7. Inflace a nezaměstnanost

Osvojení poznatků:

� měření inflace, její typy a formy

� rozdíl mezi inflací desinflací a deflací

� příčiny vzniku inflace jak na poptávkové, tak na nabídkové straně

� důsledky inflace a její působení na nerovnováhu v ekonomice

� současná ekonomická realita a cílování inflace

� formy nezaměstnanosti

� Okunův zákon vyjadřující vztah mezi produkční možností ekonomiky

a nezaměstnaností

� vztah inflace a nezaměstnanosti vyjádřený pomocí Philipsovy křivky

� pojem přirozené míry nezaměstnanosti využité v dlouhodobé Philipso-

vě křivce

7.1. Inflace

Jedním z hlavních projevů ekonomické nerovnováhy je inflace, která seprojevuje nárůstem cenové hladiny a má negativní dopady v podobě změnyv reálném bohatství obyvatel, v redistribuci důchodů a bohatství ve společnosti,ve snižování úspor, a může vést až k destabilizaci peněžního systému státu.

Při výpočtu inflace vycházíme z cenových indexů CPI (viz kapitola 3).

Míra inflace (v %)

rCPI CPI

CPI

t t

t

��

��

�

1

1

100

r … míra inflaceCPI… spotřebitelský cenový index

t … čas

7.1.1. Ceny a inflaceDůsledkem změny cen za určité časové období je inflace. Je třeba brát

v úvahu, že se nejedná o změnu ceny pouze u určitého zboží, ale jedná se o změ-nu tzv. průměrné ceny zboží.

Průměrná cena vyjadřuje cel-kovou průměrnou cenou předemstanoveného spotřebního koše.V tomto koši jednotlivé spotřebová-vané položky mají své váhy podle

množství, které domácnosti obvykle nakupují.

V případě, že růst cen jednoho zboží ve spotřebním koši je vyrovnáván po-klesem ceny jiného zboží, bude inflace nulová. Jiný případ nastane, kdy cena ur-

Inflace a nezaměstnanost

7.

125

poznámky

7.1.

Průměrná cena je cenou určitého spotřeb-

ního koše, kde jednotlivé spotřebovávané

položky mají své váhy podle množství, které

domácnosti obvykle spotřebovávají.

čitého zboží, které má významnou váhu ve spotřebním koši domácností, rostea cenový pokles se odehrává pouze u zboží ve spotřebě méně zastoupeného,pak bude inflace kladná.

Vliv konkrétní cenové změny určitého zboží na míru inflace tedy závisína relativní důležitosti daného zboží pro rozpočet spotřebitele.

Z toho vyplývá, že pro měření inflace je důležité, to, co je do spotřebníhokoše započítáno a v jaké míře.

7.1.2. Desinflace a deflaceV případě, že dochází ke snižování inflace, tento jev nazýváme desinflací.

I když dochází k růstu cen mezi sledovanými obdobími, tak se nám výše tohotorůstu, neboli procento inflace, v čase snižuje.

Naopak, o akceleraci inflace jde, pokud se zrychluje tempo růstu cenovéhladiny.

Pokud míra inflace vykazuje záporné číslo, mluvíme o poklesu cenové hladi-

ny, neboli deflaci.

Mohlo by se zdát, že pokles cenové hladiny je z ekonomického hlediska vý-hodný, avšak opak je pravdou. Klesající ceny jsou pro ekonomiku také negativní,jako ceny nepřijatelně rostoucí. Ze zákona nabídky víme, že čím vyšší cena, tímfirmy jsou ochotny více vyrábět. V případě, že klesají ceny, firmy realizují nižšízisk a jejich ochota vyrábět se zmenšuje. Jednodušeji řečeno, firmy dráž nakou-pí, ale levněji musí prodat.

Také v případě investic, pokud se snižují ceny, firmy nejsou ochotny v tako-vé míře investovat a rozšiřovat výrobu. V případě záporné inflace (deflace) úspo-ry v bankách se zhodnocují a ceny zboží klesají, ale problém je od koho si vypůj-čit peníze na podnikání za rozumný úrok. Po příchodu deflace totiž hrozí, že úro-ky z úvěrů budou jen velice pomalu klesat na odpovídající úroveň, to jest někamk nule anebo do záporu. Každá vypůjčená koruna bude pro dlužníka v průběhučasu stále větší zátěží a řada jinak zdravých podniků může zkrachovat.

7.1.3. Typy a formy inflaceInflace může být ovlivňována

řadou faktorů. Na základě toho ro-zeznáváme různé formy inflace, in-flace zjevná, nebo-li otevřená, po-tlačená, či blokovaná inflace, skrytáinflace a očekávaná inflace.

Zjevná (otevřená) inflace. Zjevná (otevřená) inflace nastává tehdy, kdyekonomická nerovnováha je spojená s růstem cenové hladiny.

Potlačená (blokovaná) inflace. Potlačenou, či blokovanou inflací označu-jeme situaci, kdy růst cen je brzděn administrativními opatřeními ze strany stá-tu, přičemž nejsou odstraněny příčiny inflace. Takové zásahy vedou k rozvojičerného trhu, nedostatku zboží, vynucenému růstu úspor…

Skrytá inflace. Skrytá inflace není zachycena v oficiálních statistikách. Zna-mená to, že oficiální statistiky neodráží skutečnou inflaci. Nejsou zde zachycenyceny výrobků a služeb stínové ekonomiky, vybraný koš nemusí výrobků plněodpovídat struktuře spotřeby domácností.

Očekávaná inflace. U očekávané inflace domácnosti i firmy očekávají urči-tou výši inflace v ekonomice. Tato očekávaná inflace je pak automaticky bez ji-

Makroekonomie – Základní kurz

126

poznámky

Typy inflace– zjevná (otevřená) inflace

– potlačená (blokovaná) inflace

– skrytá inflace

– očekávaná inflace

ných zjevných příčin zabudovávána do cen výrobních faktorů i výrobků a slu-žeb, a tak ovlivňuje skutečnou výši inflace.

Počátkem roku 1998 přešla Česká národní banka k cílování inflace, čímž ak-tivně a přímo formuje inflačních očekávání. Centrální banka s jistým předstihemveřejně vyhlásí inflační cíl (či posloupnost cílů), o jehož dosažení bude usilovat.

Podle závažnosti a tempa růstuinflace rozeznáváme následující for-my inflace, jako je mírná, či plíživáinflace, pádivá nebo také cválajícíinflace a hyperinflace.

Mírná (plíživá) inflace. U mírné inflace tempo růstu cen nepřekračuje tem-po růstu výroby, roste nominální i reálný produkt. Ekonomické subjekty důvěřu-jí penězům, smlouvy se uzavírají v nominálních cenách. Jedná se z pravidla o in-flaci v jednociferných číslech.

Pádivá (cválající). Pádivou inflací je označována situace, kdy tempo růstuvýroby zaostává za tempem růstu cen, peníze ztrácejí svou kupní sílu. Lidé ztrá-cejí důvěru v peníze, preferují hmotná aktiva před držením hotovosti. Smlouvyse začínají uzavírat v cizích měnách. Jedná se o inflaci nad 10 %.

Hyperinflace. Hyperinflace je extrémním případem inflace pádivé, kdy pe-níze přestávají vykonávat svoji funkci, rozšiřuje se barterová směna, peníze jižnejsou prostředkem směny, ale stávají se jím jiné komodity. Často je nutná mě-nová reforma.

Inflace a nezaměstnanost

7.

127

poznámky

7.1.

Box 7-1 CPI nemusí vždy přesně odrážet změnu cenové hladiny

Mobilní telefony se v USA používají komerčně od roku 1983, ale do indexu CPI byly

zahrnuty až v roce 1999. Kvůli opomenutí mobilních telefonů došlo k tomu, že index

CPI nadhodnotil míru inflace. Do průzkumu spotřebitelských výdajů v letech 1993 – 95

byly již mobilní telefony zahrnuty, ale zase se tam neobjevily digitální fotoaparáty, do-

mácí kina nebo DVD přehrávače – přičemž u všech těchto produktů došlo k poklesu

cen. Výsledkem je jistý prvek pochybnosti v CPI, pokud jde o měření změn průměrných

cen placených spotřebiteli.

Zdroj: Schiller, B. R. (2004, s.128). Makroekonomie

Box 7-2 Desinflace, deflace a akcelerace inflace

V roce 1998 byla v České republice inflace 10,7 % a v roce 1999 již byla pouze 2,1 %.

Zde můžeme mluvit o desinflaci nebo decelerující inflaci.

Dále pak v roce 2000 stoupla inflace v ČR na 3,9 % a v roce 2001 na 4,7 %. Došlo

tedy ke zrychlujícímu se tempu růstu cenové hladiny, šlo o akceleraci inflace.

Příkladem deflace může být v ČR čtvrtletní ukazatel inflace za rok 2003, kdy došlo

ve čtvrtletí tohoto roku k deflaci, roční inflace pak byla 0,1 %.

V roce 2000 deflaci vykazovala Japonská ekonomika ve výši – 0,6 %.

Box 7-3 Hyperinflace v Německu v roce 1923

Německo dosáhlo roku 1923 rekordu, kdy se ceny zvýšily bilionkrát. Ceny rostly tak

rychle, že dělníci měli oficiální „nákupní přestávky“, aby utratili své mzdy, vyplácené

dvakrát denně, než budou úplně bezcenné.

Ceny v restauracích se zvyšovaly, zatímco lidé ještě jedli. Nikdo si nemohl dovolit

šetřit, investovat, půjčovat peníze nebo dělat dlouholeté plány. V šílenství eskalujících

cen se výroba zboží a služeb prakticky zastavila, nezaměstnanost vzrostla desetiná-

sobně a ekonomika Německa byla na pokraji kolapsu.

Zdroj: Schiller, B. R. (2004, s. 117). Makroekonomie

Formy inflace podle její závažnosti– mírná (plíživá) inflace

– pádivá (cválající)

– hyperinflace

7.1.4. Příčiny inflacePříčiny inflace můžeme hledat jednak na straně poptávky a jednak na stra-

ně nabídky. Z tohoto důvodu rozlišujeme inflaci způsobenou poptávkou, tedypoptávkovou inflaci a inflaci způsobenou nabídkou, nabídkovou inflaci.

7.1.4.1. Poptávková inflacePoptávková inflace nastává v situaci, kdy se skutečný produkt blíží k produktu

potenciálnímu, roste agregátní poptávka a odpovídajícím způsobem neroste po-tenciální produkt. Je vysoká poptávka po výrobcích a službách, ale tomu neodpoví-dá nabídka. Ekonomika není schopna uspokojit poptávku, mluvíme o poptávce ta-žené inflací. Spotřebitelé jsou schopni díky akumulovaným úsporám nebo snadné-mu přístupu k úvěrům nakupovat více zboží, než ekonomika produkuje.

Následující graf č. 34 přibližuje situaci poptávkové inflace, kdy inflace bylazpůsobená vysokou agregátní poptávkou, vyšší než je potenciální produkt.

Graf 34 – Inflace způsobená vysokou poptávkou

Agregátní nabídka AS0 a agre-

gátní poptávka AD0 se potká-

vají v rovnovážném bodě E0.

To znamená, že byl realizován

produkt Y0 při cenové hladině

P0. Tento rovnovážný bod se

nachází za hranicí potenciál-

ního produktu N. Znamená to,

že ekonomika při současné ka-

pacitě výrobních faktorů není

schopna uspokojit domácí po-

ptávku. Další zvýšení reálného

produktu realizovaného v eko-

nomice (Y1) lze pouze za cenu vyšší poptávkové inflace. Výše inflace odpovídá rozdílu

mezi P1 a P0.

Důvody poptávkové inflacejsou mzdy, investiční výdaje, levnýúvěr, snížení daní a zvýšení státníchvýdajů.

Mzdy. Mzdy působí na růst in-flace tehdy, když nominální mzdyrostou rychleji než růst produktivity

práce. Znamená to, že se zvyšuje poptávané zboží, ale tomu neodpovídá růstnabídky zboží. Skutečný produkt odpovídá potenciálnímu produktu, nerozšiřu-je se úměrně výrobní kapacita.

Investiční výdaje. V případě, že investiční výdaje nejsou v odpovídajícístruktuře a výši a investiční multiplikační efekt nepřinese růst nabídky, pak přinerozšířené stávající kapacitě ekonomiky, neodpovídá tato nedostatečná agre-gátní nabídka agregátní poptávce.

Levný úvěr. Levný úvěr způsobí zvýšení spotřebních a investičních výdajůa pokud této zvýšené poptávce neodpovídá nabídka, dochází ke zvyšování ce-nové hladiny ze strany neuspokojené poptávky.

Snížení daní. Snížení daní má vliv na zvýšení poptávky tím, že ponecháv rukou domácností a firem vyšší finanční prostředky.

Makroekonomie – Základní kurz

128

poznámky

Důvody poptávkové inflace– mzdy

– investiční výdaje

– levný úvěr

– snížení daní

– zvýšení státních výdajů

Zvýšení státních výdajů. Pokud dojde ke zvýšení státních výdajů, tak do-mácnosti i firmy inkasují vyšší důchody, čímž bude vznikat tlak na zvýšené výda-je a zvýší se poptávka po výrobcích a službách.

7.1.4.2. Nabídková inflaceNabídková nebo také nákladová inflace nastává tehdy, je-li skutečný pro-

dukt nižší než potenciální. Dochází ke zvýšení cen vstupů, ke zvýšení nákladů.

Důvody nabídkové inflace jsoujednak nedokonalá konkurence,také mzdy mohou být příčinou a vý-voj politických událostí.

Nedokonalá konkurence má vliv na ceny, pokud firmy v monopolnímnebo oligopolním postavení vyrábí, či poskytují meziprodukty a zvýší-li svéceny, pak mohou ovlivnit tržní ceny a vyvolat tak nabídkovou inflaci.

Mzdy patří mezi významné složky nákladů. V případě, že se odbory zasadío zvýšení mezd, ovlivní tak zvýšení cenové hladiny na nabídkové straně. Mzdy jsouvýznamnou složkou nákladů, tyto zvýšené náklady vyvolají růst cen výrobků.

Politické události a vliv politických rozhodnutí mají často vliv na ceny do-vážených strategických surovin, jako je ropa, zemní plyn apod., což se projeví vezvýšení cen výrobků. Obdobně nákladová inflace může být způsobena výraz-ným uvolněním regulovaných cen a následně ve zvýšení cenové hladiny.

Následující graf č. 35 zachycuje nabídkovou inflaci, kdy výstup ekonomikyje pod hranicí potenciálního produktu.

Graf 35 – Inflace způsobená růstem cen výrobních faktorů

Agregátní nabídka AS0 a agre-

gátní poptávka AD0 se potkáva-

jí v rovnovážném bodě E0, který

se nachází na hranici potenciál-

ního produktu N. Realizovaný

reálný produkt Y0 při cenové

hladině P0 byl vytvořen s plným

využitím výrobních faktorů. Do-

chází však k zvýšeným cenám

vstupů, firmy jsou nuceny na

základě zvýšených nákladů

zvýšit i ceny výrobků, avšak této

Inflace a nezaměstnanost

7.

129

poznámky

7.1.

Důvody nabídkové inflace– nedokonalá konkurence

– mzdy

– politické události

Box 7-4 Poptávková a nabídková inflace v současné ekonomické realitě

Příkladem poptávkové inflace může být situace v Československé republice po

roce 1989, kdy rostoucí poptávce neodpovídala schopnost ekonomiky poptávané zbo-

ží vyrobit, což způsobovalo rostoucí inflaci, která byla tažena vyšší poptávkou.

Naopak, příkladem nabídkové inflace může být inflace způsobená ropným šo-

kem, kdy v roce 1973 cena ropy vzrostla ze 2 dolarů za barel až na 11 dolarů za barel.

Na tuto novou cenu surovin musely firmy zareagovat vyššími cenami výrobků, což

způsobilo vysokou inflaci způsobenou nabídkovou stranou.

Nabídková inflace, kterou způsobily politické události se odehrála na počátku

roku 2006 na Ukrajině. Došlo k mezinárodní roztržce mezi Ruskem a Ukrajinou, která

vyvrcholila sporem o dodávky zemního plynu a výrazným zdražením této suroviny pro

Ukrajinu.

E1P1

P

Y

AS0

E0

AD0

AS1

P0

Y0Y1

N

zvýšené cenové hladině P1 neodpovídá kupní síla ekonomiky, a tak klesá reálný pro-

dukt na hodnotu Y1. Agregátní poptávka a agregátní nabídka je v rovnováze v bodě E1,

avšak ekonomika pracuje pod svou hranicí výrobních možností, nevyužívá maximálně

své výrobní faktory, reálný produkt je nižší než potenciální.

7.1.5. Důsledky inflaceInflace je pro ekonomiku velmi

nežádoucí jev a pokud propukne, jevelmi těžko zvladatelná. V důsledkuinflace dochází k přerozdělovánímajetku ve společnosti, setkávámese s tzv. přerozdělovacím efektem

inflace. Dále má inflace sociální dopady a působí negativně na rovnováhu eko-nomiky, snižuje reálnou kupní sílu. Přináší s sebou také změny ve struktuře spo-třeby a ve struktuře výroby.

Přerozdělovací efekt. Přerozdělovací efekt působí tak, že inflace vede kezměně relativních cen, změně reálných důchodů a změně reálné hodnoty bo-hatství. Mění se hodnota různých aktiv, a tím se mění hodnota bohatství. Zne-hodnocují se peníze, zatímco cena nemovitostí si obvykle zachovává svoji hod-notu.

Inflace odebírá důchod nebo majetek jedné skupině lidí a předává je jinéskupině. Lidem, jejichž nominální důchody nedrží krok s inflací, nebo kteří prefe-rují zboží, u kterého roste cena rychleji než inflace, nebo kteří vlastní aktiva, je-jichž reálná cena klesá, se jejich reálné bohatství díky inflaci v čase snižuje.

Inflace tak postihuje ty, kteří mají fixní důchody, starobní důchody, stipen-dia, úroky z obligací. Hodnota těchto příjmů klesá. V případě, že úroková míra jenižší než inflace, dochází k znehodnocování vkladů, ale i půjček. Hodnotu takztrácejí věřitelé a získávají dlužníci.

Sociální dopady. Inflace má také sociální dopady. Díky přerozdělovacímefektům, které má za následek inflace, se často zvyšuje sociální a ekonomickénapětí ve společnosti, které může vyvrcholit až v ochromení společnosti a jejíchinstitucí. V 90. letech v Rusku, kdy ekonomika přecházela od systému řízenýchcen k tržní ekonomice, došlo k prudkému vzestupu cen, což vyvolalo sociálnía politické napětí. Vysoká inflace více postihuje sociálně slabší skupiny, které svéúspory mají uloženy v bankách, zatímco bohatší skupina obyvatel má své úspo-ry uloženy v movitém majetku, především v nemovitostech, jejichž cena s inflacíneklesá, často roste.

Působení na rovnováhu ekonomiky. Inflace negativně působí na rovno-

váhu ekonomiky. V případě vysoké inflace dochází ke snížení reálné kupní síly,což může vyvolat pokles reálného produktu pod hranici potenciálního produk-tu, a tím i recesi. Naopak, mírná inflace posiluje agregátní poptávku úměrně růs-tu agregátní nabídky.

Při pevných měnových kurzech inflace zlevňuje dovozy a je oslabena po-zice domácích výrobců. V případě plovoucích měnových kurzů nerovnoměrnáinflace vyvolává výkyvy v kurzech, čímž dochází k nestabilitě zahraničních toků,k prodražení mezinárodních obchodů o kurzové riziko. V obou případech můžebýt ohrožena rovnováha ekonomiky.

Změny ve struktuře spotřeby. Negativním projevem inflace je i to, že vy-volává změny ve struktuře spotřeby, a tím následně i přesuny ve struktuře výro-by, což může narušit rovnováhu hospodářství. Rychleji rostou ceny základních

Makroekonomie – Základní kurz

130

poznámky

Důsledky inflace– přerozdělovací efekt

– sociální dopady

– působení na rovnováhu ekonomiky

– změny ve struktuře spotřeba a výroby

životních potřeb, jako jsou potraviny apod., firmy proto dávají přednost produk-ci v těchto sektorech, čímž se snižuje výstup v oblasti služeb, což může ohrozitbudoucí konkurenceschopnost ekonomiky.

7.1.6. Současná ekonomická realita a cílování inflace.V současné ekonomické realitě se ekonomicky vyspělé státy snaží udržet

vhodnou míru inflace, která by vedla k cenové stabilitě a hospodářskému růstu.

Mírná a očekávaná inflace v tržní ekonomice působí pozitivně na rovnová-hu a ekonomický růst.

Státem udržovaná mírná inflace pomáhá udržovat na rozumné úrovni ne-zaměstnanost. Firmy jež mají určité problémy a potřebují snížit náklady na za-městnance, v období mírné inflace po určitou dobu nezvyšují platy, a tak skuteč-ná hodnota platů díky inflaci postupně samovolně klesá. Při nulové inflaci by fir-ma musela mzdu skutečně snížit, což by bylo pro mnoho zaměstnanců,a zejména pro odborové svazy nepřijatelné. Nulová inflace tak může vyvolatu některých firem propouštění.

Problémem však zůstává, jak vysoká inflace je pro ekonomiku přijatelná. Ev-

ropská centrální banka chce mít inflaci pod hladinou 2 %, ve Švédsku je to kolem

2,5 %. Vhodná míra inflace je podle České národní banky (ČNB), pro období od ledna

2006 3 %. Inflační cíl Slovenské národní banky (SNB) byl pro rok 2006 2,5 % a pro ná-

sledující roky 2007 a 2008 2 %.

Stát prostřednictvím České národní banky ovlivňuje míru inflace režimem

měnové politiky, tzv. cílováním inflace. Tento režim měnové politiky využíváČeská republika od roku 1998, což znamená, že veřejně vyhlásí inflační cíle.

U cílování inflace centrálníbanka s jistým předstihem veřejněvyhlásí inflační cíl, či posloupnostcílů, o jehož dosažení bude usilovat.Jedná se o aktivní a přímé formová-ní inflačního očekávání.

Měnové nástroje pro udržení inflace ve vyhlášeném koridoru, které mák dispozici a možnosti jejich využití jsou předmětem kapitoly 10 – monetární po-litika státu.

Inflace a nezaměstnanost

7.

131

poznámky

7.1.

Box 7-5 Důsledky inflace v ekonomické realitě

Vývoj reálné hodnoty bohatství v USA v letech 1991-2001

Rozdílný cenový nárůst u jed-notlivých komodit. Cenová hla-

dina v USA v průběhu let 1991 –

2001 vzrostla o 32 %. Jak ukazuje

následující tabulka, tak je vidět, že

vývoj cen za sledovaných 10 let je

u jednotlivých komodit rozdílný.

Sociální dopady inflace. Pokud

se na inflaci díváme z osobní rovi-

ny, psychoterapeutové uvádějí, že

„inflační stres“ vede k častějším

manželským hádkám, pesimismu, sníženému sebevědomí a dokonce k sexuální nejis-

totě. Někteří lidé řeší situaci tím, že se dopouštějí trestných činů.

AktivaZm na hodnoty

v letech 1991 - 2001Akcie + 250%Diamanty + 71%Ropa + 66%Byty + 56%Zem d lská p da + 49%Pr m rná cenová hladina + 32%St íbro + 22%Dluhopisy + 20%Známky - 9%Zlato - 29%

Zdroj: Schiller, B. R. Makroekonomie. 2004, s. 122, 123

Cílování inflace je režim měnové politiky,

kterou využívá centrální banka. Jedná se

o přímé a aktivní ovlivňování inflačního oče-

kávání centrální bankou tím, že vyhlásí in-

flační cíle, o jejichž dosažení bude usilovat.