LXXXIV živa 4/2014

Je jisté, že k výpravě do přírody není češti -na tou hlavní motivací. Během toulek všakmůžeme natrefit nejen na zajímavého živo-čicha, rostlinu či nerost, ale i se setkat seslovy, jejichž zápis si nedovedeme přesnězdůvodnit. A jim se dnes budeme věnovat.

Zásady, podle nichž bychom se při psa-ní tzv. složených přídavných jmen (nebolikomponovaných adjektiv) měli řídit, jsoupopsány v Pravidlech českého pravopisuz r. 1993 v oddílu o psaní spojovníku.Přes tože zhruba půlstránkové doporuče-ní platí už 20 let a přestože je tento typ pří-davných jmen v textech poměrně hojný,stále ještě je z některých textů zřejmé, žepisatelé tyto zásady nemají úplně zažité.Je tomu tak nejspíš proto, že nesprávnýzpůsob psaní není tak nápadný jako chybav i/y, s/z či malém/velkém počátečnímpísmenu, takže si mnozí ani neuvědomují,že nevolí náležitý způsob psaní, a patrněi proto, že psaní složených přídavnýchjmen nebývá věnována přílišná pozornostani ve škole.

Z pravopisného hlediska máme dvěmožnosti zápisu: buď psaní dohromady,nebo se spojovníkem. Psaní zvlášť, které jev praxi doloženo relativně často, bychomse měli vyhnout, protože se užívá jen přivolném spojení příslovce a přídavnéhojména, např. časově ohraničený pobyt,odborně zaměřený článek, meruňkověoranžový plod, strojově čitelná zóna.

Základní věcí, kterou u složených pří-davných jmen sledujeme, je zakončeníjejich první složky. Vydělují se dvě sku-piny: slova, jejichž první část nekončí na-sko, -cko, -ně, -ově, a slova, jejichž prvnísložka tak končí. Složená přídavná jménavznikají z původně samostatných složek,pro volbu způsobu zápisu je potřebnéuvědomit si, jaký je mezi složkami vztah.Mohou být buď na stejné úrovni, nebo jednamůže být rozvíjena druhou.

Nejprve k psaní adjektiv, která nemajíprvní složku zakončenou na -sko, -cko, -ně,-ově; mezi částmi je spojovací vokál -o-.U nich máme jedinou možnost: psanídohromady. Vedle běžně užívaných a ustá-lených výrazů jako hluchoněmý, sladko-kyselý a pojmenování barev (o těch sipovíme podrobněji později) do této skupi-ny patří především termíny z různýchoborů technických i přírodovědných. Pří-davná jména mívají těsnou souvislost s uží-vanými podstatnými jmény, i ta píšemejako jedno slovo. Např. škvárobetonový(škvárobeton), osinkocementový (osinko-cement), permokarbonský (permokarbon);hliníkoocelový, štěrkopískový, železito -alkalický; síran hlinitodraselný (kame-nec), křemičitan vápenatohlinitý (granát),sodnovápenatý živec, železitohumusovýpodzol, kaprokachní hospodářství, jetelo-travní směs osiva, jílovohlinitá půda, leso-zemědělská krajina. Přestože podle jazy-kových příruček nevypovídá pořadí složek

nic o převaze jedné nad druhou, v praxise poměrně často chápe první složkajako dominantnější, vyjadřující převažujícímnožství – to je vidět např. na popisu půd:hlinitopísčité až písčitohlinité. Jako jednoslovo píšeme jak složeniny dvou rovno -cenných částí (jetelotravní směs obsahujejetel a trávu), tak i adjektiva odvozená odustálených přívlastkových spojení typuvysoká škola – vysokoškolský, hnědé uhlí– hnědouhelný, nízká frekvence – nízko-frekvenční.

Složená přídavná jména s první složkouzakončenou na -sko, -cko, -ně, -ově zapi-sujeme dvojím způsobem. Pokud je mezisložkami souřadný vztah, tzn. že jsou nastejné úrovni, píšeme mezi obě části spo-jovník (někdy bývá zaměňován s pomlč-kou, jde o krátkou vodorovnou čárku, kte-rou píšeme natěsno bez mezer). Spojovníkzde de facto nahrazuje spojku a. Možnánáhrada spojovníku spojkou může sloužitpisate lům jako pomůcka při rozhodová-ní. Také platí, že leckdy by bylo vhodnějšínetvořit jedno dlouhé složené přídavnéjméno, ale použít dvě samostatná: země-dělsko-potravinářský podnik je zemědělskýa potravinářský podnik; technicko-ekono-mický odbor je odbor starající se o tech-nické a ekonomické záležitosti; geologic-ko-paleontologické oddělení muzea máv popisu činnosti výzkum a dokumentacipaleontologických a geologických lokalita správu sbírek obou odvětví. Obdobněnapř. analogově-digitální převodník, bota-nicko-zoologická exkurze, geologicko-bio-logický výlet, geneticko-biotechnologicképoradenství, bramborářsko-ječný typ, ze -mědělsko-lesní krajina, rostlinně-sociolo-gický příspěvek k poznání rašelinišť a lukna Žďársku. K této skupině patří i vyjádřenívztahu vzájemnosti obou složek: česko--polská spolupráce, labsko-oderský kanál,analyticko-syntetická metoda.

Přídavná jména, která vznikla z ustále-ného slovního spojení přídavného a pod-statného jména, kde jedna složka rozvíjídruhou, píšeme dohromady. Např.: Latin-ská Amerika – latinskoamerický, občansképrávo – občanskoprávní, Lužický Srb –lužickosrbský, zahraniční politika – zahra-ničněpolitický, společenská věda – spole-čenskovědní, krajinná ekologie – krajinně -ekologický.

Některé složeniny můžeme zapsat dvojímzpůsobem. Nejde však o libovolný výběrmožnosti; (ne)užití spojovníku signalizujevýznamové rozlišení. Adjektivum politic -koekonomický odkazuje k oboru politickáekonomie, chceme-li popsat politický a eko -nomický vývoj v zemi, měli bychom volitzápis politicko-ekonomický. V některýchpřípadech není snadné – zvláště pro člo-věka, který text nevytváří, ale třeba kori-guje – určit přesně východisko. Např. fyzi-kálně-chemický (tedy týkající se fyzikya chemie) a fyzikálněchemický (vztahu-

jící se k fyzikální chemii). Pravopis někte-rých složených přídavných jmen je mož-né ověřit v Pravidlech českého pravopi-su. Např. slova obsahující část s významemvěda, vědecký: vědecko-fantastický román,vědecko-technický rozvoj, vědecko-vý -zkumný projekt, populárně-vědecká litera-tura, ale vědeckopopularizační (populari-zace vědy).

Pro úplnost se zmiňme o některýchvýjimkách, jejichž pravopis není v soula-du s uvedenými zásadami, ale které píše-me podle vžité tradice. Jde např. o výrazyčeskoslovenský (stát), moravskoslezský(region), českomoravská (vrchovina), řec-kořímský (zápas). Od spojení sociální de -mokracie odvozujeme adjektivum sociál-nědemokratický (poslanec), ale v názvustrany se z důvodu tradice respektuje psa-ní Česká strana sociálně demokratická.Psaní zvlášť je vžité i ve spojení raně gotic-ký, pozdně barokní (lze psát i dohromadyraněgotický, pozdněbarokní).

Doklady z praxe svědčí o tom, že si pisa-telé nejsou mnohdy jistí ani při psaní slo-žených přídavných jmen označujících bar-vy. Není divu, je třeba věnovat pozornostněkolika věcem. Jak již bylo uvedeno výše,barvy patří ke slovům jako sladkokyselýa hluchoněmý, která podle doporučeníPravidel píšeme dohromady, přestože majírovnocenné složky (důvodem je to, že jsouspojeny jen pomocí -o-). To však platí jenv případech, kdy je jisté, že nemůže jít o ba -revný odstín, ale o kombinaci dvou a vícebarev. Klasickými příklady jsou černobíláfotografie a česká červenomodrobílá vlaj-ka. Stejně zapíšeme třeba růžovočernétričko nebo oranžovobílý květ. Dohroma-dy píšeme také barevné odstíny, přechodjedné barvy do druhé: modrofialový, žlu-tozelený, hnědočervený. Někdy je všaktřeba vyjádřit, že jde o dvě samostatné bar-vy, nikoli o barevný odstín, pak zapisujemese spojovníkem. Rozlišuje se tedy např.zeleno-žlutá žába (má zelený hřbet a žlu-té nohy) a zelenožlutá kůže (zelená dožluta). Světlý nebo tmavý odstín píšemedohromady, pokud první složka končí na-o: tmavomodrý, světlovlasý. Dohroma-dy i zvlášť se píše spojení typu světleze-lený (i světle zelený), bleděmodrý (i bleděmodrý). Zvlášť se doporučuje psát volnéspojení příslovcí s přídavnými jmény,např. banánově žlutý, meruňkově oranžo-vý, stříbřitě šedý.

Přídavná jména, jejichž první část tvoříčíslovka, píšeme jako jedno slovo: pěti-listý, čtyřprstý, osmiprocentní. První částmůžeme zapsat i číslicí – pak druhou částsloženiny připojujeme bez mezery hned zatuto číslici: 8procentní, 100letý, 14karáto -vý, 5denní. Nevhodný je zápis s různými„berličkami“: 8-mi-procentní, 5-ti-metro-vý, 5tidenní apod. Způsob psaní se spojov -níkem je náležitý pouze v případech, kdymísto čísla použijeme zástupná písmena,např. x-stupňový, n-tá odmocnina. Dohro-mady zapisujeme i spojení číslice a znač-ky vyjadřující přídavné jméno (jinak mezinimi děláme mezeru), např. 5m (pětimet-rový) – 5 m (pět metrů), 8% (osmipro-centní) – 8 % (osm procent), 2kg (dvoukilo -gramový) – 2 kg (dva kilogramy).

Jazyková zastávka končí, můžeme sesoustředit na jiné zajímavosti kolem.

Anna Černá JAZYKOVÝ KOUTEK

Zemědělsko-lesní krajina s hlinitopísčitou půdouaneb O složených přídavných jménech

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2014. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.