Vvoj latinky

od potk do stedovku

MOV, Barbara. Vvoj latinky : od potk do stedovku . Brno, 2002. 37 s. Oborov prce. Masarykova univerzita, Filozofick fakulta.

OBSAH

1. vod 3

2. Veobecn vznam psma 4

2.1. Vznik prvnch psemnch systm 4

2.2. Vznam psma 4

2.3. Vvoj pravopisu 5

2.4. Materil a nstroj zznamu 6

3. Prvopotky egyptsk psma a ugaritsk hlskov abeceda

7

3.1. Egyptsk psma 7

3.2. Ugaritsk psmo 8

4. Fnick psmo 10

4.1. Pvod fnickho psma 10

4.2. Ti smry vvoje fnickho psma 11

4.3. Dochovan pamtky 12

4.4. en fnick abecedy 12

5. eck alfabeta 13

5.1. Pvod eck alfabety 13

5.2. Uit jednotlivch hlsek 14

5.3. Rozdlen rznch variant alfabety 15

5.4. Zaveden a en jednotn alfabety 16

5.5. Zpsob psan 17

5.6. Nov typy psem 17

6. Psmo Etrusk 18

6.1. Etrusk abeceda 18

7. msk latinka 20

7.1. Etapy vvoje mskho psma 20

7.2. Formy mskho psma 20

7.3. Strun rozlien forem mskho psma 21

7.4. Zpsob uit latinky 22

8. Latinka v Evrop po rozpadu msk e do obdob rannho

stedovku 23

8.1. Postupn rozen latinky po Evrop podle M. Cohena 23

8.2. Karolinsk minuskula 23

8.3. Gotick psmo 24

9. Zvr 25

10. Pouit literatura 26

11. Obrazov ploha 27

1. vod

Lidsk spolenost je nemysliteln bez komunikace, kter je

zpsobem vmny informac. Smyslem komunikace je penos

informace. Informace jako veliina je sama o sob nevnmateln,

a proto je vdy vzan na jist materiln zklad na vnmatelnou

substanci, kter slou jako jej nosi.1

Toto tma prce jsem si zvolila proto, e se ji del dobu

o pvod a vvoj psma zajmm. Druhm dvodem je, e o tomto

tmatu pojednv mnoho knih, ale dosud jsem nenarazila na

monografii, kter by se vnovala vhradn vvoji latinky

a psmm, kter s tm souvis, a pitom je latinka jist psmem

jeho historie si nai pozornost jist zaslou.

V nsledujcch kapitolch proto strun popi vznik a vvoj

nkolika psem, je pat prv k pedchdcm latinky, a tak

samozejm zmnm, jak vliv tyto abecedy na jej vznik mly.

1 Krupa, Viktor; Genzar, Jozef: Psma sveta. Bratislava: Obzor, 1989, s. 12

2. Veobecn vznam psma

2.1. Vznik prvnch psemnch systm

Psmo je vhradn lidsk dlo. Zaalo vznikat ve chvli, kdy si

ji, lidov eeno, lidstvo nemohlo vechno pamatovat. Prvn

dochovan npisy pochzej pravdpodobn ze 4. tiscilet p.n.l.,

a to z Mezopotmie a Egypta. Nezvisle na nich pak zaalo vznikat

psmo napklad v n, Indii i Stedn Americe. Zznamy se tkaj

pedevm hospodsk innosti: roda, dan, platby za zbo,

oznaovn vlastnictv nebo kalende. A se psmo zpotku

vyuvalo jen v nejnutnjch ppadech, m na svdom rychl

vvoj civilizace kupedu a v dnen dob na nm, a v run psan

i elektronick podob, zvis chod celho svta.

Existuje domnnka, e jist druh psma maj i zvata; tm

se mysl rzn pachov znaky i ohranien teritori, ale i tak by se

to dalo pirovnat pouze k pravkm vlastnickm znakm, kter

jet v pravm slova smyslu psmem nejsou.

2.2. Vznam psma

Psmo v prvn ad vyjaduje navenek nae mylenky,

pedstavy; je zpsobem, jak nco sdlit jinm osobm. Viktor

Krupa jej v knize Psma svta pirovnv k ohni:

1. Psmo i ohe pa mezi nejvznamnj lidsk objevy vbec.

2. Stejn jako nm ohe pomh konzervovat potraviny pro

pozdj pouit, psmo konzervuje mylenky tak, e si je mohou

pest lid stovky i tisce kilometr daleko nebo stovky i tisce let

po smrti autora.

Ve starovku byl psmu piznvn bosk pvod. V nkterch

oblastech se dokonce ob zleitosti ztotoovaly do takov mry,

e zmna jednoho znamenala i zmnu druhho. Mty

o nadpirozenm pvodu psma byly rozen tm po celm

Orientu, naproti tomu ekov vdli, e jejich psmo pochz

z vchodnho stedomo, a nevidli v nm nic nadpirozenho.

Jeden z vbec nejdleitjch vznam psma je zachovn

jazyk nrod, kter ji zanikly: latina, star etina, sanskrt,

romnsk ne ze zatku stedovku, eck ne po pdu

Byzantsk e a podobn. Dky znalosti pedevm latiny a star

etiny tak mme informace o kulturch, na jejich zkladech stoj

prakticky cel euroamerick civilizace.

Dalm dleitm vznamem psma je sjednocovn

a spojovn. Zatmco ped zavedenm psma maj nrody i

jednotliv skupiny lid tendenci se osamostatnit, psmo tomuto

zabrauje a udruje spolenosti pohromad. Znalost psma

povyuje kmen nad ostatn, kte, pokud chtj dret krok, mus se

pizpsobit a tak nejastji dochz k pebran psma a nkdy

dokonce i jazyka. Tento jev lze v penesen form pozorovat

i dnes, kdy je svt v podstat rozdlen na nkolik kulturnch arel

prv podle typu psma jejich obyvatel: tm cel islmsk svt

pouv arabsk psmo, vchodn Evropa pouv psma vznikl

z cyrilice, zpadn Evropa a vlastn tm cel zpadn polokoule

pe latinkou, nsk znaky i jejich odvozeniny vymezuj hranice

vchodoasijsk oblasti, kam mimo ny pat tak Japonsko

a Korea.

2.3. Vvoj pravopisu

Stejn jako se vyvj e, vyvj se i psmo; poppad se

pizpsobuj jedno druhmu. as od asu se pod vlivem mluven

ei mn i jej psemn zznam. V tom ppad mluvme o zmn

pravopisu, kterou meme stle pozorovat i v naem mateskm

jazyce. Porovnme-li napklad text z roku 1848 s textem z dnen

doby, nebude problm najt rozdly; a m star porovnvan text

bude, tm vce a markantnjch rozdl nalezneme.

2.4. Materil a nstroj zznamu

Znaky se dle monost zapisuj, vyrvaj, nebo tak maluj na

materil pokud mono trvalejho charakteru (napklad ve

starovku se v Indii psalo na palmov listy, kter pli dlouhou

trvanlivost nemaj). K nejpouvanjm psacm prostedkm pat

rydla, ttce i pera. Pe se tu, inkoustem, atramentem. Barva

kupodivu vtinou nehraje nijak vznamnou roli; vjimkou je snad

jen stedn Amerika.

3. Prvopotky egyptsk psma a ugaritsk hlskov

abeceda

3.1. Egyptsk psma

A to na prvn pohled vypad jako nemon vc, s nejvt

pravdpodobnost m nae psmo, tedy latinka, stejn jako vtina

abeced na svt, svj prapvod v jedn z kolbek civilizace

v Egypt. Proto si i jeho psma zaslou v tto prci prostor alespo

pro strun prez vvojem.

Egypt bhem svch starovkch djin vystdal ti zkladn

druhy psma hieroglyfick, hieratick a dmotick.

Hieroglyfick, takzvan posvtn, je monumentln typ psma

a je jedno z vbec nejstarch psem, v pravm slova smyslu, na

svt. Vme, e bylo pouvno u na pelomu 4. a 3. tiscilet

p.n.l. a to a do 4. stolet n.l. Tesalo se do kamene, na paapyrus

se psaly jen knihy mrtvch. V prbhu asu se podoba samozejm

mnila, ale vznam zstval stle stejn. Psalo se rznmi smry

a jmna boh a panovnk se dvala do tzv. kartu. Poet znak

byl kolem 1000, bn se pouvalo 400 500.

Hieratick psmo je zjednoduen hieroglyfick. Doba

pouvn je od 3. tiscilet p.n.l. a stejn jako u hieroglyf sah a

do 4. stolet n.l. Psaly se jm bn obchodn poznmky, i literrn

texty. Do kamene se tesalo velmi zdka, hlavnm psacm

materilem se stal papyrus a pozdji pergamen

V rozmez 7. stolet p.n.l. a konce 5. stolet n.l. se pouval

tet, nejjednodu typ egyptsk abecedy psmo dmotick,

tak zvan lidov. Opt jde o zjednoduen hieroglyfy, dalo by se

ci e m tsnopisn charakter, nebo pouvalo rzn

zjednoduen a zkratky. Uvalo se pedevm pro nboensk

ely a bn zznamy.

Pro plnost jet uvedu zmnku o psmu koptskm, jen

vzniklo pravdpodobn kvli pekladu Bible do tehdejho

egyptskho jazyka. Jeho zklad je v eck alfabet s nkolika

pidanmi dmotickmi znaky. Pouvat se zaalo a po zatku

naeho letopotu.

Bhem asu prola egyptsk psma vvojem od abeced ist

obrzkovch, pes pojmovou, k dalmu typu - existovaly u

dokonce i nznaky psma hlskovho i slabikovho, co mimo jin

mohlo inspirovat fnick obchodnky k vytvoen prvn ist

hlskov abecedy na svt.

3.2. Ugaritsk hlskov psmo

V oblasti Palestiny a Srie se ji od 1. poloviny 2. tiscilet p.n.l.

vyskytuj rzn hlskov psma. Jedno z nich - ugaritsk je vbec

nejdokonalej nm znm klnov psmo v semitsk ei.

Pouvalo se mezi 16. a 13. stoletm pe.n.l., tedy do doby, ne byl

Ugarit dobyt pmoskmi nrody. Zatmco s babylnskmi znaky

m spolenou pouze techniku, tedy ryt do hlinnch destiek, mezi

nm a fnickm psmem existuje mnoho souvislost. Jednak je jeho

jazyk podobn jazyku fnickmu, a tak 22 znak ze 30 je zvukov

blzko fnickmu psmu. Je to rovn psmo hlskov a dokonce

existuj i shody v abecednm azen.

Psmo bv oznaovno jako vsledek imitace

severosemitsk abecedy, za vsledek vlivu sinajskho psma,

ppadn za psmo, kter vzniklo zjednoduenm babylnskch

znakNejastji se pedpokld, e toto psmo je vtvorem

jednotlivce, kter poznal severosemitskou abecedu, protoe poad

psmen v obou abecedch je stejn. Formu psmen ale pebral

z babylnskho klnopisu, kter nejlpe vyhovuje tabulkm

z hlny.2

Nejstar dochovan pamtky v ugaritskm psmu jsou asi

o dv st let star ne nejstar dochovan pamtky fnickho

psma, ale nemus to nic znamenat, protoe otzka pvodu tohoto

psma jet stle nen doeen.

2 Tamt, s. 69

4. Fnick psmo

Fnick psmo je prvnm ist zvukovm systmem psma. Ve

sv dob doshlo tm dokonalosti: je ryze hlskov, nen v nm

zapoteb ideogram ani determinativ. Jeho jedinou nevhodou je,

e se zapisovaly pouze souhlsky; samohlsky si musel ten

doplnit sm. Z tohoto dvodu nkde pidvali pomocn znaky, je

urovaly, jak samohlska m nsledovat. Napklad psan slovo

mlk mlo a pt zpsob ten: malk krl, malki m

krlovstv, malak vldne, malaku vldli.

Toto psmo je tak prvnm abecednm systmem. Psalo se

zprava doleva a zpotku neexistovaly mezery mezi jednotlivmi

slovy; teprve pozdji se zaala slova oddlovat malmi rkami

a jet pozdji tekami. Psmo obsahuje pouhch 22 znak,

ktermi je mono vyjdit jakkoliv slovo fnickho, nebo i jinho

semitskho jazyka; a prv tato vlastnost byla pinou velmi

rychlho rozen do okolnch zem.

Abeceda mla pevn nemnn poad psmen, kter se

zachovalo i v dalch abecedch vzniklch na zklad fnick.

Pvodn nzvy se prakticky nedochovaly, ale meme se domnvat,

e se nijak zsadn neliily od jmen, jimi je pojmenovali ostatn

Semit.

4.1. Pvod fnickho psma

O vzniku fnickho psma se vedou spory ji od starovku.

Existuje asi est rznch hypotz o jeho pvodu (assyrsko

babylonsk, krtsko minoisk, protosinajsk, protokanaanejsk,

jihoarabsk), nejpravdpodobnj a tak nejrozenj je vak

hypotza egyptsk. Fnian asto obchodovali s Egyptem a nebylo

vjimkou, e umli st egyptsk znaky, kter tak hojn uvali.

Pozdji pod vlivem rozvjejcho se psma protopalestinskho,

protosinajskho a tak nejspe ugaritskho vytvoili vlastn

samostatn psmo.

Pvodn byly abecedy dv severn a jin. Severn vak

byla poslze vytlaena abecedou jin, kter se rozila po cel

zemi. Kolem roku 1300 p.n.l. pevzali z egyptskho,

pravdpodobn hieratickho, psma konsonantn princip abecedy

a zpsob psan zprava doleva. Grafickou podobu nejspe vytvoili

samostatn, ale ani zde nelze vylouit inspiraci hieratickmi znaky.

Pro egyptskou hypotzu mluv i to, e egyptsk psmo bylo jedin

zvukov, a tak to, e ob dv psma jsou akrofonick, tedy e

znaky oznauj zvuk, kterm zan slovo. Napklad dm se

fnicky ekne bth a starm znakem pro dm se oznauje

psmeno b (z toho tak pochz eck beta).

4.2. Ti smry vvoje fnickho psma

D.Diringer rozliuje ti hlavn smry ve vvoji fnickho

psma:3

1) Fnick psmo, je se pouvalo od pelomu 2. a 1.

tiscilet p.n.l. a do 2. 1. stolet p.n.l. zhruba na zem

dnenho Libanonu, tedy v domovsk oblasti Fnian

2) Psmo fnickch koloni cypersko-fnick psmo,

pouvan v 10. 2. stolet p.n.l. a sardinsk psmo

po. 9. stolet p.n.l.

3) Kartginsk psmo, je je znm tak jako punsk,

kter se stalo nejdleitj vtv fnickho psma, nebo

se pouvalo tm o pt set let dle ne vlastn fnick,

a to v severn Africe. Posledn npisy pochzej dokonce a

ze 3. stolet n.l.

3 Tamt, s. 127

4.3. Dochovan pamtky

Nejstar dochovan npis psan fnickou abecedou pochz

pravdpodobn z 10. stolet p.n.l., a to z ostrova Kypru. Na

Fnickm zem se nalezlo jen mlo pamtek, vtinou se jedn

o nhrobn kameny. Mnohem vce npis je roztroueno po

zemch, kde Fnian obchodovali, poppad kde mli sv

kolonie: ecko, Kypr, Malta, Siclie, severn Afrika i jin

panlsko.

4.4. en fnick abecedy

Psmo se postupn rozilo do Palestiny, kde je oznaovno

jako psmo starohebrejsk i kanansk. Veobecn rozen do

okolnch zem nastalo pedevm v 9. stolet p.n.l. S jistotou

meme ct, e vce ne 4/5 vech dosud znmch abecednch

systm m pvod ve fnick abeced, a to jak psma idovsk

a arabsk, tak i evropsk a dokonce cel skupiny psem indickch.

Historick vznam fnickho psma tkv prv v tom, e jako

prvn bylo abecedou v pravm slova smyslu a tak dky tomu pat

jet s eckou alfabetou mezi pm pedchdce latinky.

5. eck alfabeta

V tto kapitole se budu zabvat eckou alfabetou pouze

v obdob starovku; jednak proto, e celkov pohled by vyadoval

mnohem vt prostor, co by pesahovalo rozsahov monosti tto

souborn prce, a tak proto, e stedovk etina ji nem vliv

na vvoj msk latinky.

5.1. Pvod eck abecedy

Podle eck povsti Kadmos, syn fnickho krle Agnora,

vystoupil s poetnm doprovodem na lo a vyplul z pstavu Tyros,

aby nael svou sestru Eurpu, kterou unesl Zeus v podob bka

pes moe na Krtu. Piel do Boitie, tam zaloil msto Thby

a podle star povsti uvedl do ecka fnick psmo. O Kadmov

loze v djinch psma vyprv tak Hrodotos (484 425 p.n.l.)

v ptm dlu svch Djin: Od Fnian, kte pili s Kadmem, se

ekov mnohmu nauili, mimo jin i psmu, kter, jak myslm,

dve neznali. 4

ekov zaali pouvat psmo mezi 11. a 9. stoletm p.n.l.

Nejstar dochovan npis pochz ovem a z konce 8. stolet

p.n.l. (tzv. dipylsk vza z Athn); vce se jich vyskytuje na

kamennch deskch, ndobch i dokonce na obrovskch

olovnch pltech, vtinou ale a ze 7. stolet p.n.l. Nejstar

dochovan psemn pamtky na papyru pochzej ze 4.-3. stolet

p.n.l., na pergamenu dokonce jen z 1. stolet p.n.l.

Jedna z nejrozenjch teori o pvodu k, e psmo

pinesli na jin ostrovy fnit obchodnci pravdpodobn z Tyru

nebo Sidonu. Existuje sice i hypotza o krtsko-minojskm pvodu,

ale jej argumenty se opraj pouze o bli nzvy a grafick

4 Kki, Bla: 5000 let psma. Praha: Mlad fronta, 1984, s. 97

charakter liter. Je tedy tm jist, e psmo m fnick pvod,

a to z tchto dvod:

1) na eckch ostrovech byl siln vliv fnick kultury

2) eck psmo se formovalo kolem 9. stolet p.n.l., tedy ve stejn

dob, kdy byla hlavn epocha rozvoje fnickho psma

3) nzvy psmen alfabety jsou semitskho pvodu

4) poad psmen v eck alfabet je tm shodn s poadm liter

v abeced fnick

5) fonetick hodnota vtiny eckch psmen je stejn jako

u odpovdajcch fnickch psmen

6) v archaick alfabet nejsou samohlsky

7) v nejstarch eckch npisech jsou psmena velmi podobn

psmu fnick abecedy

8) eck archaick npisy jsou psan zprava doleva

5.2. Uit jednotlivch hlsek

Po pevzet si ekov pizpsobili nzvy a pouit psmen

svmu jazyku. Beze zmny pevzali est znak pro oznaen

souhlsek a pro n nezbytn samohlsky uvali psmen, je pro n

byla naopak pebyten:

fnick abeceda alef h hth ajin jota waw y

alfabeta a e o i v

Pro hlsku zavedli nov psmeno omega, a zvltnm

pnosem jsou ti souhlskov pry vazen do abecedy: ph - , kh

- , ps - . etina tak nepipout souhlsky na konci slov

(vjimky n, r, s), proto rovn pozmnili nzvy psmen alfabety:

lef alfa, bth - beta, gmel gamma, dleth delta apod.

5.3. Rozdlen rznch variant alfabety

V 8. 5. stolet p.n.l. existovalo po celm ecku mnoho

mstnch variant psma, je se liily tvarem psmen a zsti

i vznamem. Na Zklad absence a hlskovho vznamu psmen

f, ch, ps, ks, vau, san, koppa, dzta, ta a omega v jednotlivch

oblastnch abecedch rozdlil A. Kirchhoff v 19. stolet eck psma

do t velkch skupin :

1. Archaick abecedy jinch drskch ostrov nejstar

npisy z Thry, Mlu a Krty

2. Vchodn abecedy:

a) Abecedy uvan na zpadnm pobe Mal Asie (insk i

mltsk abeceda), na vchodnch egejskch ostrovech a na

severovchodnm Peloponsu (Megara, Argos, Korint). Pozdji

tak psma inskch koloni v Inskm moi a na Siclii.

b) Abecedy severozpadnch Kykld, t psmo starch npis

z Aigny a Attiky (Athny, Salamis)

3. Zpadn abecedy na Peloponsu (Arkdie, Laknie, lis), na

Euboii, v Bitii, ve Fkid, v Teslii a tak v neoinskch

kolonich v jin Itlii a na Siclii5

Podobn rozdlen probhlo v samotnm ecku na potku

5. stolet p.n.l.:

a) Insk (vchodoeck typ) se dky rostoucmu vlivu insk

kultury za krtkou dobu stal prototypem psma celho ecka.

Pozdji se z nj vyvinulo tak byzantsk, gtsk a poslze

slovansk psmo.

b) Drsk (zpadoeck typ) sice podlehl insk abeced, ale

zato ml rozhodujc vliv na vznik msk latinky.

5 Krupa, Viktor; Genzar, Jozef: Psma sveta. Bratislava: Obzor, 1989, s. 217

5.4. Zaveden a en jednotn alfabety

Roku 403 p.n.l. se v Athnch a poslze i po celm zem

ecka zavedla jednotn insko-attick abeceda. Jejm zkladem

byla insk varianta, je se pouvala v eckch maloasijskch

kolonich, pedevm v Mltu; odtud tak nkdy nzev mltsk.

Vbr prv tto varianty byl podmnn jednak blzkost attick

abeced, a tak jej dokonalost, nebo tato abeceda obsahovala

potebn psmena (nap. omega nebo dzta), a naopak se v n

nevyskytovala dn nepotebn, jako vau (diggama), san (sampi)

a koppa. Diggma a koppa v povdom zstaly, ale pouze jako

seln hodnoty 6 a 90.

Tato nov abeceda ji mla jen 24 znak; 17 souhlsek

(z fnick abecedy) a 7 samohlsek (aramejsk pvod). Jej

potebu v podstat vyvolaly politick a spoleensk podmnky, jako

Peloponzsk vlka, spojenectv mstskch stt ve ecko-

perskch vlkch, i zmny politick organizace. Relativn rychle

se tak ila z Athn po celm zem ecka i do koloni. Tomu

napomohl velk vliv Athn na cel ecko, upevnn povdom

jednotnho nroda dky ve zmnnm vlkm, jako i to, e se

zhruba ve stejn dob zavrovalo formovn staroeckho

literrnho jazyka prv na zklad attickho dialektu.

Oblast, kde se eck alfabeta pouvala, se jet vce rozila

dky vbojm Alexandra Makedonskho ve 4. stolet p.n.l., a to

tak za elem administrativy, korespondence, obchodnch

i bnch poteb, i k pepisovn eck literatury, kter v tto dob

sklzela velk ohlas. Toto en souvis t s pohodlnjmi psacmi

prostedky, jimi byly voskov tabulky, egyptsk papyrus

a pozdji i pergamen.

5.5. Zpsob psan

Jak ji bylo ve eeno, pevzali pvodn ekov od

Fnian i zpsob psan zprava doleva. Pozdji, pravdpodobn

z praktickch dvod (nechtn mazn ji napsanho textu jak na

voskovch tabulkch, tak i inkoustem) peli na tzv. bustrofedon

(jak or bk), jen spoval v tom, e prvn dek byl klasicky

zprava doleva a na dal psal psa naopak zleva doprava, a to

i vetn otoen psmen. Ani to vak nebylo pli praktick, a tak

na pelomu 7. a 6. stolet p.n.l. zaali postupn pst pouze zleva

doprava. Systematicky pitom uspodvali text tak, aby na

kadm dku byl stejn poet liter ve stejnch vzdlenostech.

Tento zpsob se nazv stoichedon. Na pelomu 5. a 4. stolet

p.n.l. bylo u psan zleva doprava pevn ustlen a zstalo tak

dodnes.

5.6. Nov typy psem

Zpsob psan zleva doprava pak ml vliv na vznik novch

typ psem uncily a kurzvy:

Uncila m zaoblen tvary, litery jsou kolm, poppad se

sklonem doprava a nebvaj vdy stejn vysok. Ve vech

ppadech jde o majuskulu; uvala se na literrn texty a to a do

pelomu 1. a 2. tiscilet n.l.

Kurzva je psmem denn poteby. Vyskytuje se v papyrusovch

dokumentech nebo na hlinnch stepech; psmena se na rozdl od

monumentlnho a uncilnho psma spojuj. Nejstar doklady

pochzej a ze 3. stolet p.n.l. Ji zde bv znt individuln

rukopis autora a pozdji tak vliv latinky.

6. Psmo Etrusk

O Etruscch se toho v velmi mlo. Jako nrod vymeli a jejich

jazyk byl zapomenut. Pesto si zasluhuj nai pozornost. Jejich

tradice, zvyky, umn i nboenstv si osvojili man.

A pedevm se od nich nauili psmu, je se postupn stalo

i psmem nam.

Byli nejstarm nrodem v Itlii a ji v 1. tiscilet p.n.l. se

ujali vedouc role v osdlovn Apeninskho poloostrova. Doba

rozkvtu tto spolenosti spad do 7. 5. stolet p.n.l., avak

v prbhu asu msta slbla a vldu nad Itli postupn pebral

m.

6.1. Etrusk abeceda

Etruskov se dostali do kontaktu s eckm psmem dky

obchodnm stykm. Vzhledem k tomu, e na potku 1. tiscilet

p.n.l. doshla eck alfabeta nejvy typologick rovn a byla

tedy v podstat nejdokonalejm znmm psemnm systmem,

nen se co divit, e se Etruskm zalbila natolik, aby se j minimln

inspirovali pi tvorb vlastnho psemnho systmu.

Pedpokld se, e alfabetu pebrali v druh polovin

8. stolet p.n.l., a to prostednictvm eck kolonie Km ve stedn

Itlii (existuj i jin teorie o vzniku etruskho psma, ale tato m

mezi vdci nejvt zastn). Nejstar pamtka pochz z doby

kolem roku 700 p.n.l. Jde o tzv. abecedu z Marsiliany vyrytou do

slonov kosti. Ta pedstavuje potky etrusk abecedy, skld se

ze 26 liter, z toho 5 samohlsek a 21 souhlsek a jej tvar,

hlskov hodnota i jednotliv psmena svd o zpadoeckm

pvodu.

Z etrusk kultury se dodnes uchovalo nkolik tisc npis na

vzch, sochch, ndob, kamennch deskch, stnch hrobek.

Nejstar pochzej asi z konce 7. stolet p.n.l., jsou zatm jet

neobratn a psny jsou kupodivu zprava doleva. Pozdj npisy ji

maj psmena drobn, pravideln a nkde dokonce promsen

eckmi znaky. Tak jejich poet se asem zmenil, protoe

vypadla pvodn eck psmena Etrusky nepouvan. Na pelomu

7. a 6. stolet p.n.l. se pestv pouvat psmeno omikron

a nahrazuje jej ypsilon, pozdji miz i beta, delta, kappa a koppa

a nahrazuj je p, tau a gamma, nebo zvltnost etruskho jazyka

je, e nerozliuje znl a neznl koncov hlsky

B - P, T D, G K a k oznaen tchto esti jim staila pouh ti

psmena.

V pozdj etrusk abeced se pouvalo u jen 18 21

hlsek, z toho 4 samohlsky a 14 17 souhlsek. Tak se zmnil

smr psma na psan zleva doprava a k oddlovn slov se zaaly

pouvat teky.

Bohuel se vtinou podailo peloit maximln nkolik slov,

protoe vdci dovedou sice psmo rozlutit a pest, ale smysl

a obsah zstvaj utajeny, nebo jazyk vymel spolu s nrodem. To

vak nic nemn na skutenosti, e prv dky psmu byla etrusk

kultura spojovacm mostem mezi eckou a mskou civilizac.

7. msk latinka

Dnes jedno z nejuvanjch psem vzniklo proto, e eck,

ani etrusk abeceda neodrely dostaten charakter ei man.

Ty litery, kter Etruskov nemli (jde o B, D, O a KS nebo X)

pevzali pmo od ek, nkter nepijali vbec, poppad

pozmnili jejich formu. Prvn latinsk abeceda obsahovala 21 liter

a konila psmenem X; znaky kh, ph a th mly pouze seln

charakter. V 1. stolet p.n.l. pidali psmena Y a Z . asem se

poet ustlil na 24 psmen a v tto podob se abeceda pouvala a

do rozpadu msk e. A ve stedovku se jet doplnily hlsky

J a W.

Psmo bylo zprvu stroh a hranat, byly na nm vidt vlivy

etruskho a eckho pvodu; a pozdji zskalo pod vlivem msk

architektury okrouhlej tvary.

7.1. Etapy vvoje mskho psma

1) archaick obdob (8. 2. stolet p.n.l.)

2) obdob msk (1. stolet p.n.l. 4. stolet n.l.)

3) obdob rannho stedovku (5. 12. stolet n.l.)

4) obdob stedovk (13. 15. stolet n.l.)

5) obdob novovk (od 16. stolet dodnes)

7.2. Formy mskho psma

Nejstarm typem mskho psma je tzv. kapitla. Jde

o monumentln npisov psmo, je se zachovalo na mnoha

veejnch budovch, podstavcch soch, vtznch obloucch i

nhrobcch. Kapitla v podstat odpovd dnenm verzlnm

psmenm. Litery jsou stejn vysok a slova se nijak neoddluj.

Znaky upozorujc na mezery mezi slovy se objevuj a ve 3.

stolet p.n.l a nachzej se v polovin vky psmen.

Je samozejm, e se psmo, kter pouvali psai a opisovai

muselo nutn liit od psma tesanho do kamene. Ped nam

letopotem lo tzv. kvadrtu, tedy litery je byly komponovny do

tverce. A v 1. stolet n.l. vystdala kvadrtu thl, do vky

prothl psmena, je se snadno psala a je nazvme rustika.

Texty psan tmto zpsobem se dochovaly na mnoha papyrech

a pergamenech. Od pelomu 2. a 1. stolet p.n.l. se pak pi psan

kupnch smluv, diplomatickch text i na voskov destiky,

pouvalo rychlejho psma kurzvy.

Kolem roku 170 n.l. se objevila nov forma psma

s okrouhlmi tvary - majuskuln knin psmo, nebo tak uncila. Ta

se velmi rychle rozila a u ve 3. stolet nabyla pevahy nad

ostatnmi formami a stala se psmem kninm. V rukopisech ze 4.

stolet je patrn zmna, kdy noky psmen pesahuj horn i doln

dkovou linii. Toto vedlo o sto let pozdji ke vzniku polouncily

(nkdy t semiuncila). Uncila a polouncila se pak dle

pouvaly zrove, a to bez njakch vznamnjch zmn

7.3. Strun rozlien forem latinskho psma:

Majuskuln velk psmena

Minuskuln mal psmena

Uncila obl psmo u kterho se nerozliuj mal a velk

psmena

Kapitla nejstar npisov psmo

Kurzva psmo v nm se pomoc ligatur spojuj jednotliv

psmena ve slov

Kvadrta psmo, jeho litery jsou komponovan do obdlnku

Verzlka zaten majuskuln psmeno

7.4. Zpsob uit latinky

a) Npisov dobe iteln, jednotliv psmena jsou psna

samostatn a hledn

Scriptura monumentalis

Scriptura actualia

b) Listinn m volnj tvary, je kolm, nebo mrn naklonn

Kvadrtn kapitla

Rustick kapitla

c) Kurzvn psmo rukopisn, bv obtn iteln, voln

a zjednoduen tvary, jednotliv psmena bvaj spojena

Star msk kurzva majuskuln

Mlad msk kurzva - minuskuln

8. Latinka v Evrop po rozpadu msk e do obdob

rannho stedovku

Pi sthovn nrod v 5. stolet dochzelo ke veobecnmu

padku psemnictv a toitm psan literatury se staly Britsk

ostrovy, pedevm Irsko. Odsud pak odchzeli misioni, je

jednak zakldali kltery v Nmecku, Francii a Itlii, ale tak v nich

zavedli pouvn irsk polouncily a jinch inzulrnch psem.

Kurzva postupn nabvala v rznch lokalitch svbytnch tvar,

co ovem ztovalo jej ten. V jin Itlii napklad to bylo psmo

beneventsko-montecassinsk, na Pyrenejskm poloostrov

vizigtsk a u Frank zase psmo merovejsk.

8.1. Postupn rozen latinky po Evrop podle M. Cohena6

8. stolet Anglie, Irsko, Nmecko

9. stolet Francie

12. stolet panlsko, Portugalsko, Provence, Norsko

13. stolet echy, Uhry, Itlie, vdsko

15. stolet Polsko

16. stolet Litva, Lotysko

8.2. Karolinsk minuskula

Minuskuln psmo, tedy mal psmena, se vyvinulo a na

sklonku 8. stolet na dvoe Karla Velikho. Vznik Karolinsk

minuskuly se datuje kolem 780 n.l., po jejm vzniku se v knihch

i opisech pouvala u nadpisovho psma pouze verzln psmena.

6 petko, Jozef: Djiny psma a knihy. Bratislava: Slovensk pedagogick nakladatestvo, 1963, s. 30

8.3. Gotick psmo

Ji z 11. stolet jsou dochovny listiny psan gotickm

psmem. To bhem tohoto stolet Karolinskou minuskulu prakticky

vytlailo a bhem 13. a 14. stolet se rozilo po cel Evrop. M

ti hlavn podoby:

a) Gotick psmo knin je komponovno do obdlnku, psob

stsnanm dojmem, je ozdobn a kad psmeno se psalo

zvl.

b) Gotick psmo kurzivn vzniklo kvli rychlejmu

a pohodlnjmu psan. Nen ji tak ozdobn, uv smyky kvli

spojovn psmen.

c) Gotick psmo listinn je hodn zjednoduen, ada psmen

se psala jednm tahem, asto uvalo zkratky.

9. Zvr

Latinka nen pouze evropskm fenomnem, v dnen dob se

pouv prakticky na vech svtadlech. Krom toho, e

samozejm pronikla na americk kontinenty a do Austrlie, peli

na ni ji v polovin 19. stolet Vietnamci, a ila se i do dalch

zem Evropy - roku 1863 ji pijali Rumuni, do t doby uvajc

psmo vzel z cyrilice, v roce 1908 se vzdali svho vlastnho psma

ve prospch latinky Albnci a roku 1928 probhla psemn reforma

v Turecku.

Jej pozvoln roziovn vak meme sledovat i nadle.

Napklad v Athnch, Tokiu a jinch metropolch zem s odlinm

druhem psma u je zcela bn, e vedle sebe vidme npisy

psan soubn mstnm psmem i latinkou.

V tto prci jsem sledovala postupn jej vznik, vvoj i rozen.

Na zvr mohu konstatovat, e latinka provz lidstvo ji dva a pl

tisce let, a lze o n ct, e je jednm z nejvysplejch psemnch

systm vbec. I to je jist dvodem, e ji v dnen dob vyuv

35-40% gramotnch lid po celm svt.

10. Pouit literatura

AUGUSTA, PAVEL; HONZK, FRANTIEK.: Jak se ilo ve starovku.

1. vyd., Praha: Albatros, 1989

APKA, FRANTIEK; SANTLEROV, KVTOSLAVA: Strun vvoj

psma. 1. vyd., Brno: Masarykova universita v Brn, 1994. ISBN

80-210-0917-9

APKA, FRANTIEK; SANTLEROV, KVTOSLAVA: Vvoj psma v

kostce. 1. vyd., Brno: Uebnice a knihy Mgr. Jitka Spiesov, 1994.

APKA, FRANTIEK; SANTLEROV, KVTOSLAVA: Z djin vvoje

psma. 1. vyd., Brno: Masarykova universita v Brn, 1998. ISBN

80-210-1792-9

KKI, BLA: 5000 let psma. 1. vyd., Praha: Mlad fronta, 1984

KRUPA, VIKTOR; GENZAR, JOZEF: Psma svta. 1. vyd., Bratislava:

Obzor, 1989. ISBN 80-215-0011-5

LOUKOTKA, ESTMR: Vvoj psma. 1. vyd., Praha: Orbis, 1946

PETKO, JOZEF: Djiny psma a knihy. Bratislava: Slovensk

pedagogick nakladatestvo, 1963

11. Obrazov plohy:

1. Ugaritsk klnopisn abeceda

KKI, BLA: 5000 let psma. Praha: Mlad fronta, 1984, s. 82

2. 22 psmen fnick abecedy, semitsk nzev a jeho vznam,

pokud je objasnn

KKI, BLA: 5000 let psma. Praha: Mlad fronta, 1984, s. 84

3. Klasick eck abeceda

KKI, BLA: 5000 let psma. Praha: Mlad fronta, 1984, s. 84

4. Prez vvojem msk latinky

APKA, FRANTIEK; SANTLEROV, KVTOSLAVA: Vvoj psma

v kostce. Brno: Uebnice a knihy Mgr. Jitka Spiesov, 1994, s. 49

5. en a diferenciace fnickho psma

KRUPA, VIKTOR; GENZAR, JOZEF: Psma svta. Bratislava: Obzor,

1989, s. 126

6. Oblasti realizace zkladnch druh eckho psma,

nejdleitjch maloasijskch a italickch psem

KRUPA, VIKTOR; GENZAR, JOZEF: Psma svta. Bratislava: Obzor,

1989, s. 213

7. Vvoj psem monogenetick hypotzy (podle I. J. Gelba)

KRUPA, VIKTOR; GENZAR, JOZEF: Psma svta. Bratislava: Obzor,

1989, s. 34

8. Genealogick tabulka psem vzniklch z fnick abecedy

LOUKOTKA, ESTMR: Vvoj psma. Praha: Orbis, 1946, s. 53

9. Vvoj psem eck abecedy (podle V. A. Istrina)

LOUKOTKA, ESTMR: Vvoj psma. Praha: Orbis, 1946, s. 113

10. Genealogick tabulka psem vzatch z eck abecedy

KRUPA, VIKTOR; GENZAR, JOZEF: Psma svta. Bratislava: Obzor,

1989, s. 212

Obrazov ploha 1 Ugaritsk klnopisn abeced

Obrazov ploha 2 22 psmen fnick abecedy, semitsk nzev a jeho vznam, pokud je objasnn

Obrazov ploha 3 Klasick eck abeceda

Obrazov ploha 4 Prez vvojem msk latinky

Obrazov ploha 5 en a diferenciace fnickho psma

Obrazov ploha 6 Oblasti realizace zkladnch druh eckho psma, nejdleitjch maloasijskch a italickch psem

Obrazov ploha 7 Vvoj psem monogenetick hypotzy (podle I. J. Gelba)

Pro

tosu

mers

k p

ikto

gra

fick

Su

me

rsk

kln

ov

Akkad

sk

kln

ov

Ela

msk

kln

ov

Ch

etits

k

kln

ov

Ch

urits

k

kln

ov

Ura

rtsk

kln

ov

Pe

rsk

sla

bi

n

Pro

toe

lam

sk

Pro

toin

dic

k

n

sk

Jap

on

sk

sla

bi

n

Kr

tsk

pik

togra

fick

Cype

rsko

min

ojs

k

Cyp

ers

k

sla

bi

n

Kr

tsk

linern

Pro

tose

mitsk

sla

bi

n

Fa

ists

k

Byb

losk

sla

bi

n

Lu

vijs

k

hie

rog

lyfick

Arm

nsk

pik

togra

fick

Pro

tosin

ajs

k

sl a

bi

n

Pro

tof

nic

k

Ug

arits

k

F

nic

k

Man

de

jsk

Ma

nic

hejs

k

Syrs

k

Nab

ate

jsk

Ara

bsk

He

nre

jsk

kvad

rtn

Ind

ick

Sog

dsk

Arm

n

sk

Gru

zn

sk

Pa

hla

v

Avests

k

Jih

oara

bsk

Ara

mejs

k

Th

am

udsk

Safa

tensk

Lih

jan

sk

Etio

psk

Sta

roh

ebre

jsk

e

ck

Slo

van

sk

Etr

usk

La

tin

sk

Ru

ny

Ogh

am

An

ato

l sk a

beced

y

Ko

pts

k

G

tsk

Sam

arit

nsk

Pu

nsk

Lib

yjs

k

Ibe

rsk

Obrazov ploha 8 Genealogick tabulka psem vzniklch z fnick abecedy

F

nic

k

Sb

sk

Pun

sk

No

vo

pun

sk

Ibers

k

Turd

eta

nsk

e

ck a

rch

aic

k

Br

hm

Ara

mejs

k

Mo

ab

sk

Sta

rohe

bre

jsk

Sa

mari

tsk

Lih

yan

sk

Sa

fa

Tha

mud

sk

Aksu

msk

Gee

z

Am

hars

k

Obrazov ploha 9 Vvoj psem eck abecedy (podle V. A. Istrina)

e

ck

arc

haic

k

Vch

od

oe

ck

Zp

ad

oe

ck

Kla

sic

k

e

ck

Byzan

tsk

Etr

usk

La

tinsk

Kop

tsk

Slo

va

nsk c

yri

lsk

G

tsk

Arm

n

sk

Slo

van

sk

hla

hols

k

Gru

zn

sk

Srb

sk

Ma

ked

on

sk

Bu

lhar s

k

Rusk c

yrilic

e

Mo

ng

ols

k

Syst

my ps

em

vt

iny

bval

ch

n

rod

SS

SR

Ital ic

k

abe

ce

dy

Malo

asijs

k a

beced

y

Ru

ny

Soua

sn

fran

co

uzsk

, nm

eck

, a

ng

lick

, itals

k

, p

ols

k

, esk,

slo

ve

nsk

a jin

abe

ce

dy

Obrazov ploha 10 Genealogick tabulka psem vzniklch z eck abecedy

eck a

rcha

ick

e

ck

vc

hod

n

D

rsk

Insk

Att

ick

Byza

nts

k

Ka

rsk

Lyd

ijsk

Lykijs

k

Fry

gic

k

Pis

idsk

eck z

pa

dn

Etr

usk

Mesap

ijsk

Ko

ptick

Nu

bi c

k

G

tsk

Hla

holic

eC

yri

lice

Arm

n

sk

Khu

tsuri

Mo

de

rn e

ck

Mkhe

dru

liA

lbn

sk

Ru

sk

Ru

mun

sk

Srb

sk

Bulh

ars

k

Le

po

nts

k

Ve

ne

tsk

Lig

urs

k

Sik

uls

k

Um

brijs

k

Oskic

k

Falis

k

Latinsk

Run

yIr

sk

Ang

losa

sk

Go

tick

va

ba

ch

Mo

de

rn

latin

ka

Ho

tte

nto

tsk

atte

nd

.