Časopis pentagram, rok 2015, číslo 6

PentagramJde o světové Nanebevzetí,

ne o evoluční cestu utrpení

Město, zrcadlo touhy

Marta a Marie

Zem, voda, oheň, človek

Rozjímání pro mladé lidi od Catharose de Petri

Konference Fama400 v Calwu – pohled zpět

Znovuobjevení Gnose

2015 ČÍSLO

Lectorium Rosicrucianum

6

ŠéfredaktorPeter Huijs

RedakceKees Bode, Wendeli jn van den Brul,Arwen Gerrits, Hugo van Hooreweeghe,Peter Huijs, Hans Peter Knevel, FransSpakman, Anneke Stokman-Griever,Gerreke Uljée, Lex van den Brul

DesignStudio Ivar Hamelink

SekretariátKees Bode, Gerreke Uljée

Adresa redakcePentagramMaartensdijkseweg 1NL-3723 MC Bilthovene-mail : [email protected]

AdministraceMedzinárodná škola Zlatého RužokrížaLectorium RosicrucianumMasarykova 1 2SK-040 01 Košicee-mail : [email protected]

Mezinárodní škola Zlatého Kříže s RůžíLectorium RosicrucianumKřesomyslova 8CZ-1 40 00 Praha 4e-mail : [email protected]

Mezinárodní škola Zlatého Kříže s RůžíLectorium RosicrucianumNové sady 4CZ-602 00 Brnoe-mail : [email protected]

www.lectoriumrosicrucianum.org

K překladu použito:německé vydání Pentagramm 5/201 4anglické vydání Pentagram 1 /201 5maďarské vydání Pentagram 1 /201 5

VydavatelMezinárodní škola Zlatého Kříže s RůžíLectorium RosicrucianumKřesomyslova 8CZ-1 40 00 Praha 4e-mail : [email protected]

Autor© Stichting Rozekruis PersBakenessergracht 5NL-2011 JS Haarleme-mail : [email protected]

Kopie ne bez písemného souhlasu

Evidenční číslo MK ČR E 1 8833

Časopis Pentagram chce čtenáře upozornit nanovou dobu, která započala ve vývoji lidstva.

Pentagram byl za všech časů symbolemznovuzrozeného člověka, Nového Člověka.Je však také symbolem Universa a jehověčného bytí, v němž se projevuje Boží plán.

Symbol však obdrží smysl jen tehdy, jeliuskutečněn v životě. Teprve tehdy, kdyžčlověk uskutečňuje pentagram ve svémmikrokosmu, ve svém malém světě, teprvepak vstoupil na stezku transfigurace.

Časopis Pentagram vyzývá čtenáře,aby tuto duchovní revoluci v sobě samýchpřipustili a uskutečnili.

Časopis Mezinárodní školyZlatého Kříže s RůžíLectorium Rosicrucianum

mailto:[email protected]




http://www.lectoriumrosicrucianum.org



http://www.rozekruispers.com

PentagramMiesto konania akcie: oblasť okolo Tübingenua Calwu v Nemecku, štát Bádensko-Württem-bersko.Čas konania: September 201 4.Aktivita: slávnosť Fama400.Obrovský impulz zo slávnosti Fama400

stále pretrváva v pracovnom poli modernéhoRužokríža v Južnom Nemecku. Výstavy, pred-nášky, workshopy, príťažlivé dokumenty a veľkékonferencie boli centrom ohromného záujmu.Súčet týchto činností veľmi posilňuje spojeniemoderného Ružokríža s éterickým a energe-tickým poľom Christiana Ružokríža. Úvahyjedného z 1 700 účastníkov nám umožňujúvidieť s jasnou istotou, že Svetlo je aktuálnaa konkrétna realita tu a teraz.A nie je to len južné Nemecko, ktoré ponúka

priestor ku koncentrovanému novému impulzusmerom k vedomiu a oslobodeniu duše. Vlaniv auguste v São Paule v Brazíl i i konajúci saveľký dvojročný knižný veľtrh pri lákal okolodvoch miliónov návštevníkov. Tisíce ľudí, vrá-tane detí, bolo nadšených zo stánku Pentagrama Publicações, kde viac ako 4000 kníhzmenilo majiteľa a bolo rozdaných 1 2 000záložiek. Fotografický report v séri i Obrazysveta nám ukazuje viac.Chceli by sme tiež upozorniť v tomto vydaní

na metafory ostrova, mesta, plánu a matrice.K dispozíci i je tiež univerzálne posolstvo prenašu mládež od Catharose de Petri , písanérovno zo srdca s hlbokým pochopením. A po-tom ešte jeden starobylý obraz: je to hrnčiar vy-tvárajúci vázu z hliny, vody a ohňa, pričom všaktento hrnčiar je majstrom vnútorného bytia.

Jde o světové Nanebevzetí,

ne o evoluční cestu utrpení

Pět úvah Henryho Corbi

na 2

Město, zrcadlo touhy 10

Obrazy světa: São Pau-

lo 20, 21, 26, 33, 52, 53

Plán se zrcadlí v tichu 22

Marta a Marie 27

Rozjímání pro mladé lidi

od Catharose de Petri 34

Znovuobjevení Gnose 38

Zem, voda, oheň, človek 43

Architekt sveta 48

Fama400: Ohlédnutí zpět

jednoho z účastníků 50

Obálka: Orientální vyobraze-ní okřídlené světelné lidskébytosti – v čistotě rovné an-dělům. Zdroj neznámý.

Číslo 6/2015

2 Pentagram 6/201 5

1 Dobrodružství, které nám tentosvět nabízí, je dlouhý pokus, vy

šplhat se ze dna jámy nahoru. Člověkšplhá a šplhá a pokaždé dosáhne novéúrovně v jámě, dokud nedosáhne ténejvyšší. Pokaždé má pod svýma nohama úroveň, kterou právě opustil.Každý, kdo disponuje orgánem vnitřního vnímání, bude tedy vidět podsvýma nohama uplynulý čas, stálehustější, nejasnější a neprůhlednější, zatímco den za dnem, tak jak časpokračuje, se prapůvodní vůle vyjadřuje stále subtilněji a jasněji.

Představme si nějakou bytost, která klesá z nebe. Dospěla do prostoruelementárních éterických sfér a klesádál do oblasti minimální atmosférickéhustoty; odtud klesá hlouběji, do sférymraků a vod oceánů, až do nitra země.A potom zazní: „Nyní se obrať!“ Teďse zvedne z temnoty země, přicházíznovu do sféry vodstva, projde veškerým zhuštěním a proniká znovu až

Jde o světové Nanebevzetí,ne o evoluční cestu utrpeníMůžeme pozorovat vzrůstající napětí mezi různými politickými strana-mi ve světě a stále se stupňující napětí emocí založených na nábožen-ském přesvědčení. Tyto emoce ale nemají nic společného s božskýmnebo vznešeným. Tonou v krvi, explodují v rozhořčení a zběsilosti,a odebírají člověku klid a čistotu, ve které by mohl dospět k poznánía tak k rozumnému řešení.

Slavná mešita Nasir-al-Molk v Shi-raz/Írán byla postavena v 9. stole-tí knížetem Mirza Hasan Ali Nasiral Molkem. Překrásné jsou její pě-tiúhelníkové klenby a zrcadlenísvětla na podlaze, když sluncesvítí přes pestrobarevná olověnáskla v oknech.

.

3Jde o světové Nanebevzetí, ne o evoluční cestu utrpení

PĚT ÚVAH HENRYHO CORBINA

Má velký význam, že přemýšlející člověk je od těchto sociálních otřesůosvobozen. Tato svoboda je možná, když si díky poznání zachová po-třebný vnitřní klid. Díky poznání skutečného spojení s tím Vyšším –kritériem, které je ve všech čistých náboženstvích k dispozici. Čtenáři,nenechte se odradit některými arabskými slovy v následujícím textuHenryho Corbina, kterými umí vyložit nejčistší a universálně pravdivýcharakter súfijského učení v Islámu.

4 Pentagram 6/201 5

do nejvyšší sféry, kde jsou pouze světlé obláčky. A když se dokonce vznesei nad to, přichází do nejčistšího a nedotčeného vzduchu. Její oči si prohlížísvět kolem sebe; nadechne se z plnýchplic. Pryč jsou ohraničení, která ji dusila. Předává se nesmírnému klidu;konečně může svobodně dýchat.

Nuže, toto je přesně spirituální historie našeho světa. Protože náš svět,naše vnímání byli v hloubce země, dokud nebylo Adamovi řečeno: „Nyníse obrať!“ Tento návrat je nyní v plnémběhu, ale my nejsme ještě osvobozeni od těžkostí a starostí; všude kolemnás ještě existuje temnota a mlha. Ještědlouho nebudeme v čistém vzduchu.Tam, kde jsme, panuje hluboká temnota. A je dobré najít v této temnotě„nějakého Pána“, nějaké náboženství,

nějakou školu. Udržovat určitý životní postoj, vyznávat určitou víru. Alejednou člověk zpozoruje, že proniklk nejčistšímu vzduchu; zahlédne slunce a „podobu přítele“, pravého duchovního vůdce, Imama. Stojí před nezahaleným světlem, kterému nezůstanenic skryto. Už neexistují zákony, náboženství není náboženstvím a všechny instituce jsou velmi vzdálené.

Ze všeho nejdříve bychom se mělipozdvihnout na takovou duchovníúroveň, na které bude „přítel“ viditelný. Imam to nemůže udělat za nás.Kdyby se nám přítel zjevil dříve, nežbychom byli schopni ho rozpoznat,nebyla by to pro nás žádná výhoda.Jak se říká: „Přítel je mi blíže než jásám sobě. Ale jak zvláštní – já, já jsemmu na míle vzdálen.“ Kdyby se tedyImam ohlásil dříve, než bychom dosáhli oné duchovní úrovně, to znamená,dříve než se něco v našem způsobu bytízmění, ani jednou ho nezpozorujeme;nebude nám to k žádnému užitku, byloby to dokonce v rozporu s moudrostí.Avšak jakmile se naše duchovní vnímání otevře a my se změníme, znamenáto, že jsme se dostali na vyšší úroveň.Protože – říkáme to už předem – musíme z díry ven, abychom se mohlidostat na místo, kde je přítel, Imam,viditelný. A jméno tohoto místa, v jazyku těch, kteří milují moudrost Boha(ahle hikmat), je Hurqalya, někdy jetaké nazýváno Zelený ostrov.

5

Od momentu, kdy náš svět – cožjsme my – dosáhne úrovně Hurqalyas,uvidí nádheru Imama. Pravda budezjevena. Veškerá temnota se rozplyne. Všechny podmínky se změní.Člověk nebude moci uvěřit, že tatospirituální realita by mohla být daleko odtud! Už se ohlašuje; první znamení úspěchu, ale také krize jsouznatelné. Vítr ze světa Hurqalya senás už dotýká, a vůně z takového světa už předem dosahují duše skutečněvěrných. Ano, oni dokonce mohouze slov, která jsou zde napsána, vdechovat květinovou vůni ze světa Hurqalya. Ale pozor! Ti, kteří jsou slabínebo falešní, by mohli z této vůněztratit rovnováhu. Ale každý, kdo jehoden jména člověk, se těší už z této

nádherné vůně, která se stává potravou pro jeho duši. Důkaz je zde, Bůhto chce! Hurqalya je blízko.

2 ZELENÝ OSTROV Na vrcholunebo v srdci hory, která tvoří

střed Zeleného ostrova, se nacházímalý chrám ve tvaru kopule, místo,kde je možné setkat se s vnitřním přítelem; protože někdy se stává, že tizanechá osobní poselství. Ale kroměmilovaného nesmí nikdo vystoupitnahoru k chrámu. Tento malý chrámstojí ve stínu stromu Tuba, a my víme,že to je jméno stromu, který v ráji poskytuje stín. Chrám se nachází v blízkosti pramene, který pramení na úpatítohoto stromu z ráje; ani tomu nemůže být jinak: je to pramen života. Tampotkává poutník služebníka tohotochrámu, ve kterém znovu rozpoznáváme tajemného proroka Khidra.Tedy tam, v srdci opravdové bytosti,ve stínu stromu z ráje a těsně u pramene života, se nachází svatyně, kdemůže člověk k příteli, skrytému Imamu, přijít nejblíže. Tento text ukazujesoubor obrazů, symbolů a archetypů,které jsou snadno poznatelné.

ZELENÝ ANDĚL „Jestliže jste Khezr(Zelený anděl), můžete také bez obtížívystoupat k Svaté hoře Qaf.“ (Suhrawardi)

Není to tak, že Khezr (dá se řícii škola) by všechny své žáky dovedla

Francouzský filosof Henry Cor-bin (1 903–1 978) se celý život věno-val studiu íránské filosofie a mystiky.Osloven hlubokou moudrostí perské-ho myslitele Suhrawardiho (ŠelestGabrielových křídel) poukazoval nato, jak starověká Gnose po rozšíře-ní Islámu přešla ve formě súfismuv podstatě do „i legal ity“.

Jako ředitel centra pro islám-ská studia na Sorbonně, díky studiuislámské filosofie, stavěl mosty meziVýchodem a Západem. Říká o sobě:„Mé setkání se Suhrawardim určilocíl mé spirituální cesty tímto světem.Učení Platóna, které se projevi lov zoroastrické angelologii nebo uče-ní andělů ze staré Persie osvíti lostezku, kterou jsem hledal. “

Jde o světové Nanebevzetí, ne o evoluční cestu utrpení

.

6 Pentagram 6/201 5

ve stejný okamžik ke stejnému úspěchu; že by měl každý stejné poznáníBoha, že by škola jako nějaký teologsdělovala nějaké dogma. Ne, ona vedevšechny na cestě k vlastnímu zjeveníBoha – o kterém budou on nebo onasami svědčit, protože toto bude v souladu s jejich vlastním „vnitřním nebem“, s vlastní entitou, s vlastní věčnou individualitou (Áyn thabita).

Abu Yazid Bastami to interpretujejako „podíl na pravé spiritualitě, který je přidělen každému“, a v terminologii Ibna Arabi to znamená, že každýobdrží vznešené jméno, jméno, vekterém pozná svého Boha a ve kterém Bůh zná ho nebo ji. V textu sehovoří o splynutí Rabb a marbub,pána Lásky s jeho věrným stvořením.(Můžeme to pochopit jako jednotumezi duchovním pravzorem člověka,osobním Bohem nebo Pánem (Rabb)a tím, kterému je Pánem. Tedy člověku,

který naslouchá, který je vnímavý –tedy společníkovi nebo marbub.V tomto smyslu může být „marbub“každá bytost!) Tak jdou společněRabb a marbub, Pán Lásky a jehověrné stvoření.

3 „KDO ZNÁ SEBE, ZNÁ SVÉHO

PÁNA“ Tato neporušitelnájednota je tak vzácná, že verš koránu, který toto zcela zvláštní individuální vykoupení zvěstuje, to popisuje následovně: „Ó duše, která jsipronikla ke klidu, vrať se zpět kesvému Pánovi, raduj se a rozšiřuj radost.“ (89/27)

Je to vzájemná radost, neboť Pán,ke kterému se jí podařilo navrátit,není nikdo jiný než vnitřní bytost, jejíž jméno volá, kterou znovu poznáváv obrazu, který v sobě nosí, tak jakoona sama je skrze něho poznána.

Úkol vrátit se není zaměřen nabožské všeobecně, na Jednoho, kterýje Vše, nýbrž na vlastního vnitřníhoBoha, který se manifestuje v ní, v duši,která může odpovědět: „Labbayka,tady jsem!“ „Přijdi do mého nebe.“(89/29) Ráj, to totiž není nic jiného

.

7

než ty sám. To znamená, že Božskápostava, skrytá v tvé bytosti, je původním skrytým obrazem, který sepomocí tebe a v tobě zjeví, což musíš mít neustále na paměti, abys pochopil, že „ten, kdo zná sám sebe,zná také svého Pána“.

To je nejvyšší radostí gnostickéhosplynutí stvořitele se stvořením, cožovšem bývá teology a filosofy popíráno mnohem více, než prostými, alečistými věřícími. Neboť jejich vědanení hodna Boha, protože považujestvořené za podmíněné a vylučuje hoz nepominutelného bytí, ve kterémexistuje duše jen jako bytost, kterázažívá život jen pasivně, bez vyššíhozáměru nebo vnitřního poznání, cožsrdci v žádném případě nepřinášíuzdravení.

Autentická, mystická moudrost(ma‘rifa) učí, že duše se může samapoznat, jako vznešené zjevení Boha,čistá forma plná božských vlastností, které se v ní mohou manifestovat,jen když je sama objeví a uskuteční.„Nyní, když přicházíš do mého ráje,vcházíš do sebe sama (do „duševníchvlastností“ – nafs) a nyní poznáš sám

sebe jiným vědomím než dosud. Neboť poznání Pána (světlo), které jsiučinil skrze své dřívější sebepoznání, bylo jiné. Nyní ho skutečně znáš,protože on je ten, skrze kterého sesám poznáváš.“

Z tohoto důvodu nemůže býtžádný rozpor mezi tvou loajalitouk tvému počátečnímu „Pánu“ (skupinou, školou) a mystickým voláním k splynutí s pravzorem dokonalého člověka. (Nanejvýš na úrovnipovrchních a mentálních představ.)Boží příkaz zní, „navrátit se ke svému Pánu“ (ne k Jednomu všeobecně). Jen skrze a ve svém Pánu můžešdospět k Pánu Pánů, který se projevuje v každém Pánu. Jen skrze a vesvém světle můžeš proniknout keSvětlu světel, to znamená, že to budemožné skrze tvou absolutní věrnostk vnitřnímu Pánovi. Je to jeho božskéjméno (síla, esence), kterému sloužíš,a jeho přání. Tak bude možné, že budeš vnímat všechna jména. Této spirituální jednoty však nemůže být dosaženo pouhým sestavením nezbytných částí nebo kombinací filosofických systémů.

„Nyní, když přicházíš do mého ráje, vcházíš do sebe sama a nynípoznáš sám sebe jiným vědomím než dosud.“


8 Pentagram 6/201 5

4 ALI JE PŘÍTEL (WALI) BOŽÍ

Bod první: skutečný Imam(světlo) žije na mysteriózním místě,neznámém těm, kteří ovládají běžnýzeměpis; naše mapy nemohou ukázatjeho místo pobytu. Toto místo „vněvšech míst“ má přesto svou vlastnítopografii.

Bod druhý: život se nedá ohraničit podmínkami našeho viditelnéhomateriálního světa, ani biologickýmizákony, které známe. I v životě skrytého Imama se dějí události; dokoncese mluví o jeho synech, kterých je pěta kteří vládnou v pěti mysteriózníchměstech.

Třetí bod: Imam ve svém posledním dopise varuje svého posledníhoviditelného zástupce před klamem:každý předstírá, že je jím povolán,aby ho viděl nebo aby jeho jménemhrál nějakou roli v pevně stanovenémřádu. Ale on se nikdy neopomene manifestovat, když je někdo v materiálnínebo morální nouzi; například zbloudilého cestujícího nebo zoufalého věřícího nevykáže ze svého světla. Aletyto události se konají pouze na základě iniciativy přítele. V takovém případě se zjevuje v postavě jinocha nadpřirozené krásy. A kdo měl tu výsaduho takto vnímat, teprve mnohem později si uvědomil, co viděl. Tyto události zahaluje přísné inkognito, extrémnínevědění. To je důvod, proč tento výjimečný vnitřní zážitek nemůže být

všeobecně platný. A ta samá skrytostobklopuje společníky Imama, kteří tvoří nejvyšší elitu, sestávající z jinochův jeho službě. Ti tvoří právě popsanouesoterickou hierarchii, a generaci zagenerací se vzájemně následují. Totomystické společenství rytířů kolemskrytého Imama je právě tak skryté,jako rytíři Grálu. Jen když budeteiniciativní, můžete tam být dovedeni. Ale kdo se s nimi spojí, je v okamžiku přijat do „osmé sféry“, do plnosti „nebe své duše“.

5 TŘI MYŠLENKY K ROZJÍMÁNÍ

Za prvé: Už nemáme žádný podíl na tradiční kultuře; žijeme v technickovědeckém prostředí, které hluboce zasáhlo naši fantazii. Můžemeklidně mluvit o kultuře obrazů (vizčasopisy, kino, televizi). Ale dokážeme se zeptat, zda toto, jako většinaklišé, neskrývá vážnější nedorozumění? Protože místo aby to viditelné upozorňovalo na vyšší svět, jak tomělo dělat, místo aby splňovalo symbolickou formu, která vede k vnitřnímu vnímání, často nás vizuální tlakspojuje s čistě smyslovým zážitkem,což se fakticky rovná degradaci tétofunkce. Proto se můžeme ptát: není totak, že čím větší prostor tato kulturaobrazů získává, tím více ztrácíme fantazii, imaginaci? A že to, na co samisebe stále více redukujeme, může býtnazýváno pouze iluzí?

.

.

9

Za druhé jsou všechny vnitřní obrazy (symboly) vyvolávány nějakýmpříběhem, jako je cesta na Zelenýostrov nebo neočekávaným setkáníms vnitřním Imamem v neznámé oáze.Bylo by možné, aby existovaly (vnitřní obrazy) bez prapůvodních, nedělitelných pravzorů, pocházejícíchz nevysvětlitelného a neracionálního světa, který zcela nepředvídatelně

proniká naším světem, ale o kterémzjevně a nesporně nejsou důkazy?

Za třetí, nenutí nás určité symbolické figury nebo hermetické nebokabalistické znaky (nebo dokoncemandaly) k domněnce, že skutečněexistuje takový svět fantazie, odkudmají magickou schopnost vyvolávattak silné duchovní obrazy, že se stávají objektivní skutečností?


1 0 Pentagram 6/201 5

S OUVISLOSTI URČUJÍ NAŠE AK-

TUÁLNÍ UMÍSTĚNÍ Tyto sílymohou být viditelné při promítnutína mapě, kde ukazují linie, které seprotínají ve všech směrech. Každálinka spojuje nějaké osobní přánís druhým, které představuje odpor,nechuť. Člověk si vybírá svou aktuální polohu na zemi z této sítě.Můžeme také říci, že tento postojje tedy určen součtem těchto linií.Takové vyvážené hledisko se vztahuje na všechny obyvatele města.

Všechny tyto čáry na mapě vytvářejí černou zónu, která představujeměsto jako koncentraci lidí. Všechnyty černé zóny vyplývají z důležitýchfaktorů, jako jsou ekonomické a politické volby, sítě silnic, jazyk, možnosti zaměstnání a geologická strukturav regionu s jeho pláněmi a řekami,půdou a klimatem. Tyto faktory podle pořadí určují energetickou bilanciobyvatel, soustředěných ve městecha vesnicích. Pokud necháme naše

Město,zrcadlo touhyDosáhli jste svého cíle? V současné době, když jedeme městem ke své-mu cíli, GPS ukazuje každou změnu směru. Starší zařízení neumožňujíglobální pohled na navštívené oblasti, překážky, které stojí za zmínku.Představme si někoho, kdo žije ve městě, které si vybral, protože jehopřednosti považuje za větší než jeho nedostatky.

11Město, zrcadlo touhy

Přednosti znamenají: Chci zůstat poblíž. Nevýhody znamenají: Nechcitady být nebo tady žít. Atraktivnost se může skládat z rodiny, přátel neboznámých, kteří žijí v blízkosti, nakupování, kanceláře, kde budete praco-vat, tvůrčí energie města nebo pohostinnosti. Naopak odpuzující faktorymohou být chátrající areály, hluk a neustálá vřava, nedostatek prosto-ru, hustá městská síť, která omezuje jak světlo, tak i životní prostor.


myšlenky jít hlouběji, můžeme vidět,jak každý obyvatel na zemi patří k síti,která zahrnuje celou planetu.

SPOJENI SE SLUNEČNÍ SOUSTAVOU

Stejně jako se Země pohybuje v přesné rovnováze s ostatními planetami,Sluncem, Měsícem a hvězdami, taki lidské bytosti se pohybují podlejemných, ale často naléhavých vlivůhvězd a planet. Lze předpokládat, žetaké v dřívějších dobách tyto astrologické, kosmické hodiny pracovalystejným způsobem, aby se lidé soustřeďovali na určitých místech a postavili město. Archeologové poměrněčasto objevují města z různých období, jedno nad druhým, všechny nastejném místě. Některá z nich jsouumístěna přímo na místě předchozího, jako patra budovy, zatímco jinájsou oddělena a leží zapomenuta,chráněná silnou vrstvou písku. Volbamísta pro postavení města nabízí takémožnost odstranit a recyklovat bývalý stavební materiál.

VÝSTAVBA MĚSTA Stavba novéhoměsta by mohla být plánována v návaznosti na dřívější vzor. Tato konstrukce může být také organická, a tozejména v případě, když individuální

volba určuje její tvar. Pokud budetestudovat strukturu města z atlasu nebopomocí map na Googlu, uvidíte, ženěkterá města jsou utvářena a přijímají specifický vzor: pentagram v Bruselu, hexagram v Paříži, kruh v Berlíněa Moskvě, trojúhelník v Madridu.

UTOPIA: INTERAKCE FOREM A VĚ-

DOMÍ, ZEMĚ A VESMÍRU Ve své utopické fikci nazvané Shikasta DorisLessingová vysvětluje, jak byla nejstarší města postavena podle specifickýchtvarů. Pod vedením vyššího vědomíbyla uspořádána přesně podle kosmických linií do energetické sítě tak, abyztělesňovala moudrost vesmíru.

Takto přitahovaná mohla moudrost dodávat energii prostřednictvímtěchto specifických geometrickýchtvarů a ovlivňovat vědomí obyvatel –za předpokladu, že se ukázali natolikpřipraveni, aby na to mohli reagovat.Negativní myšlení a jednání vedlok spontánnímu opuštění města, dokterého se už nikdo nemohl vrátitkvůli nepříjemným vlivům. Tolik, cose týče Shikasty, významné utopie.

SÍŤ ŽIVOTA NA ZEMI Můžeme uvažovat o Zemi jako o vědomé a živébytosti a lidech jakožto obdařených

Některá města ve svém tvaru při jímají specifický vzor: pentagramv Bruselu, hexagram v Paříži, kruh v Berlíně a Moskvě, trojúhelníkv Madridu.

1 3

vyšším vědomím, které udržuje zvláštní vztah s živou Zemí. Jak lidský systém, tak i Země následují energetickývzor nazývaný „čakry“. Mezi vdechujícím severním pólem a vydechujícímjižním pólem existuje síť linií a míst,jimiž tyto energie cestují a jsou koncentrované. Tyto sítě jsou utvářenykrajinou, vodními proudy, možnoupřítomností kovů, polarizovanýchplanetou, některými krystaly, stromya vegetací. A samozřejmě, musímevzít na vědomí vliv Slunce a Měsíce.Životní vlny lidí a zvířat se pohybujípodél této energetické zemské sítě.Následují buď harmonický vzor – toznamená, že s „ano“ intuitivního poznání – nebo problémový vzor s „ne“v důsledku svévole.

Toto „ne“ často vede k umírání –něčeho v jednotlivém člověku, alei něčeho poměrně malého v Zemi.

DIALEKTIKA OSVÍCENSTVÍ: OPUŠ-

TĚNÍ JAZYKA DUŠE Poměrně nedávnou a velmi důraznou formou„ne“ je dědictví věku osvícenství;odmítnutí, které vedlo k popření intuice jako jazyka duše, k dominanciracionality lidského intelektu a nakonec k hegemonii materialismu. Tovedlo k zapomenutí, že Země je živý

organismus, který potřebuje být v rovnováze s námi, spojený s námi, jejímiobyvateli. A následně toto vedlo až kekritériu získávání moci a surovin jakosoučasné podmínky ekonomickýchoperací.

ZNEUŽÍVÁNÍ FYZICKÉ ZEMĚ Přáníobecně racionalizovat hmotu a světpochází ze skutečnosti, že mnohemdřívější vnitřní znalosti byly zapomenuty, což vedlo k současnémuzneužívání fyzické země. Využívánípodzemních zdrojů změnilo způsob,jakým jsou minerály jemně rozprostřeny pod zemským povrchem, spolu s drahými kameny, krystaly, ropoua jinými zdroji energie.

Dalším důsledkem je umísťování lidského odpadu, a to i ve vesmíru, kde je vyhazován z orbitálníchvesmírných lodí. Jak těžba, tak i jejísekundární výrobky, stejně jako rozvoj měst, změnily harmonické energetické interakce mezi obyvatelia jejich prostředím, a tímto způsobem ovlivnily vědomí lidí. Takžezpůsob, jakým jsou moderní městaplánována a založena, nám umožňuje číst kolektivní mapu duší jeho občanů, jeho městských obyvatelů a lidív okolí.



AMBICIÓZNÍ VĚŽE UVNITŘ MĚSTA

Zdá se, že uvnitř nejmodernějšíchměst se odehrává soutěž dravé globální konkurence s cílem postavitnejvyšší a nejprestižnější věž – SanGimignano v obrovském měřítku –která následuje toto malé městečkov Toskánsku, jehož občané v renesanci soutěžili o to, postavit ve svémměstě nejvyšší věž. Co nás nutí stavětvýš a výš? Na první pohled by bylomožné to vysvětlit typicky mužskýmvyjádřením síly a peněz. Hloubějivšak najdeme touhu ve městě dosáhnout oblohy, dokonce se jí zmocnit.Město pak může být viděno jakozrcadlo tužeb. Možná jste slyšeli

o Kitěži, nebeském městu z ruské obdoby hledání Grálu.

VYTOUŽENÉ MĚSTO Utopie patřík velmi specifickému typu městskéhoplánování. Všude tam, kde se objevívyšší touha, kdykoli ideální obrazvyvěrá ze srdce, to je utopie. V závislosti na stavu srdce a čistoty našítouhy se může město Utopie nacházet někde mezi nebem a zemí. Utopie může představovat ideální společnost a následně ideální městskouorganizaci. Některé z nich byly dokonce vytvořeny, ale většina zůstalave stavu pouhého popisu vizionářského plánu autora. Někdy utopie

1 5

může dokonce vyjadřovat silnou ideu,když představuje duši komunity, kdemapa je hlavně symbolem. To saméjako Doris Lessingová v Shikastěmíní také Campanella ve svém Slunečním státu a možná také v UtopiiThomas More. Zejména to platí proChristianopolis Valentina Andreae.

PROCHÁZKA MĚSTEM VLASTNÍ BY-

TOSTI Procházíme se v mandale?Mohla by mandala být mapa, průvodce pro vědomí, pro duši? Mohloby to, co platí pro jednotlivce sídlícím ve městě, také být pravdou o městě, pokud jde o kolektivní já všechjeho obyvatel?

MĚSTO DUCHA: MĚSTO S MAGIC-

KÝM CENTREM Když uděláme krokk duchovní oblasti, použité obrazya jazyk jsou symbolické a mýtické.

Jdemeli dál, následují tři fragmenty:jeden z Nového zákona, jeden z knihyChristianopolis, a jeden s popisemKaaba, úžasným kamenem v centruMekky, svatého města islámu.

„A v Duchu mě odnesl na slavnou, vysokou horu a ukázal mi svatéměsto Jeruzalém, jak sestupuje z nebeod Boha, mající Boží slávu, jeho zářje jako velice vzácný klenot, jako jaspis, jasná jako křišťál. Mělo velkou,vysokou zeď, s dvanácti branami,a v branách dvanáct andělů a na branách byla vepsána jména dvanáctipokolení synů Izraele; na východětři brány, na severu tři brány, na jihutři brány a na západě tři brány. A městská zeď měla dvanáct základů, a nanich dvanáct jmen dvanácti apoštolůBeránka. A ten, kdo se mnou mluvil,měl tyč ze zlata, aby měřil město a jehobrány a hradby. Město je čtyřhranné,

Christianopolis: Jeho tvar je čtverec, jehož strany měří sedm set stop,dobře opevněný čtyřmi věžemi a zdí.



jeho délka je stejná jako jeho šířka.Změřil město svou holí, dvanáct tisícstadií; jeho délka a šířka a výška jsoustejné. Také změřil jeho zeď, sto čtyřicet čtyř loktů lidské míry, která jeandělská. (…) Ulice města byla z ryzího zlata, jasná jako sklo. (…) Nicnečistého nemůže vstoupit, ani nikdo,kdo koná ohavnost nebo lež, ale jenti, kteří jsou zapsáni v Beránkově knize života. (…) Řeka živé vody teklapřes město, a na obou stranách stálstrom života, s dvanácti druhy ovoce,které dává každý měsíc; a listy tohostromu byly pro uzdravení národů.“

CHRISTIANOPOLIS „Začnu popisemměsta pro vás, a budu se snažit, abychnechyboval! Jeho tvar je čtverec, jehož strany měří sedm set stop, dobřeopevněný čtyřmi věžemi a zdí. Protoje město orientováno do čtyř světových stran Země. Osm dalších velmisilných věží, rozptýlených ve městě, posiluje jeho sílu; je tam také šestnáct věží menšího významu, ale ty by

neměly být podceňované. V jeho středu je téměř nedobytná věž. Budovyjsou umístěny ve dvou řadách, nebo,jestliže přidáme sídlo guvernéra a sklady, ve čtyřech řadách. Existuje pouzejedna společná ulice a jen jedno tržiště, ale ty jsou nanejvýš důležité.Podél nejvnitřnější ulice, která jedvacet stop široká a směřuje ke středu, je řada domů, zahrady, univerzitaa náměstí, které jsou v tomto pořadíširoké dvacet pět, třicet, pětatřicet,čtyřicet a pětačtyřicet stop, tedy pokaždé narůstají o pět stop, dokud nedosáhne kruhového chrámu postaveného ve středu, jehož průměr má stostop. (…) Všechny budovy jsou třipatra vysoké. Veřejná schodiště vedou až na vrchol.“ (Christianopolis,J. V. Andreae)

KAABA Jednou za svůj život, kdyžona nebo on dosáhli díky zkušenostemurčité zralosti, jdou jako poutník doMekky. Cílem cesty je čtvercovástavba, třicet stop vysoká krychle,

Hledání je odl išné pro každého jednotl ivce, protože jsme z domovadlouhou dobu a začínáme někde úplně jinde.

1 7

nazývaná Kaaba, která se nachází vestředu obrovského vnitřního náměstímešity. Tam, v Kaabě, je bílý kámen,který zčernal doteky mnoha poutníkův tradici, která sahá až do ráje. Tentokámen je symbolem Venuše, duchačtvrtého dne stvoření, ducha lásky,která je Bůh. Je to láska, které musílidstvo dosáhnout dokonce i dnes.V určité vzdálenosti od této krychlestojí nízká mramorová zeď, kolem které poutník sedmkrát obchází Kaabu.

CHRÁM UPROSTŘED První dva výňatky představují obrazy ideálníhoa utopického města; třetí popisujeskutečnou budovu na náměstí. Vevšech třech případech je plánem vytvořit čtverec. Dvakrát je zmíněnakostka (krychle), protože třetí rozměrse rovná délce stran. Je tam odkaz natřípatrové domy; čtyři světové stranyse objevují dvakrát. V těchto třechpopisech je středem vždy centrum.Strom života je v novém Jeruzalémě,jak bylo řečeno. Kaaba stojí uprostřed

obrovské vnitřní dvorany, uvnitř je bílýkámen, symbolizující Venuši. Kruhovýchrám je ve středu Christianopolisu.

CENTRUM Město, ve kterém žijeme,prezentuje mimo jiné vědomí jeho obyvatel. Tyto tři výše uvedené příkladyse vztahují k náboženským tradicíma popisují symetrické plány, postavené kolem centra města. Tyto plány sevelmi podobají mandalám, které představují vývojové fáze duše, jeho středbytí samo. Protože jsme lidské bytosti,naše centrum se nachází v srdci; je tobod probuzení lidského boha a tentoproces začíná vývojem duše.

ZVLÁŠTNÍ PLANETÁRNÍ SÍLY V NAŠÍ

SLUNEČNÍ SOUSTAVĚ Žijeme vezvláštních časech, které znamenajípřechod do éry Vodnáře. Některé silné proudy, řízené velmi specifickými vlivy, velkou rychlostí směřujíz vesmíru k Zemi, z těch takzvanýchmysteriózních planet, patřících donaší sluneční soustavy. Výsledkem je,



že stále větší počet lidí začíná svojicestu. Zpočátku si kladou řadu otázeka někdy se snaží je obejít, protože tytootázky jim dělají potíže. Nicméně postupně setřesou svůj negativismus,aby začali hledat nové perspektivy,které by jim mohly zodpovědět tytozákladní otázky: Kdo jsem? Odkudjsem přišel? Kam jdu? Hledání je odlišné pro každého jednotlivce, protože jsme z domova už dlouhou dobua začínáme někde úplně jinde. Protoje třeba pochopit, že jsme dosáhli totoměsto jako vězni sítě, složené z našichtužeb a vazeb.

CENTRUM JAKO ZDROJ PRO NÁS

SAMOTNÉ Osvobození z vazebzmění naši vnitřní strukturu. Od tédoby už nejsme jen tmavá skvrnav těsné změti připoutaností. Prostorse široce otevírá, což umožňuje pronikání Světla stoupajícího z centra.Naše vnitřní struktura se stává jasnější, přizpůsobuje se silám duchavesmíru. Nové město se staví uvnitř.

CHRÁM JAKO CENTRÁLNÍ MAGIC-

KÁ DÍLNA Co jiného je chrám nežmísto setkávání, které je tak čisté, žese lidé v něm shromáždění mohouharmonizovat se svými myšlenkamia pocity na základě velmi zvláštnítouhy. Tam se uvolňuje mocná energie. Znovu použijeme symbol městaa můžeme říci, že lidé shromáždění

ve městě jsou dotčeni a obklopenizáplavou energie nejvyšší vibrace.Tito lidé budou přirozeně vyzařovattuto záplavu energie po celém městě,po celé zemi. Abychom to shrnuli,stejně jako právě popsaná koncentrace lidí ve městě, existuje proces, který ovlivňuje vědomí všech shromážděných lidí.

POHNUTI TOUHAMI Zvláštní protuto skupinu je skutečnost, že každýjedinec může dát barvu, kvalitu tohoto světla do služby svých nejvnitřnějších přání – nejhlubších přání, těch,které leží v jádru duše – s cílem uvidět,zda mu tato záplava energie umožňuje pokračovat v pátrání směremk centrálnímu jádru já. V odpovědina otázku „Kam jdu?“ se zásadněprokazuje, že odpověď je dána vesféře skutečnosti. Taková otázka znamená cestu, hnutí, cíl, který lze dosáhnout, mapu, plán, který uvádínasměrování, přístupové body, základní linie a centrum města.

Když je touha zaměřená na vnitřnícentrum, mapa města se stává promítaným obrazem vnitřního bytí. Chrámbude postaven ve středu a tam buderůst strom, strom s listy, které jsouschopné léčit každou lidskou bytost…

OSA DUCHA Mandala je obraz duše,cesta k centru. Na kolektivní úrovni jenové město, nový Jeruzalém, obrazem

1 9

kolektivní duše organizovaným jakojednotné pole. Mandala má pouzejedno centrum.

Existuje jeden střed, jen jedenstrom života. Strom určité osoby seshoduje s kolektivním stromem. Jeto osa Ducha, průchod do všech dimenzí. Je to příliv energie Světla,záplava informací, které poskytujísvětlo, energie Ducha. Je to energie

světla, která, s časem, bude nabývatpodoby stálé struktury světelných linií v naší duši: individuální nový Jeruzalém, stabilní struktura, duševnítělo. Znovuzrozená duše, která je vybavena novým systémem, je svobodná duše, která vibruje s Duchem. Jejako orel, s křídly široce rozevřenými,letící nad svými odloženými touhami,dolů, do starého města.


20 Pentagram 6/201 5

Brazilský vydavatel Lectoria Rosicrucianum, Pentagrama Publicações, vy-stavoval na nejdůležitějším knižním veletrhu v Brazíli i , 23. ročníku São PauloInternational Book Biennial (konaného od 28. srpna do 7. září 201 4), u pří-ležitosti čtyř set letého výročí vzniku manifestu Fama Fraternitatis. São PauloInternational Book Biennial je desetidenní událostí, konanou každý druhýrok, rozprostírající se na 60 000 metrech čtverečních, jež shromažďuje podjednou střechou všechna hlavní brazilská vydavatelství, knižní prodejcea distributory. Nejnovější tituly jsou zde prezentovány více než 700 000návštěvníkům. Veletrh láká různorodé a nesourodé publikum jako děti,studenty, mladé lidi a dospělé, stejně jako novináře, obchodníky a spiso-vatele z celého světa.

O B R A Z Y S V Ě T A

21

V stánku Lectoria Rosicrucianum byly prezentovány klasické a soudobé prá-ce o Gnosi, hermetické fi losofi i a tradici Rosikruciánů. Čtyřsté výročí první-ho vydání manifestu Fama Fraternitatis bylo rovněž poslední rok hlavnímtématem publikací Pentagramu. První manifest klasických Rosikruciánůzpůsobil vel iký rozruch v náboženských, akademických a politických struk-turách tehdejší společnosti. Kromě Tajemství Bratrstva Rosikruciánů (sevšemi manifesty, jmenovitě Fama Fraternitatis, Confessio Fraternitatis a Alchymická svatba Christiana Rosenkreuze) byla rovněž představena KnihaMirdad od Mikhaila Naimy. Výstava také obsahovala apokryfní evangeliajako Evangelium dvanácti svatých, Mariino evangelium a Janovo evangelium, stejně jako literaturu pro děti.

Obrazy světa

F A M A 4 0 0 – S Ã O P A U L O


V těchto dnech jsou uveřejňoványfascinující dokumenty o příro

dě: o oceánech, tropických deštnýchpralesích, polárních oblastech, oblastech vysokých hor, stejně jako o mikroskopickém světě uvnitř lidskéhotěla. Takové divy nás zanechávajív úžasu. Toto všechno je život nanaší planetě.

Od zveřejnění evoluční teorie jižnení pro mnohé samozřejmé, že jevše založeno na velkém plánu. Je řečeno, že vše je pouze „náhoda a výběr“, ano, dokonce „slepá náhoda“.Nebylo by pravdivější a dokonce lidštější uznat náš úžas, že každá buňka,každý atom následuje svůj vlastní individuální plán?

Sledujemeli, jak atomy formujívelmi organizovaným způsobem buňky a jak buňky formují rozmanité orgány, stává se velmi zřejmým, jak všesleduje plán a jak nesmírně komplexní tento plán pro lidskou bytost je.Můžeme z celého srdce souhlasit seslovy Herma Trismegista: „Člověk jevelký zázrak, ó Asklépie.“

Povšimněte si, že se zázrak celéholidství zrodil v průběhu času prostřednictvím kultury, umění a hudby, stejně jako slovy moudrosti, která se pokouší pohánět vývoj našeho vědomí„podle plánu“.

Příkladem je Bhagavadgíta, posvátná kniha z raných dnů lidstva.

„Já jsem Duch, který žije v hloubi duše každé bytosti. Jsem počátek,střed a konec všech věcí, jejich původ,jejich život a jejich úpadek. Jsem aktivní prvek v říši sil, moudrost a světlo v očích moudrých, Stvořitel a Udržovatel univerza, původ univerza a takéjeho smrt, konec všech věcí. Jsem ticho, ve kterém spočívá božské tajemství. Jsem sémě v každém stvoření.V každé síle jsem prvotní silou všechsil. Jsem původ existence ve všem, coexistuje, protože jsem vše, beze měneexistuje nic. Jsem vlastní já vevšech stvořeních, přesto ze mě vychází celé univerzum jako projevenímě samého.“

Při pohroužení do plánu jsme zanecháni v obdivu a úžasu. Klasičtí

Plán se zrcadlí v tichuFascinující, tyhle fraktály, překrásně zbarvené digitální vzoryna obrazovce, zdánlivě vycházející odnikud v dech beroucíchvariacích, které zůstávají stále harmonické. Uchvacují váš po-hled, protože když je studujete, vidíte, že se řídí logikou mate-matického a vědeckého uspořádání.

23

Rosikruciáni to říkali takto: „Ó Pane,všechno požehnání a všechna milostzáří z Tvé bytosti. Svým prstem jsinapsal znamení přírody a nikdo je nedokáže číst, kdo se to nenaučí v Tvéškole.“

Existuje vznešený plán a my lidéjsme jeho částí. Je v nás naléhání vytvořit a uskutečnit svůj potenciál. Můžeme toto naléhání rozpoznat takév říši rostlin a v říši zvířat. I řekuzjevuje stejné naléhání k projevení.Začíná na horách, nalézá svou někdyse klikatící cestu ke svému cíli, stáváse částí moře, jen aby posléze zmizela ve slunečním teple a padala dolůjako požehnaný déšť na vše, co roste.Toto naléhání ke tvoření je opravduvelký zázrak. Je částí každého atomu

v našem světě a v naší bytosti. Je základem každého zrození, každéhoklíčení semene a každého růstu.

Pozorujemeli náš hmotný svět,vidíme tento plán jako vznik, rozkvěta zánik.

Atomy, ze kterých jsme my lidskébytosti vytvořeny, sloužily od nepaměti k tomu, aby vytvářely živé bytosti! Vše existuje uvnitř všeho ostatního a prostřednictvím všeho ostatního.Vše se utváří a opět rozpadá, aby vytvořilo něco nového. To je koloběhhmoty. Tento průběh považujemeza samozřejmý. Člověk se narodí,roste a žije život a v daném okamžiku umírá. Toto je plán. Je to zákontohoto světa. Představte si, že byčlověk nepřestával růst!

Plán se zrcadlí v tichu


Přesto my lidé životní koloběhopravdu rozpoznat nechceme. Jakopříklad si vezměte předpoklad, že bymohl hospodářský růst pokračovat donekonečna. Ekonom by připustil, žemáme sice dočasnou zápornou mírurůstu, ale že bude následována dalšímvzestupným vývojem. Nikdy by senedomníval, že by růst mohl skončit,i přes zákon vzniku, rozkvětu a zániku,který je v našem světě tak zřejmý.

Důvodem pro tuto myšlenku trvalého růstu je náš sklon přidržovat setoho, co vlastníme a víme. Je pro násobtížné něco opouštět. Hmotný světje tím, čeho se držíme jako opory.

Zřítíli se vysoká věž, okamžitě jipostavíme znovu, vždy vyšší, vždy

extravagantnější. Jen se podívejte naŠanghaj a Dubaj.

Od dávných dob lidé vždy usilovali o to, aby postavili vysoké, majestátní a monumentální budovy,které by odolaly změnám času. Alegigantické, starověké ruiny všude vesvětě dokazují, že se vše plynutímčasu rozpadne.

Často to není hmota, ale duchovní, kulturní dědictví, které přetrvázměny času, Bhagavadgíta a díloHerma Trismegista jsou toho důkazem.

Co je tedy potom plánem? Co jezáměrem skrytým za vším? Čehomusíme dosáhnout? Existuje jenhmotný koloběh, vznik, rozkvět a zánik? Nebo existuje také duchovní růstbez konce?

I když všichni cítíme intenzivnítouhu po naplnění, uzdravení, trvalém štěstí a vnitřním míru a harmonii,stále musíme ve svých životech zažívat pokračující rozpad, uvadánía rozklad.

Vše má dvě strany! Hermes napsal: „Ze všech stvoření na zemi jejen člověk dvojnásobný, smrtelnýpodle svého hmotného těla a nesmrtelný podle své duše.“

Bible, západní kniha moudrosti,v tomto ohledu uvádí: „Žádný vývojtéto přírody nemá vůbec žádný význam, ale jen to, zdali jste se stalinovým stvořením.“

Začíná to hledáním ticha. Pou-ze v tichu, v čisté atmosféře, semohou v naší duši vyjadřovatobrazy plánu.

25

Je tohle tajemstvím plánu? Jdeo duchovní obnovu, transformaci?V našem hmotném světě? Jak je tomožné? Zdá se to být nemožné. Cožnení naše pozornost neustále určována hmotným světem?

Ano, samozřejmě, pokud nejsmepozorní! Ale je zde také naše vědomí.A může nám „svitnout“, že náš hmotný svět je zamýšlen jako učební pole,ne jako samotný cíl života!

Můžeme si uvědomit, že se rozléhá velké volání, jako tichý hlasDucha. Platón ho popisoval jakopravzpomínku všeho, v duši. Ta zdevždy byla a stále je (podvědomě), aleje často příliš snadno přehlušena každodenním životem. Nicméně tichévnitřní centrum pozvolna získávávětší vliv. Přijímá rozmanitou inspiraci, která živí touhu duše. Je zdespojitost mezi kvalitou tohoto vnitřního poznání a tím, jak ho ovlivňujetouha duše.

Nejprve je zde touha po tichu. Častoho hledáme v našem okolí a také vnitřně. Pouze v tichu, v čisté atmosféře,se mohou v naší duši vyjadřovat obrazy plánu. To vyžaduje naši péči a zaměření! Duchovní růst je proto záležitostí nového vědomí založeného nanové touze. Je to touha uniknout tomuto světu? V minulosti byli gnostikové, manichejci a jiní čistí hledajícíčasto obviňováni z pokusu uniknoutze světa.

Duchovní volání dosahuje daleko zahmotný svět. Právě jako má vliv touhaduše po uzdravení a stávání se „úplnou“na svět a celé lidstvo, může mít také„nové stvoření“, nová duše v hledajícím člověku význam pro spolubližní.

Hermes říká: „Co je dole, je stejnéjako to, co je nahoře. Co je nahořeje stejné jako to, co je dole, aby setajemství Jednoho naplnila.“

Plán se zrcadlí v tichu


Naší ideou bylo prezentovat každou knihu v našem stánku jako ozdobu, jakoklenot, a samotný stánek jako vlídné útočiště. Nadaní žáci včetně architektůa designérů z mnoha pracovních polí se sešl i , aby navrhl i a připravil i stáneka aby vše bylo vytvářeno harmonickou spoluprací. Bylo to právě tak, jak tovyjádři l člen spirituálního vedení: „Jsme zde, v tomto zvláštním koutu zeměa sdílíme s celým lidstvem otevřeně a s velkou radostí poklad, který vnitřněpoznáváme.“


F A M A 4 0 0 – S Ã O P A U L O

27

O soby zobrazované v mýtecha biblických příbězích často re

prezentují různé aspekty a síly v člověku. Vyprávění o ptáku Ohniváku násnapříklad odkazuje na Nového člověka, který se v nás může opět probudit.

V Bibli je to Tomáš, který si uvědomuje vnitřní rozštěpenost, kterákolísá sem a tam, mezi dvěma myšlenkami. Nebo Filip, který uvízl vesvých ideálech, a Jan, síla uvnitř nás,která narovnává vnitřní stezku provědomí, které přijde až po něm.

Tak to je také v Lukášově evangeliu, v příběhu o Ježíšovi, který je nanávštěvě u sester, Marie a Marty. Marie sedí u Ježíšových nohou a pozorněnaslouchá Jeho slovům. Marta se naproti tomu věnuje domácí práci; připravuje pokrm a obsluhuje vzácného hosta. A vadí jí, že musí udělatveškerou práci sama, zatímco Marie

zůstává sedět. Ježíš si toho všimnea osloví ji.

Pozorujemeli tyto dva způsobychování, vypadají zpočátku zcela rozdílně: jedna je plná aktivity, druhá jeobrácena k učiteli a sleduje, co říká.

Marie a Marta zastupují symbolicky různé aspekty žákovství, kde sevše točí kolem středu, kolem vzácného hosta, toho Druhého v nás: Ježíše.

Marie, Marta a Kristus jsou všichni tři v nás – ale v jakém jsou vzájemném vztahu? Marie je pozorujícíaspekt vnímání, zaměřený na atom jiskry Ducha, princip Krista, od kteréhok nám přichází veškerá moudrost.

Ale kdybychom se v této fázi zastavili, z hlediska transformace by sev nás už nic dalšího nestalo.

To doplňuje Marta činem – pracující, sloužící princip v nás, totorealizuje. Čin, který můžeme rozlišit:

Marta a Marie

Marta a Marie„Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tamjej přijala do svého domu žena jménem Marta, která mělasestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchalajeho slovo. Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila.Přišla k němu a řekla: Pane, nezáleží ti na tom, že mne másestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže! Pán jí odpověděl: Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. Jen jednoho je třeba. Marie voliladobře; vybrala si to, oč nepřijde.“Lukáš 1 0: 41 –42


zaprvé ve vnitřní činorodosti a za druhé ve vnějším účinku. To znamená, toco děláme v každodenním životě a veškole, úkol osvobozovat duchovní sílupro ostatní.

Po Marii, po zkoumání svého nitra,pak musíme přejít k činu, a to je, žeten druhý, Kristus, se v nás stává aktivní silou – že pochopíme, kam sinás Světlo přeje vést, jak Světlo zaplavuje naše myšlení, naše cítění a našiochotu a tak umožňuje život na vyššíúrovni. Neboť co vidíme uvnitř, musí

být následováno volním rozhodnutím,které se projevuje v našem vnějšímjednání.

To vše je Marta.Když jde vše dobře, pracuje Marta

z tohoto vnitřního spojení.V biblickém příběhu Ježíš poté

osloví Martu. Marie, pozorující princip, se projeví v našem vnějším životě.Vyzařujeme ho, vzniká nové životníjednání, a můžeme tak spolupracovatna velkém Díle.

Přitom se pravidelně setkávámes jedním dilematem: Mohu udělat

Kristus v domě Marty a Marie. Rytina od Johanna Sadelera ve stylu Bassana, 1 598, Rotterdam,Museum Boimans Van Beuningen.

29

něco pro osvobození, nebo bych raději neměl dělat nic a měl bych čekat?Toto dilema nemůže být vyřešenorozhodnutím pro to či ono, neboť obaaspekty, Marie i Marta, jsou zaměřeny na Krista, jsou sestry, které majísloužit v harmonii. A zatímco se učíme alchymickému umění harmonizování a rozlišování, zažíváme mnohopoučných okamžiků ve svém každodenním životě, v rodině, v práci a přivelkém Díle, které společně vykonáváme.

Každodenní život je nenahraditelný, na zkušenosti bohatý faktor navnitřní cestě. Stezka začíná v srdci,začíná dovnitř nasměrovaným životem.

Atom jiskry Ducha, Kristus v nás,nám ukazuje možnosti, jak se naučitpoznat a znovu rozeznat cíl našehoživota. Je to Marie, která se zaměřujena Krista a naslouchá mu. Tento úhelpohledu vytváří prostor a nové vědomí.

Mnoho lidí hledá tuto vnitřní obnovu, a to je velmi radostné, neboťvážné následování touhy po opravdové obnově vede vždy k znovuobnovení spojení s Božím Duchem.

Jan van Rijckenborgh to vysvětluje v Bratrstvu Šambaly následovně:

„Bez dotyku Svatého Ducha nejsme nic a nedokážeme nic. Bez dotyku Univerzálního bratrstva nenímožné žádné individuální osvobození a nelze rozvíjet žádné osvobozující

dílo pro lidstvo.“ Aby bylo umožněnopůsobení síly Ducha v nás, musí proto být v nás vytvořen prostor. A tovyžaduje po „pozorování“ vnitřnískutek; tady musí Marta přispěchatna pomoc Marii. Vzniká vzájemnépůsobení mezi Marií a Martou, meziprincipem pozorujícím a sloužícím,působícím.

Vztah mezi těmito dvěma principynení pevný, ale klikatí se v neustálese měnící a doplňující účinnosti; práce, která může být plna radosti, aleobsahuje také mnoho poučných a nečekaných momentů.

Avšak viděno pozitivně: Vzájemné střety a setkávání při práci jsouzkušenosti, které mohou být nesmírněpovzbuzující. Je absolutně nezbytnéstát oběma nohama v realitě našehoživota, našeho světa. Neboť ideál jepřirozeně jasný, čistý, ale realita je ještě jasnější, protože v ní samotné setestuje, co je v nás skutečně pravdivé.Na druhou stranu – když se spojímes realitou a budeme pracovat, přímose setkáme s nečistotou: kolem nás,v nás, ve světě, v našich bližních.A jak by tomu mohlo být jinak, kdyžtento svět obklopený svými obyvatelinení ideální a nikdy také nebude.

Světlo a jeho vyslanci si byli vždyvědomi nečistoty tohoto světa, a z tohovycházeli. A tak bude naše žákovstvíčisté a pravdivé. Jen když idealita spolupracuje s realitou, může se z toho

Marta a Marie


osvobodit vitalita a síla. Kromě tohomůžeme mít tendenci vidět podráždění a odpor vně nás, ale de facto jsouto síly v nás, které nás mohou ovládat už velkou část našich životů neboi přes mnoho životů působením myšlenek nebo zažitými vzorci pocitů.

A nyní jde o to, nepromítat tytosíly mimo nás, ale podívat se na něv nás samotných: to je aspekt Marie.Postavili jsme tyto síly do světla atomu jiskry Ducha a Kristovy síly, která v naší osobnosti proudí přes totojádro. Z tohoto pohledu vznikají novépostřehy, postřehy, které jsme ze začátku původně uplatnili sami v sobě,a pak s obnovenými silami – a to myslíme doslovně, – abychom mohli konat velkou práci ve světě, a to je Marta.

Vidíme, jak Marie, pozorující,a Marta, vnitřní a vnější skutek, donás vstupují a v nás konají plodnouspolečnou práci. Velký význam mái to, abychom s novými postřehy mysami neodsuzovali naše staré chování. Nové postřehy dokonce chtějí jenzprostředkovat příležitost ke změněa oživení. Odhoďte všechny viny, dopřejte druhému jeho vlastní zkušenosti, a ulehčí se vám a vašim bližním.

Jednoduše udělejte to, co je nutné.Naučte se přijmout, že nejste vždya všude nezbytní; a když to jednoujde jinak, než jste si mysleli, je tomožná mnohdy prostě lepší. Přidejtesvůj kamínek k celku zaměřenému najeden cíl: osvobodit Kristovu sílu.

Potom přijmeme skutečnost, žerealita má vždy nedostatky – ale tovnitřní, vlastní podstata Ducha, ideálzůstává čistý. Tak budeme spolupracovat, aby se čistota Ducha rozšiřovalav naší realitě, v tomto světě, a srdcema duší stát plně ve velkém Díle. Uskutečňovat čistě aspekty Marie a Martynasměrováni na Kristovu sílu a pracovat s ní.

V knihách Bratrstvo Šambalya Univerzální stezka říká Jan vanRijckenborgh: „Svatý Duch je tenMocný, který předává Boží vůli světu a lidstvu. To, co nazýváme „povoláním“ a „mandátem (pověřením)“, jedotek Svatého Ducha. Pokud v člověku hoří ještě jeho vlastní vůle, pak májakákoli práce dialektickou ambici,a vždy vzniknou potíže. Vůle usilujícího musí být zapálena v Bohu. A paknastane v našem vědomí zázrak a nepochopitelný skutek lásky. Světlo vás

31

nemůže svým zářením nechat v klidu,nakonec vaše vědomí osvítí, a jak proniká dovnitř, napadá vaši nečistotu.Takto se vyvine ve vaší bytosti osobní dotek, abyste v jeho síle mohli svouslabost překonat.“

Vzájemným působením Mariea Marty v zaměření na Krista sev naší vlastní bytosti stane zřejmé, comáme dělat a co máme opustit. A lecjaké osobní překážky přitom mohouzmizet. Protože existuje jen jedenčlověk, jehož pohnutky můžeme rozpoznat, člověk, kterým můžeme nebotaké nemůžeme pohnout: a to jsmemy sami. Jen my sami můžeme ve všípoctivosti vědět, kdy je čas pro Mariia kdy pro Martu. A při tomto má skupina, škola neocenitelnou hodnotu.

Již dávno bylo popisováno, žegnostická skupina je jako oáza, vekteré je spojená síla Gnose k dispozici pro každého. Je to velký potenciál Světla napájený Duchem Božím.Ale skupina odráží také aspekty nássamotných, které bychom nejradějihluboko schovali. A také tyto aspekty

mohou, ba dokonce musí, vyjít napovrch, než se budeme moci od nichodpoutat. Také k tomu se navzájempotřebujeme.

Pravděpodobně máme nějaké svébližní, se kterými to máme velmi těžké; pro náš rozvoj je to však nezbytné, a jednou přijde okamžik, kdy jimza to budeme vděčni! Po životě plnémčinností může před námi nastat životní fáze, ve které se zklidníme. Budeme v důchodu a tělo bude fungovatpomaleji, sem tam s nějakými nedostatky. To je fáze života, ve které sestále více stahujeme z vnějšího života. Stáří nebo nemoc nás vedou k životu a k žákovství, kde nás gnostickápráce vrací stále více dovnitř, a myprostřednictvím vnitřní služebnostiosvobozujeme sílu.

Když tato fáze začne, můžeme jenobjevit, že zatímco jsme jako Marienasměrováni na vnitřního Krista, jakoMarta z toho vyvozujeme konečnézávěry, podle toho v jaké životní situaci se nacházíme. Hledejte a nalezněte vyváženost, skutečnou rovnováhu.

Marie, pozorující, a Marta, vnitřní a vnější skutek, do nás vstupujía v nás konají plodnou společnou práci.

Marta a Marie


Snažte se zůstat v tichosti jako Mariepřed světlem Krista; neboť bez tohoto nasměrování je veškerá práce zbytečná.

A v tomto tichu můžeme slyšet to,co můžeme dělat a čeho bychom měli

zanechat pro toto velké Dílo, co musíbýt v nás a v tomto světě vykonánoa pro co tu nikdy nebude dost pracovníků.

Vytváříme tak v sobě prostor prosílu, která nakonec daleko přesahujenaše veškeré pozemské možnosti; proBožího Ducha, který se může v tomtosvětě osvobodit; jako nejvyšší čin, největší pomoc pro bezpočet lidí.

Hledejte a nalezněte vyváženost,skutečnou rovnováhu.

33

Jak vděčné byly reakce mezi těmi, kdo si koupil i nebo dostal i knihu. A jakradostné bylo vidět nesčetné děti, jak se cítí jako doma, jak pastelkami ma-lují jako dárek pro krále pěkné kresby (inspirované dětskou knihou Srdcepro krále, která byla při této příležitosti v Portugalsku publikována).

„Byl to neuvěřitelný zážitek! Některé reakce byly tak zvláštní! Třeba když malý,asi dvouletý chlapec doslova vlekl do stánku svou matku a tři další l idi , kteříbyl i s ní. Nebo když pár stojící před stánkem stále opakoval: Je tu Světlo, takmnoho SvětlaS“ A ta radost, s jakou děti i dospělí při jímají knihu Srdce prokrále, stejně jako dojemné poselství náhrdelníku z origami vyrobeného sku-pinou mladých Rosikruciánů během jednoho pracovního týdne v Brazíl i i . “


F A M A 4 0 0 – S Ã O P A U L O

Obrazy světa


Rozjímání pro mladé lidiVe své knize Labyrint světa a Ráj srdce přirovnává Jan Amos Komenskýsvět k velkému městu. Hledající pravdy je doprovázen třemi průvodci:„Všezvědem (přezdívaným Všudybud), „Předsudkem“ a „Mámením“.Všude na své cestě potkává lži, podvod a samolibou, zkorumpovanouspolečnost. Vidí ve městě prázdnotu, kterou jsou lidé zaujati. Neadekvát-nost sociálních systémů, povrchnost náboženského života a neupřím-nost v politice a v lidských vztazích jsou jasně viditelné. Je konfrontováns krutostí, násilím a chaosem. Je to labyrint, který hrozí zadušením

35Rozjímání pro mladé lidi od Catharose de Petri

od Catharose de Petrihledajícího, který touží po světle. Také si uvědomuje, že tomuto la-byrintu se ten, kdo hledá pravdu, nemůže vyhnout. Pouze pomocítohoto labyrintu se bude schopen jednoho dne obrátit do své vnitřníbytosti. „Vrať se, odkud jsi přišel, do domu svého srdce a zamkni zasebou dveře.“ V rozhodujícím okamžiku svého života uslyší hledajícítato slova hlasu „zpoza něho“, ačkoliv je hlas uvnitř něho a tak vstu-puje do Ráje srdce.

LABYRINT SVĚTAA RÁJ SRDCE


J akmile náš intelekt porozumí různému odstupňování ve třídách,

profesích a cílech společnosti, a stanese několikrát obětí tohoto systému,může v nás povstat touha (ať už jsmemladí nebo staří) být součástí jednénebo druhé skupiny, doufaje, že získáme nějaké výhody v našem vlastním životě: méně náročný život, méněstarostí, větší vnitřní mír a trvalou radost.

Zpočátku pečlivě zkoumáme situaci. Jsme stále trošku plaší, nejistí,nedůvěřiví a opatrní. Obáváme seuvést sami sebe do rozpaků jakýmkoliv způsobem.

Nechceme udělat špatný dojem,obzvláště když jsme ještě mladí.

Když už jsme tímto způsobembojovali dost dlouho, dojdeme k poznání, že se nejprve musíme postarat o naše vlastní záležitosti. Jakmilejsme plně spokojeni s našimi záležitostmi, můžeme zvednout hlavu a říct:„Už mnou nic tak jednoduše neotřesea nevyvede z rovnováhy. Teď buduzkoumat svět.“

Mnoho mladých lidí takto hovoří.Se svou já osobností pevně na svémmístě, přesvědčeni, že dobře pochopili životní realitu, opouštějí své přístřeší domova, aby sbírali zkušenosti.

Průvodci „Všudybud“ a „Předsudek“ jdou s nimi. A tak člověkemsmýkají různé proudy života, až možná přijde do kontaktu s Lectoriem

Rosicrucianum a jeho filosofií. Alejestliže je ego velmi silné a dominantní, bude schopen přijmout jen tyčásti filosofie, se kterými souhlasí.

Nebude uvažovat nad tím, co jehoanalytické vědomí není schopné uchopit; mohl by to dokonce popírat.

Jedna nezbytná věc, jedna všudypřítomná realita ho míjí.

Jaká hořká tragédie pro každouosvobozující práci!

„Člověče, poznej sám sebe“ – kéžse tato moudrá slova mohou stát jednoho dne realitou.

Ale všechny předsudky a strašnésebevědomí osobnosti zajišťují, že seduše nezúčastní na osvobozující práciv řetězci Univerzálního Bratrstva.

Mozek je pod tlakem, aby „to“uchopil, protože člověk chce zažíta poznat vše do posledního detailu.Proto srdce zůstává uzavřené provšechny osvobozující síly. Žádnýz osvobozujících proudů sil nemůžeproudit do srdce.

Právě jako Mojžíš na poušti života nechal tryskat vodu přímo ze skály prostřednictvím síly své magické hole,stejně tak může lidská bytost rozlomitsvůj tvrdý krunýř předsudků a nechatnovou vyzařující životní sílu proudit.

To je síla, která září z osvobozující filosofie Zlatého Kříže s Růží, která umožňuje lidské bytosti takto činit,i když ji teprve začíná chápat.

37

V tomto kontextu pár slov o pádulidské bytosti.

Když jsme jako mikrokosmy bylivyhnáni z ráje, naše nesmrtelná šňůraživota, která nás spojovala s božskouříší, byla přetržena. Zpočátku si tohomikrokosmy, kterých se to týkalo, nevšimly, protože nová situace byla příliš vzrušující. Mikrokosmy se nořilyhlouběji a hlouběji. Ale teď, kdy sezáklady našeho světa rozpadají, hledáme pomoc k pochopení. Pokud totak cítíte – a my doufáme, že se to týkámnoha mladých lidí – pak bychomvám chtěli dát nějakou radu.

Pokud jste si opravdu vědomi toho,že váš pád je bezmezně hluboký, pakse nenatahujte po zábradlí jako při páduze schodů.

Místo toho sáhněte hluboko dovnitřvaší hrudi a otevřete svá srdce pro světlo Gnose. Gnose vám pomůže najítztracenou nesmrtelnou šňůru života,takže může dojít k opětovnému sjednocení Ducha a duše.

Přílivem těchto nových astrálníchsil bude vaše srdce znovu přijímat

vznešenou božskou moudrost, pomocí níž se objeví poznání, které nemůže být srovnáváno se „zkušenostmi“tohoto světa.

Jestli skutečně chcete být světlemv tomto temném světě, pak zanechtesvých předsudků a omezujícího sebevědomí.

Jakmile se stane nový způsob života vaší součástí, probudí se ve vásvyšší moudrost a povede vás tam, kdejiž není úpadku.

Škola Zlatého Kříže s Růží sloužívšem, kteří opravdu hledají spojení,předkládá jim Boží plán pro světa lidstvo, akční plán, který přinášíosvobození.

Je předurčeno, že trojnásobné zjevení Boha (Duch, duše, osobnost)dosáhne v lidské bytosti harmonického rozvoje.

To je možné pouze skrze nejčistší otevřenost srdce a hlavy a skrzepravou touhu po neviditelné síleOtcova ohně, který se odhaluje,očištěn ve světle a lásce Kristově, v projevující se síle SvatéhoDucha.

Rozjímání pro mladé lidi od Catharose de Petri


GEORGE STOWE MEAD, PRVNÍ MODERNÍ GNOSTIK

39

A utor tohoto článku nenáležík žádnému kruhu specialistů,

považuje sám sebe za amatéra, totižobdivovatele díla G. R. S. Meada.Proto se cítí povinen ponořit se krátce do své vlastní minulosti. Kdysiho těšilo teologické vzdělání, i kdyžslovo „těšit“ nebude to správné. Studoval v době, kdy teologie „Bůh jemrtvý“ byla normou. V té době jakákoliv zmínka o „jiném“ světě bylalogickými pozitivisty a jazykovýmianalytiky považována za úplný nesmysl. V každém případě to nebylynejlepší okolnosti pro zjištění čehokoli o „jiném světě“ Gnose, natožo světě G. R. S. Meada, který koneckonců byl „jen teosofem“.

Navíc v „historii církve“ byloo gnosticích pojednáno poněkudurychleně. Jako by trpěli nakažlivounemocí, proti které církevní otcové sesvými nekompromisními názory našlisprávnou vakcínu. Jediným klademtěchto heretiků nebo jinověrců bylo,

že výsledkem jejich odchylky od pravé víry bylo utvoření a rozvíjení ortodoxního kréda – skálopevné víryvítězů. Ale moje osobní sympatieokamžitě směřovaly k trpělivým„poražencům“ v debatě, výrazu,který použil Gilles Quispel v jednom stejnojmenném dokumentu.Proto mě vysvětlení, které jsemdostal ve školní lavici, vůbec neuspokojilo a musel jsem najít svoucestu ke Gnosi oklikou.

Pro mladého studenta tato cestaoklikou spočívala v tom, že se jednoho listopadového večera spolus malou partou ocitl v pokoji jednédívky. Víc než ta dívka ho ale zaujala jedna kniha s názvem Demian.Autora – Hermanna Hesse – znaltehdy především z nesmírně populární knihy Siddhártha. Ale tentonový titul ho zaujal ještě víc a ihnedpožádal o půjčení knihy. Hesse ji napsal po první světové válce pod pseudonymem jako příběh dospívání –



6. listopadu 201 3, u příležitosti vydání knihy Ozvěny Gnose, předneslodborník zabývající se Jungem, Hugo van Hooreweghe přednáškus názvem: Proč může být George R. S. Mead nazýván prvním moderním gnostikem. Je to důsledek osobního vývoje vědomí a zároveňhistorie toho, jak Gnose přečkala celá staletí, vždy se navracející k lid-skému vědomí. Přednáška, kterou představíme v několika pokračová-ních, byla přednesena v knihkupectví Pentagram v Haarlemu, Holandsko.


příběh mladého muže, který vyrůstápod stínem hrozící světové válkya hledá svou vlastní cestu v životě.Ve škole během přednášek o antické historii se dozvídá o Abraxasovi,demiurgickém bohu, který byl takéznám i mezi gnostiky a byl zobrazován na amuletech s hlavou kohouta a tělem draka. Toto jméno zasáhnehlavního hrdiny jako blesk a on sesnaží ze všech sil se dozvědět víceo „gnosi“. Jeho hlad bude ukojensamotářským varhaníkem Pistoriema později jeho o rok starším spolužákem Demianem.

Odkud vzal Hesse tyto nápady?Předtím byl především romantickýmspisovatelem; uměl výborně popsatidylické krajiny a vnitřní život umělců a snílků. Ale v daném okamžikuse tento muž ocitl v krizi středníhověku a podstoupil terapii u žáka Carla Junga, Josefa Bernarda Langa.Lang sdílel s Jungem velký zájemo gnosticismus a dávné mystickémoudrosti. Hesse zřejmě navštívilněkolikrát i samotného Junga v Küsnachtu. Skrze Langa obdržel většípřehled o gnosticích. Později jehozájmy zamířily více do východních

náboženství, obzvlášť k buddhismua taoismu. Student již dále Hessehohlouběji nezkoumal, i když mu bylomezitím jasné, že jeho pozdější romány byly konstruovány podle strukturních čar procesu individuace, ústředním procesem v učení Junga. Našelelegantní východisko, jak díky tomuto tématu zakončit své studium i přessvou narůstající nechuť ke vzdělání.Zároveň se pocítil povinen ponořit sedo díla samotného Junga. Do rukouse mu dostala Jungova knížka sezvláštním názvem: Sedm promluvk zemřelým (Septem Sermones adMortuos).

Tento text dlouho koloval jenmezi skupinou známých a teprvev poslední době našel své místo veslavné Červené knize. Podle formy

41

může být nazýván gnostickým traktátem, ve kterém jsou myšlenky vloženy do úst předchůdce Valentina –Basilida. Předpokládá se, že výběrjména souvisí se zvukovou asociacís městem Basilej, nacházejícím sev blízkosti Jungova rodiště. Jung napsal tento podivný rukopis jako nějaký způsob zaříkávání strašidelnýchzvuků, které byly slyšet v jeho doměa jeho dětem naháněly strach. Textzačíná prohlášením „mrtvých“, žese vrací z Jeruzaléma, kde marněhledali pravdu. Proto požádali, abybyli zasvěceni do moudrosti Alexandrie. Když byl rukopis hotov, podivné klepání v Jungově domě přestalo,alespoň to sám tvrdil, i když určitémystifikace mu nebyly cizí. To cojsem tehdy nevěděl je, že se v té době

Jung obrátil kvůli svému studiu gnostiků k našemu G. R. S. Meadovi.

Když Jung tvrdí, že mezi 1912a 1916 – v době, kterou on nazývásestupem do pekla, svou vlastní konfrontací s nevědomím – byli gnostikové jeho jediní přátelé, to znamená,že se s nimi důvěrně seznámil prostřednictvím Meada. Podrobné čteníČervené knihy, která vyšla nedávno,ale pochází z tohoto období, ukazujenápadné stylové podobnosti s dílemMeada. Navíc v knihovně Jungaexistuje osmnáct titulů od Meada.Jung mu zřejmě v Londýně osobněděkoval za jeho přínos ke studiu Gnose a Mead ho zase navštívil doma.Jung mu gratuloval za „jeho vynikající použití anglického jazyka“ – Jungmluvil anglicky velice slušně, alesamozřejmě to nebyl jeho mateřskýjazyk, takže to na něj muselo hodnězapůsobit.

No a jak je to s autorem tohotočlánku? Musí přiznat, že kvůli velkolepému titulu Fragmenty zapomenutévíry (Fragments of a Faith Forgotten)si kdysi koupil dotisk této knihy, která ale donedávna zůstávala nedotčena na polici s knihami. Nemohl se ani



donutit v ní listovat, v tlusté knizes více než šesti sty stránkami, obsahující skoro všechno, co se o této„zapomenuté víře“ v té době daloříct. Mezitím se seznámil, jako mnozí z nás v sedmdesátých letech, s obsáhlou sbírkou z Nag Hammádí,nejdříve v překladu Jamese M. Robinsona. Ta obsahovala mezi jinýmautentické gnostické svědectví a dokonce celá evangelia. Mead ale mělk dispozici převážně roztroušenéfragmenty, které byly v oběhu, například doktorem Askewem nalezený Codex Askewianus (zahrnujícíPistis Sofii), Codex Brucianis, nalezený Brucem (s Knihami Jeu a Dvěmistvořeními) a Berlínský Kodex Papyrus Berolinensis (s Evangeliem podleMarie a Tajnou knihou Janovou).

Dodatečně měl dostupné úryvkyod církevních otců, tj. z úst nepřátel.Proto rozděluje svou knihu na jednučást, kterou nazývá „Gnose podle jejích nepřátel“ a druhou „Gnose podlejejích přátel“. A u toho skoro prorockynaříká: „Jaká ztráta, že samotné rukopisy jsou zničeny nebo ztraceny, mohly bezpochyby vrhnout mnohem vícesvětla nejen na křesťanskou teologii,ale i na temné počátky jejího původu.“

Zároveň právě zmíněným objevemz Nag Hammádí koncem roku 1945zůstalo dílo Meada poněkud zapomenuté a nedostalo se mu pozornosti,které si zaslouží. A zcela neoprávněně, jelikož je toto dílo vše jen ne zastaralé; toto tvrzení musí být tadya teď řádně doloženo. Omezenýzdroj materiálu, ke kterému mělpřístup mu ani tehdy nezabránil,aby utvořil rozsáhlý a přesný obrazgnostiků, a co víc – „poutavým perem“. Používá jazyk, který je potěšením číst, tak výstižný, tak bohatýa čistý, s názory, které i dnes po skoro staletém zkoumání Gnose nejsoudosud zastaralé. Některé tyto názorybyly navíc teprve nedávno vědci přijaty. Jeho zásluhou také je, že jakoprvní přenesl tento výzkum ven zezatuchlé atmosféry akademickéhosvěta. Také to pozoroval ze zcelaodlišné perspektivy než tradičnícírkevní a nepřátelští vědci, což promnohé zůstalo dlouho nepovšimnuté.Série Ozvěny Gnose je takovým ojedinělým projevem úcty k práci, kterou Mead vykonal a která udělalapřístupnějším toto mimořádné dílo.

Pokračování příště

43

V šetko, čo je vo vesmíre, je podriadené rotačným pohybom:

Mliečna dráha, galaxie, Slnko i planéty. Malý životný systém pominuteľného človeka je spojený s týmtoveľkým životným systémom. Pohybujeme sa v kruhu existencií, v rytmední, ročných období a rokov, ktorénám boli dané. Každá ľudská bytosťmusí najprv svoj život urýchliť, zhromažďovaním skúseností sa stáva„plnou“ života – rovnako ako hrnčiarroztáča nohami hnacie koleso hrnčiarskeho kruhu. Až potom je schopnýposkytnúť tvar kúsku hliny, až potomsa stáva inšpirovaným k tvorbe z nej.

HRNČIARSKA HLINA

Začína sa sústredením sa na nemenné centrum v našom srdci, prispôsobením celého nášho života tomutocentru. Naučenie sa zasväteniu sebasamého tomuto nepominuteľnémucentru stojí ľudskú bytosť mnoho,mnoho životov a vyžaduje nepretržitú pozornosť.

VODA

A predstavte si, aké množstvo vody jepotrebné, aby bolo možné tvarovať íl!Vnútorná práca je možná len vďakanepretržitému toku živej vody v správnom množstve.

Základ tejto časti práce musí byťsolídny, tkvejúci v skutočnosti, realite, pričom hrnčiar si je zároveň vedomý toho, že je súčasťou „vyššieho“procesu. Vytiahne vázu, ale nemal bybyť v pokušení pracovať príliš tvrdo,aby dosiahol cieľ prirýchlo, pretožechce byť oslobodený. Ak sa staneobeťou hrdosti a nafúknutého ega,váza sa zborí.

Napokon váza stojí vďaka pretrvávajúcej pozornosti hrnčiara k nepominuteľnému centru. Vidíme len vonkajšok,mysliac si nevedomky, že tento tvarmá byť dosiahnutý z vonkajšej strany,ale váza môže byť vytvorená iba zostrany vnútornej. Centrum ľudskéhosrdca bolo prebudené k životu a poskytuje všetku silu, ktorá je potrebná.


Zem, voda, oheň, človek„Nikto nemôže protirečiť tomu, že svätyňa srdca sa miesi z ,hliny‘,z látky prírody. Môže byť len na úžitok žiaka, ak vypĺňa prázdnypriestor vo váze neviditeľným obsahom Gnózy, ak vyplní vázuživou vodou z ohnivého kolesa spásy. A k tomu zase môže dôjsťlen v prípade, ak srdce bolo očistené.“Od: J. van Rijckenborgh, Čínska Gnóza


OHEŇ

Potom je tu ešte oheň, ktorý urobívázu tvrdou. Príliš veľa alebo prílišmálo ohňa poškodzuje alchymistickýproces. Hrnčiar je schopný správneprispieť k tomuto procesu, ak si jevedomý, aký veľkolepý vývoj podporuje. To je možné len vtedy, keďchápe svoju úlohu: na jednej strane

robí, čo musí urobiť; a na druhejstrane sa musí stiahnuť v pravommomente, odovzdať sa sile ohňa.

ČLOVEK

Keď je pec konečne otvorená, výsledok úžasného procesu sa prejavuje:voda, zem, oheň a vzduch pominuteľnej prírody boli pretvorené do

45

novej zeme pomocou duchovnejvody, vzduchu a ohňa. Mäkký íl sapretvoril do pevnej vázy. Hrnčiarmôže zanechať svoju prácu a naliaťnadčasový život do vnútra vázy. Jechránený, odetý a znovu uskutočnený – a bezčasová večnosť napĺňaveľký voľný priestor v srdci ľudskejbytosti. To je práca hrnčiara.

PRÁCA HRNČIARA

Hrnčiar si sadá za svoj hrnčiarsky kruh.Nohami roztáča spodné koleso. Totokoleso je pripojené k malému kruhuhore, ktorý sa točí dookola spoločnes veľkým.

Hrnčiar kladie guľu z hliny nahorný kruh; použitím o trošku viacílu si myslí, že bude schopný vyrobiťväčšiu vázu.

Hrnčiar, nedotýkajúc sa hliny, roztáča dolné koleso hrnčiarskeho kruhu,pokiaľ nedosiahne správne otáčky.Potom položí svoje chodidlá na najnižšie koleso, pričom dáva pozor, čisedí správne v strede a zameriava sana prácu, ktorú robí. Jednu ruku položí okolo hrudy hliny pri zachovanízvyšku svojho tela v pokoji. Teraz začína najdôležitejšia časť celého procesu: musí vmanévrovať hlinu presne

do stredu otočného taniera; nazýva sato centrovanie. Centrovanie je najťažšia úloha.

Hrnčiar sa musí plne venovať tomuto jedinému aktu: centrovaniu.Potrebuje veľa hodín, dní, áno, veľarokov, kým zvládne tento akt. Ak vosvojom nadšení použije príliš veľavody, hrnčiarska hlina sa stane kašovitou a váza sa zdeformuje a zrúti.Avšak pri použití príliš málo vody ílzostáva tuhý a nedá sa s ním nič robiť. Hrnčiar sa odovzdáva procesu,ktorý sa deje pred ním na hrnčiarskom kruhu. Potrebuje na to celésvoje telo, používa striedavo svojeruky i nohy. Sústreďuje sa na to, čosi vyžaduje váza v každej fáze výroby, a takto vykonáva obe role, akoaktívnu, tak i slúžiacu.

Ruka na vnútornej strane tvarujeformu hliny do vonka.

Ruka na vonkajšej strane poskytuje práve taký odpor, aby bol zachovaný správny tvar.

Vnútorné tvaruje vonkajšie! Nietinej cesty!

Hrnčiar dáva celé svoje telo službeprocesu: nohy sa starajú o udržaniesprávnej rýchlosti kruhu a jeho rukytvoria steny vázy ako z vnútornej, tak



i z vonkajšej strany. Vzhľadom k tomu,že sa nachádza priamo v centre, íl zostane v strede. Voda udržuje íl v poddajnom stave.

Tendencia ohňa v peci tiež vyžaduje starostlivosť, vyžaduje starostlivé riadenie procesu ohrevu. V prípade, že hrnčiar rozdúchava oheňpríliš rýchlo, hrniec praskne. Kebyrozdúchaval oheň príliš pomaly, potom používa viac energie, než je nutné. Ak udržiava oheň stále príliš malý,váza krehne a je nepoužiteľná. Akudržiavaný oheň je príliš veľký, potom sa váza deformuje na sklovitú,beztvarú substanciu.

Akonáhle váza dosiahne správnuteplotu, potom môže pokojne vychladnúť. Počas procesu chladenia oblasťokolo pece s vázou vo vnútri je vykurovaná veľmi mierne všadeprítomným

Bezčasová večnosť napĺňa veľ-ký voľný priestor v srdci ľudskejbytosti . To je práca hrnčiara.

47

teplom. Tototeplo je najviacpodobné teplu zo Slnkav sebe samom. V každej sekunde vášho života sa zaoberátetým, aby ste boli, aby ste sa prejavili.Čo prejavíte a ukážete, bude určitez nehmotnej sféry neviditeľnéhopriestoru, z ktorej žijete. Akonáhlevaša pozornosť je nasmerovaná naváš skutočný životný výsledok, poznáte, ktoré ohnivé koleso z dvoch,

ktoré sa točia okolo vás, je riadiacimfaktorom vo vašom živote. Modernáduchovná škola je poľom, v ktoromsa učíte a je vám pomáhané postaviťvázu srdca, Grál, z ktorého všetkomusí povstať, nápomocné bude ponechané a dom obnovený.



Len vtedy, keď človek seba opomína,vtedy ozajstné oči svoje roztváraa zvie, čo ozaj skutočné je,Kto život nesie, život rozdúchava.

A Kto všetky svety preklenie,tichou silou dych svoj plní,k Nemu sa uberáš a v Ňom zotrvávaš,o tebe, ó človeče, obraz On vytvára.

A On začiatok je a koniec svetov,On Kráľ je radostných duchov,On podáva tebe, ó človeče, ruku svätú,On večný je Architekt, formu dáva svetu.

Len Jemu venujem túto pieseň,verš Jeho dychu a veľkosti ,pretože On samého ma nenecháva,jak ja som Ho raz opusti l .

Ó človeče, len v Ňom voľný spočinieš,On zamení všetko vôkol v blahoa ukáže, že tvojím Bratom je,v Kristovom svitaní ruže červenej.

Hra farieb tisícov lúčov,ich prúdy z krajov slnečného ticha.Raz hlboko si do smútku upadol,však žiaru si rozpoznal Svätého Ducha.

Mraky červené pred Ružou Zlatou sa stiahl ia srdce zeme ticho v pokoji strážiNového Človeka, povznášajúceho sa pôvabne,hovoriac akoby: „Dokonané je!“

Júl 201 4, báseň Johna Wolfganga Buscha,Norinberg, Nemecko

Architekt sveta

49

Nur wenn der Mensch sich selbst vergisst,öffnen die Augen sich der Weltund er sieht was da wirkl ich ist,und wer das Leben trägt und hält.

Und wer die Welten all durchmisst,mit seines Atems sti l ler Kraft,auf dem du gehst, in dem du bist,der dich, o Mensch, zum Bild sich schafft.

Er ist der Welt Beginn und Ende,er ist der König froher Geister,er reicht dir, Mensch, die sel ’gen Hände,er ist der ew’ge Weltbaumeister!

Ihm widme ich nun dieses Lied,nach seines Atems Vers und Maß,weil er mir nur und sonst nichts bl ieb,als ich mich selber einst vergaß.

O Mensch, in ihm nur wirst du frei,wenn er im Andern voller Wonnedir zeigt, dass er dein Bruder seiin Christi morgenroter Sonne.

Und tausendfaches Farbenspielentströmt der Erde, sti l l besonnt,die einst so tief in Trauer fiel ,erkennt des Geistes Horizont.

Und Wolkenrot wird Rosengoldim Erdenherzen, sti l l bewacht –ein neuer Mensch erhebt sich holdund spricht wie er: “Es ist vol lbracht!”

DerWeltbaumeister

Architekt sveta


O d našeho Bratrstva vyšlo volání.Toto volání pro mě dostalo for

mu a obsah během konference v Renově, kde byli žáci vyzváni zúčastnit sezvláštní konference v Calwu. Neboťtuto konferenci měli naši velmistři Janvan Rijckenborgh a Catharose de Petristále před očima: Obnovení ve stopáchBratrstva „velmi váženého Řádu Kříže s Růží“, které nechalo zaznít svévolání silně magickou formulí a ještěstále slyšet nechává. Nejprve přede

mnou vyvstaly všechny možné překážky, které však rychle ustoupily poobdržení emailu naší kontaktní osoby.Poté co jsem se přihlásil, opakovaněve mně znělo: „Jedu do Calwu!“

S podporou poslané brožurkyAd Fontes – zpátky k původu – jsemsi více uvědomil význam tohoto Bratrstva kolem Famy a Christiana Rosenkreuze – symbolu vyvolaného Božím Duchem, následovníka Krista,duchovněduševního člověka.

Ohlédnutí zpětjednoho z účastníků

Malebný Tübingen v jižním Německu, kde v prvním desetiletí 1 7. století vznikla Fama Fra-ternitatis

51

Nejprve byl sice ve mně jen slabýhlas, přesto to bylo semínko, kterépadlo na půdu připravenou zkušenostmi a pochopením. A když se měteď někdo zeptá: „Co ti konferencepřinesla?“ Odpovím: „Všechno!“

Říká se „na dobrém základě se můžestavět“; nyní se zdá, že byl ve mně položen nový základ, přes to staré, základ, který vyžaduje náhled přijmoutsprávnou volbu, pro uspořádání, budování, rozšiřování a založení nádhernéRůžové zahrady ve vnitřním dvoře.

Při pohledu zpět vidím, že jsempředtím v sobě stále ještě nosil otazník, touhu. Nyní – více než kdy jindy –vím, že je to touha po Duchu a po lásce k Duchu. Rozhodnutí, s důvěroua jasným náhledem nadále stavět DůmSancti Spiritus – duchovní domov prokaždého – to bylo volání, které na tétozvláštní konferenci zaznělo.

Nejdříve tento Dům nabyl podobyu přátel Tübingenského kruhu kolemTobiase Hesse a Johanna ValentinaAndreaeho.

Zatímco jsem stál na nádvoří starého Tübingenského kláštera a pozoroval okna, za kterými se tehdy mladíbratři vzájemně inspirovali, pochopiljsem, jací velcí myslitelé byli, když si

u tak mnoha vědních disciplín jakoastronomie, matematika, medicína,teologie, přírodověda a magie sdělovali navzájem své postřehy a dálestavěli na již dříve položených základech. Hluboce se mě tyto myšlenkydotkly. Chtěl jsem vše do sebe vstřebat. Jaký div! Fama Fraternitatis Kříže s Růží ožila mezi námi. Regenerace, obnova původního, zkušenostia pochopení a očista srdce jdou nyníruku v ruce s reformací, s duchovnímčtyřúhelníkem stavby; neboť „nejensamotným srdcem, nýbrž také vašímrozumem máte sloužit Pánu (Světlu)!“

Nyní můžeme pokračovat, s bodem v kruhu, s ohnivým trojúhelníkem a čtvercem, které dohromadytvoří číslo devět, plnost Živého těla,dva trojúhelníky, které se navzájemdotýkají a zasunují do sebe: látkaa Duch. Magii poznání máme samive svých rukou, to je mi jasnější nežkdykoliv předtím. Já sám, nikdo jiný,se musím tyto věci naučit a rozpoznat. Člověk sám musí utvářet svůjvnitřní život, jeho rozumné pojetíuskutečnit a dále šířit ve svém okolí,ve své společnosti, ke které patří.

Jsme přece mladé gnostické Bratrstvo dneška!

KONFERENCE 201 4 FAMA400 V CALWU

Ohlédnutí zpět jednoho z účastníků


Bylo prodáno nebo darováno 4 000 knih, mezi kterými byly prakticky všech-ny tituly, které kdy škola vydala. Stejně tak bylo osobně předáno 1 2 000záložek do knih. Toto byl výsledek velkého úsilí průkopníků, kteří tyto knihyzačali v Brazíl i i překládat, ale také současné skupiny, která tuto činnostkoná dnes. Tak jako Bratrstvo Kříže s Růží před 400 lety rozdalo rosikru-ciánský manifest intelektuálům a učencům své doby v Evropě, zkusil i jsmeučinit totéž: předat současnému lidstvu poselství transformace a osvobo-zení co možná nejvíce otevřeným a pozitivním způsobem.


F A M A 4 0 0 – S Ã O P A U L O

PENTAGRAMA PUBLICAÇÕESSão Paulo International Book Biennial 201 4

Časopis pentagram, rok 2015, číslo 6

Documents