www.zlinskedumy.cz

Název školy Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1007

Autor Ing. Zdeněk Pilka

Název šablony III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Název DUMu Výkrm brojlerů A

Stupeň a typ vzdělávání Střední vzdělání s maturitou

Vzdělávací oblast Chov zvířat

Předmět Chov zvířat

Tematický okruh Chov drobných hospodářských zvířat

Druh učebního materiálu Výukový materiál

Cílová skupina Žák, 4. ročník

Anotace Potřeby kuřat od vylíhnutí po ukončení výkrmu. Nároky na prostředí a krmiva

Vybavení, pomůcky -

Klíčová slova brojleři, líhně, ustájení, welfare, komfort, chyby, provozní slepota

Datum 27.1.2014

NÁZEV

Výkrm brojlerů ANejvýznamnější z výkrmů drůbeže je výkrm kuřat,

který pokrývá až 85 % spotřeby drůbežího masa v ČR

NÁZEV

Výkrm kuřat začíná v kvalitních chovech slepic masného užitkového typu. Tyto rozmnožovací chovy produkují finální hybridy vhodné pro intenzivní produkci drůbežího masa. V současnosti se využívají tří až čtyřliniový hybridi, kteří jsou schopni velmi intenzivního růstu a jateční hmotnosti mohou dosáhnout od 35 do 40 dne po vylíhnutí. Masné užitkové typy, ze kterých se ve šlechtitelském programu vychází, představuje především slepice těžší než 3,5 kg a u kohoutů činí hmotnost 5 – 6 kg. V mateřské pozici se při šlechtění často uplatňuje plymutka bílá a na otcovské pozici kornyška bílá.

Dodavatel kuřatMěl by být stejný, osvědčený, z blízkého okolí, aby se nemusely daleko převážet, líhně s kvalitním zázemím a hybridi z osvědčených a vyzkoušených linií, dnes se často používají linie HYBRO,RX, ROSS 308, ROSS PM3,COBB 500,Habbart

• Nároky na krmiva• Při výkrmu kuřat je kvalita krmné směsi rozhodujícím faktorem,

který působí hlavní měrou na efektivitu výkrmu. Předložená KKS musí splňovat všechny požadavky vyvíjejícího se organismu kuřete. Hmotnost kuřat je ovlivňována pohlavím kdy slepičky dosáhnou pouze 75 – 80 % hmotnosti kohoutků. Při průměrné hmotnosti kuřat 1600 g činí podíl hrudního svalstva asi 20 – 21% a stehenního svalstva 24 – 25% z hmotnosti trupu. Kromě již zmiňované kvality krmné směsi nastupují tři další důležité faktory:

• - délka výkrmu 35 – 40 dní• - spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku lze dosáhnout 1,75kg• - úhyn do 5%

Pohled na halu určenou k výkrmu kuřat

Kuřata mají přijímat takové množství živin, které mohou efektivně přeměnit v přírůstek. V krmné směsi BR1se doporučuje 23 – 24% NL a 12,98 – 13,40 MJ ME. Kg-1. V krmné směsi BR2 20 % NL a při stejném obsahu ME. Výhodnější jsou granulované směsi proti sypkým. Někteří chovatelé kombinují s KKS ještě svoje krmiva a dále je zde možnost namíchat si vlastní krmnou směs. Výhodou je nižší pořizovací cena, avšak jsou zde vysoké nároky na kvalitu receptury.

Nároky kuřat:Teplota při naskladnění jednodenních kuřat pod zdrojem je optimum 32 °C. V objektu se doporučuje první týden 24 °C a v dalším období může klesnout na 18 – 22°C. Vlastní termoregulace se začne u kuřat projevovat v 15. dni života a od této doby může dojít k výraznému poklesu. Relativní vlhkost vzduchu je optimální v rozmezí 50 – 75 %.

Dále vhodné udržovat světelný režim, který může mít několik variant:14 – 16 hodin světla od konce 1. Týdne výkrmu, do té doby 23 hodin světla s intenzitou 5 luxůNepřetržité světloStřídání světla a tmy v různých intervalech zde se doporučuje vyšší intenzita světla 10 – 15 luxůRychlost proudění vzduchu má být asi 0,2 – 0,3 m.s-1

Koncentrace čpavku v rozmezí 0,001 – 0,002%Sirovodík nesmí překročit 0,002%

Podestýlka:Doporučují se všechny savé materiály statkového původu. Vhodné je štípaná sláma, kukuřičné palice a jako vhodný materiál se využívá odpadů z dřevařského průmyslu. Řeziny, piliny a hobliny. Tento materiál se aplikuje do čistých a dříve vydesinfikovaných hal do výšky 10 – 15 cm. Po naskladnění podestýlky se v halách instaluje technologické zařízení pro aplikaci krmiv a napáječky.

Naskladnění haly pomocí techniky

Kuřata ve stáří 34 dní

ZDROJE A PRAMENY

1)PAŠKA, Ivan. Živočíšna výroba: Vysokoškolská učebnica pre študentov študij. odborov fytotechnický, mechanizačný a automatizované systémy riadenia poľnohospodárskych vysokých škol. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1991, 401 s. ISBN 80-070-0417-3 2) ROZMAN, Josef. Obecné základy živočišné výroby. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1981. ISBN 07-076-81.

3) foto: ing. Zdeněk Pilka