. Celková pravidla přístupnosti mají 33
jednotlivých bodů, které jsou rozděleny do šesti jednotlivých kapitol, označených od pís-
mene A aţ po F, celková pravidla se nacházejí v příloze. Pro úplnost bych zde rád uvedl
základní části:
Část A: Obsah webových stránek je dostupný a čitelný
Část B: Práci s webovou stránkou řídí uţivatel
Část C: Informace jsou srozumitelné a přehledné
Část D: Ovládání webu je jasné a pochopitelné
Část E: Kód je technicky způsobilý a strukturovaný
Část F: Prohlášení o přístupnosti webových stránek
Při analyzování webu jsem prošel všechna pravidla a nyní bych zde vypsal své výsledky a
zjištění. Pro kaţdou kapitolu jsem si udělal malou tabulku s hodnocením od 1 do 5 (kdy 1
znamená nejlepší výsledek a 5 nejhorší). Na konci vše uspořádám do jedné tabulky podle
kapitol. U některých pravidel nebylo moţné provést analýzu z důvodů, ţe web tyto infor-
mace neobsahuje a v tabulce to označuji N/A.
Pod tabulkou vypisuji pouze pravidla, ve kterých jsem našel určité chyby a nesrovnalosti.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 33
7.1.1 Část A: Obsah webových stránek je dostupný a čitelný
V první části se nachází 7 otázek týkajících se dostupnosti a také čitelnosti textu.
Z výsledku plyne, ţe jsou místa, která by se dala zlepšit, ale v celku v této části web obstál.
Otázka 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Průměr
hodnocení 4 N/A 3 2 1 1 1 2
Chyby:
1. pravidlo: Kaţdý netextový prvek nesoucí významové sdělení musí mít svou texto-
vou alternativu.
Obecně můţeme říci, ţe v mnoha sekcích, ať je to Magistrát, Elektronické sluţby a dal-
ší, se nezobrazuje alternativní text k obrázkům, které se nacházejí v pravém vertikálním
menu.
3. pravidlo: Pokud to charakter webových stránek nevylučuje, informace sdělované
prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, cookies a jiných do-
plňků na straně uţivatele, musí být dostupné i bez kteréhokoli z těchto doplňků a
stránky musí být standardně ovladatelné. V opačném případě sdělí orgán veřejné
správy tyto informace jiným způsobem.
Není moţné se například registrovat na webový portál bez pouţití JavaScriptu.
4. pravidlo: Informace sdělované vizuální podobou webových stránek, tvary jednotli-
vých prvků, jejich velikostí, pořadím nebo umístěním musí být dostupné i v přípa-
dě, ţe uţivatel nemůţe tyto aspekty vnímat.
Nápovědu uţivatelé pouţívají proto, aby se jim ulehčila např. orientace na webu a proto
není správné, kdyţ se zde dočtou „...vám stačí registrace, ke které se dostanete přes od-
kaz v horní liště hlavní stránky portálu.“
7.1.2 Část B: Práci s webovou stránkou řídí uţivatel
Druhá kapitola ukrývá také 7 otázek zaměřených především na to, aby na stránce nedochá-
zelo k samovolným pohybům a změnám, aniţ by to uţivatel nepotvrdil, např. kliknutím
myši. V této části není co praţskému webu vytknout.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 34
Otázka 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. Průměr
hodnocení 1 1 1 1 1 N/A 1 1
7.1.3 Část C: Informace jsou srozumitelné a přehledné
V této části přehlednosti a srozumitelnosti web také velmi dobře obstál, aţ na malou výtku
ohledně delších tiskových zpráv.
Otázka 15. 16. 17. Průměr
Hodnocení 1 2 1 1,33
16. Pravidlo: Rozsáhlé obsahové bloky jsou rozděleny do menších, výstiţně nadepsa-
ných celků.
Na mnoha stránkách portálu je toto pravidlo správně dodrţováno, avšak v sekci Magis-
trátu, konkrétně v tiskových zprávách, se nacházejí články, které toto pravidlo částečně
porušují tím, ţe zde chybějí podnadpisy v jednotlivých článcích.
7.1.4 Část D: Ovládání webu je jasné a pochopitelné
Ovládání webu podle hodnocení pravidel přístupnosti ukazuje, ţe se jedná o pochopitelné
ovládání, i kdyţ v praktickém pouţití jsou některé podčásti jednotlivých menu ne úplně
logicky zařazené do jasných kategorií.
Otázka 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. Průměr
hodnocení 1 1 1 1 1 1 1 N 1
7.1.5 Část E: Kód je technicky způsobilý a strukturovaný
V této kapitole zabývající se technickou stránkou webu jsem při testování nenarazil na
ţádný problém.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 35
Otázka 26. 27. 28. 29. 30. 31. Průměr
hodnocení 1 1 1 1 1 1 1
7.1.6 Část F: Prohlášení o přístupnosti webových stránek
Závěrečná dvě pravidla prošla testem také bez jakékoliv závady.
Otázka 32. 33. Průměr
hodnocení 1 1 1
7.1.7 Celkové hodnocení
Jak můţeme vidět z následujícího přehledu, hodnocení praţského webu za pomocí pravidel
přístupnosti dopadlo velice dobře. Z toho vyplývá, ţe praţský web je velice dobře zpraco-
vaný a ve většině případů vyhovuje pravidlům.
Jediné, kde by bylo vhodné, aby se portál zlepšil, je v kapitole A, věnované dostupnosti a
čitelnosti stránek. V ostatních kapitolách je vytvořen v podstatě bez chyby.
Část A B C D E F Celkový
průměr
hodnocení 2 1 1,33 1 1 1 1,22
7.2 Analýza za pomoci Rutgers-SKKU E-Governance Performance In-
dexu
V roce 2010 Praha získala skvělé 2. místo v ţebříčku 100 světových metropolí, který je
kaţdé 2 roky zveřejňován The E-Governance Institutem.
7.2.1 Klíč k hodnocení
Všeobecně je uznáváno, ţe toto hodnocení je celkově nejkomplexnější v oblasti portálů
veřejné správy na světě. Hodnotí se za pomoci 98 otázek rozdělených do 5 sekcí.. Pro ná-
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 36
zornost přikládám tabulku jednotlivých kategorií s klíčovými slovy, kterými se sekce zabý-
vají.
Kategorie
Počet
otázek
Hrubý
výsledek
Váţený
výsledek
Klíčová slova
Soukromí a
bezpečnost
18 25 20 Zásady ochrany osobních údajů, autentizace,
šifrování, správa dat a pouţití cookies
Pouţitelnost 20 32 20 Uţivatelsky přijemný design, branding, dél-
ka homepage, tématicky zaměřené
okruhy a kanály, vyhledávání
Obsah 20 48 20 Přístup k veřejným dokumentům,
zprávám, publikacím a
multimediálním materiálům
Sluţby 20 59 20 Transakční sluţby, zahrnující nákup nebo
registraci, interakce mezi občany, podnikate-
li a městskou samosprávou
Propojení s
občany
20 55 20 Online zapojení občanů, internetové a
politické debaty, hodnocení kvality
stránek uţivateli
Celkem 98 219 20
Tabulka 125
Okruhy témat, které zahrnuje Rutgersův Index a jejich maximální skóre, vlast-
ní překlad
Vysvětleme si ještě, jak se Rutgersův Index počítá. Kaţdá kategorie má váţený výsledek
20, celkem tedy 100. Jednotlivé otázky se hodnotí 4 moţnými způsoby, respektive body
nula, jedna, dva a tři. Jednotlivé vysvětlení ke kaţdému bodu se nachází pro přehlednost v
následující tabulce. 43 otázek je tzv. dichotomických, coţ znamená, ţe mohou nabývat
pouze dvojích hodnot. V oblasti sluţeb jsou to body 0 a 3, v kategoriích bezpečnost a pou-
ţitelnost 0 a 1. Zbylých 58 otázek je hodnoceno na škále 0-3 bodů. Celkem je moţné do-
sáhnout aţ 219 bodů.
Body Popis
0 Informace o daném tématu na webových stránkách neexistuje
25 HOLZER, Marc. Digital Governance in Municipalities Worldwide (2007) [online]. USA : National Center for
Public Performance, 2008 [cit. 2010-04-20+. Dostupné z WWW: <http://unpan1.un.org/intradoc/groups/public/documents/aspa/unpan031374.pdf#xml=http://unpan1.un.org/intradoc-cgi/idc_cgi_isapi.dll?IdcService=GET_XML_HIGHLIGHT_INFO&QueryText=dDocType+%3csubstring%3e+%60ASPA%60++%3cAND%3e++%28Digital+Governance%0d%0a%29&SortField=dInDate&SortOrder=Desc&dDocName=UNPAN031374&HighlightType=PdfHighlight>. ISBN 978-0-942942-08-8.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 37
1 Informace o daném tématu na webových stránkách existuje (včetně od-
kazů na další informace a e-mailové adresy)
2 Poloţky ke staţení jsou k dispozici na webových stránkách (formuláře,
audio, video a další)
3
Sluţby, transakce, nebo interakce mohou proběhnout kompletně online
(transakce kreditní kartou, ţádostí o povolení, vyhledávání v databázích,
pouţívání cookies, digitální podpisy, omezený přístup)
Tabulka 226
Bodové hondocení Rutgersova Indexu jednotlivých otázek, vlastní překlad
7.2.2 Hodnocení podle kategorií
7.2.2.1 Soukromí a bezpečnost
V první části se analýza zabývá bezpečností a soukromím a to především v ochraně osob-
ních údajů a autentizaci uţivatelů.
Pro větší přehlednost vţdy uvedu u jednotlivých kategorií zaměření otázek:
Prohlášení o ochraně osobních údajů
Sběr dat
Osobní údaje a záznamy
Administrativní opatření
Šifrování
Zabezpečení serveru
Cookies
26 HOLZER, Marc. Digital Governance in Municipalities Worldwide (2007) [online]. USA : National Center for
Public Performance, 2008 [cit. 2010-04-20+. Dostupné z WWW: <http://unpan1.un.org/intradoc/groups/public/documents/aspa/unpan031374.pdf#xml=http://unpan1.un.org/intradoc-cgi/idc_cgi_isapi.dll?IdcService=GET_XML_HIGHLIGHT_INFO&QueryText=dDocType+%3csubstring%3e+%60ASPA%60++%3cAND%3e++%28Digital+Governance%0d%0a%29&SortField=dInDate&SortOrder=Desc&dDocName=UNPAN031374&HighlightType=PdfHighlight>. ISBN 978-0-942942-08-8.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 38
Oznámení o změnách
Kontaktní místo pro dotazy
Přístup k veřejným a neveřejným informacím
Pouţití digitálního podpisu
Praha v této kategorii dosáhla na váţené skóre 16,70 bodů, coţ ji zařadilo na 2. místo
v kategorii. Pro úplnost vţdy ještě uvedu tabulku 5 nejlepších měst dané kategorie.
Pořadí Město Stát Váţený výsledek
1 Soul Jiţní Korea 18,80
2 Praha Česká republika 16,70
3 Vídeň Rakousko 16,00
4 Saigon Vietnam 14,40
5 Bratislava Slovensko 13,60
5 Londýn Velká Británie 13,60
5 Dubaj Spoj.arabské emiráty 13,60
Tabulka 327
Výsledky v roce 2010 v oblasti soukromí a bezpečnosti
7.2.2.2 Použitelnost
Zřetel v této části analýzy byl dáván především v testování pouţitelnosti stránek a skládalo
se jednak z testování klasických stránek, tak i formulářů a vyhledávacích nástrojů.
Otázky byly zaměřeny do následujících okruhů:
Homepage
Alternativní formát stránek
27 Oficiální stránky Prahy *online+. 2010 *cit. 2010-04-29+. Konference ePraha 2010. Dostupné z WWW:
<http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/tiskovy_servis/epraha_2010/index.html>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 39
Tématicky zaměřené okruhy
Navigace
Mapa serveru
Barva písma
Formuláře
Vyhledávání
Aktualizace
V pouţitelnosti Praha dosáhla se skóre 17,62 na úplný vrchol ţebříčku. Zároveň v této
kategorii získal praţský web nejvyššího váţeného bodového ohodnocení.
Pořadí Město Stát Váţený výsledek
1 Praha Česká republika 17,62
2 Soul Jiţní Korea 17,50
2 Bratislava Slovensko 17,50
4 Singapur Singapur 16,88
4 Káhira Egypt 16,88
Tabulka 428
Výsledky v roce 2010 v oblasti pouţitelnosti
7.2.2.3 Obsah
Průzkum obsahu vţdy bývá velmi diskutabilní a často také velmi kritizován v porovnání
s ostatními kategoriemi. Je také poměrně obtíţné hodnotit, co se dá povaţovat za bezchyb-
ný obsah. Nicméně v Rutgersovu Indexu se obsah hodnotí v oblastech veřejných dokumen-
tů, přístupu ke kontaktním informacím, přístupnost webu handicapovanými uţivateli a
multimediální materiály.
28 Oficiální stránky Prahy *online+. 2010 *cit. 2010-04-29+. Konference ePraha 2010. Dostupné z WWW:
<http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/tiskovy_servis/epraha_2010/index.html>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 40
K tomu jsou také jednotlivé otázky zaměřené na následující oblasti:
Informace o adresách úřadů
Seznam externích odkazů
Kontakty
Zápisy veřejných zasedání
Vyvěšení městských vyhlášek
Cíle města
Programová prohlášení
Rozpočet
Publikace
Geografický informační systém
Krizový management
Přístupnost pro handicapované
Informovanost pomocí bezdrátových technologií
Jazykové mutace portálu
Seznamy volných pracovních pozic
Představitelé města
Kalendář událostí
Ke staţení
Oblast obsahu je pro praţský portál nejslabším článkem. Obsadila 9. místo se 13,02 váţe-
nými body.
Pořadí Město Stát Váţený výsledek
1 Soul Jiţní Korea 18,20
2 Auckland Nový Zéland 16,80
3 Tallinn Estonsko 16,40
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 41
4 Hong Kong Hong Kong 14,40
5 New York USA 13,80
Tabulka 529
Výsledky v roce 2010 v oblasti obsahu
7.2.2.4 Služby
V oblasti sluţeb se především hodnotí sluţby, díky kterým můţe občan komunikovat
s městským úřadem online a také moţnost registrace na portál a z něj poté získávat online
informace o dění ve městě. Do této kapitoly se také řadí moţnost, kdy občan můţe platit za
určité sluţby města, které vyuţívá, právě přes webový portál.
Otázky jsou zaměřeny do oblastí:
Platby sluţeb, daní a poplatků
Různé ţádosti a jejich online stav
Veřejné zakázky
Hodnocení majetku z daňového pohledu
Vyhledávání v databázích
Stíţnosti a veřejná nástěnka
FAQ
Ţádosti o informace
Vlastní přizpůsobení homepage
Přístup k neveřejným informacím
Nákup vstupenek na sportovní/kulturní akce
Aktualizace stránek
Seznamy o zákonných přestupcích
29 Oficiální stránky Prahy *online+. 2010 *cit. 2010-04-29]. Konference ePraha 2010. Dostupné z WWW:
<http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/tiskovy_servis/epraha_2010/index.html>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 42
V oblasti sluţeb se Praha umístila na 6. místě s 13,86 váţenými body.
Pořadí Město Stát Váţený výsledek
1 Soul Jiţní Korea 19,10
2 Singapur Singapur 15,93
3 New York USA 15,42
4 Šanghaj Čína 14,41
5 Madrid Španělsko 13,90
6 Praha Česká republika 13,86
Tabulka 630
Výsledky v roce 2010 v oblasti sluţeb
7.2.2.5 Propojení s občany
Obecně můţeme říci, ţe zapojení občanů do veřejných věcí pomocí webových portálů je
relativně nová oblast, a proto v této kategorii obecně všechna města získala velmi nízké
ohodnocení.
V posledních 20 otázkách se zkoumá:
Zasílání komentářů
Newsletter
Chat a diskusní fóra
Hlasování k různým tématům
Videa z veřejných událostí
Průzkumy spokojenosti občanů
E-referendum
Hodnocení činnosti města
30 Oficiální stránky Prahy *online+. 2010 *cit. 2010-04-29+. Konference ePraha 2010. Dostupné z WWW:
<http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/tiskovy_servis/epraha_2010/index.html>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 43
Jak jsem se zmínil jiţ výše, stále se jedná o relativně novou oblast a proto bodové ohodno-
cení je poměrně nízké. Praţskému portálu stačilo 11,64 bodů na druhé místo v kategorii.
Pořadí Město Stát Váţený výsledek
1 Mexico City Mexiko 13,45
2 Praha Česká republika 11,64
3 Bangkok Thajsko 11,27
4 Soul Jiţní Korea 11,09
5 Šanghaj Čína 10,55
Tabulka 731
Výsledky v roce 2010 v oblasti propojení s občany
7.2.3 Výsledky
Celkový výsledek praţského webu je opravdu impozantní. 2. místo v ţebříčku 100 světo-
vých metropolí značí, ţe Praha má opravdu kvalitní web. V následující tabulce uvádím
celkové výsledky.
Pořadí Město Stát Váţený výsledek
1 Soul Jiţní Korea 84,74
2 Praha Česká republika 72,84
3 Hong Kong Hong Kong 62,83
4 New York USA 61,10
5 Singapur Singapur 58,81
6 Šanghaj Čína 57,41
7 Madrid Španělsko 55,59
8 Vídeň Rakousko 55,48
31 Oficiální stránky Prahy *online+. 2010 *cit. 2010-04-29+. Konference ePraha 2010. Dostupné z WWW:
<http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/tiskovy_servis/epraha_2010/index.html>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 44
9 Auckland Nový Zéland 55,28
10 Toronto Kanada 52,87
Tabulka 832
Celkové výsledky v roce 2010
Jak nám deklarují výsledky, největší rozdíly mezi městy jsou na prvních místech. Vidíme,
ţe Soul, který obhájil vítězství ze všech předešlých ţebříčků z let 2007, 2005 i 2003 má
stále velký náskok před svými pronásledovateli. Praha udělala za poslední dva roky obrov-
ský skok vpřed. Však v minulém ţebříčku se umístila na 15. místě, kdy získala 50,34 bodů.
V následující tabulce vidíme srovnání praţského webu v letech 2005 aţ 2009 podle jednot-
livých kategorií.
2009 2007 2005
Umístění Body Umístění Body Umístění Body
Celkem 2 72,84 15 50,34 14 47,27
Soukromí a
bezpečnost
2 16,70 20 9,60 80 0
Pouţitelnost 1 17,62 14 14,68 9 16,88
Obsah 9 13,02 12 12,60 26 10,21
Sluţby 6 13,86 13 10,00 9 10,00
Propojení s
občany 2 11,64 35 3,46 5 10,18
Tabulka 933
Srovnání výsledků webu Prahy v uplynulých ročnících
Podle tabulky můţeme jasně vidět, ţe praţský web se v posledních dvou letech zlepšil pře-
devším v oblasti propojení s občany a v bezpečenosti.
32 Oficiální stránky Prahy *online+. 2010 [cit. 2010-04-29+. Konference ePraha 2010. Dostupné z WWW:
<http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/tiskovy_servis/epraha_2010/index.html>. 33
Oficiální stránky Prahy *online+. 2010 *cit. 2010-04-29+. Konference ePraha 2010. Dostupné z WWW: <http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/tiskovy_servis/epraha_2010/index.html>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 45
8 HEURISTICKÁ ANALÝZA POUŢITELNOSTI
Heuristickou analýzu jsem se rozhodl pouţít pro otestování pouţitelnosti webu. Jako po-
můcka k této analýze mi poslouţily mnohé rady a také stránky www.useit.com Jakoba
Nielsena.
Úvodní lišta s logem a vyhledávacím tlačítkem
Na titulní straně se nám po levé straně nahoře objevuje logo Prahy, které je tvořeno znakem
Prahy a vedle je ještě napsána adresu webu a také, ţe se jedná o portál města. Toto roz-
místnění je správné a vyhovuje všeobecným konvencím. Logo také funguje jako tlačítko na
přechod na domovskou stránku. Celkově logo Prahy a horní tmavomodrá lišta nás provází
na všech stránkách webu. V této tmavomodré liště dále najdeme tlačítka na obě jazykové
verze, dále uprostřed velmi dobře zřetelné pole pro vyhledávání a také se zde nachází tele-
fonní číslo odkazující na call centrum.Pokud na toto tlačítko klikneme, automaticky nás to
navede k napsání emailu na všeobecnou adresu [email protected], kde můţeme poloţit dotaz.
V české verzi ještě v horní liště najdeme další tlačítka a sice na Přihlášení, Registraci do
systému, Elektronického podání a také Nápovědu.
Pod touto modrou lištou se nachází horizontální menu, které je podtrţené a funguje na zá-
kladě odkazů, coţ je také podle obecných doporučení správně.
Obrázek 734
Úvodní modrá lišta webu
Aţ doposud bylo, co se týká loga, vše správně. Avšak kdyţ si v internetovém prohlíţeči
nastavíme zobrazení bez obrázků, najednou zjistíme obrovský nedostatek. Ačkoliv jsme na
anglické verzi stránek, místo loga se nám sice zobrazuje alternativní popisek obrázku, ţe se
jedná o domovskou stránku portálu Prahy, avšak v češtině. Druhý problém je s vyhledává-
34 http://www.praha.eu/jnp/en/home/index.html
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 46
ním, kdyţ z tlačítka Search se nám v bezobrázkové verzi objeví tlačítko Hledej. Zbytek
menu je jiţ anglicky. Tyto dva zmíněné problémy, které ilustruji na následujícím obrázku,
jsou poměrně závaţnou chybou, neboť uţivatel, který by se díval na tento web bez pouţití
obrázků a bez znalosti češtiny, by byl značně zmaten.
Obrázek 835
Úvodní lišta při vypnuté moţnosti zobrazení obrázků
Vyhledávání
Vyhledávací stránka funguje poměrně dobře. Rychlost vyhledávání je taktéţ uspokojivá.
Máme moţnosti si vybrat ať uţ základní vyhledávání, tak i pokročilé. Své dotazy můţeme
směřovat přímo do jednotlivých sekcí jako např. doprava, radnice, mapy, ţivot v Praze,
zábava atd.
35 http://www.praha.eu/jnp/en/home/index.html
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 47
Obrázek 936
Vyhledávání
Menu
Co se týká menu, se zaměřením na anglickou verzi stránek, tak na webu je pouţito horizon-
tální menu s devíti základními rozděleními. Vţdy po zvolení jedné dané kategorie se nám
otevře další podkategorie ve stejném horizontálním duchu.
Obrázek 1037
Horiznotální menu pod úvodní lištou
Dle mého názoru toto menu není úplně nejvhodněji zvolené. Myslím si, ţe není aţ tak
moc přehledné. Podle mého názoru by bylo lepší vytvořit prvotně méně kategorií, např.
pouze základní čtyři a v nich vytvořit podkategorie. Jednotlivé kategorie by mohly mít ná-
zvy např. Poznejte nás, Ţivot v Praze, Návštěva Prahy, Business. Domnívám se, ţe by toto
36
http://www.praha.eu/jnp/en/general/search/index$5038.html?q=&site=city_hall_en%7Ctransport_en%7Cvisit_prague_en%7Centertainment_en%7Clife_in_prague_en%7Cmaps_en%7Cextra_en%7Copencard_en&client=cz_frontend&output=xml_no_dtd&ie=UTF-8&oe=UTF-8&getfields=%2A&requiredfields=&filter=p&x=20&y=9 37
http://www.praha.eu/jnp/en/home/index.html
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 48
základní rozdělení bylo přehlednější a uţivatelé by se dostali jednodušeji k cíli, který hle-
dají. Musíme mít totiţ stále na paměti, ţe uţivatel většinou nepřijde si prohlíţet stránky,
ale chce co nejrychleji a nejpohodlněji získat určité informace. Poté samozřejmě jednotlivé
kategorie by bylo moţné dále rozvést, tak jak to činí současné stránky Prahy.
Rozvrţení a vzhled stránky
Na první pohled můţeme vidět, ţe po načtení domovské stránky se dostaneme k řadě in-
formací. Někteří uţivatelé mohou mít pocit, ţe je domovská stránka poměrně přesycená
informacemi. Úvodní horizontální lišta nám zobrazuje logo stránek, moţnost pro hledání a
také výběr jazykové mutace. Spodní část této lišty je vyhrazena pro poloţky menu, které
má horizontální podobu. Pod menu se nachází vţdy pět hlavních článků a vţdy je zde zob-
razen jeden obrázek z některého z článků. Pod touto sekcí se nachází další okno s vyhledá-
váním v celoměstském adresáři.
Obrázek 1138
Homepage
Dále na úvodní stránce najdeme ještě dalších šest oken s podtituly Novinky z Prahy, Tis-
kové zprávy magistrátu, Novinky z městských částí, Téma měsíce, Dopravní omezení a
Kam za kulturou. Tato okna se nám však zobrazují aţ po scrollování domovské stránky
dolů.
38 http://www.praha.eu/jnp/cz/home/index.html
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 49
Obrázek 1239
Homepage po scrollování
V pravé vertikální části se nachází několik bannerů pod sebou, pod kterými se skrývají
další uţitečné stránky webu. V prvním oknu se nachází úvodní slovo primátora města
s jeho fotkou. Kdyţ klikneme na tento odkaz, tak se nám zobrazí jeho proslov k obyvate-
lům Prahy. Teprve aţ kdyţ z této stránky klikneme v pravé části na kontakt, tak najdeme
kontakt přímo na primátora. Dnešní trend je však takový, ţe kdyţ se firma rozhodne zve-
řejnit email na generálního ředitele (v tomto případě na primátora), většinou najdeme tako-
vý odkaz přímo u jeho fotky na hlavní stránce.
Dále zde najdeme okno pro moţnost přihlášení na portál, to však jiţ máme v úvodním pa-
nelu, takţe se zde jedná o duplicitní okno. Pod ním se nachází další duplicitní okno odka-
zující na call centrum, které je také v úvodní modré liště. Pod tímto oknem je velmi prak-
tický odkaz „Jak si zařídit“ s návody na řešení ţivotních situací. Velmi kladně hodnotím i
následující dvě okna, zabývající se dotacemi a odbory magistrátu, kde si přímo můţeme
vybrat z databáze informace ohledně jednotlivých odborů a grantů.
Také tu najdeme aktuální pozvánku k volbám do Poslanecké sněmovny, odkaz na stránky
Opencard, aplikaci „Pomozte vylepšit Prahu“, on-line kamery v Praze, mapy Prahy a také
upozornění, jaký čas ještě zbývá do výměny určitých typů řidičských průkazů.
39 http://www.praha.eu/jnp/cz/home/index.html
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 50
Ve spodní liště úvodní stránky nalezneme odkazy na různé weby, které podle mého názoru
nejsou moc logicky seřazené. Tyto linky by měly spíše být v příslušných kategoriích neţ-li
takto „volně poloţené“ na úvodní stránce. Nacházejí se zde důleţité odkazy, které tu být
mají jako např. Kontakt nebo Mapa serveru. Ale proč jsou zde kontakty např. na ZOO,
hned vedle na Dopravní podnik, Technickou správu komunikací, Městskou knihovnu, An-
tikorupční portál nebo na Cyklostezky mi není úplně zřejmé.
Jazykové mutace webu
Web je konfigurován ve dvou v podstatě plnohodnotných verzích, v českém a anglickém
jazyce.
Na jednu stranu oceňuji velmi podrobnou anglickou část webu, i kdyţ v dnešní době, po-
kud chce být web konkurence schopný i pro zahraniční uţivatele, je kvalitní anglická verze
naprosto nezbytná.
Bohuţel však musím být velmi kritický k tomu, ţe zde chybí další jazykové mutace. Je
pravdou, ţe na portálu Prahy je zmíněn server www.pis.cz, který provozovuje Praţská in-
formační sluţba. Tento web poskytuje turistické informace o Praze v šesti jazykových mu-
tacích. Kromě české a anglické ještě v německé, francouzské, italské a španělské verzi.
Avšak i tak se domnívám, ţe pro oficiální stránky Prahy je pouze angličtina v dnešní době
velmi málo. Proto si myslím, ţe by bylo více neţ ţádoucí, aby se objevila na webu Prahy
další jazyková verze. Portál Prahy se z určitého pohledu tváří jako reklama na Prahu pro
zahraniční turisty, ale proto aby byl tou správnou reklamou, tak je potřeba, aby byl zpří-
stupněn i ostatním uţivatelům, kteří nerozumějí anglicky a česky. Kdyţ se podíváme na
národnostní sloţení zahraničních návštěvníků Prahy, určitě by stálo za uvaţování vytvoření
ruské a japonské verze webu.
Nemyslím si, ţe by bylo nutné vytvářet ostatní jazykové verze tak obsáhlé, jako je anglická,
ţe by stačily informace uţitečné především z pohledu turistického ruchu.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 51
9 STATISTIKA NÁVŠTĚVNOSTI
Portál Prahy ke sledování statistik vyuţívá velmi rozšířenou sluţbu Google Analytics. Ač-
koliv jsem se snaţil vyvíjet maximální úsilí o to, abych získal podrobnější data ze sluţby
Google Analytics a ţádal jsem o to jednak webmastera praţského webu, šéfredaktora
webu, dále i ředitele odboru informatiky magistrátu Prahy, který za správu webu zodpoví-
dá, bohuţel jsem se setkal s jistým projevem nezájmu aţ arogance. Bylo mi sděleno, ţe
všechna tato data podléhají velkému utajení a proto není moţné je poskytnout.
Proto jsem byl nucen vycházet pouze z volně přístupných, avšak velmi základních a okleš-
těných informací, které se dají sehnat. Tato data jsem uspořádal pro přehlednost do násle-
dující tabulky.
Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009
Počet návštěv 74 338 2 005 701 4 941 069
Počet zobrazených stránek 125 808 9 017 668 17 277 914
Počet stránek za návštěvu 1,69 4,5 3,5
Tabulka 1040
Počet návštevníků praţského webu za uplynulá léta
Z výše uvedených dat můţeme vyčíst, jaký obrovský nárůst návštěv portál zaznamenal
v posledních třech letech. Především nárůst počtu návštev o 2600% mezi lety 2007 a 2008
je grandiózní. Spolu se samotným počtem návštěv můţeme vidět i obrovský nárůst v počtu
zobrazených stránek. S tím souvisejících i počet shlédnutých stránek za jednu návštěvu.
Zatímco v roce 2007 se uţivatel během přihlášení podíval pouze v průměru na 1,69 stránky
portálu, v roce 2008 to jiţ bylo 4,5 stránky. Tato metrika nám deklaruje, ţe se výrazným
způsobem zlepšil web jako celek, ţe lidé nenavštěvují pouze homepage, ale prochází i dal-
šími stránkami webu. V roce 2009 návštěvnost dosáhla hranice téměř 5 000 000. Je patrné,
ţe návštěvnost webu má vzrůstající tendenci, kterou můţeme přičíst tomu, ţe se web neu-
stále zdokonaluje. Uţivatelé na něm najdou mnoho nových a uţitečných informací, a proto
se dá očekávat, ţe v roce 2010 stoupne počet návštěv. I kdyţ uţ to nebude pravděpodobně
v řádu stovek procent, i tak se domnívám, ţe nárůst bude patrný.
40 Oficiální stránky Prahy *online+. 2010 *cit. 2010-04-29+. Konference ePraha 2010. Dostupné z WWW:
<http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/tiskovy_servis/epraha_2010/index.html>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 52
10 ZHODNOCENÍ
V závěrečné kapitole bych rád krátce zhodnotil portál Prahy, jak na mě působil a které části
se domnívám by bylo vhodné zlepšit.
Podle mého názoru praţský web je na velmi slušné úrovni, za posledních pár let prošel
velkými změnami, které velmi zatraktivněly jednak obsahovou, tak i grafickou část. Dalším
obrovským posunem je, především pro obyvatele Prahy, vylepšení moţnosti podávání růz-
ných dokumentů přes tzv. ePodatelnu, coţ mnoho obyvatel Prahy určitě ocení z hlediska
zjednodušení komunikace s úřadem.
Navigace
Podle mého názoru by v této části webu bylo vhodné udělat alespoň dílčí změny, které by
přispěly k zjednodušení orientace na webu. Pokud se podívám na českou verzi stránek, tak
těch změn by nemuselo být tolik, ale na anglické verzi by bylo zapotřebí přehlednějšího
webu. Určitě by bylo vhodné zobecnění a uspořádání základního menu do menšího počtu
tématických okruhů.
Pro větší přehlednost by také přispělo zavedení drobečkové navigace.
Na anglické verzi stránek chybí odkaz na mapu stránek v úvodní liště, jak je tomu v české
verzi.
Grafika
Z grafického pohledu se domnívám, ţe jsou stránky dobře navrhnuté. Některé problémy se
však vyskytnou po vypnutí zobrazování obrázků. Např. na úvodní stránce v anglické verzi
bez obrázků nám bez znalosti českého jazyka není vůbec jasné, na jakém webu se nachá-
zíme.
Dále také chybí alternativní popisky na jednotlivé odkazy, které se nacházejí především
v pravém vertikálním sloupci.
Myslím si, ţe by se dala jednoduše graficky zlepšit část věnovaná předpovědi počasí.
V dnešní době by rozhodně stálo za to, aby se zde nacházely např. i obrázky z meteorolo-
gických radarů atp. K zatraktivnění návštěvnosti části webu s počasím by pomohlo vytvo-
ření kalendáře. Tento kalendář by hodnotil minulost, a vţdy u jednotlivého dne by bylo
vyznačeno, zda-li bylo slunce, pod mrakem či pršelo. Byla by to určitě zajímavá aplikace.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 53
Vytvoření a implementace by bylo nenáročné. Především turisté by toto mohli hodně oce-
nit.
Mnoho uţivatelů by také mohlo ocenit, kdyby se u jednotlivých stránek a především del-
ších článků vedle textu se pohybovalo tlačítko „top“, které by po kliknutí automaticky
scrollovalo stránku nahoru.
Cizojazyčné verze
Jak jiţ bylo uvedeno v dřívějších kapitolách, pouze anglická verze je z dnešního pohledu
málo. Bylo by vhodné, aby se na stránkách objevily další jazykové mutace. Chápu, ţe je
velmi nákladné a časově náročné spravovat více jazykových verzí v tomto rozsahu webu.
Myslím si však, ţe zjednodušené verze, zaměřené především na oblast cestovního ruchu, je
nutné vytvořit ve více jazykových mutacích.
Úvodní stránka
Domnívám se, ţe by bylo vhodné, především na anglické homepage změnit obsahovou
část. Více bych se snaţil jiţ v úvodní stránce zaměřit se na cílené skupiny uţivatelů. Na
anglickou verzi se především dívají turisté a pak také cizinci ţijící v Praze. Proto si mys-
lím, ţe na úvodní stránce jsou zbytečné odkazy např. na aplikaci jakou je „Vím jak řídím“,
ţe by uţivatelé ocenili více praktických informací jako např. počasí v Praze a také aktuální
čas. Musíme si uvědomit, do Prahy přijíţdějí i turisté z mimoevropských zemí, a proto by
bylo vhodné je informovat, v jakém časovém pásmu se Praha nachází. Další důleţitá věc,
která by dle mého názoru byla vhodná zařadit na homepage jak české, tak i cizojazyčné
verze, by byl převodník měn (kurzovní lístek). Ten by ocenili jednak češi, kteří chtějí znát
kurz koruny k ostatním měnám. Avšak především turisté, aby se dozvěděli aktuální kurz
české koruny vůči hlavním světovým měnám. Také se domnívám, ţe by bylo vhodné do
anglické verze přidat na úvodní stránku okno Kam za kulturou. Tím by uţivatelé jednoduše
našli, co se v který den a na jakém místě v Praze děje. V ideálním případě s moţností pro-
pojení na jiný web, kde by si rovnou mohli zakoupit i lístky. V české verzi bych ještě tuto
oblast doplnil i o informace nejen o kultuře, ale i o sportu.
Doména
Oficiální stránky se nacházejí na webové adrese www.praha.eu. Sama o sobě tato doména
není špatně zvolená, na druhou stranu je to velmi neobvyklý typ a struktura domény. Kdyţ
bychom se podívali na weby ostatních světových metropolí, často najdeme tvar adresy od-
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 54
lišný. Ať uţ se jedná o jméno města s koncovkou dané země (mám na mysli jako
www.praha.cz), nebo v anglické verzi (www.prague.cz), případně s mezinárodní koncov-
kou .com (www.prague.com) nebo .gov (www.prague.gov). Často se pouţívají také domé-
ny se slovem visit, případně discover (www.visitprague.com, www.discoverprague.com).
Proto se domnívám, ţe spojení www.praha.eu je poněkud nestandartní a mnoho uţivatelů,
kteří nevědí přesný název stránky, by tato doména intuitivně nenapadla. Výše popsané ad-
resy také existují, nicméně jsou to stránky soukromých firem, které šíří informacemi o Pra-
ze, avšak jejich zaměření je nasměrováno jednoznačně dle firemních komerčních zájmů.
Obsah
Obsahová stránka je vţdy velmi diskutabilní a často jde o pohled a názor uţivatele. Podle
mého názoru nejsou stránky obsahově špatné, jen jsou nepřehledné. Pokud uţivatel např.
hledá předpověď počasí, tak musí přejít do oblasti elektronických sluţeb, coţ podle mého
názoru není příliš intuitivní. V anglické verzi dopátrat se předpovědi počasí je téměř ne-
moţné. Uţivatel musí kliknout na tlačítko Search a poté se mu teprve objeví podmenu, kde
je odkaz na praţské aktuality, počasí atd. Toto uspořádání obsahu je dle mého názoru na-
prosto neintuitivní a mnoho uţivatelů, jak na českých, tak především anglických stránkách
musí být hodně zmateno.
Na anglické verzi např. pokud se chceme dostat do oblasti, která nám přiblíţí oblast byzny-
su, musíme do oblasti Ţivot v Praze.
Také sekce Extra v menu anglické verze je poněkud matoucí. Nachází se zde takový mix
informací, které jsou však neaktualizované a mně osobně přijdou logicky ne moc dobře
uspořádané. Přečteme si zde např. článek o Vánocích 2008, vedle toho informace o veřej-
ných toaletách, archeologii, ekologii Prahy, článek o praţském osvětlení, dále článek z his-
torie o roce 1968. Domnívám se, ţe je to pár článků vytrţených z kontextu, které by se daly
zařadit pod jiné poloţky menu.
Podle mého názoru, zpřehlednění obsahové stránky webu a zařazení do správných kategorií
je v dnešní době největší problém tohoto webu.
Mezi další nápady jak zatraktivnit obsah webu především pro turisty by bylo zřízení blogu,
kde by mohli napsat své jednotlivé recenze a dojmy z jejich návštěvy Prahy. Dalším ná-
vrhem by mohlo být zavedení kategorie TOP 10, coţ by znamenalo sestavit ţebříček nejza-
jímavějších míst v Praze, které stojí za návštěvu. Také by bylo vhodné vytvořit mapy, kde
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 55
by byly vyznačeny jednotlivé tématické trasy po Praze pro turisty (např. za uměním, histo-
rií, ţidovskými památkami, kostely, parky atd.). S tím souvisí i vytvoření malých průvodců
se základními údaji, které by bylo moţné si z webu stáhnout.
Aktualizace
Aktualizace stránek je velmi důleţitá především z toho důvodu, aby uţivatel měl potřebu
se na daný web vracet opakovaně. Především v anglické verzi se mnoho článků datuje do
období kolem roku 2008. Bylo by vhodné tuto část webu aktualizovat.
Obecně
Naopak velice kladně hodnotím moţnost u jednotlivých článků jejich moţnost automaticky
převést do souboru typu .pdf.
Chybí mi zde však u jednotlivých článků jejich prolinkování, respektive zveřejnění přes
sociální sítě, jako např. facebook, coţ by také mohlo velice jednoduchým způsobem zvýšit
reklamu webu.
Myslím si, ţe v dnešní době, kdy sociální sítě neustále získávají na významu, by bylo
vhodné, kdyby praţský web měl např. svoji stránku i na facebooku. Samozřejmě by touto
kampaní nebylo cíleno na agendu města, ale z pohledu turistického ruchu by to mohla být
zajímavá reklama přímo na webové stránky.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 56
ZÁVĚR
Ve své bakalářské práci jsem se snaţil osvětlit problémy, respektive postupy, které při
tvorbě jednotlivých webových stránek je potřeba mít na paměti. V dnešní době, kdy se stále
více pozornosti přikládá internetu a je čím dál více pouţívanějším, tím i rostou poţadavky
uţivatelů na kvalitní webové stránky. Domnívám se, ţe je správné, pokud dnes mnoho fi-
rem, měst a dalších institucí dbá na to, aby jejich webové stránky byly kvalitní. Např. před
nějakými 8 aţ 10 lety téměř nikdo nebral v potaz přístupnost webů pro lidi s určitým han-
dicapem. Jiţ dnes však i tito lidé mají často moţnost surfovat po internetu a mají moţnost
získávat stále více informací i přes jejich určitý handicap, díky kterému dříve nebyli schop-
ni webové stránky vnímat v takovém rozsahu.
Velký posun nastal i v pouţitelnosti webů, kdy dnes uţ nejde o to, aby si lidé přečetli něja-
ké zajímavosti, dozvěděli se jaké bude počasí atp. Inovace, kterými i praţský web prošel
v ohledu podání různých elektronických podání ţádostí a vyplnění formulářů, běţným ob-
čanům usnadňují ţivot, odpadá tím mnohé chození na úřady s jednotlivými formuláři, tím i
ke zkvalitnění ţivota občanů a v neposlední řadě jsou tyto elektronické sluţby ku prospě-
chu samotným úřadům. Ať uţ se jedná o zbytečné zatěţování úředníků, tak i s ušetřením
nákladů za papírové zpracování těchto poţadavků zaměstnanci úřadu a další.
Je evidentní, ţe posun k větší komunikaci s úřady pomocí internetu neustane. Ba naopak se
domnívám, ţe to bude oblast, ve které bude nejvíce patrný posun v horizontu příštích let.
Také si myslím, ţe inovace a zlepšení těchto nových sluţeb povede ke zvýšenému počtu
uţivatelů, kteří budou přicházet na portály veřejné správy obecně.
Jsem také přesvědčen, ţe dojde k vývoji nových metod a analýz, které se budou pouţívat
v budoucnu. Myslím si, ţe metody jako jsou heuristická analýza nebo uţivatelské testování
hned tak nezaniknou, ale jiţ dnes se mluví o tom, ţe např. sledování oční kamerou (tzv.
Eye tracking) se bude měnit, a ţe bude moţné monitorovat děje, které se odehrávají v lid-
ském mozku. Také v souvislosti neustálého posunu v oblasti internetu se domnívám, ţe
přibudou i další typy analýzy, které by třeba mohly být spojeny i s prohlíţením webu nejen
na klasických počítačích, ale i na mobilních telefonech. Tato část se také velmi rychle roz-
víjí, a obliba surfování po internetu v mobilním zařízení nabývá na stále větší popularitě. Je
evidentní, ţe prohlíţení webových stránek na displejích chytrých mobilních telefonů
s malým displejem je velmi odlišné, neţ na klasickém počítači nebo notebooku. Proto si
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 57
myslím, ţe bude kladen větší důraz i na pouţitelnost webu v těchto zařízeních s malými
displeji.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 58
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY
ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky. Brno : Zoner Press, 2004. 360 s.
ISBN 80-86815-11-0.
GÁLA, Libor ; POUR, Jan ; TOMAN, Prokop. Podniková informatika. Praha : Grada Pub-
lishing, 2006. 484 s. ISBN 80-247-1278-4.
KRUG, Steve. Nenuťte uţivatele přemýšlet!. Brno : Computer Press, 2003. 144 s. ISBN
80-7226-892-9.
NIELSEN, Jacob. Usability Engineering. Boston : AP Professional, 1993. 362 s. ISBN 0-
12-518406-9.
NIELSEN, Jakob; TAHIR, Marie. Pouţitelnost domovských stránek. Brno : Zoner Press,
2005. 323 s. ISBN 80-86815-18-8.
GOULD, John; LEWIS, Clayton. Designing for usability: key principles and what
designers think [online]. New York : ACM, 1985 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z WWW:
http://portal.acm.org/citation.cfm?id=3170.
Blind friendly web [online]. 2000 [cit. 2010-05-14]. Projekt. Dostupné z WWW:
<http://blindfriendly.cz/o-projektu>.
W3C. W3C [online]. 2008 [cit. 2010-03-14]. Web Content Accessibility Guidelines
(WCAG) 2.0. Dostupné z WWW: http://www.w3.org/TR/WCAG/.
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR [online]. 2002 [cit. 2010-04-07].
SONS. Dostupné z WWW: <http://www.sons.cz/index.php>.
Zlatý erb [online]. 1999 [cit. 2010-04-27]. Zlatý erb. Dostupné z WWW:
<http://zlatyerb.obce.cz/>.
Jakob Nielsen´s Website [online]. 1995 [cit. 2010-03-24]. Jakob Nielsen´s Website. Do-
stupné z WWW: <http://www.useit.com/>.
Card sorting [online]. c1999-2009 [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW:
<www.infodesign.com.au/usabilityresources/cardsorting>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 59
HOLZER, Marc. Digital Governance in Municipalities Worldwide (2007) [online]. USA :
National Center for Public Performance, 2008 [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW:
<http://unpan1.un.org/intradoc/groups/public/documents/aspa/unpan031374.pdf#xml=http:
//unpan1.un.org/intradoc-
cgi/idc_cgi_isapi.dll?IdcService=GET_XML_HIGHLIGHT_INFO&QueryText=dDocType
+%3csubstring%3e+%60ASPA%60++%3cAND%3e++%28Digital+Governance%0d%0a
%29&SortField=dInDate&SortOrder=Desc&dDocName=UNPAN031374&HighlightType
=PdfHighlight>. ISBN 978-0-942942-08-8.
WebMagazine [online]. 1998 [cit. 2010-04-11]. Slovník pojmů. Dostupné z WWW:
<http://www.webmagazine.cz/slovnik-pojmu>.
Jakob Nielsen´s Website [online]. 1995 [cit. 2010-04-01]. Introduction to Usability. Do-
stupné z WWW: <http://www.useit.com/alertbox/20030825.html>.
Jakob Nielsen´s Website [online]. 1995 [cit. 2010-03-28]. Ten Usability Heuristics. Do-
stupné z WWW: <http://www.useit.com/papers/heuristic/heuristic_list.html>.
VIJAYAN, Rajesh. College of Computing [online]. 2005 [cit. 2010-04-01]. Heuristic Eva-
luation. Dostupné z WWW:
<http://www.cc.gatech.edu/classes/cs6751_97_winter/Topics/heur-eval/>.
Robert Němec [online]. 2001 [cit. 2010-05-22]. A/B Testování. Dostupné z WWW:
<http://www.robertnemec.com/a-b-testovani/>.
Boxes and arrows [online]. 2004 [cit. 2010-03-29]. Card sorting. Dostupné z WWW:
<http://www.boxesandarrows.com/view/card_sorting_a_definitive_guide>.
ŠPINAR, David; PAVLÍČEK, Radek. Pravidla tvorby přístipného webu [online]. 2006 [cit.
2010-04-15]. Pravidla tvorby přístipného webu. Dostupné z WWW: <http://www.pravidla-
pristupnosti.cz/>.
Přístupnost [online]. 2000 [cit. 2010-04-06]. Zákon 365/2000 Sb. O informačních systé-
mech veřejné správy. Dostupné z WWW: <http://www.pristupnost.cz/zakon-365-2000-sb-
o-informacnich-systemech-verejne-spravy/>.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 60
PŘÍLOHA:P I: PRAVIDLA PŘÍSTUPNÉHO WEBU
Kapitola A: Obsah webových stránek je dostupný a čitelný
1. Kaţdý netextový prvek nesoucí významové sdělení musí mít svou textovou alternativu.
2. Multimediální prvky nesoucí významové sdělení musí být doplněny textovými titulky,
jestliţe nejsou jen alternativou k existujícímu textovému obsahu.
3. Pokud to charakter webových stránek nevylučuje, informace sdělované prostřednictvím
skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, cookies a jiných doplňků na straně uţivatele,
musí být dostupné i bez kteréhokoli z těchto doplňků a stránky musí být standardně ovlada-
telné. V opačném případě sdělí orgán veřejné správy tyto informace jiným způsobem.
4. Informace sdělované vizuální podobou webových stránek, tvary jednotlivých prvků, je-
jich velikostí, pořadím nebo umístěním musí být dostupné i v případě, ţe uţivatel nemůţe
tyto aspekty vnímat.
5. Informace sdělované barvou musí být dostupné i bez barevného rozlišení.
6. Barvy popředí a pozadí textu (nebo textu v obrázku) musí být vůči sobě dostatečně kon-
trastní, jestliţe text nese významové sdělení.
7. Velikost písma musí být moţné zvětšit alespoň na 200 % a zmenšit alespoň na 50 %
původní hodnoty pomocí standardních funkcí prohlíţeče. Při takové změně velikosti nesmí
docházet ke ztrátě obsahu nebo funkcionality.
Kapitola B: Práci s webovou stránkou řídí uţivatel
8. Obsah ani kód webové stránky nesmí předpokládat ani vyţadovat konkrétní výstupní či
ovládací zařízení.
9. Obsah ani kód webové stránky nesmí předpokládat ani vyţadovat konkrétní způsob pou-
ţití ani konkrétní programové vybavení. Pokud je předpokládáno či vyţadováno konkrétní
programové vybavení, můţe to být pouze z důvodu technické nerealizovatelnosti přizpůso-
bení obsahu a kódu webové stránky všem programovým vybavením.
10. Načtení nové webové stránky či přesměrování musí být moţné jen po aktivaci odkazu
nebo po odeslání formuláře.
11. Načtení nové webové stránky do nového okna prohlíţeče musí být moţné jen v odů-
vodněných případech a uţivatel na to musí být předem upozorněn.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 61
12. Na webové stránce nesmí docházet rychleji neţ třikrát za sekundu k výrazným změnám
barevnosti, jasu, velikosti nebo umístění prvku.
13. Zvuk, který zní na webové stránce déle neţ tři sekundy, musí být moţné na této webové
stránce vypnout nebo upravit jeho hlasitost.
14.Časový limit pro práci s webovou stránkou musí být dostatečný. Pokud to nevylučuje
charakter webové stránky, můţe uţivatel časový limit prodlouţit nebo vypnout.
Kapitola C: Informace jsou srozumitelné a přehledné
15. Webové stránky musí sdělovat informace jednoduchým jazykem a srozumitelnou for-
mou, pokud to charakter webové stránky nevylučuje.
16. Rozsáhlé obsahové bloky musí být rozděleny do menších výstiţně nadepsaných celků.
17. Bloky obsahu, které se opakují na více webových stránkách daného orgánu veřejné
správy, je moţné přeskočit. Pokud webové stránky nemají velký rozsah, nemusí být zajiš-
těno přeskočení opakujících se bloků obsahu.
Kapitola D: Ovládání webu je jasné a pochopitelné
18. Navigace musí být srozumitelná a konzistentní a na všech webových stránkách orgánu
veřejné správy obdobná. Od ostatního obsahu webové stránky musí být zřetelně oddělena.
19. Kaţdá webová stránka (kromě úvodní webové stránky) musí obsahovat odkaz na vyšší
úroveň v hierarchii webových stránek a odkaz na úvodní webovou stránku.
20. Pokud se jedná o rozsáhlejší webové stránky, musí být kromě navigace k dispozici rov-
něţ vyhledávání nebo odkaz na mapu webových stránek. Odkaz na mapu webových strá-
nek nebo vyhledávací formulář musí být k dispozici na kaţdé webové stránce.
21. Kaţdá webová stránka musí mít výstiţný název odpovídající jejímu obsahu.
22. Kaţdý formulářový prvek musí mít popisek vystihující poţadovaný obsah.
23. Pokud uţivatel učiní chybu při vyplňování webového formuláře, musí být k dispozici
informace o tom, ve které poloţce je chyba. Pokud to charakter webového formuláře nevy-
lučuje, musí být k dispozici rovněţ informace, jak tuto chybu odstranit.
24. Text odkazu nebo jeho přímo související text musí výstiţně popisovat cíl odkazu.
Jestliţe odkaz vede na jiný typ souboru, neţ je webová stránka, musí být odkaz doplněn
sdělením o typu, případně o velikosti tohoto souboru.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 62
25. Kaţdý rám musí mít vhodné jméno či popis vyjadřující jeho smysl a funkčnost.
Kapitola E: Kód je technicky způsobilý a strukturovaný
26. Sémantické značky, které jsou pouţity pro formátování obsahu, musí být pouţity ve
zdrojovém kódu tak, aby odpovídaly významu obsahu.
27. Prvky značkovacího jazyka, které jsou párové, musí mít vţdy uvedenu počáteční a kon-
covou značku. Značky musí být správně zanořeny a nesmí docházet k jejich kříţení.
28. Ve zdrojovém kódu musí být určen hlavní jazyk obsahu webové stránky.
29. Prvky tvořící nadpisy a seznamy musí být korektně vyznačeny ve zdrojovém kódu a
musí být výstiţné.
30. Je-li tabulka pouţita pro zobrazení tabulkových dat, musí obsahovat značky pro záhlaví
řádků nebo sloupců.
31. Obsah všech tabulek musí dávat smysl čtený po řádcích zleva doprava.
Kapitola F: Prohlášení o přístupnosti webových stránek
32. Kaţdá webová stránka musí vţdy obsahovat prohlášení o tom, ţe forma uveřejnění
informací je v souladu s touto vyhláškou (prohlášení o přístupnosti) nebo odkaz na toto
prohlášení.
33. Pokud orgán veřejné správy některá z podmíněně povinných pravidel uvedených pod
čísly poloţek 3, 9, 14, 15, 17, 20 a 23 v souladu s uvedenou podmínkou neuplatní, musí
uveřejnit tuto informaci v prohlášení o přístupnosti, a to jejich číselným výčtem, včetně
příslušného odůvodnění.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 63
PŘÍLOHA P II: ZÁKON 365/2000 SB. TÝKAJÍCÍ SE
INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
ZÁKON
ze dne 14. září 2000
o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů
Změna: 517/2002 Sb.
Změna: 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.
Změna: 81/2006 Sb. (část)
Změna: 70/2006 Sb.
Změna: 81/2006 Sb.
Změna: 110/2007 Sb.
Změna: 81/2006 Sb. (část), 269/2007 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
§ 1 Předmět úpravy
Tento zákon stanoví práva a povinnosti, které souvisejí s vytvářením, uţíváním, provozem
a rozvojem informačních systémů veřejné správy.
§ 2 Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) informační činností získávání a poskytování informací, reprezentace informací daty,
shromaţďování, vyhodnocování a ukládání dat na hmotné nosiče a uchovávání, vyhledává-
ní, úprava nebo pozměňování dat, jejich předávání, šíření, zpřístupňování, výměna, třídění
nebo kombinování, blokování a likvidace dat ukládaných na hmotných nosičích. Informač-
ní činnost je prováděna správci, provozovateli a uţivateli informačních systémů prostřed-
nictvím technických a programových prostředků;
b) informačním systémem funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a sys-
tematickou informační činnost. Kaţdý informační systém zahrnuje data, která jsou uspořá-
dána tak, aby bylo moţné jejich zpracování a zpřístupnění, a dále nástroje umoţňující vý-
kon informačních činností;
c) správcem informačního systému veřejné správy subjekt, který podle zákona určuje účel a
prostředky zpracování informací a za informační systém odpovídá;
d) provozovatelem informačního systému veřejné správy subjekt, který provádí alespoň
některé informační činnosti související s informačním systémem. Provozováním informač-
ního systému veřejné správy můţe správce pověřit jiné subjekty, pokud to jiný zákon nevy-
lučuje;
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 64
e) vytvářením informačních systémů veřejné správy proces zavádění informačních a komu-
nikačních technologií, včetně jeho právního, organizačního, znalostního a technického za-
jištění;
f) datovým prvkem jednotka dat, která je v daném kontextu dále povaţována za nedělitel-
nou a je jednoznačně definována;
g) sluţbou činnost informačního systému uspokojující dané poţadavky oprávněného sub-
jektu spojená s funkcí informačního systému;
h) číselníkem seznam přípustných hodnot datového prvku obvykle ve formě dvojic, to
znamená kódovaného údaje a hodnoty jeho kódu;
i) referenčním, sdíleným a bezpečným rozhraním informačních systémů veřejné správy
(dále jen „referenční rozhraní“) souhrn právních, technických, organizačních a jiných opat-
ření vytvářejících jednotné integrační prostředí informačních systémů veřejné správy, které
poskytuje kvalitní soustavu společných sluţeb, včetně sluţeb výměny oprávněně vyţado-
vaných informací mezi jednotlivými informačními systémy orgánů veřejné správy a další-
mi subjekty, a to i se systémy mimo Českou republiku;
j) atestacemi stanovení shody
1. způsobilosti k realizaci vazeb informačního systému veřejné správy s jinými informač-
ními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní, nebo
2. dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy
s poţadavky tohoto zákona a prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu;
k) produktem souhrnný název pro technické vybavení, programové vybavení, dokumentaci
informačních systémů nebo sluţby nebo jejich kombinaci;
l) atestem doklad osvědčující kladný výsledek atestace;
m) atestačním střediskem právnická nebo fyzická osoba, kteří jsou podnikateli, provádějící
atestace;
n) dálkovým přístupem přístup do informačního systému prostřednictvím sítě nebo sluţby
elektronických komunikací (například s vyuţitím internetu);
o) správcem datového prvku právní subjekt, který nové datové prvky předkládá, navrhuje
jejich změnu nebo zrušení;
p) správcem číselníku právní subjekt odpovědný za tvorbu a distribuci číselníku;
q) portálem veřejné správy informační systém vytvořený a provozovaný se záměrem
usnadnit veřejnosti dálkový přístup k pro ni potřebným informacím z veřejné správy a ko-
munikaci s ní;
r) sdílením dat umoţnění přístupu (tj. poskytování příslušné sluţby) k daným datům pro-
střednictvím referenčního rozhraní více subjektům současně;
s) vazbou mezi informačními systémy veřejné správy vzájemné nebo jednostranné posky-
tování sluţeb a informací, například sdílení dat;
t) veřejným informačním systémem informační systém vedený správci uvedenými v § 3
odst. 2 nebo jiný informační systém poskytující sluţby veřejnosti, který má vazby na in-
formační systémy veřejné správy;
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 65
u) provozním informačním systémem informační systém zajišťující informační činnosti
nutné pro vnitřní provoz příslušného orgánu, například účetnictví, správu majetku, a ne-
související bezprostředně s výkonem veřejné správy;
v) atestačními podmínkami obchodní podmínky vydané atestačním střediskem, obsahující
zejména vymezení předmětu atestace a postupy atestačního střediska při provádění atestací
schválené Ministerstvem vnitra (dále jen „ministerstvo“),
w) akreditací postup, na jehoţ základě se vydává osvědčení o tom, ţe právnické nebo fy-
zické osoby, které jsou podnikateli, splňují ve vymezeném rozsahu technické, organizační,
ekonomické a personální předpoklady k provádění atestací,
x) provozní dokumentací dokumentace informačního systému veřejné správy, která popisu-
je funkční a technické vlastnosti informačního systému.
§ 3 Informační systémy veřejné správy
(1) Informační systémy veřejné správy jsou souborem informačních systémů, které slouţí
pro výkon veřejné správy. Jsou jimi i informační systémy zajišťující činnosti podle zvlášt-
ních zákonů.^1)
(2) Správci informačních systémů veřejné správy jsou ministerstva, jiné správní úřady a
územní samosprávné celky (dále jen „orgány veřejné správy“).
(3) Zákon se nevztahuje na informační systémy veřejné správy vedené
a) zpravodajskými sluţbami;^2)
b) Policií České republiky při plnění jejích úkolů;^3)
c) orgány činnými v trestním řízení v souvislosti s trestním řízením^3a), s výjimkou evi-
dence Rejstříku trestů^3b),
d) Policií České republiky a Vězeňskou sluţbou České republiky při poskytování zvláštní
ochrany a pomoci ohroţeným osobám podle zvláštního právního předpisu^3c),
e) Ministerstvem financí v rámci činnosti podle zvláštního právního předpisu o boji proti
legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění meziná-
rodních sankcí za účelem udrţování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základ-
ních lidských práv a boje proti terorismu;
f) Národním bezpečnostním úřadem, zpravodajskou sluţbou nebo Ministerstvem vnitra při
provádění bezpečnostního řízení a vedení evidencí podle zvláštního zákona5),
g) v působnosti Ministerstva obrany, při činnostech vykonávaných podle zvláštních práv-
ních předpisů^6),
h) Ministerstvem vnitra, Ministerstvem financí a Ministerstvem spravedlnosti při zpraco-
vání osobních údajů příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpi-
su^6a),
i) správními úřady a orgány územních samosprávných celků v přenesené působnosti při
činnostech souvisejících se zajišťováním obrany státu podle zvláštního právního předpi-
su^6b),
j) orgány veřejné správy a právnickými osobami, pokud jsou pouţívané výlučně k podpoře
krizového řízení^6c).
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 66
(4) Mají-li informační systémy uvedené v odstavci 3 písm. b) aţ j) vazby na jiné informač-
ní systémy veřejné správy realizované prostřednictvím informačních činností, vztahuje se
na ně zákon pouze v rozsahu těchto vazeb, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak.
(5) Zákon se nevztahuje na provozní informační systémy správců informačních systémů
veřejné správy, s výjimkou vazeb provozních informačních systémů na informační systémy
veřejné správy.
(6) Zákon se rovněţ nevztahuje na informační systémy veřejné správy nakládající s utajo-
vanými informacemi5).
(7) Práva a povinnosti správců a provozovatelů informačních systémů při zpracovávání
informací v informačních systémech stanovené zvláštními zákony7) nejsou tímto zákonem
dotčeny.
(8) Provozovatel je povinen při provozování informačního systému [§ 2 písm. d)] zajišťo-
vat ochranu a bezpečnost informací v rámci provozovaného informačního systému.
§ 4 Ministerstvo vnitra
(1) Ministerstvo ve spolupráci s orgány veřejné správy
a) vyhledává, zpracovává, ukládá a vytváří nové informace, které jsou znalostní základnou
pro kvalitní vytváření a rozvoj informačních systémů veřejné správy;
b) zpracovává návrhy strategických dokumentů v oblasti informačních systémů veřejné
správy, a to i z hlediska bezpečnosti těchto systémů, a předkládá tyto dokumenty vládě,
sleduje a analyzuje informační potřeby veřejné správy a stav informačních systémů veřejné
správy;
c) připravuje nebo koordinuje přípravu záměrů pro budování nebo přetváření informačních
systémů veřejné správy vyvolané společnou potřebou více správců informačních systémů
veřejné správy;
d) připravuje nebo koordinuje přípravu záměrů pro budování nebo přetváření informačních
systémů veřejné správy vyvolané potřebou spolupráce a koordinace na mezinárodní úrovni;
e) vyjadřuje se k návrhům dokumentací programů obsahujících pořízení, obnovu a provo-
zování informačních a komunikačních technologií vypracovaných podle zvláštního právní-
ho předpisu^7a). Ministerstvo přitom přihlíţí zejména k oprávněným zájmům předkladate-
le dokumentace programu a k potřebám zajištění řádného výkonu veřejné správy,
f) zajišťuje tvorbu metodických pokynů pro výkon odborných činností spojených s vytvá-
řením, rozvojem a vyuţíváním informačních systémů veřejné správy;
g) stanoví a spravuje referenční rozhraní a stanoví prováděcím právním předpisem technic-
ké a funkční náleţitosti uskutečňování vazeb mezi informačními systémy prostřednictvím
referenčního rozhraní;
h) vytváří a spravuje veřejný informační systém, který obsahuje základní informace o do-
stupnosti a obsahu zpřístupněných informačních systémů veřejné správy;
i) vytváří a spravuje veřejný informační systém o datových prvcích, jeho prostřednictvím
vyhlašuje datové prvky, a stanoví prováděcím právním předpisem formu a technické nále-
ţitosti předávání údajů do něj;
j) vytváří a spravuje portál veřejné správy;
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 67
k) koordinuje a vytváří podmínky pro podporu rozvoje elektronického obchodu;
l) koordinuje a vytváří podmínky pro činnost veřejné správy prostřednictvím veřejných
informačních systémů, včetně dálkového přístupu.
(2) Ministerstvo
a) kontroluje u orgánů veřejné správy dodrţování povinností stanovených tímto zákonem.
Při kontrole postupuje podle zvláštního zákona;^8)
b) se vyjadřuje k investičním záměrům akcí pořízení, obnovy a provozování informačních
a komunikačních technologií, jejichţ registrace v Informačním systému financování repro-
dukce majetku, zadání jejich realizace a změna jejich závazně stanovených parametrů se
provádí pouze se souhlasem Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu^7a).
Ministerstvo přitom přihlíţí zejména k oprávněným zájmům předkladatele investičních
záměrů a akcí a k potřebám zajištění řádného výkonu veřejné správy;
c) vykonává působnost stanovenou tímto zákonem v oblasti akreditace a atestací;
d) stanoví pravidla pro sdílení dat a sluţby mezi jednotlivými informačními systémy veřej-
né správy prostřednictvím referenčního rozhraní a pravidla pro zápis datových prvků do
informačního systému o datových prvcích. Postupy ministerstva a orgánů veřejné správy
při vedení a zápisu datových prvků do informačního systému o datových prvcích, včetně
postupů ministerstva při vyhlašování datových prvků, stanoví prováděcí právní předpis;
e) ukládá sankce za správní delikty podle § 7;
f) ukládá opatření směřující k nápravě nedostatků;
g) vyjadřuje se k projektům informačních systémů veřejné správy;
h) vydává Věstník, v němţ uveřejňuje metodické pokyny [odstavec 1 písm. f)], seznam
atestačních středisek, udělení osvědčení o akreditaci a udělení atestů a další dokumenty
vztahující se k informačním systémům veřejné správy. Vydávání Věstníku zabezpečuje
ministerstvo prostřednictvím portálu veřejné správy;
i) konzultuje návrhy metodických pokynů zejména s dotčenými subjekty formou veřejné
konzultace, jejímţ cílem je získání stanovisek a připomínek dotčených subjektů k předmět-
nému návrhu, a za tímto účelem zřídí a spravuje informační systém, kde způsobem umoţ-
ňujícím dálkový přístup uveřejňuje návrhy metodických pokynů, umoţňuje předkládání
připomínek a uveřejňuje výsledek konzultace.
§ 5 Orgány veřejné správy
(1) Orgány veřejné správy v rozsahu své zákonné působnosti provádějí výběr technických a
programových prostředků a dalších produktů pro provoz jimi vytvářených a spravovaných
informačních systémů.
(2) Orgány veřejné správy jsou v rámci informačních systémů veřejné správy povinny
a) spolupracovat s ministerstvem při plnění jeho úkolů podle § 4 odst. 1, včetně kontroly na
místě podle § 4 odst. 2 prováděné ministerstvem;
b) předloţit ministerstvu k vyjádření návrhy dokumentací programů obsahující pořízení,
obnovu a provozování informačních a komunikačních technologií vypracovaných podle
zvláštního právního předpisu^7a) a investiční záměry akcí pořízení, obnovy a provozování
informačních a komunikačních technologií, jejichţ registrace v Informačním systému fi-
nancování reprodukce majetku, zadání jejich realizace a změna jejich závazně stanovených
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 68
parametrů se provádí pouze se souhlasem Ministerstva financí podle zvláštního právního
předpisu^7a). Náleţitosti dokumentací programů a investičních záměrů stanoví zvláštní
právní předpis^8a);
c) uveřejňovat číselníky, pokud jsou správci těchto číselníků a není zákonem stanoveno
jinak, a to i způsobem umoţňujícím dálkový přístup a předávat ministerstvu údaje do in-
formačního systému o datových prvcích v elektronické podobě, ve formě a s technickými
náleţitostmi stanovenými prováděcím právním předpisem;
d) zajistit, aby vazby jimi provozovaného informačního systému na informační systémy
jiného provozovatele byly uskutečňovány prostřednictvím referenčního rozhraní s vyuţitím
datových prvků vyhlášených ministerstvem a vedených v informačním systému o datových
prvcích. Způsobilost informačního systému k realizaci těchto vazeb jsou povinny prokázat
atestem. Toto ustanovení se nevztahuje na vazby mezi jimi provozovanými informačními
systémy a informačními systémy vedenými zpravodajskými sluţbami;
e) zpřístupňovat ministerstvu v elektronické podobě, ve formě a s technickými náleţitostmi
stanovenými prováděcím právním předpisem, bez zbytečného odkladu informace o jimi
provozovaném informačním systému a jím poskytovaných sluţbách a pouţívaných dato-
vých prvcích, a to za účelem uveřejnění v informačním systému podle § 4 odst. 1 písm. h) a
i), pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,^9);
f) postupovat při uveřejňování informací způsobem umoţňujícím dálkový přístup tak, aby
byly informace související s výkonem veřejné správy uveřejňovány ve formě, která umoţ-
ňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdra-
votním postiţením. Formu uveřejnění informací stanoví prováděcí právní předpis;
g) odstranit zjištěné nedostatky ve lhůtě stanovené ministerstvem.
(3) Ústřední správní úřady zveřejňují věstníky vydávané ve své působnosti na portálu ve-
řejné správy.
§ 5a Dlouhodobé řízení informačních systémů veřejné správy
(1) Orgány veřejné správy vytvářejí a vydávají informační koncepci, uplatňují ji v praxi a
vyhodnocují její dodrţování. V informační koncepci orgány veřejné správy stanoví své
dlouhodobé cíle v oblasti řízení kvality a bezpečnosti spravovaných informačních systémů
veřejné správy a vymezí obecné principy pořizování, vytváření a provozování informačních
systémů veřejné správy. Obsah a strukturu informační koncepce, jakoţ i postupy orgánů
veřejné správy při jejím vytváření, vydávání a při vyhodnocování jejího dodrţování a po-
ţadavky na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy stanoví pro-
váděcí právní předpis.
(2) Na základě vydané informační koncepce orgány veřejné správy vytvářejí a vydávají
provozní dokumentaci k jednotlivým informačním systémům veřejné správy, uplatňují ji v
praxi a vyhodnocují její dodrţování. Obsah a strukturu provozní dokumentace stanoví pro-
váděcí právní předpis.
(3) Orgány veřejné správy si zajistí atestaci dlouhodobého řízení informačních systémů
veřejné správy a prokáţí splnění povinností podle odstavců 1 a 2 atestem dlouhodobého
řízení informačních systémů veřejné správy. Rozsah provozní dokumentace předkládané
při atestaci stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost podle věty první se nevztahuje na
obce, které vykonávají přenesenou působnost pouze v základním rozsahu^9a).
§ 5b Bezpečnost informačních systémů veřejné správy
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 69
(1) Orgány veřejné správy zajišťují bezpečnost informačních systémů veřejné správy v roz-
sahu daném prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis dále stanoví mini-
mální bezpečnostní poţadavky k zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti zpracováva-
ných informací.
(2) Orgány veřejné správy odpovídají za výběr a zavedení přiměřených bezpečnostních
opatření odpovídajících minimálním bezpečnostním poţadavkům.
§ 5c Kontrola dodrţování povinností orgánů veřejné správy
(1) Zjistí-li ministerstvo při kontrole podle § 4 odst. 2 písm. a) u orgánu veřejné správy
nedostatky, vyzve orgán veřejné správy, aby přijal opatření k nápravě těchto nedostatků.
(2) Ve výzvě podle odstavce 1 ministerstvo specifikuje zjištěné nedostatky a stanoví opat-
ření, která mají být orgánem veřejné správy přijata k nápravě těchto nedostatků, a určí or-
gánu veřejné správy přiměřenou lhůtu k přijetí těchto opatření. Tato lhůta nesmí přesáhnout
6 měsíců.
§ 6 Pověření k provádění akreditace
(1) Akreditaci provádí právnická osoba, která je členem mezinárodních sdruţení zabývají-
cích se akreditací a určených ministerstvem podle odstavce 6 a která byla na základě ţá-
dosti o pověření k provádění akreditace rozhodnutím ministerstva k provádění akreditace
pověřena (dále jen „akreditující osoba“). Pověření k provádění akreditace je nepřevoditel-
né.
(2) K ţádosti o pověření právnické osoby k provádění akreditace ţadatel přikládá
a) zakladatelský dokument,
b) doklad o věcných, personálních a organizačních předpokladech pro činnost akreditující
osoby,
c) doklad o členství v mezinárodních sdruţeních zabývajících se akreditací a určených mi-
nisterstvem podle odstavce 6 a způsob a rozsah plnění povinností z členství vyplývajících,
d) doklad o zajištění zdrojů potřebných pro výkon činností akreditující osoby,
e) podmínky a postupy posuzování ţadatelů o akreditaci (dále jen „akreditační pravidla“),
které musí být v souladu s pravidly mezinárodních sdruţení zabývajících se akreditací ur-
čených ministerstvem podle odstavce 6.
(3) Splňuje-li ţadatel všechny podmínky předepsané tímto zákonem pro pověření k prová-
dění akreditace, vydá ministerstvo rozhodnutí, jímţ jej prováděním akreditace pověří. V
opačném případě ţádost o pověření k provádění akreditace zamítne. V rozhodnutí, kterým
ministerstvo pověřuje akreditující osobu prováděním akreditace, vysloví ministerstvo sou-
hlas s akreditačními pravidly.
(4) Akreditující osoba je povinna
a) postupovat při provádění akreditace v souladu s akreditačními pravidly, s nimiţ minis-
terstvo vyslovilo souhlas,
b) plnit povinnosti vyplývající z členství v mezinárodních sdruţeních zabývajících se akre-
ditací určených ministerstvem podle odstavce 6,
c) mít zajištěné zdroje potřebné pro výkon svých činností,
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 70
d) personálně zajišťovat své činnosti osobami, které mají odborné znalosti, zkušenosti a
kvalifikaci nezbytnou pro provádění akreditací a které jsou obeznámeny s akreditačními
pravidly,
e) jednat v průběhu akreditace nestranně a nepodjatě, zejména se zdrţet všeho, co by mohlo
ohrozit důvěru v její nestrannost,
f) ohlásit bezodkladně ministerstvu, ţe není schopna po dobu delší neţ 3 měsíce plnit po-
vinnosti podle písmene c).
(5) Neplní-li akreditující osoba povinnosti stanovené v tomto zákoně a
a) byla jí v uplynulém kalendářním roce nejméně dvakrát ministerstvem uloţena pokuta
podle § 7, nebo
b) porušení zákona je natolik závaţné, ţe jiţ nelze očekávat nápravu závadného stavu a
řádné plnění povinností akreditující osoby,
rozhodne ministerstvo o odnětí pověření k provádění akreditace. Ministerstvo vţdy roz-
hodne o odnětí pověření k provádění akreditace, pokud o to akreditující osoba písemně
poţádá.
(6) Seznam určených mezinárodních sdruţení zabývajících se akreditací, rozhodnutí o po-
věření akreditující osoby k provádění akreditace a rozhodnutí o odnětí pověření k provádě-
ní akreditace uveřejní ministerstvo ve Věstníku.
(7) Dozor nad akreditující osobou při plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona vy-
konává ministerstvo. Při dozoru se postupuje podle zvláštního zákona8).
§ 6a Osvědčení o akreditaci
(1) Akreditaci zahájí akreditující osoba na ţádost právnické nebo fyzické osoby, pokud
jsou podnikateli. Akreditace se provádí za úplatu. Cena se sjednává podle zvláštního práv-
ního předpisu10).
(2) Na základě provedené akreditace vydá akreditující osoba osvědčení o akreditaci, pokud
má ţadatel o akreditaci oprávnění podnikat v oblasti atestací a splňuje podmínky akredi-
tačních pravidel. Osvědčení o akreditaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky zabezpeče-
ní předpokladů podle věty první a dobu, na kterou bylo vydáno.
(3) Akreditující osoba předá v elektronické podobě ministerstvu informace o vydaném
osvědčení o akreditaci ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne jeho vydání.
(4) Akreditující osoba dohlíţí u atestačních středisek nad dodrţováním podmínek v akredi-
tačních pravidlech. Zjistí-li nedostatky v jejich plnění, podle závaţnosti nedostatků v sou-
ladu s akreditačními pravidly, osvědčení o akreditaci odejme. Tuto skutečnost akreditující
osoba bezodkladně sdělí ministerstvu v elektronické podobě.
§ 6b Pověření k provádění atestací
(1) Atestace provádí atestační středisko podle § 2 písm. o), které bylo na základě ţádosti o
pověření k provádění atestací rozhodnutím ministerstva pověřeno k provádění atestací.
(2) Ministerstvo vydá rozhodnutí o pověření atestačního střediska k provádění atestací,
pokud k ţádosti o pověření k provádění atestací předloţí
a) návrh atestačních podmínek, jeţ obsahují náleţitosti podle § 2 písm. v),
b) osvědčení o akreditaci podle § 6a a
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 71
c) potvrzení příslušných orgánů, ţe nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdra-
votní pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení, na příspěvku na státní politiku za-
městnanosti a nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky.
(3) V pověření k provádění atestací ministerstvo stanoví období, na které se pověření udě-
luje, a schválí postupy atestačního střediska při provádění atestací obsaţené v atestačních
podmínkách, které ţadatel o pověření k provádění atestací předloţil.
(4) Pověření k provádění atestací nelze bez souhlasu ministerstva převést na jinou osobu.
Pověření k provádění atestací se uděluje na období nejvýše 5 let.
§ 6c
(1) Ministerstvo odejme pověření k provádění atestací, jestliţe atestační středisko
a) pozbylo osvědčení o akreditaci, na jehoţ základě mu bylo pověření k provádění atestací
uděleno,
b) pozbylo oprávnění k podnikání, na základě kterého bylo oprávněno podnikat v oblasti
atestací,
c) neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, nepostupuje podle atestačních podmínek,
nebo nedodrţuje ustanovení prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu, ačkoliv bylo
na moţnost odnětí pověření k provádění atestací z těchto důvodů ministerstvem písemně
upozorněno a nápravu nezjednalo ani v přiměřené lhůtě stanovené ministerstvem, nebo
d) ve stanovené lhůtě nepředloţilo ministerstvu upravené znění atestačních podmínek
podle odstavce 4.
(2) Ministerstvo odejme pověření k provádění atestací, jestliţe o to atestační středisko pí-
semně poţádá.
(3) Ministerstvo můţe z vlastního podnětu zrušit rozhodnutí o schválení postupů atestační-
ho střediska podle § 6b odst. 3,
a) dojde-li k ohroţení nebo omezení provozu informačních systémů veřejné správy,
b) je-li to nezbytné k dodrţení mezinárodních smluv, jimiţ je Česká republika vázána.
(4) Jestliţe ministerstvo zruší rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska při pro-
vádění atestací, sdělí atestačnímu středisku důvody, proč bylo rozhodnutí zrušeno, a vyzve
ho, aby ve stanovené přiměřené lhůtě předloţilo ministerstvu upravené znění atestačních
podmínek ke schválení postupů atestačního střediska při provádění atestací.
(5) Ministerstvo schvaluje postupy atestačního střediska při provádění atestací, jestliţe
atestační středisko předloţí návrh jejich nového znění.
§ 6d Provádění atestací
(1) Atestační střediska jsou při provádění atestací povinna
a) postupovat podle atestačních podmínek a
b) provádět posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy a způ-
sobilosti k realizaci vazeb informačních systémů veřejné správy s jinými informačními
systémy prostřednictvím referenčního rozhraní v souladu s tímto zákonem a uděleným po-
věřením postupy stanovenými prováděcím právním předpisem.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 72
(2) Atestační středisko není oprávněno provádět atestace dlouhodobého řízení informač-
ních systémů veřejné správy a atestace způsobilosti k realizaci vazeb informačních systémů
veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní, na
jejichţ vývoji, přípravě, výrobě nebo na obchodu se jakkoliv podílelo samo nebo s ním
ekonomicky nebo personálně spojená osoba, kdy
a) ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí,
jestliţe se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé
osoby nebo jestliţe se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí
na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké^11),
b) účastí na kontrole nebo jmění se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoli podíl na zá-
kladním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem.
(3) Atestační středisko provádí atestace na základě smlouvy uzavřené s ţadatelem o atesta-
ci za úplatu. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu10).
(4) Atestační středisko vydá ţadateli o atestaci protokol o provedené zkoušce ve lhůtě 7
pracovních dnů ode dne ukončení této zkoušky. Atestační středisko vydá o kladném vý-
sledku atestace ţadateli atest. Atest musí obsahovat podmínky platnosti atestu.
(5) Atest se vydává na dobu nejvýše 5 let.
(6) Atestační středisko, které vystavilo atest, můţe na základě ţádosti drţitele atestu před
uplynutím platnosti atestu prodlouţit jeho platnost o 2 roky, a to i opakovaně. Ţadatel i
atestační středisko při prodluţování platnosti atestu postupují obdobně jako při provádění
atestací.
(7) Atestační středisko předá v elektronické podobě prostřednictvím automatizovaného
ohlašovacího procesu přístupného dálkovým přístupem na elektronické adrese, kterou mi-
nisterstvo uveřejní ve Věstníku, ministerstvu informace o provedené atestaci ve lhůtě 7
pracovních dnů ode dne jejího provedení. Informaci o vydání atestu ministerstvo uveřejní
ve Věstníku.
(8) Dozor nad atestačními středisky při plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona
vykonává ministerstvo. Při dozoru se postupuje podle zvláštního zákona8).
§ 6e Uzavření smlouvy o provedení atestace
(1) Atestační středisko zveřejní atestační podmínky, kaţdou jejich změnu, odejmutí pově-
ření k provádění atestací (§ 6c odst. 1 a 2) nebo zrušení rozhodnutí o schválení postupů
atestačního střediska (§ 6c odst. 3) ve své provozovně a způsobem umoţňujícím dálkový
přístup do 7 pracovních dnů od vydání příslušného rozhodnutí ministerstva.
(2) Atestační středisko navrhne uzavření smlouvy a provedení atestace kaţdému, kdo jej
způsobem stanoveným v atestačních podmínkách vyzve k uzavření smlouvy podle zveřej-
něných atestačních podmínek.
(3) Odchylky od atestačních podmínek lze pro jednotlivý případ sjednat jen tehdy, jestliţe
to atestační podmínky připouštějí a jestliţe se těmito změnami nemění povaha nabízené
atestační sluţby.
(4) Atestačnímu středisku nevzniká povinnost navrhnout uzavření smlouvy o provedení
atestace, jestliţe jejím obsahem mají být také odchylky od atestačních podmínek podle od-
stavce 3.
§ 6f Dodání datové zprávy orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu veřejné správy
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 73
(1) Správce portálu veřejné správy (dále jen „správce portálu“) zajišťuje podle podmínek
stanovených tímto zákonem dodání datové zprávy orgánu veřejné moci, pokud tak stanoví
zvláštní právní předpis.
(2) Kaţdý je oprávněn vyuţít sluţby dodání datové zprávy orgánu veřejné moci (dále jen
„dodání“) prostřednictvím portálu veřejné správy (dále jen „portál“) za podmínek stanove-
ných tímto zákonem, zvláštními právními předpisy^11a) a provozním řádem portálu pro
dodávání datových zpráv orgánům veřejné moci prostřednictvím portálu (dále jen „provoz-
ní řád“).
(3) Převzetím datové zprávy vzniká správci portálu povinnost bez zbytečného prodlení a za
podmínek stanovených tímto zákonem dodat datovou zprávu orgánu veřejné moci, kterého
odesílatel datové zprávy označil jako příjemce (dále jen „příjemce“). Datová zpráva je pře-
vzata portálem v okamţiku, kdy je mu dostupná a je způsobilá k dalšímu zpracování za
účelem dodání.
(4) Převzetí datové zprávy potvrzuje správce portálu neprodleně odesílateli datovou zprá-
vou, která je označena elektronickou značkou^11b) správce portálu a obsahuje datum a čas
převzetí.
(5) Správce portálu dodává datovou zprávu příjemci doplněnou o údaje data a času, kdy
datovou zprávu převzal.
(6) Dodání potvrzuje příjemce bez zbytečného prodlení správci portálu datovou zprávou,
která je označena elektronickou značkou^11b) příjemce a obsahuje datum a čas dodání
příjemci. Datová zpráva je dodána příjemci v okamţiku, kdy je dostupná elektronické po-
datelně orgánu veřejné moci.
(7) Dodání datové zprávy příjemci potvrzuje příjemce prostřednictvím portálu bez zbyteč-
ného prodlení odesílateli datovou zprávou, která je označena elektronickou značkou^11b)
příjemce a obsahuje datum a čas dodání příjemci.
§ 6g Provozní řád
(1) Provozní řád pro dodávání datových zpráv orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu
veřejné správy vydává ministerstvo a zveřejňuje jej ve Věstníku.
(2) Provozní řád obsahuje vymezení
a) způsobu předání datové zprávy odesílatelem portálu, včetně stanovení technických pa-
rametrů datových zpráv,
b) způsobu dodání portálem příjemci, včetně nejvyšší moţné doby, která můţe uplynout od
převzetí do dodání,
c) orgánů veřejné moci, kterým je podle zvláštního právního předpisu moţné prostřednic-
tvím portálu datové zprávy dodávat, a typů podání, která je podle zvláštního právního
předpisu moţné prostřednictvím portálu dodávat,
d) provozní doby přístupnosti portálu.
§ 6h Povinnost zachovávat mlčenlivost
(1) Správce portálu a fyzické osoby podílející se na straně správce portálu na poskytování
sluţby dodání mají povinnost zachovávat mlčenlivost o obsahu datových zpráv, u kterých
zajišťují dodání. Odesílatel nebo příjemce, případně jejich zástupci nebo právní nástupci
mohou osoby podle věty první povinnosti mlčenlivosti zprostit.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 74
(2) Správce portálu a fyzické osoby podílející se na straně správce portálu na poskytování
sluţby dodání mají povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se sluţby
dodání datové zprávy orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu, které se při své činnosti
dozvěděli. Znalosti těchto skutečností smějí vyuţívat jen pro potřeby poskytování sluţby
dodání; nesmějí umoţnit, aby se s nimi neoprávněně seznámila jiná osoba. Odesílatel nebo
příjemce, případně jejich zástupci nebo právní nástupci mohou osoby podle věty první po-
vinnosti mlčenlivosti zprostit.
(3) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 2 se nevztahuje na údaje, ze kterých nevyplývá,
kdo byl odesílatelem, ani kdo byl příjemcem.
(4) Porušením povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 2 není, pokud správce portálu a oso-
by podílející se na straně správce portálu na poskytování sluţby dodání sdělí údaje podle
odstavce 2 odesílateli nebo příjemci, popřípadě jejich zástupci, právnímu nástupci nebo
jiným osobám, které s vědomím odesílatele nebo příjemce jednají v jeho prospěch.
(5) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na případ, kdy má správce portálu
podle zvláštního právního předpisu^11d) povinnost
a) sdělit osobám a orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu^11d) infor-
mace o poskytovaném nebo poskytnutém dodání, nebo jim umoţnit, aby tyto informace
získaly,
b) vydat osobám a orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu^11d) záznam
o zpracování datové zprávy, která je předmětem dodání, nebo
c) učinit nebo umoţnit jiná opatření.
§ 6i Práva a povinnosti správce portálu
(1) Správce portálu je oprávněn zjišťovat obsah datové zprávy pouze v rozsahu údajů ne-
zbytných pro splnění povinností stanovených tímto zákonem. Technické parametry datové
zprávy, která je předmětem dodání, je správce portálu oprávněn zjišťovat za účelem ověře-
ní, zda odpovídají podmínkám stanoveným provozním řádem.
(2) Právo nakládat s datovou zprávou mají aţ do jejího dodání jen správce portálu a odesí-
latel.
(3) Správce portálu není oprávněn datové zprávy, které převzal za účelem dodání, kopíro-
vat nebo uchovávat.
(4) Správce portálu vede evidenci datových zpráv, které převzal za účelem dodání, v rozsa-
hu nutném k naplnění povinností stanovených tímto zákonem. V evidenci vede zejména
a) datum a čas převzetí datové zprávy, která je předmětem dodání, potvrzení o jejím pře-
vzetí,
b) datum a čas dodání datové zprávy, která je předmětem dodání, potvrzení o jejím dodání,
c) informace nezbytné k určení odesílatele a příjemce datové zprávy.
(5) Informace podle odstavce 4 je správce portálu povinen uchovávat po dobu 3 let od
okamţiku jejich vzniku.
(6) Správce portálu je oprávněn datovou zprávu zničit, jestliţe
a) jde o datovou zprávu, kterou nelze dodat příjemci ani vrátit odesílateli, nebo
b) je to nezbytné pro zabránění vzniku škody.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 75
§ 7 Správní delikty právnických osob
(1) Akreditující osobě, která
a) neprovádí akreditaci podle akreditačních pravidel, s nimiţ ministerstvo vyslovilo sou-
hlas [§ 6 odst. 4 písm. a)],
b) vydá osvědčení o akreditaci, aniţ by splňovala personální poţadavky [§ 6 odst. 4 písm.
d)],
c) neohlásí bezodkladně ministerstvu, ţe nemá po dobu delší neţ 3 měsíce zajištěné zdroje
potřebné pro výkon svých činností [§ 6 odst. 4 písm. f)],
d) nepostupuje při provádění akreditace nestranně [§ 6 odst. 4 písm. e)], nebo
e) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost předání informací ministerstvu (§ 6a odst. 3),
se uloţí pokuta do 100 000 Kč.
(2) Atestační středisko se dopustí správního deliktu tím, ţe
a) neprovádí atestaci podle postupů atestačního střediska schválených ministerstvem (§ 6b
odst. 3),
b) vyhodnotilo způsobilost ţadatele o atestaci (§ 6b) k realizaci vazeb informačního systé-
mu veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní
nebo způsob dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy v rozporu s osvěd-
čením o akreditaci (§ 6a) nebo tímto zákonem,
c) vydá atest na způsobilost k realizaci vazeb informačního systému veřejné správy s jiný-
mi informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní nebo na dlouhodobé řízení
informačních systémů veřejné správy, na jejichţ vývoji, přípravě, výrobě nebo na obchodu
se jakkoliv podílelo samo nebo s ním ekonomicky nebo personálně spojená osoba (§ 6d
odst. 2),
d) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost vydání protokolu o provedené zkoušce (§ 6d odst.
4),
e) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost předání informací ministerstvu (§ 6d odst. 7), nebo
f) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost zveřejnění atestačních podmínek (§ 6e odst. 1).
(3) Za správní delikt podle odstavce 2 písm. a) aţ c) se uloţí pokuta do 1 000 000 Kč, za
správní delikt podle odstavce 2 písm. d) aţ f) se uloţí pokuta do 100 000 Kč.
§ 7a Společná ustanovení
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliţe prokáţe, ţe vynaloţila veškeré
úsilí, které bylo moţno poţadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závaţnosti správního deliktu,
zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichţ byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliţe správní orgán o něm
nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode
dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 76
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuţ došlo při podnikání fyzické osoby12) nebo v pří-
mé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu práv-
nické osoby.
(6) Pokuty vybírá ministerstvo a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního
rozpočtu.
(7) Při vybírání a vymáhání uloţených pokut se postupuje podle zvláštního právního před-
pisu^12a).
§ 8
(1) Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění akreditace je ţadatel o pověření k
provádění akreditace. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění akreditace je akre-
ditující osoba, které má být rozhodnutím pověření odňato.
(2) Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění atestací je ţadatel o pověření k pro-
vádění atestací. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění atestací je atestační stře-
disko, kterému má být rozhodnutím pověření odňato.
(3) Účastníkem řízení o vyslovení souhlasu se změnou postupů atestačního střediska a o
zrušení rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska je atestační středisko, jehoţ
postupů se řízení týká.
nadpis neplatil
§ 8a
neplatil
Vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy
§ 9
(1) Z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými eviden-
cemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají orgány veřejné správy, které jsou správci nebo pro-
vozovateli těchto systémů (dále jen „správci“), na poţádání úplný nebo částečný výpis ze
zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému. Z informačních
systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou neveřejnými evidencemi, rejstříky nebo
seznamy, vydávají správci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, na poţádání úplný
nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním sys-
tému osobě, které se zápis přímo týká, nebo osobě, která je podle zvláštního právního
předpisu oprávněna ţádat informaci uvedenou v zápisu, a to v rozsahu tímto zvláštním
právním předpisem stanoveném.
(2) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, výpis podle odstavce 1 (dále jen „výpis“) nebo
potvrzení o tom, ţe určitý údaj v informačním systému veřejné správy není v elektronické
podobě označené elektronickou značkou^11b) správce (dále jen "výstup z informačního
systému veřejné správy""), ověřují a ověřené výstupy z informačních systémů veřejné sprá-
vy na ţádost vydávají
a) notáři,
b) krajské úřady,
c) matriční úřady,
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 77
d) obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statu-
tárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichţ seznam stanoví prová-
děcí právní předpis,
e) zastupitelské úřady stanovené prováděcím právním předpisem,
f) drţitel poštovní licence15) a Hospodářská komora České republiky.
(3) Ověřeným výstupem z informačního systému veřejné správy (dále jen „ověřený vý-
stup“) se rozumí listina, která vznikla úplným převodem výstupu z informačního systému
veřejné správy z elektronické do listinné podoby(§ 9a).
(4) Výpis v listinné podobě a ověřený výstup podle odstavce 3 jsou veřejnými listinami.
§ 9a
(1) Ověřením výstupu z informačního systému veřejné správy se rozumí ověření té skuteč-
nosti, ţe listina vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elek-
tronické do listinné podoby. Ověření se provede ověřovací doloţkou, která obsahuje
a) údaj o ověření toho, ţe ověřený výstup odpovídá výstupu z informačního systému veřej-
né správy,
b) údaj o tom, z kolika listů se skládá ověřený výstup,
c) údaj o tom, ţe ověřený výstup obsahuje částečný výpis z informačního systému veřejné
správy, pokud neobsahuje výstup úplný,
d) místo a datum vyhotovení doloţky o ověření,
e) pořadové číslo, pod kterým je ověření vedeno v evidenci ověření výstupu z informačního
systému veřejné správy,
f) otisk úředního razítka a podpis ověřujícího.
(2) Ověřovací doloţku vyhotoví ověřující na listině, která vznikla převedením výstupu z
informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, nebo ověřovací
doloţku vyhotoví zvlášť a s touto listinou ji pevně spojí. Listina, která vznikla převedením
výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, a na ní
vyhotovená nebo s ní pevně spojená ověřovací doloţka, se povaţují za jednu listinu.
§ 9b Povinnosti ověřujícího
(1) Ti, kteří vydávají ověřené výstupy (dále jen „ověřující“), jsou povinni při ověřování
výstupu z informačního systému veřejné správy pouţívat pouze takové technické zařízení,
které výstup z informačního systému veřejné správy, který má být ověřen, zobrazí do for-
my, v níţ je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný tak, aby jeho interpretace odpovídala
zápisu v informačním systému veřejné správy.
(2) Ověřující je povinen provést veškeré úkony potřebné k tomu, aby ověřil tu skutečnost,
ţe výstup z informačního systému veřejné správy je označen elektronickou značkou^11b)
správce, ţe tato elektronická značka je platná a její kvalifikovaný systémový certifikát ne-
byl zneplatněn a výstup z informačního systému veřejné správy nebyl následně změněn.
(3) Při vydávání ověřených výstupů na základě výpisů podle § 9 odst. 1 věty druhé je ově-
řující povinen prověřit oprávnění ţadatele a zjistit jeho totoţnost. Jde-li o právnickou oso-
bu, zjišťuje její existenci a totoţnost osob jednajících jejím jménem.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 78
(4) Ověřující je povinen vést evidenci vydaných ověřených výstupů. Evidence obsahuje
alespoň tyto údaje:
a) pořadové číslo, pod kterým je ověření vedeno v evidenci ověření výstupu z informačního
systému veřejné správy,
b) datum vyhotovení doloţky o ověření,
c) je-li ţadatelem fyzická osoba jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu, nemá-li
trvalý pobyt, adresu bydliště, rodné číslo, nemá-li rodné číslo, datum narození osoby, jejíţ
totoţnost byla pro účely vydání ověřeného výstupu ověřena, včetně druhu a čísla průkazu,
jímţ byla totoţnost zjištěna, je-li ověření totoţnosti předepsáno; je-li ţadatelem právnická
osoba, její obchodní firmu nebo název, adresu sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, a
jméno, příjmení, rodné číslo, nemá-li rodné číslo, datum narození, a adresu místa trvalého
pobytu, nemá-li trvalý pobyt, adresu bydliště osoby nebo osob, jednajících jménem této
právnické osoby, nebo osoby jednající za právnickou osobu jejím jménem na základě za-
stoupení,
d) číslo kvalifikovaného systémového certifikátu, na němţ je zaloţena elektronická značka,
kterou je výstup z informačního systému veřejné správy označen, unikátní u daného akredi-
tovaného poskytovatele certifikačních sluţeb, a obchodní firmu akreditovaného poskytova-
tele certifikačních sluţeb, který tento kvalifikovaný systémový certifikát vydal.
§ 9c Povinnosti orgánů veřejné správy, které jsou správci nebo provozovateli informačních
systémů veřejné správy
(1) Správci jsou povinni předat ověřující osobě na poţádání bezodkladně výstup z infor-
mačního systému veřejné správy a opatřený datem a časem s uvedením hodiny, minuty a
sekundy, kdy byl výstup vytvořen, a datem a časem s uvedením hodiny, minuty a sekundy
okamţiku, ke kterému správce odpovídá za soulad výstupu se stavem zápisu v informač-
ním systému veřejné správy (dále jen „okamţik platnosti údajů“), a označený elektronickou
značkou^11b).
(2) Správci odpovídají za soulad výpisu, který vydávají podle § 9, nebo výstupu z infor-
mačního systému veřejné správy se stavem zápisu v informačním systému veřejné správy k
okamţiku platnosti údajů.
(3) Správci jsou povinni uvědomit neprodleně ověřující osoby o tom, ţe hrozí nebezpečí
zneuţití dat pro vytváření elektronické značky^11b) správce.
(4) Správci informačních systémů veřejné správy, které jsou neveřejnými evidencemi,
rejstříky nebo seznamy, jsou povinni předat ověřující osobě výstup z informačního systému
veřejné správy tak, aby byl tento výstup z informačního systému veřejné správy v průběhu
předání odpovídajícím způsobem skryt před třetími osobami.
§ 9d Zpoplatnění ověřování výstupu z informačního systému veřejné správy
(1) Správce je oprávněn poţadovat za poskytnutí výstupu z informačního systému veřejné
správy ověřujícímu úplatu, a to za kaţdý poskytnutý výstup z informačního systému veřej-
né správy částku, která je stanovena zvláštním právním předpisem jako poplatek za vydání
výpisu z předmětného záznamu, jenţ má jednu stránku16).
(2) Správní poplatek za vydání ověřeného výstupu vydaného ověřujícím podle § 9 odst. 2
písm. b) aţ e) stanoví zvláštní právní předpis16).
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 79
(3) Ověřující podle § 9 odst. 2 písm. f) můţe za vydání ověřeného výstupu poţadovat po-
platek, jehoţ výše nesmí přesáhnout sazbu správního poplatku podle odstavce 2.
(4) Odměnu notáře za vydávání ověřených výstupů stanoví zvláštní právní předpis17).
§ 10 Přechodná ustanovení
(1) Informační systémy, které orgány veřejné správy ke dni účinnosti tohoto zákona jiţ
spravují, provozují nebo budují, musí orgány veřejné správy nejpozději do 2 let ode dne
účinnosti tohoto zákona uvést do souladu s tímto zákonem nebo ukončit jejich činnost.
(2) V případě informačních systémů veřejné správy, jejichţ správci jsou orgány územní
samosprávy, které nevykonávají státní správu v přenesené působnosti, se na tyto správce
povinnosti uvedené v § 5 odst. 2 písm. c), f), g) a h) vztahují po uplynutí doby 2 let ode dne
nabytí účinnosti těchto ustanovení zákona.
§ 11 Zrušení Úřadu pro státní informační systém
(1) Úřad pro státní informační systém se zrušuje.
(2) Dosavadní působnost Úřadu pro státní informační systém stanovená zvláštními záko-
ny13) přechází na Úřad.
(3) Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných právních vztahů přecházejí z Úřadu pro
státní informační systém na Úřad.
Zmocňovací ustanovení
§ 12
(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) technické a funkční náleţitosti uskutečňování vazeb mezi informačními systémy veřejné
správy prostřednictvím referenčního rozhraní podle § 4 odst. 1 písm. g),
b) formu a technické náleţitosti předávání údajů do informačního systému podle § 4 odst. 1
písm. h) a i),
c) postupy ministerstva a orgánů veřejné správy při vedení, zápisu a vyhlašování datových
prvků v informačním systému o datových prvcích podle § 4 odst. 2 písm. d),
d) formu uveřejňování informací, která zajistí, aby se s informacemi souvisejícími s výko-
nem veřejné správy uveřejňovanými způsobem umoţňujícím dálkový přístup mohly v ne-
zbytném rozsahu seznámit i osoby se zdravotním postiţením podle § 5 odst. 2 písm. f),
e) poţadavky na strukturu a obsah informační koncepce, postupy orgánů veřejné správy při
jejím vytváření, vydávání, při vyhodnocování jejího dodrţování a poţadavky na řízení bez-
pečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy podle § 5a odst. 1,
f) poţadavky na strukturu a obsah provozní dokumentace podle § 5a odst. 2 a na rozsah
provozní dokumentace předkládané při atestaci podle § 5a odst. 3,
g) rozsah zajišťování bezpečnosti informačních systémů veřejné správy a oblasti minimál-
ních bezpečnostních poţadavků k zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti zpracováva-
ných informací, podle § 5b odst. 1,
h) postupy atestačních středisek při posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů
veřejné správy podle § 6d odst. 1 písm. b),
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 80
i) postupy atestačních středisek při posuzování způsobilosti k realizaci vazeb informačních
systémů veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní podle § 6d odst. 1 písm. b),
j) seznam obecních úřadů, úřadů městských částí nebo městských obvodů územně členě-
ných statutárních měst a úřadů městských částí hlavního města Prahy podle § 9 odst. 2
písm. d).
(2) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí vydá vyhlášku k provedení §
9 odst. 2 písm. e).
§ 12a
Působnosti stanovené tímto zákonem krajskému úřadu, matričnímu úřadu a obecnímu úřa-
du, úřadu městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a
úřadu městské části hlavního města Prahy jsou výkonem přenesené působnosti.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 12
1. V sazebníku správních poplatků uvedeném v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správ-
ních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č.
273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb.,
zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č.
63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb.,
zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č.
363/1999 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb.,
zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č.
156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb.,
zákona č. 242/2000 Sb. a zákona č. 307/2000 Sb., se doplňuje část XIV, která zní:
"ČÁST XIV
Řízení podle zákona o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších
zákonů Poloţka 164
Podání ţádosti o udělení statutu atestačního střediska Kč 100 000".
2. REJSTŘÍK K SAZEBNÍKU se doplňuje o část XIV, která zní:
"ČÁST XIV
Řízení podle zákona o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších
zákonů 164".
3. Tečka za částí XIII se zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České repub-
liky
§ 13
V § 2 odst. 1 bodu 6 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgá-
nů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., se slova „Úřad pro stát-
ní informační systém“ nahrazují slovy „Úřad pro veřejné informační systémy“.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 81
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 14
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení
a) § 5 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001;
b) § 5 odst. 2 písm. f), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001;
c) § 5 odst. 2 písm. g), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002;
d) § 5 odst. 2 písm. h), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001 a pro zveřejňování in-
formací dálkovým přístupem nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002;
e) § 6, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 81/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Orgány veřejné správy jsou povinny prokázat atestem způsobilost informačního systému
k realizaci vazeb prostřednictvím referenčního rozhraní podle § 5 odst. 2 písm. d) zákona č.
365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších záko-
nů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti bodu 36 článku I tohoto zákona, a to nejdří-
ve po uplynutí 2 let ode dne nabytí účinnosti bodu 36 článku I tohoto zákona.
2. Orgány veřejné správy jsou povinny splnit povinnosti podle § 5a odst. 1 a 2 zákona č.
365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších záko-
nů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti bodu 40 článku I tohoto zákona, a to do 2
let ode dne nabytí účinnosti bodu 40 článku I tohoto zákona.
3. Orgány veřejné správy jsou povinny si zajistit atestaci dlouhodobého řízení informačních
systémů podle § 5a odst. 3 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné
správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
bodu 40 článku I tohoto zákona, a to do 3 let ode dne nabytí účinnosti bodu 40 článku I
tohoto zákona. Atesty shody se Standardem informačních systémů veřejné správy
005/02.01 pro náleţitosti ţivotního cyklu informačního systému, vydané přede dnem nabytí
účinnosti bodu 40 článku I tohoto zákona se povaţují za atesty dlouhodobého řízení po
dobu platnosti těchto atestů.
4. Platná pověření k výkonu atestací vydaná atestačním střediskům ke dni nabytí účinnosti
bodu 42 článku I tohoto zákona se povaţují za pověření k provádění atestací vydaná podle
§ 6b zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně někte-
rých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti bodu 42 článku I tohoto
zákona, po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti bodu 42 článku I tohoto zákona.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 82
5. Správní řízení zahájená podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné
správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti bo-
du 46 článku I tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních
systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti bodu 46 článku I tohoto zákona. Pověření k výkonu atestací vydaná podle
věty první lze udělit na dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti bodu 46 článku I tohoto zákona.
6. Atestace zahájené podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné
správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti bo-
du 41 článku I tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních
systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti bodu 41 článku I tohoto zákona.
7. Standardy informačních systémů veřejné správy vydané přede dnem nabytí účinnosti
bodu 24 článku I tohoto zákona se ke dni nabytí účinnosti bodu 24 článku I tohoto zákona
zrušují.
Čl. XV zákona č. 130/2008 Sb.
neplatil
1) Například zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické sluţbě, ve znění zákona č. 356/1999
Sb., zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění poz-
dějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských sluţbách, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.
3) § 42d zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 60/2001 Sb.
3a) § 12 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).
3b) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb.
3c) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trest-
ním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů.
5) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
6) Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech
(branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpi-
sů.
Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní sluţby a vojenských cvičeních a
o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002
Sb.
6a) Zákon č. 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve zně-
ní zákona č. 186/2004 Sb.
VŠE, Fakulta informatiky a statistiky 83
6b) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně někte-
rých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6c) § 26 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový
zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
7) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých záko-
nů, zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobod-
ném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákon č. 158/1999 Sb., o
sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.
7a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
8a) Vyhláška č. 231/2005 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů pořízení
a reprodukce majetku, ve znění vyhlášky č. 269/2005 Sb.
9) Například zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zá-
kon č. 106/1999 Sb., ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákon č. 101/2000 Sb.
9a) § 61 odst. 1 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění poz-
dějších předpisů.
11) § 116 a násl. občanského zákoníku.
11a) Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů.
11b) Zákon o elektronickém podpisu.
11d) Například § 7 aţ 12 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační sluţbě, § 11
aţ 16 zákona č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění zákona č.
153/1994 Sb. a zákona č. 88/1995 Sb.
12) § 2 obchodního zákoníku.
12a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
13) § 64d zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č.
28/2000 Sb. § 62 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných draţbách.
15) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních sluţbách a o změně některých zákonů (zákon o
poštovních sluţbách), ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
17) Vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění
vyhlášky č. 42/2002 Sb.